Americký prezident Donald Trump čelí výrazné nevoli veřejnosti v souvislosti se svými nejnovějšími kroky na mezinárodní i domácí scéně. Jeho rozhodnutí rozpoutat novou obchodní válku s Kanadou a oficiálně přejmenovat Ontarijské jezero na Americké jezero vyvolalo široký odpor. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění webu CNN odmítá tato opatření nadpoloviční většina obyvatel Spojených států. Tento vývoj navíc přichází v citlivém období před nadcházejícími doplňovacími volbami do amerického Kongresu.
Šéf Bílého domu podepsal výkonné nařízení o přejmenování Ontarijského jezera na Americké jezero přímo v Oválné pracovně. Průzkum agentur Reuters a Ipsos ukázal, že s tímto krokem nesouhlasí šedesát tři procent Američanů, zatímco podporu mu vyjádřilo pouze čtrnáct procent dotázaných. Silný odpor vůči přejmenování deklarovala nadpoloviční většina respondentů, zatímco rozhodný souhlas nabídlo jen sedm procent lidí. Záměr prezidenta přitom nenalézá jednoznačnou podporu ani uvnitř jeho vlastní Republikánské strany, kde se proti němu postavilo čtyřicet tři procent voličů.
Současný nesouhlas s přejmenováním jezera je ještě výraznější než v případě loňského rozhodnutí o přejmenování Mexického zálivu na Americký záliv. Ačkoliv tehdy proti změně názvu zálivu vystoupilo více než sedmdesát procent Američanů, průměrná podpora byla zhruba dvojnásobná oproti dnešním číslům. Důvodem k přejmenování Ontarijského jezera byla podle prezidenta rostoucí tenze v obchodních vztazích se sousední zemí. Historicky přitom název tohoto jezera vznikl dlouho před samotným založením kanadské provincie Ontario.
Stejně negativně přijímá americká veřejnost také samotnou obchodní válku a zavedení nových cel na kanadské zboží. Průzkum ukázal, že proti novým poplatkům se staví padesát sedm procent Američanů, přičemž souhlas vyjádřila pouhá pětina dotázaných. Silný nesouhlas vyjádřilo čtyřicet tři procent lidí, zatímco rozhodnou podporu opatření projevilo jen devět procent respondentů. Mezi samotnými republikánskými voliči je podpora cel poměrně vlažná, když s nimi souhlasí čtyřicet čtyři procent z nich a třetina je odmítá.
Prezidentská cla dlouhodobě narážejí na odpor veřejnosti, což souvisí se stagnací trhu práce i s přetrvávající inflací v uplynulých osmnácti měsících. V prosinci minulého roku odmítalo celkovou celní politiku padesát tři procent Američanů a při prvním oznámení cel na kanadské zboží počátkem roku 2025 s nimi nesouhlasilo padesát devět procent lidí. Ačkoliv Donald Trump z eskalace napětí viní kanadskou stranu, veřejnost vidí situaci odlišně. Celostátně čtyřicet šest procent Američanů přikládá hlavní odpovědnost za spor Spojeným státům, zatímco Kanadu viní pouze dvanáct procent dotázaných.
Obavy občanů se promítají také do očekávání ohledně jejich osobní finanční situace. Čtyřicet procent dotázaných předpokládá, že nová cla negativně ovlivní jejich osobní finance, zatímco pozitivní dopad očekávají pouhá čtyři procenta lidí. Velká většina Američanů navíc preferuje mírnější přístup při vyjednávání s Kanadou před tvrdou linií. Celkem šedesát osm procent respondentů si přeje vyhnout se eskalaci, a to i za cenu, že Spojené státy nedosáhnou všech svých požadavků, přičemž smírnější postoj podporuje téměř polovina republikánských voličů.
Političtí analytici i zástupci Republikánské strany upozorňují na možné dopady této politiky na nadcházející kongresové volby v roce 2026. Někteří republikáni vyjadřují obavy, že cla na kanadské zboží mohou poškodit jejich šance na udržení většiny v Senátu. Klíčové a vyrovnané souboje o senátní křesla se totiž odehrávají ve státech ležících přímo na hranici s Kanadou, jako jsou Aljaška, Maine, Michigan a Ohio. Zavedená opatření by tak mohla přímo ohrozit pozice tamních republikánských kandidátů.
Spor s Kanadou navíc posiluje dojem částí veřejnosti, že se administrativa zaměřuje na témata, která nepomáhají snižovat životní náklady. Naopak existují obavy z dalších kroků, které by mohly cenovou hladinu dále zvyšovat, jako je například probíhající konflikt s Íránem. Uspořádání oficiální akce v Bílém domě na podporu kroku, který má podporu pouhých čtrnácti procent obyvatel, představuje v americké politice neobvyklý jev. Výsledky průzkumu tak ukazují na výrazný rozpor mezi kroky vedení země a preferencemi amerických voličů.
V Česku ještě nedávno panovalo babí léto a velmi příjemné počasí, takže typický podzim začal až v posledních dnech. Meteorologové už ale myslí na zimu. Na základě dlouhodobých modelů naznačili, jak by mohla tentokrát vypadat.
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.