Reza Pahlaví, syn posledního íránského šáha svrženého při islámské revoluci v roce 1979, dnes oznámil, že je připraven ujmout se dočasného vedení Íránu v případě pádu stávajícího teokratického režimu. V emotivním projevu na tiskové konferenci v Paříži vyzval mezinárodní společenství, aby pomohlo svrhnout režim ajatolláha Alího Chameneího a připravilo cestu pro přechod země k demokracii.
„Jsme hrdý, starobylý a odolný národ,“ prohlásil Pahlaví. „Toto je náš okamžik. Jsem s vámi. Pojďme společně budovat nový Írán.“
Reza Pahlaví, který byl před rokem 1979 oficiálně označován za následníka trůnu, si i v exilu udržel podporu části íránské diaspory a některých prodemokratických skupin uvnitř země. Nyní se nabízí jako vůdce přechodného období, které by mělo Íránu přinést svobodnou a pluralitní budoucnost.
Během tiskové konference představil plán na vytvoření nové „bezpečné platformy“ pro opoziční síly, která by měla sloužit jako koordinační centrum pro všechny, kdo chtějí ukončit vládu duchovních a přeměnit Írán v moderní demokratický stát. Platforma má sdružovat disidenty uvnitř země i exilové aktivisty.
„Předkládám se svým krajanům, abych je vedl po této cestě míru,“ dodal Pahlaví s tím, že jeho role by měla být přechodná a cílem je uspořádat svobodné volby.
Pahlaví v Paříži vystoupil v době, kdy v Íránu roste společenské napětí, zejména po smrti prezidenta Ebráhíma Raísího při nedávné havárii vrtulníku a v kontextu pokračujícího vnitřního odporu proti represivnímu režimu. Země je zároveň pod rostoucím mezinárodním tlakem kvůli své podpoře militantních skupin na Blízkém východě a nejasnostem ohledně jaderného programu.
V posledních letech došlo v Íránu k několika vlnám protestů, přičemž největší mezinárodní ohlas vyvolaly demonstrace po smrti Mahsy Amíníové v září 2022. Režim opakovaně tvrdě zakročil proti protestujícím a zatkl či popravoval odpůrce režimu, přesto se odpor vůči teokratické vládě nadále šíří.
Reza Pahlaví dlouhodobě usiluje o návrat Íránu na cestu sekulární demokracie. Přestože se hlásí k dědictví svého otce a dynastie Pahlaví, opakovaně zdůrazňuje, že neusiluje o obnovu monarchie, ale o vytvoření svobodného systému, který by si Íránci vybrali ve volbách.
Jeho návrh přichází v době, kdy se svět znovu zaměřuje na situaci v Íránu a kdy roste nejistota ohledně budoucnosti režimu ajatolláhů. Zda však Pahlaví skutečně získá důvěru Íránců doma i v zahraničí, zůstává otázkou. Pro mnohé je zatím především symbolem minulosti – i když pro jiné možná právě nadějí na změnu.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.