Reza Pahlaví, syn posledního íránského šáha svrženého při islámské revoluci v roce 1979, dnes oznámil, že je připraven ujmout se dočasného vedení Íránu v případě pádu stávajícího teokratického režimu. V emotivním projevu na tiskové konferenci v Paříži vyzval mezinárodní společenství, aby pomohlo svrhnout režim ajatolláha Alího Chameneího a připravilo cestu pro přechod země k demokracii.
„Jsme hrdý, starobylý a odolný národ,“ prohlásil Pahlaví. „Toto je náš okamžik. Jsem s vámi. Pojďme společně budovat nový Írán.“
Reza Pahlaví, který byl před rokem 1979 oficiálně označován za následníka trůnu, si i v exilu udržel podporu části íránské diaspory a některých prodemokratických skupin uvnitř země. Nyní se nabízí jako vůdce přechodného období, které by mělo Íránu přinést svobodnou a pluralitní budoucnost.
Během tiskové konference představil plán na vytvoření nové „bezpečné platformy“ pro opoziční síly, která by měla sloužit jako koordinační centrum pro všechny, kdo chtějí ukončit vládu duchovních a přeměnit Írán v moderní demokratický stát. Platforma má sdružovat disidenty uvnitř země i exilové aktivisty.
„Předkládám se svým krajanům, abych je vedl po této cestě míru,“ dodal Pahlaví s tím, že jeho role by měla být přechodná a cílem je uspořádat svobodné volby.
Pahlaví v Paříži vystoupil v době, kdy v Íránu roste společenské napětí, zejména po smrti prezidenta Ebráhíma Raísího při nedávné havárii vrtulníku a v kontextu pokračujícího vnitřního odporu proti represivnímu režimu. Země je zároveň pod rostoucím mezinárodním tlakem kvůli své podpoře militantních skupin na Blízkém východě a nejasnostem ohledně jaderného programu.
V posledních letech došlo v Íránu k několika vlnám protestů, přičemž největší mezinárodní ohlas vyvolaly demonstrace po smrti Mahsy Amíníové v září 2022. Režim opakovaně tvrdě zakročil proti protestujícím a zatkl či popravoval odpůrce režimu, přesto se odpor vůči teokratické vládě nadále šíří.
Reza Pahlaví dlouhodobě usiluje o návrat Íránu na cestu sekulární demokracie. Přestože se hlásí k dědictví svého otce a dynastie Pahlaví, opakovaně zdůrazňuje, že neusiluje o obnovu monarchie, ale o vytvoření svobodného systému, který by si Íránci vybrali ve volbách.
Jeho návrh přichází v době, kdy se svět znovu zaměřuje na situaci v Íránu a kdy roste nejistota ohledně budoucnosti režimu ajatolláhů. Zda však Pahlaví skutečně získá důvěru Íránců doma i v zahraničí, zůstává otázkou. Pro mnohé je zatím především symbolem minulosti – i když pro jiné možná právě nadějí na změnu.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.