Ruský prezident Vladimir Putin možná narazil na nečekanou odezvu, když odmítl výzvu k 30dennímu nepodmíněnému příměří a místo toho pozval Ukrajinu k přímému jednání v Istanbulu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento návrh přijal a oznámil, že je připraven se s Putinem setkat v Turecku 15. května. Tento krok zásadně mění pravidla hry a podle ukrajinských představitelů Putin takovou reakci neočekával.
„Tohle není to, co Putin čekal. Chtěl vytvořit iluzi vyjednávání tím, že pošle delegaci, ale Zelenskyj tímto krokem obrátil situaci naruby,“ řekl pro Kyiv Independent Oleksandr Merežko, předseda zahraničního výboru ukrajinského parlamentu.
Rozhovory o setkání zastínily skutečnost, že jejich původní motivací byla Putinova neochota přistoupit na plné měsíční příměří, jak navrhl Washington už v březnu. Zatímco Ukrajina návrh přijala 11. března, Rusko od té doby reagovalo pouze krátkými jednostrannými příměřími, která ovšem sama porušovala.
O víkendu došlo k obnovení diplomatického tlaku během jednání Ukrajiny s Francií, Velkou Británií, Německem a Polskem. Tyto státy vyjádřily, že jednání nemohou začít bez úplného příměří. Putin však ve svém televizním projevu 11. května o příměří vůbec nemluvil. Evropské státy proto daly Moskvě ultimátum — pokud do půlnoci 13. května nepřistoupí na příměří, budou následovat další sankce.
Podle ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy ruské útoky pokračovaly i 12. května, a to navzdory mezinárodním výzvám k zastavení palby.
Evropská unie již připravuje sedmnáctý balíček sankcí proti Rusku, který má být představen 14. května. Podle informací z Bruselu by se měl zaměřit na ruský zbrojní průmysl, stínovou námořní flotilu a podpůrné logistické sítě.
Jeden z unijních činitelů v narážce na Putina uvedl: „Pokud nepřijede, bude zřejmé, že není ochoten vyjednávat – a to už pozná i Trump.“
Zelenskyj potvrdil svou účast na plánovaném jednání v Istanbulu a tím podle analytiků výrazně posílil diplomatickou pozici Ukrajiny. Putin však zatím mlčí a čelí zásadnímu dilema — pokud se zúčastní, bude muset sedět u jednoho stolu s mužem, kterého opakovaně zesměšňoval a označoval za „nelegitimního“. Pokud ale nepřijede, bude obviněn z neochoty jednat o míru.
„Nemá dobré řešení. Ať udělá cokoli, vypadá to pro něj špatně,“ shrnuje Merežko.
V Kyjevě ovšem převládá skepse, že by setkání mohlo vést k nějakému průlomu. „Putin žádná mírová jednání nechce. Chce zabrat Ukrajinu,“ řekl poslanec Jaroslav Jurčyšyn z opoziční strany Hlas. Dodal, že Kreml se snaží hrát o čas a vydávat falešné návrhy, ve snaze dostat Ukrajinu do špatného světla.
Jedním z důvodů, proč se Putin možná nakonec rozhodne nepřijet, by mohl být dekret, který Zelenskyj podepsal na podzim 2022 a který zakazoval jednání s ruským prezidentem jako odpověď na nelegální anexi čtyř ukrajinských oblastí.
Rusko tento dekret opakovaně používá jako záminku, proč s Kyjevem nevyjednává. Ukrajina však tvrdí, že šlo o vzkaz směrem dovnitř země, a ne o překážku přímému dialogu, pokud se tak Zelenskyj rozhodne.
„I kdyby Putin nakonec z jednání vycouval, bude to další důkaz, že Ukrajina usiluje o řešení, zatímco Rusko se vyhýbá odpovědnosti,“ uvedl Jurčyšyn.
Donald Trump, který vytrvale tlačí na uzavření příměří, přivítal plánované jednání v Istanbulu s nadšením a dokonce naznačil, že by se mohl osobně dostavit. Na tiskové konferenci 12. května uvedl: „Myslím, že oba lídři tam budou. Možná přiletím také.“
Přestože Trump opakovaně tlačí na Ukrajinu, aby válku ukončila, kritici mu vyčítají, že podobný tlak nevyvíjí i na Rusko. Podle ukrajinských zákonodárců by mohl právě neochota Putina dorazit na jednání otevřít Trumpovi oči.
