V časných ranních hodinách v pátek zažila Ukrajina jednu z nejintenzivnějších ruských vzdušných ofenziv posledních měsíců. Moskva vypustila stovky dronů a desítky raket na různá místa po celé zemi, přičemž nejhorší dopady byly zaznamenány v hlavním městě Kyjevě. Tam podle tamních úřadů přišli nejméně čtyři lidé o život a mnoho dalších utrpělo zranění. Útoky následovaly jen několik dní po překvapivém ukrajinském úderu na ruská vojenská letiště.
V oblasti Kyjeva se podle očitých svědků ozvaly výbuchy už před svítáním. Nad městem se zvedal hustý dým a plameny zachvátily několik obytných budov. Hasiči na místě zasahovali celou noc a brzy ráno se obyvatelé snažili z trosek svých bytů zachránit, co zbylo. Fotografie z místa ukazují poničené domy bez fasád, rozbitá okna a auta zavalená troskami.
Noční útoky jsou v současnosti běžnou realitou pro většinu ukrajinských měst, ale tato konkrétní ofenziva přichází v době, kdy Rusko slíbilo tvrdou odvetu za nedávné ukrajinské operace na ruském území. Ty zasáhly například strategické bombardéry i důležitý most spojující Rusko s Krymem.
Kyjevský starosta Vitalij Kličko uvedl, že kromě civilních obětí přišli o život i tři hasiči, kteří byli na místě zásahu. Není jasné, zda jejich smrt byla započítána do oficiální bilance. Vedle Kyjeva zasáhly rakety i město Černihiv na severu Ukrajiny, kde zaznamenali čtrnáct explozí způsobených jak drony, tak raketami typu Iskander-M.
Na západě země ve městě Luck nedaleko hranic s Polskem utrpělo zranění pět lidí. Podle geolokační analýzy CNN dopadly do města nejméně čtyři ruské střely, které způsobily rozsáhlé požáry.
Ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko oznámil, že během noci bylo celkem zraněno kolem čtyř desítek lidí. Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat sdělil, že Rusko během této jediné noci vyslalo na Ukrajinu nejméně 407 dronů, šest balistických raket a 38 řízených střel.
Zatímco Ukrajina čelila tomuto náporu, provedla vlastní útok na ruské město Engels, kde podle záběrů ověřených CNN došlo k požáru průmyslového zařízení. Engels leží přes 450 kilometrů od hranic s Ukrajinou a jde o město, které hostí jednu z klíčových leteckých základen ruské armády.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že se mu podařilo během čtvrteční noci a pátečního rána zničit 174 ukrajinských dronů a tři řízené střely nad Černým mořem.
Ruské útoky přišly krátce po sérii ukrajinských náletů, které poškodily ruská vojenská letadla a zranily prestiž ruské armády. Ukrajinci také podnikli podvodní útok na Kerčský most, kdy pod konstrukci nastražili přes tunu výbušnin.
Putin podle svých slov hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a naznačil, že ruská odveta bude tvrdá. Trump ale během rozhovoru podle dostupných informací nepodnikl žádné kroky k tomu, aby ruského prezidenta přiměl k mírnějšímu postupu. Tento přístup vyvolal na Ukrajině silné pobouření.
Ukrajinský poslanec Oleksandr Merežko uvedl, že Putin jasně hovořil o pomstě a bylo zřejmé, že se zaměří na civilisty. „A Trump mu ani neřekl, ať přestane,“ dodal.
Trump pak ve čtvrtek přirovnal válku k dětské rvačce, při které je podle něj někdy lepší chvíli počkat a nechat strany bojovat.
Analytici mezitím sledují, zda Rusko nepřistoupí k použití nových typů zbraní. Loni v listopadu například Moskva nasadila novou střednědoletou balistickou raketu s více hlavicemi při útoku na město Dnipro – šlo o znepokojivý precedens.
Rusko za poslední měsíce výrazně navýšilo výrobu raket i dronů, což mu umožňuje podnikat hromadné útoky v naději, že přetíží ukrajinskou obranu. Cílem je spustit levné drony v masovém množství, čímž se vytvoří prostor pro úspěšné raketové údery.
Kyjev je závislý na amerických technologiích protivzdušné obrany, avšak Trumpova administrativa dává stále jasněji najevo, že by větší odpovědnost za podporu Ukrajiny měli převzít evropští spojenci.
Podle informací CNN Pentagon v uplynulých dnech oznámil, že některé systémy určené k boji proti dronům budou převedeny k americkým jednotkám na Blízkém východě. Tento krok vyvolává obavy, že ukrajinská obrana zůstane bez dostatečných prostředků právě ve chvíli, kdy čelí největším útokům od začátku války.
Vedení předních technologických společností vyjádřilo nečekanou shodu ohledně potřeby zpomalit vývoj umělé inteligence. Reagují tak na vlnu veřejného znepokojení a varování ze strany výzkumníků, podle nichž by nekontrolovaný pokrok mohly doprovázet katastrofální následky pro celou lidskou společnost. S výzvou k mírnění tempa přišel výkonný ředitel společnosti Anthropic Dario Amodei, jehož návrh okamžitě podpořili i šéfové konkurenčních firem OpenAI, Google DeepMind a xAI. Tento vzácný krok sjednotil klíčové aktéry v odvětví, které dosud vykazovalo známky bezohledného závodění o technologickou převahu.
Kanadský premiér Mark Carney prohlásil, že jeho země neusiluje o plnohodnotné členství v Evropské unii, ale snaží se vyjednat zcela unikátní alianci s tímto evropským blokem. Reagoval tak na zprávy médií o možném přidruženém členství Kanady, které se objevily v důsledku vyhrocující se obchodní války se Spojenými státy. Vztahy mezi oběma severoamerickými sousedy se zásadně zhoršily poté, co zkrachovala bilaterální jednání o obchodu. Carney zdůraznil, že Kanada a Evropská unie sdílejí stejné hodnoty i priority a v rozděleném světě musejí spojenci držet při sobě.
Himalájské ledovce tají výrazně rychlejším tempem než v minulých letech, což představuje vážnou hrozbu pro životní prostředí i indickou ekonomiku. Nová výzkumná zpráva podle webu BBC upozorňuje na rostoucí nestabilitu ledovcových jezer a chybějící podrobný monitoring v tomto horském regionu. Situace se zhoršuje v návaznosti na nedávné ničivé záplavy v Nepálu a Tibetu, které si vyžádaly více než třináct set lidských životů. Odborníci varují, že rozsáhlé pohoří se rychle přibližuje k nebezpečnému kritickému bodu.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
