Ruský prezident Vladimir Putin možná narazil na nečekanou odezvu, když odmítl výzvu k 30dennímu nepodmíněnému příměří a místo toho pozval Ukrajinu k přímému jednání v Istanbulu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento návrh přijal a oznámil, že je připraven se s Putinem setkat v Turecku 15. května. Tento krok zásadně mění pravidla hry a podle ukrajinských představitelů Putin takovou reakci neočekával.
„Tohle není to, co Putin čekal. Chtěl vytvořit iluzi vyjednávání tím, že pošle delegaci, ale Zelenskyj tímto krokem obrátil situaci naruby,“ řekl pro Kyiv Independent Oleksandr Merežko, předseda zahraničního výboru ukrajinského parlamentu.
Rozhovory o setkání zastínily skutečnost, že jejich původní motivací byla Putinova neochota přistoupit na plné měsíční příměří, jak navrhl Washington už v březnu. Zatímco Ukrajina návrh přijala 11. března, Rusko od té doby reagovalo pouze krátkými jednostrannými příměřími, která ovšem sama porušovala.
O víkendu došlo k obnovení diplomatického tlaku během jednání Ukrajiny s Francií, Velkou Británií, Německem a Polskem. Tyto státy vyjádřily, že jednání nemohou začít bez úplného příměří. Putin však ve svém televizním projevu 11. května o příměří vůbec nemluvil. Evropské státy proto daly Moskvě ultimátum — pokud do půlnoci 13. května nepřistoupí na příměří, budou následovat další sankce.
Podle ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy ruské útoky pokračovaly i 12. května, a to navzdory mezinárodním výzvám k zastavení palby.
Evropská unie již připravuje sedmnáctý balíček sankcí proti Rusku, který má být představen 14. května. Podle informací z Bruselu by se měl zaměřit na ruský zbrojní průmysl, stínovou námořní flotilu a podpůrné logistické sítě.
Jeden z unijních činitelů v narážce na Putina uvedl: „Pokud nepřijede, bude zřejmé, že není ochoten vyjednávat – a to už pozná i Trump.“
Zelenskyj potvrdil svou účast na plánovaném jednání v Istanbulu a tím podle analytiků výrazně posílil diplomatickou pozici Ukrajiny. Putin však zatím mlčí a čelí zásadnímu dilema — pokud se zúčastní, bude muset sedět u jednoho stolu s mužem, kterého opakovaně zesměšňoval a označoval za „nelegitimního“. Pokud ale nepřijede, bude obviněn z neochoty jednat o míru.
„Nemá dobré řešení. Ať udělá cokoli, vypadá to pro něj špatně,“ shrnuje Merežko.
V Kyjevě ovšem převládá skepse, že by setkání mohlo vést k nějakému průlomu. „Putin žádná mírová jednání nechce. Chce zabrat Ukrajinu,“ řekl poslanec Jaroslav Jurčyšyn z opoziční strany Hlas. Dodal, že Kreml se snaží hrát o čas a vydávat falešné návrhy, ve snaze dostat Ukrajinu do špatného světla.
Jedním z důvodů, proč se Putin možná nakonec rozhodne nepřijet, by mohl být dekret, který Zelenskyj podepsal na podzim 2022 a který zakazoval jednání s ruským prezidentem jako odpověď na nelegální anexi čtyř ukrajinských oblastí.
Rusko tento dekret opakovaně používá jako záminku, proč s Kyjevem nevyjednává. Ukrajina však tvrdí, že šlo o vzkaz směrem dovnitř země, a ne o překážku přímému dialogu, pokud se tak Zelenskyj rozhodne.
„I kdyby Putin nakonec z jednání vycouval, bude to další důkaz, že Ukrajina usiluje o řešení, zatímco Rusko se vyhýbá odpovědnosti,“ uvedl Jurčyšyn.
