Ruský prezident Vladimir Putin si je vědom obrovských nákladů, které Kreml za invazi na Ukrajinu zaplatil. Za poslední tři a půl roku války přitom Rusko získalo pouze 20 % ukrajinského území, ale přišlo o více než milion vojáků, z nichž čtvrt milionu zemřelo. Proč tedy ve válce dál pokračuje? Na to přinesl odpověď magazín Time.
Konflikt paradoxně posílil NATO, které je pro Rusko hlavním protivníkem, a přivedl do něj nové členy. Evropské země také navýšily investice do obrany. Ze země utekl přibližně milion mladých lidí, kteří se chtěli vyhnout mobilizaci nebo hledali lepší pracovní příležitosti.
Ačkoliv ruská válečná mašinerie krátkodobě podpořila ekonomiku, z dlouhodobého hlediska Rusko čelí ztrátě evropských odběratelů energií, vysoké inflaci a neochotě obyvatel utrácet. Tyto faktory ohrožují ekonomickou budoucnost země. Proč tedy Putin nechce jednat o míru, když by mohl vyhlásit vítězství a upevnit kontrolu nad získaným územím?
Podle americké CNN Putin věří, že čas pracuje v jeho prospěch. Ruské síly pravděpodobně v následujících měsících získají další území, což ho utvrzuje v tom, že má smysl pokračovat v maximálním tlaku na Ukrajinu. Rusko bude navíc pokračovat v leteckých útocích na ukrajinská města a infrastrukturu, proti kterým se Kyjev nedokáže účinně bránit. Tlak na Ukrajinu se tak bude neustále zvyšovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navíc není v pozici, kdy by mohl přistoupit na kompromisy. Jeho vláda se potýká s domácími problémy, což oslabilo jeho pozici. I kdyby ale byl silnější, Ukrajinci už utrpěli tak obrovské škody, že nejsou ochotni přistoupit na ústupky, které by Putin považoval za dostatečné. Kromě toho, po tom všem, co se stalo, nemají jediný důvod věřit, že by Putin nebo jeho nástupci dodrželi jakékoliv sliby.
Ačkoliv se to může zdát, Trumpovy hrozby navíc pravděpodobně neovlivní Putinovo rozhodování. Obchod mezi Ruskem a USA není tak silný, aby ho mohl vážně ohrozit. Putin navíc pochybuje, že Trump bude ochoten rozpoutat obchodní války s klíčovými energetickými partnery Ruska, Čínou a Indií, se kterými chce Trump uzavřít velké obchodní dohody.
Ani sankce Evropské unie nemají na ruskou obranu a export ropy dostatečný dopad. Bez americké podpory se stává cenový strop na ruskou ropu neefektivní. Naopak Trumpova schopnost vyvíjet tlak na Zelenského už není tak silná, jak se zdálo ještě před pár týdny. Oba prezidenti si uvědomují, že Trump má momentálně spoustu svých vlastních problémů, které musí řešit, a válka na Ukrajině tak pro něj nemusí být prioritou.
Putin tak může válku prodlužovat, protože si stále neuvědomuje, jak obrovské ztráty Rusko utrpí. Invaze byla velkou chybou ve špatném posouzení vlastních sil i síly Ukrajiny.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.
Severní mořská cesta, procházející podél severního pobřeží Ruska, se stává klíčovým tranzitním koridorem upevňujícím hospodářské a energetické vazby mezi Moskvou a Pekingem. Přestože je tato drsná trasa po většinu roku pokryta silnou vrstvou ledu a bez doprovodu ledoborců je průjezdná jen během krátkého letního období, proměnila se v rychlou dopravní tepnu pro ruské suroviny. Z analytických dat vyplývá, že mezinárodní tranzit na této trase od počátku ruské invaze na Ukrajinu téměř zcela ovládly obchodní aktivity s Čínou.
Americký prezident Donald Trump čelí narůstajícím komplikacím spojeným s vojenským konfliktem s Íránem, který trvá již šestý měsíc. Rozsáhlé vojenské údery ani ekonomický tlak ze strany Spojených států nedovedly Írán k přijetí amerických požadavků. Teherán navíc nedodržuje ani dojednaná příměří, která pro něj byla výhodná. Místo ústupu dává Írán najevo čím dál větší sebevědomí a zvyšuje své požadavky.
Izraelští vojáci přinutili dvě palestinské rodiny opustit jejich obležené domovy na Západním břehu Jordánu. K tomuto kroku došlo pouze den poté, co vysoce postavený izraelský velitel osobním slibem přislíbil ukončení násilné kampaně izraelských osadníků, jejímž cílem bylo tyto obyvatele z oblasti vyhnat.
Trh s ropou dosud vykazoval neobyčejnou odolnost vůči výkyvům, avšak současný vývoj blízkovýchodního konfliktu představuje největší hrozbu od jeho počátku. Vynalézavá řešení a obcházení krizových oblastí doposud chránily spotřebitele před drastickou inflací a cenovým šokem. Ačkoliv ceny surovin vzrostly, nedosáhly úrovní z roku 2022 ani rekordních hodnot z roku 2008. Sílící napětí v regionu však hrozí prolomením dosavadních zábran a nekontrolovaným růstem cen.
Velkolepě oznámená diplomacie se téměř ze dne na den proměnila v nečekaný chaos. Dlouho připravovaná dohoda o civilní jaderné spolupráci mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií, která byla považována za historický průlom, se necelých čtyřiadvacet hodin po svém slavnostním podpisu ocitla v troskách kvůli zásahu amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Kremelská administrativa připustila nutnost státního zásahu na podporu největšího ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost přišla o desetinu svých skladovacích kapacit a obrovské množství zboží v důsledku intenzivních ukrajinských dronových útoků. Kyjev zasahuje tuto platformu záměrně s odkazem na její klíčovou úlohu při zásobování ruské armády. Moskva již zahájila debatu o formě pomoci, přičemž představitelé sektoru očekávají využití státních bank k udržení operativního chodu podniku.