Ruský prezident Vladimir Putin možná narazil na nečekanou odezvu, když odmítl výzvu k 30dennímu nepodmíněnému příměří a místo toho pozval Ukrajinu k přímému jednání v Istanbulu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento návrh přijal a oznámil, že je připraven se s Putinem setkat v Turecku 15. května. Tento krok zásadně mění pravidla hry a podle ukrajinských představitelů Putin takovou reakci neočekával.
„Tohle není to, co Putin čekal. Chtěl vytvořit iluzi vyjednávání tím, že pošle delegaci, ale Zelenskyj tímto krokem obrátil situaci naruby,“ řekl pro Kyiv Independent Oleksandr Merežko, předseda zahraničního výboru ukrajinského parlamentu.
Rozhovory o setkání zastínily skutečnost, že jejich původní motivací byla Putinova neochota přistoupit na plné měsíční příměří, jak navrhl Washington už v březnu. Zatímco Ukrajina návrh přijala 11. března, Rusko od té doby reagovalo pouze krátkými jednostrannými příměřími, která ovšem sama porušovala.
O víkendu došlo k obnovení diplomatického tlaku během jednání Ukrajiny s Francií, Velkou Británií, Německem a Polskem. Tyto státy vyjádřily, že jednání nemohou začít bez úplného příměří. Putin však ve svém televizním projevu 11. května o příměří vůbec nemluvil. Evropské státy proto daly Moskvě ultimátum — pokud do půlnoci 13. května nepřistoupí na příměří, budou následovat další sankce.
Podle ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy ruské útoky pokračovaly i 12. května, a to navzdory mezinárodním výzvám k zastavení palby.
Evropská unie již připravuje sedmnáctý balíček sankcí proti Rusku, který má být představen 14. května. Podle informací z Bruselu by se měl zaměřit na ruský zbrojní průmysl, stínovou námořní flotilu a podpůrné logistické sítě.
Jeden z unijních činitelů v narážce na Putina uvedl: „Pokud nepřijede, bude zřejmé, že není ochoten vyjednávat – a to už pozná i Trump.“
Zelenskyj potvrdil svou účast na plánovaném jednání v Istanbulu a tím podle analytiků výrazně posílil diplomatickou pozici Ukrajiny. Putin však zatím mlčí a čelí zásadnímu dilema — pokud se zúčastní, bude muset sedět u jednoho stolu s mužem, kterého opakovaně zesměšňoval a označoval za „nelegitimního“. Pokud ale nepřijede, bude obviněn z neochoty jednat o míru.
„Nemá dobré řešení. Ať udělá cokoli, vypadá to pro něj špatně,“ shrnuje Merežko.
V Kyjevě ovšem převládá skepse, že by setkání mohlo vést k nějakému průlomu. „Putin žádná mírová jednání nechce. Chce zabrat Ukrajinu,“ řekl poslanec Jaroslav Jurčyšyn z opoziční strany Hlas. Dodal, že Kreml se snaží hrát o čas a vydávat falešné návrhy, ve snaze dostat Ukrajinu do špatného světla.
Jedním z důvodů, proč se Putin možná nakonec rozhodne nepřijet, by mohl být dekret, který Zelenskyj podepsal na podzim 2022 a který zakazoval jednání s ruským prezidentem jako odpověď na nelegální anexi čtyř ukrajinských oblastí.
Rusko tento dekret opakovaně používá jako záminku, proč s Kyjevem nevyjednává. Ukrajina však tvrdí, že šlo o vzkaz směrem dovnitř země, a ne o překážku přímému dialogu, pokud se tak Zelenskyj rozhodne.
„I kdyby Putin nakonec z jednání vycouval, bude to další důkaz, že Ukrajina usiluje o řešení, zatímco Rusko se vyhýbá odpovědnosti,“ uvedl Jurčyšyn.
Donald Trump, který vytrvale tlačí na uzavření příměří, přivítal plánované jednání v Istanbulu s nadšením a dokonce naznačil, že by se mohl osobně dostavit. Na tiskové konferenci 12. května uvedl: „Myslím, že oba lídři tam budou. Možná přiletím také.“
Přestože Trump opakovaně tlačí na Ukrajinu, aby válku ukončila, kritici mu vyčítají, že podobný tlak nevyvíjí i na Rusko. Podle ukrajinských zákonodárců by mohl právě neochota Putina dorazit na jednání otevřít Trumpovi oči.
„Je načase, aby Trump pochopil, že Putin ho využívá a obelhává,“ řekl poslanec Volodymyr Ariev z opoziční Evropské solidární strany.
Ukrajina má pro Istanbul jasnou prioritu: vymoci si skutečné příměří, alespoň na 30 dnů. „To je náš krátkodobý cíl,“ uvedla poslankyně Halyna Jančenko ze strany Sluha lidu. Věří, že za podpory mezinárodních partnerů je to dosažitelné, avšak klíčová bude tvrdá diplomatická a sankční reakce na jakékoli další ruské obstrukce.
Další poslankyně, Jevhenija Jasko, označila současný vývoj za „optimistický“, avšak upozornila, že pozitivní výsledek jednání rozhodně není zaručen.
A pokud pokrok nenastane? Pak je podle Arieva třeba se připravit na další možné ruské útoky a udržet těsnou koordinaci se Západem.
„Pokud se Čína v roce 2026 nezačne přímo angažovat na straně Ruska, nebude schopno vést totální válku,“ uvedl Ariev. „Naším cílem je udržet podporu Evropské unie a americké administrativy, vyvíjet tlak pomocí sankcí a pokračovat v zásobování naší armády.“
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.
Ruský prezident Vladimir Putin poslal evropským státům nové varování ohledně jejich případného zapojení do konfliktu na Ukrajině. Během svého vystoupení na summitu uskupení BRICS v indickém Novém Dillí prohlásil, že jakékoliv vyslání evropských vojáků na ukrajinské území by znamenalo přímou válku s Ruskem. Šéf Kremlu tak reagoval na debaty západních politiků o možných bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Podle jeho slov by přítomnost zahraničních jednotek představovala zásadní eskalaci dosavadního napětí.
Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Vítězství pravicově extremistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo v německé politické sféře hluboké znepokojení. Strana pod vedením hlavního kandidáta Ulricha Siegmunda získala téměř 44 procent hlasů a do absolutní většiny v zemském sněmu jí chybí pouhá tři křesla. Přestože není jisté, zda se Siegmundovi podaří sestavit první pravicově extremistickou zemskou vládu od konce druhé světové války, výsledek způsobil politické zemětřesení v celé zemi.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.
