BBC: Izrael rozšiřuje svou přítomnost v Libanonu. Zakládá požáry a demoluje domy, příměří navzdory

Tato část země představuje tradiční sídlo šíitské komunity, která tvoří hlavní základnu podpory pro hnutí Hizballáh. Jde o oblast, která za poslední dvě desetiletí zažila již tři invaze izraelských sil v rámci bojů proti této ozbrojené skupině. Poslední vojenská operace vypukla v březnu poté, co Hizballáh zahájil raketovou palbu na izraelské území v reakci na zabití íránského nejvyššího vůdce. Tímto krokem se Libanon zapojil do širšího konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem.

Organizace spojených národů udržuje v oblasti mírovou misi známou pod zkratkou UNIFIL, jejíž konvoje představují jednu z mála možností, jak do okupovaného sektoru proniknout. Izraelská armáda na tomto území srovnala se zemí celé vesnice a v demolici objektů i leteckých úderech pokračuje i po červnovém vyhlášení příměří. Finská jednotka v rámci mise OSN nedávno doprovázela civilní konvoj do křesťanských vesnic ležících v těsné blízkosti hranic. Tyto komunity byly během přímých bojů ušetřeny, v současnosti jsou však kvůli okupaci okolního území odříznuty od zbytku země.

Pásmo území pod přímou kontrolou Izraele tvoří přibližně pět procent rozlohy Libanonu a v některých místech zasahuje až deset kilometrů do vnitrozemí. Podél hraniční zdi vybudovala izraelská armáda nové obslužné komunikace a vykazuje zde intenzivní pohyb vojenské techniky i osob. Izraelští vojáci využívají opuštěné rezidenční budovy, které maskují ochrannými sítěmi proti útokům výbušných dronů Hizballáhu. Z oblohy se neustále ozývá zvuk izraelských průzkumných bezpilotních letounů a z dálky znějí výbuchy provázející demolice obytných domů.

Izraelský ministr obrany Israel Katz nedávno nařídil armádě, aby podnikla všechny potřebné kroky k přípravě na dlouhodobou přítomnost v tomto regionu. Izraelští představitelé vysvětlují své kroky snahou vytvořit takzvané bezpečnostní pásmo, které má ochránit obce na severu Izraele před raketovými a dronovými útoky i před případnou pozemní invazí. Podle údajů mírové mise UNIFIL zřídila izraelská armáda v obsazených oblastech čtyři nové základny, čímž se celkový počet jejích stanovišť zvýšil na devět.

Mluvčí mise UNIFIL Kandice Ardielová pro BBC potvrdila, že v posledních měsících dochází k upevňování a opevňování izraelských pozic i k výstavbě ochranné infrastruktury. Pozorovatelé OSN rovněž zaznamenali přítomnost izraelského civilního personálu, který se podílí na demolicích a inženýrských pracích podporujících vojenské aktivity. Organizace pro lidská práva upozorňují, že cílené ničení civilní infrastruktury může představovat válečný zločin. V důsledku bojů a okupace zůstávají stotisíce Libanonců vyhnány ze svých domovů bez jistoty, zda se budou moci vrátit.

Izraelská armáda v reakci na obvinění uvedla, že zničené budovy sloužily Hizballáhu k vojenským účelům a že veškeré operace provádí v souladu s mezinárodním právem. Libanonské zpravodajské služby však od červnového dojednání předběžné dohody zaznamenaly více než pět tisíc izraelských porušení klidu zbraní. Tato porušení zahrnují letecké údery, útoky dronů, dělostřelecké ostřelování i téměř každodenní přeshraniční výpady izraelských jednotek. Samotné hnutí Hizballáh po vyhlášení příměří neútočí na izraelské území, zaměřuje se však na izraelské vojáky působící uvnitř Libanonu.

Podle představitelů libanonských bezpečnostních složek Izrael systematicky rozšiřuje svou přítomnost, zakládá požáry a pokračuje v demolicích domů i přes platné příměří. Cílem těchto kroků je podle nich zabránit návratu místních obyvatel do pohraničních vesnic v nadcházejících letech. Izrael podmiňuje své stažení úplným odzbrojením Hizballáhu, což je požadavek, který libanonská vláda nemůže bez souhlasu samotného hnutí splnit. Hizballáh si i přes utrpěné ztráty v nedávných střetech zachovává značný vojenský potenciál a vliv.

Plán zprostředkovaný Spojenými státy počítal s postupným stahováním z takzvaných pilotních zón, kde měla kontrolu převzít libanonská státní armáda a dohlédnout na odzbrojení Hizballáhu. Vůdce Hizballáhu Naím Kásim však tyto návrhy označil za ponižující kapitulaci a zdůraznil, že debata o zbraních je možná až po úplném odchodu izraelských sil. Izraelská strana naopak tvrdí, že libanonská armáda nevyvíjí dostatečné úsilí k potlačení aktivit ozbrojeného hnutí. Mnozí diplomaté proto předpokládají, že do nadcházejících izraelských voleb k žádnému posunu v jednáních nedojde.