Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zpochybnil vhodnost Vatikánu jako místa pro případné mírové rozhovory s Ukrajinou. Podle něj by katolické prostředí nebylo vhodnou platformou pro vyjednávání mezi dvěma pravoslavnými zeměmi.
Předchozí návrh, že by Vatikán mohl hostit další kolo mírových jednání, vzešel od papeže Lva XIV. Myšlenku podpořili i někteří ukrajinští spojenci, včetně Spojených států, kteří považují Vatikán za neutrální půdu.
„Představte si Vatikán jako místo jednání,“ řekl Lavrov během projevu na Diplomatické akademii v Moskvě. „Bylo by to trochu nevhodné, aby pravoslavné země vedly jednání na katolické půdě o tom, jak odstranit kořeny války.“
Dodal také, že by to podle něj nebylo příliš pohodlné ani pro samotný Vatikán, pokud by měl hostit delegace dvou pravoslavných států v současné situaci.
Poslední jednání mezi Ruskem a Ukrajinou se konalo 16. května v Istanbulu, ale nepřineslo žádnou dohodu o příměří. Moskva tehdy požadovala, aby se Ukrajina stáhla ze čtyř regionů, které Rusko nárokuje, přestože nad nimi nemá plnou kontrolu.
Ukrajinští představitelé následně uvedli, že ruská delegace neměla dostatečné pravomoci k dohodě a nebyla připravena jednat o konkrétních podmínkách.
Jedním z mála hmatatelných výsledků těchto rozhovorů byla rozsáhlá výměna zajatců – od 23. května se začalo s navracením 1 000 zajatců na každé straně. Ukrajina při rozhovorech rovněž navrhla okamžité příměří a přímé setkání prezidenta Volodymyra Zelenského s Vladimirem Putinem. Moskva tento návrh odmítla.
Zelenskyj se 18. května osobně setkal s papežem Lvem XIV. ve Vatikánu, krátce po jeho inaugurační mši. Ukrajinský prezident označil papeže za „symbol naděje na mír“ a vyjádřil přesvědčení, že Svatý stolec může sehrát významnou roli v ukončení války.
Během setkání papeži věnoval ikonu namalovanou na úlomku dělostřelecké munice z fronty, symbolizující osudy ukrajinských dětí zasažených válkou. Mezi tématy jednání byly i nucené deportace ukrajinských dětí do Ruska a další humanitární otázky.
Papež Lev XIV. se ještě před svým zvolením stavěl kriticky k ruské invazi na Ukrajinu. Jako biskup v peruánském Chiclayu v roce 2022 označil ruský vpád za „imperialistickou invazi, jejímž cílem je mocenské ovládnutí území“.
Přes Česko o víkendu přejde studená fronta, za kterou se ochladí. Teploty ale neklesnou tak výrazně. Vyplývá to z předpovědi na první polovinu příštího týdne. Odpolední maxima budou téměř atakovat dvacítku.
Andrej Babiš dluží českým občanům 7,5 miliard Kč. Jde o peníze, které dle pravomocných rozsudků a nejrůznějších autorit a analýz získal nezákonně koncern Agrofert. Zemědělský fond však nyní oznámil, že většinu těchto prostředků neplánuje vymáhat a dokonce i to, že opět začne přidělovat evropské dotace koncernu Agrofert. Dochází tedy k hazardu s miliardy korun daňových poplatníků, čemuž se Piráti snaží zabránit, a proto rozšířili svoje trestní oznámení z února tohoto roku.
Americký prezident Donald Trump si nenechal líbit poučování ze strany prince Harryho, jenž na Ukrajině mluvil o tom, jaká by měla být role Spojených států amerických.
Je stále důležitější si dávat pozor na nejrůznější internetové podvodníky, ale občas není jednoduché se orientovat, kdo je kdo. Objevují se totiž stále nové praktiky. Policisté nyní varovali před další vlnou nebezpečných esemesek.
Předpovědím počasí momentálně dominuje změna, která se očekává uprostřed nadcházejícího dubnového víkendu. Zařídí ji studená fronta. Experti upozorňují, že pocitově bude v neděli ještě chladněji, než má ukazovat teploměr.
Velké kontroverze vzbuzuje záměr uspořádat v Praze koncert kontroverzního rappera Kanyeho Westa. Show by měla proběhnout v létě na dostihovém závodišti ve Velké Chuchli. Téma je z toho i v politických kruzích. Nejméně jeden politik už vyjádřil názor, že by se akce měla zrušit.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Spojenému království zavedením vysokých cel, pokud Londýn nezruší svou daň z digitálních služeb zaměřenou na velké americké technologické firmy. Trump v Oválné pracovně obvinil Británii, že se snaží na úkor amerických společností „snadno vydělat“, a varoval, že odveta bude pro Brity bolestivá.
Ukrajinské ministerstvo obrany odvolalo jednoho z armádních velitelů poté, co se na sociálních sítích objevily fotografie vojáků na frontě trpících těžkou podvýživou. Skupina mužů strávila měsíce v náročných podmínkách bez odpovídajícího přísunu potravy a vody.
Historické mírové rozhovory mezi Izraelem a Libanonem, které se konají pod záštitou Spojených států ve Washingtonu, čelí vážné hrozbě ze strany hnutí Hizballáh. Desetidenní příměří mezi Izraelem a touto militantní skupinou zatím sice trvá, ale Hizballáh dává jasně najevo, že udělá vše pro to, aby zabránil uzavření trvalé mírové smlouvy.
Téměř deset let od hlasování o brexitu a v době, kdy se globální obchod potýká s rostoucími cly z éry prvního funkčního období Donalda Trumpa, signalizuje Spojené království ochotu k užšímu partnerství. Odchod z evropského jednotného trhu zboží a služeb nyní střídá návrh na opětovný příklon k unijním regulacím. To, co bylo dříve nemyslitelné, se stává reálnou možností v podobě přijetí pravidel jednotného trhu EU prostřednictvím nové britské legislativy.
Francie se rozhodla vyřadit téma klimatických změn z programu aktuálního jednání ministrů životního prostředí zemí G7, které se koná v Paříži. Podle vládních představitelů je hlavním důvodem snaha vyhnout se otevřenému střetu s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Paříž se tak podle webu Politico snaží upřednostnit zachování jednoty skupiny před diskusemi o otázkách, na které mají Spojené státy diametrálně odlišný názor.
Situace týkající se globálního hladu dosáhla podle nové zprávy Organizace spojených národů nejkritičtější úrovně za poslední roky. Zatímco počet lidí čelících hladomoru prudce roste, finanční prostředky na pomoc těmto oblastem se drasticky snižují. Podle výroční Globální zprávy o potravinových krizích se loni na pokraji vyhladovění ocitlo přibližně 1,4 milionu lidí v šesti zemích, což je obrovský nárůst oproti roku 2016, kdy jich bylo 155 000.
