Evropské vlády plánují v boji proti klimatickým změnám masivní rozvoj jaderné energetiky. Tyto plány však narážejí na samotné dopady globálního oteplování. Vlny veder a dlouhotrvající sucha způsobily v letních měsících pokles hladin evropských řek na rekordní minima. Závody tak přicházejí o vodu potřebnou k chlazení reaktorů.
Vzhledem k nedostatku chladicí vody musely některé jaderné elektrárny dočasně zastavit provoz nebo výrazně omezit svůj výkon. Vzniklé výpadky nutí kabinety i energetické společnosti k přehodnocení plánovaných miliardových investic do nových zařízení. Podle profesora historie technologií Per Högseliuse ze švédského královského institutu KTH činí změna klimatu jadernou energii stále méně předvídatelnou, uvedl pro Politico.
Dopady extrémního počasí se projevily v řadě evropských zemí. Jediná bulharská jaderná elektrárna musela snížit dodávky elektřiny. Rumunsko se pokusilo udržet průtok vody odstřelem skály, nakonec však bylo nuceno odstavit oba své reaktory. Maďarsko se těsně vyhnulo úplnému uzavření své jediné jaderné elektrárny, která pokrývá polovinu domácí spotřeby, avšak snížilo její produkci o tři čtvrtiny.
Ve Francii musel rekordní počet reaktorů zcela zastavit provoz nebo snížit výrobu. Problémy přitom nenastávají pouze při absolutním nedostatku vody. Vážnějším omezením bývají předpisy na ochranu životního prostředí, které zakazují vypouštět příliš teplou vodu zpět do řek. Švýcarsko z tohoto důvodu odstavilo jeden ze svých reaktorů již začátkem léta.
Vedle sucha představují pro jadernou infrastrukturu riziko také rozsáhlé lesní požáry, silné bouře a záplavy. Elektrárny na mořském pobřeží se potýkají zase s jinými komplikacemi. V teplejších vodách se nadměrně množí medúzy, jejichž hejna opakovaně ucpávají čerpací systémy. K tomuto fenoménu došlo například u francouzských zařízení.
Současné výpadky nastávají v době, kdy jaderná energetika zažívá celosvětový návrat do přízně politiků. Koalice států Evropské unie plánuje zvýšit výrobu elektřiny z jádra o padesát procent do poloviny tohoto století, zatímco Velká Británie chce svou kapacitu čtyřnásobně navýšit. Stejný cíl deklaruje také americká administrativa, jež reaguje na prudký nárůst spotřeby datových center.
Evropa je jako nejrychleji se oteplující kontinent vůči těmto rizikům zvláště zranitelná, protože většina jejích reaktorů stojí u vnitrozemských řek. Mezinárodní agentura pro atomovou energii upozornila, že v roce 2022 záviselo na sladkovodních zdrojích vystavených významnému tepelnému tlaku přibližně patnáct procent světových reaktorů. Během následujících dvou desetiletí má tento podíl vzrůst na dvacet pět procent.
Většina stávajících jaderných zařízení v Evropě i ve světě byla navržena v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století pro zcela odlišné klimatické podmínky. Podle odborníků jsou sice systémy dimenzovány na vlny veder trvající několik dní, avšak třítýdenní nebo měsíční extrémy představují pro infrastrukturu obrovskou zátěž. Frekvence odstávek v letním období přitom vzrůstá s každou dekádou.
Extrémní události vedou vlády a provozovatele ke změně plánování a investicím do odolnosti zařízení. Francouzský státní gigant EDF plánuje do roku 2040 vynaložit přes čtyři miliardy eur na přizpůsobení svých elektráren klimatickým změnám. Maďarský premiér Péter Magyar přehodnocuje plány na rozšíření elektrárny Paks s odkazem na nevhodnost chladicího systému. Rumunské ministerstvo energetiky uvedlo, že sucho sice plány na expanzi nezměnilo, zdůraznilo však nutnost důkladného posouzení klimatických a hydrologických rizik u budoucích projektů.
Rostoucí rizika ovlivňují také výběr lokalit pro výstavbu nové generace jaderných reaktorů, kde je dostupnost vody klíčovým faktorem. Zástupci Mezinárodní energetické agentury potvrdili, že drtivá většina nových projektů ve světě již vzniká na mořském pobřeží. Změna konstrukčních a geografických strategií tak má pomoci zajistit stabilitu dodávek energie v teplejším světě.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.