Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zpochybnil vhodnost Vatikánu jako místa pro případné mírové rozhovory s Ukrajinou. Podle něj by katolické prostředí nebylo vhodnou platformou pro vyjednávání mezi dvěma pravoslavnými zeměmi.
Předchozí návrh, že by Vatikán mohl hostit další kolo mírových jednání, vzešel od papeže Lva XIV. Myšlenku podpořili i někteří ukrajinští spojenci, včetně Spojených států, kteří považují Vatikán za neutrální půdu.
„Představte si Vatikán jako místo jednání,“ řekl Lavrov během projevu na Diplomatické akademii v Moskvě. „Bylo by to trochu nevhodné, aby pravoslavné země vedly jednání na katolické půdě o tom, jak odstranit kořeny války.“
Dodal také, že by to podle něj nebylo příliš pohodlné ani pro samotný Vatikán, pokud by měl hostit delegace dvou pravoslavných států v současné situaci.
Poslední jednání mezi Ruskem a Ukrajinou se konalo 16. května v Istanbulu, ale nepřineslo žádnou dohodu o příměří. Moskva tehdy požadovala, aby se Ukrajina stáhla ze čtyř regionů, které Rusko nárokuje, přestože nad nimi nemá plnou kontrolu.
Ukrajinští představitelé následně uvedli, že ruská delegace neměla dostatečné pravomoci k dohodě a nebyla připravena jednat o konkrétních podmínkách.
Jedním z mála hmatatelných výsledků těchto rozhovorů byla rozsáhlá výměna zajatců – od 23. května se začalo s navracením 1 000 zajatců na každé straně. Ukrajina při rozhovorech rovněž navrhla okamžité příměří a přímé setkání prezidenta Volodymyra Zelenského s Vladimirem Putinem. Moskva tento návrh odmítla.
Zelenskyj se 18. května osobně setkal s papežem Lvem XIV. ve Vatikánu, krátce po jeho inaugurační mši. Ukrajinský prezident označil papeže za „symbol naděje na mír“ a vyjádřil přesvědčení, že Svatý stolec může sehrát významnou roli v ukončení války.
Během setkání papeži věnoval ikonu namalovanou na úlomku dělostřelecké munice z fronty, symbolizující osudy ukrajinských dětí zasažených válkou. Mezi tématy jednání byly i nucené deportace ukrajinských dětí do Ruska a další humanitární otázky.
Papež Lev XIV. se ještě před svým zvolením stavěl kriticky k ruské invazi na Ukrajinu. Jako biskup v peruánském Chiclayu v roce 2022 označil ruský vpád za „imperialistickou invazi, jejímž cílem je mocenské ovládnutí území“.
Bývalý prezident a někdejší velitel letectva Rumen Radev dosáhl výrazného volebního vítězství. Jeho strana Progresivní Bulharsko získala 44,7 procenta hlasů, což jí v dvousetčtyřicetičlenném národním shromáždění zajistilo odhadem 131 křesel. Jde o první případ od roku 1997, kdy jedna politická formace získala v zemi absolutní většinu. Tento výsledek by mohl ukončit roky politické nestability a střídání krátkodobých koalic, které následovaly po pádu vlády dlouholetého premiéra Bojka Borisova.
Skotský ministr Douglas Alexander se zastal premiéra Keira Starmera v souvislosti s kontroverzním jmenováním Petera Mandelsona velvyslancem v USA. Podle Alexandera šlo o chybu, za kterou se premiér již omluvil, ale vyloučil, že by Starmer v této věci lhal, neboť o selhání při bezpečnostní prověrce nebyl informován.
Esmail Baghaei z íránského ministerstva zahraničí oznámil, že Teherán momentálně neplánuje další kolo rozhovorů se Spojenými státy. Podle jeho slov Washington porušil předchozí dohody, což znemožňuje konstruktivní diplomatický posun. Baghaei zdůraznil, že Írán nemůže ignorovat útoky ze strany USA, které probíhaly i během dřívějších jednání, a hodlá nadále hájit své národní zájmy. Íránská strana považuje americké návrhy za neseriózní a jejich požadavky za nerealistické, přičemž odmítá akceptovat jakákoli ultimáta.
Oblast u pobřeží regionu Sanriku zasáhly silné otřesy o síle 7,5 magnituda, jejichž hypocentrum se nacházelo deset kilometrů pod zemským povrchem. Jak informovala stanice NHK, mořská hladina vykazuje známky tsunami asi 50 kilometrů od břehů prefektury Aomori. Seismická aktivita byla citelná i ve vzdálených oblastech, včetně metropole Tokia.
V kanadské observatoři Churchill Marine Observatory se vědci během loňské zimy pokusili najít nové řešení pro znečištěné arktické vody. Do bazénu naplněného surovou mořskou vodou z Hudsonova zálivu, který byl pokryt ledem, vypustili 130 litrů nafty a přidali mikroby, kteří se živí ropou. Tato metoda byla úspěšně využita při úniku ropy z vrtu Deepwater Horizon v Mexickém zálivu, ale v chladnějších vodách se její účinnost musela teprve ověřit.
Podle analýzy deníku Guardian generuje současný ozbrojený konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem obrovské zisky pro globální těžařské společnosti. Stovka největších firem v tomto odvětví si během prvního měsíce války přišla v průměru na 30 milionů dolarů za každou hodinu, a to nad rámec svých standardních výnosů. Mezi hlavními těžaři, kteří na situaci profitují, figurují giganti jako Saudi Aramco, ruský Gazprom či americký ExxonMobil.
Představitelé amerického ministerstva obrany jasně deklarovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině se nemůže nadále opírat primárně o zdroje Spojených států. Elbridge Colby, klíčový činitel Pentagonu pro strategii, během setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil nutnost změny dosavadního kurzu. Evropské státy podle něj musí urychleně převzít hlavní díl odpovědnosti za obranu vlastního kontinentu. Tato transformace není otázkou politické preference, nýbrž nevyhnutelnou strategickou potřebou.
Počasí v příštím týdnu bude mít střídavý charakter, avizují meteorologové v předpovědi, kterou dnes zveřejnili na sociálních sítích. Opět nejsou vyloučeny noční mrazy, odpoledne mohou zároveň maxima dosahovat až 18 stupňů.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se opět vložil do žádosti předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) o využití vládního či armádního letounu pro zahraniční cestu. Konkrétně mu odmítl poskytnout stroj pro let na Tchajwan. Jak to odůvodnil?
Nejde jen o prince Andrewa. V poslední době se zvýšil i tlak na jeho bývalou manželku Sarah, po které se slehla zem. Teď se ji ale povedlo vypátrat britskému bulvárnímu deníku The Sun. Ukázalo se, že Fergusonová se momentálně zdržuje mimo Velkou Británii.
Americký prezident Donald Trump je jako kolovrátek. Poté, co Teherán opět uzavřel klíčový Hormuzský průliv, opět nepříteli pohrozil útokem na elektrárny či klíčovou dopravní infrastrukturu. Írán zároveň nařkl z porušení dohody o příměří.
Agáta Hanychová se zdá být tou pravou osobou, pokud chceme někoho v Česku označit za profesionální celebritu. Zatímco mnohým by jistě takové označení vadilo, influencerka a dcera jedné ze známých hereček neváhá přiznat, že by bez slávy snad ani nedokázala žít.
