Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Pro meteoroložku Anžéliku Hančukovou, která vede aktuální expedici, je práce na stanici formou odboje. Hančuková často usíná za svitu notifikací na telefonu, které ohlašují raketové útoky na Kyjev. Navzdory izolaci si ona i její kolegové uvědomují, že opuštění stanice by znamenalo její definitivní ztrátu, což si země uprostřed boje o přežití nemůže dovolit.
Udržování trvalé přítomnosti v Antarktidě není pro Ukrajinu jen vědeckým rozmarem. Je to strategický tah. Jako jedna z 29 zemí s takzvaným konzultativním statusem má Ukrajina právo veta při rozhodování o budoucnosti celého kontinentu. Tento „polaritní hlas“ jí dává místo u stolu s největšími světovými mocnostmi a platformu, kde může přímo konfrontovat ruské expanzivní plány.
Historie stanice Vernadskyj přitom sahá do dob studené války a britské diplomacie. Původně šlo o britskou stanici Faraday, kterou Londýn v roce 1996 prodal Ukrajině za symbolickou jednu libru. Podmínkou bylo, že Kyjev bude pokračovat v jednom z nejdelších atmosférických měření na světě, což Ukrajinci dodnes svědomitě plní.
Tato vědecká kontinuita je dnes podrobována největší zkoušce. Když v únoru 2022 začala ruská invaze, ukrajinský ledoborec Noosfera byl zrovna na cestě na svou první misi. Letiště v Ukrajině byla uzavřena a vědci se museli složitě přepravovat přes Polsko a Chile, aby se na stanici vůbec dostali. Strach z toho, zda jejich stát bude existovat, až se budou mít kam vrátit, byl tehdy všudypřítomný.
Antarktida je podle mezinárodních smluv místem míru a vědy, kde jsou vojenské aktivity zakázány. Realita je však jiná. Geopolitika se do antarktických fór propisuje stále silněji. Ukrajina zde buduje spojenectví i s těmi zeměmi, které v samotném válečném konfliktu zaujímají neutrální postoj. Například vědci z Mexika nebo Kolumbie využívají ukrajinskou stanici a loď k výzkumu, čímž Kyjev uplatňuje svou „vědeckou měkkou sílu“.
Válka si však vybírá svou daň i mezi polárníky. Celkem 32 vědců a zaměstnanců antarktického programu, přezdívaných „vojenští tučňáci“, vstoupilo do ukrajinské armády. Někteří z nich se po zraněních na frontě, jako například mechanik Jurij Lyšenko, na stanici vrátili i s protézou, aby pokračovali v práci, kterou považují za stejně důležitou jako obranu v zákopech.
Napětí mezi Ukrajinou a Ruskem se naplno projevuje na diplomatických setkáních v rámci Antarktické smlouvy. Ukrajinská delegace soustavně upozorňuje na to, že stát, který porušuje základy mezinárodního práva, nemůže být důvěryhodným partnerem v polární správě. Rusko naopak využívá své pozice k blokování kanadského členství nebo k podpoře Běloruska, což vede k faktické paralýze rozhodovacích procesů.
Jedním z nejbolestivějších bodů současného sporu je osud Leonida Pšeničnova, ukrajinského mořského biologa. Toho ruské úřady zatkly na okupovaném Krymu a obvinily z vlastizrady kvůli jeho vědecké činnosti v oblasti ochrany mořských ekosystémů, která údajně poškozuje ruské rybolovné zájmy. Ukrajina ho považuje za prvního „antarktického politického vězně“.
Situaci na mezinárodním poli komplikuje i měnící se postoj Spojených států. Zatímco dříve stály USA pevně za Ukrajinou, současná administrativa se od přímé podpory v rámci antarktických fór distancuje a varuje před „politizací“ těchto setkání. To dává Rusku a Číně větší prostor pro prosazování jejich agendy, která často zahrnuje utajovaný průzkum nerostného bohatství.
Rusko bylo dlouho podezříváno z nelegálního průzkumu ložisek ropy a plynu v Antarktidě pod rouškou vědy. Teprve po invazi na Ukrajinu začaly západní země otevřeně sankcionovat ruská výzkumná plavidla, jako je loď Alexandr Karpinskij. Ukrajina v tomto ohledu působí jako katalyzátor, který nutí ostatní státy přehodnotit toleranci vůči ruskému chování na bílém kontinentu.
Život na stanici Vernadskyj je nyní díky technologii Starlink o něco snesitelnější, vědci jsou v neustálém kontaktu s rodinami. Nicméně psychické vypětí zůstává. Hančuková podle webu Politico přiznává, že zvuky praskajících ledovců nebo lavin v ní podvědomě vyvolávají reakce na zvuk vybuchujících raket. Tělo si pamatuje válku i v místě, kde žádné zbraně nejsou.
Když skončí turistická sezóna a odplují poslední lodě, zůstane čtrnáct Ukrajinců na měsíce v naprosté izolaci. Společnost jim dělají jen kolonie tučňáků kroužkových a nekonečná polární noc. Před stanicí stojí rozcestník, který ukazuje vzdálenost do Kyjeva, Charkova či Lvova – tisíce kilometrů připomínající propast mezi klidem Antarktidy a chaosem jejich domoviny.
