Prezident Donald Trump si v pátek večer na svém golfovém klubu v Bedminsteru v New Jersey užíval neformálního večera, zatímco americké strategické bombardéry B-2 s 30tisícovými bunker busters už byly připraveny ke startu. Na první pohled prezident působil klidně – přítomní svědci popisují uvolněného muže, který hostil šéfa OpenAI Sama Altmana a žertoval o umělé inteligenci. Jen několik hodin nato stál ve válečném bunkru Bílého domu, červenou čepici MAGA na hlavě, sledující přímý přenos jednoho z největších amerických vojenských úderů od invaze do Iráku.
Operace s krycím názvem Midnight Hammer mířila na tři z nejchráněnějších jaderných lokalit Íránu – Fordow, Natanz a Isfahán. Tajné plánování a úmyslné klamné manévry předcházely nasazení více než 125 letadel, včetně stíhaček, průzkumných strojů a tankovacích letadel. Jedna letka se vydala západním směrem, aby zmátla protivníky. Ta druhá – v přísném utajení – letěla přes Atlantik s cílem tvrdě zasáhnout jádro íránského jaderného programu.
Prezident Trump ve svém nočním projevu ze sálu Cross Hall v Bílém domě prohlásil: „Írán, šikana Blízkého východu, musí nyní přistoupit na mír. Pokud ne, příští útoky budou mnohem větší – a mnohem jednodušší.“
Rozhodnutí vrhnout Spojené státy přímo do konfliktu v regionu, v němž dosud figurovaly spíše jako tichý partner Izraele, přichází po týdnech diplomatických neúspěchů a nárůstu vojenského napětí. Trump se dlouho zdráhal riskovat novou vleklou válku, ale nakonec podle svých poradců dospěl k názoru, že vyčerpání diplomatických možností a izraelské nálety z 19. června vyžadují americkou akci.
Zdroje blízké prezidentovi CNN sdělily, že rozhodnutí bylo učiněno fakticky už ve čtvrtek, i když veřejně Trump dál tvrdil, že Írán má ještě dva týdny na návrat k jednacímu stolu. Ve skutečnosti šlo o záměrný klam – jak vůči Íránu, tak vůči mezinárodnímu společenství.
Na základně Camp David byl prezident v uplynulých týdnech podrobně informován o připravenosti izraelského letectva a dostal na výběr z již rozpracovaných plánů zapojení amerických sil. V klíčových schůzkách figurovali ministr obrany Pete Hegseth, šéf sboru náčelníků štábů generál Dan Caine a nový ministr zahraničí Marco Rubio.
Hegseth na nedělním brífinku řekl: „Šlo o plán, který jsme chystali celé měsíce. Vyžadoval mimořádnou přesnost, klamné manévry a nejvyšší možnou úroveň operačního utajení.“
Prezident měl dvě hlavní obavy: aby útok skutečně zničil jaderné komplexy Íránu – včetně hluboko pod zemí ukrytého Fordowu – a aby se Amerika neocitla ve vleklém konfliktu bez konce. Podle Cainea byly cíle zasaženy „extrémně účinně“, i když přesné hodnocení dopadů bude trvat týdny. Írán mezitím tvrdí, že jeho jaderné kapacity neutrpěly zásadní újmu.
Američané současně Íránu vzkázali přes tajné kanály, že útok je „omezený“ a další zásahy nejsou plánovány – pokud nebude odpověď. Trump však veřejně dodal: „Jestli odpoví, příště udeříme silněji.“
První náznaky o směřování Trumpovy politiky přišly v dubnu, kdy prezident Teheránu dal 60 dní na uzavření nové jaderné dohody. Jednání zprostředkovaná Ománem skončila bez výsledku. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu Trumpa informoval, že izraelské údery jsou nevyhnutelné. Když 61. den ultimáta Izrael skutečně zaútočil, Trump poznamenal: „Říkal jsem jim to. Měli 60 dní. Dnes je den 61.“
Bílý dům následně tvrdil, že Izrael jednal jednostranně. Ale po několika dnech Trump přerušil účast na summitu G7 v Kanadě a spěchal zpět do Washingtonu – a vše vyvrcholilo nálety B-2.
Zajímavostí je, že Trump předem informoval pouze republikánské kongresové lídry – demokraté se o útoku dozvěděli až poté, co letadla opustila íránský vzdušný prostor. Jednalo se o vojenskou operaci tak rozsáhlou, že se na ní podílelo sedm B-2 bombardérů a více než stovka dalších strojů. Nejde pouze o vojenský zásah, ale i o Trumpovu demonstraci rozhodnosti v předvečer klíčových prezidentských voleb.
