Evropské vlády plánují v boji proti klimatickým změnám masivní rozvoj jaderné energetiky. Tyto plány však narážejí na samotné dopady globálního oteplování. Vlny veder a dlouhotrvající sucha způsobily v letních měsících pokles hladin evropských řek na rekordní minima. Závody tak přicházejí o vodu potřebnou k chlazení reaktorů.
Vzhledem k nedostatku chladicí vody musely některé jaderné elektrárny dočasně zastavit provoz nebo výrazně omezit svůj výkon. Vzniklé výpadky nutí kabinety i energetické společnosti k přehodnocení plánovaných miliardových investic do nových zařízení. Podle profesora historie technologií Per Högseliuse ze švédského královského institutu KTH činí změna klimatu jadernou energii stále méně předvídatelnou, uvedl pro Politico.
Dopady extrémního počasí se projevily v řadě evropských zemí. Jediná bulharská jaderná elektrárna musela snížit dodávky elektřiny. Rumunsko se pokusilo udržet průtok vody odstřelem skály, nakonec však bylo nuceno odstavit oba své reaktory. Maďarsko se těsně vyhnulo úplnému uzavření své jediné jaderné elektrárny, která pokrývá polovinu domácí spotřeby, avšak snížilo její produkci o tři čtvrtiny.
Ve Francii musel rekordní počet reaktorů zcela zastavit provoz nebo snížit výrobu. Problémy přitom nenastávají pouze při absolutním nedostatku vody. Vážnějším omezením bývají předpisy na ochranu životního prostředí, které zakazují vypouštět příliš teplou vodu zpět do řek. Švýcarsko z tohoto důvodu odstavilo jeden ze svých reaktorů již začátkem léta.
Vedle sucha představují pro jadernou infrastrukturu riziko také rozsáhlé lesní požáry, silné bouře a záplavy. Elektrárny na mořském pobřeží se potýkají zase s jinými komplikacemi. V teplejších vodách se nadměrně množí medúzy, jejichž hejna opakovaně ucpávají čerpací systémy. K tomuto fenoménu došlo například u francouzských zařízení.
Současné výpadky nastávají v době, kdy jaderná energetika zažívá celosvětový návrat do přízně politiků. Koalice států Evropské unie plánuje zvýšit výrobu elektřiny z jádra o padesát procent do poloviny tohoto století, zatímco Velká Británie chce svou kapacitu čtyřnásobně navýšit. Stejný cíl deklaruje také americká administrativa, jež reaguje na prudký nárůst spotřeby datových center.
Evropa je jako nejrychleji se oteplující kontinent vůči těmto rizikům zvláště zranitelná, protože většina jejích reaktorů stojí u vnitrozemských řek. Mezinárodní agentura pro atomovou energii upozornila, že v roce 2022 záviselo na sladkovodních zdrojích vystavených významnému tepelnému tlaku přibližně patnáct procent světových reaktorů. Během následujících dvou desetiletí má tento podíl vzrůst na dvacet pět procent.
Většina stávajících jaderných zařízení v Evropě i ve světě byla navržena v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století pro zcela odlišné klimatické podmínky. Podle odborníků jsou sice systémy dimenzovány na vlny veder trvající několik dní, avšak třítýdenní nebo měsíční extrémy představují pro infrastrukturu obrovskou zátěž. Frekvence odstávek v letním období přitom vzrůstá s každou dekádou.
Extrémní události vedou vlády a provozovatele ke změně plánování a investicím do odolnosti zařízení. Francouzský státní gigant EDF plánuje do roku 2040 vynaložit přes čtyři miliardy eur na přizpůsobení svých elektráren klimatickým změnám. Maďarský premiér Péter Magyar přehodnocuje plány na rozšíření elektrárny Paks s odkazem na nevhodnost chladicího systému. Rumunské ministerstvo energetiky uvedlo, že sucho sice plány na expanzi nezměnilo, zdůraznilo však nutnost důkladného posouzení klimatických a hydrologických rizik u budoucích projektů.
Rostoucí rizika ovlivňují také výběr lokalit pro výstavbu nové generace jaderných reaktorů, kde je dostupnost vody klíčovým faktorem. Zástupci Mezinárodní energetické agentury potvrdili, že drtivá většina nových projektů ve světě již vzniká na mořském pobřeží. Změna konstrukčních a geografických strategií tak má pomoci zajistit stabilitu dodávek energie v teplejším světě.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě, aby od půlnoci ze soboty na neděli na tři dny přerušila útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev. Rozkaz má souviset s probíhající diplomatickou misí amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera.
Meteorologický podzim je už teď v plném proudu a za týden to bude platit dvojnásob. Počasí by mělo odpovídat tomu, že se ještě více vzdálíme od léta. Lidem se například bude hodit deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americký prezident Donald Trump se na sociální síti opřel do krajanů, kteří ho kritizují za stále probíhající válku s Íránem. Podle jeho slov existují lidé, jimž by se líbilo, kdyby Spojené státy ukončily konflikt jako poražené. Do této skupiny zařadil i politiky Demokratické strany.
Britská královská rodina zažívá období návratů. Po princi Harrym a jeho ženě Meghan se má na Ostrovy vrátit také někdejší vévodkyně z Yorku Sarah Fergusonová, bývalá manželka zkompromitovaného prince Andrewa. Informovala o tom britská stanice BBC.
V Česku se medvědi vyskytují jen výjimečně. O to větší může být strach některých lidí z těchto obávaných šelem. Samici se dvěma mláďaty měly v pátek spatřit děti u hřiště na Vizovicku.
Americký prezident Donald Trump přitvrzuje ve svém tlaku na tamní centrální banku. Včera pohrozil, že pokud Federální rezervní systém nesníží úrokové sazby, Spojené státy přestanou obchodovat se zeměmi, vůči nimž vykazují obchodní deficit. „Snižte sazby, nebo přestanu obchodovat se zeměmi, vůči nimž máme deficit,“ uvedl Trump na své sociální síti Truth Social. Výslovně dodal, že takový postup by podle něj byl dokonce „lepší než cla“.
Ukrajina se připravuje na významnou víkendovou návštěvu. Ze Spojených států amerických dorazí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner. Dvojice diplomatů se zastaví i v Rusku, informovala britská stanice BBC.
Od úterý sice máme meteorologický podzim, ale v některých částech Evropy nadále panuje horké léto. Upozornila na to britská stanice BBC. Nad 40 stupňů vystoupila odpolední maxima například ve Francii či Španělsku, kde dokonce padl letošní teplotní rekord.
Předseda vlády Andrej Babiš a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (oba ANO) představili ve čtvrtek novou generaci mobilní aplikace EZKarta. Aplikace získala zcela nový vzhled a výrazně rozšiřuje množství zdravotních informací, ke kterým mají lidé přístup přímo ve svém telefonu.
Česko bude příští týden na pohřbu zesnulého norského krále Haralda V. reprezentovat prezident Petr Pavel. Účast hlavy státu na smutečním obřadu v Oslu potvrdil Pražský hrad. Harald zemřel na konci srpna, bylo mu 89 let.
Exprezident Miloš Zeman se sice už přes tři roky drží mimo vrcholovou politiku, ale k dění na politické scéně se vyjadřuje neustále.
Američané i Britové se konečně dočkali. Americký prezident Donald Trump poprvé okomentoval návrat prince Harryho a jeho manželky Meghan z USA do Velké Británie.