Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Nejvýraznější vliv má válka na energetický trh. Skrze Hormuzský průliv protéká pětina světové produkce ropy a plynu, přičemž zastavení těchto dodávek na konci února vyvolalo na trzích obrovské výkyvy. Z této volatility těží zejména evropští těžařští giganti, jejichž obchodní divize dokázaly z prudkých pohybů cen vytěžit maximum.
Zisk společnosti BP se v prvním čtvrtletí letošního roku více než zdvojnásobil na 3,2 miliardy dolarů. Podobně úspěšně si vedl i Shell se ziskem téměř sedmi miliard dolarů a francouzský TotalEnergies, kterému výdělky vzrostly o třetinu. Ačkoli američtí obři ExxonMobil a Chevron čelili narušení dodávek, oba překonali očekávání analytiků a s rostoucí cenou ropy vyhlížejí další růst zisků.
Válečný konflikt svědčí také velkým bankovním domům. Šestice největších amerických bank vykázala za první tři měsíce roku 2026 souhrnný zisk ve výši 47,7 miliardy dolarů. Investoři v obavách z eskalace masivně opouštěli rizikové akcie a přesouvali kapitál do bezpečnějších aktiv, což bankám přineslo rekordní objemy obchodů a poplatků.
Zcela logicky zažívá konjunkturu zbrojní průmysl. Státy po celém světě urychleně doplňují zásoby zbraní a investují do protivzdušné obrany či systémů proti dronům. Společnosti jako BAE Systems, Lockheed Martin nebo Boeing hlásí rekordní počty objednávek. Přestože akcie těchto firem po březnovém vrcholu mírně oslabily kvůli obavám z nadhodnocení, celkový výhled sektoru zůstává díky globálním bezpečnostním hrozbám velmi silný.
Paradoxně však válka v Íránu „nakopla“ také oblast obnovitelných zdrojů. Nutnost zbavit se závislosti na fosilních palivech z nestabilních regionů zvýšila zájem o zelenou energii i v USA. Například akcie společnosti NextEra Energy letos vzrostly o 17 % a evropští větrní obři jako Vestas či Orsted vykazují rostoucí zisky.
Tento trend se projevuje i u koncových spotřebitelů. Britská společnost Octopus Energy zaznamenala od konce února padesátiprocentní nárůst prodejů solárních panelů a tepelných čerpadel. Prudké zdražení benzínu navíc po celém světě dál zvyšuje poptávku po elektromobilech, čehož využívají především čínští výrobci, kteří v současné situaci vidí ideální prostor pro expanzi.
Republikánská strana amerického prezidenta Donalda Trumpa utrpěla v kongresových volbách nečekaně těžkou porážku, která je v hodnoceních označována za jednu z největších proher za poslední desítky let. Zatímco republikáni doufali, že se jim podaří udržet alespoň kontrolu nad Senátem, výsledky ukázaly na masivní vlnu nespokojenosti voličů s dosavadním směřováním vládní politiky.
Výsledky nedávných amerických kongresových voleb vyvolaly v Kanadě vlnu naděje na zmírnění sporných celních opatření, která administrativou prezidenta Donalda Trumpa dopadají na vzájemný obohacující obchod. Demokratický úspěch ve volbách, který vnímají představitelé kanadské politické scény jako jasné odmítnutí dosavadní obchodní politiky Bílého domu, přinesl novou dynamiku do debat o budoucím směřování ekonomických vztahů.
Francouzská národní krevní služba oznámila, že neznámí hackeři pronikli do řídicích systémů a nebezpečně zvýšili teploty ve třech chladicích skladech uchovávajících zásadní krevní produkty. Tento incident, který se odehrál v noci na pondělí, představuje další eskalaci probíhající vlny kybernetických útoků na chladicí zařízení a mrazicí boxy napříč celou Evropou.
Britská vláda se oficiálně omluvila ukrajinským dětským uprchlíkům, kterým učitelé v anglických školách doporučovali studium ruštiny v době, kdy v zemi chyběla odpovídající zkouška v ukrajinském jazyce. Oznámení doprovodilo představení vládního financování zcela nové zkoušky GCSE z ukrajinštiny, kterou v západním Londýně představila ministryně školství Georgia Gouldová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.
Izraelská volební komise oficiálně potvrdila konečné výsledky nedávných parlamentních voleb, které připravily krajně pravicovou koalici premiéra Benjamina Netanjahua o vládní většinu. Komise současně odmítla obvinění z rozsáhlých podvodů a zahraničního vměšování, která šířil úřadující předseda vlády. Tyto výsledky otevírají cestu k sestavení nové vládní koalice pod vedením opozice.
Zahraniční spojenci Spojených států vyjadřují naději, že se po výsledcích nedávných kongresových voleb dočkají určité regulace administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Demokratičtí kandidáti dokázali v celostátním měřítku ovládnout Kongres, což vnímají představitelé mnoha zemí jako zásadní odmítnutí dosavadního směřování vládní politiky. Tento politický obrat by mohl podle diplomatů zmírnit tlak spojený s dosavadními kroky Washingtonu v oblasti mezinárodních vztahů.
Demokraté dosáhli v letošních kongresových volbách zásadního triumfu, když podle konečných projekcí ovládli Senát i Sněmovnu reprezentantů. Získali tak plnou kontrolu nad americkým Kongresem po zbytek druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Tyto výsledky přinesly opoziční straně řadu důvodů k oslavám a pro republikány znamenaly hluboké zklamání. Volby se tak zapsaly do historie jako jeden z nejvýraznějších politických otřesů posledních let.
Demokraté dosáhli v letošních amerických kongresových volbách historického triumfu a převzali kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Rozsáhlá porážka republikánů je politickými analytiky vnímána jako ostré odmítnutí dvouletého působení prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě. Podle nově zveřejněných analýz BBC vedlo k tomuto politickému obratu hned několik klíčových faktorů včetně ekonomických potíží a zahraničních konfliktů.
Evropská komise připravuje obezřetný harmonogram pro přístupové rozhovory Ukrajiny k Evropské unii, který stanovuje omezené cíle pro pokrok v roce 2027 a vyhýbá se jakémukoli datu členství. Podle dokumentu získaného serverem Politico musí Kyjev urychleně a výrazně pokročit v reformách právního státu. Splnění těchto klíčových požadavků v první polovině roku 2027 je nezbytnou podmínkou pro předběžné uzavření rozhovorů v jednotlivých oblastech.
Brusel by mohl projevit flexibilitu a umožnit Velké Británii setrvat mimo jednotnou měnu euro a schengenský prostor v případě, že by se země rozhodla znovu požádat o členství v Evropské unii. Tuto informaci poskytli webu Politico pod podmínkou anonymity dva unijní úředníci obeznámení s přístupem evropského bloku. Případná úleva od těchto povinností by představovala významnou podporu pro ambice britského premiéra Andyho Burnhama.
Severoatlantická aliance umožní Ukrajině nakupovat zbraně, munici a vojenské vybavení prostřednictvím své centrální agentury pro zadávání zakázek. Tento krok podle deníku Financial Times potenciálně umožní Kyjevu získat obranné dodávky rychleji a za výhodnějších podmínek.