Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že první fáze plánu na příměří v Gaze, který podpořila OSN, se blíží ke svému závěru. Podle jeho slov musí druhá fáze nutně zahrnovat odzbrojení Hamásu. Netanjahu uvedl, že o dalších krocích bude jednat koncem tohoto měsíce ve Washingtonu s Donaldem Trumpem, jehož návrhy pro Gazu byly kodifikovány v rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze 17. listopadu.
„Chystáme se dokončit první fázi,“ řekl Netanjahu. „Ale musíme se ujistit, že ve druhé fázi dosáhneme stejných výsledků, a to je něco, co se těším, že proberu s prezidentem Trumpem.“ Premiér hovořil na společné tiskové konferenci s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Merz v reakci zdůraznil, že „nyní musí přijít fáze dvě a poté je třeba zvážit také fázi tři“.
Merz je prvním lídrem velkého evropského státu, který se setkal s Netanjahuem v Izraeli od té doby, co Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal v listopadu minulého roku zatykače na izraelského premiéra a jeho bývalého ministra obrany Joava Gallanta za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti v Gaze. Netanjahu zatykače odmítá jako „vykonstruovaná obvinění“ od „zkorumpovaného žalobce“.
Merz dříve, po vítězství ve federálních volbách v únoru, naznačil, že by Netanjahua do Německa pozval navzdory zatykačům ICC. V neděli však řekl, že návštěva v současnosti není na pořadu dne. Netanjahu označil zatykače ICC za důvod, proč nemůže uskutečnit návštěvu Německa. Obvinil hlavního žalobce soudu, Karima Khana, že obvinění zfalšoval, aby odvrátil pozornost od obvinění ze sexuálního obtěžování, kterým Khan čelil. Khan sice jakékoli pochybení popřel, v květnu však dočasně odstoupil ze své funkce.
Během první fáze současné dohody o příměří propustil Hamás posledních 20 žijících izraelských rukojmích výměnou za přibližně 2 000 palestinských zadržených. Hamás také předal všechna těla rukojmích zabitých během války, kromě jednoho z celkových 28. Izraelské síly se mezitím stáhly na linii příměří, čímž mají pod kontrolou 58 % Pásma Gazy.
Od vyhlášení příměří 10. října zabily izraelské síly více než 360 Palestinců, včetně odhadem 70 dětí. Za stejné období byli při útocích Hamásu zabiti tři izraelští vojáci.
Ani Trumpovy návrhy, ani rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která je z velké části schválila, nestanovují časový plán pro přechod k trvalému míru. Návrh předpokládá odzbrojení Hamásu, další stažení izraelských vojsk a vytvoření Mezinárodní stabilizační síly (ISF) pod kontrolou „mírové rady“ světových lídrů, které má předsedat Trump. Ta by dohlížela na technokratický palestinský výbor řídící každodenní správu Gazy.
Posloupnost těchto kroků však není v návrzích jasná. Netanjahu ve svém nedělním prohlášení položil důraz na odzbrojení Hamásu. „Myslím, že je důležité zajistit, aby Hamás splnil nejen příměří, ale také svůj závazek, který přijal, a to odzbrojení a demilitarizaci Gazy,“ řekl. Netanjahu zmínil i možnost „alternativ“ k ISF, aniž by je vysvětlil. Odmítl vyloučit izraelskou anekci Západního břehu Jordánu a zdůraznil, že Izrael je zásadně proti vytvoření palestinského státu. To je přitom cílem mírového procesu, který si přeje většina arabských a evropských metropolí.
K otázce možnosti návštěvy Netanjahua v Německu, Merz novinářům v neděli pouze sdělil: „V tuto chvíli není důvod o tom diskutovat.“ Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) navíc zvažuje obvinění Izraele ze spáchání genocidy v Gaze. Nezávislá vyšetřovací komise OSN v září dospěla k závěru, že Izrael genocidu spáchal.
Jemenský ostrov Perim, ležící v úzkém průlivu Báb al-Mandab, se stal klíčovým strategickým bodem v rozšiřujícím se konfliktu v oblasti Blízkého východu. Tato skalnatá a neúrodná lokalita získala mimořádný geopolitický význam poté, co napětí mezi Spojenými státy a Íránem fakticky uzavřelo Hormuzský průliv. Aby Saúdská Arábie udržela plynulost globálních dodávek ropy a stabilní ceny paliv, přesměrovala své vývozy právě do Rudého moře. Nyní však jemenští povstalci Hútíové zahájili rozsáhlou ofenzívu, jejímž cílem je tento strategický ostrov ovládnout.
V Ženevě probíhají jednání vládních expertů, jejichž cílem je dojednat mandát pro celosvětovou regulaci autonomních zbraňových systémů. Tato vojenská zařízení dokáží vyhledávat a zasahovat cíle bez jakéhokoli zásahu lidské obsluhy. Mezinárodní setkání navazuje na naléhavou výzvu Organizace spojených národů a Mezinárodního výboru Červeného kříže, které požadují zavedení právně závazných pravidel pro tyto prostředky. Rychlý technologický vývoj totiž zásadně zlevňuje i usnadňuje konstrukci plně autonomních zbraní.
