Evropské vlády plánují v boji proti klimatickým změnám masivní rozvoj jaderné energetiky. Tyto plány však narážejí na samotné dopady globálního oteplování. Vlny veder a dlouhotrvající sucha způsobily v letních měsících pokles hladin evropských řek na rekordní minima. Závody tak přicházejí o vodu potřebnou k chlazení reaktorů.
Vzhledem k nedostatku chladicí vody musely některé jaderné elektrárny dočasně zastavit provoz nebo výrazně omezit svůj výkon. Vzniklé výpadky nutí kabinety i energetické společnosti k přehodnocení plánovaných miliardových investic do nových zařízení. Podle profesora historie technologií Per Högseliuse ze švédského královského institutu KTH činí změna klimatu jadernou energii stále méně předvídatelnou, uvedl pro Politico.
Dopady extrémního počasí se projevily v řadě evropských zemí. Jediná bulharská jaderná elektrárna musela snížit dodávky elektřiny. Rumunsko se pokusilo udržet průtok vody odstřelem skály, nakonec však bylo nuceno odstavit oba své reaktory. Maďarsko se těsně vyhnulo úplnému uzavření své jediné jaderné elektrárny, která pokrývá polovinu domácí spotřeby, avšak snížilo její produkci o tři čtvrtiny.
Ve Francii musel rekordní počet reaktorů zcela zastavit provoz nebo snížit výrobu. Problémy přitom nenastávají pouze při absolutním nedostatku vody. Vážnějším omezením bývají předpisy na ochranu životního prostředí, které zakazují vypouštět příliš teplou vodu zpět do řek. Švýcarsko z tohoto důvodu odstavilo jeden ze svých reaktorů již začátkem léta.
Vedle sucha představují pro jadernou infrastrukturu riziko také rozsáhlé lesní požáry, silné bouře a záplavy. Elektrárny na mořském pobřeží se potýkají zase s jinými komplikacemi. V teplejších vodách se nadměrně množí medúzy, jejichž hejna opakovaně ucpávají čerpací systémy. K tomuto fenoménu došlo například u francouzských zařízení.
Současné výpadky nastávají v době, kdy jaderná energetika zažívá celosvětový návrat do přízně politiků. Koalice států Evropské unie plánuje zvýšit výrobu elektřiny z jádra o padesát procent do poloviny tohoto století, zatímco Velká Británie chce svou kapacitu čtyřnásobně navýšit. Stejný cíl deklaruje také americká administrativa, jež reaguje na prudký nárůst spotřeby datových center.
Evropa je jako nejrychleji se oteplující kontinent vůči těmto rizikům zvláště zranitelná, protože většina jejích reaktorů stojí u vnitrozemských řek. Mezinárodní agentura pro atomovou energii upozornila, že v roce 2022 záviselo na sladkovodních zdrojích vystavených významnému tepelnému tlaku přibližně patnáct procent světových reaktorů. Během následujících dvou desetiletí má tento podíl vzrůst na dvacet pět procent.
Většina stávajících jaderných zařízení v Evropě i ve světě byla navržena v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století pro zcela odlišné klimatické podmínky. Podle odborníků jsou sice systémy dimenzovány na vlny veder trvající několik dní, avšak třítýdenní nebo měsíční extrémy představují pro infrastrukturu obrovskou zátěž. Frekvence odstávek v letním období přitom vzrůstá s každou dekádou.
Extrémní události vedou vlády a provozovatele ke změně plánování a investicím do odolnosti zařízení. Francouzský státní gigant EDF plánuje do roku 2040 vynaložit přes čtyři miliardy eur na přizpůsobení svých elektráren klimatickým změnám. Maďarský premiér Péter Magyar přehodnocuje plány na rozšíření elektrárny Paks s odkazem na nevhodnost chladicího systému. Rumunské ministerstvo energetiky uvedlo, že sucho sice plány na expanzi nezměnilo, zdůraznilo však nutnost důkladného posouzení klimatických a hydrologických rizik u budoucích projektů.
Rostoucí rizika ovlivňují také výběr lokalit pro výstavbu nové generace jaderných reaktorů, kde je dostupnost vody klíčovým faktorem. Zástupci Mezinárodní energetické agentury potvrdili, že drtivá většina nových projektů ve světě již vzniká na mořském pobřeží. Změna konstrukčních a geografických strategií tak má pomoci zajistit stabilitu dodávek energie v teplejším světě.
