Po nedávné tragické události v Karibském moři, při níž byli zabiti lidé na údajné drogové lodi, se objevuje složitá otázka odpovědnosti. Jedna osoba se však nemusí obávat následků – americký prezident Donald Trump. Ten má na základě loňského rozhodnutí Nejvyššího soudu širokou imunitu pro oficiální akty vykonané během jeho mandátu.
Otázkou je, zda se tato prezidentská imunita přenáší dál po řetězci velení. Je třeba zjistit, zda se vztahuje i na ministra obrany Peta Hegsetha, který vydal rozkaz zajistit, aby útok zabil všechny na palubě. Hegseth ale popřel, že by nařídil druhý útok, který usmrtil přeživší, kteří se drželi boku lodi.
Imunita by se také mohla týkat admirála Franka Bradleyho, který druhý útok nařídil po konzultaci s právníkem. A co služební vojáci, kteří stiskli spoušť? Někteří právní experti označují druhý útok za vraždu. Je však nepravděpodobné, že by Trumpovo ministerstvo spravedlnosti nebo obrany zahájilo stíhání podle amerického či vojenského práva. Trump navíc může omilostnit kohokoli, kdo byl do útoků zapojen.
Případ nápadně připomíná hypotetickou situaci, která zazněla během argumentů Nejvyššího soudu o Trumpově imunitě, kdy prezident nařídil speciální jednotce SEAL Team Six zneškodnit politického rivala. Právě jednotka SEAL Team Six útok provedla. Bývalý vojenský právník Steven Lepper kritizoval kampaň proti drogovým lodím a uvedl, že se v tomto případě neuplatňuje válečné právo, jelikož USA nejsou ve válce. Podle Leppera je celé použití armády nezákonné, protože administrativa se snaží postavit rovnítko mezi drogy a bezprostřední hrozbu pro Američany, což americké právo neuznává.
Brian Finucane, bývalý právní poradce ministerstva zahraničí, argumentuje, že odpovědnost by měl v krátkodobém horizontu převzít Kongres, který útok vyšetřuje, a měl by „donutit administrativu, aby zastavila toto zabíjení na moři“. Finucane dodal, že v dlouhodobějším horizontu může následující administrativa mít politickou vůli stíhat odpovědné osoby.
Kolumbijská rodina již podala stížnost u Meziamerické komise pro lidská práva (IACHR), což by mohlo vést k reparacím za smrt kolumbijského rybáře Alejandra Carranzy. Ačkoliv USA mají historii blokování mezinárodní odpovědnosti, v tomto případě nebyla vyhlášena válka, což teoreticky otevírá možnost, že by členové americké armády mohli podléhat zákonům jiných zemí.
Existuje sice Mezinárodní trestní soud v Haagu pro stíhání válečných zločinů, avšak USA nejsou smluvní stranou této organizace. Prezident George W. Bush dokonce podepsal zákon, který má chránit americké vojáky před stíháním ICC. Trumpova administrativa zaujala vůči ICC ještě více nepřátelský postoj, když v srpnu schválila sankce proti členům soudu.
Přestože USA nejsou stranou ICC, soud může vydat zatykače i na občany nesmluvních zemí. V roce 2009 v Itálii odsoudili téměř dvě desítky údajných agentů CIA za únos podezřelého z terorismu. Agenti sice do vězení nenastoupili, stali se však v Itálii uprchlíky.
V Česku byla o uplynulém víkendu zadržena osoba podezřelá z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Informovala o tom policie, realizaci v případu potvrdila i Bezpečnostní informační služba (BIS).
Spor mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem v uplynulých dnech alespoň pro tuto chvíli vyvrcholil. Soud totiž posvětil jejich dohodu ohledně rozdělení péče o Rozárku. O pocity se dělila především influncerka, ale nakonec se ozval i známý podnikatel.
Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody.
