Ruský prezident Vladimir Putin si je vědom obrovských nákladů, které Kreml za invazi na Ukrajinu zaplatil. Za poslední tři a půl roku války přitom Rusko získalo pouze 20 % ukrajinského území, ale přišlo o více než milion vojáků, z nichž čtvrt milionu zemřelo. Proč tedy ve válce dál pokračuje? Na to přinesl odpověď magazín Time.
Konflikt paradoxně posílil NATO, které je pro Rusko hlavním protivníkem, a přivedl do něj nové členy. Evropské země také navýšily investice do obrany. Ze země utekl přibližně milion mladých lidí, kteří se chtěli vyhnout mobilizaci nebo hledali lepší pracovní příležitosti.
Ačkoliv ruská válečná mašinerie krátkodobě podpořila ekonomiku, z dlouhodobého hlediska Rusko čelí ztrátě evropských odběratelů energií, vysoké inflaci a neochotě obyvatel utrácet. Tyto faktory ohrožují ekonomickou budoucnost země. Proč tedy Putin nechce jednat o míru, když by mohl vyhlásit vítězství a upevnit kontrolu nad získaným územím?
Podle americké CNN Putin věří, že čas pracuje v jeho prospěch. Ruské síly pravděpodobně v následujících měsících získají další území, což ho utvrzuje v tom, že má smysl pokračovat v maximálním tlaku na Ukrajinu. Rusko bude navíc pokračovat v leteckých útocích na ukrajinská města a infrastrukturu, proti kterým se Kyjev nedokáže účinně bránit. Tlak na Ukrajinu se tak bude neustále zvyšovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navíc není v pozici, kdy by mohl přistoupit na kompromisy. Jeho vláda se potýká s domácími problémy, což oslabilo jeho pozici. I kdyby ale byl silnější, Ukrajinci už utrpěli tak obrovské škody, že nejsou ochotni přistoupit na ústupky, které by Putin považoval za dostatečné. Kromě toho, po tom všem, co se stalo, nemají jediný důvod věřit, že by Putin nebo jeho nástupci dodrželi jakékoliv sliby.
Ačkoliv se to může zdát, Trumpovy hrozby navíc pravděpodobně neovlivní Putinovo rozhodování. Obchod mezi Ruskem a USA není tak silný, aby ho mohl vážně ohrozit. Putin navíc pochybuje, že Trump bude ochoten rozpoutat obchodní války s klíčovými energetickými partnery Ruska, Čínou a Indií, se kterými chce Trump uzavřít velké obchodní dohody.
Ani sankce Evropské unie nemají na ruskou obranu a export ropy dostatečný dopad. Bez americké podpory se stává cenový strop na ruskou ropu neefektivní. Naopak Trumpova schopnost vyvíjet tlak na Zelenského už není tak silná, jak se zdálo ještě před pár týdny. Oba prezidenti si uvědomují, že Trump má momentálně spoustu svých vlastních problémů, které musí řešit, a válka na Ukrajině tak pro něj nemusí být prioritou.
Putin tak může válku prodlužovat, protože si stále neuvědomuje, jak obrovské ztráty Rusko utrpí. Invaze byla velkou chybou ve špatném posouzení vlastních sil i síly Ukrajiny.
Donald Trump navrhl na pozici komisaře Úřadu pro statistiku práce (BLS) ekonoma E. J. Antoniho. Krátce před svým jmenováním Antoni navrhl, aby úřad pozastavil vydávání měsíčních zpráv o počtu pracovních míst. Podle něj jsou data nespolehlivá a často nadhodnocená.
Časté napětí v zádech, kyčlích nebo ramenou, které neustupuje, a to i přes pravidelné protahování a masáže, může být způsobeno něčím jiným než mechanickou ztuhlostí. Podle Dany Santasové, specialistky na kondiční a silový trénink, může jít o ochranné svalové napětí, které tělo vytváří, aby se ochránilo. Rozpoznání rozdílu mezi oběma typy je klíčové pro každého, kdo se potýká s chronickou ztuhlostí.
