Reza Pahlaví, syn posledního íránského šáha svrženého při islámské revoluci v roce 1979, dnes oznámil, že je připraven ujmout se dočasného vedení Íránu v případě pádu stávajícího teokratického režimu. V emotivním projevu na tiskové konferenci v Paříži vyzval mezinárodní společenství, aby pomohlo svrhnout režim ajatolláha Alího Chameneího a připravilo cestu pro přechod země k demokracii.
„Jsme hrdý, starobylý a odolný národ,“ prohlásil Pahlaví. „Toto je náš okamžik. Jsem s vámi. Pojďme společně budovat nový Írán.“
Reza Pahlaví, který byl před rokem 1979 oficiálně označován za následníka trůnu, si i v exilu udržel podporu části íránské diaspory a některých prodemokratických skupin uvnitř země. Nyní se nabízí jako vůdce přechodného období, které by mělo Íránu přinést svobodnou a pluralitní budoucnost.
Během tiskové konference představil plán na vytvoření nové „bezpečné platformy“ pro opoziční síly, která by měla sloužit jako koordinační centrum pro všechny, kdo chtějí ukončit vládu duchovních a přeměnit Írán v moderní demokratický stát. Platforma má sdružovat disidenty uvnitř země i exilové aktivisty.
„Předkládám se svým krajanům, abych je vedl po této cestě míru,“ dodal Pahlaví s tím, že jeho role by měla být přechodná a cílem je uspořádat svobodné volby.
Pahlaví v Paříži vystoupil v době, kdy v Íránu roste společenské napětí, zejména po smrti prezidenta Ebráhíma Raísího při nedávné havárii vrtulníku a v kontextu pokračujícího vnitřního odporu proti represivnímu režimu. Země je zároveň pod rostoucím mezinárodním tlakem kvůli své podpoře militantních skupin na Blízkém východě a nejasnostem ohledně jaderného programu.
V posledních letech došlo v Íránu k několika vlnám protestů, přičemž největší mezinárodní ohlas vyvolaly demonstrace po smrti Mahsy Amíníové v září 2022. Režim opakovaně tvrdě zakročil proti protestujícím a zatkl či popravoval odpůrce režimu, přesto se odpor vůči teokratické vládě nadále šíří.
Reza Pahlaví dlouhodobě usiluje o návrat Íránu na cestu sekulární demokracie. Přestože se hlásí k dědictví svého otce a dynastie Pahlaví, opakovaně zdůrazňuje, že neusiluje o obnovu monarchie, ale o vytvoření svobodného systému, který by si Íránci vybrali ve volbách.
Jeho návrh přichází v době, kdy se svět znovu zaměřuje na situaci v Íránu a kdy roste nejistota ohledně budoucnosti režimu ajatolláhů. Zda však Pahlaví skutečně získá důvěru Íránců doma i v zahraničí, zůstává otázkou. Pro mnohé je zatím především symbolem minulosti – i když pro jiné možná právě nadějí na změnu.
Až dosud jsme dokázali porozumět jen těm nejzákladnějším projevům zvířat, jako je například kočičí syčení, ale v mnoha případech jsme netušili, co se zvířeti doopravdy honí hlavou. Díky umělé inteligenci jsme však k pochopení zvířecího myšlení o krok blíž. Vědci z Milána vyvinuli model umělé inteligence, který dokáže rozpoznat, zda zvuky, které vydávají, vyjadřují pozitivní, nebo negativní emoce.
Klimatická změna má zásadní vliv na mořské ekosystémy a mění tradiční stanoviště ryb. Vlivem oteplování se oceány stávají méně vhodnými pro některé druhy, což je nutí k přesunu do chladnějších vod. Tento jev může pro některé země znamenat nové příležitosti, zatímco pro jiné povede k významným ekonomickým ztrátám. Kromě rostoucích teplot moří je dalším problémem i nedostatek potravy. Odhaduje se, že do roku 2050 by mohlo dojít ke snížení množství planktonu, hlavní potravy ryb, až o 30 %.
Za posledních pět let se v britské královské rodině prohloubilo hluboké rozdělení mezi králem Karlem III. a jeho mladším synem princem Harrym. Nyní se však objevují náznaky, že napětí by se mohlo začít zmírňovat, což by mohlo vést k usmíření mezi otcem a synem.
Americký odvolací soud rozhodl, že většina cel, které zavedl prezident Donald Trump, je nezákonná. Soudci však ponechali tarify v platnosti až do poloviny října, aby měl prezident čas odvolat se k Nejvyššímu soudu.
Fakt, že se hurikán Erin během 24 hodin změnil v nebezpečnou bouři páté kategorie s větrem o rychlosti 136 km/h, je pro vědce znepokojující. Tento rychlý nárůst intenzity je ale v posledních letech stále častější a podle expertů je to předzvěst nové éry v Atlantiku.
Ruské raketové útoky na Kyjev, při nichž zemřelo nejméně 23 lidí a poškozeny byly i diplomatické budovy EU a British Council, vyvolaly ostrou reakci evropských lídrů. Ti obviňují Vladimira Putina z maření mírových jednání.
Humanitární pracovníci v Pásmu Gazy považují za cynické to, že až 22. srpna vyhlásila OSN v oblasti formálně hladomor. Podle nich už velká část populace hladověla po dlouhé měsíce. A jak uvedl Tom Fletcher, koordinátor OSN pro mimořádnou pomoc, je to hladomor, který by měl strašit nás všechny. Podle něj mohl být hladomor odvrácen, kdyby Izrael systematicky nebránil dodávkám humanitární pomoci.
V roce 2022 Rusko napadlo Ukrajinu. Zpráva o invazi otřásla Německem. K překvapení celého světa oznámil tehdejší kancléř Olaf Scholz radikální změnu německé zahraniční politiky. Plán počítal s investicemi ve výši 100 miliard eur na modernizaci armády.
Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.
Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Odvaha východoevropských zemí podporovat Ukrajinu prochází v poslední době těžkou zkouškou, což by mohlo oslabit regionální jednotu. Nedávné politické kroky v Polsku, Litvě a České republice naznačují, že by se tento region mohl odvrátit od podpory Ukrajiny. To by mohlo mít vážné dopady na evropskou bezpečnost i na zájmy USA, upozornil odborník z American Enterprise Institute ve Washingtonu Dalibor Rohac.
Bývalý durynský premiér a současný místopředseda Spolkového sněmu Bodo Ramelow ze strany Levice se vyslovil pro zavedení nové německé hymny. Navrhl také uspořádat referendum o barvách národní vlajky.