Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zpochybnil vhodnost Vatikánu jako místa pro případné mírové rozhovory s Ukrajinou. Podle něj by katolické prostředí nebylo vhodnou platformou pro vyjednávání mezi dvěma pravoslavnými zeměmi.
Předchozí návrh, že by Vatikán mohl hostit další kolo mírových jednání, vzešel od papeže Lva XIV. Myšlenku podpořili i někteří ukrajinští spojenci, včetně Spojených států, kteří považují Vatikán za neutrální půdu.
„Představte si Vatikán jako místo jednání,“ řekl Lavrov během projevu na Diplomatické akademii v Moskvě. „Bylo by to trochu nevhodné, aby pravoslavné země vedly jednání na katolické půdě o tom, jak odstranit kořeny války.“
Dodal také, že by to podle něj nebylo příliš pohodlné ani pro samotný Vatikán, pokud by měl hostit delegace dvou pravoslavných států v současné situaci.
Poslední jednání mezi Ruskem a Ukrajinou se konalo 16. května v Istanbulu, ale nepřineslo žádnou dohodu o příměří. Moskva tehdy požadovala, aby se Ukrajina stáhla ze čtyř regionů, které Rusko nárokuje, přestože nad nimi nemá plnou kontrolu.
Ukrajinští představitelé následně uvedli, že ruská delegace neměla dostatečné pravomoci k dohodě a nebyla připravena jednat o konkrétních podmínkách.
Jedním z mála hmatatelných výsledků těchto rozhovorů byla rozsáhlá výměna zajatců – od 23. května se začalo s navracením 1 000 zajatců na každé straně. Ukrajina při rozhovorech rovněž navrhla okamžité příměří a přímé setkání prezidenta Volodymyra Zelenského s Vladimirem Putinem. Moskva tento návrh odmítla.
Zelenskyj se 18. května osobně setkal s papežem Lvem XIV. ve Vatikánu, krátce po jeho inaugurační mši. Ukrajinský prezident označil papeže za „symbol naděje na mír“ a vyjádřil přesvědčení, že Svatý stolec může sehrát významnou roli v ukončení války.
Během setkání papeži věnoval ikonu namalovanou na úlomku dělostřelecké munice z fronty, symbolizující osudy ukrajinských dětí zasažených válkou. Mezi tématy jednání byly i nucené deportace ukrajinských dětí do Ruska a další humanitární otázky.
Papež Lev XIV. se ještě před svým zvolením stavěl kriticky k ruské invazi na Ukrajinu. Jako biskup v peruánském Chiclayu v roce 2022 označil ruský vpád za „imperialistickou invazi, jejímž cílem je mocenské ovládnutí území“.
Jednání o globální dohodě, která má omezit plastové znečištění, čelí podle účastníků zásadnímu narušení. Šest insiderů z prostředí vyjednávání, včetně vědců a právníků, varuje, že průmyslové zájmy zcela infiltrovaly proces. Obviňují zejména petrostáty v čele se Saúdskou Arábií a silné průmyslové lobbistické skupiny z toho, že záměrně blokují pokrok v dohodě, která by mohla významně omezit výrobu plastů.
Rok poté, co Joe Biden odstoupil z prezidentské kampaně 2024, se jeho syn Hunter Biden ostře pustil do veřejnosti i spolustraníků kvůli okolnostem, které podle něj vedly k otcovu politickému pádu. V obsáhlém tříhodinovém rozhovoru na YouTube s reportérem Andrewem Callaghanem mimo jiné tvrdí, že bývalý prezident byl před rozhodující televizní debatou pod vlivem prášku na spaní Ambien.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v úterý znovu apelovala na Izrael, aby umožnil humanitární pomoc do pásma Gazy. Učinila tak poté, co místní zdravotnické úřady oznámily, že hladem již zemřelo přes sto lidí – včetně více než 80 dětí.
Zatímco agresivní návrat Donalda Trumpa na politickou scénu ohrožuje transatlantické vazby, v Evropě paradoxně posiluje důvěru v Evropskou unii a oživuje debaty o její hlubší integraci. Mladí voliči, think tanky i někteří politici otevřeně volají po federalizaci EU, digitální kampaně šíří vizi jednotné Evropy a rostoucí počet občanů ji vnímá jako odpověď na americkou nespolehlivost. Místo rozkladu čelí EU nové výzvě: stát se skutečně politickým celkem.
Čtrnáctiletá Sofia Glynyana seděla 30. srpna 2024 na lavičce dětského hřiště v Charkově, když ruský nálet zasáhl město pěti přesně naváděnými bombami. Bez zjevného vojenského cíle exploze rozmetaly dům, sportoviště, sklad, bytový blok i Sofiino hřiště. Zemřela ona a dalších sedm civilistů, téměř stovka lidí utrpěla zranění, včetně dvou desítek dětí. „Jsou to parky, obytné ulice – masový teror proti civilistům,“ rozhořčil se tehdy gubernátor Oleh Synehubov na Telegramu.
Bývalý americký prezident Barack Obama přerušil mlčení a ostře se ohradil vůči tvrzením Donalda Trumpa, podle nichž měl být hlavním strůjcem údajného „převratu“ po Trumpově vítězství ve volbách v roce 2016. Obama tak mimořádně porušil nepsané pravidlo, že bývalí prezidenti veřejně nekomentují svého nástupce.
Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa znovu opouštějí UNESCO – organizaci, která po desetiletí chrání světové kulturní dědictví, podporuje vzdělávání a vědeckou spolupráci napříč kontinenty. Washington kritizuje její údajnou ideologizaci a postoj k Izraeli. Většina z 193 členských států však vnímá UNESCO jako klíčový nástroj mezinárodní spolupráce a míru.
Ruské úřady systematicky zapojují nezletilé do vývoje a testování vojenských dronů, které jsou následně nasazovány proti Ukrajině. Ukazuje to nová investigativní zpráva exilového ruského média The Insider. Celý systém podle odhalení začíná zdánlivě nevinnými soutěžemi založenými na počítačových hrách a končí náborem těch nejšikovnějších žáků do zbrojního průmyslu.
Severní Korea uspořádala soutěž ve vaření psího masa. Národní soutěž ve vaření psích pokrmů přilákala stovky kuchařů z celé země. Psí maso, tradičně považované za posilující, má v KLDR státní podporu. Přesto nejde o výlučnou specialitu Pchjongjangu – v mnoha částech Asie a Afriky zůstává psí maso běžnou součástí jídelníčku.
Každý den riskují Palestinci v Gaze vlastní život, aby se dostali k potravinové pomoci. Co mělo být záchranou před hladomorem, se podle svědků i humanitárních organizací proměnilo v krvavou loterii. Od května, kdy převzala distribuci potravin kontroverzní americká nadace Gaza Humanitarian Foundation (GHF), zemřelo při snaze získat potraviny více než 1 000 lidí.
Britskou královskou rodinu zasáhla další ztráta. Dvacetiletá Rosie Rocheová, sestřenice princů Williama a Harryho, byla 14. července nalezena mrtvá ve svém rodinném domě v Norton u Malmesbury v hrabství Wiltshire. Vedle jejího těla byla objevena střelná zbraň, jak potvrdil koroner při úvodním slyšení případu.
Derek Huffman chtěl pro svou rodinu nový život v zemi, která podle něj chrání „tradiční hodnoty“. Místo bezpečného zázemí a práce svářeče v armádě však skončil v jednotce cizinců směřujících na ukrajinskou frontu. Ruská propaganda mu podle rodiny slíbila mírovou roli, realita se ale ukázala jako cynická past.
