Ruský prezident Vladimir Putin možná narazil na nečekanou odezvu, když odmítl výzvu k 30dennímu nepodmíněnému příměří a místo toho pozval Ukrajinu k přímému jednání v Istanbulu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento návrh přijal a oznámil, že je připraven se s Putinem setkat v Turecku 15. května. Tento krok zásadně mění pravidla hry a podle ukrajinských představitelů Putin takovou reakci neočekával.
„Tohle není to, co Putin čekal. Chtěl vytvořit iluzi vyjednávání tím, že pošle delegaci, ale Zelenskyj tímto krokem obrátil situaci naruby,“ řekl pro Kyiv Independent Oleksandr Merežko, předseda zahraničního výboru ukrajinského parlamentu.
Rozhovory o setkání zastínily skutečnost, že jejich původní motivací byla Putinova neochota přistoupit na plné měsíční příměří, jak navrhl Washington už v březnu. Zatímco Ukrajina návrh přijala 11. března, Rusko od té doby reagovalo pouze krátkými jednostrannými příměřími, která ovšem sama porušovala.
O víkendu došlo k obnovení diplomatického tlaku během jednání Ukrajiny s Francií, Velkou Británií, Německem a Polskem. Tyto státy vyjádřily, že jednání nemohou začít bez úplného příměří. Putin však ve svém televizním projevu 11. května o příměří vůbec nemluvil. Evropské státy proto daly Moskvě ultimátum — pokud do půlnoci 13. května nepřistoupí na příměří, budou následovat další sankce.
Podle ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy ruské útoky pokračovaly i 12. května, a to navzdory mezinárodním výzvám k zastavení palby.
Evropská unie již připravuje sedmnáctý balíček sankcí proti Rusku, který má být představen 14. května. Podle informací z Bruselu by se měl zaměřit na ruský zbrojní průmysl, stínovou námořní flotilu a podpůrné logistické sítě.
Jeden z unijních činitelů v narážce na Putina uvedl: „Pokud nepřijede, bude zřejmé, že není ochoten vyjednávat – a to už pozná i Trump.“
Zelenskyj potvrdil svou účast na plánovaném jednání v Istanbulu a tím podle analytiků výrazně posílil diplomatickou pozici Ukrajiny. Putin však zatím mlčí a čelí zásadnímu dilema — pokud se zúčastní, bude muset sedět u jednoho stolu s mužem, kterého opakovaně zesměšňoval a označoval za „nelegitimního“. Pokud ale nepřijede, bude obviněn z neochoty jednat o míru.
„Nemá dobré řešení. Ať udělá cokoli, vypadá to pro něj špatně,“ shrnuje Merežko.
V Kyjevě ovšem převládá skepse, že by setkání mohlo vést k nějakému průlomu. „Putin žádná mírová jednání nechce. Chce zabrat Ukrajinu,“ řekl poslanec Jaroslav Jurčyšyn z opoziční strany Hlas. Dodal, že Kreml se snaží hrát o čas a vydávat falešné návrhy, ve snaze dostat Ukrajinu do špatného světla.
Jedním z důvodů, proč se Putin možná nakonec rozhodne nepřijet, by mohl být dekret, který Zelenskyj podepsal na podzim 2022 a který zakazoval jednání s ruským prezidentem jako odpověď na nelegální anexi čtyř ukrajinských oblastí.
Rusko tento dekret opakovaně používá jako záminku, proč s Kyjevem nevyjednává. Ukrajina však tvrdí, že šlo o vzkaz směrem dovnitř země, a ne o překážku přímému dialogu, pokud se tak Zelenskyj rozhodne.
„I kdyby Putin nakonec z jednání vycouval, bude to další důkaz, že Ukrajina usiluje o řešení, zatímco Rusko se vyhýbá odpovědnosti,“ uvedl Jurčyšyn.
Donald Trump, který vytrvale tlačí na uzavření příměří, přivítal plánované jednání v Istanbulu s nadšením a dokonce naznačil, že by se mohl osobně dostavit. Na tiskové konferenci 12. května uvedl: „Myslím, že oba lídři tam budou. Možná přiletím také.“
Přestože Trump opakovaně tlačí na Ukrajinu, aby válku ukončila, kritici mu vyčítají, že podobný tlak nevyvíjí i na Rusko. Podle ukrajinských zákonodárců by mohl právě neochota Putina dorazit na jednání otevřít Trumpovi oči.
„Je načase, aby Trump pochopil, že Putin ho využívá a obelhává,“ řekl poslanec Volodymyr Ariev z opoziční Evropské solidární strany.
