Ruská armáda podnikla masivní úder na ukrajinské území, při kterém vyslala stovky raket a dronů. K útoku došlo pouhé dva dny před čtvrtým výročím zahájení plnohodnotné invaze. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského vypustil Kreml během neděle celkem 297 bezpilotních letounů a téměř 50 střel. Ačkoliv se podařilo značnou část z nich zneškodnit, Zelenskyj opětovně apeloval na spojence, aby posílili ukrajinskou protivzdušnou obranu.
Cílem ruských útoků nebyla tentokrát jen energetická síť, ale také logistická centra, železnice a městské vodovody. Podle Zelenského tato strategie jasně ukazuje, že Moskva investuje mnohem více do útočných operací než do diplomacie. Soustavné údery na energetickou infrastrukturu navíc v Kyjevě odřízly od elektřiny přes půl milionu lidí, a to v době, kdy teploty klesají k rekordním -22 stupňům Celsia.
Nedělní ostřelování si vyžádalo život jednoho muže a zranilo tucet dalších osob včetně čtyř dětí. V kyjevské oblasti zdemolovala raketa soukromý dvoupatrový dům v rezidenční čtvrti Sofijivska Borščahivka. Místní obyvatelé popsali děsivé probuzení do zvuků výbuchů a potvrdili, že v okolí zničeného domu se nenacházela žádná vojenská zařízení. Rusko označili za teroristický stát, který útočí na pokojné obyvatelstvo.
Situaci na Ukrajině komplikuje také napětí s Maďarskem a Slovenskem. Budapešť hrozí zablokováním dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Moskvě, zatímco Bratislava varuje před odpojením dodávek elektřiny pro Ukrajinu. Oba státy požadují obnovení plných dodávek ruské ropy přes ropovod Družba, který prochází ukrajinským územím. Kyjev však uvádí, že potrubí bylo poškozeno při lednovém ruském útoku.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó prohlásil, že dokud Ukrajina neobnoví tranzit ropy, Maďarsko neumožní schválení rozhodnutí, která jsou pro Kyjev důležitá. Podobně se vyjádřil i slovenský premiér Robert Fico, který obvinil ukrajinského prezidenta ze škodolibého chování. Podle Fica způsobilo přerušení toku ropy Slovensku logistické potíže a finanční ztráty, což hodlá řešit zastavením nouzových dodávek energie.
Kromě náletů zasáhla Ukrajinu i zpráva o teroristickém útoku ve Lvově. Exploze v nákupní zóně v centru města zabila mladého policistu a zranila dalších pětadvacet lidí. Podle vyšetřovatelů byla nastražena druhá nálož s cílem zasáhnout záchranáře, kteří dorazili na místo první exploze. Starosta Lvova Andrij Sadovyj i ministerstvo vnitra jsou přesvědčeni, že čin byl spáchán na přímou objednávku z Ruska.
Navzdory pokračujícím bojům a obrovským ztrátám na ruské straně, které se odhadují na 1,2 milionu padlých či zraněných vojáků, Moskva nadále okupuje zhruba pětinu ukrajinského území. Volodymyr Zelenskyj přesto zůstává optimistou a v nedávném rozhovoru uvedl, že Ukrajina rozhodně neprohrává. Jako důkaz zmínil nedávné osvobození přibližně 300 kilometrů čtverečních půdy v Záporožské oblasti.
K situaci se vyjádřil také papež Lev XIV., který ve svém pravidelném projevu ve Vatikánu označil mír na Ukrajině za naléhavou nutnost. Apeloval na okamžité utichnutí zbraní, zastavení bombardování a uzavření příměří bez dalšího odkladu. Podle něj musí zodpovědná rozhodnutí lídrů otevřít cestu k dialogu a ukončení utrpení, které trvá již čtyři roky.
Šéf íránské fotbalové asociace oznámil, že Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) schválila přesun tréninkové základny národního týmu pro nadcházející mistrovství světa ze Spojených států do Mexika. Mehdi Tádž uvedl, že novým útočištěm reprezentace se stane mexické příhraniční město Tijuana. Samotná federace FIFA však tuto změnu zatím oficiálně nepotvrdila.
Mezi Washingtonem a Havanou v posledních dnech výrazně stouplo napětí. Americký prezident Donald Trump novinářům naznačil, že by mohl být prvním šéfem Bílého domu po několika desítkách let, který vůči komunistickému režimu na Kubě podnikne přímé kroky. Uvedl přitom, že zatímco předchozí prezidenti se touto otázkou zabývali padesát nebo šedesát let, on bude zřejmě tím, kdo situaci definitivně vyřeší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oficiálně odmítl německý návrh, podle kterého by měla být Ukrajina zařazena do struktury Evropské unie pouze jako přidružený člen. Tento krok zdůvodnil tím, že takový polovičatý status by pro Kyjev znamenal fungování uvnitř bloku bez možnosti jakkoli spolurozhodovat a hlasovat o unijních záležitostech. Podle slov ukrajinského vůdce nemůže žádný evropský projekt existovat v kompletní podobě bez účasti jeho země a pozice Ukrajiny v tomto společenství musí být plnohodnotná, rovnocenná a zcela stoprocentní.
