Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že první fáze plánu na příměří v Gaze, který podpořila OSN, se blíží ke svému závěru. Podle jeho slov musí druhá fáze nutně zahrnovat odzbrojení Hamásu. Netanjahu uvedl, že o dalších krocích bude jednat koncem tohoto měsíce ve Washingtonu s Donaldem Trumpem, jehož návrhy pro Gazu byly kodifikovány v rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze 17. listopadu.
„Chystáme se dokončit první fázi,“ řekl Netanjahu. „Ale musíme se ujistit, že ve druhé fázi dosáhneme stejných výsledků, a to je něco, co se těším, že proberu s prezidentem Trumpem.“ Premiér hovořil na společné tiskové konferenci s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Merz v reakci zdůraznil, že „nyní musí přijít fáze dvě a poté je třeba zvážit také fázi tři“.
Merz je prvním lídrem velkého evropského státu, který se setkal s Netanjahuem v Izraeli od té doby, co Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal v listopadu minulého roku zatykače na izraelského premiéra a jeho bývalého ministra obrany Joava Gallanta za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti v Gaze. Netanjahu zatykače odmítá jako „vykonstruovaná obvinění“ od „zkorumpovaného žalobce“.
Merz dříve, po vítězství ve federálních volbách v únoru, naznačil, že by Netanjahua do Německa pozval navzdory zatykačům ICC. V neděli však řekl, že návštěva v současnosti není na pořadu dne. Netanjahu označil zatykače ICC za důvod, proč nemůže uskutečnit návštěvu Německa. Obvinil hlavního žalobce soudu, Karima Khana, že obvinění zfalšoval, aby odvrátil pozornost od obvinění ze sexuálního obtěžování, kterým Khan čelil. Khan sice jakékoli pochybení popřel, v květnu však dočasně odstoupil ze své funkce.
Během první fáze současné dohody o příměří propustil Hamás posledních 20 žijících izraelských rukojmích výměnou za přibližně 2 000 palestinských zadržených. Hamás také předal všechna těla rukojmích zabitých během války, kromě jednoho z celkových 28. Izraelské síly se mezitím stáhly na linii příměří, čímž mají pod kontrolou 58 % Pásma Gazy.
Od vyhlášení příměří 10. října zabily izraelské síly více než 360 Palestinců, včetně odhadem 70 dětí. Za stejné období byli při útocích Hamásu zabiti tři izraelští vojáci.
Ani Trumpovy návrhy, ani rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která je z velké části schválila, nestanovují časový plán pro přechod k trvalému míru. Návrh předpokládá odzbrojení Hamásu, další stažení izraelských vojsk a vytvoření Mezinárodní stabilizační síly (ISF) pod kontrolou „mírové rady“ světových lídrů, které má předsedat Trump. Ta by dohlížela na technokratický palestinský výbor řídící každodenní správu Gazy.
Posloupnost těchto kroků však není v návrzích jasná. Netanjahu ve svém nedělním prohlášení položil důraz na odzbrojení Hamásu. „Myslím, že je důležité zajistit, aby Hamás splnil nejen příměří, ale také svůj závazek, který přijal, a to odzbrojení a demilitarizaci Gazy,“ řekl. Netanjahu zmínil i možnost „alternativ“ k ISF, aniž by je vysvětlil. Odmítl vyloučit izraelskou anekci Západního břehu Jordánu a zdůraznil, že Izrael je zásadně proti vytvoření palestinského státu. To je přitom cílem mírového procesu, který si přeje většina arabských a evropských metropolí.
K otázce možnosti návštěvy Netanjahua v Německu, Merz novinářům v neděli pouze sdělil: „V tuto chvíli není důvod o tom diskutovat.“ Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) navíc zvažuje obvinění Izraele ze spáchání genocidy v Gaze. Nezávislá vyšetřovací komise OSN v září dospěla k závěru, že Izrael genocidu spáchal.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.
Britská královna Camilla v ostře sledovaném projevu pronesla slova, která mohla na posluchače působit jako facka bývalému princi Andrewovi. Manželka krále Karla III. se totiž postavila za ženské oběti sexuálního násilí. Sama před časem přiznala, že byla během dospívání napadena ve vlaku.
Česko si dnes připomíná, jak se stalo členem NATO, z čehož plynou výhody i závazky. Proto se Američané rozhodli reagovat na podobu státního rozpočtu na letošní rok. Washingtonu se nelíbí nedostatečné obranné výdaje.
Tragická událost poznamenala armádní výcvik v Doupovských horách. Při cvičení došlo k úmrtí vojáka, které vyšetřuje Vojenská policie. Její kriminální služba pracuje s verzí, že si zesnulý příslušník armády vzal život sám.