Americký prezident Donald Trump během jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem naznačil, že by bylo možná výhodnější nechat Ukrajinu a Rusko pokračovat v boji, než se pokoušet o okamžité mírové řešení. Merz přitom Trumpa vyzýval, aby Spojené státy zesílily tlak na Moskvu.
V rozhovoru v Oválné pracovně Trump připustil pochybnosti o smyslu mírových jednání a přirovnal konflikt ke „rvačce dvou malých dětí v parku“. Tvrdí, že stejný příměr použil i při telefonátu s Vladimirem Putinem, který se uskutečnil ve středu. Reakce ruského prezidenta není známa, ale Kreml dlouhodobě usiluje o to, aby se USA z konfliktu stáhly a zastavily vojenskou pomoc Ukrajině.
Kancléř Merz připomněl Trumpovi historický význam americké pomoci při porážce nacismu a vyzval ho, aby se Spojené státy znovu aktivně zapojily do snah o ukončení války. „Máte sílu něco změnit, tak pojďme jednat,“ apeloval Merz.
Zatímco Trump vyjadřoval zdrženlivost, Rusko mezitím reagovalo na ukrajinské dronové útoky z uplynulého víkendu, při nichž bylo podle amerických zdrojů zasaženo několik ruských leteckých základen a poškozeno až dvacet letadel. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva odpoví „v čase a způsobem, který sama vyhodnotí jako vhodný“. Podle Trumpa mu Putin během telefonátu sdělil, že ruská reakce bude rázná.
Jen několik hodin po tomto hovoru zahájila ruská armáda masivní útoky na Ukrajinu. V severoukrajinském městě Pryluky zemřelo pět lidí, včetně ročního dítěte a jeho rodiny, když dron zasáhl obytný dům. Podle prezidenta Zelenského šlo o domov záchranáře, který se následků útoku snažil odstranit přímo ve svém vlastním domě.
Další škody způsobil ruský útok i na jihu země – v Chersonu byla poškozena administrativní budova. Moskva ale tvrdí, že stále nepřistoupila k plnohodnotné odvetě za ukrajinskou akci.
Ukrajina při víkendové operaci využila drony, které propašovala na ruské území v nákladních vozech. Zásah vyvolal silnou reakci mezi ruskými nacionalistickými komentátory, někteří dokonce požadovali jadernou odvetu. Experti však označují použití jaderných zbraní v této fázi války za velmi nepravděpodobné. Odborník na ruské jaderné síly Pavel Podvig zdůraznil, že útok neohrozil ruskou suverenitu ani jaderný potenciál země, a tudíž neospravedlňuje použití jaderných zbraní.
Očekává se spíš, že Rusko zareaguje novými raketovými údery nebo opět nasadí experimentální raketu Oreshnik. Ukrajinské útoky pokračovaly i v posledních dnech, například odpálením výbušnin pod mostem spojujícím Rusko s anektovaným Krymem.
Putin se k situaci vyjádřil nezvykle ostře a obvinil Ukrajinu z „teroristických útoků“, s tím, že za těchto okolností podle něj není možné vést smysluplné rozhovory.
Trump se k útokům na ruské základny veřejně nevyjádřil, ale podle zdrojů citovaných serverem Axios v soukromí útok označil za „drsný a silný“ a připustil, že by mohl narušit jeho snahy o diplomatické řešení konfliktu.
Navzdory ukrajinským úspěchům zůstává celková situace v zemi složitá. Rusko stále drží vojenskou iniciativu, postupuje východními oblastmi a zintenzivňuje útoky na civilní cíle. V regionu Sumy ruské jednotky za poslední dva týdny obsadily více než 150 kilometrů čtverečních a přibližují se k regionálnímu centru.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