Politické elity v nejbližším okolí ruského prezidenta Vladimira Putina vyjadřují stále větší nespokojenost. V situaci, kdy Rusko již déle než čtyři roky vede nákladnou válku proti Ukrajině, ukazují rozhovory s několika osobami z prezidentova okruhu na rychlou ztrátu iluzí tamní smetánky, a to jak kvůli neúspěchům na frontě, tak kvůli zhoršující se hospodářské situaci v zemi. Mezi vlivnými lidmi sílí pocit, že hlava státu svými nesmyslnými rozhodnutími izolovala sama sebe a že se země nezadržitelně blíží k vážné katastrofě.
Evropa s největší pravděpodobností nebude v nadcházejících týdnech čelit krizi v dodávkách leteckého paliva ani masivnímu rušení letů, což představuje zásadní obrat oproti varovným scénářům z předchozího období. Hlavním důvodem tohoto pozitivního posunu je prudký nárůst cen, který motivoval rafinérie a obchodníky k přesměrování nákladů s palivem přímo na evropský trh. Tento krok pomohl kompenzovat výpadek dodávek z Perského zálivu mnohem rychleji, než unijní politici původně předpokládali.
Ozbrojený muž byl zastřelen poté, co se přiblížil k bezpečnostnímu stanovišti u Bílého domu a zahájil palbu na přítomné strážce zákona. Celý incident se odehrál v sobotu krátce po osmnácté hodině místního času u brány nedaleko křižovatky 17. ulice a Pennsylvania Avenue NW. Podezřelý zde vytáhl pistoli a začal střílet, na což agenti Tajné služby odpověděli opětovnou palbou. Útočník utrpěl střelná zranění, kterým po převozu do nemocnice podlehl.
Evropa se v současnosti potýká s obrovským množstvím vyplýtvaných potravin, a to v době, kdy miliony lidí po celém světě trpí hladem. Situaci navíc komplikují válečné konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě, které výrazně ochromily dodavatelské řetězce. Krize životních nákladů sice dotlačila řadu rodin na samotnou hranici finančních možností, avšak domácnosti i přesto dál vyhazují obrovské množství poživatelného jídla, což představuje ztracené kalorie, vyhozené peníze a rostoucí ekologický problém.
Bývalá žalobkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) vyzvala k zavedení celounijního právního předpisu, který by zablokoval americké sankce uvalené na členy tohoto soudu. Tyto sankce označila za projev hrubého nátlaku a šikany, jejichž cílem je poslat celou instituci v zapomnění. Reagovala tak na krok Spojených států z února 2025, kdy Washington uvalil sankce na jedenáct představitelů soudu, včetně devíti soudců a nejvyššího žalobce, a také na tři palestinské organizace.
Technologický gigant Google přistoupil k zásadním změnám svého vyhledávače, který bez výraznějších proměn fungoval desítky let. Hlavním důvodem pro tento krok je skutečnost, že uživatelé začínají zadávat stále složitější a komplexnější dotazy. Podle Robbyho Steina, viceprezidenta pro produkt ve společnosti Google Search, lidé v dnešní době pokládají mnohem delší a náročnější otázky, na které již nelze na internetu najít jednu jednoznačnou odpověď.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dohoda s Íránem je již do značné míry vyjednaná a její podrobnosti budou brzy zveřejněny. Podle jeho sobotního vyjádření bude součástí této chystané dohody také znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Žádné další konkrétní detaily ohledně bodů dohody však šéf Bílého domu prozatím neuvedl, zdůraznil pouze, že jakékoliv ujednání bude absolutní zárukou toho, že Írán nezíská jadernou zbraň.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své páteční návštěvy ve Švédsku připustil, že mírová jednání ohledně konfliktu na Ukrajině uvízla na mrtvém bodě. Washington je podle jeho slov připraven i nadále plnit roli prostředníka, avšak pouze za předpokladu, že rozhovory získají konstruktivní a produktivní charakter. Šéf americké diplomacie zároveň důrazně odmítl spekulace, že by Spojené státy vyvíjely na ukrajinskou stranu nátlak nebo ji nutily k přijetí konkrétních vyjednávacích pozic, a označil podobné zprávy za nepravdivé.
Diplomatický zástupce takzvané Rady míru (Board of Peace) obvinil palestinské hnutí Hamás ze zablokování implementace příměří v Pásmu Gazy. Kritici však varují, že jednostranný přístup této rady, kterou v lednu založil americký prezident Donald Trump, nadržuje Izraeli a riskuje brzký návrat k otevřenému válečnému konfliktu. Zvláštní představitel pro Gazu Nickolay Mladenov totiž před Radou bezpečnosti OSN označil Hamás za hlavní překážku míru, protože hnutí údajně odmítá ověřitelné odzbrojení, nechce se vzdát mocenské kontroly a blokuje hladký přechod k civilní správě.