Ruská armáda podnikla masivní úder na ukrajinské území, při kterém vyslala stovky raket a dronů. K útoku došlo pouhé dva dny před čtvrtým výročím zahájení plnohodnotné invaze. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského vypustil Kreml během neděle celkem 297 bezpilotních letounů a téměř 50 střel. Ačkoliv se podařilo značnou část z nich zneškodnit, Zelenskyj opětovně apeloval na spojence, aby posílili ukrajinskou protivzdušnou obranu.
Cílem ruských útoků nebyla tentokrát jen energetická síť, ale také logistická centra, železnice a městské vodovody. Podle Zelenského tato strategie jasně ukazuje, že Moskva investuje mnohem více do útočných operací než do diplomacie. Soustavné údery na energetickou infrastrukturu navíc v Kyjevě odřízly od elektřiny přes půl milionu lidí, a to v době, kdy teploty klesají k rekordním -22 stupňům Celsia.
Nedělní ostřelování si vyžádalo život jednoho muže a zranilo tucet dalších osob včetně čtyř dětí. V kyjevské oblasti zdemolovala raketa soukromý dvoupatrový dům v rezidenční čtvrti Sofijivska Borščahivka. Místní obyvatelé popsali děsivé probuzení do zvuků výbuchů a potvrdili, že v okolí zničeného domu se nenacházela žádná vojenská zařízení. Rusko označili za teroristický stát, který útočí na pokojné obyvatelstvo.
Situaci na Ukrajině komplikuje také napětí s Maďarskem a Slovenskem. Budapešť hrozí zablokováním dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Moskvě, zatímco Bratislava varuje před odpojením dodávek elektřiny pro Ukrajinu. Oba státy požadují obnovení plných dodávek ruské ropy přes ropovod Družba, který prochází ukrajinským územím. Kyjev však uvádí, že potrubí bylo poškozeno při lednovém ruském útoku.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó prohlásil, že dokud Ukrajina neobnoví tranzit ropy, Maďarsko neumožní schválení rozhodnutí, která jsou pro Kyjev důležitá. Podobně se vyjádřil i slovenský premiér Robert Fico, který obvinil ukrajinského prezidenta ze škodolibého chování. Podle Fica způsobilo přerušení toku ropy Slovensku logistické potíže a finanční ztráty, což hodlá řešit zastavením nouzových dodávek energie.
Kromě náletů zasáhla Ukrajinu i zpráva o teroristickém útoku ve Lvově. Exploze v nákupní zóně v centru města zabila mladého policistu a zranila dalších pětadvacet lidí. Podle vyšetřovatelů byla nastražena druhá nálož s cílem zasáhnout záchranáře, kteří dorazili na místo první exploze. Starosta Lvova Andrij Sadovyj i ministerstvo vnitra jsou přesvědčeni, že čin byl spáchán na přímou objednávku z Ruska.
Navzdory pokračujícím bojům a obrovským ztrátám na ruské straně, které se odhadují na 1,2 milionu padlých či zraněných vojáků, Moskva nadále okupuje zhruba pětinu ukrajinského území. Volodymyr Zelenskyj přesto zůstává optimistou a v nedávném rozhovoru uvedl, že Ukrajina rozhodně neprohrává. Jako důkaz zmínil nedávné osvobození přibližně 300 kilometrů čtverečních půdy v Záporožské oblasti.
K situaci se vyjádřil také papež Lev XIV., který ve svém pravidelném projevu ve Vatikánu označil mír na Ukrajině za naléhavou nutnost. Apeloval na okamžité utichnutí zbraní, zastavení bombardování a uzavření příměří bez dalšího odkladu. Podle něj musí zodpovědná rozhodnutí lídrů otevřít cestu k dialogu a ukončení utrpení, které trvá již čtyři roky.
Česko si v pondělí připomnělo osobnost Václava Havla, který by se toho dne dožil kulatých 90. narozenin. Veřejně se vyjádřil i Miloš Zeman, jenž s Havlem patřil k trojici nejvýraznějších osobností 90. let minulého století.
V Česku je v plném proudu volební týden. Už v pátek budou lidé mít možnost odevzdat hlas v komunálních či senátních volbách. O podporu usilují v některých městech či obcích i známí herci. Kdo se snaží oslovit spoluobčany?
V těžké situaci se nachází Pražský hrad poté, co prezident Petr Pavel oznámil, že kvůli soukromé zahraniční cestě neodevzdá hlas v komunálních volbách. Ačkoliv je těžké hlavu státu obhajovat, první dáma Eva Pavlová se o to pokusila.
