V časných ranních hodinách v pátek zažila Ukrajina jednu z nejintenzivnějších ruských vzdušných ofenziv posledních měsíců. Moskva vypustila stovky dronů a desítky raket na různá místa po celé zemi, přičemž nejhorší dopady byly zaznamenány v hlavním městě Kyjevě. Tam podle tamních úřadů přišli nejméně čtyři lidé o život a mnoho dalších utrpělo zranění. Útoky následovaly jen několik dní po překvapivém ukrajinském úderu na ruská vojenská letiště.
V oblasti Kyjeva se podle očitých svědků ozvaly výbuchy už před svítáním. Nad městem se zvedal hustý dým a plameny zachvátily několik obytných budov. Hasiči na místě zasahovali celou noc a brzy ráno se obyvatelé snažili z trosek svých bytů zachránit, co zbylo. Fotografie z místa ukazují poničené domy bez fasád, rozbitá okna a auta zavalená troskami.
Noční útoky jsou v současnosti běžnou realitou pro většinu ukrajinských měst, ale tato konkrétní ofenziva přichází v době, kdy Rusko slíbilo tvrdou odvetu za nedávné ukrajinské operace na ruském území. Ty zasáhly například strategické bombardéry i důležitý most spojující Rusko s Krymem.
Kyjevský starosta Vitalij Kličko uvedl, že kromě civilních obětí přišli o život i tři hasiči, kteří byli na místě zásahu. Není jasné, zda jejich smrt byla započítána do oficiální bilance. Vedle Kyjeva zasáhly rakety i město Černihiv na severu Ukrajiny, kde zaznamenali čtrnáct explozí způsobených jak drony, tak raketami typu Iskander-M.
Na západě země ve městě Luck nedaleko hranic s Polskem utrpělo zranění pět lidí. Podle geolokační analýzy CNN dopadly do města nejméně čtyři ruské střely, které způsobily rozsáhlé požáry.
Ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko oznámil, že během noci bylo celkem zraněno kolem čtyř desítek lidí. Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat sdělil, že Rusko během této jediné noci vyslalo na Ukrajinu nejméně 407 dronů, šest balistických raket a 38 řízených střel.
Zatímco Ukrajina čelila tomuto náporu, provedla vlastní útok na ruské město Engels, kde podle záběrů ověřených CNN došlo k požáru průmyslového zařízení. Engels leží přes 450 kilometrů od hranic s Ukrajinou a jde o město, které hostí jednu z klíčových leteckých základen ruské armády.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že se mu podařilo během čtvrteční noci a pátečního rána zničit 174 ukrajinských dronů a tři řízené střely nad Černým mořem.
Ruské útoky přišly krátce po sérii ukrajinských náletů, které poškodily ruská vojenská letadla a zranily prestiž ruské armády. Ukrajinci také podnikli podvodní útok na Kerčský most, kdy pod konstrukci nastražili přes tunu výbušnin.
Putin podle svých slov hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a naznačil, že ruská odveta bude tvrdá. Trump ale během rozhovoru podle dostupných informací nepodnikl žádné kroky k tomu, aby ruského prezidenta přiměl k mírnějšímu postupu. Tento přístup vyvolal na Ukrajině silné pobouření.
Ukrajinský poslanec Oleksandr Merežko uvedl, že Putin jasně hovořil o pomstě a bylo zřejmé, že se zaměří na civilisty. „A Trump mu ani neřekl, ať přestane,“ dodal.
Trump pak ve čtvrtek přirovnal válku k dětské rvačce, při které je podle něj někdy lepší chvíli počkat a nechat strany bojovat.
Analytici mezitím sledují, zda Rusko nepřistoupí k použití nových typů zbraní. Loni v listopadu například Moskva nasadila novou střednědoletou balistickou raketu s více hlavicemi při útoku na město Dnipro – šlo o znepokojivý precedens.
Rusko za poslední měsíce výrazně navýšilo výrobu raket i dronů, což mu umožňuje podnikat hromadné útoky v naději, že přetíží ukrajinskou obranu. Cílem je spustit levné drony v masovém množství, čímž se vytvoří prostor pro úspěšné raketové údery.
Kyjev je závislý na amerických technologiích protivzdušné obrany, avšak Trumpova administrativa dává stále jasněji najevo, že by větší odpovědnost za podporu Ukrajiny měli převzít evropští spojenci.
Podle informací CNN Pentagon v uplynulých dnech oznámil, že některé systémy určené k boji proti dronům budou převedeny k americkým jednotkám na Blízkém východě. Tento krok vyvolává obavy, že ukrajinská obrana zůstane bez dostatečných prostředků právě ve chvíli, kdy čelí největším útokům od začátku války.
