Americký prezident Donald Trump představil dohodu s Venezuelou, jejímž prostřednictvím získávají Spojené státy přístup k rozsáhlým zásobám ropy. Součástí tohoto plánu je využití získané suroviny k doplnění amerických nouzových zásob ropy, které se po uvolnění miliónů barelů dostaly na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Washington získal v nově vytvořeném společném podniku většinový podíl s přístupem k desítkám miliard barelů prověřených zásob. Podle analytiků CNN však využití venezuelské ropy k doplnění strategických rezerv naráží na řadu zásadních překážek.
Dohoda počítá s tím, že Úřad pro strategický kapitál při americkém ministerstvu obrany získá třicetipětiprocentní majetkový podíl ve společnosti ovládající firmu North American Blue Energy Partners. Tento soukromý producent plánuje investovat sto miliard dolarů do obnovy infrastruktury a těžby na sedmnácti venezuelských ropných polích. Americké ministerstvo zahraničí navíc získalo právo odkoupit pětinu produkce za výrobní náklady a přednostní právo na nákup zbývajícího objemu. Bílý dům uvádí, že tímto způsobem ovládne pětapadesátiprocentní podíl v celém projektu.
Hlavním problémem plánu na doplnění strategických rezerv je samotná kvalita těžké venezuelské ropy. Tato surovina nesplňuje přísné normy amerického ministerstva energetiky pro ukládání v podzemních solných jeskyních. Hustá a sirnatá ropa by mohla poškodit skladovací zařízení a náklady na úpravu těchto prostor by převýšily případné výhody. Pro krizové zásoby Spojené státy dlouhodobě využívají výhradně lehkou ropu s nízkým obsahem síry.
Další překážkou je zchátralý stav venezuelské infrastruktury, která vyžaduje rozsáhlé opravy před výraznějším zvýšením těžby. Přestože Venezuela disponuje největšími prověřenými zásobami ropy na světě, její současná produkce dosahuje pouze zlomku historických maxim. Země sice zvýšila svůj vývoz, kapacita se však zdaleka neblíží úrovním před zavedením státní kontroly nad sektorem. Odborníci upozorňují, že investice do obnovy těžby si vyžádají několik let náročných prací.
K získání potřebného množství ropy nepomůže dohoda okamžitě ani podle samotných představitelů americké administrativy. Prezident Trump při prezentaci dohodnutého projektu připustil, že partnerství nezačne dodávat dostatečné množství suroviny před nadcházejícími volbami. Podle jeho slov si obnova produkce vyžádá dva až tři roky, což považuje za poměrně krátké období. Analytici trhu potvrzují, že projekt nepředstavuje rychlé řešení pro doplnění oslabených rezerv.
Nákup ropy pro doplnění nouzových zásob podléhá za běžných okolností schválení americkým Kongresem. Bílý dům však může tento požadavek obejít využitím mechanismu výměnných obchodů. V rámci tohoto systému vláda poskytuje surovinu soukromým subjektům výměnou za pozdější navrácení stejného množství. Tento postup již ministerstvo energetiky uplatnilo během nedávného uvolňování zásob v reakci na mezinárodní krize.
Analytici z oboru energetiky navrhují konkrétní možnosti, jak by mohla americká administrativa technické i právní překážky překonat. Nově vzniklý společný podnik by mohl těžkou venezuelskou ropu prodávat rafinériím v oblasti Mexického zálivu, které jsou na zpracování tohoto typu suroviny přizpůsobeny. Tyto rafinérie by následně státu poskytly lehkou ropu vhodnou pro uložení ve strategických rezervách. Další variantou je prodej venezuelské ropy na volném trhu a následný nákup lehkého druhu těženého na území Spojených států.
Pro americké rafinérie v Mexickém zálivu představuje těžká venezuelská ropa dlouhodobě klíčovou surovinu. Tento druh ropy je nezbytný pro efektivní výrobu nafty, leteckého paliva, průmyslových olejů i asfaltu. Venezuela je proto po Kanadě druhým největším dodavatelem dovážené ropy do Spojených států. Hladina ropy ve strategických rezervách se však postupně blíží provozním minimům, což zvyšuje potřebu rychlejšího řešení případných dalších krizí.
Americký prezident Donald Trump představil dohodu s Venezuelou, jejímž prostřednictvím získávají Spojené státy přístup k rozsáhlým zásobám ropy. Součástí tohoto plánu je využití získané suroviny k doplnění amerických nouzových zásob ropy, které se po uvolnění miliónů barelů dostaly na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Washington získal v nově vytvořeném společném podniku většinový podíl s přístupem k desítkám miliard barelů prověřených zásob. Podle analytiků CNN však využití venezuelské ropy k doplnění strategických rezerv naráží na řadu zásadních překážek.
