Ruská armáda podnikla masivní úder na ukrajinské území, při kterém vyslala stovky raket a dronů. K útoku došlo pouhé dva dny před čtvrtým výročím zahájení plnohodnotné invaze. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského vypustil Kreml během neděle celkem 297 bezpilotních letounů a téměř 50 střel. Ačkoliv se podařilo značnou část z nich zneškodnit, Zelenskyj opětovně apeloval na spojence, aby posílili ukrajinskou protivzdušnou obranu.
Cílem ruských útoků nebyla tentokrát jen energetická síť, ale také logistická centra, železnice a městské vodovody. Podle Zelenského tato strategie jasně ukazuje, že Moskva investuje mnohem více do útočných operací než do diplomacie. Soustavné údery na energetickou infrastrukturu navíc v Kyjevě odřízly od elektřiny přes půl milionu lidí, a to v době, kdy teploty klesají k rekordním -22 stupňům Celsia.
Nedělní ostřelování si vyžádalo život jednoho muže a zranilo tucet dalších osob včetně čtyř dětí. V kyjevské oblasti zdemolovala raketa soukromý dvoupatrový dům v rezidenční čtvrti Sofijivska Borščahivka. Místní obyvatelé popsali děsivé probuzení do zvuků výbuchů a potvrdili, že v okolí zničeného domu se nenacházela žádná vojenská zařízení. Rusko označili za teroristický stát, který útočí na pokojné obyvatelstvo.
Situaci na Ukrajině komplikuje také napětí s Maďarskem a Slovenskem. Budapešť hrozí zablokováním dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Moskvě, zatímco Bratislava varuje před odpojením dodávek elektřiny pro Ukrajinu. Oba státy požadují obnovení plných dodávek ruské ropy přes ropovod Družba, který prochází ukrajinským územím. Kyjev však uvádí, že potrubí bylo poškozeno při lednovém ruském útoku.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó prohlásil, že dokud Ukrajina neobnoví tranzit ropy, Maďarsko neumožní schválení rozhodnutí, která jsou pro Kyjev důležitá. Podobně se vyjádřil i slovenský premiér Robert Fico, který obvinil ukrajinského prezidenta ze škodolibého chování. Podle Fica způsobilo přerušení toku ropy Slovensku logistické potíže a finanční ztráty, což hodlá řešit zastavením nouzových dodávek energie.
Kromě náletů zasáhla Ukrajinu i zpráva o teroristickém útoku ve Lvově. Exploze v nákupní zóně v centru města zabila mladého policistu a zranila dalších pětadvacet lidí. Podle vyšetřovatelů byla nastražena druhá nálož s cílem zasáhnout záchranáře, kteří dorazili na místo první exploze. Starosta Lvova Andrij Sadovyj i ministerstvo vnitra jsou přesvědčeni, že čin byl spáchán na přímou objednávku z Ruska.
Navzdory pokračujícím bojům a obrovským ztrátám na ruské straně, které se odhadují na 1,2 milionu padlých či zraněných vojáků, Moskva nadále okupuje zhruba pětinu ukrajinského území. Volodymyr Zelenskyj přesto zůstává optimistou a v nedávném rozhovoru uvedl, že Ukrajina rozhodně neprohrává. Jako důkaz zmínil nedávné osvobození přibližně 300 kilometrů čtverečních půdy v Záporožské oblasti.
K situaci se vyjádřil také papež Lev XIV., který ve svém pravidelném projevu ve Vatikánu označil mír na Ukrajině za naléhavou nutnost. Apeloval na okamžité utichnutí zbraní, zastavení bombardování a uzavření příměří bez dalšího odkladu. Podle něj musí zodpovědná rozhodnutí lídrů otevřít cestu k dialogu a ukončení utrpení, které trvá již čtyři roky.
Americký prezident Donald Trump opět ostře kritizoval Severoatlantickou alianci, a to jen den poté, co se sešel s jejím generálním tajemníkem Markem Ruttem. Svou frustraci vyjádřil v příspěvku na sociální síti Truth Social, který však působil poměrně zmatečně. Trump bez bližších podrobností uvedl, že nikdo z těchto lidí, včetně „velmi zklamávajícího“ NATO, ničemu nerozumí, dokud na ně není vyvinut náležitý tlak.