Donald Trump, který vytrvale tlačí na uzavření příměří, přivítal plánované jednání v Istanbulu s nadšením a dokonce naznačil, že by se mohl osobně dostavit. Na tiskové konferenci 12. května uvedl: „Myslím, že oba lídři tam budou. Možná přiletím také.“
Přestože Trump opakovaně tlačí na Ukrajinu, aby válku ukončila, kritici mu vyčítají, že podobný tlak nevyvíjí i na Rusko. Podle ukrajinských zákonodárců by mohl právě neochota Putina dorazit na jednání otevřít Trumpovi oči.
„Je načase, aby Trump pochopil, že Putin ho využívá a obelhává,“ řekl poslanec Volodymyr Ariev z opoziční Evropské solidární strany.
Ukrajina má pro Istanbul jasnou prioritu: vymoci si skutečné příměří, alespoň na 30 dnů. „To je náš krátkodobý cíl,“ uvedla poslankyně Halyna Jančenko ze strany Sluha lidu. Věří, že za podpory mezinárodních partnerů je to dosažitelné, avšak klíčová bude tvrdá diplomatická a sankční reakce na jakékoli další ruské obstrukce.
Další poslankyně, Jevhenija Jasko, označila současný vývoj za „optimistický“, avšak upozornila, že pozitivní výsledek jednání rozhodně není zaručen.
A pokud pokrok nenastane? Pak je podle Arieva třeba se připravit na další možné ruské útoky a udržet těsnou koordinaci se Západem.
„Pokud se Čína v roce 2026 nezačne přímo angažovat na straně Ruska, nebude schopno vést totální válku,“ uvedl Ariev. „Naším cílem je udržet podporu Evropské unie a americké administrativy, vyvíjet tlak pomocí sankcí a pokračovat v zásobování naší armády.“
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Americká popová ikona Madonna vyvolala mezi svými ukrajinskými fanoušky vlnu rozhořčení poté, co se na sociálních sítích objevila v kontroverzním doplňku. Sedmašedesátiletá zpěvačka, která se dosud profilovala jako hlasitá podporovatelka Ukrajiny v boji proti ruské agresi, zveřejnila fotografie v sovětské beranici s rudou hvězdou. Tento krok vyvolal okamžitou kritiku, neboť mnozí považují používání sovětské symboliky za nevhodné a necitlivé vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu.
Evropská unie oznámila plán vyčlenit 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině v reakci na kritickou situaci v zemi. Tyto prostředky mají zajistit základní potřeby, jako jsou přístřeší, potraviny, finanční pomoc a přístup k vodě či zdravotním službám. Součástí balíčku je také psychososociální podpora a asistence zaměřená na ochranu obyvatel, kteří čelí následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu.
Britský premiér Keir Starmer se během své návštěvy Číny setkal s tamním premiérem Li Čchiangem, aby projednali budoucí směřování vzájemných vztahů. Čínský premiér v úvodu jednání prohlásil, že lidé v obou zemích si přejí otevřenou spolupráci a vzájemný prospěch. Podle jeho slov jsou Starmerovy snahy o zlepšení vazeb široce vítány, což dokazuje společný zájem na stabilitě v neustále se měnícím světě.
Astronomové objevili novou potenciálně obyvatelnou planetu, která se nachází přibližně 146 světelných let od naší sluneční soustavy. Tento objekt, který dostal označení HD 137010 b, je svou velikostí velmi podobný Zemi a podle vědců vykazuje podmínky, které jsou v mnoha ohledech srovnatelné s planetou Mars.
Nové video ukazuje, co předcházelo zastřelení Alexe Prettiho federálními agenty. Muž se s nimi poprvé dostal do konfliktu již 11 dní před svou smrtí, potvrdila to i rodina. I tehdy měl u sebe zbraň, ale vůbec po ní nesahal. Agenti ho v prvním případě nechali jít.
Blíží se víkend na přelomu ledna a února, který bude poměrně mrazivý. Ani přes den se totiž teploty nemusí na řadě míst dostat nad nulu. Může také slabě sněžit, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
