Ruský prezident Vladimir Putin si je vědom obrovských nákladů, které Kreml za invazi na Ukrajinu zaplatil. Za poslední tři a půl roku války přitom Rusko získalo pouze 20 % ukrajinského území, ale přišlo o více než milion vojáků, z nichž čtvrt milionu zemřelo. Proč tedy ve válce dál pokračuje? Na to přinesl odpověď magazín Time.
Konflikt paradoxně posílil NATO, které je pro Rusko hlavním protivníkem, a přivedl do něj nové členy. Evropské země také navýšily investice do obrany. Ze země utekl přibližně milion mladých lidí, kteří se chtěli vyhnout mobilizaci nebo hledali lepší pracovní příležitosti.
Ačkoliv ruská válečná mašinerie krátkodobě podpořila ekonomiku, z dlouhodobého hlediska Rusko čelí ztrátě evropských odběratelů energií, vysoké inflaci a neochotě obyvatel utrácet. Tyto faktory ohrožují ekonomickou budoucnost země. Proč tedy Putin nechce jednat o míru, když by mohl vyhlásit vítězství a upevnit kontrolu nad získaným územím?
Podle americké CNN Putin věří, že čas pracuje v jeho prospěch. Ruské síly pravděpodobně v následujících měsících získají další území, což ho utvrzuje v tom, že má smysl pokračovat v maximálním tlaku na Ukrajinu. Rusko bude navíc pokračovat v leteckých útocích na ukrajinská města a infrastrukturu, proti kterým se Kyjev nedokáže účinně bránit. Tlak na Ukrajinu se tak bude neustále zvyšovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navíc není v pozici, kdy by mohl přistoupit na kompromisy. Jeho vláda se potýká s domácími problémy, což oslabilo jeho pozici. I kdyby ale byl silnější, Ukrajinci už utrpěli tak obrovské škody, že nejsou ochotni přistoupit na ústupky, které by Putin považoval za dostatečné. Kromě toho, po tom všem, co se stalo, nemají jediný důvod věřit, že by Putin nebo jeho nástupci dodrželi jakékoliv sliby.
Ačkoliv se to může zdát, Trumpovy hrozby navíc pravděpodobně neovlivní Putinovo rozhodování. Obchod mezi Ruskem a USA není tak silný, aby ho mohl vážně ohrozit. Putin navíc pochybuje, že Trump bude ochoten rozpoutat obchodní války s klíčovými energetickými partnery Ruska, Čínou a Indií, se kterými chce Trump uzavřít velké obchodní dohody.
Ani sankce Evropské unie nemají na ruskou obranu a export ropy dostatečný dopad. Bez americké podpory se stává cenový strop na ruskou ropu neefektivní. Naopak Trumpova schopnost vyvíjet tlak na Zelenského už není tak silná, jak se zdálo ještě před pár týdny. Oba prezidenti si uvědomují, že Trump má momentálně spoustu svých vlastních problémů, které musí řešit, a válka na Ukrajině tak pro něj nemusí být prioritou.
Putin tak může válku prodlužovat, protože si stále neuvědomuje, jak obrovské ztráty Rusko utrpí. Invaze byla velkou chybou ve špatném posouzení vlastních sil i síly Ukrajiny.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.