Ruský prezident Vladimir Putin si je vědom obrovských nákladů, které Kreml za invazi na Ukrajinu zaplatil. Za poslední tři a půl roku války přitom Rusko získalo pouze 20 % ukrajinského území, ale přišlo o více než milion vojáků, z nichž čtvrt milionu zemřelo. Proč tedy ve válce dál pokračuje? Na to přinesl odpověď magazín Time.
Izrael čelí narůstající mezinárodní kritice kvůli své válce proti Hamásu v Gaze. Důrazné varování nyní zaznělo také od evropské komisařky pro řešení krizí Hadjy Lahbibové, která označila možnou okupaci Gazy za „katastrofální“. Podle ní hrozí Gaze hladomor, přísun pomoci je blokován a pravidla pro registraci nevládních organizací situaci jen zhoršují.
Na trhu s vitaminovými a minerálními doplňky stravy se ročně protočí desítky miliard dolarů a jejich užívání je velmi rozšířené. Přesto panují neustálé dohady o jejich skutečných účincích, přičemž některé studie tvrdí, že nemají žádné zdravotní přínosy, a jiné dokonce naznačují, že mohou být zdraví škodlivé. Mnozí z nás se proto ptají, zda je vůbec nutné je užívat.
Jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vůdcem Vladimirem Putinem se nezadržitelně blíží a očekávání jsou vysoká. Výsledek jejich setkání může v příštích týdnech či měsících rozhodnout nejen o tom, zda vůbec odstartuje mírový proces na Ukrajině, ale i o jeho konkrétní podobě. Pokud se Trump postaví k požadavkům Kremlu vstřícně, může se Washington stát klíčovým hybatelem tlaku na Kyjev, aby přistoupil k územním ústupkům.
Při své kampani Donald Trump sliboval, že rychle ukončí válku na Ukrajině a konflikt v Gaze. Dnes, více než šest měsíců po jeho nástupu do úřadu, je mír na obou frontách vzdálenější než kdy jindy. V Gaze se jednání o příměří a výměně zajatců zhroutila, zatímco humanitární situace dosáhla katastrofálních rozměrů. Na Ukrajině opakované diplomatické pokusy narazily na největší ruské letecké útoky od začátku války.
Západní břeh Jordánu je v současné době oblastí s narůstajícím napětím, které se ještě více vystupňovalo po útoku Hamásu ze 7. října a následné válce v Gaze. Palestinci zde čelí stále častějším a beztrestným akcím ze strany izraelských osadníků, kteří jsou podporováni vládou a ozbrojenými složkami. To vede u Palestinců k pocitu bezmoci a traumatu, protože jsou jim systematicky upírána jejich základní lidská práva.
Nárůst případů horečky dengue napříč tichomořskými ostrovy, který je nejvyšší za posledních deset let, je podle odborníků způsoben klimatickou krizí. Od začátku roku 2025 bylo v regionu potvrzeno více než 16 502 případů a 17 úmrtí, přičemž Samoa, Fidži a Tonga patří k nejvíce zasaženým zemím. Některé z nich už dokonce vyhlásily stav nouze.
Necelý týden před summitem mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce, který se má konat v pátek, vydala Evropská unie prohlášení, které podepsalo 26 z 27 lídrů. Cílem prohlášení je vyvinout tlak na Donalda Trumpa a zdůraznit, že Ukrajina by měla mít právo svobodně rozhodovat o své budoucnosti a že mezinárodní hranice se nesmí měnit silou.
Po 70 letech výzkumu a analýzy dat vědci zjistili, že extrémní horka výrazně decimují populace tropického ptactva. Ačkoli většina studií se zaměřuje na dlouhodobé klimatické trendy, jako jsou postupné zvyšování průměrných teplot, je třeba věnovat pozornost i extrémním povětrnostním jevům.
Už v pátek se má v americkém státě Aljaška uskutečnit klíčové setkání, na kterém se sejdou prezidenti Spojených států a Ruska. Hlavním tématem schůzky Donalda Trumpa a Vladimira Putina by mělo být nalezení způsobu, jak ukončit válku na Ukrajině. To s sebou ovšem nese mnoho obav, a to zejména v Evropě a na Ukrajině.