Od vyhlášení příměří zahynulo v Pásmu Gazy při izraelských útocích podle nejnovějších údajů tamního ministerstva zdravotnictví více než devět set lidí. Celkový počet palestinských obětí v tomto území tak od vyhlášení klidu zbraní přesáhl tisíc tři sta, přičemž mezi mrtvými je i více než tři sta dětí.
K dohodě o zastavení bojů dospěl Izrael s hnutím Hamás po přijetí dvacetibodového mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Tento dokument výslovně počítal s pozastavením všech vojenských operací včetně leteckého a dělostřeleckého bombardování.
Analýza videonahrávek provedená novináři z BBC ukázala dopady izraelských úderů na řadu civilních i veřejných míst. Mezi zasaženými cíli se ocitla například kavárna na pláži, stanová městečka pro vysídlené obyvatele i smuteční průvod v centrální části Pásma Gazy. Zaznamenané statistiky ukazují, že nejkrvavější období nastalo v uplynulých měsících, kdy bylo měsíčně hlášeno přes sto mrtvých. Nejvyšší měsíční bilanci obětí zaznamenaly úřady v červenci, kdy zahynulo přes sto padesát lidí včetně dvou desítek dětí.
Ministerstvo zdravotnictví v Gaze přičítá všechna tato úmrtí přímo izraelským vojenským akcím, ve svých statistikách však nerozlišuje mezi civilisty a ozbrojenci. Organizace spojených národů považuje tato čísla za spolehlivá a nezávislí experti potvrzují jejich shodnost s vlastními analýzami. Izraelské obranné síly udávané počty obětí rozporují a tvrdí, že neexistuje důvod předpokládat úmrtí všech uvedených osob v důsledku jejich činnosti. Izraelská armáda uvádí, že postupuje přesně s cílem odstranit hrozby a chránit své vojáky i izraelské civilisty v souladu s uzavřenou dohodou.
Podle izraelských médií přiznal bezpečnostní činitel na začátku roku, že během konfliktu v Gaze zahynulo celkově přes sedmdesát tisíc lidí. Z tohoto celkového počtu mělo být podle stejného zdroje více než dvacet tisíc bojovníků. Od vyhlášení příměří eviduje izraelská armáda ztrátu pěti svých vojáků zabitých v boji a jednoho smluvního pracovníka, který zahynul při provozní nehodě. Armáda rovněž deklaruje, že od října zlikvidovala stovky operativců teroristických organizací.
Monitorovací skupina pro výzkum konfliktů zaznamenala přibližně dvě stě izraelských úderů během platnosti dohody o klidu zbraní. Tyto cílené útoky byly podle dostupné dokumentace zaměřeny na příslušníky Hamásu a další ozbrojené radikály. Mezi likvidovanými osobami byli i velitelé zapojení do plánování teroristického útoku na Izrael z října roku 2023. Tento původní útok si vyžádal přibližně dvanáct set obětí a přes dvě stě padesát zajatých rukojmích.
Analytici z Evropské rady pro zahraniční vztahy upozorňují, že Pásmo Gazy zažívá klid zbraní pouze podle názvu. Izraelská armáda pokračuje v téměř každodenních leteckých útocích a úderu dronů po celém území. Přestože armáda tvrdí, že míří na bezprostřední hrozby a infrastrukturu Hamásu, největší zátěž nesou i nadále civilní obyvatelé. Pokračující útoky představují hlavní překážku v mezinárodním úsilí o plné prosazení dohodnutého mírového plánu.
Dětský fond Organizace spojených národů UNICEF uvádí, že od vyhlášení příměří zahynulo více než tři sta dětí. Zástupci fondu označují tyto ztráty na životech dětí za zničující a upozorňují na stovky dalších zraněných. Útoky zasáhly také přímo humanitární pracovníky působící v oblasti. Databáze bezpečnosti humanitárních pracovníků eviduje dvě desítky zabitých členů misí od vyhlášení příměří.
Nezávislá výzkumná skupina Airwars potvrzuje, že údaje ministerstva zdravotnictví odpovídají jejím vlastním zjištěním. Výzkumníci zaznamenali zvýšený počet tragických incidentů se zasažením civilního obyvatelstva. Odborníci ze zahraničních univerzit připomínají, že zveřejňované seznamy obětí obsahují jména, věk i identifikační čísla mrtvých. Podle těchto analytiků zůstávají měsíční počty obětí výrazně vyšší než v počátečním období po vyhlášení klidu zbraní.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.
V Česku ještě nedávno panovalo babí léto a velmi příjemné počasí, takže typický podzim začal až v posledních dnech. Meteorologové už ale myslí na zimu. Na základě dlouhodobých modelů naznačili, jak by mohla tentokrát vypadat.
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.