Po nedávné tragické události v Karibském moři, při níž byli zabiti lidé na údajné drogové lodi, se objevuje složitá otázka odpovědnosti. Jedna osoba se však nemusí obávat následků – americký prezident Donald Trump. Ten má na základě loňského rozhodnutí Nejvyššího soudu širokou imunitu pro oficiální akty vykonané během jeho mandátu.
Otázkou je, zda se tato prezidentská imunita přenáší dál po řetězci velení. Je třeba zjistit, zda se vztahuje i na ministra obrany Peta Hegsetha, který vydal rozkaz zajistit, aby útok zabil všechny na palubě. Hegseth ale popřel, že by nařídil druhý útok, který usmrtil přeživší, kteří se drželi boku lodi.
Imunita by se také mohla týkat admirála Franka Bradleyho, který druhý útok nařídil po konzultaci s právníkem. A co služební vojáci, kteří stiskli spoušť? Někteří právní experti označují druhý útok za vraždu. Je však nepravděpodobné, že by Trumpovo ministerstvo spravedlnosti nebo obrany zahájilo stíhání podle amerického či vojenského práva. Trump navíc může omilostnit kohokoli, kdo byl do útoků zapojen.
Případ nápadně připomíná hypotetickou situaci, která zazněla během argumentů Nejvyššího soudu o Trumpově imunitě, kdy prezident nařídil speciální jednotce SEAL Team Six zneškodnit politického rivala. Právě jednotka SEAL Team Six útok provedla. Bývalý vojenský právník Steven Lepper kritizoval kampaň proti drogovým lodím a uvedl, že se v tomto případě neuplatňuje válečné právo, jelikož USA nejsou ve válce. Podle Leppera je celé použití armády nezákonné, protože administrativa se snaží postavit rovnítko mezi drogy a bezprostřední hrozbu pro Američany, což americké právo neuznává.
Brian Finucane, bývalý právní poradce ministerstva zahraničí, argumentuje, že odpovědnost by měl v krátkodobém horizontu převzít Kongres, který útok vyšetřuje, a měl by „donutit administrativu, aby zastavila toto zabíjení na moři“. Finucane dodal, že v dlouhodobějším horizontu může následující administrativa mít politickou vůli stíhat odpovědné osoby.
Kolumbijská rodina již podala stížnost u Meziamerické komise pro lidská práva (IACHR), což by mohlo vést k reparacím za smrt kolumbijského rybáře Alejandra Carranzy. Ačkoliv USA mají historii blokování mezinárodní odpovědnosti, v tomto případě nebyla vyhlášena válka, což teoreticky otevírá možnost, že by členové americké armády mohli podléhat zákonům jiných zemí.
Existuje sice Mezinárodní trestní soud v Haagu pro stíhání válečných zločinů, avšak USA nejsou smluvní stranou této organizace. Prezident George W. Bush dokonce podepsal zákon, který má chránit americké vojáky před stíháním ICC. Trumpova administrativa zaujala vůči ICC ještě více nepřátelský postoj, když v srpnu schválila sankce proti členům soudu.
Přestože USA nejsou stranou ICC, soud může vydat zatykače i na občany nesmluvních zemí. V roce 2009 v Itálii odsoudili téměř dvě desítky údajných agentů CIA za únos podezřelého z terorismu. Agenti sice do vězení nenastoupili, stali se však v Itálii uprchlíky.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že provozní rychlosti satelitních sítí Starlink a Starshield byly plně obnoveny na úroveň před zavedením restrikcí. To ukrajinským obranným silám opět umožňuje efektivně čelit dronovým útokům a bezpečně zajišťovat logistiku na frontové linii.
Evropský mlékárenský sektor se podle webu Politico v současnosti potýká s nečekanými komplikacemi, které výrazně doléhají na dvě tradiční velmoci sýrařské kultury, kterými jsou Itálie a Francie. Zatímco francouzští zemědělci se snaží vyrovnat s dopady klimatických změn na produkci vyhlášených regionálních specialit, Itálii ochromila stávka dopravců a prudký růst cen energií, který ohrožuje výrobu světoznámé mozzarelly.
Vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou procházejí kvůli postoji amerického prezidenta Donalda Trumpa a omezování vojenské pomoci kritickým obdobím, což vyvolává zásadní otázku, jak silná je současná závislost Kyjeva na americké podpoře a zda dokáže v obraně proti ruské agresi pokračovat zcela bez ní. Nejnovější diplomatické napětí a vzájemná nedůvěra mezi oběma představiteli se projevují v době, kdy Ukrajina nadále čelí ničivým vzdušným útokům a hlubokým výpadkům v dodávkách klíčového vojenského materiálu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátečním rozhovoru pro televizi ABC News prohlásil, že jeho země je připravena uzavřít mírovou dohodu co nejdříve a nadále podporuje zmrazení konfliktu na současných frontových liniích s cílem ukončit téměř pět let trvající válku s Ruskem.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un podnikl cestu do Číny, kam dorazil přes nově otevřený most přes řeku Jalu, čímž uskutečnil svoji první známou cestu do zahraničí za více než rok. Tuto informaci potvrdily jihokorejské oficiální zdroje s odvoláním na vládní zpravodajství, přičemž pobyt severokorejského představitele nebyl z pchjongjangské ani pekingské strany předem oficiálně oznámen.
Napříč evropskými státy v současnosti sílí masivní vlna protivládních a sociálních protestů, v jejichž čele stojí mladá generace. Generace Z dává hlasitě a důrazně najevo své hluboké rozhořčení nad dlouhodobě zanedbaným financováním vzdělávacího systému, stoupajícími životními náklady a hlubokou krizí v oblasti dostupného bydlení, což představuje vážnou a bezprecedentní výzvu pro evropské vlády již tak zmítané silným ekonomickým tlakem.
Americká první dáma Melania Trumpová oznámila, že se jí podařilo úspěšně vyjednat lokální příměří mezi Ruskem a Ukrajinou v jihoukrajinském městě Olešky. Cílem této dohody je umožnit humanitární evakuaci převážně starších civilistů a zajistit nezbytné dodávky potravin, léků a čisté vody do oblasti odříznuté od okolního světa.