Navzdory všem obtížím ukrajinský antarktický program pokračuje. Každý sběr dat o ozonové díře nebo tání ledovců je pro Kyjev důkazem, že je moderním, vědecky vyspělým státem, který má světu co nabídnout. Tato přítomnost na „konci světa“ je pro Ukrajinu symbolem toho, že její hlas na světové scéně nezmizí.
Budoucnost Antarktidy a ukrajinské role v ní bude tématem nadcházejícího setkání v Hirošimě. Ukrajina tam nejde s nadějí na velké politické průlomy, ale s cílem nenechat Rusko vyhrát v tichosti. Jak říkají zástupci programu: „Kdybychom tam nebyli my, měli by více příležitostí prosazovat svou agendu. Naše přítomnost je sama o sobě vítězstvím.“
Republikánská strana amerického prezidenta Donalda Trumpa utrpěla v kongresových volbách nečekaně těžkou porážku, která je v hodnoceních označována za jednu z největších proher za poslední desítky let. Zatímco republikáni doufali, že se jim podaří udržet alespoň kontrolu nad Senátem, výsledky ukázaly na masivní vlnu nespokojenosti voličů s dosavadním směřováním vládní politiky.
Výsledky nedávných amerických kongresových voleb vyvolaly v Kanadě vlnu naděje na zmírnění sporných celních opatření, která administrativou prezidenta Donalda Trumpa dopadají na vzájemný obohacující obchod. Demokratický úspěch ve volbách, který vnímají představitelé kanadské politické scény jako jasné odmítnutí dosavadní obchodní politiky Bílého domu, přinesl novou dynamiku do debat o budoucím směřování ekonomických vztahů.
Francouzská národní krevní služba oznámila, že neznámí hackeři pronikli do řídicích systémů a nebezpečně zvýšili teploty ve třech chladicích skladech uchovávajících zásadní krevní produkty. Tento incident, který se odehrál v noci na pondělí, představuje další eskalaci probíhající vlny kybernetických útoků na chladicí zařízení a mrazicí boxy napříč celou Evropou.
Britská vláda se oficiálně omluvila ukrajinským dětským uprchlíkům, kterým učitelé v anglických školách doporučovali studium ruštiny v době, kdy v zemi chyběla odpovídající zkouška v ukrajinském jazyce. Oznámení doprovodilo představení vládního financování zcela nové zkoušky GCSE z ukrajinštiny, kterou v západním Londýně představila ministryně školství Georgia Gouldová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.
Izraelská volební komise oficiálně potvrdila konečné výsledky nedávných parlamentních voleb, které připravily krajně pravicovou koalici premiéra Benjamina Netanjahua o vládní většinu. Komise současně odmítla obvinění z rozsáhlých podvodů a zahraničního vměšování, která šířil úřadující předseda vlády. Tyto výsledky otevírají cestu k sestavení nové vládní koalice pod vedením opozice.
Zahraniční spojenci Spojených států vyjadřují naději, že se po výsledcích nedávných kongresových voleb dočkají určité regulace administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Demokratičtí kandidáti dokázali v celostátním měřítku ovládnout Kongres, což vnímají představitelé mnoha zemí jako zásadní odmítnutí dosavadního směřování vládní politiky. Tento politický obrat by mohl podle diplomatů zmírnit tlak spojený s dosavadními kroky Washingtonu v oblasti mezinárodních vztahů.
Demokraté dosáhli v letošních kongresových volbách zásadního triumfu, když podle konečných projekcí ovládli Senát i Sněmovnu reprezentantů. Získali tak plnou kontrolu nad americkým Kongresem po zbytek druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Tyto výsledky přinesly opoziční straně řadu důvodů k oslavám a pro republikány znamenaly hluboké zklamání. Volby se tak zapsaly do historie jako jeden z nejvýraznějších politických otřesů posledních let.
Demokraté dosáhli v letošních amerických kongresových volbách historického triumfu a převzali kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Rozsáhlá porážka republikánů je politickými analytiky vnímána jako ostré odmítnutí dvouletého působení prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě. Podle nově zveřejněných analýz BBC vedlo k tomuto politickému obratu hned několik klíčových faktorů včetně ekonomických potíží a zahraničních konfliktů.
Evropská komise připravuje obezřetný harmonogram pro přístupové rozhovory Ukrajiny k Evropské unii, který stanovuje omezené cíle pro pokrok v roce 2027 a vyhýbá se jakémukoli datu členství. Podle dokumentu získaného serverem Politico musí Kyjev urychleně a výrazně pokročit v reformách právního státu. Splnění těchto klíčových požadavků v první polovině roku 2027 je nezbytnou podmínkou pro předběžné uzavření rozhovorů v jednotlivých oblastech.
Brusel by mohl projevit flexibilitu a umožnit Velké Británii setrvat mimo jednotnou měnu euro a schengenský prostor v případě, že by se země rozhodla znovu požádat o členství v Evropské unii. Tuto informaci poskytli webu Politico pod podmínkou anonymity dva unijní úředníci obeznámení s přístupem evropského bloku. Případná úleva od těchto povinností by představovala významnou podporu pro ambice britského premiéra Andyho Burnhama.
Severoatlantická aliance umožní Ukrajině nakupovat zbraně, munici a vojenské vybavení prostřednictvím své centrální agentury pro zadávání zakázek. Tento krok podle deníku Financial Times potenciálně umožní Kyjevu získat obranné dodávky rychleji a za výhodnějších podmínek.