Americký prezident Donald Trump čelí výrazné nevoli veřejnosti v souvislosti se svými nejnovějšími kroky na mezinárodní i domácí scéně. Jeho rozhodnutí rozpoutat novou obchodní válku s Kanadou a oficiálně přejmenovat Ontarijské jezero na Americké jezero vyvolalo široký odpor. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění webu CNN odmítá tato opatření nadpoloviční většina obyvatel Spojených států. Tento vývoj navíc přichází v citlivém období před nadcházejícími doplňovacími volbami do amerického Kongresu.
Šéf Bílého domu podepsal výkonné nařízení o přejmenování Ontarijského jezera na Americké jezero přímo v Oválné pracovně. Průzkum agentur Reuters a Ipsos ukázal, že s tímto krokem nesouhlasí šedesát tři procent Američanů, zatímco podporu mu vyjádřilo pouze čtrnáct procent dotázaných. Silný odpor vůči přejmenování deklarovala nadpoloviční většina respondentů, zatímco rozhodný souhlas nabídlo jen sedm procent lidí. Záměr prezidenta přitom nenalézá jednoznačnou podporu ani uvnitř jeho vlastní Republikánské strany, kde se proti němu postavilo čtyřicet tři procent voličů.
Současný nesouhlas s přejmenováním jezera je ještě výraznější než v případě loňského rozhodnutí o přejmenování Mexického zálivu na Americký záliv. Ačkoliv tehdy proti změně názvu zálivu vystoupilo více než sedmdesát procent Američanů, průměrná podpora byla zhruba dvojnásobná oproti dnešním číslům. Důvodem k přejmenování Ontarijského jezera byla podle prezidenta rostoucí tenze v obchodních vztazích se sousední zemí. Historicky přitom název tohoto jezera vznikl dlouho před samotným založením kanadské provincie Ontario.
Stejně negativně přijímá americká veřejnost také samotnou obchodní válku a zavedení nových cel na kanadské zboží. Průzkum ukázal, že proti novým poplatkům se staví padesát sedm procent Američanů, přičemž souhlas vyjádřila pouhá pětina dotázaných. Silný nesouhlas vyjádřilo čtyřicet tři procent lidí, zatímco rozhodnou podporu opatření projevilo jen devět procent respondentů. Mezi samotnými republikánskými voliči je podpora cel poměrně vlažná, když s nimi souhlasí čtyřicet čtyři procent z nich a třetina je odmítá.
Prezidentská cla dlouhodobě narážejí na odpor veřejnosti, což souvisí se stagnací trhu práce i s přetrvávající inflací v uplynulých osmnácti měsících. V prosinci minulého roku odmítalo celkovou celní politiku padesát tři procent Američanů a při prvním oznámení cel na kanadské zboží počátkem roku 2025 s nimi nesouhlasilo padesát devět procent lidí. Ačkoliv Donald Trump z eskalace napětí viní kanadskou stranu, veřejnost vidí situaci odlišně. Celostátně čtyřicet šest procent Američanů přikládá hlavní odpovědnost za spor Spojeným státům, zatímco Kanadu viní pouze dvanáct procent dotázaných.
Obavy občanů se promítají také do očekávání ohledně jejich osobní finanční situace. Čtyřicet procent dotázaných předpokládá, že nová cla negativně ovlivní jejich osobní finance, zatímco pozitivní dopad očekávají pouhá čtyři procenta lidí. Velká většina Američanů navíc preferuje mírnější přístup při vyjednávání s Kanadou před tvrdou linií. Celkem šedesát osm procent respondentů si přeje vyhnout se eskalaci, a to i za cenu, že Spojené státy nedosáhnou všech svých požadavků, přičemž smírnější postoj podporuje téměř polovina republikánských voličů.
Političtí analytici i zástupci Republikánské strany upozorňují na možné dopady této politiky na nadcházející kongresové volby v roce 2026. Někteří republikáni vyjadřují obavy, že cla na kanadské zboží mohou poškodit jejich šance na udržení většiny v Senátu. Klíčové a vyrovnané souboje o senátní křesla se totiž odehrávají ve státech ležících přímo na hranici s Kanadou, jako jsou Aljaška, Maine, Michigan a Ohio. Zavedená opatření by tak mohla přímo ohrozit pozice tamních republikánských kandidátů.
