Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pondělí na vlastní žádost setká s Donaldem Trumpem v Bílém domě. Ke schůzce se ale podle serveru The Guardian připojí i další evropští lídři.
Dnes má ukrajinského prezidenta v Bruselu přivítat předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Společně se pak zúčastní setkání evropských lídrů, kteří jsou součástí takzvané Koalice ochotných.
Tato koalice, kterou založila Velká Británie s Francií v reakci na to, že Trumpova administrativa hrozila ukončením bezpečnostní podpory pro Evropu, sdružuje více než 30 zemí. Jejím hlavním cílem je poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky pro případ, že dojde k mírové dohodě mezi Kyjevem a Moskvou.
Některé země, včetně Francie a Spojeného království, se dokonce zavázaly, že na Ukrajinu pošlou své vojáky. Ti by měli na místě dohlížet na dodržování podmínek případné dohody.
Podle informací od německé vlády pojede do Washingtonu k jednání s Trumpem a Zelenským také německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a finský prezident Alexander Stubb. Jiné zdroje uvádí, že se setkání zúčastní i italská premiérka Giorgia Meloniová.
Cílem této cesty je výměna informací s Donaldem Trumpem po jeho setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce.
Kancléř Merz chce s hlavami států a vlád projednat aktuální stav mírového úsilí. Zdůrazní přitom zájem Německa na rychlé mírové dohodě na Ukrajině. V rozhovorech se budou řešit bezpečnostní záruky, územní otázky a pokračování podpory Ukrajiny v obraně proti ruské agresi. Součástí jednání je také udržení tlaku pomocí sankcí.
Francouzská prezidentská kancelář uvedla, že lídři se budou snažit o koordinaci mezi Evropany a Spojenými státy. Cílem je dosažení spravedlivého a trvalého míru, který zachová životně důležité zájmy Ukrajiny i bezpečnost Evropy.
Den předtím se německý kancléř vyjádřil pro německou veřejnoprávní televizi. Uvedl, že Spojené státy jsou připraveny podílet se na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, aniž by upřesnil, co přesně to bude znamenat.
Právě v tuto chvíli probíhá virtuální summit lídrů zemí NATO a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který uspořádal francouzský prezident Emmanuel Macron. Cílem schůzky, které se zúčastnili i německý kancléř Friedrich Merz a britský premiér Keir Starmer, je připravit se na pondělní jednání s Donaldem Trumpem v Bílém domě.
Velká Británie je proslulá častými dešti a zelenou krajinou. Přesto se nyní potýká s nedostatkem vody. Anglické vodní nádrže jsou na nejnižší úrovni za posledních deset let. Aby se situace zlepšila, jsou potřeba měsíce dešťů. Vláda podle The Guardian dokonce vyhlásila "celonárodně významný" nedostatek vody, což znamená, že celá země čelí riziku, že jí dojde voda.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pondělí na vlastní žádost setká s Donaldem Trumpem v Bílém domě. Ke schůzce se ale podle serveru The Guardian připojí i další evropští lídři.
Hurikán Erin, první hurikán v Atlantiku v letošní sezóně, se velmi rychle vyvinul v nebezpečnou bouři. Jde o jev, který je v posledních letech kvůli oteplování planety stále častější. Erin se na chvíli stal vzácným extrémním hurikánem páté kategorie, než v neděli zeslábl na třetí kategorii, přičemž se jeho systém zvětšil, píše CNN.
Donald Trump osobně předal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi dopis od první dámy Melanie Trumpové. Jeho tématem je situace dětí, které uvízly uprostřed války na Ukrajině a v Rusku. Podle Bílého domu se v dopise píše o únosech dětí, které se odehrály po invazi v roce 2022.
Analýza summitu na Aljašce serveru CNN ukazuje, že ruský prezident Vladimir Putin dosáhl všeho, v co mohl doufat, zatímco americký prezident Donald Trump získal jen velmi málo. Otázkou nyní je, zda se Trumpovi podařilo dosáhnout alespoň nějakých mírných zisků nebo položit základy pro budoucí bezpečnost Ukrajiny, pokud dojde k mírové dohodě s Ruskem.
Americký server Axios s odvoláním na dva informované zdroje uvádí, že prezident Donald Trump se v blízké době pokusí zorganizovat setkání tří hlav států. Na summitu s Putinem, který se má konat už příští pátek, by se měl zúčastnit jak Trump, tak i Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj.
Slovenská opozice se pustila do premiéra Roberta Fica, protože podle ní nezasáhl, když byla v Srbsku napadena skupina Slováků. Incident se odehrál v srbském městě Bački Petrovac, kde žije největší slovenská menšina.
Chris Ulrich, analytik chování a expert na řeč těla, pro CNN uvedl, že se americký prezident Donald Trump během včerejšího summitu snažil prostřednictvím řeči těla projevit přátelskou dominanci. Během prvního podání rukou šlo podle Ulricha o „okamžik, kdy se mohli propojit.“
Při svém prvním vystoupení od aljašského summitu s Donaldem Trumpem označil Vladimir Putin setkání za „velmi užitečné a včasné.“ Podle Kremlu ruský prezident v sobotu prohlásil, že s Trumpem probral prakticky všechny oblasti spolupráce, ale především se soustředili na „možné řešení ukrajinské krize na spravedlivém základě.“
Na Aljašce se v pátek v noci konalo důležité setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Během jednání Putin podle informací čtyř zdrojů požadoval, aby se Ukrajina vzdala Doněcké a Luhanské oblasti. Výměnou za tento ústupek nabídl zmrazení zbytku frontové linie, čímž by se zastavily další ruské útoky, napsal server Financial Times.
V telefonickém hovoru s evropskými lídry Donald Trump zdůraznil italský návrh na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, který je „inspirován článkem 5 NATO,“ jak uvedla italská premiérka Giorgia Meloniová. Jeden z evropských úředníků sdělil CNN, že součástí rozhovorů s Trumpem byly právě tyto záruky „typu článku 5“ s podporou Evropy a USA. Zároveň ale zdůraznil, že by se na nich NATO nepodílelo.