Od vyhlášení příměří zahynulo v Pásmu Gazy při izraelských útocích podle nejnovějších údajů tamního ministerstva zdravotnictví více než devět set lidí. Celkový počet palestinských obětí v tomto území tak od vyhlášení klidu zbraní přesáhl tisíc tři sta, přičemž mezi mrtvými je i více než tři sta dětí.
K dohodě o zastavení bojů dospěl Izrael s hnutím Hamás po přijetí dvacetibodového mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Tento dokument výslovně počítal s pozastavením všech vojenských operací včetně leteckého a dělostřeleckého bombardování.
Analýza videonahrávek provedená novináři z BBC ukázala dopady izraelských úderů na řadu civilních i veřejných míst. Mezi zasaženými cíli se ocitla například kavárna na pláži, stanová městečka pro vysídlené obyvatele i smuteční průvod v centrální části Pásma Gazy. Zaznamenané statistiky ukazují, že nejkrvavější období nastalo v uplynulých měsících, kdy bylo měsíčně hlášeno přes sto mrtvých. Nejvyšší měsíční bilanci obětí zaznamenaly úřady v červenci, kdy zahynulo přes sto padesát lidí včetně dvou desítek dětí.
Ministerstvo zdravotnictví v Gaze přičítá všechna tato úmrtí přímo izraelským vojenským akcím, ve svých statistikách však nerozlišuje mezi civilisty a ozbrojenci. Organizace spojených národů považuje tato čísla za spolehlivá a nezávislí experti potvrzují jejich shodnost s vlastními analýzami. Izraelské obranné síly udávané počty obětí rozporují a tvrdí, že neexistuje důvod předpokládat úmrtí všech uvedených osob v důsledku jejich činnosti. Izraelská armáda uvádí, že postupuje přesně s cílem odstranit hrozby a chránit své vojáky i izraelské civilisty v souladu s uzavřenou dohodou.
Podle izraelských médií přiznal bezpečnostní činitel na začátku roku, že během konfliktu v Gaze zahynulo celkově přes sedmdesát tisíc lidí. Z tohoto celkového počtu mělo být podle stejného zdroje více než dvacet tisíc bojovníků. Od vyhlášení příměří eviduje izraelská armáda ztrátu pěti svých vojáků zabitých v boji a jednoho smluvního pracovníka, který zahynul při provozní nehodě. Armáda rovněž deklaruje, že od října zlikvidovala stovky operativců teroristických organizací.
Monitorovací skupina pro výzkum konfliktů zaznamenala přibližně dvě stě izraelských úderů během platnosti dohody o klidu zbraní. Tyto cílené útoky byly podle dostupné dokumentace zaměřeny na příslušníky Hamásu a další ozbrojené radikály. Mezi likvidovanými osobami byli i velitelé zapojení do plánování teroristického útoku na Izrael z října roku 2023. Tento původní útok si vyžádal přibližně dvanáct set obětí a přes dvě stě padesát zajatých rukojmích.
Analytici z Evropské rady pro zahraniční vztahy upozorňují, že Pásmo Gazy zažívá klid zbraní pouze podle názvu. Izraelská armáda pokračuje v téměř každodenních leteckých útocích a úderu dronů po celém území. Přestože armáda tvrdí, že míří na bezprostřední hrozby a infrastrukturu Hamásu, největší zátěž nesou i nadále civilní obyvatelé. Pokračující útoky představují hlavní překážku v mezinárodním úsilí o plné prosazení dohodnutého mírového plánu.
Dětský fond Organizace spojených národů UNICEF uvádí, že od vyhlášení příměří zahynulo více než tři sta dětí. Zástupci fondu označují tyto ztráty na životech dětí za zničující a upozorňují na stovky dalších zraněných. Útoky zasáhly také přímo humanitární pracovníky působící v oblasti. Databáze bezpečnosti humanitárních pracovníků eviduje dvě desítky zabitých členů misí od vyhlášení příměří.
Nezávislá výzkumná skupina Airwars potvrzuje, že údaje ministerstva zdravotnictví odpovídají jejím vlastním zjištěním. Výzkumníci zaznamenali zvýšený počet tragických incidentů se zasažením civilního obyvatelstva. Odborníci ze zahraničních univerzit připomínají, že zveřejňované seznamy obětí obsahují jména, věk i identifikační čísla mrtvých. Podle těchto analytiků zůstávají měsíční počty obětí výrazně vyšší než v počátečním období po vyhlášení klidu zbraní.
