Prezident Donald Trump si v pátek večer na svém golfovém klubu v Bedminsteru v New Jersey užíval neformálního večera, zatímco americké strategické bombardéry B-2 s 30tisícovými bunker busters už byly připraveny ke startu. Na první pohled prezident působil klidně – přítomní svědci popisují uvolněného muže, který hostil šéfa OpenAI Sama Altmana a žertoval o umělé inteligenci. Jen několik hodin nato stál ve válečném bunkru Bílého domu, červenou čepici MAGA na hlavě, sledující přímý přenos jednoho z největších amerických vojenských úderů od invaze do Iráku.
Operace s krycím názvem Midnight Hammer mířila na tři z nejchráněnějších jaderných lokalit Íránu – Fordow, Natanz a Isfahán. Tajné plánování a úmyslné klamné manévry předcházely nasazení více než 125 letadel, včetně stíhaček, průzkumných strojů a tankovacích letadel. Jedna letka se vydala západním směrem, aby zmátla protivníky. Ta druhá – v přísném utajení – letěla přes Atlantik s cílem tvrdě zasáhnout jádro íránského jaderného programu.
Prezident Trump ve svém nočním projevu ze sálu Cross Hall v Bílém domě prohlásil: „Írán, šikana Blízkého východu, musí nyní přistoupit na mír. Pokud ne, příští útoky budou mnohem větší – a mnohem jednodušší.“
Rozhodnutí vrhnout Spojené státy přímo do konfliktu v regionu, v němž dosud figurovaly spíše jako tichý partner Izraele, přichází po týdnech diplomatických neúspěchů a nárůstu vojenského napětí. Trump se dlouho zdráhal riskovat novou vleklou válku, ale nakonec podle svých poradců dospěl k názoru, že vyčerpání diplomatických možností a izraelské nálety z 19. června vyžadují americkou akci.
Zdroje blízké prezidentovi CNN sdělily, že rozhodnutí bylo učiněno fakticky už ve čtvrtek, i když veřejně Trump dál tvrdil, že Írán má ještě dva týdny na návrat k jednacímu stolu. Ve skutečnosti šlo o záměrný klam – jak vůči Íránu, tak vůči mezinárodnímu společenství.
Na základně Camp David byl prezident v uplynulých týdnech podrobně informován o připravenosti izraelského letectva a dostal na výběr z již rozpracovaných plánů zapojení amerických sil. V klíčových schůzkách figurovali ministr obrany Pete Hegseth, šéf sboru náčelníků štábů generál Dan Caine a nový ministr zahraničí Marco Rubio.
Hegseth na nedělním brífinku řekl: „Šlo o plán, který jsme chystali celé měsíce. Vyžadoval mimořádnou přesnost, klamné manévry a nejvyšší možnou úroveň operačního utajení.“
Prezident měl dvě hlavní obavy: aby útok skutečně zničil jaderné komplexy Íránu – včetně hluboko pod zemí ukrytého Fordowu – a aby se Amerika neocitla ve vleklém konfliktu bez konce. Podle Cainea byly cíle zasaženy „extrémně účinně“, i když přesné hodnocení dopadů bude trvat týdny. Írán mezitím tvrdí, že jeho jaderné kapacity neutrpěly zásadní újmu.
Američané současně Íránu vzkázali přes tajné kanály, že útok je „omezený“ a další zásahy nejsou plánovány – pokud nebude odpověď. Trump však veřejně dodal: „Jestli odpoví, příště udeříme silněji.“
První náznaky o směřování Trumpovy politiky přišly v dubnu, kdy prezident Teheránu dal 60 dní na uzavření nové jaderné dohody. Jednání zprostředkovaná Ománem skončila bez výsledku. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu Trumpa informoval, že izraelské údery jsou nevyhnutelné. Když 61. den ultimáta Izrael skutečně zaútočil, Trump poznamenal: „Říkal jsem jim to. Měli 60 dní. Dnes je den 61.“
Bílý dům následně tvrdil, že Izrael jednal jednostranně. Ale po několika dnech Trump přerušil účast na summitu G7 v Kanadě a spěchal zpět do Washingtonu – a vše vyvrcholilo nálety B-2.
Zajímavostí je, že Trump předem informoval pouze republikánské kongresové lídry – demokraté se o útoku dozvěděli až poté, co letadla opustila íránský vzdušný prostor. Jednalo se o vojenskou operaci tak rozsáhlou, že se na ní podílelo sedm B-2 bombardérů a více než stovka dalších strojů. Nejde pouze o vojenský zásah, ale i o Trumpovu demonstraci rozhodnosti v předvečer klíčových prezidentských voleb.
Co bude dál? Írán avizoval odvetu a jeho ministr zahraničí označil útok za „bezprecedentní agresi“. Protesty v Teheránu i dalších městech proti USA i Izraeli nabírají na síle. Zatímco svět čeká na odpověď Íránu, Trump a jeho tým hrají o osud celého regionu – i o další kapitolu americké zahraniční politiky.
