Americký prezident Donald Trump během jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem naznačil, že by bylo možná výhodnější nechat Ukrajinu a Rusko pokračovat v boji, než se pokoušet o okamžité mírové řešení. Merz přitom Trumpa vyzýval, aby Spojené státy zesílily tlak na Moskvu.
V rozhovoru v Oválné pracovně Trump připustil pochybnosti o smyslu mírových jednání a přirovnal konflikt ke „rvačce dvou malých dětí v parku“. Tvrdí, že stejný příměr použil i při telefonátu s Vladimirem Putinem, který se uskutečnil ve středu. Reakce ruského prezidenta není známa, ale Kreml dlouhodobě usiluje o to, aby se USA z konfliktu stáhly a zastavily vojenskou pomoc Ukrajině.
Kancléř Merz připomněl Trumpovi historický význam americké pomoci při porážce nacismu a vyzval ho, aby se Spojené státy znovu aktivně zapojily do snah o ukončení války. „Máte sílu něco změnit, tak pojďme jednat,“ apeloval Merz.
Zatímco Trump vyjadřoval zdrženlivost, Rusko mezitím reagovalo na ukrajinské dronové útoky z uplynulého víkendu, při nichž bylo podle amerických zdrojů zasaženo několik ruských leteckých základen a poškozeno až dvacet letadel. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva odpoví „v čase a způsobem, který sama vyhodnotí jako vhodný“. Podle Trumpa mu Putin během telefonátu sdělil, že ruská reakce bude rázná.
Jen několik hodin po tomto hovoru zahájila ruská armáda masivní útoky na Ukrajinu. V severoukrajinském městě Pryluky zemřelo pět lidí, včetně ročního dítěte a jeho rodiny, když dron zasáhl obytný dům. Podle prezidenta Zelenského šlo o domov záchranáře, který se následků útoku snažil odstranit přímo ve svém vlastním domě.
Další škody způsobil ruský útok i na jihu země – v Chersonu byla poškozena administrativní budova. Moskva ale tvrdí, že stále nepřistoupila k plnohodnotné odvetě za ukrajinskou akci.
Ukrajina při víkendové operaci využila drony, které propašovala na ruské území v nákladních vozech. Zásah vyvolal silnou reakci mezi ruskými nacionalistickými komentátory, někteří dokonce požadovali jadernou odvetu. Experti však označují použití jaderných zbraní v této fázi války za velmi nepravděpodobné. Odborník na ruské jaderné síly Pavel Podvig zdůraznil, že útok neohrozil ruskou suverenitu ani jaderný potenciál země, a tudíž neospravedlňuje použití jaderných zbraní.
Očekává se spíš, že Rusko zareaguje novými raketovými údery nebo opět nasadí experimentální raketu Oreshnik. Ukrajinské útoky pokračovaly i v posledních dnech, například odpálením výbušnin pod mostem spojujícím Rusko s anektovaným Krymem.
Putin se k situaci vyjádřil nezvykle ostře a obvinil Ukrajinu z „teroristických útoků“, s tím, že za těchto okolností podle něj není možné vést smysluplné rozhovory.
Trump se k útokům na ruské základny veřejně nevyjádřil, ale podle zdrojů citovaných serverem Axios v soukromí útok označil za „drsný a silný“ a připustil, že by mohl narušit jeho snahy o diplomatické řešení konfliktu.
Navzdory ukrajinským úspěchům zůstává celková situace v zemi složitá. Rusko stále drží vojenskou iniciativu, postupuje východními oblastmi a zintenzivňuje útoky na civilní cíle. V regionu Sumy ruské jednotky za poslední dva týdny obsadily více než 150 kilometrů čtverečních a přibližují se k regionálnímu centru.
Podle analýzy mezinárodního dopisovatele Nicka Patona Walshe pro stanici CNN se vztahy mezi Spojenými státy a Íránem po roce intenzivního násilí ocitly v podstatě ve stejném bodě, v jakém byly v dubnu loňského roku. Region se sice vrátil na začátek pomyslného kruhu, avšak za cenu výrazného zhoršení celkové stability.
Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem ukončuje válečný konflikt, který začal 28. února překvapivými útoky USA a Izraele. Podle analýzy BBC tato válka představuje dosud největší zahraničněpolitický přešlap prezidenta Donalda Trumpa a jasně ukázala limity americké globální dominance.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
