Americký prezident Donald Trump představil dohodu s Venezuelou, jejímž prostřednictvím získávají Spojené státy přístup k rozsáhlým zásobám ropy. Součástí tohoto plánu je využití získané suroviny k doplnění amerických nouzových zásob ropy, které se po uvolnění miliónů barelů dostaly na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Washington získal v nově vytvořeném společném podniku většinový podíl s přístupem k desítkám miliard barelů prověřených zásob. Podle analytiků CNN však využití venezuelské ropy k doplnění strategických rezerv naráží na řadu zásadních překážek.
Dohoda počítá s tím, že Úřad pro strategický kapitál při americkém ministerstvu obrany získá třicetipětiprocentní majetkový podíl ve společnosti ovládající firmu North American Blue Energy Partners. Tento soukromý producent plánuje investovat sto miliard dolarů do obnovy infrastruktury a těžby na sedmnácti venezuelských ropných polích. Americké ministerstvo zahraničí navíc získalo právo odkoupit pětinu produkce za výrobní náklady a přednostní právo na nákup zbývajícího objemu. Bílý dům uvádí, že tímto způsobem ovládne pětapadesátiprocentní podíl v celém projektu.
Hlavním problémem plánu na doplnění strategických rezerv je samotná kvalita těžké venezuelské ropy. Tato surovina nesplňuje přísné normy amerického ministerstva energetiky pro ukládání v podzemních solných jeskyních. Hustá a sirnatá ropa by mohla poškodit skladovací zařízení a náklady na úpravu těchto prostor by převýšily případné výhody. Pro krizové zásoby Spojené státy dlouhodobě využívají výhradně lehkou ropu s nízkým obsahem síry.
Další překážkou je zchátralý stav venezuelské infrastruktury, která vyžaduje rozsáhlé opravy před výraznějším zvýšením těžby. Přestože Venezuela disponuje největšími prověřenými zásobami ropy na světě, její současná produkce dosahuje pouze zlomku historických maxim. Země sice zvýšila svůj vývoz, kapacita se však zdaleka neblíží úrovním před zavedením státní kontroly nad sektorem. Odborníci upozorňují, že investice do obnovy těžby si vyžádají několik let náročných prací.
K získání potřebného množství ropy nepomůže dohoda okamžitě ani podle samotných představitelů americké administrativy. Prezident Trump při prezentaci dohodnutého projektu připustil, že partnerství nezačne dodávat dostatečné množství suroviny před nadcházejícími volbami. Podle jeho slov si obnova produkce vyžádá dva až tři roky, což považuje za poměrně krátké období. Analytici trhu potvrzují, že projekt nepředstavuje rychlé řešení pro doplnění oslabených rezerv.
Nákup ropy pro doplnění nouzových zásob podléhá za běžných okolností schválení americkým Kongresem. Bílý dům však může tento požadavek obejít využitím mechanismu výměnných obchodů. V rámci tohoto systému vláda poskytuje surovinu soukromým subjektům výměnou za pozdější navrácení stejného množství. Tento postup již ministerstvo energetiky uplatnilo během nedávného uvolňování zásob v reakci na mezinárodní krize.
Analytici z oboru energetiky navrhují konkrétní možnosti, jak by mohla americká administrativa technické i právní překážky překonat. Nově vzniklý společný podnik by mohl těžkou venezuelskou ropu prodávat rafinériím v oblasti Mexického zálivu, které jsou na zpracování tohoto typu suroviny přizpůsobeny. Tyto rafinérie by následně státu poskytly lehkou ropu vhodnou pro uložení ve strategických rezervách. Další variantou je prodej venezuelské ropy na volném trhu a následný nákup lehkého druhu těženého na území Spojených států.
Pro americké rafinérie v Mexickém zálivu představuje těžká venezuelská ropa dlouhodobě klíčovou surovinu. Tento druh ropy je nezbytný pro efektivní výrobu nafty, leteckého paliva, průmyslových olejů i asfaltu. Venezuela je proto po Kanadě druhým největším dodavatelem dovážené ropy do Spojených států. Hladina ropy ve strategických rezervách se však postupně blíží provozním minimům, což zvyšuje potřebu rychlejšího řešení případných dalších krizí.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.