Ruský prezident Vladimir Putin vyslal Velké Británii zastřenou hrozbu během tiskové konference v kyrgyzském Biškeku. Na dotaz novinářů, zda by Moskva mohla v reakci na dodávky zbraní Ukrajině zasáhnout vojenské objekty na britském území, odpověděl pouze stručnou větou. Prohlásil, že tato informace představuje vojenské tajemství. Ruský vůdce tak záměrně neposkytl jednoznačné potvrzení ani vyvrácení možných úderů. Tímto výrokem ponechal britskou veřejnost i tamní představitele v nejistotě ohledně dalších kroků Moskvy.
Podle analytiků BBC představuje Putinovo vyjádření formu psychologického tlaku, jehož cílem je přimět Londýn k přehodnocení jeho pevné podpory Kyjeva. V ruských médiích se v posledních dnech objevily výzvy, aby britský premiér Andy Burnham vídal Rusko spíše ve svých nočních můrách než ve snech. Přestože nelze bezprostředně vyvozovat, že by ruské rakety v nejbližší době mířily na britské cíle, napětí mezi oběma zeměmi nadále roste. Moskva se snaží vyvolat obavy a znejistit západní spojence Ukrajiny.
Situace se vyostřuje i v dalších evropských státech, přičemž Německo nyní tvrdí, že Rusko bylo odpovědné za nedávný dronový útok na letišti v Lipsku. Putin toto obvinění odmítl a tvrdil, že Německo důkazy vědomě nafingovalo. Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt však upozornil na zavedený vzorec ruských hybridních operací v Evropě. Vzniká tak otázka, zda tyto diverzní operace nemohou v dohledné době zesílit právě ve Velké Británii.
Zastřená varování na tiskové konferenci nesměřovala pouze k Velké Británii, ale k celému západnímu společenství. Šéf Kremlu přirovnal západní státy ke žralokům s rostoucím apetitem a velkými zuby. Prohlásil, že pokud se pokusí stáhnout Rusko níže v potravním řetězci nebo ho pohltit, mohou dostat úder přímo do zubů. Podle něj je Ruská federace na takový krok plně připravena a v projevech stále častěji kombinuje geopolitiku se zoologickými přirovnáními.
Tisková konference v Biškeku trvala čtyřicet pět minut a poskytla náhled do současného rozpoložení ruského prezidenta. Putin vystupoval před ruskými novináři bojovně, sebevědomě a energicky. Nejvíce animovaný dojem vyvolával právě ve chvílích, kdy hovořil o geopolitickém střetu se Západem a o konfliktu na Ukrajině. Dělal tak i přes skutečnost, že válka neprobíhá podle plánu a Rusko čelí obrovským ztrátám na bojišti i hospodářskému tlaku.
Ruský prezident na setkání prohlásil, že nemá pochybnosti o brzkém rozpadu ukrajinských sil, ačkoli boje trvají již více než čtyři a půl roku. Ve svém projevu použil přímo slovo válka, přestože Kreml oficiálně nadále prosazuje označení speciální vojenská operace. Poznamenal při tom, že válka je krutá a zcela nepředvídatelná záležitost. Ukrajinská armáda však v bojích nadále pokračuje a odpor vůči agresi trvá.
Šéf Kremlu zároveň tvrdil, že zůstává otevřený případnému vyjednávání o ukončení konfliktu. Jasně však naznačil, že z americké administrativy dává přednost jednání se zmocněnci Donalda Trumpa, jimiž jsou Jared Kushner a Steve Witkoff. Oproti tomu nijak nereagoval na návštěvu ředitele CIA Johna Ratcliffa, který minulý týden nečekaně přicestoval do Moskvy a s nímž se Putin nesetkal. Jakékoliv budoucí mírové dohody hodlá ruský prezident sjednávat výhradně za vlastních podmínek.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal Velké Británii zastřenou hrozbu během tiskové konference v kyrgyzském Biškeku. Na dotaz novinářů, zda by Moskva mohla v reakci na dodávky zbraní Ukrajině zasáhnout vojenské objekty na britském území, odpověděl pouze stručnou větou. Prohlásil, že tato informace představuje vojenské tajemství. Ruský vůdce tak záměrně neposkytl jednoznačné potvrzení ani vyvrácení možných úderů. Tímto výrokem ponechal britskou veřejnost i tamní představitele v nejistotě ohledně dalších kroků Moskvy.
Americký prezident Donald Trump představil dohodu s Venezuelou, jejímž prostřednictvím získávají Spojené státy přístup k rozsáhlým zásobám ropy. Součástí tohoto plánu je využití získané suroviny k doplnění amerických nouzových zásob ropy, které se po uvolnění miliónů barelů dostaly na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Washington získal v nově vytvořeném společném podniku většinový podíl s přístupem k desítkám miliard barelů prověřených zásob. Podle analytiků CNN však využití venezuelské ropy k doplnění strategických rezerv naráží na řadu zásadních překážek.