Karlos Vémola ve středu sliboval a také doručil první velké vyjádření k ostře sledované kauze, ve které ho vyšetřuje policie. Popsal okamžik zadržení, následnou domovní prohlídku i trable se zdravotními problémy. Došlo dokonce i na slzy.
Britský ministr obrany John Healey dnes potvrdil, že Spojené království převezme „vedoucí roli“ při zajišťování bezpečnosti v Arktidě a na dálném severu v rámci struktur NATO. Toto prohlášení přichází jako přímá reakce na dramatické události posledních čtrnácti dnů, které Healey popsal jako období „tvrdých vyjednávání a neústupné diplomacie“ vyvolané zájmem Donalda Trumpa o Grónsko.
Ukrajinská hlava státu Volodymyr Zelenskyj přednesla v Davosu projev, ve kterém se mísilo rozčarování z postoje unijních lídrů s nadějí vkládanou do čerstvých dohod s Donaldem Trumpem. Svou řeč uvedl netradiční analogií ke známému filmu o časové smyčce, čímž chtěl demonstrovat únavu své země z neustále se opakujících problémů a váhavosti spojenců. Podle něj Ukrajina prožívá nekonečný cyklus agrese, zatímco světoví hráči se točí v kruhu prázdných gest.
V Davosu dnes americký tým představil konkrétní obrysy budoucího uspořádání Pásma Gazy. I přes nadsazenou rétoriku, která doprovází vznik nové „Rady míru“, se zdá, že práce na přechodu k mnohem náročnější druhé fázi příměří pokročila do reálných plánů pro příštích 100 dní.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oznámil, že Moskva je připravena zaplatit miliardu dolarů za členství v nové „Radě míru“ Donalda Trumpa. Má to však háček – peníze chce vzít z ruských aktiv, která Spojené státy zmrazily po invazi na Ukrajinu. Tento návrh hodlá Putin projednat přímo v Moskvě s Trumpovými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, kteří tam dnes dorazili na klíčová jednání.
Slavnostní ceremoniál v Davosu pokračoval vystoupením amerického ministra zahraničí Marca Rubia, který nešetřil chválou na adresu Donalda Trumpa. Rubio označil jeho působení v úřadu za historické a ocenil prezidentovu vizi a odvahu snít o nemožném v souvislosti s konfliktem v Gaze. Podle něj staré instituce, které světu sloužily uplynulých sedmdesát let, nedokázaly tuto krizi vyřešit, což vyžadovalo zcela nový přístup.
Ustanovení nové „Rady míru“ na ekonomickém fóru v Davosu, které mělo být vrcholem diplomatického snažení Donalda Trumpa, doprovázely rozpaky. Očekávání o masivní podpoře se nenaplnila, když se k podpisu dostavilo méně než dvacet delegací z původně avizovaných pětatřiceti. Tato nízká účast v kombinaci s absencí klíčových evropských mocností jen prohloubila viditelnou trhlinu mezi současným Bílým domem a tradičními spojenci v rámci NATO.
Německý kancléř Friedrich Merz ve svém čtvrtečním projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu varoval, že starý světový řád se rozpadá „dechberoucím tempem“. Reagoval tak na týden plný diplomatického chaosu, který vyvolaly snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska a jeho hrozby uvalením cel na evropské spojence. Merz zdůraznil, že tváří v tvář nové realitě velmocenského soupeření musí Evropa urychleně posílit svou obranyschopnost i hospodářskou konkurenceschopnost.
Finský prezident Alexander Stubb na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyslal jasný vzkaz: Evropa je schopna se ubránit i bez pomoci Spojených států. Během panelové diskuse o evropské bezpečnosti zdůraznil, že na otázku, zda je kontinent soběstačný v obraně, odpovídá jednoznačným „ano“. Jako důkaz uvedl vojenskou sílu Finska a Polska, které podle něj disponují největším dělostřelectvem v Evropě, včetně moderních raket dlouhého doletu.