Rusko se pomstilo za útok na letiště. Kyjev zažil bezesnou noc

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie, foto: Russian Ministry of Defence
Klára Marková 6. června 2025 09:31
Sdílej:

V časných ranních hodinách v pátek zažila Ukrajina jednu z nejintenzivnějších ruských vzdušných ofenziv posledních měsíců. Moskva vypustila stovky dronů a desítky raket na různá místa po celé zemi, přičemž nejhorší dopady byly zaznamenány v hlavním městě Kyjevě. Tam podle tamních úřadů přišli nejméně čtyři lidé o život a mnoho dalších utrpělo zranění. Útoky následovaly jen několik dní po překvapivém ukrajinském úderu na ruská vojenská letiště.

V oblasti Kyjeva se podle očitých svědků ozvaly výbuchy už před svítáním. Nad městem se zvedal hustý dým a plameny zachvátily několik obytných budov. Hasiči na místě zasahovali celou noc a brzy ráno se obyvatelé snažili z trosek svých bytů zachránit, co zbylo. Fotografie z místa ukazují poničené domy bez fasád, rozbitá okna a auta zavalená troskami.

Noční útoky jsou v současnosti běžnou realitou pro většinu ukrajinských měst, ale tato konkrétní ofenziva přichází v době, kdy Rusko slíbilo tvrdou odvetu za nedávné ukrajinské operace na ruském území. Ty zasáhly například strategické bombardéry i důležitý most spojující Rusko s Krymem.

Kyjevský starosta Vitalij Kličko uvedl, že kromě civilních obětí přišli o život i tři hasiči, kteří byli na místě zásahu. Není jasné, zda jejich smrt byla započítána do oficiální bilance. Vedle Kyjeva zasáhly rakety i město Černihiv na severu Ukrajiny, kde zaznamenali čtrnáct explozí způsobených jak drony, tak raketami typu Iskander-M.

Na západě země ve městě Luck nedaleko hranic s Polskem utrpělo zranění pět lidí. Podle geolokační analýzy CNN dopadly do města nejméně čtyři ruské střely, které způsobily rozsáhlé požáry.

Ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko oznámil, že během noci bylo celkem zraněno kolem čtyř desítek lidí. Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat sdělil, že Rusko během této jediné noci vyslalo na Ukrajinu nejméně 407 dronů, šest balistických raket a 38 řízených střel.

Zatímco Ukrajina čelila tomuto náporu, provedla vlastní útok na ruské město Engels, kde podle záběrů ověřených CNN došlo k požáru průmyslového zařízení. Engels leží přes 450 kilometrů od hranic s Ukrajinou a jde o město, které hostí jednu z klíčových leteckých základen ruské armády.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že se mu podařilo během čtvrteční noci a pátečního rána zničit 174 ukrajinských dronů a tři řízené střely nad Černým mořem.

Ruské útoky přišly krátce po sérii ukrajinských náletů, které poškodily ruská vojenská letadla a zranily prestiž ruské armády. Ukrajinci také podnikli podvodní útok na Kerčský most, kdy pod konstrukci nastražili přes tunu výbušnin.

Putin podle svých slov hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a naznačil, že ruská odveta bude tvrdá. Trump ale během rozhovoru podle dostupných informací nepodnikl žádné kroky k tomu, aby ruského prezidenta přiměl k mírnějšímu postupu. Tento přístup vyvolal na Ukrajině silné pobouření.

Ukrajinský poslanec Oleksandr Merežko uvedl, že Putin jasně hovořil o pomstě a bylo zřejmé, že se zaměří na civilisty. „A Trump mu ani neřekl, ať přestane,“ dodal.

Trump pak ve čtvrtek přirovnal válku k dětské rvačce, při které je podle něj někdy lepší chvíli počkat a nechat strany bojovat.

Analytici mezitím sledují, zda Rusko nepřistoupí k použití nových typů zbraní. Loni v listopadu například Moskva nasadila novou střednědoletou balistickou raketu s více hlavicemi při útoku na město Dnipro – šlo o znepokojivý precedens.

Rusko za poslední měsíce výrazně navýšilo výrobu raket i dronů, což mu umožňuje podnikat hromadné útoky v naději, že přetíží ukrajinskou obranu. Cílem je spustit levné drony v masovém množství, čímž se vytvoří prostor pro úspěšné raketové údery.

Kyjev je závislý na amerických technologiích protivzdušné obrany, avšak Trumpova administrativa dává stále jasněji najevo, že by větší odpovědnost za podporu Ukrajiny měli převzít evropští spojenci.

Podle informací CNN Pentagon v uplynulých dnech oznámil, že některé systémy určené k boji proti dronům budou převedeny k americkým jednotkám na Blízkém východě. Tento krok vyvolává obavy, že ukrajinská obrana zůstane bez dostatečných prostředků právě ve chvíli, kdy čelí největším útokům od začátku války. 

Stalo se
Novinky
Analýza
Ilustrační fotografie

Demografická krize se rychle blíží, důchody jsou v ohrožení. Klíčem k přežití může být zvládnutá migrace, Česko ale zaostává

Evropa čelí demografické krizi, která zásadně promění její ekonomiku, politiku i sociální strukturu. Populace stárne, porodnost klesá a bez migrace by se kontinent začal zmenšovat. Česká republika není výjimkou – prudce ubývá lidí v produktivním věku a důchodový systém se blíží hranici udržitelnosti. Migrace se tak stává nejen pracovním, ale i strategickým tématem. A také otázkou, zda dokážeme proměnit nevyhnutelný trend v nástroj přežití a dalšího rozvoje.

Novinky
Vladimir Putin

USA se nikdy nepodvolíme, prohlásil Putin. Připustil ale, že sankce budou bolet

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že se jeho země nikdy nepodvolí tlaku Spojených států, zároveň však připustil, že nové americké sankce mohou způsobit Rusku určité ekonomické škody. K jeho prohlášení došlo poté, co USA uvalily sankce na dva největší ruské producenty ropy, a objevily se zprávy, že Čína a Indie zvažují omezení nákupu ruské ropy.

Novinky
Ilustrační foto

Změny počasí tvrdě dopadají na rybáře. Roste zoufalství i počet nehod a úmrtí

Jihokorejští rybáři čelí rostoucímu nebezpečí na moři, a úřady i odborníci se shodují, že hlavní příčinou je klimatická změna. Prudký nárůst nehod s fatálními následky vyvolal v zemi znepokojení. V loňském roce v mořích kolem Jižní Koreje zahynulo nebo se pohřešovalo 164 lidí, což představuje nárůst o 75 % oproti předchozímu roku. Většinou šlo o rybáře, jejichž lodě se potopily nebo převrátily. 

Novinky
Bílý dům

Kdo financuje Trumpův Bílý dům: Dárci s vazbami na krypto, kasina i vládu

Demoliční práce v Bílém domě, které mají uvolnit místo pro masivní reprezentační sál (ballroom), pokračují a prezident Donald Trump zdůrazňuje, že tyto dramatické změny nebudou „za nulové náklady pro americké daňové poplatníky.“ Financování projektu, jehož náklady se nyní odhadují na 300 milionů dolarů, je místo toho hrazeno ze soukromých, daňově odečitatelných darů. Ty jsou směřovány přes neziskovou organizaci Trust for the National Mall.