V časných ranních hodinách v pátek zažila Ukrajina jednu z nejintenzivnějších ruských vzdušných ofenziv posledních měsíců. Moskva vypustila stovky dronů a desítky raket na různá místa po celé zemi, přičemž nejhorší dopady byly zaznamenány v hlavním městě Kyjevě. Tam podle tamních úřadů přišli nejméně čtyři lidé o život a mnoho dalších utrpělo zranění. Útoky následovaly jen několik dní po překvapivém ukrajinském úderu na ruská vojenská letiště.
V oblasti Kyjeva se podle očitých svědků ozvaly výbuchy už před svítáním. Nad městem se zvedal hustý dým a plameny zachvátily několik obytných budov. Hasiči na místě zasahovali celou noc a brzy ráno se obyvatelé snažili z trosek svých bytů zachránit, co zbylo. Fotografie z místa ukazují poničené domy bez fasád, rozbitá okna a auta zavalená troskami.
Noční útoky jsou v současnosti běžnou realitou pro většinu ukrajinských měst, ale tato konkrétní ofenziva přichází v době, kdy Rusko slíbilo tvrdou odvetu za nedávné ukrajinské operace na ruském území. Ty zasáhly například strategické bombardéry i důležitý most spojující Rusko s Krymem.
Kyjevský starosta Vitalij Kličko uvedl, že kromě civilních obětí přišli o život i tři hasiči, kteří byli na místě zásahu. Není jasné, zda jejich smrt byla započítána do oficiální bilance. Vedle Kyjeva zasáhly rakety i město Černihiv na severu Ukrajiny, kde zaznamenali čtrnáct explozí způsobených jak drony, tak raketami typu Iskander-M.
Na západě země ve městě Luck nedaleko hranic s Polskem utrpělo zranění pět lidí. Podle geolokační analýzy CNN dopadly do města nejméně čtyři ruské střely, které způsobily rozsáhlé požáry.
Ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko oznámil, že během noci bylo celkem zraněno kolem čtyř desítek lidí. Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat sdělil, že Rusko během této jediné noci vyslalo na Ukrajinu nejméně 407 dronů, šest balistických raket a 38 řízených střel.
Zatímco Ukrajina čelila tomuto náporu, provedla vlastní útok na ruské město Engels, kde podle záběrů ověřených CNN došlo k požáru průmyslového zařízení. Engels leží přes 450 kilometrů od hranic s Ukrajinou a jde o město, které hostí jednu z klíčových leteckých základen ruské armády.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že se mu podařilo během čtvrteční noci a pátečního rána zničit 174 ukrajinských dronů a tři řízené střely nad Černým mořem.
Ruské útoky přišly krátce po sérii ukrajinských náletů, které poškodily ruská vojenská letadla a zranily prestiž ruské armády. Ukrajinci také podnikli podvodní útok na Kerčský most, kdy pod konstrukci nastražili přes tunu výbušnin.
Putin podle svých slov hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a naznačil, že ruská odveta bude tvrdá. Trump ale během rozhovoru podle dostupných informací nepodnikl žádné kroky k tomu, aby ruského prezidenta přiměl k mírnějšímu postupu. Tento přístup vyvolal na Ukrajině silné pobouření.
Ukrajinský poslanec Oleksandr Merežko uvedl, že Putin jasně hovořil o pomstě a bylo zřejmé, že se zaměří na civilisty. „A Trump mu ani neřekl, ať přestane,“ dodal.
Trump pak ve čtvrtek přirovnal válku k dětské rvačce, při které je podle něj někdy lepší chvíli počkat a nechat strany bojovat.
Analytici mezitím sledují, zda Rusko nepřistoupí k použití nových typů zbraní. Loni v listopadu například Moskva nasadila novou střednědoletou balistickou raketu s více hlavicemi při útoku na město Dnipro – šlo o znepokojivý precedens.
Rusko za poslední měsíce výrazně navýšilo výrobu raket i dronů, což mu umožňuje podnikat hromadné útoky v naději, že přetíží ukrajinskou obranu. Cílem je spustit levné drony v masovém množství, čímž se vytvoří prostor pro úspěšné raketové údery.
Kyjev je závislý na amerických technologiích protivzdušné obrany, avšak Trumpova administrativa dává stále jasněji najevo, že by větší odpovědnost za podporu Ukrajiny měli převzít evropští spojenci.
Podle informací CNN Pentagon v uplynulých dnech oznámil, že některé systémy určené k boji proti dronům budou převedeny k americkým jednotkám na Blízkém východě. Tento krok vyvolává obavy, že ukrajinská obrana zůstane bez dostatečných prostředků právě ve chvíli, kdy čelí největším útokům od začátku války.
I měsíc po tragické havárii letadla společnosti Air India, při níž zahynulo 241 lidí, je pro jediného přeživšího, čtyřicetiletého Vishwashe Kumara Rameshe, zážitek stále živý. Podle jeho příbuzného Krunala Keshaveho muž trpí nočními můrami a stále znovu prožívá okamžiky hrůzy z osudného dne.
