Ruský prezident Vladimir Putin možná narazil na nečekanou odezvu, když odmítl výzvu k 30dennímu nepodmíněnému příměří a místo toho pozval Ukrajinu k přímému jednání v Istanbulu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento návrh přijal a oznámil, že je připraven se s Putinem setkat v Turecku 15. května. Tento krok zásadně mění pravidla hry a podle ukrajinských představitelů Putin takovou reakci neočekával.
„Tohle není to, co Putin čekal. Chtěl vytvořit iluzi vyjednávání tím, že pošle delegaci, ale Zelenskyj tímto krokem obrátil situaci naruby,“ řekl pro Kyiv Independent Oleksandr Merežko, předseda zahraničního výboru ukrajinského parlamentu.
Rozhovory o setkání zastínily skutečnost, že jejich původní motivací byla Putinova neochota přistoupit na plné měsíční příměří, jak navrhl Washington už v březnu. Zatímco Ukrajina návrh přijala 11. března, Rusko od té doby reagovalo pouze krátkými jednostrannými příměřími, která ovšem sama porušovala.
O víkendu došlo k obnovení diplomatického tlaku během jednání Ukrajiny s Francií, Velkou Británií, Německem a Polskem. Tyto státy vyjádřily, že jednání nemohou začít bez úplného příměří. Putin však ve svém televizním projevu 11. května o příměří vůbec nemluvil. Evropské státy proto daly Moskvě ultimátum — pokud do půlnoci 13. května nepřistoupí na příměří, budou následovat další sankce.
Podle ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy ruské útoky pokračovaly i 12. května, a to navzdory mezinárodním výzvám k zastavení palby.
Evropská unie již připravuje sedmnáctý balíček sankcí proti Rusku, který má být představen 14. května. Podle informací z Bruselu by se měl zaměřit na ruský zbrojní průmysl, stínovou námořní flotilu a podpůrné logistické sítě.
Jeden z unijních činitelů v narážce na Putina uvedl: „Pokud nepřijede, bude zřejmé, že není ochoten vyjednávat – a to už pozná i Trump.“
Zelenskyj potvrdil svou účast na plánovaném jednání v Istanbulu a tím podle analytiků výrazně posílil diplomatickou pozici Ukrajiny. Putin však zatím mlčí a čelí zásadnímu dilema — pokud se zúčastní, bude muset sedět u jednoho stolu s mužem, kterého opakovaně zesměšňoval a označoval za „nelegitimního“. Pokud ale nepřijede, bude obviněn z neochoty jednat o míru.
„Nemá dobré řešení. Ať udělá cokoli, vypadá to pro něj špatně,“ shrnuje Merežko.
V Kyjevě ovšem převládá skepse, že by setkání mohlo vést k nějakému průlomu. „Putin žádná mírová jednání nechce. Chce zabrat Ukrajinu,“ řekl poslanec Jaroslav Jurčyšyn z opoziční strany Hlas. Dodal, že Kreml se snaží hrát o čas a vydávat falešné návrhy, ve snaze dostat Ukrajinu do špatného světla.
Jedním z důvodů, proč se Putin možná nakonec rozhodne nepřijet, by mohl být dekret, který Zelenskyj podepsal na podzim 2022 a který zakazoval jednání s ruským prezidentem jako odpověď na nelegální anexi čtyř ukrajinských oblastí.
Rusko tento dekret opakovaně používá jako záminku, proč s Kyjevem nevyjednává. Ukrajina však tvrdí, že šlo o vzkaz směrem dovnitř země, a ne o překážku přímému dialogu, pokud se tak Zelenskyj rozhodne.
„I kdyby Putin nakonec z jednání vycouval, bude to další důkaz, že Ukrajina usiluje o řešení, zatímco Rusko se vyhýbá odpovědnosti,“ uvedl Jurčyšyn.
