Dvě nové vědecké studie zveřejněné v odborném časopise Environmental Science & Technology přinášejí znepokojující zjištění o tom, jak matrace a ložní prádlo pro děti mohou emitovat toxické chemikálie přímo do prostředí, kde malé děti tráví značnou část svého života – tedy do jejich postýlek. Studie zjistily, že právě matrace, které jsou určeny pro děti od šesti měsíců do čtyř let, uvolňují látky spojované s poruchami vývoje, hormonálními problémy a dalšími zdravotními riziky.
Výzkumníci měřili kvalitu ovzduší ve 25 dětských ložnicích a objevili znepokojivé koncentrace více než dvou desítek chemikálií, včetně ftalátů, zpomalovačů hoření a UV filtrů. Nejvyšší hodnoty těchto látek byly naměřeny právě v blízkosti dětských postelí. Doplňující testování 16 nových matrací potvrdilo, že právě ony jsou hlavním zdrojem těchto emisí. Simulace zároveň ukázala, že teplo a váha dítěte výrazně zvyšují množství škodlivin, které se uvolňují do ovzduší.
„Dětské teplo a tělesná váha dokážou znatelně zvýšit uvolňování toxických látek ze samotné matrace, což není něco, s čím by současné bezpečnostní normy počítaly,“ uvedla podle CNN výzkumnice Jane Houlihanová z organizace Healthy Babies, Bright Futures. Výzkum neuváděl konkrétní značky, ale jednalo se o běžně dostupné, cenově dostupné produkty prodávané v Kanadě, jejichž komponenty pocházely ze Spojených států a Mexika – výsledky tak podle vědců platí pro celou Severní Ameriku.
Zarážející je, že testované matrace uvolňovaly chemikálie bez ohledu na jejich cenu, výrobní materiál nebo zemi původu. Některé dokonce překračovaly zákonné limity pro obsah nebezpečných látek. Výzkumný tým upozorňuje, že rodiče si tak nemohou být jisti bezpečností ani u certifikovaných produktů.
Zástupci chemického průmyslu argumentují, že přítomnost určité chemikálie ještě nemusí automaticky znamenat zdravotní riziko. „Použití zpomalovačů hoření může být nezbytné tam, kde by jiskra či zkrat mohly vést k požáru,“ uvedl Tom Flanagin z Americké rady pro chemii. Připomněl, že všechny látky musejí projít přísným schvalovacím procesem, než jsou v USA schváleny k použití.
Mezi nejvíce problematické látky patří ftaláty – chemikálie běžně používané v obalech, kosmetice, hračkách i právě v matracích. Ftaláty jsou spojovány s předčasnou pubertou, hormonálními poruchami, vývojovými vadami, neplodností a dokonce i některými druhy rakoviny. Ačkoli jejich použití v hračkách je omezeno, matrace zatím takto regulovány nejsou.
Další skupinou rizikových látek jsou polybromované difenylethery (PBDE), které byly v USA částečně zakázány v roce 2012. Některé však stále pronikají na trh pod jinými názvy nebo ve formě náhradních látek. Studie uvádí, že právě PBDE byly označeny za „největší příčinu mentálního postižení u dětí“ za období mezi lety 2001 a 2016. Jedna z testovaných matrací obsahovala 1 800 ppm zakázané látky pentachlorothiophenolu.
Výzkumníci rovněž upozorňují, že některé certifikované matrace, které deklarují splnění bezpečnostních norem, přesto obsahují vysoké koncentrace nebezpečných látek. Zpomalovače hoření, které byly nalezeny v těchto výrobcích, navíc často nemají žádný prokazatelný přínos pro bezpečnost.
Odborníci doporučují rodičům několik základních opatření, jak snížit expozici dětí těmto látkám. Mezi ně patří časté praní ložního prádla a pyžam, která mohou sloužit jako částečná bariéra mezi dítětem a škodlivými chemikáliemi. Rovněž doporučují preferovat neutrální, přírodní barvy a materiály jako bavlnu, len či merino vlnu a vyhýbat se zářivě barevnému textilu, který bývá ošetřen UV filtry.
Některé matky, jak uvedla vědkyně Jane Munckeová ze Švýcarska, například nově zakoupené dětské výrobky několik týdnů nechávají „vyplynovat“ na slunci, aby se snížilo množství uvolňovaných těkavých látek. Jiní odborníci doporučují co nejvíce omezit počet doplňků v postýlce, jako jsou plyšové hračky či další vrstvy ložní výbavy.
Výzkumníci i organizace zabývající se ochranou zdraví dětí vyzývají k přísnější regulaci chemických přísad v dětských výrobcích. „Je znepokojující, že tyto látky stále nacházíme v matracích určených pro malé děti, přestože víme, že nepřinášejí žádné prokazatelné výhody a jejich rizika jsou značná,“ uvedla Arlene Blumová z Green Science Policy Institute.
Odborníci se shodují, že rodiče by měli mít možnost uložit své děti ke spánku s vědomím, že jsou v bezpečí. Výsledky těchto studií však naznačují, že současná situace tomu neodpovídá.
Představitelé takzvané „koalice ochotných“, zahrnující 35 zemí včetně USA, se v úterý dohodli na rámci bezpečnostních záruk, které mají vstoupit v platnost po dosažení příměří. Klíčovým bodem je nasazení mezinárodních sil a vytvoření monitorovacího mechanismu pod vedením Spojených států, který by dohlížel na klid zbraní.