Oznámení o čtrnáctidenním příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které zprostředkoval Pákistán, vyvolává ve Washingtonu i ve světě řadu otázek. Přestože prezident Donald Trump a ministr obrany Pete Hegseth oslavují osmadvacetidenní bombardování Íránu jako úspěch, který ochromil íránské námořnictvo a jaderný program, situace v terénu zůstává kritická. Útoky íránských jednotek i izraelské údery v Libanonu pokračují a klíčový strategický bod – Hormuzský průliv – zůstává předmětem sporů.
Lídr maďarské opozice Péter Magyar stojí před historickou šancí ukončit šestnáctileté panování Viktora Orbána. Přestože průzkumy favorizují jeho stranu Tisza, čeká ho v případě vítězství v nedělních volbách mimořádně náročný úkol. Magyar slíbil voličům, že v rekordním čase zajistí uvolnění 17 miliard eur z unijních fondů, které Brusel zmrazil kvůli úpadku demokracie v zemi.
Britský ministr obrany John Healey oznámil úspěšné završení rozsáhlé vojenské operace, při níž královské námořnictvo a letectvo zmařily pokus ruských ponorek o průzkum kritické podmořské infrastruktury v Severním Atlantiku. Podle Healeyho byla plavidla nepřítele pod neustálým dohledem, což je nakonec donutilo jejich misi předčasně ukončit a oblast opustit.
Ruská státní média v posledních dnech intenzivně těží z prohlubujících se trhlin v transatlantickém spojenectví. Podle analytiků Andyho Kuchinse a Chrise Mondaye z podcastu Russia Decoded využívá Kreml oslabení vztahů mezi USA a Evropou k posílení svého vlivu nejen v postsovětském prostoru, ale i přímo uvnitř Evropské unie.
Nový průzkum veřejného mínění Politico Pulse odhalil dramatický posun v tom, jak obyvatelé velkých evropských zemí vnímají Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa. Výsledky ukazují, že Washington je nyní v očích mnoha Evropanů vnímán spíše jako hrozba než jako spojenec. Tento trend je patrný zejména ve Španělsku, Itálii, Belgii a Německu, kde USA jako hrozba dokonce předstihly Čínu.
Ceny ropy a zemního plynu ve čtvrtek opět zamířily vzhůru a asijské akciové trhy oslabily v reakci na rostoucí pochybnosti o trvanlivosti dvoutýdenního příměří s Íránem. Přestože Spojené státy a Írán ohlásily dohodu na poslední chvíli, situace zůstává napjatá kvůli pokračujícím izraelským útokům na Libanon a vzájemným výhrůžkám obou znepřátelených stran o návratu k vojenským akcím.
Dohoda o čtrnáctidenním příměří se Spojenými státy vyvolala v Teheránu značné napětí, zejména v řadách íránských tvrdých zastánců režimu. Ještě před několika dny zdobil jednu z nejrušnějších křižovatek v metropoli obří transparent s nekompromisním heslem, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen. Tento vzkaz měl symbolizovat rozhodnost nového nejvyššího vůdce Modžtaby Chámenéího, který se od svého jmenování minulý měsíc neobjevil na veřejnosti.
V úterý proběhla v budapešťském sportovním areálu MTK Sportpark akce s názvem Den maďarsko-amerického přátelství, která se však stala především oslavou blízkého vztahu mezi Donaldem Trumpem a Viktorem Orbánem. Americký viceprezident JD Vance se zde pokusil v přímém přenosu spojit se svým šéfem. Přestože Trump právě řešil vážnou krizi s Íránem, při druhém pokusu telefon zvedl a vzkázal davu, že Spojené státy stojí plně za Orbánem.
Křehké čtrnáctidenní příměří na Blízkém východě, sjednané v hodině dvanácté, čelí hned v první den vážnému ohrožení. Hlavním jablkem sváru se stala interpretace toho, na koho se klid zbraní vlastně vztahuje. Zatímco Írán a zprostředkovatelský Pákistán tvrdí, že dohoda zahrnuje i Libanon, Izrael to rezolutně odmítá.
Stále naléhavější otázka, zda konflikt mezi Izraelem a Libanonem definitivně zhatí čerstvě uzavřené příměří, hýbe celým Blízkým východem. Situace v terénu je totiž v ostrém kontrastu s diplomatickými proklamacemi.
Válka, ve které není vítězů, má podle mnoha analytiků jednoho jasného poraženého. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vstupuje do křehkého a nejasného příměří s Íránem v situaci, kterou jeho političtí odpůrci i zahraniční korespondenti označují za totální strategické selhání a politickou katastrofu.