Izraelská armáda uznala, že údaje o počtu obětí v Pásmu Gazy, které sestavují tamní úřady, jsou v zásadě přesné. Tento krok představuje zásadní obrat po letech, kdy Izrael tyto statistiky označoval za propagandu hnutí Hamás. Vysoce postavený bezpečnostní představitel informoval izraelské novináře, že od října 2023 bylo v důsledku izraelských útoků zabito přibližně 70 000 Palestinců, přičemž toto číslo nezahrnuje pohřešované osoby.
Východ Demokratické republiky Kongo zasáhla obrovská tragédie, když došlo k masivnímu zřícení dolu na koltan v oblasti Rubaya. Podle oficiálních informací, které v pátek potvrdil mluvčí povstalecké správy Lumumba Kambere Muyisa, si neštěstí vyžádalo více než 200 obětí. Mnoho těl zůstává stále uvězněno pod nánosem bahna a trosek.
Vědci ohlásili objev dosud největší organické molekuly obsahující síru, která byla kdy identifikována v mezihvězdném prostoru. Tento nález je označován za „chybějící článek“ v našem chápání toho, jak ve vesmíru vznikaly chemické základy nezbytné pro život. Síra je desátým nejrozšířenějším prvkem ve vesmíru a na Zemi tvoří kritickou složku aminokyselin, bílkovin a enzymů.
Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo očekávaný soubor dokumentů z vyšetřování finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Podle náměstka generálního prokurátora Todda Blanche jde o zásadní krok k naplnění zákona o transparentnosti, který loni podepsal prezident Donald Trump. Celkem bylo uvolněno přes tři miliony stran textu, které doplňuje více než 2 000 videí a 180 000 fotografií.
Leden přinesl dohodu bývalých partnerů Agáty Hanychové a Jaromíra Soukupa na rozdělení péče o dceru Rozárku. Vypadalo to, že válečná sekera je zakopána, jenže napětí mezi dvojicí známých osobností českého šoubyznysu začíná opět stoupat.
Nadcházející víkend na přelomu ledna a února bude v části Česka obzvlášť mrazivý. Nedělní maxima totiž místy zůstanou hluboko pod bodem mrazu. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Náročnými časy si prochází Karlos Vémola, ale i během nich stojí po boku známého zápasníka jeho manželka Lela. Není to přitom tak dlouho, co se objevovaly spekulace o možném rozpadu vztahu. Nyní už je situace jiná.
Najdou se jistě tisíce lidí, kteří chtějí o nadcházejícím víkendu na přelomu ledna a února do některého z tuzemských obchodních domů IKEA. Psa už by každopádně měli nechat doma. Od února 2026 totiž začne platit nové opatření.
Klimatické změny a cyklický jev La Niña vytvořily v jižní Africe ničivou kombinaci, kterou vědci označují za „dokonalou bouři“. Katastrofální záplavy sužují region již měsíc a vyžádaly si přes sto obětí v Jihoafrické republice, Mosambiku, Zambii, Zimbabwe a Svazijsku. Stovky tisíc lidí byly nuceny opustit své domovy poté, co v některých oblastech spadlo během několika dní množství srážek, které obvykle odpovídá úhrnu za celý rok.
Evropská komise v pátek oznámila zahájení oficiálního vyšetřování Slovenska kvůli rozpuštění jeho Úřadu na ochranu oznamovatelů. V rámci nejnovějšího sporu o dodržování právního státu s Bratislavou unijní exekutiva kritizuje vládu Roberta Fica za snahu nahradit tento nezávislý orgán novou institucí, jejíž vedení by bylo jmenováno na základě politického klíče. Komise ve svém oficiálním vyjádření uvedla, že přijatá legislativa přímo porušuje pravidla Evropské unie, konkrétně směrnici o ochraně oznamovatelů a Listinu základních práv EU.
Před čtrnácti dny, kdy Donald Trump poprvé pohrozil íránskému režimu a vzkázal tamním demonstrantům, že „pomoc přichází“, neměly Spojené státy v regionu dostatek sil, aby svá slova podložily činy. To se nyní změnilo. Příjezd letadlové lodi USS Abraham Lincoln a doprovodných torpédoborců vybavených střelami Tomahawk dává Washingtonu potřebnou palebnou sílu. Přesto zůstává zásadní otázka: čeho přesně by mohl útok na Írán v tuto chvíli dosáhnout?
Zatímco Volodymyr Zelenskyj opakovaně potvrzuje rok 2027 jako cíl pro vstup své země do Evropské unie, maďarský premiér Viktor Orbán se proti tomuto kroku staví s rostoucí intenzitou. Orbán prohlásil, že lídři členských států obdrželi na posledním summitu dokument, který popisuje plány Bruselu na přijetí Ukrajiny právě v tomto termínu. Podle maďarského premiéra je hlavním motivem této snahy umožnit Ukrajině přístup k financím z příštího sedmiletého rozpočtu EU, který začíná v roce 2028.
