Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že první fáze plánu na příměří v Gaze, který podpořila OSN, se blíží ke svému závěru. Podle jeho slov musí druhá fáze nutně zahrnovat odzbrojení Hamásu. Netanjahu uvedl, že o dalších krocích bude jednat koncem tohoto měsíce ve Washingtonu s Donaldem Trumpem, jehož návrhy pro Gazu byly kodifikovány v rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze 17. listopadu.
„Chystáme se dokončit první fázi,“ řekl Netanjahu. „Ale musíme se ujistit, že ve druhé fázi dosáhneme stejných výsledků, a to je něco, co se těším, že proberu s prezidentem Trumpem.“ Premiér hovořil na společné tiskové konferenci s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Merz v reakci zdůraznil, že „nyní musí přijít fáze dvě a poté je třeba zvážit také fázi tři“.
Merz je prvním lídrem velkého evropského státu, který se setkal s Netanjahuem v Izraeli od té doby, co Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal v listopadu minulého roku zatykače na izraelského premiéra a jeho bývalého ministra obrany Joava Gallanta za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti v Gaze. Netanjahu zatykače odmítá jako „vykonstruovaná obvinění“ od „zkorumpovaného žalobce“.
Merz dříve, po vítězství ve federálních volbách v únoru, naznačil, že by Netanjahua do Německa pozval navzdory zatykačům ICC. V neděli však řekl, že návštěva v současnosti není na pořadu dne. Netanjahu označil zatykače ICC za důvod, proč nemůže uskutečnit návštěvu Německa. Obvinil hlavního žalobce soudu, Karima Khana, že obvinění zfalšoval, aby odvrátil pozornost od obvinění ze sexuálního obtěžování, kterým Khan čelil. Khan sice jakékoli pochybení popřel, v květnu však dočasně odstoupil ze své funkce.
Během první fáze současné dohody o příměří propustil Hamás posledních 20 žijících izraelských rukojmích výměnou za přibližně 2 000 palestinských zadržených. Hamás také předal všechna těla rukojmích zabitých během války, kromě jednoho z celkových 28. Izraelské síly se mezitím stáhly na linii příměří, čímž mají pod kontrolou 58 % Pásma Gazy.
Od vyhlášení příměří 10. října zabily izraelské síly více než 360 Palestinců, včetně odhadem 70 dětí. Za stejné období byli při útocích Hamásu zabiti tři izraelští vojáci.
Ani Trumpovy návrhy, ani rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která je z velké části schválila, nestanovují časový plán pro přechod k trvalému míru. Návrh předpokládá odzbrojení Hamásu, další stažení izraelských vojsk a vytvoření Mezinárodní stabilizační síly (ISF) pod kontrolou „mírové rady“ světových lídrů, které má předsedat Trump. Ta by dohlížela na technokratický palestinský výbor řídící každodenní správu Gazy.
Posloupnost těchto kroků však není v návrzích jasná. Netanjahu ve svém nedělním prohlášení položil důraz na odzbrojení Hamásu. „Myslím, že je důležité zajistit, aby Hamás splnil nejen příměří, ale také svůj závazek, který přijal, a to odzbrojení a demilitarizaci Gazy,“ řekl. Netanjahu zmínil i možnost „alternativ“ k ISF, aniž by je vysvětlil. Odmítl vyloučit izraelskou anekci Západního břehu Jordánu a zdůraznil, že Izrael je zásadně proti vytvoření palestinského státu. To je přitom cílem mírového procesu, který si přeje většina arabských a evropských metropolí.
K otázce možnosti návštěvy Netanjahua v Německu, Merz novinářům v neděli pouze sdělil: „V tuto chvíli není důvod o tom diskutovat.“ Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) navíc zvažuje obvinění Izraele ze spáchání genocidy v Gaze. Nezávislá vyšetřovací komise OSN v září dospěla k závěru, že Izrael genocidu spáchal.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že provozní rychlosti satelitních sítí Starlink a Starshield byly plně obnoveny na úroveň před zavedením restrikcí. To ukrajinským obranným silám opět umožňuje efektivně čelit dronovým útokům a bezpečně zajišťovat logistiku na frontové linii.
Evropský mlékárenský sektor se podle webu Politico v současnosti potýká s nečekanými komplikacemi, které výrazně doléhají na dvě tradiční velmoci sýrařské kultury, kterými jsou Itálie a Francie. Zatímco francouzští zemědělci se snaží vyrovnat s dopady klimatických změn na produkci vyhlášených regionálních specialit, Itálii ochromila stávka dopravců a prudký růst cen energií, který ohrožuje výrobu světoznámé mozzarelly.
Vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou procházejí kvůli postoji amerického prezidenta Donalda Trumpa a omezování vojenské pomoci kritickým obdobím, což vyvolává zásadní otázku, jak silná je současná závislost Kyjeva na americké podpoře a zda dokáže v obraně proti ruské agresi pokračovat zcela bez ní. Nejnovější diplomatické napětí a vzájemná nedůvěra mezi oběma představiteli se projevují v době, kdy Ukrajina nadále čelí ničivým vzdušným útokům a hlubokým výpadkům v dodávkách klíčového vojenského materiálu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátečním rozhovoru pro televizi ABC News prohlásil, že jeho země je připravena uzavřít mírovou dohodu co nejdříve a nadále podporuje zmrazení konfliktu na současných frontových liniích s cílem ukončit téměř pět let trvající válku s Ruskem.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un podnikl cestu do Číny, kam dorazil přes nově otevřený most přes řeku Jalu, čímž uskutečnil svoji první známou cestu do zahraničí za více než rok. Tuto informaci potvrdily jihokorejské oficiální zdroje s odvoláním na vládní zpravodajství, přičemž pobyt severokorejského představitele nebyl z pchjongjangské ani pekingské strany předem oficiálně oznámen.
Napříč evropskými státy v současnosti sílí masivní vlna protivládních a sociálních protestů, v jejichž čele stojí mladá generace. Generace Z dává hlasitě a důrazně najevo své hluboké rozhořčení nad dlouhodobě zanedbaným financováním vzdělávacího systému, stoupajícími životními náklady a hlubokou krizí v oblasti dostupného bydlení, což představuje vážnou a bezprecedentní výzvu pro evropské vlády již tak zmítané silným ekonomickým tlakem.
