Dvě nové vědecké studie zveřejněné v odborném časopise Environmental Science & Technology přinášejí znepokojující zjištění o tom, jak matrace a ložní prádlo pro děti mohou emitovat toxické chemikálie přímo do prostředí, kde malé děti tráví značnou část svého života – tedy do jejich postýlek. Studie zjistily, že právě matrace, které jsou určeny pro děti od šesti měsíců do čtyř let, uvolňují látky spojované s poruchami vývoje, hormonálními problémy a dalšími zdravotními riziky.
Výzkumníci měřili kvalitu ovzduší ve 25 dětských ložnicích a objevili znepokojivé koncentrace více než dvou desítek chemikálií, včetně ftalátů, zpomalovačů hoření a UV filtrů. Nejvyšší hodnoty těchto látek byly naměřeny právě v blízkosti dětských postelí. Doplňující testování 16 nových matrací potvrdilo, že právě ony jsou hlavním zdrojem těchto emisí. Simulace zároveň ukázala, že teplo a váha dítěte výrazně zvyšují množství škodlivin, které se uvolňují do ovzduší.
„Dětské teplo a tělesná váha dokážou znatelně zvýšit uvolňování toxických látek ze samotné matrace, což není něco, s čím by současné bezpečnostní normy počítaly,“ uvedla podle CNN výzkumnice Jane Houlihanová z organizace Healthy Babies, Bright Futures. Výzkum neuváděl konkrétní značky, ale jednalo se o běžně dostupné, cenově dostupné produkty prodávané v Kanadě, jejichž komponenty pocházely ze Spojených států a Mexika – výsledky tak podle vědců platí pro celou Severní Ameriku.
Zarážející je, že testované matrace uvolňovaly chemikálie bez ohledu na jejich cenu, výrobní materiál nebo zemi původu. Některé dokonce překračovaly zákonné limity pro obsah nebezpečných látek. Výzkumný tým upozorňuje, že rodiče si tak nemohou být jisti bezpečností ani u certifikovaných produktů.
Zástupci chemického průmyslu argumentují, že přítomnost určité chemikálie ještě nemusí automaticky znamenat zdravotní riziko. „Použití zpomalovačů hoření může být nezbytné tam, kde by jiskra či zkrat mohly vést k požáru,“ uvedl Tom Flanagin z Americké rady pro chemii. Připomněl, že všechny látky musejí projít přísným schvalovacím procesem, než jsou v USA schváleny k použití.
Mezi nejvíce problematické látky patří ftaláty – chemikálie běžně používané v obalech, kosmetice, hračkách i právě v matracích. Ftaláty jsou spojovány s předčasnou pubertou, hormonálními poruchami, vývojovými vadami, neplodností a dokonce i některými druhy rakoviny. Ačkoli jejich použití v hračkách je omezeno, matrace zatím takto regulovány nejsou.
Další skupinou rizikových látek jsou polybromované difenylethery (PBDE), které byly v USA částečně zakázány v roce 2012. Některé však stále pronikají na trh pod jinými názvy nebo ve formě náhradních látek. Studie uvádí, že právě PBDE byly označeny za „největší příčinu mentálního postižení u dětí“ za období mezi lety 2001 a 2016. Jedna z testovaných matrací obsahovala 1 800 ppm zakázané látky pentachlorothiophenolu.
Výzkumníci rovněž upozorňují, že některé certifikované matrace, které deklarují splnění bezpečnostních norem, přesto obsahují vysoké koncentrace nebezpečných látek. Zpomalovače hoření, které byly nalezeny v těchto výrobcích, navíc často nemají žádný prokazatelný přínos pro bezpečnost.
Odborníci doporučují rodičům několik základních opatření, jak snížit expozici dětí těmto látkám. Mezi ně patří časté praní ložního prádla a pyžam, která mohou sloužit jako částečná bariéra mezi dítětem a škodlivými chemikáliemi. Rovněž doporučují preferovat neutrální, přírodní barvy a materiály jako bavlnu, len či merino vlnu a vyhýbat se zářivě barevnému textilu, který bývá ošetřen UV filtry.
Některé matky, jak uvedla vědkyně Jane Munckeová ze Švýcarska, například nově zakoupené dětské výrobky několik týdnů nechávají „vyplynovat“ na slunci, aby se snížilo množství uvolňovaných těkavých látek. Jiní odborníci doporučují co nejvíce omezit počet doplňků v postýlce, jako jsou plyšové hračky či další vrstvy ložní výbavy.
Výzkumníci i organizace zabývající se ochranou zdraví dětí vyzývají k přísnější regulaci chemických přísad v dětských výrobcích. „Je znepokojující, že tyto látky stále nacházíme v matracích určených pro malé děti, přestože víme, že nepřinášejí žádné prokazatelné výhody a jejich rizika jsou značná,“ uvedla Arlene Blumová z Green Science Policy Institute.
Odborníci se shodují, že rodiče by měli mít možnost uložit své děti ke spánku s vědomím, že jsou v bezpečí. Výsledky těchto studií však naznačují, že současná situace tomu neodpovídá.
Americký viceprezident JD Vance stojí před dosud největší výzvou své politické kariéry. Prezident Donald Trump ho totiž pověřil vedením americké delegace v Pákistánu, která má za úkol vyjednat ukončení války s Íránem. Pro Vanceho jde o misi, ve které může získat jen málo, ale ztratit téměř vše, zejména pokud rozhovory skončí neúspěchem.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.