Dvě nové vědecké studie zveřejněné v odborném časopise Environmental Science & Technology přinášejí znepokojující zjištění o tom, jak matrace a ložní prádlo pro děti mohou emitovat toxické chemikálie přímo do prostředí, kde malé děti tráví značnou část svého života – tedy do jejich postýlek. Studie zjistily, že právě matrace, které jsou určeny pro děti od šesti měsíců do čtyř let, uvolňují látky spojované s poruchami vývoje, hormonálními problémy a dalšími zdravotními riziky.
Výzkumníci měřili kvalitu ovzduší ve 25 dětských ložnicích a objevili znepokojivé koncentrace více než dvou desítek chemikálií, včetně ftalátů, zpomalovačů hoření a UV filtrů. Nejvyšší hodnoty těchto látek byly naměřeny právě v blízkosti dětských postelí. Doplňující testování 16 nových matrací potvrdilo, že právě ony jsou hlavním zdrojem těchto emisí. Simulace zároveň ukázala, že teplo a váha dítěte výrazně zvyšují množství škodlivin, které se uvolňují do ovzduší.
„Dětské teplo a tělesná váha dokážou znatelně zvýšit uvolňování toxických látek ze samotné matrace, což není něco, s čím by současné bezpečnostní normy počítaly,“ uvedla podle CNN výzkumnice Jane Houlihanová z organizace Healthy Babies, Bright Futures. Výzkum neuváděl konkrétní značky, ale jednalo se o běžně dostupné, cenově dostupné produkty prodávané v Kanadě, jejichž komponenty pocházely ze Spojených států a Mexika – výsledky tak podle vědců platí pro celou Severní Ameriku.
Zarážející je, že testované matrace uvolňovaly chemikálie bez ohledu na jejich cenu, výrobní materiál nebo zemi původu. Některé dokonce překračovaly zákonné limity pro obsah nebezpečných látek. Výzkumný tým upozorňuje, že rodiče si tak nemohou být jisti bezpečností ani u certifikovaných produktů.
Zástupci chemického průmyslu argumentují, že přítomnost určité chemikálie ještě nemusí automaticky znamenat zdravotní riziko. „Použití zpomalovačů hoření může být nezbytné tam, kde by jiskra či zkrat mohly vést k požáru,“ uvedl Tom Flanagin z Americké rady pro chemii. Připomněl, že všechny látky musejí projít přísným schvalovacím procesem, než jsou v USA schváleny k použití.
Mezi nejvíce problematické látky patří ftaláty – chemikálie běžně používané v obalech, kosmetice, hračkách i právě v matracích. Ftaláty jsou spojovány s předčasnou pubertou, hormonálními poruchami, vývojovými vadami, neplodností a dokonce i některými druhy rakoviny. Ačkoli jejich použití v hračkách je omezeno, matrace zatím takto regulovány nejsou.
Další skupinou rizikových látek jsou polybromované difenylethery (PBDE), které byly v USA částečně zakázány v roce 2012. Některé však stále pronikají na trh pod jinými názvy nebo ve formě náhradních látek. Studie uvádí, že právě PBDE byly označeny za „největší příčinu mentálního postižení u dětí“ za období mezi lety 2001 a 2016. Jedna z testovaných matrací obsahovala 1 800 ppm zakázané látky pentachlorothiophenolu.
Výzkumníci rovněž upozorňují, že některé certifikované matrace, které deklarují splnění bezpečnostních norem, přesto obsahují vysoké koncentrace nebezpečných látek. Zpomalovače hoření, které byly nalezeny v těchto výrobcích, navíc často nemají žádný prokazatelný přínos pro bezpečnost.
Odborníci doporučují rodičům několik základních opatření, jak snížit expozici dětí těmto látkám. Mezi ně patří časté praní ložního prádla a pyžam, která mohou sloužit jako částečná bariéra mezi dítětem a škodlivými chemikáliemi. Rovněž doporučují preferovat neutrální, přírodní barvy a materiály jako bavlnu, len či merino vlnu a vyhýbat se zářivě barevnému textilu, který bývá ošetřen UV filtry.
Některé matky, jak uvedla vědkyně Jane Munckeová ze Švýcarska, například nově zakoupené dětské výrobky několik týdnů nechávají „vyplynovat“ na slunci, aby se snížilo množství uvolňovaných těkavých látek. Jiní odborníci doporučují co nejvíce omezit počet doplňků v postýlce, jako jsou plyšové hračky či další vrstvy ložní výbavy.
Výzkumníci i organizace zabývající se ochranou zdraví dětí vyzývají k přísnější regulaci chemických přísad v dětských výrobcích. „Je znepokojující, že tyto látky stále nacházíme v matracích určených pro malé děti, přestože víme, že nepřinášejí žádné prokazatelné výhody a jejich rizika jsou značná,“ uvedla Arlene Blumová z Green Science Policy Institute.
Odborníci se shodují, že rodiče by měli mít možnost uložit své děti ke spánku s vědomím, že jsou v bezpečí. Výsledky těchto studií však naznačují, že současná situace tomu neodpovídá.
