Rusko v noci podniklo doposud nejrozsáhlejší vzdušný útok na Ukrajinu za celé tři roky trvající války. Během několika vln vypustilo téměř 300 dronů a desítky raket. Těžce zasažen byl opět Kyjev, kde podle úřadů zahynuly čtyři lidé, včetně tří dětí. Celkový počet obětí napříč zemí dosáhl dvanácti, desítky dalších utrpěly zranění.
Útoky zasáhly téměř všechny regiony Ukrajiny – od jihu až po západ. V Chmelnycké oblasti přišlo o život čtyři civilisté, jeden člověk zemřel v Mykolajivě. Výbuchy a požáry způsobily rozsáhlé škody na civilní infrastruktuře.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ostře kritizoval mezinárodní reakci, zejména ze strany Spojených států. „Ticho Ameriky i dalších zemí dává Putinovi zelenou,“ napsal na svém Telegramu. „Každý ruský teroristický útok je důvodem k novým sankcím.“
Zelenskyj zároveň uvedl, že i přes eskalaci násilí by mělo pokračovat vyjednávání o výměně válečných zajatců. V sobotu došlo k další rozsáhlé výměně stovek vězňů mezi Ruskem a Ukrajinou, která byla dohodnuta minulý týden v Istanbulu.
Kyjev čelil přímému úderu i v době, kdy měl slavit tradiční Den města. Místo slavností se však obyvatelé uchýlili do krytů a stanic metra. V noci do města dorazily vlny dronů a raket, přičemž některé z nich zasáhly obytné čtvrti.
Starosta Vitalij Kličko informoval, že v Kyjevě bylo zraněno nejméně deset lidí, když dron trefil studentskou kolej v Holosijivském obvodu. Na místě vypukl požár, který museli hasiči dlouho likvidovat.
Podle místních médií byly napadeny také další ukrajinské oblasti včetně Oděsy, Dnipra, Sum, Konotopu, Černihiva, Ternopilu a Charkova.
Ruské úřady mezitím uvedly, že sestřelily tucet ukrajinských dronů, které mířily na Moskvu.
V Kyjevě útok začal kolem půlnoci, kdy obyvatelé zaznamenali první sirény. V aplikacích pro sledování vzdušných hrozeb bylo možné sledovat desítky startujících dronů a přicházejících raket. Podle reportéra The Guardian pronikly do centra Kyjeva nejméně tři drony, přestože fungovala protivzdušná obrana.
Vojenská správa hlavního města varovala už večer, že noc bude mimořádně těžká. Její šéf Tymur Tkačenko oznámil, že kolem města krouží více než desítka ruských dronů a že další neustále přibývají.
Ukrajina se společně s evropskými spojenci snaží přesvědčit Moskvu ke krátkodobému příměří, které by mohlo otevřít cestu k širším mírovým jednáním. Tyto snahy však výrazně narušil prezident USA Donald Trump, který odmítl uvalit nové sankce na Rusko kvůli jeho neochotě přerušit boje.
Šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak vzkázal: „Bez skutečného tlaku se nic nezmění. Rusko a jeho spojenci budou dál zbrojit a připravovat další útoky – nejen proti Ukrajině, ale i proti Západu.“ „Moskva bude bojovat, dokud bude mít prostředky k výrobě zbraní,“ dodal.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
