Americký prezident Donald Trump během jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem naznačil, že by bylo možná výhodnější nechat Ukrajinu a Rusko pokračovat v boji, než se pokoušet o okamžité mírové řešení. Merz přitom Trumpa vyzýval, aby Spojené státy zesílily tlak na Moskvu.
V rozhovoru v Oválné pracovně Trump připustil pochybnosti o smyslu mírových jednání a přirovnal konflikt ke „rvačce dvou malých dětí v parku“. Tvrdí, že stejný příměr použil i při telefonátu s Vladimirem Putinem, který se uskutečnil ve středu. Reakce ruského prezidenta není známa, ale Kreml dlouhodobě usiluje o to, aby se USA z konfliktu stáhly a zastavily vojenskou pomoc Ukrajině.
Kancléř Merz připomněl Trumpovi historický význam americké pomoci při porážce nacismu a vyzval ho, aby se Spojené státy znovu aktivně zapojily do snah o ukončení války. „Máte sílu něco změnit, tak pojďme jednat,“ apeloval Merz.
Zatímco Trump vyjadřoval zdrženlivost, Rusko mezitím reagovalo na ukrajinské dronové útoky z uplynulého víkendu, při nichž bylo podle amerických zdrojů zasaženo několik ruských leteckých základen a poškozeno až dvacet letadel. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva odpoví „v čase a způsobem, který sama vyhodnotí jako vhodný“. Podle Trumpa mu Putin během telefonátu sdělil, že ruská reakce bude rázná.
Jen několik hodin po tomto hovoru zahájila ruská armáda masivní útoky na Ukrajinu. V severoukrajinském městě Pryluky zemřelo pět lidí, včetně ročního dítěte a jeho rodiny, když dron zasáhl obytný dům. Podle prezidenta Zelenského šlo o domov záchranáře, který se následků útoku snažil odstranit přímo ve svém vlastním domě.
Další škody způsobil ruský útok i na jihu země – v Chersonu byla poškozena administrativní budova. Moskva ale tvrdí, že stále nepřistoupila k plnohodnotné odvetě za ukrajinskou akci.
Ukrajina při víkendové operaci využila drony, které propašovala na ruské území v nákladních vozech. Zásah vyvolal silnou reakci mezi ruskými nacionalistickými komentátory, někteří dokonce požadovali jadernou odvetu. Experti však označují použití jaderných zbraní v této fázi války za velmi nepravděpodobné. Odborník na ruské jaderné síly Pavel Podvig zdůraznil, že útok neohrozil ruskou suverenitu ani jaderný potenciál země, a tudíž neospravedlňuje použití jaderných zbraní.
Očekává se spíš, že Rusko zareaguje novými raketovými údery nebo opět nasadí experimentální raketu Oreshnik. Ukrajinské útoky pokračovaly i v posledních dnech, například odpálením výbušnin pod mostem spojujícím Rusko s anektovaným Krymem.
Putin se k situaci vyjádřil nezvykle ostře a obvinil Ukrajinu z „teroristických útoků“, s tím, že za těchto okolností podle něj není možné vést smysluplné rozhovory.
Trump se k útokům na ruské základny veřejně nevyjádřil, ale podle zdrojů citovaných serverem Axios v soukromí útok označil za „drsný a silný“ a připustil, že by mohl narušit jeho snahy o diplomatické řešení konfliktu.
Navzdory ukrajinským úspěchům zůstává celková situace v zemi složitá. Rusko stále drží vojenskou iniciativu, postupuje východními oblastmi a zintenzivňuje útoky na civilní cíle. V regionu Sumy ruské jednotky za poslední dva týdny obsadily více než 150 kilometrů čtverečních a přibližují se k regionálnímu centru.
Americký prezident Donald Trump touží po zisku Nobelovy ceny míru. Veřejně se vyjádřil, že ať udělá cokoli, cenu stejně nedostane. Navzdory tomu ho světoví lídři a jeho republikánští spojenci nominují, a to z mnoha důvodů. Jedním z nich je podle nich jeho snaha ukončit válečné konflikty. Nominovat na ocenění může kdokoli, od hlav suverénních států po univerzitní profesory. Vítěze ale vybírá norský Nobelův výbor, který tvoří pět členů vybraných norským parlamentem, a oznámení se očekává v říjnu.