Ukrajina má pro Istanbul jasnou prioritu: vymoci si skutečné příměří, alespoň na 30 dnů. „To je náš krátkodobý cíl,“ uvedla poslankyně Halyna Jančenko ze strany Sluha lidu. Věří, že za podpory mezinárodních partnerů je to dosažitelné, avšak klíčová bude tvrdá diplomatická a sankční reakce na jakékoli další ruské obstrukce.
Další poslankyně, Jevhenija Jasko, označila současný vývoj za „optimistický“, avšak upozornila, že pozitivní výsledek jednání rozhodně není zaručen.
A pokud pokrok nenastane? Pak je podle Arieva třeba se připravit na další možné ruské útoky a udržet těsnou koordinaci se Západem.
„Pokud se Čína v roce 2026 nezačne přímo angažovat na straně Ruska, nebude schopno vést totální válku,“ uvedl Ariev. „Naším cílem je udržet podporu Evropské unie a americké administrativy, vyvíjet tlak pomocí sankcí a pokračovat v zásobování naší armády.“
Ukrajinci nejspíš znovu vyřadili z provozu ropovod Družba, jímž proudí ropa například do Maďarska či na Slovensko. O zastavení dodávek informoval maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Označil ho za další útok na energetickou bezpečnost Maďarska.
Pohonné hmoty v Česku nadále zlevňují. Podle ekonoma Lukáše Kovandy čeká české řidiče po levných prázdninách i stejný nástup podzimu. Může za to především fakt, že do světa stále proudí ruská ropa. Vzdát se jí nehodlá například Indie.
Smutným dnem je pátek pro celé Česko, ale především pro rodinu Anny Slováčkové. Dnešních 30. narozenin se nadaná herečka a zpěvačka nedožila, protože její život v dubnu ukončila zákeřná rakovina. Jak si dnes milovanou dceru připomene Felix Slováček?
V Česku se usadil invazní komár japonský, potvrdily výsledky monitoringu vědců ze Státního zdravotního ústavu a České zemědělské univerzity. Komár původem z Asie je schopen přenášet široké spektrum nejrůznějších patogenů, například západonilskou horečku, horečku dengue nebo onemocnění chikungunya. Často se přitom vyskytuje v okolí lidských sídel a jako své hostitele preferuje savce, tedy i člověka.
Nestárnoucí Jiřina Bohdalová ani po devadesátce neztrácí kontakt s tím, co se kolem ní děje. Nemá totiž problém vyjádřit city k mnohem mladším umělcům, o kterých by vůbec nemusela vědět, že existují. Jan Bendig je toho důkazem.
Americký prezident Donald Trump se opět svérázně vyjádřil k probíhající válce na Ukrajině. V příspěvku na sociální síti naznačil, že napadená země nemůže vyhrát válku, pokud nezaútočí na agresora. Tato slova napsal v období, kdy se snaží o diplomatické řešení konfliktu ve východní Evropě.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se vyjádřil, že Moskva se ve věci přijatelných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu nehodlá posunout ze své pozice. Jeho slova popřela naděje, že by jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v pátek na Aljašce přinesla nějaké pokroky.
Ve chvíli, kdy se mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou ocitají na mrtvém bodě, Donald Trump posiluje svou rétoriku, když naznačuje, že by Ukrajina měla přejít do ofenzivy. Ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social napsal, že je „velmi těžké, ne-li nemožné, vyhrát válku, aniž byste nezaútočili na zemi útočníka“. Dodal také, že bývalý prezident Joe Biden „nenechal Ukrajinu útočit, jen se bránit“, a zeptal se, jak to dopadlo.
I když americký prezident Donald Trump vyjádřil naději, že se mu podaří uspořádat setkání mezi ruským a ukrajinským prezidentem Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským, plány na summit se podle BBC zadrhly. Místo, kde by se setkání mohlo konat, je navíc stále ve hvězdách. Zvažují se přitom různá města. Na seznamu se objevil Curych, Vídeň, Budapešť i Istanbul.
Policie obvinila zadrženého cizince z pondělní vraždy seniorky v Ratenicích na Kolínsku. Podle dosavadních závěrů vyšetřování šlo o plánovaný čin, kdy se muž chtěl obohatit na úkor zavražděné ženy.
Tři roky už v září uplynou od smrti legendární britské královny Alžběty II., jejíž místo na trůnu zaujal její syn Karel III. Přesto se v těchto dnech dostanou do oběhu mince s podobiznou zesnulé panovnice. Podle královské mincovny je to naposledy.
Česko si ve čtvrtek připomíná události 21. srpna 1968, kdy do tehdejšího Československa vtrhla vojska zemí Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou. Tradiční pietní akt se uskutečnil u budovy Českého rozhlasu. Zúčastnili se ho prezident Petr Pavel či premiér Petr Fiala (ODS).