Od vyhlášení příměří zahynulo v Pásmu Gazy při izraelských útocích podle nejnovějších údajů tamního ministerstva zdravotnictví více než devět set lidí. Celkový počet palestinských obětí v tomto území tak od vyhlášení klidu zbraní přesáhl tisíc tři sta, přičemž mezi mrtvými je i více než tři sta dětí.
Evropské vlády plánují v boji proti klimatickým změnám masivní rozvoj jaderné energetiky. Tyto plány však narážejí na samotné dopady globálního oteplování. Vlny veder a dlouhotrvající sucha způsobily v letních měsících pokles hladin evropských řek na rekordní minima. Závody tak přicházejí o vodu potřebnou k chlazení reaktorů.
Americká armáda provedla nové letecké údery na cíle v Íránu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu v podobě raketových a dronových útoků na Jordánsko, Bahrajn a Kuvajt. K eskalaci došlo navzdory výslovnému varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv odvetný krok narazí na ještě tvrdší vojenskou reakci. Poslední kolo vzájemných úderů následovalo po nočních útocích, které narušily několikatýdenní období relativního klidu. Napětí v regionu Blízkého východu tak opět prudce vzrostlo a hrozí dalším rozšířením konfliktu.
Evropská komise čelí vnitřnímu tlaku kvůli své odmítavé politice vůči čínské sociální síti TikTok. Část úředníků v bruselském sídle Berlaymont považuje nepřítomnost komise na této platformě za strategickou chybu. Poukazují přitom na skutečnost, že aplikaci v současnosti pravidelně využívá přibližně dvě stě milionů Evropanů. Otázka možného vstupu na tuto síť se tak znovu stala tématem diskusí na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump čelí výrazné nevoli veřejnosti v souvislosti se svými nejnovějšími kroky na mezinárodní i domácí scéně. Jeho rozhodnutí rozpoutat novou obchodní válku s Kanadou a oficiálně přejmenovat Ontarijské jezero na Americké jezero vyvolalo široký odpor. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění webu CNN odmítá tato opatření nadpoloviční většina obyvatel Spojených států. Tento vývoj navíc přichází v citlivém období před nadcházejícími doplňovacími volbami do amerického Kongresu.
Íránské ozbrojené síly zahájily rozsáhlé raketové a dronové útoky na americké vojenské cíle v Jordánsku, Kuvajtu, Iráku a Bahrajnu. Tento vojenský úder následoval poté, co americká armáda v úterý obnovila své letecké operace proti íránskému území. K opětovnému vyostření konfliktu došlo v důsledku zpráv o zásahu civilního domu na jihu Íránu během svatební oslavy. Teherán reagoval sérií odvetných akcí namířených na americké základny napříč celým Blízkým východem.
V kanadské provincii Britská Kolumbie byl opět lokalizován malý plovoucí ostrov, jehož stopy úřady na čas ztratily. Zalesněný útvar poprvé zaznamenaly posádky lodí uprostřed nádrže Williston, která je největším sladkovodním jezerem v této oblasti. Satelitní snímky následně potvrdily existenci ostrova o rozloze odpovídající zhruba jednomu a půl amerického fotbalového hřiště. O několik týdnů později však z původního místa zcela zmizel a vyvolal značný rozruch. Zástupci úřadů nyní potvrdili, že se ostrov podařilo znovu najít poblíž břehu.
Pobřežní silnice v jižním Libanonu v blízkosti izraelských hranic zůstává pustá a lemovaná zničenými budovami i opuštěnou zemědělskou půdou. Posledním viditelným symbolem libanonské státní moci je stanoviště národní armády u města Nakúra, kde vojáci hlídkují za betonovými zátarasami. Jen o několik minut jízdy dále na jih však již vlají izraelské vlajky, které označují počátek okupovaného území. Vstup do této zóny je možný pouze s výslovným povolením izraelské armády.
Řidiči na ulicích Japonskacmusejí výrazně zvolnit tempo, protože maximální povolená rychlost zde klesla ze 60 km/h na 30 km/h. Cílem tohoto opatření je snížit počet úmrtí a zranění mezi chodci na úzkých městských komunikacích. Nový limit se týká obytných ulic bez středové čáry a bez dopravních značek určujících vyšší rychlost.
V Česku dnes započal meteorologický podzim a pomalu se blíží i první víkend během tohoto ročního období. Podle předpovědi nabídne přeháňky, ale zároveň i poměrně teplé počasí. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Írán je mrtvý, prohlásil americký prezident Donald Trump na sociálních sítích. Teherán podle jeho slov přišel o námořnictvo i letectvo a nemá prostředky na výplaty pro vojáky či policisty. Trump se navezl také do íránského politického vedení.
Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu.