Podle zástupců Trumpovy administrativy je americký prezident čím dál více nespokojený s pomalým pokrokem v jednání o ukončení války na Ukrajině. Zvažuje proto, jak by se měl osobně zapojit do zprostředkování setkání mezi ruským a ukrajinským prezidentem.
Ozbrojené složky soukromé ruské skupiny Wagnerovci, která působila v Africe, nahrazuje nová formace nazvaná Afrika Corps, která je pod přímou kontrolou Kremlu. Experti se podle CNN domnívají, že tato změna má upevnit vliv Ruska na africkém kontinentu, ale pod oficiálním a snadněji kontrolovatelným vojenským uskupením.
V Evropě nyní dochází k zásadnímu obratu. Evropští lídři si už nemohou být jisti, že jim Spojené státy zajistí bezpečnost, a to bez ohledu na to, zda Donald Trump přesvědčí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přijal pro Rusko výhodnou mírovou dohodu, nebo od konfliktu úplně ustoupí. Hugh De Santis, člen plánovacího štábu ministra George Shultze zodpovědný za NATO, tvrdí, že možnosti jsou v zásadě dvě: buď budou dál Trumpovi pochlebovat a lobbovat u kongresmanů v naději, že bezpečnostní vztahy nebudou přerušeny, anebo se připraví na obranu proti bojovnému Rusku bez americké pomoci.
Izraelská armáda zničila další výškovou budovu v Gaze, což je už druhá velká věž, na kterou zaútočila během dvou dnů. Ministr obrany Izrael Katz zveřejnil na sociální síti X video, kde se budova hroutí, s popiskem „Pokračujeme“. Izraelské obranné síly (IDF) tvrdí, že věž Sussi používalo hnutí Hamás, což však palestinská skupina popírá. Zatím nejsou k dispozici žádné informace o případných obětech.
Nedávný výzkum a experti poukazují na to, že klimatická krize bude i nadále zvyšovat frekvenci požárů, které vzniknou od blesků. Podle nich to může mít kaskádové účinky a zhoršit veřejnou bezpečnost a zdraví. Požáry způsobené blesky mají tendenci hořet v odlehlých oblastech, a proto se šíří rychleji než ty, které způsobí člověk.
Uprostřed napjaté geopolitické situace se v Pekingu konala obří vojenská přehlídka, kde se bok po boku objevili čínský prezident Si Ťin-pching, ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Podle analytiků je toto setkání „osou převratu“. Naposledy se vůdci těchto zemí sešli v době studené války, což jasně ukazuje na snahu vytvořit nový světový řád.
Stejně jako mnoho Australanů, i Rach z Newcastle vyrostla v zemi s nejvyšším výskytem rakoviny kůže na světě. Už od dětství ji provázelo pravidlo „bez klobouku nehraješ“, reklamy z devadesátých let a opalovací krémy, které stály u každých dveří. Proto byla Rach velmi překvapená, když jí lékaři loni v listopadu našli na nose rakovinu kůže. Byla zmatená a naštvaná, protože dělala vše, co se jí říkalo, a přesto se jí to stalo.
Plány Dánska, které v současné době předsedá Radě Evropské unie, se dostávají do potíží. Chtělo co nejrychleji zajistit dohodu o novém klimatickém cíli pro rok 2040, ale podle webu Politico mu v tom brání ty nejsilnější členské státy.
Ruský prezident Vladimir Putin poděkoval severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi za to, že Severní Korea poslala své vojáky do boje proti Ukrajincům, kteří se pokusili o vpád do ruské pohraniční oblasti Kursk.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy, že někteří z izraelských rukojmích v Pásmu Gazy pravděpodobně nedávno zemřeli. Jeho prohlášení přichází v době, kdy Izrael vyzývá obyvatele Gazy k evakuaci z města před rozšířením vojenské operace. Podle Trumpa se jedná o 20 lidí, o kterých se předpokládalo, že jsou naživu. „Doufám, že se mýlím,“ řekl novinářům v Oválné pracovně.
Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.
