Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zpochybnil vhodnost Vatikánu jako místa pro případné mírové rozhovory s Ukrajinou. Podle něj by katolické prostředí nebylo vhodnou platformou pro vyjednávání mezi dvěma pravoslavnými zeměmi.
Předchozí návrh, že by Vatikán mohl hostit další kolo mírových jednání, vzešel od papeže Lva XIV. Myšlenku podpořili i někteří ukrajinští spojenci, včetně Spojených států, kteří považují Vatikán za neutrální půdu.
„Představte si Vatikán jako místo jednání,“ řekl Lavrov během projevu na Diplomatické akademii v Moskvě. „Bylo by to trochu nevhodné, aby pravoslavné země vedly jednání na katolické půdě o tom, jak odstranit kořeny války.“
Dodal také, že by to podle něj nebylo příliš pohodlné ani pro samotný Vatikán, pokud by měl hostit delegace dvou pravoslavných států v současné situaci.
Poslední jednání mezi Ruskem a Ukrajinou se konalo 16. května v Istanbulu, ale nepřineslo žádnou dohodu o příměří. Moskva tehdy požadovala, aby se Ukrajina stáhla ze čtyř regionů, které Rusko nárokuje, přestože nad nimi nemá plnou kontrolu.
Ukrajinští představitelé následně uvedli, že ruská delegace neměla dostatečné pravomoci k dohodě a nebyla připravena jednat o konkrétních podmínkách.
Jedním z mála hmatatelných výsledků těchto rozhovorů byla rozsáhlá výměna zajatců – od 23. května se začalo s navracením 1 000 zajatců na každé straně. Ukrajina při rozhovorech rovněž navrhla okamžité příměří a přímé setkání prezidenta Volodymyra Zelenského s Vladimirem Putinem. Moskva tento návrh odmítla.
Zelenskyj se 18. května osobně setkal s papežem Lvem XIV. ve Vatikánu, krátce po jeho inaugurační mši. Ukrajinský prezident označil papeže za „symbol naděje na mír“ a vyjádřil přesvědčení, že Svatý stolec může sehrát významnou roli v ukončení války.
Během setkání papeži věnoval ikonu namalovanou na úlomku dělostřelecké munice z fronty, symbolizující osudy ukrajinských dětí zasažených válkou. Mezi tématy jednání byly i nucené deportace ukrajinských dětí do Ruska a další humanitární otázky.
Papež Lev XIV. se ještě před svým zvolením stavěl kriticky k ruské invazi na Ukrajinu. Jako biskup v peruánském Chiclayu v roce 2022 označil ruský vpád za „imperialistickou invazi, jejímž cílem je mocenské ovládnutí území“.
Google ohlásil plány na opětovné uvedení chytrých brýlí s umělou inteligencí (AI) na trh v roce 2026. Toto rozhodnutí přichází poté, co se jeho první ambiciózní pokus v podobě Google Glass v roce 2015 setkal s neúspěchem. Technologický gigant, který v roce 2013 představil Google Glass s velkými očekáváními jako možnou budoucnost technologie, se nyní snaží vrátit s čistším a elegantnějším designem brýlí.
Paramount zahájil válku o převzetí společnosti Warner Bros Discovery (WBD), protože se vedení WBD nejprve odmítalo zabývat jeho návrhy a následně oznámilo dohodu o prodeji nejcennějších částí firmy konkurenčnímu Netflixu. Cílem Paramountu, který je podporován miliardářskou rodinou Ellisonových, je získat celou společnost WBD a dosáhnout tak potřebné velikosti, aby mohl efektivně konkurovat gigantům, jako jsou Netflix a Disney. Paramount se nyní obrací přímo na akcionáře Warner Bros Discovery s cílem zvrátit dohodu s Netflixem.
Podvýživa i nadále představuje velký problém pro malé děti v Pásmu Gazy, a to navzdory příměří vyhlášenému před dvěma měsíci. Podle nejnovějších údajů OSN bylo v říjnu hospitalizováno více než 9 000 dětí kvůli akutní podvýživě. Ačkoliv bezprostřední hrozba hladomoru pominula pro většinu z 2,2 milionu Palestinců po oznámení příměří dne 10. října, OSN a další humanitární organizace stále hlásí pokračující izraelská omezení dodávek pomoci.
