Putin vytváří psychologický tlak, aby donutil Británii ukončit podporu Ukrajiny

Vladimir Putin
Vladimir Putin, foto: Depositphotos
Klára Marková 2. září 2026 16:45
Sdílej:

Ruský prezident Vladimir Putin vyslal Velké Británii zastřenou hrozbu během tiskové konference v kyrgyzském Biškeku. Na dotaz novinářů, zda by Moskva mohla v reakci na dodávky zbraní Ukrajině zasáhnout vojenské objekty na britském území, odpověděl pouze stručnou větou. Prohlásil, že tato informace představuje vojenské tajemství. Ruský vůdce tak záměrně neposkytl jednoznačné potvrzení ani vyvrácení možných úderů. Tímto výrokem ponechal britskou veřejnost i tamní představitele v nejistotě ohledně dalších kroků Moskvy.

Podle analytiků BBC představuje Putinovo vyjádření formu psychologického tlaku, jehož cílem je přimět Londýn k přehodnocení jeho pevné podpory Kyjeva. V ruských médiích se v posledních dnech objevily výzvy, aby britský premiér Andy Burnham vídal Rusko spíše ve svých nočních můrách než ve snech. Přestože nelze bezprostředně vyvozovat, že by ruské rakety v nejbližší době mířily na britské cíle, napětí mezi oběma zeměmi nadále roste. Moskva se snaží vyvolat obavy a znejistit západní spojence Ukrajiny.

Situace se vyostřuje i v dalších evropských státech, přičemž Německo nyní tvrdí, že Rusko bylo odpovědné za nedávný dronový útok na letišti v Lipsku. Putin toto obvinění odmítl a tvrdil, že Německo důkazy vědomě nafingovalo. Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt však upozornil na zavedený vzorec ruských hybridních operací v Evropě. Vzniká tak otázka, zda tyto diverzní operace nemohou v dohledné době zesílit právě ve Velké Británii.

Zastřená varování na tiskové konferenci nesměřovala pouze k Velké Británii, ale k celému západnímu společenství. Šéf Kremlu přirovnal západní státy ke žralokům s rostoucím apetitem a velkými zuby. Prohlásil, že pokud se pokusí stáhnout Rusko níže v potravním řetězci nebo ho pohltit, mohou dostat úder přímo do zubů. Podle něj je Ruská federace na takový krok plně připravena a v projevech stále častěji kombinuje geopolitiku se zoologickými přirovnáními.

Tisková konference v Biškeku trvala čtyřicet pět minut a poskytla náhled do současného rozpoložení ruského prezidenta. Putin vystupoval před ruskými novináři bojovně, sebevědomě a energicky. Nejvíce animovaný dojem vyvolával právě ve chvílích, kdy hovořil o geopolitickém střetu se Západem a o konfliktu na Ukrajině. Dělal tak i přes skutečnost, že válka neprobíhá podle plánu a Rusko čelí obrovským ztrátám na bojišti i hospodářskému tlaku.

Ruský prezident na setkání prohlásil, že nemá pochybnosti o brzkém rozpadu ukrajinských sil, ačkoli boje trvají již více než čtyři a půl roku. Ve svém projevu použil přímo slovo válka, přestože Kreml oficiálně nadále prosazuje označení speciální vojenská operace. Poznamenal při tom, že válka je krutá a zcela nepředvídatelná záležitost. Ukrajinská armáda však v bojích nadále pokračuje a odpor vůči agresi trvá.

Šéf Kremlu zároveň tvrdil, že zůstává otevřený případnému vyjednávání o ukončení konfliktu. Jasně však naznačil, že z americké administrativy dává přednost jednání se zmocněnci Donalda Trumpa, jimiž jsou Jared Kushner a Steve Witkoff. Oproti tomu nijak nereagoval na návštěvu ředitele CIA Johna Ratcliffa, který minulý týden nečekaně přicestoval do Moskvy a s nímž se Putin nesetkal. Jakékoliv budoucí mírové dohody hodlá ruský prezident sjednávat výhradně za vlastních podmínek.

Stalo se