Od vyhlášení příměří zahynulo v Pásmu Gazy při izraelských útocích podle nejnovějších údajů tamního ministerstva zdravotnictví více než devět set lidí. Celkový počet palestinských obětí v tomto území tak od vyhlášení klidu zbraní přesáhl tisíc tři sta, přičemž mezi mrtvými je i více než tři sta dětí.
Evropské vlády plánují v boji proti klimatickým změnám masivní rozvoj jaderné energetiky. Tyto plány však narážejí na samotné dopady globálního oteplování. Vlny veder a dlouhotrvající sucha způsobily v letních měsících pokles hladin evropských řek na rekordní minima. Závody tak přicházejí o vodu potřebnou k chlazení reaktorů.
Americká armáda provedla nové letecké údery na cíle v Íránu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu v podobě raketových a dronových útoků na Jordánsko, Bahrajn a Kuvajt. K eskalaci došlo navzdory výslovnému varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv odvetný krok narazí na ještě tvrdší vojenskou reakci. Poslední kolo vzájemných úderů následovalo po nočních útocích, které narušily několikatýdenní období relativního klidu. Napětí v regionu Blízkého východu tak opět prudce vzrostlo a hrozí dalším rozšířením konfliktu.
Evropská komise čelí vnitřnímu tlaku kvůli své odmítavé politice vůči čínské sociální síti TikTok. Část úředníků v bruselském sídle Berlaymont považuje nepřítomnost komise na této platformě za strategickou chybu. Poukazují přitom na skutečnost, že aplikaci v současnosti pravidelně využívá přibližně dvě stě milionů Evropanů. Otázka možného vstupu na tuto síť se tak znovu stala tématem diskusí na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump čelí výrazné nevoli veřejnosti v souvislosti se svými nejnovějšími kroky na mezinárodní i domácí scéně. Jeho rozhodnutí rozpoutat novou obchodní válku s Kanadou a oficiálně přejmenovat Ontarijské jezero na Americké jezero vyvolalo široký odpor. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění webu CNN odmítá tato opatření nadpoloviční většina obyvatel Spojených států. Tento vývoj navíc přichází v citlivém období před nadcházejícími doplňovacími volbami do amerického Kongresu.
Íránské ozbrojené síly zahájily rozsáhlé raketové a dronové útoky na americké vojenské cíle v Jordánsku, Kuvajtu, Iráku a Bahrajnu. Tento vojenský úder následoval poté, co americká armáda v úterý obnovila své letecké operace proti íránskému území. K opětovnému vyostření konfliktu došlo v důsledku zpráv o zásahu civilního domu na jihu Íránu během svatební oslavy. Teherán reagoval sérií odvetných akcí namířených na americké základny napříč celým Blízkým východem.
V kanadské provincii Britská Kolumbie byl opět lokalizován malý plovoucí ostrov, jehož stopy úřady na čas ztratily. Zalesněný útvar poprvé zaznamenaly posádky lodí uprostřed nádrže Williston, která je největším sladkovodním jezerem v této oblasti. Satelitní snímky následně potvrdily existenci ostrova o rozloze odpovídající zhruba jednomu a půl amerického fotbalového hřiště. O několik týdnů později však z původního místa zcela zmizel a vyvolal značný rozruch. Zástupci úřadů nyní potvrdili, že se ostrov podařilo znovu najít poblíž břehu.
Pobřežní silnice v jižním Libanonu v blízkosti izraelských hranic zůstává pustá a lemovaná zničenými budovami i opuštěnou zemědělskou půdou. Posledním viditelným symbolem libanonské státní moci je stanoviště národní armády u města Nakúra, kde vojáci hlídkují za betonovými zátarasami. Jen o několik minut jízdy dále na jih však již vlají izraelské vlajky, které označují počátek okupovaného území. Vstup do této zóny je možný pouze s výslovným povolením izraelské armády.
Řidiči na ulicích Japonskacmusejí výrazně zvolnit tempo, protože maximální povolená rychlost zde klesla ze 60 km/h na 30 km/h. Cílem tohoto opatření je snížit počet úmrtí a zranění mezi chodci na úzkých městských komunikacích. Nový limit se týká obytných ulic bez středové čáry a bez dopravních značek určujících vyšší rychlost.
V Česku dnes započal meteorologický podzim a pomalu se blíží i první víkend během tohoto ročního období. Podle předpovědi nabídne přeháňky, ale zároveň i poměrně teplé počasí. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
