Rusko v noci podniklo doposud nejrozsáhlejší vzdušný útok na Ukrajinu za celé tři roky trvající války. Během několika vln vypustilo téměř 300 dronů a desítky raket. Těžce zasažen byl opět Kyjev, kde podle úřadů zahynuly čtyři lidé, včetně tří dětí. Celkový počet obětí napříč zemí dosáhl dvanácti, desítky dalších utrpěly zranění.
Útoky zasáhly téměř všechny regiony Ukrajiny – od jihu až po západ. V Chmelnycké oblasti přišlo o život čtyři civilisté, jeden člověk zemřel v Mykolajivě. Výbuchy a požáry způsobily rozsáhlé škody na civilní infrastruktuře.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ostře kritizoval mezinárodní reakci, zejména ze strany Spojených států. „Ticho Ameriky i dalších zemí dává Putinovi zelenou,“ napsal na svém Telegramu. „Každý ruský teroristický útok je důvodem k novým sankcím.“
Zelenskyj zároveň uvedl, že i přes eskalaci násilí by mělo pokračovat vyjednávání o výměně válečných zajatců. V sobotu došlo k další rozsáhlé výměně stovek vězňů mezi Ruskem a Ukrajinou, která byla dohodnuta minulý týden v Istanbulu.
Kyjev čelil přímému úderu i v době, kdy měl slavit tradiční Den města. Místo slavností se však obyvatelé uchýlili do krytů a stanic metra. V noci do města dorazily vlny dronů a raket, přičemž některé z nich zasáhly obytné čtvrti.
Starosta Vitalij Kličko informoval, že v Kyjevě bylo zraněno nejméně deset lidí, když dron trefil studentskou kolej v Holosijivském obvodu. Na místě vypukl požár, který museli hasiči dlouho likvidovat.
Podle místních médií byly napadeny také další ukrajinské oblasti včetně Oděsy, Dnipra, Sum, Konotopu, Černihiva, Ternopilu a Charkova.
Ruské úřady mezitím uvedly, že sestřelily tucet ukrajinských dronů, které mířily na Moskvu.
V Kyjevě útok začal kolem půlnoci, kdy obyvatelé zaznamenali první sirény. V aplikacích pro sledování vzdušných hrozeb bylo možné sledovat desítky startujících dronů a přicházejících raket. Podle reportéra The Guardian pronikly do centra Kyjeva nejméně tři drony, přestože fungovala protivzdušná obrana.
Vojenská správa hlavního města varovala už večer, že noc bude mimořádně těžká. Její šéf Tymur Tkačenko oznámil, že kolem města krouží více než desítka ruských dronů a že další neustále přibývají.
Ukrajina se společně s evropskými spojenci snaží přesvědčit Moskvu ke krátkodobému příměří, které by mohlo otevřít cestu k širším mírovým jednáním. Tyto snahy však výrazně narušil prezident USA Donald Trump, který odmítl uvalit nové sankce na Rusko kvůli jeho neochotě přerušit boje.
Šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak vzkázal: „Bez skutečného tlaku se nic nezmění. Rusko a jeho spojenci budou dál zbrojit a připravovat další útoky – nejen proti Ukrajině, ale i proti Západu.“ „Moskva bude bojovat, dokud bude mít prostředky k výrobě zbraní,“ dodal.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.
Globální ceny potravin vzrostly na nejvyšší úroveň za poslední tři a půl roku, k čemuž významně přispívají letní vlnou veder zasažené úrody a probíhající ozbrojené konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Index cen potravinářských komodit sestavovaný Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhl v červenci hodnoty 131,1 bodu, což představuje nejvyšší úroveň od ledna 2023.
Téměř deset měsíců po uzavření prvního příměří se Izrael a Hamas posouvají k druhé fázi mírového plánu, jejíž hlavní obrysy oznámil koncem července americký prezident Donald Trump. Dohoda počítá s tím, že Hamas složí zbraně a předá správu Pásma Gazy technokratické palestinské administrativě, zatímco izraelské síly se z enklávy postupně stáhnou.
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech zuří kvůli únikům informací o vyčerpaných zásobách americké munice. Tyto zprávy totiž podle něj výrazně oslabují pozici Spojených států v kritickém období vyjednávání. Svoji frustraci dal jasně najevo během nedávného vládního zasedání v Camp Davidu. Hlava státu si stěžovala na medializaci celé záležitosti, která podle ní poškozuje bezpečnostní zájmy země.
Francouzská vláda plánuje na druhou polovinu roku 2027 rozsáhlou celostátní simulaci, která má prověřit reakci země na náhlý a masivní výpadek elektrické energie. Cílem této prověrky je zjistit, jak by stát a klíčové instituce dokázaly čelit paralyzujícímu blackoutu podobnému těm, které v minulosti postihly jiné evropské státy. Do této náročné zkoušky se zapojí nejen provozovatelé přenosových soustav Enedis a RTE, ale také příslušná ministerstva a vojenská správa.
Ukrajina se v reakci na stupňující se ruské útoky urychleně snaží vyvinout vlastní balistické střely. Zároveň na tom buduje nový evropský systém protiraketové obrany. Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil cíl, aby tyto domácí snahy přinesly hmatatelné výsledky na přelomu let 2026 až 2027.
Střední a východní Evropu zasáhla v posledních dnech extrémně silná vlna veder. Tato situace v celé řadě zemí překonala dosavadní historická teplotní maxima. Meteorologové a úřady proto varují před dalším prohlubováním již tak vážných problémů se suchem. Podobně intenzivní horka zatěžují lidský organismus a ohrožují fungování celé řady klíčových sektorů.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se zúčastnil mimořádného videokonferenčního jednání ministrů vnitra členských států Evropské unie svolaného v reakci na migrační situaci ve španělské exklávě Ceuta. Hlavním tématem byl aktuální vývoj, přijatá opatření i další postup při ochraně vnějších hranic Evropské unie.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Příjemné letní počasí bude v Česku panovat jen krátce. Zítra a pozítří se teploty vrátí na normální hodnoty, ale již v neděli má být opět výrazně přes 30 stupňů. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
