Prezident Donald Trump si v pátek večer na svém golfovém klubu v Bedminsteru v New Jersey užíval neformálního večera, zatímco americké strategické bombardéry B-2 s 30tisícovými bunker busters už byly připraveny ke startu. Na první pohled prezident působil klidně – přítomní svědci popisují uvolněného muže, který hostil šéfa OpenAI Sama Altmana a žertoval o umělé inteligenci. Jen několik hodin nato stál ve válečném bunkru Bílého domu, červenou čepici MAGA na hlavě, sledující přímý přenos jednoho z největších amerických vojenských úderů od invaze do Iráku.
Operace s krycím názvem Midnight Hammer mířila na tři z nejchráněnějších jaderných lokalit Íránu – Fordow, Natanz a Isfahán. Tajné plánování a úmyslné klamné manévry předcházely nasazení více než 125 letadel, včetně stíhaček, průzkumných strojů a tankovacích letadel. Jedna letka se vydala západním směrem, aby zmátla protivníky. Ta druhá – v přísném utajení – letěla přes Atlantik s cílem tvrdě zasáhnout jádro íránského jaderného programu.
Prezident Trump ve svém nočním projevu ze sálu Cross Hall v Bílém domě prohlásil: „Írán, šikana Blízkého východu, musí nyní přistoupit na mír. Pokud ne, příští útoky budou mnohem větší – a mnohem jednodušší.“
Rozhodnutí vrhnout Spojené státy přímo do konfliktu v regionu, v němž dosud figurovaly spíše jako tichý partner Izraele, přichází po týdnech diplomatických neúspěchů a nárůstu vojenského napětí. Trump se dlouho zdráhal riskovat novou vleklou válku, ale nakonec podle svých poradců dospěl k názoru, že vyčerpání diplomatických možností a izraelské nálety z 19. června vyžadují americkou akci.
Zdroje blízké prezidentovi CNN sdělily, že rozhodnutí bylo učiněno fakticky už ve čtvrtek, i když veřejně Trump dál tvrdil, že Írán má ještě dva týdny na návrat k jednacímu stolu. Ve skutečnosti šlo o záměrný klam – jak vůči Íránu, tak vůči mezinárodnímu společenství.
Na základně Camp David byl prezident v uplynulých týdnech podrobně informován o připravenosti izraelského letectva a dostal na výběr z již rozpracovaných plánů zapojení amerických sil. V klíčových schůzkách figurovali ministr obrany Pete Hegseth, šéf sboru náčelníků štábů generál Dan Caine a nový ministr zahraničí Marco Rubio.
Hegseth na nedělním brífinku řekl: „Šlo o plán, který jsme chystali celé měsíce. Vyžadoval mimořádnou přesnost, klamné manévry a nejvyšší možnou úroveň operačního utajení.“
Prezident měl dvě hlavní obavy: aby útok skutečně zničil jaderné komplexy Íránu – včetně hluboko pod zemí ukrytého Fordowu – a aby se Amerika neocitla ve vleklém konfliktu bez konce. Podle Cainea byly cíle zasaženy „extrémně účinně“, i když přesné hodnocení dopadů bude trvat týdny. Írán mezitím tvrdí, že jeho jaderné kapacity neutrpěly zásadní újmu.
Američané současně Íránu vzkázali přes tajné kanály, že útok je „omezený“ a další zásahy nejsou plánovány – pokud nebude odpověď. Trump však veřejně dodal: „Jestli odpoví, příště udeříme silněji.“
První náznaky o směřování Trumpovy politiky přišly v dubnu, kdy prezident Teheránu dal 60 dní na uzavření nové jaderné dohody. Jednání zprostředkovaná Ománem skončila bez výsledku. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu Trumpa informoval, že izraelské údery jsou nevyhnutelné. Když 61. den ultimáta Izrael skutečně zaútočil, Trump poznamenal: „Říkal jsem jim to. Měli 60 dní. Dnes je den 61.“
Bílý dům následně tvrdil, že Izrael jednal jednostranně. Ale po několika dnech Trump přerušil účast na summitu G7 v Kanadě a spěchal zpět do Washingtonu – a vše vyvrcholilo nálety B-2.
Zajímavostí je, že Trump předem informoval pouze republikánské kongresové lídry – demokraté se o útoku dozvěděli až poté, co letadla opustila íránský vzdušný prostor. Jednalo se o vojenskou operaci tak rozsáhlou, že se na ní podílelo sedm B-2 bombardérů a více než stovka dalších strojů. Nejde pouze o vojenský zásah, ale i o Trumpovu demonstraci rozhodnosti v předvečer klíčových prezidentských voleb.
Co bude dál? Írán avizoval odvetu a jeho ministr zahraničí označil útok za „bezprecedentní agresi“. Protesty v Teheránu i dalších městech proti USA i Izraeli nabírají na síle. Zatímco svět čeká na odpověď Íránu, Trump a jeho tým hrají o osud celého regionu – i o další kapitolu americké zahraniční politiky.
Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné. Spatříme ho nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav.
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv pokračuje v intenzivním řešení omezené dostupnosti léčivých přípravků s účinnou látkou tamoxifen. Díky mimořádným opatřením se podařilo zajistit téměř 6 000 balení, která jsou nyní postupně distribuována do lékáren po celé České republice. Další dodávky jsou již na cestě a budou do distribuční sítě uvolňovány v průběhu příštího týdne.
Čtyři roky uplynou za několik týdnů od smrti legendární britské královny Alžběty II., která během svého působení v čele monarchie navštívila i Českou republiku. Po návratu domů napsala dopis, který se teď na Pražském hradě po třiceti letech znovu našel.
Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Premiér Andrej Babiš zdaleka neinformuje občany jen o dění v politice, ale občas se zmíní i o něčem jiném. Například o tom, že v poslední době znovu přibral, což ho vůbec netěší. Babiš vysvětlil, jak se to podle jeho názoru stalo.
Letošní sklizeň potvrzuje, že české zemědělce letos drtí počasí, zvláště pak sucho. Podle nejnovějšího červencového odhadu Českého statistického úřadu se totiž má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně, tedy přibližně o 1,3 milionu tun. Zároveň jde o nejnižší úrodu obilovin za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní výsledek o 13 procent slabší. Navíc se odhad od června ještě zhoršil o dalších 75 tisíc tun.
Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu.
Meteorologové v neděli varovali před návratem tropických teplot, které budou hrozit i zítra, kdy odpolední maxima vyšplhají až na 36 stupňů. Nadále panuje také nebezpečí požárů, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdy se opět uklidní situace v Hormuzském průlivu, která má dalekosáhlé dopady na světovou ekonomiku? Rozhovory, které mají zajistit bezpečný lodní provoz, pokračují podle Ománu pozitivně. Írán nicméně upozornil, že ani případná dohoda nepovede k okamžitému znovuotevření klíčové vodní cesty. Upozornila na to britská stanice BBC.
Hvězdné konstelace nadcházejících dnů přinesou výrazný posun v osobních i pracovních vztazích, což donutí většinu znamení přehodnotit dosavadní priority a otevřít se novým výzvám.
Ministerstvo zahraničních věcí upravuje svou diplomatickou síť tak, aby lépe odpovídala současným zájmům České republiky. Už za několik týdnu ukončí činnost jeden z konzulátů, jiný ji naopak zahájí. Ministerstvo o tom informovalo na webu.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.