Spor s Kanadou navíc posiluje dojem částí veřejnosti, že se administrativa zaměřuje na témata, která nepomáhají snižovat životní náklady. Naopak existují obavy z dalších kroků, které by mohly cenovou hladinu dále zvyšovat, jako je například probíhající konflikt s Íránem. Uspořádání oficiální akce v Bílém domě na podporu kroku, který má podporu pouhých čtrnácti procent obyvatel, představuje v americké politice neobvyklý jev. Výsledky průzkumu tak ukazují na výrazný rozpor mezi kroky vedení země a preferencemi amerických voličů.
Americký prezident Donald Trump čelí výrazné nevoli veřejnosti v souvislosti se svými nejnovějšími kroky na mezinárodní i domácí scéně. Jeho rozhodnutí rozpoutat novou obchodní válku s Kanadou a oficiálně přejmenovat Ontarijské jezero na Americké jezero vyvolalo široký odpor. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění webu CNN odmítá tato opatření nadpoloviční většina obyvatel Spojených států. Tento vývoj navíc přichází v citlivém období před nadcházejícími doplňovacími volbami do amerického Kongresu.
Íránské ozbrojené síly zahájily rozsáhlé raketové a dronové útoky na americké vojenské cíle v Jordánsku, Kuvajtu, Iráku a Bahrajnu. Tento vojenský úder následoval poté, co americká armáda v úterý obnovila své letecké operace proti íránskému území. K opětovnému vyostření konfliktu došlo v důsledku zpráv o zásahu civilního domu na jihu Íránu během svatební oslavy. Teherán reagoval sérií odvetných akcí namířených na americké základny napříč celým Blízkým východem.
V kanadské provincii Britská Kolumbie byl opět lokalizován malý plovoucí ostrov, jehož stopy úřady na čas ztratily. Zalesněný útvar poprvé zaznamenaly posádky lodí uprostřed nádrže Williston, která je největším sladkovodním jezerem v této oblasti. Satelitní snímky následně potvrdily existenci ostrova o rozloze odpovídající zhruba jednomu a půl amerického fotbalového hřiště. O několik týdnů později však z původního místa zcela zmizel a vyvolal značný rozruch. Zástupci úřadů nyní potvrdili, že se ostrov podařilo znovu najít poblíž břehu.
Pobřežní silnice v jižním Libanonu v blízkosti izraelských hranic zůstává pustá a lemovaná zničenými budovami i opuštěnou zemědělskou půdou. Posledním viditelným symbolem libanonské státní moci je stanoviště národní armády u města Nakúra, kde vojáci hlídkují za betonovými zátarasami. Jen o několik minut jízdy dále na jih však již vlají izraelské vlajky, které označují počátek okupovaného území. Vstup do této zóny je možný pouze s výslovným povolením izraelské armády.
Řidiči na ulicích Japonskacmusejí výrazně zvolnit tempo, protože maximální povolená rychlost zde klesla ze 60 km/h na 30 km/h. Cílem tohoto opatření je snížit počet úmrtí a zranění mezi chodci na úzkých městských komunikacích. Nový limit se týká obytných ulic bez středové čáry a bez dopravních značek určujících vyšší rychlost.
V Česku dnes započal meteorologický podzim a pomalu se blíží i první víkend během tohoto ročního období. Podle předpovědi nabídne přeháňky, ale zároveň i poměrně teplé počasí. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Írán je mrtvý, prohlásil americký prezident Donald Trump na sociálních sítích. Teherán podle jeho slov přišel o námořnictvo i letectvo a nemá prostředky na výplaty pro vojáky či policisty. Trump se navezl také do íránského politického vedení.
Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu.
Americký prezident Donald Trump měl vždy blízko i k šoubyznysu, jemuž se zcela nevyhýbá ani jako nejvyšší představitel Spojených států amerických. Důkazem je jeho nejnovější iniciativa, kdy se chce pokusit Hollywoodu vrátit zašlou slávu.
ODS představila část reformy vzdělávání 8+2, která počítá se zkrácením základní školy na osm let a nejméně dvěma povinnými roky na střední škole. Dnes představená část reformy se věnuje změně financování. Jen zrušení devátých tříd může podle ODS přinést úsporu přibližně 9 miliard korun.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování (NCOZ) navrhli obžalobu cizince, který porušoval mezinárodní sankce. Policisté zajistili přes 60 milionů korun.
Babišova vláda schválila návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, který od 1. ledna příštího roku upraví parametry podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. O detailech informuje ministerstvo v tiskové zprávě.