Americká armáda provedla nové letecké údery na cíle v Íránu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu v podobě raketových a dronových útoků na Jordánsko, Bahrajn a Kuvajt. K eskalaci došlo navzdory výslovnému varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv odvetný krok narazí na ještě tvrdší vojenskou reakci. Poslední kolo vzájemných úderů následovalo po nočních útocích, které narušily několikatýdenní období relativního klidu. Napětí v regionu Blízkého východu tak opět prudce vzrostlo a hrozí dalším rozšířením konfliktu.
Prezident Trump po oznámení nových amerických úderů varoval Írán před závažnými následky v případě další odvetné akce. Na sociální síti Truth Social uvedl, že v záloze zůstává připraven největší útok, po kterém z Íránské islámské republiky nezbude téměř nic. Americký lídr zároveň zdůraznil, že současná pozice Spojených států je výhodná díky téměř úplné kontrole nad Hormuzským průlivem a kolabující íránské ekonomice. V reakci na oznámení nových vojenských akcí vzrostly ceny ropy nad devadesát čtyři dolarů za barel.
Teherán přislíbil zničující odpověď a vyslal balistické rakety směrem k Jordánsku a drony na objekty v Bahrajnu a Kuvajtu. Íránské úřady zároveň uvedly, že střepiny z jednoho z amerických úderů zasáhly obytnou budovu v pobřežní vesnici Kúhestak na jihu země. V objektu v danou chvíli probíhala svatební oslava, přičemž při výbuchu zahynuli nejméně čtyři lidé včetně čtyřletého dítěte a desítky dalších utrpěly zranění. Podle regionálních představitelů tvořily většinu zraněných ženy a děti, přičemž útok vyvolal v zemi silné rozhořčení.
Americké centrální velení CENTCOM potvrdilo, že úterní údery byly reakcí na pokusy o útoky proti komerční lodní dopravě v Hormuzském průlivu a americkým jednotkám v regionu. Operace byla zaměřena na stanoviště protivzdušné obrany, radarové systémy, námořní zařízení a komunikace spojené s íránskými Revolučními gardami. Útoky trvaly více než šest hodin a zasáhly například radarové systémy, které se Teherán pokoušel znovu vybudovat. Podle zástupců americké armády čekaly síly Spojených států na dokončení obnovy radarů, aby je následně opět zničily.
Podle íránských státních médií zasáhly americké střely řadu lokalit po celé zemi. V centrální oblasti Chúzistánu u hranic s Irákem zahynulo při náletech sedm lidí. Terčem útoků se stala také klíčová přístavní města Čáhbahár a Konárak na břehu Ománského zálivu, která disponují významnou námořní a vojenskou infrastrukturou. Výbuchy byly hlášeny také východně od města Bandare Abbás, na ostrově Kešm či v jihovýchodní oblasti u regionálního letiště v Džíroftu.
Jordánské úřady oznámily, že se jejich protivzdušné obraně podařilo zachytit deset íránských střel, zatímco další tři dopadly do neobydlených oblastí. Podle jordánské armády si raketový útok nevyžádal žádné oběti na životech ani zranění. Protivzdušnou obranu aktivovaly také Kuvajt a Bahrajn, které likvidovaly příchozí íránské bezpilotní prostředky. Teherán rovněž deklaroval provedení kombinovaného raketového a dronového úderu na město Erbíl v autonomním iráckém Kurdistánu.
Obnovení vojenských akcí přichází v době vyostřeného zápasu o kontrolu nad Hormuzským průlivem, který představuje klíčovou tepnu pro globální dodávky energií. Zatímco Teherán si nárokuje právo tuto úžinu kontrolovat, Washington ji považuje za mezinárodní vody. Od počátku nového kola úderů byly v průlivu zasaženy dva ropné tankery. Spojené státy zdůvodnily své nedělní údery tím, že se Írán pokoušel naklást do vody nové námořní miny pomocí odpalovacích zařízení.
Evropské vlády plánují v boji proti klimatickým změnám masivní rozvoj jaderné energetiky. Tyto plány však narážejí na samotné dopady globálního oteplování. Vlny veder a dlouhotrvající sucha způsobily v letních měsících pokles hladin evropských řek na rekordní minima. Závody tak přicházejí o vodu potřebnou k chlazení reaktorů.
