V časných ranních hodinách v pátek zažila Ukrajina jednu z nejintenzivnějších ruských vzdušných ofenziv posledních měsíců. Moskva vypustila stovky dronů a desítky raket na různá místa po celé zemi, přičemž nejhorší dopady byly zaznamenány v hlavním městě Kyjevě. Tam podle tamních úřadů přišli nejméně čtyři lidé o život a mnoho dalších utrpělo zranění. Útoky následovaly jen několik dní po překvapivém ukrajinském úderu na ruská vojenská letiště.
V oblasti Kyjeva se podle očitých svědků ozvaly výbuchy už před svítáním. Nad městem se zvedal hustý dým a plameny zachvátily několik obytných budov. Hasiči na místě zasahovali celou noc a brzy ráno se obyvatelé snažili z trosek svých bytů zachránit, co zbylo. Fotografie z místa ukazují poničené domy bez fasád, rozbitá okna a auta zavalená troskami.
Noční útoky jsou v současnosti běžnou realitou pro většinu ukrajinských měst, ale tato konkrétní ofenziva přichází v době, kdy Rusko slíbilo tvrdou odvetu za nedávné ukrajinské operace na ruském území. Ty zasáhly například strategické bombardéry i důležitý most spojující Rusko s Krymem.
Kyjevský starosta Vitalij Kličko uvedl, že kromě civilních obětí přišli o život i tři hasiči, kteří byli na místě zásahu. Není jasné, zda jejich smrt byla započítána do oficiální bilance. Vedle Kyjeva zasáhly rakety i město Černihiv na severu Ukrajiny, kde zaznamenali čtrnáct explozí způsobených jak drony, tak raketami typu Iskander-M.
Na západě země ve městě Luck nedaleko hranic s Polskem utrpělo zranění pět lidí. Podle geolokační analýzy CNN dopadly do města nejméně čtyři ruské střely, které způsobily rozsáhlé požáry.
Ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko oznámil, že během noci bylo celkem zraněno kolem čtyř desítek lidí. Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat sdělil, že Rusko během této jediné noci vyslalo na Ukrajinu nejméně 407 dronů, šest balistických raket a 38 řízených střel.
Zatímco Ukrajina čelila tomuto náporu, provedla vlastní útok na ruské město Engels, kde podle záběrů ověřených CNN došlo k požáru průmyslového zařízení. Engels leží přes 450 kilometrů od hranic s Ukrajinou a jde o město, které hostí jednu z klíčových leteckých základen ruské armády.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že se mu podařilo během čtvrteční noci a pátečního rána zničit 174 ukrajinských dronů a tři řízené střely nad Černým mořem.
Ruské útoky přišly krátce po sérii ukrajinských náletů, které poškodily ruská vojenská letadla a zranily prestiž ruské armády. Ukrajinci také podnikli podvodní útok na Kerčský most, kdy pod konstrukci nastražili přes tunu výbušnin.
Putin podle svých slov hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a naznačil, že ruská odveta bude tvrdá. Trump ale během rozhovoru podle dostupných informací nepodnikl žádné kroky k tomu, aby ruského prezidenta přiměl k mírnějšímu postupu. Tento přístup vyvolal na Ukrajině silné pobouření.
Ukrajinský poslanec Oleksandr Merežko uvedl, že Putin jasně hovořil o pomstě a bylo zřejmé, že se zaměří na civilisty. „A Trump mu ani neřekl, ať přestane,“ dodal.
Trump pak ve čtvrtek přirovnal válku k dětské rvačce, při které je podle něj někdy lepší chvíli počkat a nechat strany bojovat.
Analytici mezitím sledují, zda Rusko nepřistoupí k použití nových typů zbraní. Loni v listopadu například Moskva nasadila novou střednědoletou balistickou raketu s více hlavicemi při útoku na město Dnipro – šlo o znepokojivý precedens.
Rusko za poslední měsíce výrazně navýšilo výrobu raket i dronů, což mu umožňuje podnikat hromadné útoky v naději, že přetíží ukrajinskou obranu. Cílem je spustit levné drony v masovém množství, čímž se vytvoří prostor pro úspěšné raketové údery.
Kyjev je závislý na amerických technologiích protivzdušné obrany, avšak Trumpova administrativa dává stále jasněji najevo, že by větší odpovědnost za podporu Ukrajiny měli převzít evropští spojenci.
Podle informací CNN Pentagon v uplynulých dnech oznámil, že některé systémy určené k boji proti dronům budou převedeny k americkým jednotkám na Blízkém východě. Tento krok vyvolává obavy, že ukrajinská obrana zůstane bez dostatečných prostředků právě ve chvíli, kdy čelí největším útokům od začátku války.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
