Ruská invaze na Ukrajinu přinesla tamní armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen.
Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Masivní nasazení dronů od základů proměnilo podobu moderního bojiště, kde klasické frontální útoky pěchoty vedou k obrovským ztrátám. Ruské velení na tuto situaci reagovalo změnou taktiky a začalo využívat velmi malé útočné skupiny, které se pokoušejí infiltrovat ukrajinské pozice v naději, že pokud alespoň zlomek vojáků dosáhne cíle, bude možné kolem nich vybudovat silnější pozici.
Tento způsob boje však vede k tomu, že Rusko přichází o zhruba 30 až 35 tisíc mužů měsíčně, přičemž většinu z těchto nevratných ztrát tvoří padlí a těžce zranění, což nutí armádní náboráře hledat talenty v širších vrstvách společnosti.
Zatímco ještě na jaře roku 2023 působilo v bojových operacích na Ukrajině jen kolem 1 100 žen z celkového počtu 39 tisíc ženských příslušnic ruské armády, novější zprávy přímo z fronty naznačují, že jsou ženy stále častěji nasazovány i do přímých střetů.
Na podzim loňského roku například partyzánské hnutí Ateš upozornilo na nábor žen do útočných jednotek u Pokrovsku, kde měly kompenzovat kritický nedostatek personálu, a ukrajinská mechanizovaná brigáda následně zveřejnila záběry dvou ruských vojákyň, které zahynuly při útoku dronu během útočné operace.
Expanze ruských jednotek bezpilotních systémů vyvolala poptávku po novém typu rekrutů, u nichž jsou technické dovednosti a technologická gramotnost důležitější než fyzická síla. Armáda se snaží oslovit mladé a technologicky zdatné lidi, mezi nimiž je v Rusku v současnosti i velké množství žen s potřebnou kvalifikací.
Přestože ruský prezident Vladimir Putin dlouhodobě prosazuje tradiční hodnoty a konvenční rozdělení genderových rolí jako základní pilíř ruské identity, tlak opotřebovávací války nutí režim tyto principy v armádním náboru opomíjet.
Ruská státní média v rámci podpory tohoto trendu stále častěji vyzdvihují ženské pilotky, specializované výcvikové programy a cílené náborové kampaně. Výrazným příkladem je čistě ženská jednotka operátorek dronů s názvem „Noční čarodějnice 2.0“, která působí v rámci dobrovolnické formace BARS-SARMAT a zaměřuje se výhradně na systémy bezpilotního letectva.
Snaha o integraci žen do dronového ekosystému se projevuje i mimo běžné armádní struktury, což ilustruje nedávná neformální soutěž krásy pro ženy pohybující se v oblasti bezpilotních technologií, kterou v červnu letošního roku uspořádal populární ruský vojenský kanál Projekt Archanděl.
Cílená propagace dronových sil má navíc za úkol odlišit tyto jednotky od zbytku armády, která se dlouhodobě potýká se špatnou pověstí kvůli šikaně, zneužívání a celkově drsnému zacházení s personálem.
Bývalí specialisté, kteří z elitních dronových útvarů zběhli, popisují prostředí neustálé kontroly a pohrůžek, že v případě nesplnění očekávání budou přeřazeni k běžné pěchotě na frontu. Širší nábor žen do armády naráží na systémové problémy, neboť svědectví vojákyň z frontových linií potvrzují, že ženy v kontraktní službě často čelí obtěžování, nátlaku a vynuceným vztahům ze strany důstojníků.
V ruském vojenském systému jsou práva jednotlivce a lidský život trvale podřízeny státním cílům, imperiální expanzi a snaze o dosažení vítězství za každou cenu, přičemž korupce uvnitř armády často rozhoduje o tom, kdo bude poslán na nejnebezpečnější mise. Zranitelní vojáci, kteří nemají prostředky na podplacení svých velitelů, jsou posíláni do předem ztracených útoků.
Extrémní tlak na doplňování stavů dokládá i fakt, že ruské velení posílá zpět do bojů nedoléčené vojáky s těžkými zraněními, v některých případech dokonce i muže o berlích. Rostoucí snaha o zapojení žen do vojenských struktur tak zůstává jasným indikátorem vyčerpání lidských zdrojů v důsledku vleklého konfliktu.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.