Evropská unie musí být připravena obnovit jednání s libyjským vojenským vůdcem Chalífou Haftarem, přestože jej většina evropských lídrů považuje za problematického partnera. Důvodem je obava, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v Libyi zopakovat taktiku „zbraně migrace“, jakou už použil na východě Evropy. To v rozhovoru pro Politico uvedl eurokomisař pro migraci Magnus Brunner.
Vztah mediálního magnáta Ruperta Murdocha a prezidenta Donalda Trumpa zažil během let mnohé zvraty. Nyní se však ocitá v nebezpečném bodě zlomu. Murdochův Wall Street Journal totiž nedávno publikoval článek, v němž se uvádí, že Trump v roce 2003 údajně zaslal sexuálně explicitní přání Jeffrey Epsteinovi. Trump reagoval okamžitě – podal žalobu a veřejně obvinil Murdocha, že slíbil článek stáhnout, ale „zjevně už nemá žádnou moc“.
V noci na úterý došlo v Roztokách u Prahy k mimořádnému zásahu všech složek integrovaného záchranného systému. Důvodem bylo podezření na výskyt nebezpečné meningokokové infekce typu B mezi zahraničními studenty, kteří se účastní letního programu v areálu studentského ubytování na Tyršově náměstí.
Nedávné rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa umožnit evropským spojencům nákup amerických zbraní pro Ukrajinu, včetně tolik potřebných systémů Patriot, přináší Kyjevu dočasnou, ale životně důležitou pomoc. Zároveň však znovu odhaluje hlubší slabiny americké politiky vůči Rusku, které se vyhýbá razantnějším krokům a nadále spoléhá na naději, že Moskva bude ochotna ustoupit.
Evropské země zvyšují svou podporu Ukrajině v oblasti protivzdušné obrany, aby čelila pokračujícím ruským útokům. Německo a Velká Británie se staly hlavními tahouny nové iniciativy, která následuje po 50denním ultimátu, jež americký prezident Donald Trump adresoval Vladimiru Putinovi.
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal počátkem července historické zatykače na vůdce Tálibánu, které obviňuje z zločinů proti lidskosti na základě genderového pronásledování. Tento právní krok je považován za průlomové uznání utrpení žen a dívek v Afghánistánu a zároveň první případ, kdy se takový čin kvalifikuje jako zločin proti lidskosti před mezinárodním tribunálem.
Kanada čelí největší epidemii spalniček za poslední desetiletí a stala se jedinou západní zemí v první desítce světových ohnisek této vysoce nakažlivé nemoci. Jen letos onemocnělo více než 3 800 lidí, převážně dětí a kojenců, což je téměř trojnásobek oproti Spojeným státům, a to i přesto, že Kanada má výrazně menší populaci. Největší počet případů byl zaznamenán v provinciích Alberta a Ontario, které se staly hlavními epicentry nákazy.
Nadcházející summit OSN o potravinových systémech se ponese v naléhavém duchu. Nová mezinárodní zpráva totiž varuje, že prudké nárůsty cen základních potravin způsobené klimatickou krizí vedou nejen k malnutrici, ale hrozí i politickými otřesy a sociálními nepokoji. Zasaženy jsou především ty nejchudší vrstvy obyvatel, které si potraviny často nemohou dovolit.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil politické vody, když sdílel uměle generované video zachycující zatčení bývalého prezidenta Baracka Obamy přímo v Oválné pracovně. V klipu, který byl původně zveřejněn na TikToku a později se objevil na prezidentově účtu na Truth Social, je vidět, jak agenti FBI táhnou Obamu v poutech na kolenou, zatímco se Trump spokojeně usmívá. Video doprovází hudba v podobě písně „YMCA“ od skupiny Village People a nese nápis: „Nikdo nestojí nad zákonem!“
Navzdory dalším ukrajinským výzvám k jednání Rusko o skutečný mír neusiluje. Kreml nadále předkládá návrhy, které připomínají spíše diktát a kapitulaci než kompromis. Zatímco se navenek hovoří o urovnání, ve skutečnosti Moskva sleduje imperiální cíl, kterým je obnova sféry vlivu a podmanění Ukrajiny. Válka proto neskončí, dokud bude Vladimir Putin věřit, že vítězství (nikoli dohoda) je jedinou přijatelnou možností.
Slavná americká komička a moderátorka Ellen DeGeneres (*67) se poprvé veřejně vyjádřila k důvodu, proč se loni s manželkou Portiou de Rossi usadila v Británii. Na setkání s fanoušky v Cheltenhamu přiznala, že definitivní rozhodnutí padlo den po opětovném zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA. „Prostě jsme se rozhodli zůstat. Všechno je tady lepší,“ řekla otevřeně.