Ruský proudový bezpilotní letoun typu Šáhid narušil vzdušný prostor Rumunska a pronikl nejméně padesát kilometrů do vnitrozemí členského státu Severoatlantické aliance. Stroj se v rumunském vzdušném prostoru pohyboval zhruba půl hodiny, aniž by proti němu vojenské síly zasáhly. Po ztrátě radarového kontaktu se dron vrátil nad území Moldavska, kde následně havaroval a explodoval na poli. K incidentu došlo v době, kdy v blízkém regionu probíhalo rozsáhlé letecké cvičení aliančních sil za účasti několika členských zemí.
Americká armáda se v současnosti nachází v obtížné situaci, kdy čelí tlaku na dvou odlišných frontách zároveň. Na jedné straně se pod vedením prezidenta Donalda Trumpa účastní ozbrojeného konfliktu s Íránem v oblasti Hormuzského průlivu, kam stahuje síly z celého světa. Na straně druhé probíhá přímo uvnitř Pentagonu intenzivní kulturní válka spojená s masivní reorganizací velení. Tyto hluboké změny vedou k vyhroceným sporům i k vlně odchodů klíčových představitelů amerických ozbrojených sil.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz v parlamentním projevu ostrým tónem napadl krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo. Šéf křesťanských demokratů prohlásil, že plány opozičního uskupení na takzvanou remigraci představují v praxi etnickou čistku založenou na původu a barvě pleti. Ve svém dosud nejtvrdším vystoupení upozornil na zásadní hrozby, které podle něj politika pravicových radikálů představuje pro stabilitu celé země. Reagoval tak na nedávný volební výsledek, v němž pravicoví populisté zaznamenali rekordní zisky.
Americký prezident Donald Trump posunul pravomoci hlavy státu v oblasti vedení války na novou úroveň, když zahájil vojenskou operaci proti Íránu bez souhlasu Kongresu, podpory aliance NATO či rezoluce OSN. Rozsáhlá vojenská akce s názvem Epic Fury byla spuštěna proti zemi, kterou Bílý dům označuje za hlavního světového sponzora terorismu.
Uživatelé služby Google Maps ve Spojených státech již při vyhledávání nenajdou Ontarijské jezero pod jeho původním názvem. Nejmenší z Velkých jezer je nyní na této platformě pro americké uživatele označováno jako Americké jezero. K této změně došlo na základě výnosu amerického prezidenta Donalda Trumpa v rámci vyostřené obchodní války s Kanadou.
Zatímco záběry dravého proudu vody strhávajícího budovy v pohraničním přechodu Gyirong na hranici mezi Nepálem a Tibetem obletěly celý svět, obyvatelé Číny viděli z této katastrofy jen velmi málo. Tamní státní televize odvysílala z dramatických okamžiků pouze jediný statický snímek a videa popisující rozsah neštěstí z čínského internetu podléhajícího přísné cenzuře rychle mizí. Informování o záplavách, které si vyžádaly stovky obětí a pohřešovaných, podléhá prísnému dohledu státních orgánů.
Generální ředitel Evropské vesmírné agentury Josef Aschbacher požaduje, aby evropské státy do konce roku rozhodly o vybudování vlastních kapacit pro vysílání astronautů do vesmíru. Evropa sice dodává klíčový hardware pro mise vedené Spojenými státy, v samotné dopravě posádek na oběžnou dráhu je však plně závislá na americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír. Aschbacher to prohlásil v rozhovoru před mezinárodním vesmírným summitem v Paříži.
Ruská armáda výrazně změnila taktiku vzdušných úderů na ukrajinskou metropoli a namísto nárazových nočních útoků se snaží město paralyzovat téměř nepřetržitým ostřelováním. Místo fyzického obsazení se Moskva zaměřuje na vyčerpání protivzdušné obrany, narušení ekonomiky a vyvolání trvalého psychologického tlaku na obyvatele. K tomuto účelu stále častěji využívá rychlejší drony s proudovým pohonem, které jsou pro obránce výrazně hůře zachytitelné. Ruská strategie spočívá v rozprostření úderů do celého dne, čímž dochází k opotřebovávání infrastruktury i lidských sil.
Rychlá expanze umělé inteligence a výstavba datových center způsobuje prudký nárůst globální spotřeby elektrické energie, tento problém však nebude oficiálně projednáván na nadcházejícím klimatickém summitu Organizace spojených národů COP31. Ačkoli emise spojené s technologickým sektorem výrazně rostou, žádná ze zúčastněných zemí nepředložila návrh na zařazení umělé inteligence na hlavní program jednání. Bývalý americký diplomat Erwin Rose v této souvislosti upozornil, že mezinárodní vyjednávání postupuje ve srovnání s dynamickým tempem rozvoje technologií příliš pomalu.
Americký prezident Donald Trump věnoval čtyřem svým blízkým poradcům v Bílém domě finanční sváteční dary v celkové hodnotě přesahující sto tisíc dolarů. Vyplývá to z nově zveřejněných finančních přiznání, která administrativa zpřístupnila veřejnosti. Výkonná asistentka Natalie Harpová, poradkyně pro komunikaci Margo Martinová a zástupkyně ředitele pro provoz Oválné pracovny Chamberlain Harrisová obdržely každá po čtyřiceti pět tisících dolarů. Čtvrtý z obdarovaných, ředitel provozu Oválné pracovny Walt Nauta, získal dar ve výši dvaceti tisíc dolarů.