Prezident Donald Trump si v pátek večer na svém golfovém klubu v Bedminsteru v New Jersey užíval neformálního večera, zatímco americké strategické bombardéry B-2 s 30tisícovými bunker busters už byly připraveny ke startu. Na první pohled prezident působil klidně – přítomní svědci popisují uvolněného muže, který hostil šéfa OpenAI Sama Altmana a žertoval o umělé inteligenci. Jen několik hodin nato stál ve válečném bunkru Bílého domu, červenou čepici MAGA na hlavě, sledující přímý přenos jednoho z největších amerických vojenských úderů od invaze do Iráku.
Operace s krycím názvem Midnight Hammer mířila na tři z nejchráněnějších jaderných lokalit Íránu – Fordow, Natanz a Isfahán. Tajné plánování a úmyslné klamné manévry předcházely nasazení více než 125 letadel, včetně stíhaček, průzkumných strojů a tankovacích letadel. Jedna letka se vydala západním směrem, aby zmátla protivníky. Ta druhá – v přísném utajení – letěla přes Atlantik s cílem tvrdě zasáhnout jádro íránského jaderného programu.
Prezident Trump ve svém nočním projevu ze sálu Cross Hall v Bílém domě prohlásil: „Írán, šikana Blízkého východu, musí nyní přistoupit na mír. Pokud ne, příští útoky budou mnohem větší – a mnohem jednodušší.“
Rozhodnutí vrhnout Spojené státy přímo do konfliktu v regionu, v němž dosud figurovaly spíše jako tichý partner Izraele, přichází po týdnech diplomatických neúspěchů a nárůstu vojenského napětí. Trump se dlouho zdráhal riskovat novou vleklou válku, ale nakonec podle svých poradců dospěl k názoru, že vyčerpání diplomatických možností a izraelské nálety z 19. června vyžadují americkou akci.
Zdroje blízké prezidentovi CNN sdělily, že rozhodnutí bylo učiněno fakticky už ve čtvrtek, i když veřejně Trump dál tvrdil, že Írán má ještě dva týdny na návrat k jednacímu stolu. Ve skutečnosti šlo o záměrný klam – jak vůči Íránu, tak vůči mezinárodnímu společenství.
Na základně Camp David byl prezident v uplynulých týdnech podrobně informován o připravenosti izraelského letectva a dostal na výběr z již rozpracovaných plánů zapojení amerických sil. V klíčových schůzkách figurovali ministr obrany Pete Hegseth, šéf sboru náčelníků štábů generál Dan Caine a nový ministr zahraničí Marco Rubio.
Hegseth na nedělním brífinku řekl: „Šlo o plán, který jsme chystali celé měsíce. Vyžadoval mimořádnou přesnost, klamné manévry a nejvyšší možnou úroveň operačního utajení.“
Prezident měl dvě hlavní obavy: aby útok skutečně zničil jaderné komplexy Íránu – včetně hluboko pod zemí ukrytého Fordowu – a aby se Amerika neocitla ve vleklém konfliktu bez konce. Podle Cainea byly cíle zasaženy „extrémně účinně“, i když přesné hodnocení dopadů bude trvat týdny. Írán mezitím tvrdí, že jeho jaderné kapacity neutrpěly zásadní újmu.
Američané současně Íránu vzkázali přes tajné kanály, že útok je „omezený“ a další zásahy nejsou plánovány – pokud nebude odpověď. Trump však veřejně dodal: „Jestli odpoví, příště udeříme silněji.“
První náznaky o směřování Trumpovy politiky přišly v dubnu, kdy prezident Teheránu dal 60 dní na uzavření nové jaderné dohody. Jednání zprostředkovaná Ománem skončila bez výsledku. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu Trumpa informoval, že izraelské údery jsou nevyhnutelné. Když 61. den ultimáta Izrael skutečně zaútočil, Trump poznamenal: „Říkal jsem jim to. Měli 60 dní. Dnes je den 61.“
Bílý dům následně tvrdil, že Izrael jednal jednostranně. Ale po několika dnech Trump přerušil účast na summitu G7 v Kanadě a spěchal zpět do Washingtonu – a vše vyvrcholilo nálety B-2.
Zajímavostí je, že Trump předem informoval pouze republikánské kongresové lídry – demokraté se o útoku dozvěděli až poté, co letadla opustila íránský vzdušný prostor. Jednalo se o vojenskou operaci tak rozsáhlou, že se na ní podílelo sedm B-2 bombardérů a více než stovka dalších strojů. Nejde pouze o vojenský zásah, ale i o Trumpovu demonstraci rozhodnosti v předvečer klíčových prezidentských voleb.
Co bude dál? Írán avizoval odvetu a jeho ministr zahraničí označil útok za „bezprecedentní agresi“. Protesty v Teheránu i dalších městech proti USA i Izraeli nabírají na síle. Zatímco svět čeká na odpověď Íránu, Trump a jeho tým hrají o osud celého regionu – i o další kapitolu americké zahraniční politiky.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
