Trump leze Američanům krkem. Nesouhlasí s obchodní válkou ani přejmenováním Ontarijského jezera

Šéf Bílého domu podepsal výkonné nařízení o přejmenování Ontarijského jezera na Americké jezero přímo v Oválné pracovně. Průzkum agentur Reuters a Ipsos ukázal, že s tímto krokem nesouhlasí šedesát tři procent Američanů, zatímco podporu mu vyjádřilo pouze čtrnáct procent dotázaných. Silný odpor vůči přejmenování deklarovala nadpoloviční většina respondentů, zatímco rozhodný souhlas nabídlo jen sedm procent lidí. Záměr prezidenta přitom nenalézá jednoznačnou podporu ani uvnitř jeho vlastní Republikánské strany, kde se proti němu postavilo čtyřicet tři procent voličů.

Současný nesouhlas s přejmenováním jezera je ještě výraznější než v případě loňského rozhodnutí o přejmenování Mexického zálivu na Americký záliv. Ačkoliv tehdy proti změně názvu zálivu vystoupilo více než sedmdesát procent Američanů, průměrná podpora byla zhruba dvojnásobná oproti dnešním číslům. Důvodem k přejmenování Ontarijského jezera byla podle prezidenta rostoucí tenze v obchodních vztazích se sousední zemí. Historicky přitom název tohoto jezera vznikl dlouho před samotným založením kanadské provincie Ontario.

Stejně negativně přijímá americká veřejnost také samotnou obchodní válku a zavedení nových cel na kanadské zboží. Průzkum ukázal, že proti novým poplatkům se staví padesát sedm procent Američanů, přičemž souhlas vyjádřila pouhá pětina dotázaných. Silný nesouhlas vyjádřilo čtyřicet tři procent lidí, zatímco rozhodnou podporu opatření projevilo jen devět procent respondentů. Mezi samotnými republikánskými voliči je podpora cel poměrně vlažná, když s nimi souhlasí čtyřicet čtyři procent z nich a třetina je odmítá.

Prezidentská cla dlouhodobě narážejí na odpor veřejnosti, což souvisí se stagnací trhu práce i s přetrvávající inflací v uplynulých osmnácti měsících. V prosinci minulého roku odmítalo celkovou celní politiku padesát tři procent Američanů a při prvním oznámení cel na kanadské zboží počátkem roku 2025 s nimi nesouhlasilo padesát devět procent lidí. Ačkoliv Donald Trump z eskalace napětí viní kanadskou stranu, veřejnost vidí situaci odlišně. Celostátně čtyřicet šest procent Američanů přikládá hlavní odpovědnost za spor Spojeným státům, zatímco Kanadu viní pouze dvanáct procent dotázaných.

Obavy občanů se promítají také do očekávání ohledně jejich osobní finanční situace. Čtyřicet procent dotázaných předpokládá, že nová cla negativně ovlivní jejich osobní finance, zatímco pozitivní dopad očekávají pouhá čtyři procenta lidí. Velká většina Američanů navíc preferuje mírnější přístup při vyjednávání s Kanadou před tvrdou linií. Celkem šedesát osm procent respondentů si přeje vyhnout se eskalaci, a to i za cenu, že Spojené státy nedosáhnou všech svých požadavků, přičemž smírnější postoj podporuje téměř polovina republikánských voličů.

Političtí analytici i zástupci Republikánské strany upozorňují na možné dopady této politiky na nadcházející kongresové volby v roce 2026. Někteří republikáni vyjadřují obavy, že cla na kanadské zboží mohou poškodit jejich šance na udržení většiny v Senátu. Klíčové a vyrovnané souboje o senátní křesla se totiž odehrávají ve státech ležících přímo na hranici s Kanadou, jako jsou Aljaška, Maine, Michigan a Ohio. Zavedená opatření by tak mohla přímo ohrozit pozice tamních republikánských kandidátů.

Spor s Kanadou navíc posiluje dojem částí veřejnosti, že se administrativa zaměřuje na témata, která nepomáhají snižovat životní náklady. Naopak existují obavy z dalších kroků, které by mohly cenovou hladinu dále zvyšovat, jako je například probíhající konflikt s Íránem. Uspořádání oficiální akce v Bílém domě na podporu kroku, který má podporu pouhých čtrnácti procent obyvatel, představuje v americké politice neobvyklý jev. Výsledky průzkumu tak ukazují na výrazný rozpor mezi kroky vedení země a preferencemi amerických voličů.