Íránské ozbrojené síly zahájily rozsáhlé raketové a dronové útoky na americké vojenské cíle v Jordánsku, Kuvajtu, Iráku a Bahrajnu. Tento vojenský úder následoval poté, co americká armáda v úterý obnovila své letecké operace proti íránskému území. K opětovnému vyostření konfliktu došlo v důsledku zpráv o zásahu civilního domu na jihu Íránu během svatební oslavy. Teherán reagoval sérií odvetných akcí namířených na americké základny napříč celým Blízkým východem.
Podle informací BBC od Íránského červeného půlměsíce zasáhly střepiny z americké rakety obytný dům ve městě Sírík na jižním pobřeží země. Při výbuchu zahynulo pět lidí včetně jednoho dítěte a více než padesát dalších osob utrpělo zranění. Incident se odehrál v okamžiku, kdy v objektu probíhala svatební hostina. Íránská státní média následně informovala o bombardování civilních lokalit v strategicky významné oblasti Hormuzského průlivu.
Americká armáda prostřednictvím Centrálního velení potvrdila, že si je vědoma zpráv o civilních obětech v Síríku. Mluvčí velení Tim Hawkins zdůraznil, že americké ozbrojené síly na rozdíl od íránských Revolučních gard nikdy necílí na civilisty. Americká strana vysvětlila, že její nálety byly reakcí na nedávné íránské pokusy o útoky na komerční lodní dopravu. Terčem íránských akcí v Hormuzském průlivu se podle Washingtonu staly také americké jednotky působící v regionu.
Íránské Revoluční gardy v reakci na události v Síríku prohlásily, že Spojené státy budou svých úderů litovat. Následně odpálily balistické rakety na základnu americké námořní pěchoty v jordánském přístavu Akaba. Jordánské ozbrojené síly oznámily, že se jim podařilo zachytit celkem třináct balistických střel. Deset z nich bylo zničeno ve vzduchu a zbylé tři dopadly do neobydlených oblastí, přičemž nebyly hlášeny žádné oběti.
Kuvajtská armáda potvrdila, že její protivzdušná obrana během středečního rána aktivně reagovala na příchozí raketové útoky. Íránská státní média zároveň informovala o několika silných výbuších, které otřásly sousedním Bahrajnem. Tisková agentura IRNA rovněž uvedla, že íránské jednotky zasáhly americké základny v autonomním iráckém Kurdistánu. V tamní oblasti mělo podle íránských zdrojů dojít ke zničení údržbářského centra, skladů a vojenského vybavení.
Spojené státy obnovily své útoky na Írán po přibližně měsíční přestávce zničením dvou odpalovacích zařízení používaných k kladení min. Teherán na tyto počáteční akce odpověděl palbou na letecké základny v Jordánsku a vysláním dronu proti Spojeným arabským emirátům. Poslední vlna amerických úderů začala podle Centrálního velení v šestnáct hodin greenwichského času a skončila v brzkých ranních hodinách. Íránská média hlásila zásahy v oblastech Čáhbahár a Konárak, na letišti v Džíroftu a výbuchy na ostrově Kešm.
Obnovení bojů následovalo po vypršení platnosti červnového memoranda o porozumění, které prodlužovalo dubnové příměří. Obě strany v posledním období pokračovaly v útocích na námořní dopravu v oblasti Hormuzského průlivu. Teherán cílil na plavidla pokoušející se o průjezd bez jeho povolení, zatímco Washington prosazoval námořní blokádu íránských přístavů. Americká administrativa v druhé polovině srpna navíc oznámila novou kampaň sankcí zaměřenou na Írán a jeho obchodní partnery.
Americký ministr financí Scott Bessent na jednání skupiny G20 uvedl, že řada spojenců vyjádřila ochotu sankce podporovat. Íránští představitelé a tamní státní média však tyto ekonomické kroky označují za pouhé pokračování předchozích opatření. Podle Teheránu jsou americké sankce reakcí na údajné vojenské selhání Spojených států v nedávném konfliktu. Oficiální místa v Íránu proto tvrzení o účinnosti nově zavedených hospodářských tlaků odmítají.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě, aby od půlnoci ze soboty na neděli na tři dny přerušila útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev. Rozkaz má souviset s probíhající diplomatickou misí amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera.
Meteorologický podzim je už teď v plném proudu a za týden to bude platit dvojnásob. Počasí by mělo odpovídat tomu, že se ještě více vzdálíme od léta. Lidem se například bude hodit deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americký prezident Donald Trump se na sociální síti opřel do krajanů, kteří ho kritizují za stále probíhající válku s Íránem. Podle jeho slov existují lidé, jimž by se líbilo, kdyby Spojené státy ukončily konflikt jako poražené. Do této skupiny zařadil i politiky Demokratické strany.
Britská královská rodina zažívá období návratů. Po princi Harrym a jeho ženě Meghan se má na Ostrovy vrátit také někdejší vévodkyně z Yorku Sarah Fergusonová, bývalá manželka zkompromitovaného prince Andrewa. Informovala o tom britská stanice BBC.
V Česku se medvědi vyskytují jen výjimečně. O to větší může být strach některých lidí z těchto obávaných šelem. Samici se dvěma mláďaty měly v pátek spatřit děti u hřiště na Vizovicku.
Americký prezident Donald Trump přitvrzuje ve svém tlaku na tamní centrální banku. Včera pohrozil, že pokud Federální rezervní systém nesníží úrokové sazby, Spojené státy přestanou obchodovat se zeměmi, vůči nimž vykazují obchodní deficit. „Snižte sazby, nebo přestanu obchodovat se zeměmi, vůči nimž máme deficit,“ uvedl Trump na své sociální síti Truth Social. Výslovně dodal, že takový postup by podle něj byl dokonce „lepší než cla“.
Ukrajina se připravuje na významnou víkendovou návštěvu. Ze Spojených států amerických dorazí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner. Dvojice diplomatů se zastaví i v Rusku, informovala britská stanice BBC.
Od úterý sice máme meteorologický podzim, ale v některých částech Evropy nadále panuje horké léto. Upozornila na to britská stanice BBC. Nad 40 stupňů vystoupila odpolední maxima například ve Francii či Španělsku, kde dokonce padl letošní teplotní rekord.
Předseda vlády Andrej Babiš a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (oba ANO) představili ve čtvrtek novou generaci mobilní aplikace EZKarta. Aplikace získala zcela nový vzhled a výrazně rozšiřuje množství zdravotních informací, ke kterým mají lidé přístup přímo ve svém telefonu.
Česko bude příští týden na pohřbu zesnulého norského krále Haralda V. reprezentovat prezident Petr Pavel. Účast hlavy státu na smutečním obřadu v Oslu potvrdil Pražský hrad. Harald zemřel na konci srpna, bylo mu 89 let.
Exprezident Miloš Zeman se sice už přes tři roky drží mimo vrcholovou politiku, ale k dění na politické scéně se vyjadřuje neustále.
Američané i Britové se konečně dočkali. Americký prezident Donald Trump poprvé okomentoval návrat prince Harryho a jeho manželky Meghan z USA do Velké Británie.