Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zpochybnil vhodnost Vatikánu jako místa pro případné mírové rozhovory s Ukrajinou. Podle něj by katolické prostředí nebylo vhodnou platformou pro vyjednávání mezi dvěma pravoslavnými zeměmi.
Předchozí návrh, že by Vatikán mohl hostit další kolo mírových jednání, vzešel od papeže Lva XIV. Myšlenku podpořili i někteří ukrajinští spojenci, včetně Spojených států, kteří považují Vatikán za neutrální půdu.
„Představte si Vatikán jako místo jednání,“ řekl Lavrov během projevu na Diplomatické akademii v Moskvě. „Bylo by to trochu nevhodné, aby pravoslavné země vedly jednání na katolické půdě o tom, jak odstranit kořeny války.“
Dodal také, že by to podle něj nebylo příliš pohodlné ani pro samotný Vatikán, pokud by měl hostit delegace dvou pravoslavných států v současné situaci.
Poslední jednání mezi Ruskem a Ukrajinou se konalo 16. května v Istanbulu, ale nepřineslo žádnou dohodu o příměří. Moskva tehdy požadovala, aby se Ukrajina stáhla ze čtyř regionů, které Rusko nárokuje, přestože nad nimi nemá plnou kontrolu.
Ukrajinští představitelé následně uvedli, že ruská delegace neměla dostatečné pravomoci k dohodě a nebyla připravena jednat o konkrétních podmínkách.
Jedním z mála hmatatelných výsledků těchto rozhovorů byla rozsáhlá výměna zajatců – od 23. května se začalo s navracením 1 000 zajatců na každé straně. Ukrajina při rozhovorech rovněž navrhla okamžité příměří a přímé setkání prezidenta Volodymyra Zelenského s Vladimirem Putinem. Moskva tento návrh odmítla.
Zelenskyj se 18. května osobně setkal s papežem Lvem XIV. ve Vatikánu, krátce po jeho inaugurační mši. Ukrajinský prezident označil papeže za „symbol naděje na mír“ a vyjádřil přesvědčení, že Svatý stolec může sehrát významnou roli v ukončení války.
Během setkání papeži věnoval ikonu namalovanou na úlomku dělostřelecké munice z fronty, symbolizující osudy ukrajinských dětí zasažených válkou. Mezi tématy jednání byly i nucené deportace ukrajinských dětí do Ruska a další humanitární otázky.
Papež Lev XIV. se ještě před svým zvolením stavěl kriticky k ruské invazi na Ukrajinu. Jako biskup v peruánském Chiclayu v roce 2022 označil ruský vpád za „imperialistickou invazi, jejímž cílem je mocenské ovládnutí území“.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.
Ruský prezident Vladimir Putin sdělil zvláštnímu vyslanci Spojených států Stevu Witkoffovi, že Ruská federace je v principu připravena obnovit třístranná jednání s Ukrajinou a USA. Schůzka by se podle vyjádření Kremlu mohla uskutečnit zhruba v polovině nadcházejícího měsíce listopadu.
Online tržiště zaměřené na prodej použitého zboží Vinted muselo začít urychleně mazat inzeráty nabízející luxusní a značkové předměty, které byly ukradeny během nedávných násilných nepokojů ve Francii. Platforma reaguje na sílící tlak ze strany francouzských úřadů, které se snaží zabránit tomu, aby se rozsáhlá kořist z vypleněných obchodů hromadně objevovala na internetu.
Evropská podpora Ukrajině čelí v současnosti mnoha zkouškám v době, kdy se americká angažovanost pod vedením Donalda Trumpa výrazně oslabuje. Během nedávných vystoupení americký prezident opětovně kritizoval ukrajinského představitele Volodymyra Zelenského, přičemž jej označil za problematičtějšího partnera než ruského prezidenta Vladimira Putina a obvinil ho z růstu cen pohonných hmot.
Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.
Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.
