Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že první fáze plánu na příměří v Gaze, který podpořila OSN, se blíží ke svému závěru. Podle jeho slov musí druhá fáze nutně zahrnovat odzbrojení Hamásu. Netanjahu uvedl, že o dalších krocích bude jednat koncem tohoto měsíce ve Washingtonu s Donaldem Trumpem, jehož návrhy pro Gazu byly kodifikovány v rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze 17. listopadu.
„Chystáme se dokončit první fázi,“ řekl Netanjahu. „Ale musíme se ujistit, že ve druhé fázi dosáhneme stejných výsledků, a to je něco, co se těším, že proberu s prezidentem Trumpem.“ Premiér hovořil na společné tiskové konferenci s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Merz v reakci zdůraznil, že „nyní musí přijít fáze dvě a poté je třeba zvážit také fázi tři“.
Merz je prvním lídrem velkého evropského státu, který se setkal s Netanjahuem v Izraeli od té doby, co Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal v listopadu minulého roku zatykače na izraelského premiéra a jeho bývalého ministra obrany Joava Gallanta za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti v Gaze. Netanjahu zatykače odmítá jako „vykonstruovaná obvinění“ od „zkorumpovaného žalobce“.
Merz dříve, po vítězství ve federálních volbách v únoru, naznačil, že by Netanjahua do Německa pozval navzdory zatykačům ICC. V neděli však řekl, že návštěva v současnosti není na pořadu dne. Netanjahu označil zatykače ICC za důvod, proč nemůže uskutečnit návštěvu Německa. Obvinil hlavního žalobce soudu, Karima Khana, že obvinění zfalšoval, aby odvrátil pozornost od obvinění ze sexuálního obtěžování, kterým Khan čelil. Khan sice jakékoli pochybení popřel, v květnu však dočasně odstoupil ze své funkce.
Během první fáze současné dohody o příměří propustil Hamás posledních 20 žijících izraelských rukojmích výměnou za přibližně 2 000 palestinských zadržených. Hamás také předal všechna těla rukojmích zabitých během války, kromě jednoho z celkových 28. Izraelské síly se mezitím stáhly na linii příměří, čímž mají pod kontrolou 58 % Pásma Gazy.
Od vyhlášení příměří 10. října zabily izraelské síly více než 360 Palestinců, včetně odhadem 70 dětí. Za stejné období byli při útocích Hamásu zabiti tři izraelští vojáci.
Ani Trumpovy návrhy, ani rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která je z velké části schválila, nestanovují časový plán pro přechod k trvalému míru. Návrh předpokládá odzbrojení Hamásu, další stažení izraelských vojsk a vytvoření Mezinárodní stabilizační síly (ISF) pod kontrolou „mírové rady“ světových lídrů, které má předsedat Trump. Ta by dohlížela na technokratický palestinský výbor řídící každodenní správu Gazy.
Posloupnost těchto kroků však není v návrzích jasná. Netanjahu ve svém nedělním prohlášení položil důraz na odzbrojení Hamásu. „Myslím, že je důležité zajistit, aby Hamás splnil nejen příměří, ale také svůj závazek, který přijal, a to odzbrojení a demilitarizaci Gazy,“ řekl. Netanjahu zmínil i možnost „alternativ“ k ISF, aniž by je vysvětlil. Odmítl vyloučit izraelskou anekci Západního břehu Jordánu a zdůraznil, že Izrael je zásadně proti vytvoření palestinského státu. To je přitom cílem mírového procesu, který si přeje většina arabských a evropských metropolí.
K otázce možnosti návštěvy Netanjahua v Německu, Merz novinářům v neděli pouze sdělil: „V tuto chvíli není důvod o tom diskutovat.“ Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) navíc zvažuje obvinění Izraele ze spáchání genocidy v Gaze. Nezávislá vyšetřovací komise OSN v září dospěla k závěru, že Izrael genocidu spáchal.
V Česku byla o uplynulém víkendu zadržena osoba podezřelá z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Informovala o tom policie, realizaci v případu potvrdila i Bezpečnostní informační služba (BIS).