Zatímco vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa v Moskvě minulý týden jednali o možném mírovém řešení konfliktu na Ukrajině, Rusové získali novou a výraznou výhodu. Jde o prohlubující se rozpory mezi Washingtonem a Evropou. Trump v úterý v nově zveřejněném rozhovoru pro Politico zdvojnásobil kritiku Evropy, když prohlásil, že evropské státy jsou „slabé“ a „v rozkladu“ kvůli své migrační politice.
Magazín Politico představil svůj každoroční žebříček POLITICO 28, který mapuje 28 nejvlivnějších osobností, jež budou utvářet evropskou politiku a její směřování v nadcházejícím roce 2026. Při sestavování aktuálního žebříčku se ukázala jedna nezpochybnitelná skutečnost: nikdo nevyvinul v Evropě ani na ni takový vliv jako americký prezident Donald Trump.
Herečka Cheryl Hines uvedla, že se nedomnívá, že by její manžel, Robert F. Kennedy Jr., měl v úmyslu kandidovat na prezidenta Spojených států po skončení funkčního období Donalda Trumpa. Hines, která je od roku 2014 manželkou amerického ministra zdravotnictví, to uvedla v pondělním rozhovoru pro stanici NewsNation.
Dne 9. prosince se děti napříč Austrálií probudily bez přístupu ke svým účtům na sociálních sítích. Důvodem je celosvětově unikátní zákaz určený k ochraně osob mladších 16 let před návykovými algoritmy, online predátory a digitální šikanou. Žádný jiný stát nepřijal takto rozsáhlá opatření. Implementaci tohoto přísného nového zákona proto bedlivě sledují zákonodárci po celém světě.
Přesně před rokem dorazil do Damašku Abú Muhammad al-Džulání, nyní známý jako Ahmad al-Šará. Vedl bleskovou ofenzívu, která porazila zbytky špatně placené Syrské arabské armády od Aleppa po Homs a nakonec s minimálním odporem vstoupila do hlavního města. Ačkoliv ti, kteří znali historii jeho skupiny vládnoucí v Idlibu posledních pět let, měli obavy, mnozí Syřané změnu oslavovali. Země byla paralyzována ekonomickými sankcemi a masivní devalvací měny.
Vědci si původně mysleli, že rostoucí koncentrace oxidu uhličitého (CO2) by mohly mít jeden pozitivní dopad na planetu. Vzhledem k tomu, že rostliny využívají oxid uhličitý k fotosyntéze, vyšší množství CO2 by teoreticky mohlo vést k rychlejšímu růstu rostlin a větší produkci potravin. Částečně to potvrdil i výzkum, který ukázal, že rostliny skutečně rostou rychleji při zvýšených úrovních CO2.
Po měsících intenzivního tlaku, během kterého americká armáda přesunula do Karibiku tisíce vojáků a letadlovou loď a prezident Donald Trump opakovaně hrozil venezuelskému vůdci Nicolási Madurovi, pracuje Trumpova administrativa na plánech pro případ, že by došlo ke svržení Madura. Tyto plány jsou v tichosti připravovány a přísně střeženy v Bílém domě.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová varovala evropské země před „ruskými pastmi“ v souvislosti s mírovými rozhovory o Ukrajině. Reagovala na dotazy europoslanců v Bruselu a vyjádřila obavy z tlaku USA na dosažení mírové dohody za každou cenu. Podle Kallasové Moskva jen předstírá, že má zájem o mírová jednání. Zároveň se zvyšuje tlak na Ukrajinu, aby učinila ústupky, protože Rusko jinak k jednacímu stolu nezasedne.
Nově jmenovanému českému premiérovi Andrejovi Babišovi (ANO) přišla gratulace i z Ukrajiny. Prezident Volodymyr Zelenskyj ho na sociální síti X osobně oslovil a popřál mu úspěch v nové funkci. Ukrajinský lídr zdůraznil, že vztahy mezi oběma zeměmi mají strategický význam.