Od vyhlášení příměří zahynulo v Pásmu Gazy při izraelských útocích podle nejnovějších údajů tamního ministerstva zdravotnictví více než devět set lidí. Celkový počet palestinských obětí v tomto území tak od vyhlášení klidu zbraní přesáhl tisíc tři sta, přičemž mezi mrtvými je i více než tři sta dětí.
Evropské vlády plánují v boji proti klimatickým změnám masivní rozvoj jaderné energetiky. Tyto plány však narážejí na samotné dopady globálního oteplování. Vlny veder a dlouhotrvající sucha způsobily v letních měsících pokles hladin evropských řek na rekordní minima. Závody tak přicházejí o vodu potřebnou k chlazení reaktorů.
Americká armáda provedla nové letecké údery na cíle v Íránu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu v podobě raketových a dronových útoků na Jordánsko, Bahrajn a Kuvajt. K eskalaci došlo navzdory výslovnému varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv odvetný krok narazí na ještě tvrdší vojenskou reakci. Poslední kolo vzájemných úderů následovalo po nočních útocích, které narušily několikatýdenní období relativního klidu. Napětí v regionu Blízkého východu tak opět prudce vzrostlo a hrozí dalším rozšířením konfliktu.
Evropská komise čelí vnitřnímu tlaku kvůli své odmítavé politice vůči čínské sociální síti TikTok. Část úředníků v bruselském sídle Berlaymont považuje nepřítomnost komise na této platformě za strategickou chybu. Poukazují přitom na skutečnost, že aplikaci v současnosti pravidelně využívá přibližně dvě stě milionů Evropanů. Otázka možného vstupu na tuto síť se tak znovu stala tématem diskusí na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump čelí výrazné nevoli veřejnosti v souvislosti se svými nejnovějšími kroky na mezinárodní i domácí scéně. Jeho rozhodnutí rozpoutat novou obchodní válku s Kanadou a oficiálně přejmenovat Ontarijské jezero na Americké jezero vyvolalo široký odpor. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění webu CNN odmítá tato opatření nadpoloviční většina obyvatel Spojených států. Tento vývoj navíc přichází v citlivém období před nadcházejícími doplňovacími volbami do amerického Kongresu.
Íránské ozbrojené síly zahájily rozsáhlé raketové a dronové útoky na americké vojenské cíle v Jordánsku, Kuvajtu, Iráku a Bahrajnu. Tento vojenský úder následoval poté, co americká armáda v úterý obnovila své letecké operace proti íránskému území. K opětovnému vyostření konfliktu došlo v důsledku zpráv o zásahu civilního domu na jihu Íránu během svatební oslavy. Teherán reagoval sérií odvetných akcí namířených na americké základny napříč celým Blízkým východem.
V kanadské provincii Britská Kolumbie byl opět lokalizován malý plovoucí ostrov, jehož stopy úřady na čas ztratily. Zalesněný útvar poprvé zaznamenaly posádky lodí uprostřed nádrže Williston, která je největším sladkovodním jezerem v této oblasti. Satelitní snímky následně potvrdily existenci ostrova o rozloze odpovídající zhruba jednomu a půl amerického fotbalového hřiště. O několik týdnů později však z původního místa zcela zmizel a vyvolal značný rozruch. Zástupci úřadů nyní potvrdili, že se ostrov podařilo znovu najít poblíž břehu.
Pobřežní silnice v jižním Libanonu v blízkosti izraelských hranic zůstává pustá a lemovaná zničenými budovami i opuštěnou zemědělskou půdou. Posledním viditelným symbolem libanonské státní moci je stanoviště národní armády u města Nakúra, kde vojáci hlídkují za betonovými zátarasami. Jen o několik minut jízdy dále na jih však již vlají izraelské vlajky, které označují počátek okupovaného území. Vstup do této zóny je možný pouze s výslovným povolením izraelské armády.
Řidiči na ulicích Japonskacmusejí výrazně zvolnit tempo, protože maximální povolená rychlost zde klesla ze 60 km/h na 30 km/h. Cílem tohoto opatření je snížit počet úmrtí a zranění mezi chodci na úzkých městských komunikacích. Nový limit se týká obytných ulic bez středové čáry a bez dopravních značek určujících vyšší rychlost.
V Česku dnes započal meteorologický podzim a pomalu se blíží i první víkend během tohoto ročního období. Podle předpovědi nabídne přeháňky, ale zároveň i poměrně teplé počasí. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Írán je mrtvý, prohlásil americký prezident Donald Trump na sociálních sítích. Teherán podle jeho slov přišel o námořnictvo i letectvo a nemá prostředky na výplaty pro vojáky či policisty. Trump se navezl také do íránského politického vedení.
