Po nedávné tragické události v Karibském moři, při níž byli zabiti lidé na údajné drogové lodi, se objevuje složitá otázka odpovědnosti. Jedna osoba se však nemusí obávat následků – americký prezident Donald Trump. Ten má na základě loňského rozhodnutí Nejvyššího soudu širokou imunitu pro oficiální akty vykonané během jeho mandátu.
Otázkou je, zda se tato prezidentská imunita přenáší dál po řetězci velení. Je třeba zjistit, zda se vztahuje i na ministra obrany Peta Hegsetha, který vydal rozkaz zajistit, aby útok zabil všechny na palubě. Hegseth ale popřel, že by nařídil druhý útok, který usmrtil přeživší, kteří se drželi boku lodi.
Imunita by se také mohla týkat admirála Franka Bradleyho, který druhý útok nařídil po konzultaci s právníkem. A co služební vojáci, kteří stiskli spoušť? Někteří právní experti označují druhý útok za vraždu. Je však nepravděpodobné, že by Trumpovo ministerstvo spravedlnosti nebo obrany zahájilo stíhání podle amerického či vojenského práva. Trump navíc může omilostnit kohokoli, kdo byl do útoků zapojen.
Případ nápadně připomíná hypotetickou situaci, která zazněla během argumentů Nejvyššího soudu o Trumpově imunitě, kdy prezident nařídil speciální jednotce SEAL Team Six zneškodnit politického rivala. Právě jednotka SEAL Team Six útok provedla. Bývalý vojenský právník Steven Lepper kritizoval kampaň proti drogovým lodím a uvedl, že se v tomto případě neuplatňuje válečné právo, jelikož USA nejsou ve válce. Podle Leppera je celé použití armády nezákonné, protože administrativa se snaží postavit rovnítko mezi drogy a bezprostřední hrozbu pro Američany, což americké právo neuznává.
Brian Finucane, bývalý právní poradce ministerstva zahraničí, argumentuje, že odpovědnost by měl v krátkodobém horizontu převzít Kongres, který útok vyšetřuje, a měl by „donutit administrativu, aby zastavila toto zabíjení na moři“. Finucane dodal, že v dlouhodobějším horizontu může následující administrativa mít politickou vůli stíhat odpovědné osoby.
Kolumbijská rodina již podala stížnost u Meziamerické komise pro lidská práva (IACHR), což by mohlo vést k reparacím za smrt kolumbijského rybáře Alejandra Carranzy. Ačkoliv USA mají historii blokování mezinárodní odpovědnosti, v tomto případě nebyla vyhlášena válka, což teoreticky otevírá možnost, že by členové americké armády mohli podléhat zákonům jiných zemí.
Existuje sice Mezinárodní trestní soud v Haagu pro stíhání válečných zločinů, avšak USA nejsou smluvní stranou této organizace. Prezident George W. Bush dokonce podepsal zákon, který má chránit americké vojáky před stíháním ICC. Trumpova administrativa zaujala vůči ICC ještě více nepřátelský postoj, když v srpnu schválila sankce proti členům soudu.
Přestože USA nejsou stranou ICC, soud může vydat zatykače i na občany nesmluvních zemí. V roce 2009 v Itálii odsoudili téměř dvě desítky údajných agentů CIA za únos podezřelého z terorismu. Agenti sice do vězení nenastoupili, stali se však v Itálii uprchlíky.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii vyjádřila vážné znepokojení nad novými důkazy o rozšiřování severokorejského jaderného programu. Severní Korea vybudovala v komplexu Jonbjon nové zařízení určené k obohacování uranu pro vojenské účely. Cílem tohoto kroku je výrazné posílení a rozšíření stávajícího jaderného arzenálu země. Podle mezinárodních inspektorů nová budova výrazně zvyšuje schopnost režimu produkovat štěpný materiál.
Evropská služba pro sledování změny klimatu Copernicus zaznamenala nejteplejší srpen v historii měření, které vyrovnalo dosavadní globální teplotní rekord. Průměrná teplota během tohoto období překročila předindustriální úroveň o 1,65 stupně Celsia, čímž byla pokořena kritická hranice určená k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize. Jediné období s takto vysokými teplotami sice neznamená trvalé překročení stanoveného limitu, ukazuje však jasný trend směrem k jeho narušení. Tento vývoj zároveň završil nejteplejší léto v západní Evropě, které svými teplotami překonalo i dosavadní extrémní vlny veder.