Donald Trump, který vytrvale tlačí na uzavření příměří, přivítal plánované jednání v Istanbulu s nadšením a dokonce naznačil, že by se mohl osobně dostavit. Na tiskové konferenci 12. května uvedl: „Myslím, že oba lídři tam budou. Možná přiletím také.“
Přestože Trump opakovaně tlačí na Ukrajinu, aby válku ukončila, kritici mu vyčítají, že podobný tlak nevyvíjí i na Rusko. Podle ukrajinských zákonodárců by mohl právě neochota Putina dorazit na jednání otevřít Trumpovi oči.
„Je načase, aby Trump pochopil, že Putin ho využívá a obelhává,“ řekl poslanec Volodymyr Ariev z opoziční Evropské solidární strany.
Ukrajina má pro Istanbul jasnou prioritu: vymoci si skutečné příměří, alespoň na 30 dnů. „To je náš krátkodobý cíl,“ uvedla poslankyně Halyna Jančenko ze strany Sluha lidu. Věří, že za podpory mezinárodních partnerů je to dosažitelné, avšak klíčová bude tvrdá diplomatická a sankční reakce na jakékoli další ruské obstrukce.
Další poslankyně, Jevhenija Jasko, označila současný vývoj za „optimistický“, avšak upozornila, že pozitivní výsledek jednání rozhodně není zaručen.
A pokud pokrok nenastane? Pak je podle Arieva třeba se připravit na další možné ruské útoky a udržet těsnou koordinaci se Západem.
„Pokud se Čína v roce 2026 nezačne přímo angažovat na straně Ruska, nebude schopno vést totální válku,“ uvedl Ariev. „Naším cílem je udržet podporu Evropské unie a americké administrativy, vyvíjet tlak pomocí sankcí a pokračovat v zásobování naší armády.“
Na summitu NATO v Haagu se podařilo dosáhnout něčeho, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné: prezident Donald Trump odjel s pocitem spokojenosti a chválil alianci, kterou dříve opakovaně kritizoval jako „zastaralou“ a „nefér“. Jak se to stalo? Podle evropských diplomatů za to může především dobře promyšlená strategie lichotek, ústupků a důrazu na „dobré vibrace“ místo obtížných jednání o konkrétních závazcích.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět čelí tvrdé kritice vědecké komunity poté, co v návrhu federálního rozpočtu navrhla ukončení provozu slavné observatoře Mauna Loa na Havaji. Právě zde vědci od roku 1958 měří koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – čímž vznikl takzvaný Keelingův graf, považovaný za jeden z nejvýznamnějších důkazů o lidském vlivu na změnu klimatu.
Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.
Veřejné i soukromé plavecké bazény jsou v létě oblíbeným místem pro relaxaci i sport, přesto mohou být zdrojem zdravotních rizik, pokud nejsou správně udržovány. Ačkoliv plavání má mnoho přínosů – je šetrné k pohybovému aparátu, posiluje celé tělo i srdce – voda v bazénech může ukrývat více, než by si kdo přál. Paraziti, bakterie, viry i chemické látky mohou být neviditelnými "spoluplavci".
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), nejdůležitější světový vědecký orgán zabývající se klimatickou změnou, čelí vnitřnímu napětí a ostré kritice. Důvodem je nominace dlouholetého zaměstnance saúdskoarabské ropné společnosti Aramco na jednu z klíčových pozic ve vznikající vědecké zprávě a současné oslabování americké účasti pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Evropu zasáhla ničivá vlna veder, která podle expertů může mít fatální následky. V následujících dnech by mohla připravit o život až 4 500 lidí. Teploty přesahující 40 stupňů Celsia lámou rekordy a znepokojují klimatology i zdravotníky, kteří volají po urychlených opatřeních na ochranu veřejnosti.
Veganství je v některých částech světa na vzestupu. Zatímco celosvětová data jsou omezená, odhady z roku 2018 uváděly, že přibližně 3 % světové populace se hlásí k veganství. V USA podle průzkumu Gallup z roku 2023 dodržuje veganskou stravu zhruba 1 % obyvatel. Ve Velké Británii pak podle údajů Vegan Society žije přibližně 3 % populace na rostlinné stravě, což odpovídá asi dvěma milionům lidí.
