Americký prezident Donald Trump během jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem naznačil, že by bylo možná výhodnější nechat Ukrajinu a Rusko pokračovat v boji, než se pokoušet o okamžité mírové řešení. Merz přitom Trumpa vyzýval, aby Spojené státy zesílily tlak na Moskvu.
V rozhovoru v Oválné pracovně Trump připustil pochybnosti o smyslu mírových jednání a přirovnal konflikt ke „rvačce dvou malých dětí v parku“. Tvrdí, že stejný příměr použil i při telefonátu s Vladimirem Putinem, který se uskutečnil ve středu. Reakce ruského prezidenta není známa, ale Kreml dlouhodobě usiluje o to, aby se USA z konfliktu stáhly a zastavily vojenskou pomoc Ukrajině.
Kancléř Merz připomněl Trumpovi historický význam americké pomoci při porážce nacismu a vyzval ho, aby se Spojené státy znovu aktivně zapojily do snah o ukončení války. „Máte sílu něco změnit, tak pojďme jednat,“ apeloval Merz.
Zatímco Trump vyjadřoval zdrženlivost, Rusko mezitím reagovalo na ukrajinské dronové útoky z uplynulého víkendu, při nichž bylo podle amerických zdrojů zasaženo několik ruských leteckých základen a poškozeno až dvacet letadel. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva odpoví „v čase a způsobem, který sama vyhodnotí jako vhodný“. Podle Trumpa mu Putin během telefonátu sdělil, že ruská reakce bude rázná.
Jen několik hodin po tomto hovoru zahájila ruská armáda masivní útoky na Ukrajinu. V severoukrajinském městě Pryluky zemřelo pět lidí, včetně ročního dítěte a jeho rodiny, když dron zasáhl obytný dům. Podle prezidenta Zelenského šlo o domov záchranáře, který se následků útoku snažil odstranit přímo ve svém vlastním domě.
Další škody způsobil ruský útok i na jihu země – v Chersonu byla poškozena administrativní budova. Moskva ale tvrdí, že stále nepřistoupila k plnohodnotné odvetě za ukrajinskou akci.
Ukrajina při víkendové operaci využila drony, které propašovala na ruské území v nákladních vozech. Zásah vyvolal silnou reakci mezi ruskými nacionalistickými komentátory, někteří dokonce požadovali jadernou odvetu. Experti však označují použití jaderných zbraní v této fázi války za velmi nepravděpodobné. Odborník na ruské jaderné síly Pavel Podvig zdůraznil, že útok neohrozil ruskou suverenitu ani jaderný potenciál země, a tudíž neospravedlňuje použití jaderných zbraní.
Očekává se spíš, že Rusko zareaguje novými raketovými údery nebo opět nasadí experimentální raketu Oreshnik. Ukrajinské útoky pokračovaly i v posledních dnech, například odpálením výbušnin pod mostem spojujícím Rusko s anektovaným Krymem.
Putin se k situaci vyjádřil nezvykle ostře a obvinil Ukrajinu z „teroristických útoků“, s tím, že za těchto okolností podle něj není možné vést smysluplné rozhovory.
Trump se k útokům na ruské základny veřejně nevyjádřil, ale podle zdrojů citovaných serverem Axios v soukromí útok označil za „drsný a silný“ a připustil, že by mohl narušit jeho snahy o diplomatické řešení konfliktu.
Navzdory ukrajinským úspěchům zůstává celková situace v zemi složitá. Rusko stále drží vojenskou iniciativu, postupuje východními oblastmi a zintenzivňuje útoky na civilní cíle. V regionu Sumy ruské jednotky za poslední dva týdny obsadily více než 150 kilometrů čtverečních a přibližují se k regionálnímu centru.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.
Tři týdny po vypuknutí války v Íránu čelí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zásadnímu dilematu, které může ovlivnit politickou budoucnost jeho hnutí i důvěryhodnost země v zahraničí. Turecký vzdušný prostor již dvakrát narušily íránské rakety, které musela zneškodnit protivzdušná obrana NATO.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.
Vedení nejvýznamnějších amerických ropných společností varovalo administrativu prezidenta Donalda Trumpa před dalším zhoršováním energetické krize. Šéfové gigantů jako Exxon Mobil, Chevron a ConocoPhillips se podle webu Wall Street Journal minulou středu sešli v Bílém domě s ministrem pro energetiku Chrisem Wrightem a ministrem vnitra Dougem Burgumem. Podle nich konflikt s Íránem a zablokování strategického Hormuzského průlivu povedou k pokračující nestabilitě a vysoké volatilitě na světových trzích.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
