Prezident Donald Trump si v pátek večer na svém golfovém klubu v Bedminsteru v New Jersey užíval neformálního večera, zatímco americké strategické bombardéry B-2 s 30tisícovými bunker busters už byly připraveny ke startu. Na první pohled prezident působil klidně – přítomní svědci popisují uvolněného muže, který hostil šéfa OpenAI Sama Altmana a žertoval o umělé inteligenci. Jen několik hodin nato stál ve válečném bunkru Bílého domu, červenou čepici MAGA na hlavě, sledující přímý přenos jednoho z největších amerických vojenských úderů od invaze do Iráku.
Operace s krycím názvem Midnight Hammer mířila na tři z nejchráněnějších jaderných lokalit Íránu – Fordow, Natanz a Isfahán. Tajné plánování a úmyslné klamné manévry předcházely nasazení více než 125 letadel, včetně stíhaček, průzkumných strojů a tankovacích letadel. Jedna letka se vydala západním směrem, aby zmátla protivníky. Ta druhá – v přísném utajení – letěla přes Atlantik s cílem tvrdě zasáhnout jádro íránského jaderného programu.
Prezident Trump ve svém nočním projevu ze sálu Cross Hall v Bílém domě prohlásil: „Írán, šikana Blízkého východu, musí nyní přistoupit na mír. Pokud ne, příští útoky budou mnohem větší – a mnohem jednodušší.“
Rozhodnutí vrhnout Spojené státy přímo do konfliktu v regionu, v němž dosud figurovaly spíše jako tichý partner Izraele, přichází po týdnech diplomatických neúspěchů a nárůstu vojenského napětí. Trump se dlouho zdráhal riskovat novou vleklou válku, ale nakonec podle svých poradců dospěl k názoru, že vyčerpání diplomatických možností a izraelské nálety z 19. června vyžadují americkou akci.
Zdroje blízké prezidentovi CNN sdělily, že rozhodnutí bylo učiněno fakticky už ve čtvrtek, i když veřejně Trump dál tvrdil, že Írán má ještě dva týdny na návrat k jednacímu stolu. Ve skutečnosti šlo o záměrný klam – jak vůči Íránu, tak vůči mezinárodnímu společenství.
Na základně Camp David byl prezident v uplynulých týdnech podrobně informován o připravenosti izraelského letectva a dostal na výběr z již rozpracovaných plánů zapojení amerických sil. V klíčových schůzkách figurovali ministr obrany Pete Hegseth, šéf sboru náčelníků štábů generál Dan Caine a nový ministr zahraničí Marco Rubio.
Hegseth na nedělním brífinku řekl: „Šlo o plán, který jsme chystali celé měsíce. Vyžadoval mimořádnou přesnost, klamné manévry a nejvyšší možnou úroveň operačního utajení.“
Prezident měl dvě hlavní obavy: aby útok skutečně zničil jaderné komplexy Íránu – včetně hluboko pod zemí ukrytého Fordowu – a aby se Amerika neocitla ve vleklém konfliktu bez konce. Podle Cainea byly cíle zasaženy „extrémně účinně“, i když přesné hodnocení dopadů bude trvat týdny. Írán mezitím tvrdí, že jeho jaderné kapacity neutrpěly zásadní újmu.
Američané současně Íránu vzkázali přes tajné kanály, že útok je „omezený“ a další zásahy nejsou plánovány – pokud nebude odpověď. Trump však veřejně dodal: „Jestli odpoví, příště udeříme silněji.“
První náznaky o směřování Trumpovy politiky přišly v dubnu, kdy prezident Teheránu dal 60 dní na uzavření nové jaderné dohody. Jednání zprostředkovaná Ománem skončila bez výsledku. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu Trumpa informoval, že izraelské údery jsou nevyhnutelné. Když 61. den ultimáta Izrael skutečně zaútočil, Trump poznamenal: „Říkal jsem jim to. Měli 60 dní. Dnes je den 61.“
Bílý dům následně tvrdil, že Izrael jednal jednostranně. Ale po několika dnech Trump přerušil účast na summitu G7 v Kanadě a spěchal zpět do Washingtonu – a vše vyvrcholilo nálety B-2.
Zajímavostí je, že Trump předem informoval pouze republikánské kongresové lídry – demokraté se o útoku dozvěděli až poté, co letadla opustila íránský vzdušný prostor. Jednalo se o vojenskou operaci tak rozsáhlou, že se na ní podílelo sedm B-2 bombardérů a více než stovka dalších strojů. Nejde pouze o vojenský zásah, ale i o Trumpovu demonstraci rozhodnosti v předvečer klíčových prezidentských voleb.
Co bude dál? Írán avizoval odvetu a jeho ministr zahraničí označil útok za „bezprecedentní agresi“. Protesty v Teheránu i dalších městech proti USA i Izraeli nabírají na síle. Zatímco svět čeká na odpověď Íránu, Trump a jeho tým hrají o osud celého regionu – i o další kapitolu americké zahraniční politiky.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.
Americký kongresman Suhas Subramanyam adresoval Sarah Fergusonové přímou výzvu, aby vypovídala o svých „blízkých osobních a obchodních vazbách“ na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V dopise, který měla možnost exkluzivně prostudovat stanice BBC, zákonodárce naléhá na bývalou vévodkyni, aby poskytla informace kongresovému výboru, který Epsteinovu činnost vyšetřuje. Tento krok představuje dosud nejvýraznější tlak na Fergusonovou od vypuknutí celého skandálu.
Vláda Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň hromadných deportací, která se dotýká i mužů z Ukrajiny. Ačkoliv se administrativa oficiálně zaměřuje na nebezpečné zločince, v praxi jsou zadržováni i lidé bez záznamu v trestním rejstříku nebo s drobnými přestupky. Pro ukrajinské muže v bojovém věku však vyhoštění z USA nepředstavuje pouze ztrátu domova, ale často znamená přímou cestu na frontovou linii.
Ministerstvo financí Spojených států oznámilo krok, který nemá v americké historii obdoby. Podpis Donalda Trumpa se objeví na amerických bankovkách, čímž se stane vůbec prvním úřadujícím prezidentem v dějinách, jehož jméno ponese národní měna. Tato novinka má podle oficiálního vyjádření úřadu připomínat blížící se 250. výročí založení Spojených států.
V dubnu uplyne rok od úmrtí Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Rodina teď stráží její odkaz, jehož součástí je i vzpomínková kniha, kterou blízcí v těchto dnech pokřtili. Jeden ze členů rodiny ale chyběl.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.
Andrej Babiš se po říjnových sněmovních volbách vrátil do role premiéra, která ho zcela zaměstnává. Oproti předchozímu funkčnímu období je však jedna věc jinak. Šéf hnutí ANO už netvoří pár s manželkou Monikou, která ho dříve doprovázela. Jak charakterizoval jejich aktuální vztah?
Americký prezident Donald Trump kvůli válce na Blízkém východě odkládal jednání s jedním z největších hráčů světové politiky. Nyní oznámil, že očekávaná schůzka má nový termín. Čínu navštíví v polovině května.