Po bleskové operaci v Caracasu a svržení Madura se zrak Donalda Trumpa upírá k dalšímu cíli. To, co bylo v jeho prvním funkčním období považováno za bizarní vtip, se nyní mění v realitu moderního budování impéria. Evropští lídři, kteří ještě nedávno brali Trumpovy ambice ovládnout Grónsko jako trolling, nyní s neskrývanými obavami sledují, jak Washington označuje celou západní polokouli za svou sféru vlivu.
V severním Atlantiku se schyluje k nebezpečnému námořnímu střetu mezi Spojenými státy a Ruskem. Moskva vyslala ponorku a další válečná plavidla, aby poskytla ochranu ropnému tankeru Marinera, který se snaží zadržet americké námořnictvo. Loď, která se momentálně nachází v mezinárodních vodách jižně od Islandu, čelí obvinění z porušování sankcí a přepravy íránské ropy.
V souvislosti s nedávným dramatickým zajetím venezuelského prezidenta Nicoláse Madura americkými speciálními silami se na veřejnost znovu dostávají informace o kontroverzních nabídkách, které Moskva v minulosti adresovala Washingtonu.
V Paříži se v úterý sešli lídři takzvané „koalice ochotných“, aby pod záštitou amerických vyjednavačů doladili mírovou dohodu pro Ukrajinu. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj optimisticky hlásil, že plán na ukončení války s Ruskem je hotov z devadesáti procent, v honosných sálech se vznášel stín mnohem kontroverznějšího tématu. Tím byl neutuchající zájem Donalda Trumpa o Grónsko, který nyní, po nedávné americké intervenci ve Venezuele, nabral na nečekané a mrazivé vážnosti.
V Íránu se v posledních dnech rozhořely protesty, které svou intenzitou a geografickým rozsahem vážně otřásají tamním režimem. Spouštěčem nepokojů se stala hluboká hospodářská krize a drastický propad národní měny, který vyhnal lidi do ulic už v 88 městech po celé zemi. Zatímco Teherán bojuje s vnitřní nestabilitou, íránští představitelé s rostoucím znepokojením sledují dění ve Venezuele, kde americké speciální síly bleskovou operací svrhly a zajaly prezidenta Nicoláse Madura.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Venezuela předá Spojeným státům ropu v hodnotě zhruba 2 miliard dolarů. Tento krok je přímým důsledkem stupňujícího se tlaku Washingtonu na novou venezuelskou vládu poté, co americké speciální jednotky o víkendu zajaly a ze země odvlekly autoritářského vůdce Nicoláse Madura. Podle Trumpa má jít o 30 až 50 milionů barelů ropy, která byla dosud blokována v zásobnících a na tankerech kvůli americkému embargu.
Bílý dům v úterý potvrdil, že získání Grónska zůstává jednou z hlavních priorit národní bezpečnosti Spojených států. Podle prohlášení mluvčí Karoline Leavittové zvažuje tým prezidenta Donalda Trumpa širokou škálu kroků k ovládnutí tohoto strategického arktického území. Mezi zmíněnými variantami figuruje i nasazení americké armády, které má mít vrchní velitel podle slov mluvčí vždy k dispozici.
Donald Trump se pravděpodobně domnívá, že mu pokus o ovládnutí Grónska projde, i když jde o území jeho spojence v NATO. Americký prezident totiž velmi dobře ví, že žádná evropská země by se mu neodvážila postavit silou, protože by v přímém střetu neměla šanci uspět. Tato nebezpečná kalkulace vychází z prosté reality, že zbytek Severoatlantické aliance potřebuje Spojené státy mnohem více, než Trump potřebuje je.
Extrémní zimní počasí doprovázené sněžením a mrazy si v Evropě vyžádalo již nejméně šest lidských životů. Tragické zprávy přicházejí především z Francie, kde v jihozápadním departementu Landes zahynuli tři lidé při dopravních nehodách na namrzlých silnicích. Další dvě oběti hlásí okolí Paříže, přičemž v jednom případě řidič s vozem sjel do řeky Marny a v druhém došlo ke střetu s nákladním automobilem. Šestou obětí se stala žena v bosenském Sarajevu, na kterou spadla větev stromu pod tíhou čerstvého sněhu.
Severoatlantická aliance čelí dosud nepředstavitelné hrozbě, která nepochází zvenčí, ale zevnitř. Možnost, že by jeden členský stát napadl druhý, konkrétně americký pokus o ovládnutí Grónska, staví NATO před právní i existenční propast. Zakládající smlouva z roku 1949 totiž vůbec nepočítala se scénářem, kdy by se nejsilnější člen aliance obrátil proti jinému spojenci.
Soudní proces s bývalým venezuelským vůdcem Nicolásem Madurem, který v pondělí stanul před federálním soudem na Manhattanu, slibuje jednu z nejkomplexnějších právních bitev v historii USA. Přestože Maduro i jeho manželka Cilia Floresová vinu popírají, jejich právní tým již nyní připravuje sérii strategií, které by mohly proces zdržet o roky nebo jej zcela zastavit. Podle odborníků na mezinárodní právo bude obhajoba sázet především na procesní pochybení a diplomatickou imunitu.