Americký prezident Donald Trump během jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem naznačil, že by bylo možná výhodnější nechat Ukrajinu a Rusko pokračovat v boji, než se pokoušet o okamžité mírové řešení. Merz přitom Trumpa vyzýval, aby Spojené státy zesílily tlak na Moskvu.
V rozhovoru v Oválné pracovně Trump připustil pochybnosti o smyslu mírových jednání a přirovnal konflikt ke „rvačce dvou malých dětí v parku“. Tvrdí, že stejný příměr použil i při telefonátu s Vladimirem Putinem, který se uskutečnil ve středu. Reakce ruského prezidenta není známa, ale Kreml dlouhodobě usiluje o to, aby se USA z konfliktu stáhly a zastavily vojenskou pomoc Ukrajině.
Kancléř Merz připomněl Trumpovi historický význam americké pomoci při porážce nacismu a vyzval ho, aby se Spojené státy znovu aktivně zapojily do snah o ukončení války. „Máte sílu něco změnit, tak pojďme jednat,“ apeloval Merz.
Zatímco Trump vyjadřoval zdrženlivost, Rusko mezitím reagovalo na ukrajinské dronové útoky z uplynulého víkendu, při nichž bylo podle amerických zdrojů zasaženo několik ruských leteckých základen a poškozeno až dvacet letadel. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva odpoví „v čase a způsobem, který sama vyhodnotí jako vhodný“. Podle Trumpa mu Putin během telefonátu sdělil, že ruská reakce bude rázná.
Jen několik hodin po tomto hovoru zahájila ruská armáda masivní útoky na Ukrajinu. V severoukrajinském městě Pryluky zemřelo pět lidí, včetně ročního dítěte a jeho rodiny, když dron zasáhl obytný dům. Podle prezidenta Zelenského šlo o domov záchranáře, který se následků útoku snažil odstranit přímo ve svém vlastním domě.
Další škody způsobil ruský útok i na jihu země – v Chersonu byla poškozena administrativní budova. Moskva ale tvrdí, že stále nepřistoupila k plnohodnotné odvetě za ukrajinskou akci.
Ukrajina při víkendové operaci využila drony, které propašovala na ruské území v nákladních vozech. Zásah vyvolal silnou reakci mezi ruskými nacionalistickými komentátory, někteří dokonce požadovali jadernou odvetu. Experti však označují použití jaderných zbraní v této fázi války za velmi nepravděpodobné. Odborník na ruské jaderné síly Pavel Podvig zdůraznil, že útok neohrozil ruskou suverenitu ani jaderný potenciál země, a tudíž neospravedlňuje použití jaderných zbraní.
Očekává se spíš, že Rusko zareaguje novými raketovými údery nebo opět nasadí experimentální raketu Oreshnik. Ukrajinské útoky pokračovaly i v posledních dnech, například odpálením výbušnin pod mostem spojujícím Rusko s anektovaným Krymem.
Putin se k situaci vyjádřil nezvykle ostře a obvinil Ukrajinu z „teroristických útoků“, s tím, že za těchto okolností podle něj není možné vést smysluplné rozhovory.
Trump se k útokům na ruské základny veřejně nevyjádřil, ale podle zdrojů citovaných serverem Axios v soukromí útok označil za „drsný a silný“ a připustil, že by mohl narušit jeho snahy o diplomatické řešení konfliktu.
Navzdory ukrajinským úspěchům zůstává celková situace v zemi složitá. Rusko stále drží vojenskou iniciativu, postupuje východními oblastmi a zintenzivňuje útoky na civilní cíle. V regionu Sumy ruské jednotky za poslední dva týdny obsadily více než 150 kilometrů čtverečních a přibližují se k regionálnímu centru.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
