Po nedávné tragické události v Karibském moři, při níž byli zabiti lidé na údajné drogové lodi, se objevuje složitá otázka odpovědnosti. Jedna osoba se však nemusí obávat následků – americký prezident Donald Trump. Ten má na základě loňského rozhodnutí Nejvyššího soudu širokou imunitu pro oficiální akty vykonané během jeho mandátu.
Otázkou je, zda se tato prezidentská imunita přenáší dál po řetězci velení. Je třeba zjistit, zda se vztahuje i na ministra obrany Peta Hegsetha, který vydal rozkaz zajistit, aby útok zabil všechny na palubě. Hegseth ale popřel, že by nařídil druhý útok, který usmrtil přeživší, kteří se drželi boku lodi.
Imunita by se také mohla týkat admirála Franka Bradleyho, který druhý útok nařídil po konzultaci s právníkem. A co služební vojáci, kteří stiskli spoušť? Někteří právní experti označují druhý útok za vraždu. Je však nepravděpodobné, že by Trumpovo ministerstvo spravedlnosti nebo obrany zahájilo stíhání podle amerického či vojenského práva. Trump navíc může omilostnit kohokoli, kdo byl do útoků zapojen.
Případ nápadně připomíná hypotetickou situaci, která zazněla během argumentů Nejvyššího soudu o Trumpově imunitě, kdy prezident nařídil speciální jednotce SEAL Team Six zneškodnit politického rivala. Právě jednotka SEAL Team Six útok provedla. Bývalý vojenský právník Steven Lepper kritizoval kampaň proti drogovým lodím a uvedl, že se v tomto případě neuplatňuje válečné právo, jelikož USA nejsou ve válce. Podle Leppera je celé použití armády nezákonné, protože administrativa se snaží postavit rovnítko mezi drogy a bezprostřední hrozbu pro Američany, což americké právo neuznává.
Brian Finucane, bývalý právní poradce ministerstva zahraničí, argumentuje, že odpovědnost by měl v krátkodobém horizontu převzít Kongres, který útok vyšetřuje, a měl by „donutit administrativu, aby zastavila toto zabíjení na moři“. Finucane dodal, že v dlouhodobějším horizontu může následující administrativa mít politickou vůli stíhat odpovědné osoby.
Kolumbijská rodina již podala stížnost u Meziamerické komise pro lidská práva (IACHR), což by mohlo vést k reparacím za smrt kolumbijského rybáře Alejandra Carranzy. Ačkoliv USA mají historii blokování mezinárodní odpovědnosti, v tomto případě nebyla vyhlášena válka, což teoreticky otevírá možnost, že by členové americké armády mohli podléhat zákonům jiných zemí.
Existuje sice Mezinárodní trestní soud v Haagu pro stíhání válečných zločinů, avšak USA nejsou smluvní stranou této organizace. Prezident George W. Bush dokonce podepsal zákon, který má chránit americké vojáky před stíháním ICC. Trumpova administrativa zaujala vůči ICC ještě více nepřátelský postoj, když v srpnu schválila sankce proti členům soudu.
Přestože USA nejsou stranou ICC, soud může vydat zatykače i na občany nesmluvních zemí. V roce 2009 v Itálii odsoudili téměř dvě desítky údajných agentů CIA za únos podezřelého z terorismu. Agenti sice do vězení nenastoupili, stali se však v Itálii uprchlíky.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.
Britská královna Camilla v ostře sledovaném projevu pronesla slova, která mohla na posluchače působit jako facka bývalému princi Andrewovi. Manželka krále Karla III. se totiž postavila za ženské oběti sexuálního násilí. Sama před časem přiznala, že byla během dospívání napadena ve vlaku.
Česko si dnes připomíná, jak se stalo členem NATO, z čehož plynou výhody i závazky. Proto se Američané rozhodli reagovat na podobu státního rozpočtu na letošní rok. Washingtonu se nelíbí nedostatečné obranné výdaje.
Tragická událost poznamenala armádní výcvik v Doupovských horách. Při cvičení došlo k úmrtí vojáka, které vyšetřuje Vojenská policie. Její kriminální služba pracuje s verzí, že si zesnulý příslušník armády vzal život sám.
Jedno vyjádření za druhým přichází od pondělního oznámení konce Ornelly Koktové v podcastu s Agátou Hanychovou. Zatím poslední slovo měla druhá jmenovaná, která nabídla svůj pohled na věc. Řešily se zejména peníze.