Čtyřmi různými způsoby se může projevit očekávaná zítřejší změna počasí, která definitivně ukončí dlouhé období babího léta. Podrobnosti prozradili tuzemští meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil ruskou armádu ze záměrného úderu na civilní obyvatelstvo a obytné domy, který označil za morbidní dar k narozeninám ruského prezidenta Vladimira Putina. Masivní noční útok raket a dronů zasáhl celkem jedenáct ukrajinských regionů a vyžádal si nejméně patnáct lidských životů. Nejtragičtější bilanci hlásí město Pryluky v Černihivské oblasti, kde po zásahu pětipodlažního obytného domu zahynulo nejméně devět lidí, včetně tří dětí.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí před nadcházejícími parlamentními volbami plánovanými na konec října největší výzvě své politické kariéry. Tři roky od tragických útoků hnutí Hamás se v zemi naplno rozhořela debata o jeho osobní odpovědnosti za tehdejší bezpečnostní selhání. Nová odhalení naznačují, že izraelský předseda vlády dostal předem varování od lídrů arabských států, což zásadně zpochybňuje jeho dosavadní tvrzení, že vinu nesou výhradně šéfové armády a zpravodajských služeb.
Izrael si připomněl třetí výročí tragických útoků zasažením vzpomínkových akcí i rozsáhlých protestů po celé zemi. Pozůstalí a pamětníci se shromáždili na místech masakrů, včetně areálu hudebního festivalu Nova nedaleko kibucu Re'im, aby uctěli památku obětí. Přesně v šest hodin a dvacet devět minut ráno, tedy v čas zahájení tehdejšího úderu, drželi shromáždění lidé minutu ticha a vzpomínali na své blízké. Lidé na místě pokládali květiny a sdíleli vzpomínky na tragické okamžiky, které zásadně změnily jejich životy.
V jihozápadní části Mexického zálivu se ve středu ráno zformovala tropická bouře Isaias, která podle předpovědí meteorologů v následujících dnech výrazně zesílí a v podobě nebezpečného hurikánu zamíří k severnímu pobřeží Spojených států. Národní centrum pro hurikány varuje před rychlým nárůstem síly větru i rizikem bleskových povodní. Východně od poloostrova Yucatán se systém postupně stáčí k severu a mohl by dosáhnout druhé kategorie s rychlostí větru až 110 mil za hodinu, než koncem týdne zasáhne pevninu v oblasti mezi jižní Louisianou a severozápadní Floridou.
Generální tajemník NATO Mark Rutte a litevský premiér Mindaugas Sinkevičius vystoupili na společné tiskové konferenci, na které se věnovali rostoucím nepřátelským aktivitám ze strany Ruska. Severoatlantická aliance podle nich čelí opakovaným sabotážím, hybridním útokům a narušování vzdušného prostoru drony. Rutte zdůraznil, že hlavním cílem těchto ruských operací je oslabit odhodlání západních zemí a zastavit jejich pomoc napadené Ukrajině. Ruská strategie však podle nejvyššího představitele aliance selhává a spojenci naopak svou podporu Kyjevu ještě navýší.
Zdravotnická zařízení na územích Ukrajiny okupovaných Ruskem čelí hluboké krizové situaci způsobené kritickým nedostatkem personálu, elektrické energie a základního zdravotnického materiálu, který je systematicky zabavován pro potřeby ruské armády. Pacienti v těchto oblastech narážejí na vyrabované nemocnice a nedostatek kvalifikovaných lékařů. Svědectví bývalých zaměstnanců i místních obyvatel ukazují, že i základní zákroky probíhají v extrémních podmínkách ohrožujících život.
Na ostrově Deception v Antarktidě se daří tučňákům oslím, kteří dokáží těžit z klimatických změn a přizpůsobovat se měnícím se podmínkám. Fotografie divoké přírody zachycující trojici těchto ptáků u rezivějících nádrží na velrybí tuk se dostala mezi finalisty prestižní soutěže Ocean Photographer of the Year. Snímek odhaluje, jak se zvířata vracejí do míst dříve využívaných lidským průmyslem.
Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny zveřejnil u příležitosti narozenin ruského prezidenta Vladimira Putina bilanci ruských vojenských ztrát od začátku celoplošné invaze. Podle ukrajinských odhadů přišla ruská armáda již o téměř 1,55 milionu vojáků, z toho o 1 690 za poslední den. Zpráva ukrajinského velení prezentuje tato čísla jako průběžný účet agrese a zdůrazňuje, že rozpoutáním největšího konfliktu v Evropě od druhé světové války vede ruský lídr svou zemi do záhuby.