Novinky o Jiřině Bohdalové o uplynulém víkendu opět vyděsily fanoušky. Legenda české kinematografie má za sebou další operaci, která se tentokrát týkala jejího srdce. Sama slavná herečka ale své příznivce uklidnila, když se k celé věci poprvé vyjádřila.
Ukrajinci tvrdí, že se podařilo zmařit atentát na prezidenta Volodymyra Zelenského, ke kterému mělo dojít na letišti v polském Řešově. Útok podle dostupných informací plánoval polský občan, jenž byl ve své domovině zadržen už loni na jaře.
Rok 2024 se zapsal jako jeden z nejteplejších v dějinách Asie. Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) se kontinent otepluje téměř dvakrát rychleji než celosvětový průměr, což mělo v loňském roce drtivý dopad na ekonomiky, společnosti i ekosystémy napříč celou oblastí. Extrémní počasí si vyžádalo tisíce lidských životů, zničilo úrodu a infrastrukturu a ohrozilo stabilitu regionu.
Rčení, že „jedno jablko denně drží lékaře daleko“, se stalo běžnou moudrostí, kterou slýcháme už od dětství. Ale má toto populární přísloví opravdu pevné základy ve vědeckých poznatcích? A je jablko nějak výjimečné mezi ostatními druhy ovoce?
Reza Pahlaví, syn posledního íránského šáha svrženého při islámské revoluci v roce 1979, dnes oznámil, že je připraven ujmout se dočasného vedení Íránu v případě pádu stávajícího teokratického režimu. V emotivním projevu na tiskové konferenci v Paříži vyzval mezinárodní společenství, aby pomohlo svrhnout režim ajatolláha Alího Chameneího a připravilo cestu pro přechod země k demokracii.
Prezident Donald Trump si v pátek večer na svém golfovém klubu v Bedminsteru v New Jersey užíval neformálního večera, zatímco americké strategické bombardéry B-2 s 30tisícovými bunker busters už byly připraveny ke startu. Na první pohled prezident působil klidně – přítomní svědci popisují uvolněného muže, který hostil šéfa OpenAI Sama Altmana a žertoval o umělé inteligenci. Jen několik hodin nato stál ve válečném bunkru Bílého domu, červenou čepici MAGA na hlavě, sledující přímý přenos jednoho z největších amerických vojenských úderů od invaze do Iráku.
Ruské vedení sleduje s rostoucím napětím vývoj konfliktu mezi Izraelem a Íránem. I když z krátkodobého hlediska může válka přinést Moskvě určité výhody – především vyšší ceny ropy a odklon pozornosti Západu od Ukrajiny – celkově jde podle ruských představitelů o nebezpečnou sázku, která hrozí eskalací do jaderné katastrofy a regionální destabilizace.
Napětí na Blízkém východě znovu ohrožuje světové dodavatelské řetězce. Írán po izraelských a amerických útocích pohrozil uzavřením Hormuzského průlivu – klíčové tepny pro vývoz ropy a plynu. Jakékoli narušení této trasy se okamžitě projeví na trzích. Pokud se přidají i jemenští Húsíjové, dopady pocítí celý svět. A Česko bude přímo uprostřed tohoto novodobého ropného šoku.
Dlouholetý a ostře sledovaný případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí rozhodl o zrušení dosavadního osvobozujícího rozsudku a nařídil nové projednání. Obžalovanými jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně, Jana Nagyová. Oba obvinění dlouhodobě odmítají a trvají na své nevině.
Nedávné americké a izraelské letecké údery na íránská jaderná zařízení sice zněly jako rozhodná odpověď na rostoucí jaderné ambice Teheránu, ale otázka, zda se tím riziko íránské jaderné bomby skutečně snížilo, zůstává velmi nejistá. Podle odborníků samotné útoky íránské úsilí sice možná zbrzdily, ale pravděpodobně ho úplně nezastaví – a mohou ho dokonce urychlit.
Na Blízkém východě dochází k dalšímu prudkému vystupňování konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Izraelská armáda podle médií zaútočila na jedno z nejstřeženějších jaderných zařízení v Íránu – podzemní komplex Fordo, který se nachází v provincii Qom jižně od hlavního města. Íránská tisková agentura Tasním potvrdila útok s odkazem na prohlášení představitele krizového řízení v daném regionu, podle něhož „agresor opět udeřil na jaderné zařízení Fordo“.
Rodinná tragédie Shemiraniových se stala symbolem temné stránky konspiračních teorií a jejich šíření na sociálních sítích. Paloma Shemiraniová, nadaná studentka prestižní Cambridgeské univerzity, podlehla ve věku pouhých 23 let neléčené formě rakoviny – její bratři obviňují matku Kate, bývalou zdravotní sestru a výraznou postavu antivakcinačního hnutí, že svou dceru odradila od život zachraňující léčby.
