Ruská invaze na Ukrajinu přinesla tamní armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen.
Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Masivní nasazení dronů od základů proměnilo podobu moderního bojiště, kde klasické frontální útoky pěchoty vedou k obrovským ztrátám. Ruské velení na tuto situaci reagovalo změnou taktiky a začalo využívat velmi malé útočné skupiny, které se pokoušejí infiltrovat ukrajinské pozice v naději, že pokud alespoň zlomek vojáků dosáhne cíle, bude možné kolem nich vybudovat silnější pozici.
Tento způsob boje však vede k tomu, že Rusko přichází o zhruba 30 až 35 tisíc mužů měsíčně, přičemž většinu z těchto nevratných ztrát tvoří padlí a těžce zranění, což nutí armádní náboráře hledat talenty v širších vrstvách společnosti.
Zatímco ještě na jaře roku 2023 působilo v bojových operacích na Ukrajině jen kolem 1 100 žen z celkového počtu 39 tisíc ženských příslušnic ruské armády, novější zprávy přímo z fronty naznačují, že jsou ženy stále častěji nasazovány i do přímých střetů.
Na podzim loňského roku například partyzánské hnutí Ateš upozornilo na nábor žen do útočných jednotek u Pokrovsku, kde měly kompenzovat kritický nedostatek personálu, a ukrajinská mechanizovaná brigáda následně zveřejnila záběry dvou ruských vojákyň, které zahynuly při útoku dronu během útočné operace.
Expanze ruských jednotek bezpilotních systémů vyvolala poptávku po novém typu rekrutů, u nichž jsou technické dovednosti a technologická gramotnost důležitější než fyzická síla. Armáda se snaží oslovit mladé a technologicky zdatné lidi, mezi nimiž je v Rusku v současnosti i velké množství žen s potřebnou kvalifikací.
Přestože ruský prezident Vladimir Putin dlouhodobě prosazuje tradiční hodnoty a konvenční rozdělení genderových rolí jako základní pilíř ruské identity, tlak opotřebovávací války nutí režim tyto principy v armádním náboru opomíjet.
Ruská státní média v rámci podpory tohoto trendu stále častěji vyzdvihují ženské pilotky, specializované výcvikové programy a cílené náborové kampaně. Výrazným příkladem je čistě ženská jednotka operátorek dronů s názvem „Noční čarodějnice 2.0“, která působí v rámci dobrovolnické formace BARS-SARMAT a zaměřuje se výhradně na systémy bezpilotního letectva.
Snaha o integraci žen do dronového ekosystému se projevuje i mimo běžné armádní struktury, což ilustruje nedávná neformální soutěž krásy pro ženy pohybující se v oblasti bezpilotních technologií, kterou v červnu letošního roku uspořádal populární ruský vojenský kanál Projekt Archanděl.
Cílená propagace dronových sil má navíc za úkol odlišit tyto jednotky od zbytku armády, která se dlouhodobě potýká se špatnou pověstí kvůli šikaně, zneužívání a celkově drsnému zacházení s personálem.
Bývalí specialisté, kteří z elitních dronových útvarů zběhli, popisují prostředí neustálé kontroly a pohrůžek, že v případě nesplnění očekávání budou přeřazeni k běžné pěchotě na frontu. Širší nábor žen do armády naráží na systémové problémy, neboť svědectví vojákyň z frontových linií potvrzují, že ženy v kontraktní službě často čelí obtěžování, nátlaku a vynuceným vztahům ze strany důstojníků.
V ruském vojenském systému jsou práva jednotlivce a lidský život trvale podřízeny státním cílům, imperiální expanzi a snaze o dosažení vítězství za každou cenu, přičemž korupce uvnitř armády často rozhoduje o tom, kdo bude poslán na nejnebezpečnější mise. Zranitelní vojáci, kteří nemají prostředky na podplacení svých velitelů, jsou posíláni do předem ztracených útoků.
Extrémní tlak na doplňování stavů dokládá i fakt, že ruské velení posílá zpět do bojů nedoléčené vojáky s těžkými zraněními, v některých případech dokonce i muže o berlích. Rostoucí snaha o zapojení žen do vojenských struktur tak zůstává jasným indikátorem vyčerpání lidských zdrojů v důsledku vleklého konfliktu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.