Rusko v noci podniklo doposud nejrozsáhlejší vzdušný útok na Ukrajinu za celé tři roky trvající války. Během několika vln vypustilo téměř 300 dronů a desítky raket. Těžce zasažen byl opět Kyjev, kde podle úřadů zahynuly čtyři lidé, včetně tří dětí. Celkový počet obětí napříč zemí dosáhl dvanácti, desítky dalších utrpěly zranění.
Útoky zasáhly téměř všechny regiony Ukrajiny – od jihu až po západ. V Chmelnycké oblasti přišlo o život čtyři civilisté, jeden člověk zemřel v Mykolajivě. Výbuchy a požáry způsobily rozsáhlé škody na civilní infrastruktuře.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ostře kritizoval mezinárodní reakci, zejména ze strany Spojených států. „Ticho Ameriky i dalších zemí dává Putinovi zelenou,“ napsal na svém Telegramu. „Každý ruský teroristický útok je důvodem k novým sankcím.“
Zelenskyj zároveň uvedl, že i přes eskalaci násilí by mělo pokračovat vyjednávání o výměně válečných zajatců. V sobotu došlo k další rozsáhlé výměně stovek vězňů mezi Ruskem a Ukrajinou, která byla dohodnuta minulý týden v Istanbulu.
Kyjev čelil přímému úderu i v době, kdy měl slavit tradiční Den města. Místo slavností se však obyvatelé uchýlili do krytů a stanic metra. V noci do města dorazily vlny dronů a raket, přičemž některé z nich zasáhly obytné čtvrti.
Starosta Vitalij Kličko informoval, že v Kyjevě bylo zraněno nejméně deset lidí, když dron trefil studentskou kolej v Holosijivském obvodu. Na místě vypukl požár, který museli hasiči dlouho likvidovat.
Podle místních médií byly napadeny také další ukrajinské oblasti včetně Oděsy, Dnipra, Sum, Konotopu, Černihiva, Ternopilu a Charkova.
Ruské úřady mezitím uvedly, že sestřelily tucet ukrajinských dronů, které mířily na Moskvu.
V Kyjevě útok začal kolem půlnoci, kdy obyvatelé zaznamenali první sirény. V aplikacích pro sledování vzdušných hrozeb bylo možné sledovat desítky startujících dronů a přicházejících raket. Podle reportéra The Guardian pronikly do centra Kyjeva nejméně tři drony, přestože fungovala protivzdušná obrana.
Vojenská správa hlavního města varovala už večer, že noc bude mimořádně těžká. Její šéf Tymur Tkačenko oznámil, že kolem města krouží více než desítka ruských dronů a že další neustále přibývají.
Ukrajina se společně s evropskými spojenci snaží přesvědčit Moskvu ke krátkodobému příměří, které by mohlo otevřít cestu k širším mírovým jednáním. Tyto snahy však výrazně narušil prezident USA Donald Trump, který odmítl uvalit nové sankce na Rusko kvůli jeho neochotě přerušit boje.
Šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak vzkázal: „Bez skutečného tlaku se nic nezmění. Rusko a jeho spojenci budou dál zbrojit a připravovat další útoky – nejen proti Ukrajině, ale i proti Západu.“ „Moskva bude bojovat, dokud bude mít prostředky k výrobě zbraní,“ dodal.
Česko s napětím sleduje příběh Laďky Něrgešové, u které lékaři odhalili vážné zdravotní problémy. Moderátorka se kvůli nim stáhla z televizního vysílání, ale v pondělí se na obrazovku vrátila. Návrat to byl velice dojemný.
Jiří Krampol se po posledním rozloučení dočkal i zádušní mše, která proběhla v pondělí v pražském kostele svatého Tomáše na Malé Straně. Uspořádal ji hercův manažer Miloš Schmiedberger, jenž ignoroval srpnový smuteční obřad. Exmanželka známého baviče se iniciativě manažera nestačí divit.
Svět módy zasáhla v minulém týdnu smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřel legendární italský módní návrhář Giorgio Armani. V pondělí se s ním blízcí rozloučili v obci nedaleko Piacenzy na severu Itálie.
Izrael potvrdil, že provedl úder na vedoucí představitele Hamásu v katarské metropoli Dauhá. Akci, která byla vedena ve spolupráci s izraelskými obrannými silami (IDF) a bezpečnostní agenturou Šin Bet, považují za „přesný úder“. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí tento útok odsoudil a označil jej za „flagrantní porušení“ mezinárodního práva a vážnou hrozbu pro Katar.
Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro ABC News uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin řekl zástupcům Bílého domu a Donaldu Trumpovi, že plánuje do tří až čtyř měsíců obsadit ukrajinský Donbas. Zelenskyj tak reagoval na zprávy, že Putin předložil Trumpovi mírový plán, podle kterého by Ukrajina postoupila neobsazené území výměnou za písemný slib Moskvy, že už nikdy nezaútočí.
Podle Izraele se v Gaze stále nachází velké množství civilistů, ačkoli se řada z nich již dříve přesunula do jiných oblastí. Mnozí z těch, kteří uposlechli dřívější výzvy k evakuaci, se vrátili a rozhodli se, že už neodejdou. Po více než roce stráveném neustálým přesouváním v Pásmu Gazy se vrátili do svých domovů. V současné době se však v Gaze nachází stovky tisíc lidí, kteří si buď nemohou dovolit odjet, nebo nemají kam jít.
Pokusy o záchranu ledovců, jako jsou gigantické podmořské zástěny nebo snahy o umělé zmrazení Arktidy, získávají na popularitě v reakci na oteplování planety. Nová studie však varuje, že tyto technologické zásahy do polárních oblastí jsou odsouzeny k zániku a mohou způsobit nenapravitelné škody.
Vedení Číny se ocitlo v časové tísni, a to kvůli snaze prezidenta Si Ťin-pchinga zajistit si své místo v historii. Si Ťin-pching, kterému je 72 let, považuje sjednocení s Tchaj-wanem za klíčový úspěch, který by ho vynesl nad Mao Ce-tunga a upevnil jeho pověst největšího vůdce moderních dějin Číny.
Do médií unikla údajná narozeninová zpráva, kterou měl Jeffrey Epsteinovi poslat Donald Trump. Podle informací zveřejněných Demokraty obsahuje dopis, který nese Trumpovo jméno a podpis, text: „Přítel je báječná věc. Všechno nejlepší k narozeninám – a ať je každý den dalším báječným tajemstvím.“
Izrael nařídil úplnou evakuaci Gazy, největšího města v Pásmu, kde žije kolem milionu lidí. Tento krok přichází před plánovaným rozšířením vojenských operací v této oblasti.
Vztahy mezi Spojenými státy a Indií jsou na nejnižší úrovni za posledních pětadvacet let. Ještě nedávno se zdálo, že partnerství obou zemí pod vedením Donalda Trumpa a Narendry Módího bude vzkvétat. Nyní je situace tak napjatá, že Módí podle médií už více než dva měsíce odmítá přijmout telefonáty od amerického prezidenta. Za napětí mohou Trumpovy výroky, v nichž označil obchodní vztahy s Indií za „jednostrannou katastrofu“.
Politická a ekonomická krize ve Francii se prohlubuje. Prezident Emmanuel Macron je nyní pod palbou veřejné kritiky a čelí obrovským výzvám. Jeho cesta ven z krize se zdá být téměř nemožná. V pondělí padl jeho klíčový spojenec, premiér François Bayrou, který byl sesazen v hlasování o nedůvěře, kde proti němu hlasovalo 364 poslanců.
