Ruský prezident Vladimir Putin si je vědom obrovských nákladů, které Kreml za invazi na Ukrajinu zaplatil. Za poslední tři a půl roku války přitom Rusko získalo pouze 20 % ukrajinského území, ale přišlo o více než milion vojáků, z nichž čtvrt milionu zemřelo. Proč tedy ve válce dál pokračuje? Na to přinesl odpověď magazín Time.
Konflikt paradoxně posílil NATO, které je pro Rusko hlavním protivníkem, a přivedl do něj nové členy. Evropské země také navýšily investice do obrany. Ze země utekl přibližně milion mladých lidí, kteří se chtěli vyhnout mobilizaci nebo hledali lepší pracovní příležitosti.
Ačkoliv ruská válečná mašinerie krátkodobě podpořila ekonomiku, z dlouhodobého hlediska Rusko čelí ztrátě evropských odběratelů energií, vysoké inflaci a neochotě obyvatel utrácet. Tyto faktory ohrožují ekonomickou budoucnost země. Proč tedy Putin nechce jednat o míru, když by mohl vyhlásit vítězství a upevnit kontrolu nad získaným územím?
Podle americké CNN Putin věří, že čas pracuje v jeho prospěch. Ruské síly pravděpodobně v následujících měsících získají další území, což ho utvrzuje v tom, že má smysl pokračovat v maximálním tlaku na Ukrajinu. Rusko bude navíc pokračovat v leteckých útocích na ukrajinská města a infrastrukturu, proti kterým se Kyjev nedokáže účinně bránit. Tlak na Ukrajinu se tak bude neustále zvyšovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navíc není v pozici, kdy by mohl přistoupit na kompromisy. Jeho vláda se potýká s domácími problémy, což oslabilo jeho pozici. I kdyby ale byl silnější, Ukrajinci už utrpěli tak obrovské škody, že nejsou ochotni přistoupit na ústupky, které by Putin považoval za dostatečné. Kromě toho, po tom všem, co se stalo, nemají jediný důvod věřit, že by Putin nebo jeho nástupci dodrželi jakékoliv sliby.
Ačkoliv se to může zdát, Trumpovy hrozby navíc pravděpodobně neovlivní Putinovo rozhodování. Obchod mezi Ruskem a USA není tak silný, aby ho mohl vážně ohrozit. Putin navíc pochybuje, že Trump bude ochoten rozpoutat obchodní války s klíčovými energetickými partnery Ruska, Čínou a Indií, se kterými chce Trump uzavřít velké obchodní dohody.
Ani sankce Evropské unie nemají na ruskou obranu a export ropy dostatečný dopad. Bez americké podpory se stává cenový strop na ruskou ropu neefektivní. Naopak Trumpova schopnost vyvíjet tlak na Zelenského už není tak silná, jak se zdálo ještě před pár týdny. Oba prezidenti si uvědomují, že Trump má momentálně spoustu svých vlastních problémů, které musí řešit, a válka na Ukrajině tak pro něj nemusí být prioritou.
Putin tak může válku prodlužovat, protože si stále neuvědomuje, jak obrovské ztráty Rusko utrpí. Invaze byla velkou chybou ve špatném posouzení vlastních sil i síly Ukrajiny.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzvala k budování „nezávislejší“ Evropy. Svět je podle ní obrazně řečeno v plamenech, ať už jde o napjaté vztahy mezi EU a USA, pokračující ruskou agresi na Ukrajině nebo hrozby vnějších sil, které se pokoušejí oslabit Unii zevnitř. Jedinou možnou odpovědí je posílení evropské samostatnosti ve všech klíčových dimenzích – od obrany a energetiky až po ekonomiku, obchod a digitální technologie.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha poskytl aktuální informace o stavu vyjednávání s Ruskem ohledně ukončení válečného konfliktu. Podle jeho slov se rozhovory, které započaly úvodními koly v Abú Zabí, posouvají kupředu. Další klíčové kolo jednání se má uskutečnit příští týden ve švýcarské Ženevě, což potvrdila i ruská strana.
Německý kancléř Friedrich Merz na zahájení Mnichovské bezpečnostní konference vyslal Donaldu Trumpovi jasné varování, že Spojené státy již nejsou dostatečně silné na to, aby ve světě postupovaly osamoceně. Podle Merze dosáhla americká politika jednostranných kroků svých limitů a USA možná již ztratily roli nezpochybnitelného globálního lídra. Ve svém projevu zdůraznil, že v éře soupeření velmocí potřebuje Amerika partnery a spojence stejně jako Evropa.
Spor o budoucí směřování Pásma Gazy mezi Evropskou unií a Spojenými státy naplno propukl na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová otevřeně varovala, že takzvaná „Rada míru“, kterou prosazuje Donald Trump, slouží jako osobní nástroj amerického prezidenta. Podle ní tento orgán zcela postrádá jakoukoli odpovědnost vůči Palestincům nebo Organizaci spojených národů.