Jemenský ostrov Perim, ležící v úzkém průlivu Báb al-Mandab, se stal klíčovým strategickým bodem v rozšiřujícím se konfliktu v oblasti Blízkého východu. Tato skalnatá a neúrodná lokalita získala mimořádný geopolitický význam poté, co napětí mezi Spojenými státy a Íránem fakticky uzavřelo Hormuzský průliv. Aby Saúdská Arábie udržela plynulost globálních dodávek ropy a stabilní ceny paliv, přesměrovala své vývozy právě do Rudého moře. Nyní však jemenští povstalci Hútíové zahájili rozsáhlou ofenzívu, jejímž cílem je tento strategický ostrov ovládnout.
V Ženevě probíhají jednání vládních expertů, jejichž cílem je dojednat mandát pro celosvětovou regulaci autonomních zbraňových systémů. Tato vojenská zařízení dokáží vyhledávat a zasahovat cíle bez jakéhokoli zásahu lidské obsluhy. Mezinárodní setkání navazuje na naléhavou výzvu Organizace spojených národů a Mezinárodního výboru Červeného kříže, které požadují zavedení právně závazných pravidel pro tyto prostředky. Rychlý technologický vývoj totiž zásadně zlevňuje i usnadňuje konstrukci plně autonomních zbraní.
Ruský proudový bezpilotní letoun typu Šáhid narušil vzdušný prostor Rumunska a pronikl nejméně padesát kilometrů do vnitrozemí členského státu Severoatlantické aliance. Stroj se v rumunském vzdušném prostoru pohyboval zhruba půl hodiny, aniž by proti němu vojenské síly zasáhly. Po ztrátě radarového kontaktu se dron vrátil nad území Moldavska, kde následně havaroval a explodoval na poli. K incidentu došlo v době, kdy v blízkém regionu probíhalo rozsáhlé letecké cvičení aliančních sil za účasti několika členských zemí.
Americká armáda se v současnosti nachází v obtížné situaci, kdy čelí tlaku na dvou odlišných frontách zároveň. Na jedné straně se pod vedením prezidenta Donalda Trumpa účastní ozbrojeného konfliktu s Íránem v oblasti Hormuzského průlivu, kam stahuje síly z celého světa. Na straně druhé probíhá přímo uvnitř Pentagonu intenzivní kulturní válka spojená s masivní reorganizací velení. Tyto hluboké změny vedou k vyhroceným sporům i k vlně odchodů klíčových představitelů amerických ozbrojených sil.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz v parlamentním projevu ostrým tónem napadl krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo. Šéf křesťanských demokratů prohlásil, že plány opozičního uskupení na takzvanou remigraci představují v praxi etnickou čistku založenou na původu a barvě pleti. Ve svém dosud nejtvrdším vystoupení upozornil na zásadní hrozby, které podle něj politika pravicových radikálů představuje pro stabilitu celé země. Reagoval tak na nedávný volební výsledek, v němž pravicoví populisté zaznamenali rekordní zisky.
Americký prezident Donald Trump posunul pravomoci hlavy státu v oblasti vedení války na novou úroveň, když zahájil vojenskou operaci proti Íránu bez souhlasu Kongresu, podpory aliance NATO či rezoluce OSN. Rozsáhlá vojenská akce s názvem Epic Fury byla spuštěna proti zemi, kterou Bílý dům označuje za hlavního světového sponzora terorismu.
Uživatelé služby Google Maps ve Spojených státech již při vyhledávání nenajdou Ontarijské jezero pod jeho původním názvem. Nejmenší z Velkých jezer je nyní na této platformě pro americké uživatele označováno jako Americké jezero. K této změně došlo na základě výnosu amerického prezidenta Donalda Trumpa v rámci vyostřené obchodní války s Kanadou.
Zatímco záběry dravého proudu vody strhávajícího budovy v pohraničním přechodu Gyirong na hranici mezi Nepálem a Tibetem obletěly celý svět, obyvatelé Číny viděli z této katastrofy jen velmi málo. Tamní státní televize odvysílala z dramatických okamžiků pouze jediný statický snímek a videa popisující rozsah neštěstí z čínského internetu podléhajícího přísné cenzuře rychle mizí. Informování o záplavách, které si vyžádaly stovky obětí a pohřešovaných, podléhá prísnému dohledu státních orgánů.
Generální ředitel Evropské vesmírné agentury Josef Aschbacher požaduje, aby evropské státy do konce roku rozhodly o vybudování vlastních kapacit pro vysílání astronautů do vesmíru. Evropa sice dodává klíčový hardware pro mise vedené Spojenými státy, v samotné dopravě posádek na oběžnou dráhu je však plně závislá na americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír. Aschbacher to prohlásil v rozhovoru před mezinárodním vesmírným summitem v Paříži.