Rusko v noci podniklo doposud nejrozsáhlejší vzdušný útok na Ukrajinu za celé tři roky trvající války. Během několika vln vypustilo téměř 300 dronů a desítky raket. Těžce zasažen byl opět Kyjev, kde podle úřadů zahynuly čtyři lidé, včetně tří dětí. Celkový počet obětí napříč zemí dosáhl dvanácti, desítky dalších utrpěly zranění.
Útoky zasáhly téměř všechny regiony Ukrajiny – od jihu až po západ. V Chmelnycké oblasti přišlo o život čtyři civilisté, jeden člověk zemřel v Mykolajivě. Výbuchy a požáry způsobily rozsáhlé škody na civilní infrastruktuře.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ostře kritizoval mezinárodní reakci, zejména ze strany Spojených států. „Ticho Ameriky i dalších zemí dává Putinovi zelenou,“ napsal na svém Telegramu. „Každý ruský teroristický útok je důvodem k novým sankcím.“
Zelenskyj zároveň uvedl, že i přes eskalaci násilí by mělo pokračovat vyjednávání o výměně válečných zajatců. V sobotu došlo k další rozsáhlé výměně stovek vězňů mezi Ruskem a Ukrajinou, která byla dohodnuta minulý týden v Istanbulu.
Kyjev čelil přímému úderu i v době, kdy měl slavit tradiční Den města. Místo slavností se však obyvatelé uchýlili do krytů a stanic metra. V noci do města dorazily vlny dronů a raket, přičemž některé z nich zasáhly obytné čtvrti.
Starosta Vitalij Kličko informoval, že v Kyjevě bylo zraněno nejméně deset lidí, když dron trefil studentskou kolej v Holosijivském obvodu. Na místě vypukl požár, který museli hasiči dlouho likvidovat.
Podle místních médií byly napadeny také další ukrajinské oblasti včetně Oděsy, Dnipra, Sum, Konotopu, Černihiva, Ternopilu a Charkova.
Ruské úřady mezitím uvedly, že sestřelily tucet ukrajinských dronů, které mířily na Moskvu.
V Kyjevě útok začal kolem půlnoci, kdy obyvatelé zaznamenali první sirény. V aplikacích pro sledování vzdušných hrozeb bylo možné sledovat desítky startujících dronů a přicházejících raket. Podle reportéra The Guardian pronikly do centra Kyjeva nejméně tři drony, přestože fungovala protivzdušná obrana.
Vojenská správa hlavního města varovala už večer, že noc bude mimořádně těžká. Její šéf Tymur Tkačenko oznámil, že kolem města krouží více než desítka ruských dronů a že další neustále přibývají.
Ukrajina se společně s evropskými spojenci snaží přesvědčit Moskvu ke krátkodobému příměří, které by mohlo otevřít cestu k širším mírovým jednáním. Tyto snahy však výrazně narušil prezident USA Donald Trump, který odmítl uvalit nové sankce na Rusko kvůli jeho neochotě přerušit boje.
Šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak vzkázal: „Bez skutečného tlaku se nic nezmění. Rusko a jeho spojenci budou dál zbrojit a připravovat další útoky – nejen proti Ukrajině, ale i proti Západu.“ „Moskva bude bojovat, dokud bude mít prostředky k výrobě zbraní,“ dodal.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přesun části amerických jednotek z Německa do Polska. Toto vyjádření přichází v době, kdy se Pentagon připravuje na stažení přibližně 5 000 vojáků z německých základen, k čemuž má dojít v průběhu nadcházejícího roku. Trump na dotaz novinářů uvedl, že Polsko o takový krok stojí a že on sám má s polským prezidentem velmi dobré vztahy, což tuto možnost činí reálnou.
Spojené státy americké v současné době očekávají reakci Íránu na návrh prozatímní dohody, která by měla ukončit konflikt na Blízkém východě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Říma vyjádřil naději, že Teherán přijde se seriózní nabídkou, která by umožnila zahájit skutečný proces vyjednávání. Také prezident Donald Trump potvrdil, že očekává vyjádření íránské strany ve velmi krátké době.
Letošní oslavy Dne vítězství v Rusku se nesly v duchu bezprecedentních omezení, která jasně ukazují, jak hluboko do ruského vnitrozemí už válka na Ukrajině zasahuje. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí se poprvé po dvaceti letech musela obejít bez těžké vojenské techniky. Kromě skromnějšího programu provázejí svátek také uzavírky letišť a dočasné vypnutí mobilního internetu, což Kreml odůvodňuje ochranou před ukrajinským „terorismem“.
Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.
Rusko i Ukrajina oficiálně potvrdily třídenní příměří, které má trvat od 9. do 11. května. Dohodu, která zahrnuje úplné zastavení všech útočných operací, oznámil americký prezident Donald Trump. Součástí této diplomatické iniciativy je také rozsáhlá výměna válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000, což potvrdily obě válčící strany.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
