Reza Pahlaví, syn posledního íránského šáha svrženého při islámské revoluci v roce 1979, dnes oznámil, že je připraven ujmout se dočasného vedení Íránu v případě pádu stávajícího teokratického režimu. V emotivním projevu na tiskové konferenci v Paříži vyzval mezinárodní společenství, aby pomohlo svrhnout režim ajatolláha Alího Chameneího a připravilo cestu pro přechod země k demokracii.
„Jsme hrdý, starobylý a odolný národ,“ prohlásil Pahlaví. „Toto je náš okamžik. Jsem s vámi. Pojďme společně budovat nový Írán.“
Reza Pahlaví, který byl před rokem 1979 oficiálně označován za následníka trůnu, si i v exilu udržel podporu části íránské diaspory a některých prodemokratických skupin uvnitř země. Nyní se nabízí jako vůdce přechodného období, které by mělo Íránu přinést svobodnou a pluralitní budoucnost.
Během tiskové konference představil plán na vytvoření nové „bezpečné platformy“ pro opoziční síly, která by měla sloužit jako koordinační centrum pro všechny, kdo chtějí ukončit vládu duchovních a přeměnit Írán v moderní demokratický stát. Platforma má sdružovat disidenty uvnitř země i exilové aktivisty.
„Předkládám se svým krajanům, abych je vedl po této cestě míru,“ dodal Pahlaví s tím, že jeho role by měla být přechodná a cílem je uspořádat svobodné volby.
Pahlaví v Paříži vystoupil v době, kdy v Íránu roste společenské napětí, zejména po smrti prezidenta Ebráhíma Raísího při nedávné havárii vrtulníku a v kontextu pokračujícího vnitřního odporu proti represivnímu režimu. Země je zároveň pod rostoucím mezinárodním tlakem kvůli své podpoře militantních skupin na Blízkém východě a nejasnostem ohledně jaderného programu.
V posledních letech došlo v Íránu k několika vlnám protestů, přičemž největší mezinárodní ohlas vyvolaly demonstrace po smrti Mahsy Amíníové v září 2022. Režim opakovaně tvrdě zakročil proti protestujícím a zatkl či popravoval odpůrce režimu, přesto se odpor vůči teokratické vládě nadále šíří.
Reza Pahlaví dlouhodobě usiluje o návrat Íránu na cestu sekulární demokracie. Přestože se hlásí k dědictví svého otce a dynastie Pahlaví, opakovaně zdůrazňuje, že neusiluje o obnovu monarchie, ale o vytvoření svobodného systému, který by si Íránci vybrali ve volbách.
Jeho návrh přichází v době, kdy se svět znovu zaměřuje na situaci v Íránu a kdy roste nejistota ohledně budoucnosti režimu ajatolláhů. Zda však Pahlaví skutečně získá důvěru Íránců doma i v zahraničí, zůstává otázkou. Pro mnohé je zatím především symbolem minulosti – i když pro jiné možná právě nadějí na změnu.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.