Příměří v Pásmu Gazy nefunguje. Od jeho vyhlášení zemřelo při izraelských útocích 900 lidí

K dohodě o zastavení bojů dospěl Izrael s hnutím Hamás po přijetí dvacetibodového mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Tento dokument výslovně počítal s pozastavením všech vojenských operací včetně leteckého a dělostřeleckého bombardování.

Analýza videonahrávek provedená novináři z BBC ukázala dopady izraelských úderů na řadu civilních i veřejných míst. Mezi zasaženými cíli se ocitla například kavárna na pláži, stanová městečka pro vysídlené obyvatele i smuteční průvod v centrální části Pásma Gazy. Zaznamenané statistiky ukazují, že nejkrvavější období nastalo v uplynulých měsících, kdy bylo měsíčně hlášeno přes sto mrtvých. Nejvyšší měsíční bilanci obětí zaznamenaly úřady v červenci, kdy zahynulo přes sto padesát lidí včetně dvou desítek dětí.

Ministerstvo zdravotnictví v Gaze přičítá všechna tato úmrtí přímo izraelským vojenským akcím, ve svých statistikách však nerozlišuje mezi civilisty a ozbrojenci. Organizace spojených národů považuje tato čísla za spolehlivá a nezávislí experti potvrzují jejich shodnost s vlastními analýzami. Izraelské obranné síly udávané počty obětí rozporují a tvrdí, že neexistuje důvod předpokládat úmrtí všech uvedených osob v důsledku jejich činnosti. Izraelská armáda uvádí, že postupuje přesně s cílem odstranit hrozby a chránit své vojáky i izraelské civilisty v souladu s uzavřenou dohodou.

Podle izraelských médií přiznal bezpečnostní činitel na začátku roku, že během konfliktu v Gaze zahynulo celkově přes sedmdesát tisíc lidí. Z tohoto celkového počtu mělo být podle stejného zdroje více než dvacet tisíc bojovníků. Od vyhlášení příměří eviduje izraelská armáda ztrátu pěti svých vojáků zabitých v boji a jednoho smluvního pracovníka, který zahynul při provozní nehodě. Armáda rovněž deklaruje, že od října zlikvidovala stovky operativců teroristických organizací.

Monitorovací skupina pro výzkum konfliktů zaznamenala přibližně dvě stě izraelských úderů během platnosti dohody o klidu zbraní. Tyto cílené útoky byly podle dostupné dokumentace zaměřeny na příslušníky Hamásu a další ozbrojené radikály. Mezi likvidovanými osobami byli i velitelé zapojení do plánování teroristického útoku na Izrael z října roku 2023. Tento původní útok si vyžádal přibližně dvanáct set obětí a přes dvě stě padesát zajatých rukojmích.

Analytici z Evropské rady pro zahraniční vztahy upozorňují, že Pásmo Gazy zažívá klid zbraní pouze podle názvu. Izraelská armáda pokračuje v téměř každodenních leteckých útocích a úderu dronů po celém území. Přestože armáda tvrdí, že míří na bezprostřední hrozby a infrastrukturu Hamásu, největší zátěž nesou i nadále civilní obyvatelé. Pokračující útoky představují hlavní překážku v mezinárodním úsilí o plné prosazení dohodnutého mírového plánu.

Dětský fond Organizace spojených národů UNICEF uvádí, že od vyhlášení příměří zahynulo více než tři sta dětí. Zástupci fondu označují tyto ztráty na životech dětí za zničující a upozorňují na stovky dalších zraněných. Útoky zasáhly také přímo humanitární pracovníky působící v oblasti. Databáze bezpečnosti humanitárních pracovníků eviduje dvě desítky zabitých členů misí od vyhlášení příměří.

Nezávislá výzkumná skupina Airwars potvrzuje, že údaje ministerstva zdravotnictví odpovídají jejím vlastním zjištěním. Výzkumníci zaznamenali zvýšený počet tragických incidentů se zasažením civilního obyvatelstva. Odborníci ze zahraničních univerzit připomínají, že zveřejňované seznamy obětí obsahují jména, věk i identifikační čísla mrtvých. Podle těchto analytiků zůstávají měsíční počty obětí výrazně vyšší než v počátečním období po vyhlášení klidu zbraní.