Donald Trump dnes na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyvolal značné rozpaky, když oznámil, že se ještě dnes setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump před publikem prohlásil, že Zelenskyj by mohl být „přímo v sále“ a že oba lídři jsou velmi blízko k uzavření mírové dohody. Tato slova však okamžitě narazila na realitu – ukrajinský prezident totiž v Davosu vůbec není.
Americký prezident Donald Trump ve svém projevu v Davosu představil další ambiciózní, i když značně kontroverzní vizi: vybudování „největšího Zlatého dómu, jaký kdy byl postaven“. Tento obranný systém má být umístěn právě v Grónsku, o jehož koupi prezident usiluje. Trump tvrdí, že v případě jaderného konfliktu by rakety letěly přímo nad středem tohoto „kusu ledu“, a proto je nezbytné tam vybudovat technologicky vyspělý štít.
Americký prezident Donald Trump bez obalu vyzval k zahájení rozhovorů o akvizici Grónska. Přestože kodaňská vláda takové plány opakovaně odmítá, Trump před světovými elitami prohlásil, že Spojené státy jsou jedinou silou schopnou tento „gigantický kus ledu“ efektivně chránit. Podle jeho slov je začlenění ostrova pod americkou správu nezbytné pro zajištění globální bezpečnosti v současné napjaté mezinárodní situaci.
Americký prezident Donald Trump i přes počáteční potíže s letadlem dorazil na Světové ekonomické fórum v Davosu přesně podle plánu. Poté, co technická závada na elektroinstalaci speciálu Air Force One nakrátko odložila jeho odlet, vstoupil do sálu plného světových byznysmenů a politiků za hlasitého potlesku. Hned v úvodu nešetřil sebevědomím a oznámil, že přiváží zprávy o neuvěřitelném rozmachu Spojených států.
Evropský parlament ve středu odhlasoval postoupení čerstvě podepsané obchodní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur Soudnímu dvoru Evropské unie (CJEU). Toto rozhodnutí, které vzešlo z těsného hlasování v poměru 334 ku 324 hlasům, uvrhlo osud dlouho připravovaného paktu do stavu právní nejistoty. Poslanci ve Štrasburku požadují, aby nejvyšší soud Unie přezkoumal, zda je tato vysoce polarizující dohoda slučitelná s politikou a právním rámcem EU.
Íránci znovu riskují život, aby odmítli režim, který jim bere důstojnost i budoucnost. Nejde už jen o ceny a elektřinu, ale o samotné právo žít bez strachu. Íránský teokratický stát reálně nemá co nabídnout kromě nepřátelství a násilí. Vytrvalost zdejší společnosti je ve skutečnosti tou největší hrozbou pro jeho přežití.
V Davosu ve středu naplno propukl diplomatický střet mezi Washingtonem a Kodaní. Americký ministr financí Scott Bessent v sérii nevybíravých výroků označil Dánsko i jeho investice do amerických státních dluhopisů za „irelevantní“. Stalo se tak v reakci na krok dánského penzijního fondu AkademikerPension, který se rozhodl zbavit svých amerických cenných papírů v hodnotě 100 milionů dolarů kvůli neudržitelnosti tamních veřejných financí.
Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o anexi Grónska, doprovázená výhrůžkami drakonickými cly pro každého, kdo se mu postaví do cesty, donutila evropské lídry k hledání způsobů, jak ochránit svou suverenitu i společný trh. Možnosti, které mají na stole, sahají od opatrné diplomacie až po nasazení „obchodní bazuky“, která by mohla definitivně změnit podobu transatlantických vztahů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se letos nečekaně rozhodl vynechat Světové ekonomické fórum v Davosu, přestože se ještě nedávno zdálo, že právě zde by mohlo dojít k historickému průlomu v jednáních o míru. Zelenskyj v novoročním projevu i po summitu „koalice ochotných“ v Paříži hovořil o tom, že dohoda o příměří s Ruskem je hotová z 90 %. Očekávalo se, že v Davosu dojde k finalizaci bezpečnostních záruk a představení ambiciózního „plánu prosperity“ pro poválečnou obnovu země.
Svět se ocitl v situaci, kterou mnozí analytici označují za začátek konce mezinárodního řádu nastoleného po druhé světové válce. Geopolitické napětí se nečekaně přesunulo do arktických oblastí, kde spor o Grónsko vyvolal hluboké trhliny v Severoatlantické alianci. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa poprvé otevřeně podmínily kolektivní obranu svých spojenců jejich ochotou podpořit americkou anexi tohoto dánského autonomního území.
Francouzský prezident Emmanuel Macron otevřeně vyzval k odvetným opatřením proti americkým clům. Reagoval tak na stupňující se nátlak Donalda Trumpa, který se snaží získat Grónsko a hrozí sankcemi každému, kdo se mu postaví do cesty. Macron ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru zdůraznil, že dává přednost respektu před šikanou a právnímu státu před brutalitou.
Donald Trump oslavil první výročí svého návratu do Bílého domu projevem, který byl podle očekávání plný optimismu, ale také řady nepravdivých tvrzení. Během tiskové konference a následných dotazů se prezident snažil vykreslit uplynulý rok 2025 jako období bezprecedentního rozkvětu. Při bližším pohledu na fakta se však ukazuje, že Trumpova rétorika se často rozchází s realitou v ekonomických datech i mezinárodních záležitostech.