Americká armáda provedla nové letecké údery na cíle v Íránu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu v podobě raketových a dronových útoků na Jordánsko, Bahrajn a Kuvajt. K eskalaci došlo navzdory výslovnému varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv odvetný krok narazí na ještě tvrdší vojenskou reakci. Poslední kolo vzájemných úderů následovalo po nočních útocích, které narušily několikatýdenní období relativního klidu. Napětí v regionu Blízkého východu tak opět prudce vzrostlo a hrozí dalším rozšířením konfliktu.
Evropská komise čelí vnitřnímu tlaku kvůli své odmítavé politice vůči čínské sociální síti TikTok. Část úředníků v bruselském sídle Berlaymont považuje nepřítomnost komise na této platformě za strategickou chybu. Poukazují přitom na skutečnost, že aplikaci v současnosti pravidelně využívá přibližně dvě stě milionů Evropanů. Otázka možného vstupu na tuto síť se tak znovu stala tématem diskusí na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump čelí výrazné nevoli veřejnosti v souvislosti se svými nejnovějšími kroky na mezinárodní i domácí scéně. Jeho rozhodnutí rozpoutat novou obchodní válku s Kanadou a oficiálně přejmenovat Ontarijské jezero na Americké jezero vyvolalo široký odpor. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění webu CNN odmítá tato opatření nadpoloviční většina obyvatel Spojených států. Tento vývoj navíc přichází v citlivém období před nadcházejícími doplňovacími volbami do amerického Kongresu.
Íránské ozbrojené síly zahájily rozsáhlé raketové a dronové útoky na americké vojenské cíle v Jordánsku, Kuvajtu, Iráku a Bahrajnu. Tento vojenský úder následoval poté, co americká armáda v úterý obnovila své letecké operace proti íránskému území. K opětovnému vyostření konfliktu došlo v důsledku zpráv o zásahu civilního domu na jihu Íránu během svatební oslavy. Teherán reagoval sérií odvetných akcí namířených na americké základny napříč celým Blízkým východem.
V kanadské provincii Britská Kolumbie byl opět lokalizován malý plovoucí ostrov, jehož stopy úřady na čas ztratily. Zalesněný útvar poprvé zaznamenaly posádky lodí uprostřed nádrže Williston, která je největším sladkovodním jezerem v této oblasti. Satelitní snímky následně potvrdily existenci ostrova o rozloze odpovídající zhruba jednomu a půl amerického fotbalového hřiště. O několik týdnů později však z původního místa zcela zmizel a vyvolal značný rozruch. Zástupci úřadů nyní potvrdili, že se ostrov podařilo znovu najít poblíž břehu.
Pobřežní silnice v jižním Libanonu v blízkosti izraelských hranic zůstává pustá a lemovaná zničenými budovami i opuštěnou zemědělskou půdou. Posledním viditelným symbolem libanonské státní moci je stanoviště národní armády u města Nakúra, kde vojáci hlídkují za betonovými zátarasami. Jen o několik minut jízdy dále na jih však již vlají izraelské vlajky, které označují počátek okupovaného území. Vstup do této zóny je možný pouze s výslovným povolením izraelské armády.
Řidiči na ulicích Japonskacmusejí výrazně zvolnit tempo, protože maximální povolená rychlost zde klesla ze 60 km/h na 30 km/h. Cílem tohoto opatření je snížit počet úmrtí a zranění mezi chodci na úzkých městských komunikacích. Nový limit se týká obytných ulic bez středové čáry a bez dopravních značek určujících vyšší rychlost.
V Česku dnes započal meteorologický podzim a pomalu se blíží i první víkend během tohoto ročního období. Podle předpovědi nabídne přeháňky, ale zároveň i poměrně teplé počasí. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Írán je mrtvý, prohlásil americký prezident Donald Trump na sociálních sítích. Teherán podle jeho slov přišel o námořnictvo i letectvo a nemá prostředky na výplaty pro vojáky či policisty. Trump se navezl také do íránského politického vedení.
Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu.
Americký prezident Donald Trump měl vždy blízko i k šoubyznysu, jemuž se zcela nevyhýbá ani jako nejvyšší představitel Spojených států amerických. Důkazem je jeho nejnovější iniciativa, kdy se chce pokusit Hollywoodu vrátit zašlou slávu.