Dvě nové vědecké studie zveřejněné v odborném časopise Environmental Science & Technology přinášejí znepokojující zjištění o tom, jak matrace a ložní prádlo pro děti mohou emitovat toxické chemikálie přímo do prostředí, kde malé děti tráví značnou část svého života – tedy do jejich postýlek. Studie zjistily, že právě matrace, které jsou určeny pro děti od šesti měsíců do čtyř let, uvolňují látky spojované s poruchami vývoje, hormonálními problémy a dalšími zdravotními riziky.
Výzkumníci měřili kvalitu ovzduší ve 25 dětských ložnicích a objevili znepokojivé koncentrace více než dvou desítek chemikálií, včetně ftalátů, zpomalovačů hoření a UV filtrů. Nejvyšší hodnoty těchto látek byly naměřeny právě v blízkosti dětských postelí. Doplňující testování 16 nových matrací potvrdilo, že právě ony jsou hlavním zdrojem těchto emisí. Simulace zároveň ukázala, že teplo a váha dítěte výrazně zvyšují množství škodlivin, které se uvolňují do ovzduší.
„Dětské teplo a tělesná váha dokážou znatelně zvýšit uvolňování toxických látek ze samotné matrace, což není něco, s čím by současné bezpečnostní normy počítaly,“ uvedla podle CNN výzkumnice Jane Houlihanová z organizace Healthy Babies, Bright Futures. Výzkum neuváděl konkrétní značky, ale jednalo se o běžně dostupné, cenově dostupné produkty prodávané v Kanadě, jejichž komponenty pocházely ze Spojených států a Mexika – výsledky tak podle vědců platí pro celou Severní Ameriku.
Zarážející je, že testované matrace uvolňovaly chemikálie bez ohledu na jejich cenu, výrobní materiál nebo zemi původu. Některé dokonce překračovaly zákonné limity pro obsah nebezpečných látek. Výzkumný tým upozorňuje, že rodiče si tak nemohou být jisti bezpečností ani u certifikovaných produktů.
Zástupci chemického průmyslu argumentují, že přítomnost určité chemikálie ještě nemusí automaticky znamenat zdravotní riziko. „Použití zpomalovačů hoření může být nezbytné tam, kde by jiskra či zkrat mohly vést k požáru,“ uvedl Tom Flanagin z Americké rady pro chemii. Připomněl, že všechny látky musejí projít přísným schvalovacím procesem, než jsou v USA schváleny k použití.
Mezi nejvíce problematické látky patří ftaláty – chemikálie běžně používané v obalech, kosmetice, hračkách i právě v matracích. Ftaláty jsou spojovány s předčasnou pubertou, hormonálními poruchami, vývojovými vadami, neplodností a dokonce i některými druhy rakoviny. Ačkoli jejich použití v hračkách je omezeno, matrace zatím takto regulovány nejsou.
Další skupinou rizikových látek jsou polybromované difenylethery (PBDE), které byly v USA částečně zakázány v roce 2012. Některé však stále pronikají na trh pod jinými názvy nebo ve formě náhradních látek. Studie uvádí, že právě PBDE byly označeny za „největší příčinu mentálního postižení u dětí“ za období mezi lety 2001 a 2016. Jedna z testovaných matrací obsahovala 1 800 ppm zakázané látky pentachlorothiophenolu.
Výzkumníci rovněž upozorňují, že některé certifikované matrace, které deklarují splnění bezpečnostních norem, přesto obsahují vysoké koncentrace nebezpečných látek. Zpomalovače hoření, které byly nalezeny v těchto výrobcích, navíc často nemají žádný prokazatelný přínos pro bezpečnost.
Odborníci doporučují rodičům několik základních opatření, jak snížit expozici dětí těmto látkám. Mezi ně patří časté praní ložního prádla a pyžam, která mohou sloužit jako částečná bariéra mezi dítětem a škodlivými chemikáliemi. Rovněž doporučují preferovat neutrální, přírodní barvy a materiály jako bavlnu, len či merino vlnu a vyhýbat se zářivě barevnému textilu, který bývá ošetřen UV filtry.
Některé matky, jak uvedla vědkyně Jane Munckeová ze Švýcarska, například nově zakoupené dětské výrobky několik týdnů nechávají „vyplynovat“ na slunci, aby se snížilo množství uvolňovaných těkavých látek. Jiní odborníci doporučují co nejvíce omezit počet doplňků v postýlce, jako jsou plyšové hračky či další vrstvy ložní výbavy.
Výzkumníci i organizace zabývající se ochranou zdraví dětí vyzývají k přísnější regulaci chemických přísad v dětských výrobcích. „Je znepokojující, že tyto látky stále nacházíme v matracích určených pro malé děti, přestože víme, že nepřinášejí žádné prokazatelné výhody a jejich rizika jsou značná,“ uvedla Arlene Blumová z Green Science Policy Institute.
Odborníci se shodují, že rodiče by měli mít možnost uložit své děti ke spánku s vědomím, že jsou v bezpečí. Výsledky těchto studií však naznačují, že současná situace tomu neodpovídá.
Mírová jednání o ukončení války na Ukrajině se ocitla v ohrožení poté, co Moskva obvinila Kyjev z pokusu o útok na jednu z rezidencí prezidenta Vladimira Putina. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že ukrajinská strana vyslala v noci na pondělí celkem 91 bezpilotních letounů na státní sídlo v Novgorodské oblasti. Podle Kremlu ruská obrana všechny drony zneškodnila a incident se obešel bez obětí i materiálních škod.
Debata o budoucím uspořádání míru na Ukrajině se koncem roku 2025 stále častěji upíná k pojmu bezpečnostních záruk. Andreas Umland, analytik Stockholmského centra pro východoevropská studia, však ve své aktuální analýze varuje před jedním konkrétním a často skloňovaným nástrojem: nasazením mezinárodních mírových sil pod hlavičkou OSN. Podle něj by takový krok nejenže nezajistil stabilitu, ale mohl by paradoxně legitimizovat ruské územní zisky.
V diplomacii se často říká, že i fakt, že se věci nezhoršily, je vlastně výhra. Po schůzce Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského v floridském Mar-a-Lago to platí dvojnásob. Přestože jednání nepřineslo žádný zásadní průlom, samotná skutečnost, že neskončilo veřejnou hádkou nebo vyhoštěním z místnosti – jako tomu bylo při neslavném únorovém setkání v Oválné pracovně –, je považována za mírný úspěch.
Dánsko se loučí s jednou ze svých nejstarších tradic. Státní poštovní úřad PostNord doručí 30. prosince 2025 své úplně poslední papírové dopisy, čímž uzavře éru doručování listovních zásilek, která trvala úctyhodných 401 let. Od 1. ledna 2026 se společnost bude soustředit výhradně na balíky a e-commerce.
Merkur je v mnoha ohledech anomálií, která nedává astronomům spát. Tato nejmenší planeta naší soustavy je jen o málo širší než Austrálie, a přesto je po Zemi nejhustším tělesem v okolí Slunce. Její složení je fascinující i matoucí zároveň – zatímco u Země či Marsu tvoří kovové jádro zhruba polovinu poloměru, u Merkuru je to neuvěřitelných 85 %. Podle současných modelů vzniku planet by takový svět na svém místě prostě neměl existovat.
Jednání mezi Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem na Floridě přinesla konkrétní obrysy budoucího bezpečnostního uspořádání Ukrajiny. Podle ukrajinského prezidenta aktuální návrh mírové dohody počítá s americkými bezpečnostními zárukami na dobu 15 let. Zelenskyj však v pondělí novinářům přiznal, že během osobního setkání v Mar-a-Lago tlačil na výrazné prodloužení tohoto závazku, a to až na 30, 40 nebo dokonce 50 let.
Evropské akciové trhy vstupují do závěru roku 2025 v rekordní formě. Panevropský index Stoxx 600 během dnešního dopoledne posunul své historické maximum, když mírně posílil o 0,1 %. Podobný vývoj zaznamenaly i hlavní trhy v Německu (DAX) a Francii (CAC 40), zatímco italský FTSE MiB lehce oslabil. Investoři sázejí na to, že americký Fed bude v příštím roce pokračovat ve snižování úrokových sazeb, což globálně podporuje chuť k riziku.
Konec roku 2025 připomíná 75. výročí jedné z nejpozoruhodnějších událostí moderních dějin – evakuaci z přístavu Hungnam. Tento příběh, který je v Jižní Koreji uctíván jako největší humanitární záchranná akce v čase války, stojí v přímém rozporu s desítkami let budovanou severokorejskou propagandou. Zatímco režim v Pchjongjangu vykresluje Američany jako krvelačné imperialisty, historická fakta z prosince 1950 ukazují na hrdinství vojáků i civilistů, kteří upřednostnili lidský život před vojenskou strategií.
Prudký nárůst optimismu, ale jen velmi málo důkazů o tom, že by byl skutečný mír na Ukrajině na dosah. Tak lze podle BBC shrnout ostře sledované setkání prezidentů Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, které proběhlo koncem prosince 2025 v Trumpově floridském sídle Mar-a-Lago.
Rok 2025 se do dějin blízkovýchodního konfliktu zapsal jako rok velkých diplomatických gest, ale také hluboké nejistoty ohledně toho, co bude následovat. Poté, co Francie, Británie, Kanada a další západní mocnosti v září oficiálně uznaly stát Palestina, stojí mezinárodní společenství před otázkou: byla to jen symbolika, nebo začátek konce osmdesátiletého konfliktu?
Donald Trump po nedělním dvouhodinovém jednání s Volodymyrem Zelenským na Floridě prohlásil, že dohoda o ukončení války na Ukrajině je „blíže než kdykoli předtím“. Přestože oba lídři hovořili o značném pokroku, americký prezident připustil, že v otázce budoucího uspořádání Donbasu a územních nároků přetrvávají „trny“, které bude nutné teprve vyřešit. Podle Trumpa je pracovní verze dohody hotová z 95 procent a věří, že o mír stojí i Vladimir Putin.
Čína v pondělí zahájila rozsáhlé vojenské manévry v okolí Tchaj-wanu, které označuje za „vážné varování“ tamním separatistickým silám a zahraničním spojencům ostrova. Do cvičení s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ se zapojily pozemní, námořní, vzdušné i raketové síly čínské armády. Peking tímto způsobem reaguje na nedávné oznámení historicky největšího zbrojního kontraktu mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem.