Pobřežní silnice v jižním Libanonu v blízkosti izraelských hranic zůstává pustá a lemovaná zničenými budovami i opuštěnou zemědělskou půdou. Posledním viditelným symbolem libanonské státní moci je stanoviště národní armády u města Nakúra, kde vojáci hlídkují za betonovými zátarasami. Jen o několik minut jízdy dále na jih však již vlají izraelské vlajky, které označují počátek okupovaného území. Vstup do této zóny je možný pouze s výslovným povolením izraelské armády.
Tato část země představuje tradiční sídlo šíitské komunity, která tvoří hlavní základnu podpory pro hnutí Hizballáh. Jde o oblast, která za poslední dvě desetiletí zažila již tři invaze izraelských sil v rámci bojů proti této ozbrojené skupině. Poslední vojenská operace vypukla v březnu poté, co Hizballáh zahájil raketovou palbu na izraelské území v reakci na zabití íránského nejvyššího vůdce. Tímto krokem se Libanon zapojil do širšího konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem.
Organizace spojených národů udržuje v oblasti mírovou misi známou pod zkratkou UNIFIL, jejíž konvoje představují jednu z mála možností, jak do okupovaného sektoru proniknout. Izraelská armáda na tomto území srovnala se zemí celé vesnice a v demolici objektů i leteckých úderech pokračuje i po červnovém vyhlášení příměří. Finská jednotka v rámci mise OSN nedávno doprovázela civilní konvoj do křesťanských vesnic ležících v těsné blízkosti hranic. Tyto komunity byly během přímých bojů ušetřeny, v současnosti jsou však kvůli okupaci okolního území odříznuty od zbytku země.
Pásmo území pod přímou kontrolou Izraele tvoří přibližně pět procent rozlohy Libanonu a v některých místech zasahuje až deset kilometrů do vnitrozemí. Podél hraniční zdi vybudovala izraelská armáda nové obslužné komunikace a vykazuje zde intenzivní pohyb vojenské techniky i osob. Izraelští vojáci využívají opuštěné rezidenční budovy, které maskují ochrannými sítěmi proti útokům výbušných dronů Hizballáhu. Z oblohy se neustále ozývá zvuk izraelských průzkumných bezpilotních letounů a z dálky znějí výbuchy provázející demolice obytných domů.
Izraelský ministr obrany Israel Katz nedávno nařídil armádě, aby podnikla všechny potřebné kroky k přípravě na dlouhodobou přítomnost v tomto regionu. Izraelští představitelé vysvětlují své kroky snahou vytvořit takzvané bezpečnostní pásmo, které má ochránit obce na severu Izraele před raketovými a dronovými útoky i před případnou pozemní invazí. Podle údajů mírové mise UNIFIL zřídila izraelská armáda v obsazených oblastech čtyři nové základny, čímž se celkový počet jejích stanovišť zvýšil na devět.
Mluvčí mise UNIFIL Kandice Ardielová pro BBC potvrdila, že v posledních měsících dochází k upevňování a opevňování izraelských pozic i k výstavbě ochranné infrastruktury. Pozorovatelé OSN rovněž zaznamenali přítomnost izraelského civilního personálu, který se podílí na demolicích a inženýrských pracích podporujících vojenské aktivity. Organizace pro lidská práva upozorňují, že cílené ničení civilní infrastruktury může představovat válečný zločin. V důsledku bojů a okupace zůstávají stotisíce Libanonců vyhnány ze svých domovů bez jistoty, zda se budou moci vrátit.
Izraelská armáda v reakci na obvinění uvedla, že zničené budovy sloužily Hizballáhu k vojenským účelům a že veškeré operace provádí v souladu s mezinárodním právem. Libanonské zpravodajské služby však od červnového dojednání předběžné dohody zaznamenaly více než pět tisíc izraelských porušení klidu zbraní. Tato porušení zahrnují letecké údery, útoky dronů, dělostřelecké ostřelování i téměř každodenní přeshraniční výpady izraelských jednotek. Samotné hnutí Hizballáh po vyhlášení příměří neútočí na izraelské území, zaměřuje se však na izraelské vojáky působící uvnitř Libanonu.
Podle představitelů libanonských bezpečnostních složek Izrael systematicky rozšiřuje svou přítomnost, zakládá požáry a pokračuje v demolicích domů i přes platné příměří. Cílem těchto kroků je podle nich zabránit návratu místních obyvatel do pohraničních vesnic v nadcházejících letech. Izrael podmiňuje své stažení úplným odzbrojením Hizballáhu, což je požadavek, který libanonská vláda nemůže bez souhlasu samotného hnutí splnit. Hizballáh si i přes utrpěné ztráty v nedávných střetech zachovává značný vojenský potenciál a vliv.
Plán zprostředkovaný Spojenými státy počítal s postupným stahováním z takzvaných pilotních zón, kde měla kontrolu převzít libanonská státní armáda a dohlédnout na odzbrojení Hizballáhu. Vůdce Hizballáhu Naím Kásim však tyto návrhy označil za ponižující kapitulaci a zdůraznil, že debata o zbraních je možná až po úplném odchodu izraelských sil. Izraelská strana naopak tvrdí, že libanonská armáda nevyvíjí dostatečné úsilí k potlačení aktivit ozbrojeného hnutí. Mnozí diplomaté proto předpokládají, že do nadcházejících izraelských voleb k žádnému posunu v jednáních nedojde.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.
Americká automobilka Tesla představila svůj nejnovější model nazvaný Roadster 2, který podle slov jejího šéfa Elona Muska představuje vůbec první létající auto na světě. Nové sportovní vozidlo využívá pokročilou technologii z vesmírné společnosti SpaceX, díky níž dokáže létat podobně jako raketa. Prezentace tohoto netradičního modelu proběhla v prostorách vývojového a testovacího zařízení SpaceX v Texasu.
Jemenské vládní síly a saúdskoarabská koalice čelí stupňujícím se útokům ze strany jemenské povstalecké hnutí Hútíů napojených na Írán, které ve čtvrtek provedly raketový a dronový útok na prezidentský palác al-Mašík v dočasném hlavním městě Adenu. Při tomto úderu na sídlo mezinárodně uznávané vlády zahynulo pět lidí včetně dvou členů ochranky premiéra Šaji Zindaního a dalších šestnáct osob utrpělo zranění.