Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že první fáze plánu na příměří v Gaze, který podpořila OSN, se blíží ke svému závěru. Podle jeho slov musí druhá fáze nutně zahrnovat odzbrojení Hamásu. Netanjahu uvedl, že o dalších krocích bude jednat koncem tohoto měsíce ve Washingtonu s Donaldem Trumpem, jehož návrhy pro Gazu byly kodifikovány v rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze 17. listopadu.
„Chystáme se dokončit první fázi,“ řekl Netanjahu. „Ale musíme se ujistit, že ve druhé fázi dosáhneme stejných výsledků, a to je něco, co se těším, že proberu s prezidentem Trumpem.“ Premiér hovořil na společné tiskové konferenci s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Merz v reakci zdůraznil, že „nyní musí přijít fáze dvě a poté je třeba zvážit také fázi tři“.
Merz je prvním lídrem velkého evropského státu, který se setkal s Netanjahuem v Izraeli od té doby, co Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal v listopadu minulého roku zatykače na izraelského premiéra a jeho bývalého ministra obrany Joava Gallanta za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti v Gaze. Netanjahu zatykače odmítá jako „vykonstruovaná obvinění“ od „zkorumpovaného žalobce“.
Merz dříve, po vítězství ve federálních volbách v únoru, naznačil, že by Netanjahua do Německa pozval navzdory zatykačům ICC. V neděli však řekl, že návštěva v současnosti není na pořadu dne. Netanjahu označil zatykače ICC za důvod, proč nemůže uskutečnit návštěvu Německa. Obvinil hlavního žalobce soudu, Karima Khana, že obvinění zfalšoval, aby odvrátil pozornost od obvinění ze sexuálního obtěžování, kterým Khan čelil. Khan sice jakékoli pochybení popřel, v květnu však dočasně odstoupil ze své funkce.
Během první fáze současné dohody o příměří propustil Hamás posledních 20 žijících izraelských rukojmích výměnou za přibližně 2 000 palestinských zadržených. Hamás také předal všechna těla rukojmích zabitých během války, kromě jednoho z celkových 28. Izraelské síly se mezitím stáhly na linii příměří, čímž mají pod kontrolou 58 % Pásma Gazy.
Od vyhlášení příměří 10. října zabily izraelské síly více než 360 Palestinců, včetně odhadem 70 dětí. Za stejné období byli při útocích Hamásu zabiti tři izraelští vojáci.
Ani Trumpovy návrhy, ani rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která je z velké části schválila, nestanovují časový plán pro přechod k trvalému míru. Návrh předpokládá odzbrojení Hamásu, další stažení izraelských vojsk a vytvoření Mezinárodní stabilizační síly (ISF) pod kontrolou „mírové rady“ světových lídrů, které má předsedat Trump. Ta by dohlížela na technokratický palestinský výbor řídící každodenní správu Gazy.
Posloupnost těchto kroků však není v návrzích jasná. Netanjahu ve svém nedělním prohlášení položil důraz na odzbrojení Hamásu. „Myslím, že je důležité zajistit, aby Hamás splnil nejen příměří, ale také svůj závazek, který přijal, a to odzbrojení a demilitarizaci Gazy,“ řekl. Netanjahu zmínil i možnost „alternativ“ k ISF, aniž by je vysvětlil. Odmítl vyloučit izraelskou anekci Západního břehu Jordánu a zdůraznil, že Izrael je zásadně proti vytvoření palestinského státu. To je přitom cílem mírového procesu, který si přeje většina arabských a evropských metropolí.
K otázce možnosti návštěvy Netanjahua v Německu, Merz novinářům v neděli pouze sdělil: „V tuto chvíli není důvod o tom diskutovat.“ Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) navíc zvažuje obvinění Izraele ze spáchání genocidy v Gaze. Nezávislá vyšetřovací komise OSN v září dospěla k závěru, že Izrael genocidu spáchal.
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.
Německo se musí připravit na možný ruský útok do roku 2029, nebo dokonce dříve. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl šéf německé armády, generálporučík Christian Freuding, s tím, že země musí být připravena bojovat. Podle jeho slov panuje mezi spojenci v Severoatlantické aliancii široká shoda na tom, že Rusko by mohlo být schopno napadnout území NATO před koncem tohoto desetiletí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.
V Tichém oceánu se zformoval klimatický jev El Niño, u kterého meteorologové předpovídají, že by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus v rovníkové oblasti Pacifiku ovlivňuje počasí na celé planetě.
Americká fotbalová reprezentace se připravuje na úvodní zápas mistrovství světa v Inglewoodu v Kalifornii, kde v pátek nastoupí proti Paraguayi. Pro Spojené státy, které hostí zápasy mužského šampionátu poprvé od roku 1994, to bude zcela jiná zkušenost než před čtyřmi lety v Kataru.
Vědecké experimenty prováděné od Španělska až po Japonsko opakovaně prokázaly, že lidé mají při chůzi přirozenou tendenci stáčet se doleva a pohybovat se proti směru hodinových ručiček. Podle doktora Iñakiho Echeverríi Huarteho z Navarrské univerzity v této dráze lidé podvědomě driftují, ať už se procházejí v muzeu, supermarketu, nebo dokonce v prázdné místnosti.
Americká armáda v rámci návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 požaduje nákup 857 obranných střel pro systém protiraketové obrany THAAD (Terminal High Altitude Area Defense). Tento záměr představuje zásadní navýšení zásob s cílem vybudovat robustní deštník schopný čelit nepřátelským hrozbám.
Britská politická scéna i veřejnost ostře odsuzují pokračující protipřistěhovalecké nepokoje v Severním Irsku, přičemž vlna kritiky se nyní masivně obrací také proti miliardáři Elonu Muskovi. Během druhé noci násilností v Belfastu maskovaní muži opět zapalovali domy a automobily při cíleném vyhledávání osob, které považovali za imigranty. Britský ministr pro Severní Irsko Hilary Benn označil tyto incidenty za čisté rasistické hrdlořezství.
Vzájemné údery mezi Spojenými státy a Íránem ukazují, jak výrazně se proměnila povaha mezinárodní diplomacie. Americká armáda v úterý 9. června zaútočila na cíle v Íránu v reakci na sestřelení vrtulníku poblíž Hormuzského průlivu.
Kvůli uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem se řada států snaží oslovit americkou vládu s projekty, které by mohly nabídnout alternativní zdroje energie. Země od Surinamu až po Sýrii v současné situaci spatřují příležitost zařadit se mezi bezpečné dodavatele. Vzhledem k tomu, že rostoucí ceny pohonných hmot negativně ovlivňují popularitu prezidenta Donalda Trumpa, nacházejí tyto státy ve Washingtonu otevřené dveře. Spojené státy se podle vyjádření zástupců Bílého domu a ministra energetiky Chrise Wrighta snaží ve spolupráci se spojenci diverzifikovat dodavatelské řetězce a omezit závislost na rizikových dopravních uzlech.
Americká administrativa se znovu pokouší potvrdit svůj základní předpoklad, který dosavadní průběh války v Íránu spíše vyvrací, a sice že tvrdé údery ze strany vojensky podstatně silnějších Spojených států donutí Teherán ke kapitulaci. Prezident Donald Trump nařídil ve středu nové útoky na řadu íránských cílů jen několik hodin poté, co Islámskou republiku obvinil z natahování času a odmítání dohody s tím, že z Američanů dělají hlupáky.