Co bude dál? Írán avizoval odvetu a jeho ministr zahraničí označil útok za „bezprecedentní agresi“. Protesty v Teheránu i dalších městech proti USA i Izraeli nabírají na síle. Zatímco svět čeká na odpověď Íránu, Trump a jeho tým hrají o osud celého regionu – i o další kapitolu americké zahraniční politiky.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
Francouzský prezident Emmanuel Macron usiluje o to, aby Evropa v obnoveném dialogu s Vladimirem Putinem mluvila jedním hlasem. Téměř čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu Macron zdůrazňuje, že evropské mocnosti by neměly nechávat vyjednávání o ukončení války pouze na Spojených státech, ale měly by si vybudovat vlastní a dobře organizovaný přístup.
Vědci z vídeňské univerzity vyvíjejí inovativní metodu, jak získat kovy vzácných zemin bez nutnosti tradiční těžby v dolech. Celý proces je založen na využití hub, které díky svým rozsáhlým mikroskopickým sítím podhoubí dokážou pronikat do nejmenších trhlin v materiálech. Právě tyto houby mají schopnost absorbovat živiny, ale i prvky, o které mají lidé velký zájem. V laboratoři tak odborníci testují speciální jíl obohacený o tyto cenné kovy, aby zjistili, zda je podhoubí dokáže efektivně extrahovat.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že zablokuje otevření nového mezinárodního mostu Gordieho Howea, který spojuje Detroit v Michiganu s kanadským Windsorem. V pondělním příspěvku na sociální síti Truth Social prohlásil, že nedovolí zprovoznění této strategické spojnice, dokud Spojené státy nebudou plně odškodněny za vše, co Kanadě v minulosti poskytly. Trump v této souvislosti opětovně zaútočil na severního souseda USA a prohlásil, že Washington musí dostat „férovost a respekt“, které si zaslouží.
Před zahájením klíčové bezpečnostní konference v Mnichově visí nad Evropou stín nového světového řádu Donalda Trumpa. Je tomu rok, co americký viceprezident JD Vance svým projevem na loňském ročníku šokoval světové lídry, když ostře kritizoval evropskou politiku v oblasti migrace a svobody projevu. Tehdy prohlásil, že největší hrozba pro kontinent přichází zevnitř, nikoli zvenčí, a od té doby Trumpova administrativa obrátila dosavadní globální uspořádání naruby.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Irčan Seamus Culleton strávil posledních pět měsíců v americké vazbě imigračního úřadu ICE a nyní čelí deportaci, přestože má platné pracovní povolení a čistý trestní rejstřík. Podle své právní zástupkyně se stal obětí neschopného a svévolného systému, ačkoliv byl celých dvacet let, co v USA žije, vzorným imigrantem. Culleton, který pochází z hrabství Kilkenny, žije v oblasti Bostonu, kde provozuje štukatérskou firmu a je ženatý s americkou občankou.
Průměrný věk nováčků v americké armádě v posledních letech roste a v fiskálním roce 2026 dosáhl hranice 22,7 let. Pro srovnání, na začátku tisíciletí činil tento průměr 21,7 let a v následujícím desetiletí klesl na 21,1 let. Tento posun je důsledkem několika faktorů, mezi které patří ekonomické potíže, uvolnění vstupních bariér i změna kultury v rámci ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha.
Představitelé evropského technologického sektoru a zástupci Evropské komise v pondělí v belgické Lovani upozornili, že Spojené státy a zbytek světa jsou v oblasti výroby čipů kriticky závislí na evropských technologiích. Toto prohlášení zaznělo při slavnostním otevření nového výzkumného centra pro polovodiče v hodnotě 2,5 miliardy eur, které vzniklo v blízkosti Bruselu v rámci belgického institutu Imec.
Lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval britského premiéra Keira Starmera k rezignaci. Podle jeho slov musí rozptýlení skončit a vedení v Downing Street se musí změnit. Na tiskové konferenci Sarwar zdůraznil, že musí být upřímný k selhání, ať už ho vidí kdekoli. Dodal, že vláda slibovala změnu, ale stalo se již příliš mnoho chyb.
Stephen Miller, muž, který po léta platil za radikální tvář v politickém orbitu Donalda Trumpa, se v roce 2026 stal jedním z nejvlivnějších a zároveň nejkontroverznějších aktérů americké vlády. Jako tvůrce tvrdé imigrační politiky a zastánce expanze americké moci na západní polokouli ztělesňuje Miller samotnou „psyché“ prezidenta Trumpa – strategii nikdy neustupovat a vždy postupovat z pozice síly. Zatímco pro své příznivce je efektivním vykonavatelem slibů, pro demokraty a liberální aktivisty představuje postavu „padoucha“, jehož tvář se objevuje na protestních plakátech s nápisy o fašismu.
