Rusko v noci podniklo doposud nejrozsáhlejší vzdušný útok na Ukrajinu za celé tři roky trvající války. Během několika vln vypustilo téměř 300 dronů a desítky raket. Těžce zasažen byl opět Kyjev, kde podle úřadů zahynuly čtyři lidé, včetně tří dětí. Celkový počet obětí napříč zemí dosáhl dvanácti, desítky dalších utrpěly zranění.
Útoky zasáhly téměř všechny regiony Ukrajiny – od jihu až po západ. V Chmelnycké oblasti přišlo o život čtyři civilisté, jeden člověk zemřel v Mykolajivě. Výbuchy a požáry způsobily rozsáhlé škody na civilní infrastruktuře.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ostře kritizoval mezinárodní reakci, zejména ze strany Spojených států. „Ticho Ameriky i dalších zemí dává Putinovi zelenou,“ napsal na svém Telegramu. „Každý ruský teroristický útok je důvodem k novým sankcím.“
Zelenskyj zároveň uvedl, že i přes eskalaci násilí by mělo pokračovat vyjednávání o výměně válečných zajatců. V sobotu došlo k další rozsáhlé výměně stovek vězňů mezi Ruskem a Ukrajinou, která byla dohodnuta minulý týden v Istanbulu.
Kyjev čelil přímému úderu i v době, kdy měl slavit tradiční Den města. Místo slavností se však obyvatelé uchýlili do krytů a stanic metra. V noci do města dorazily vlny dronů a raket, přičemž některé z nich zasáhly obytné čtvrti.
Starosta Vitalij Kličko informoval, že v Kyjevě bylo zraněno nejméně deset lidí, když dron trefil studentskou kolej v Holosijivském obvodu. Na místě vypukl požár, který museli hasiči dlouho likvidovat.
Podle místních médií byly napadeny také další ukrajinské oblasti včetně Oděsy, Dnipra, Sum, Konotopu, Černihiva, Ternopilu a Charkova.
Ruské úřady mezitím uvedly, že sestřelily tucet ukrajinských dronů, které mířily na Moskvu.
V Kyjevě útok začal kolem půlnoci, kdy obyvatelé zaznamenali první sirény. V aplikacích pro sledování vzdušných hrozeb bylo možné sledovat desítky startujících dronů a přicházejících raket. Podle reportéra The Guardian pronikly do centra Kyjeva nejméně tři drony, přestože fungovala protivzdušná obrana.
Vojenská správa hlavního města varovala už večer, že noc bude mimořádně těžká. Její šéf Tymur Tkačenko oznámil, že kolem města krouží více než desítka ruských dronů a že další neustále přibývají.
Ukrajina se společně s evropskými spojenci snaží přesvědčit Moskvu ke krátkodobému příměří, které by mohlo otevřít cestu k širším mírovým jednáním. Tyto snahy však výrazně narušil prezident USA Donald Trump, který odmítl uvalit nové sankce na Rusko kvůli jeho neochotě přerušit boje.
Šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak vzkázal: „Bez skutečného tlaku se nic nezmění. Rusko a jeho spojenci budou dál zbrojit a připravovat další útoky – nejen proti Ukrajině, ale i proti Západu.“ „Moskva bude bojovat, dokud bude mít prostředky k výrobě zbraní,“ dodal.
Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