„Je načase, aby Trump pochopil, že Putin ho využívá a obelhává,“ řekl poslanec Volodymyr Ariev z opoziční Evropské solidární strany.
Ukrajina má pro Istanbul jasnou prioritu: vymoci si skutečné příměří, alespoň na 30 dnů. „To je náš krátkodobý cíl,“ uvedla poslankyně Halyna Jančenko ze strany Sluha lidu. Věří, že za podpory mezinárodních partnerů je to dosažitelné, avšak klíčová bude tvrdá diplomatická a sankční reakce na jakékoli další ruské obstrukce.
Další poslankyně, Jevhenija Jasko, označila současný vývoj za „optimistický“, avšak upozornila, že pozitivní výsledek jednání rozhodně není zaručen.
A pokud pokrok nenastane? Pak je podle Arieva třeba se připravit na další možné ruské útoky a udržet těsnou koordinaci se Západem.
„Pokud se Čína v roce 2026 nezačne přímo angažovat na straně Ruska, nebude schopno vést totální válku,“ uvedl Ariev. „Naším cílem je udržet podporu Evropské unie a americké administrativy, vyvíjet tlak pomocí sankcí a pokračovat v zásobování naší armády.“
Ministr obrany USA Pete Hegseth vystoupil na každoročním Reagan Defense Forum, kde ostře kritizoval zahraniční politiku Spojených států po studené válce. Jmenovitě napadl bývalé prezidenty i generály a prohlásil éru amerického „utopického idealismu“ za definitivně u konce.
Po nedávné tragické události v Karibském moři, při níž byli zabiti lidé na údajné drogové lodi, se objevuje složitá otázka odpovědnosti. Jedna osoba se však nemusí obávat následků – americký prezident Donald Trump. Ten má na základě loňského rozhodnutí Nejvyššího soudu širokou imunitu pro oficiální akty vykonané během jeho mandátu.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide prohlásil, že evropské členské státy NATO jsou pevně přesvědčeny o nepřípustnosti jakýchkoli schémat na rozdělení Evropy, podobných poválečným Jaltským dohodám z roku 1945.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že první fáze plánu na příměří v Gaze, který podpořila OSN, se blíží ke svému závěru. Podle jeho slov musí druhá fáze nutně zahrnovat odzbrojení Hamásu. Netanjahu uvedl, že o dalších krocích bude jednat koncem tohoto měsíce ve Washingtonu s Donaldem Trumpem, jehož návrhy pro Gazu byly kodifikovány v rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze 17. listopadu.
I v roce 2025, který je poznamenaný eskalací globálních konfliktů, zpřísněnou ochranou hranic a obchodním napětím, zůstává mír vzácnou komoditou. Podle Globálního indexu míru (GPI) 2025, který sestavuje Institut pro ekonomiku a mír, dosáhl počet státních konfliktů nejvyšší úrovně od druhé světové války, přičemž jen letos propukly tři nové. Mnoho států reaguje zvýšenou militarizací.
Každý ví, že klíčem k dlouhému a zdravému životu je správná strava a dostatek pohybu. Ale co dělat, když jednoduše nemáte čas na hodiny v posilovně nebo na denní metu deseti tisíc kroků? Dobrou zprávou je, že zvýšením intenzity každodenních činností lze dosáhnout obrovských zdravotních přínosů. Mějte na mysli například rychlý výšlap schodů, rychlou chůzi po domě při vyřizování věcí nebo intenzivnější hraní si s dětmi či domácími mazlíčky.
Dva dny po skonu Patrika Hezuckého, oblíbeného hlasu z rádia Evropa 2, se jeho žena Nikola rozhodla sdílet veřejnosti detaily ohledně jeho zdravotního stavu. Zdravotní komplikace moderátora byly až doposud zahaleny přísným tajemstvím. Nikola na sociálních sítích popsala, jak se život jejich rodiny po náhlé diagnóze radikálně změnil.
Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
V Asii se po sérii neobvyklých bouří a klimatickém chaosu dramaticky zvýšil počet obětí, který přesáhl 1 700 lidí. Když klimatolog Fredolin Tangang na svém počítači koncem listopadu pozoroval, jak se nad Asií formují hned tři tropické bouře současně, jeho myšlenky zabloudily k filmu Den poté. I když filmové události přesahují realitu, formace, kterou viděl na obrazovce, ho znepokojila.
Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.