Spor mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem v uplynulých dnech alespoň pro tuto chvíli vyvrcholil. Soud totiž posvětil jejich dohodu ohledně rozdělení péče o Rozárku. O pocity se dělila především influncerka, ale nakonec se ozval i známý podnikatel.
Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody.
Karlos Vémola ve středu sliboval a také doručil první velké vyjádření k ostře sledované kauze, ve které ho vyšetřuje policie. Popsal okamžik zadržení, následnou domovní prohlídku i trable se zdravotními problémy. Došlo dokonce i na slzy.
Britský ministr obrany John Healey dnes potvrdil, že Spojené království převezme „vedoucí roli“ při zajišťování bezpečnosti v Arktidě a na dálném severu v rámci struktur NATO. Toto prohlášení přichází jako přímá reakce na dramatické události posledních čtrnácti dnů, které Healey popsal jako období „tvrdých vyjednávání a neústupné diplomacie“ vyvolané zájmem Donalda Trumpa o Grónsko.
Ukrajinská hlava státu Volodymyr Zelenskyj přednesla v Davosu projev, ve kterém se mísilo rozčarování z postoje unijních lídrů s nadějí vkládanou do čerstvých dohod s Donaldem Trumpem. Svou řeč uvedl netradiční analogií ke známému filmu o časové smyčce, čímž chtěl demonstrovat únavu své země z neustále se opakujících problémů a váhavosti spojenců. Podle něj Ukrajina prožívá nekonečný cyklus agrese, zatímco světoví hráči se točí v kruhu prázdných gest.
V Davosu dnes americký tým představil konkrétní obrysy budoucího uspořádání Pásma Gazy. I přes nadsazenou rétoriku, která doprovází vznik nové „Rady míru“, se zdá, že práce na přechodu k mnohem náročnější druhé fázi příměří pokročila do reálných plánů pro příštích 100 dní.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oznámil, že Moskva je připravena zaplatit miliardu dolarů za členství v nové „Radě míru“ Donalda Trumpa. Má to však háček – peníze chce vzít z ruských aktiv, která Spojené státy zmrazily po invazi na Ukrajinu. Tento návrh hodlá Putin projednat přímo v Moskvě s Trumpovými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, kteří tam dnes dorazili na klíčová jednání.
Slavnostní ceremoniál v Davosu pokračoval vystoupením amerického ministra zahraničí Marca Rubia, který nešetřil chválou na adresu Donalda Trumpa. Rubio označil jeho působení v úřadu za historické a ocenil prezidentovu vizi a odvahu snít o nemožném v souvislosti s konfliktem v Gaze. Podle něj staré instituce, které světu sloužily uplynulých sedmdesát let, nedokázaly tuto krizi vyřešit, což vyžadovalo zcela nový přístup.
Ustanovení nové „Rady míru“ na ekonomickém fóru v Davosu, které mělo být vrcholem diplomatického snažení Donalda Trumpa, doprovázely rozpaky. Očekávání o masivní podpoře se nenaplnila, když se k podpisu dostavilo méně než dvacet delegací z původně avizovaných pětatřiceti. Tato nízká účast v kombinaci s absencí klíčových evropských mocností jen prohloubila viditelnou trhlinu mezi současným Bílým domem a tradičními spojenci v rámci NATO.
Německý kancléř Friedrich Merz ve svém čtvrtečním projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu varoval, že starý světový řád se rozpadá „dechberoucím tempem“. Reagoval tak na týden plný diplomatického chaosu, který vyvolaly snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska a jeho hrozby uvalením cel na evropské spojence. Merz zdůraznil, že tváří v tvář nové realitě velmocenského soupeření musí Evropa urychleně posílit svou obranyschopnost i hospodářskou konkurenceschopnost.
Finský prezident Alexander Stubb na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyslal jasný vzkaz: Evropa je schopna se ubránit i bez pomoci Spojených států. Během panelové diskuse o evropské bezpečnosti zdůraznil, že na otázku, zda je kontinent soběstačný v obraně, odpovídá jednoznačným „ano“. Jako důkaz uvedl vojenskou sílu Finska a Polska, které podle něj disponují největším dělostřelectvem v Evropě, včetně moderních raket dlouhého doletu.