Po nedávné tragické události v Karibském moři, při níž byli zabiti lidé na údajné drogové lodi, se objevuje složitá otázka odpovědnosti. Jedna osoba se však nemusí obávat následků – americký prezident Donald Trump. Ten má na základě loňského rozhodnutí Nejvyššího soudu širokou imunitu pro oficiální akty vykonané během jeho mandátu.
Otázkou je, zda se tato prezidentská imunita přenáší dál po řetězci velení. Je třeba zjistit, zda se vztahuje i na ministra obrany Peta Hegsetha, který vydal rozkaz zajistit, aby útok zabil všechny na palubě. Hegseth ale popřel, že by nařídil druhý útok, který usmrtil přeživší, kteří se drželi boku lodi.
Imunita by se také mohla týkat admirála Franka Bradleyho, který druhý útok nařídil po konzultaci s právníkem. A co služební vojáci, kteří stiskli spoušť? Někteří právní experti označují druhý útok za vraždu. Je však nepravděpodobné, že by Trumpovo ministerstvo spravedlnosti nebo obrany zahájilo stíhání podle amerického či vojenského práva. Trump navíc může omilostnit kohokoli, kdo byl do útoků zapojen.
Případ nápadně připomíná hypotetickou situaci, která zazněla během argumentů Nejvyššího soudu o Trumpově imunitě, kdy prezident nařídil speciální jednotce SEAL Team Six zneškodnit politického rivala. Právě jednotka SEAL Team Six útok provedla. Bývalý vojenský právník Steven Lepper kritizoval kampaň proti drogovým lodím a uvedl, že se v tomto případě neuplatňuje válečné právo, jelikož USA nejsou ve válce. Podle Leppera je celé použití armády nezákonné, protože administrativa se snaží postavit rovnítko mezi drogy a bezprostřední hrozbu pro Američany, což americké právo neuznává.
Brian Finucane, bývalý právní poradce ministerstva zahraničí, argumentuje, že odpovědnost by měl v krátkodobém horizontu převzít Kongres, který útok vyšetřuje, a měl by „donutit administrativu, aby zastavila toto zabíjení na moři“. Finucane dodal, že v dlouhodobějším horizontu může následující administrativa mít politickou vůli stíhat odpovědné osoby.
Kolumbijská rodina již podala stížnost u Meziamerické komise pro lidská práva (IACHR), což by mohlo vést k reparacím za smrt kolumbijského rybáře Alejandra Carranzy. Ačkoliv USA mají historii blokování mezinárodní odpovědnosti, v tomto případě nebyla vyhlášena válka, což teoreticky otevírá možnost, že by členové americké armády mohli podléhat zákonům jiných zemí.
Existuje sice Mezinárodní trestní soud v Haagu pro stíhání válečných zločinů, avšak USA nejsou smluvní stranou této organizace. Prezident George W. Bush dokonce podepsal zákon, který má chránit americké vojáky před stíháním ICC. Trumpova administrativa zaujala vůči ICC ještě více nepřátelský postoj, když v srpnu schválila sankce proti členům soudu.
Přestože USA nejsou stranou ICC, soud může vydat zatykače i na občany nesmluvních zemí. V roce 2009 v Itálii odsoudili téměř dvě desítky údajných agentů CIA za únos podezřelého z terorismu. Agenti sice do vězení nenastoupili, stali se však v Itálii uprchlíky.
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.
Německo se musí připravit na možný ruský útok do roku 2029, nebo dokonce dříve. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl šéf německé armády, generálporučík Christian Freuding, s tím, že země musí být připravena bojovat. Podle jeho slov panuje mezi spojenci v Severoatlantické aliancii široká shoda na tom, že Rusko by mohlo být schopno napadnout území NATO před koncem tohoto desetiletí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.
V Tichém oceánu se zformoval klimatický jev El Niño, u kterého meteorologové předpovídají, že by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus v rovníkové oblasti Pacifiku ovlivňuje počasí na celé planetě.
Americká fotbalová reprezentace se připravuje na úvodní zápas mistrovství světa v Inglewoodu v Kalifornii, kde v pátek nastoupí proti Paraguayi. Pro Spojené státy, které hostí zápasy mužského šampionátu poprvé od roku 1994, to bude zcela jiná zkušenost než před čtyřmi lety v Kataru.
Vědecké experimenty prováděné od Španělska až po Japonsko opakovaně prokázaly, že lidé mají při chůzi přirozenou tendenci stáčet se doleva a pohybovat se proti směru hodinových ručiček. Podle doktora Iñakiho Echeverríi Huarteho z Navarrské univerzity v této dráze lidé podvědomě driftují, ať už se procházejí v muzeu, supermarketu, nebo dokonce v prázdné místnosti.
Americká armáda v rámci návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 požaduje nákup 857 obranných střel pro systém protiraketové obrany THAAD (Terminal High Altitude Area Defense). Tento záměr představuje zásadní navýšení zásob s cílem vybudovat robustní deštník schopný čelit nepřátelským hrozbám.
Britská politická scéna i veřejnost ostře odsuzují pokračující protipřistěhovalecké nepokoje v Severním Irsku, přičemž vlna kritiky se nyní masivně obrací také proti miliardáři Elonu Muskovi. Během druhé noci násilností v Belfastu maskovaní muži opět zapalovali domy a automobily při cíleném vyhledávání osob, které považovali za imigranty. Britský ministr pro Severní Irsko Hilary Benn označil tyto incidenty za čisté rasistické hrdlořezství.
Vzájemné údery mezi Spojenými státy a Íránem ukazují, jak výrazně se proměnila povaha mezinárodní diplomacie. Americká armáda v úterý 9. června zaútočila na cíle v Íránu v reakci na sestřelení vrtulníku poblíž Hormuzského průlivu.
Kvůli uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem se řada států snaží oslovit americkou vládu s projekty, které by mohly nabídnout alternativní zdroje energie. Země od Surinamu až po Sýrii v současné situaci spatřují příležitost zařadit se mezi bezpečné dodavatele. Vzhledem k tomu, že rostoucí ceny pohonných hmot negativně ovlivňují popularitu prezidenta Donalda Trumpa, nacházejí tyto státy ve Washingtonu otevřené dveře. Spojené státy se podle vyjádření zástupců Bílého domu a ministra energetiky Chrise Wrighta snaží ve spolupráci se spojenci diverzifikovat dodavatelské řetězce a omezit závislost na rizikových dopravních uzlech.
Americká administrativa se znovu pokouší potvrdit svůj základní předpoklad, který dosavadní průběh války v Íránu spíše vyvrací, a sice že tvrdé údery ze strany vojensky podstatně silnějších Spojených států donutí Teherán ke kapitulaci. Prezident Donald Trump nařídil ve středu nové útoky na řadu íránských cílů jen několik hodin poté, co Islámskou republiku obvinil z natahování času a odmítání dohody s tím, že z Američanů dělají hlupáky.