Od vyhlášení příměří zahynulo v Pásmu Gazy při izraelských útocích podle nejnovějších údajů tamního ministerstva zdravotnictví více než devět set lidí. Celkový počet palestinských obětí v tomto území tak od vyhlášení klidu zbraní přesáhl tisíc tři sta, přičemž mezi mrtvými je i více než tři sta dětí.
Evropské vlády plánují v boji proti klimatickým změnám masivní rozvoj jaderné energetiky. Tyto plány však narážejí na samotné dopady globálního oteplování. Vlny veder a dlouhotrvající sucha způsobily v letních měsících pokles hladin evropských řek na rekordní minima. Závody tak přicházejí o vodu potřebnou k chlazení reaktorů.
Americká armáda provedla nové letecké údery na cíle v Íránu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu v podobě raketových a dronových útoků na Jordánsko, Bahrajn a Kuvajt. K eskalaci došlo navzdory výslovnému varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv odvetný krok narazí na ještě tvrdší vojenskou reakci. Poslední kolo vzájemných úderů následovalo po nočních útocích, které narušily několikatýdenní období relativního klidu. Napětí v regionu Blízkého východu tak opět prudce vzrostlo a hrozí dalším rozšířením konfliktu.
Evropská komise čelí vnitřnímu tlaku kvůli své odmítavé politice vůči čínské sociální síti TikTok. Část úředníků v bruselském sídle Berlaymont považuje nepřítomnost komise na této platformě za strategickou chybu. Poukazují přitom na skutečnost, že aplikaci v současnosti pravidelně využívá přibližně dvě stě milionů Evropanů. Otázka možného vstupu na tuto síť se tak znovu stala tématem diskusí na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump čelí výrazné nevoli veřejnosti v souvislosti se svými nejnovějšími kroky na mezinárodní i domácí scéně. Jeho rozhodnutí rozpoutat novou obchodní válku s Kanadou a oficiálně přejmenovat Ontarijské jezero na Americké jezero vyvolalo široký odpor. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění webu CNN odmítá tato opatření nadpoloviční většina obyvatel Spojených států. Tento vývoj navíc přichází v citlivém období před nadcházejícími doplňovacími volbami do amerického Kongresu.
Íránské ozbrojené síly zahájily rozsáhlé raketové a dronové útoky na americké vojenské cíle v Jordánsku, Kuvajtu, Iráku a Bahrajnu. Tento vojenský úder následoval poté, co americká armáda v úterý obnovila své letecké operace proti íránskému území. K opětovnému vyostření konfliktu došlo v důsledku zpráv o zásahu civilního domu na jihu Íránu během svatební oslavy. Teherán reagoval sérií odvetných akcí namířených na americké základny napříč celým Blízkým východem.
V kanadské provincii Britská Kolumbie byl opět lokalizován malý plovoucí ostrov, jehož stopy úřady na čas ztratily. Zalesněný útvar poprvé zaznamenaly posádky lodí uprostřed nádrže Williston, která je největším sladkovodním jezerem v této oblasti. Satelitní snímky následně potvrdily existenci ostrova o rozloze odpovídající zhruba jednomu a půl amerického fotbalového hřiště. O několik týdnů později však z původního místa zcela zmizel a vyvolal značný rozruch. Zástupci úřadů nyní potvrdili, že se ostrov podařilo znovu najít poblíž břehu.
Pobřežní silnice v jižním Libanonu v blízkosti izraelských hranic zůstává pustá a lemovaná zničenými budovami i opuštěnou zemědělskou půdou. Posledním viditelným symbolem libanonské státní moci je stanoviště národní armády u města Nakúra, kde vojáci hlídkují za betonovými zátarasami. Jen o několik minut jízdy dále na jih však již vlají izraelské vlajky, které označují počátek okupovaného území. Vstup do této zóny je možný pouze s výslovným povolením izraelské armády.
Řidiči na ulicích Japonskacmusejí výrazně zvolnit tempo, protože maximální povolená rychlost zde klesla ze 60 km/h na 30 km/h. Cílem tohoto opatření je snížit počet úmrtí a zranění mezi chodci na úzkých městských komunikacích. Nový limit se týká obytných ulic bez středové čáry a bez dopravních značek určujících vyšší rychlost.
V Česku dnes započal meteorologický podzim a pomalu se blíží i první víkend během tohoto ročního období. Podle předpovědi nabídne přeháňky, ale zároveň i poměrně teplé počasí. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Írán je mrtvý, prohlásil americký prezident Donald Trump na sociálních sítích. Teherán podle jeho slov přišel o námořnictvo i letectvo a nemá prostředky na výplaty pro vojáky či policisty. Trump se navezl také do íránského politického vedení.
Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu.