I v roce 2025, který je poznamenaný eskalací globálních konfliktů, zpřísněnou ochranou hranic a obchodním napětím, zůstává mír vzácnou komoditou. Podle Globálního indexu míru (GPI) 2025, který sestavuje Institut pro ekonomiku a mír, dosáhl počet státních konfliktů nejvyšší úrovně od druhé světové války, přičemž jen letos propukly tři nové. Mnoho států reaguje zvýšenou militarizací.
Navzdory těmto chmurným statistikám však některé národy i nadále upřednostňují mír. GPI sleduje 23 ukazatelů – od vnějších konfliktů a vojenských výdajů až po bezpečnostní opatření, jako je terorismus a počet vražd. Země na vrcholu žebříčku jsou stabilní téměř dvě desetiletí, což dokazuje, jakou stálost mohou mírové politiky přinést v dlouhodobém horizontu. Hovořili jsme s obyvateli pěti nejmírumilovnějších zemí světa, abychom zjistili, jak se jejich politika promítá do každodenního života a vytváří jedinečný pocit bezpečí a klidu.
Island se od roku 2008 drží na prvním místě a zůstává nejmírumilovnějším národem světa. Vede ve všech třech oblastech: bezpečnost, probíhající konflikty a militarizace. Letos navíc zaznamenal další 2% zlepšení.
Pro místní obyvatele je pocit bezpečí součástí každodenního života. Inga Rós Antoníusdóttir, generální manažerka Intrepid Travel North Europe, uvedla, že ačkoli drsné počasí nepřináší vždy pocit bezpečí, komunita to dělá. Lidé zde mohou chodit sami v noci bez obav, uvidí spící děti v kočárcích venku před kavárnami a obchody a místní policie nenosí zbraně. Inga Rós Antoníusdóttir přičítá zásluhu na pocitu bezpečí ženám, které jsou utvrzeny v celosvětově vedoucí politice rovnosti pohlaví.
Ačkoli bylo Irsko ve 20. století poznamenáno konflikty, dnes staví mír do popředí. Získalo vysoké hodnocení za snižování militarizace a patří mezi země s nejmenším počtem probíhajících domácích a mezinárodních konfliktů. Také se umístilo v první desítce v oblasti společenské bezpečnosti a zabezpečení s nízkým vnímáním kriminality.
Jack Fitzsimons, obyvatel Kildare, potvrdil, že celou zemi provází hluboký smysl pro komunitu a přátelskost. Lidé se zde o sebe starají. Irsko udržuje vojenskou neutralitu a dává přednost diplomacii při řešení konfliktů. Jeho uvolněná povaha přispívá k pocitu klidu: „Život se zde ubírá pomalejším tempem a lidé si stále cení konverzace a vyprávění příběhů. Toto lidské propojení opravdu vyniká,“ dodal Fitzsimons.
Nový Zéland se letos posunul o dvě místa na třetí pozici díky zlepšení v oblasti bezpečnosti, nižšímu počtu demonstrací a dopadů souvisejících s terorismem. Jako ostrovní stát má přirozenou ochranu před vnějšími konflikty, ale jeho vnitřní politika dodává obyvatelům pocit míru.
Celoživotní obyvatelka Mischa Mannix-Opie uvedla, že novozélandské zákony o zbraních patří k nejpřísnějším na světě, což absolutně přispívá k pocitu bezpečí. Je to místo, kde děti chodí do školy samy, lidé nechávají odemčené dveře a motoristé zastavují, aby pomohli při poruše auta na silnici. Zdejší všeobecná důvěra v ostatní a silná sociální síť přispívá k pocitu sounáležitosti. I když mnoho návštěvníků přijíždí kvůli scenérii, je to právě pocit bezpečí a sounáležitosti, který zanechává trvalý dojem.
Rakousko se sice letos posunulo o jedno místo na čtvrtou pozici, ale stále dosahuje vysokého hodnocení ve všech oblastech. Stejně jako Irsko, Rakousko dodržuje ústavně nařízenou neutralitu, což mu brání vstoupit do vojenských aliancí typu NATO. To mu umožňuje soustředit zdroje interně.
Armin Pfurtscheller, majitel SPA-Hotelu Jagdhof, uvedl, že desetiletí rakouské neutrality znamenají, že národ investuje do svých lidí namísto konfliktů. Silná sociální síť, prvotřídní zdravotnictví a vynikající vzdělání podporují stabilitu a důvěru. Pfurtscheller žije v Neustiftu, kde se lidé procházejí podél řeky o půlnoci, domy zůstávají nezamčené a jízdní kola stojí venku bez řetězu. Dodal, že bezpečnost zde není jen statistika, ale „způsob, jakým se život cítí“.
Singapur si udržel svou šestou pozici a je jediným asijským státem v top 10 (Japonsko a Malajsie jsou na 12. a 13. místě). Městský stát se umístil obzvláště vysoko v oblasti bezpečnosti, i když udržuje jednu z nejvyšších úrovní vojenských výdajů na obyvatele na světě. Těmi ho předčí pouze Severní Korea a Katar.
Nedostatek probíhajících konfliktů a vnitřní bezpečnost vedou k silnému pocitu bezpečí pro většinu obyvatel. Xinrun Han uvedla, že chodí v noci ven a nebojí se. Cítí zde stoprocentní pohodlí a vzájemnou důvěru v systém, což vytváří klidné a mírumilovné prostředí. Ačkoli konzervativní postoj Singapuru k ochraně LGBT+ práv omezuje některé svobody (stejnopohlavní manželství je stále zakázáno), společenský pokrok je viditelný. Han doporučuje návštěvníkům, aby si užili svobody, které s sebou bezpečnost přináší, jako je procházka podél řeky ve 02:00 ráno nebo návštěva parku po setmění.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že zrušil plánovanou misi svých diplomatických vyslanců do pákistánského Islámábádu. Steve Witkoff a Jared Kushner měli v plánu vycestovat na jednání se zástupci Íránu, ke kterému však na základě rozhodnutí hlavy státu nedojde.
Lidský papilomavirus, známý jako HPV, představuje mimořádně rozšířený virus, který se přenáší intimním kontaktem kůže na kůži. Naprostá většina sexuálně aktivních lidí se s tímto virem během svého života setká. Přestože si mnoho lidí HPV spojuje výhradně se zdravím žen, realita je taková, že se týká obou pohlaví. Téměř každý sexuálně aktivní člověk se s ním setká během několika měsíců či let od zahájení sexuálního života, přičemž tělo se většinou s nákazou samo vypořádá.
K osudné havárii v černobylské jaderné elektrárně došlo v časných ranních hodinách 26. dubna 1986, kdy se zvrátil bezpečnostní test jednoho z reaktorů. Kvůli zásadní konstrukční vadě, o které technici nevěděli, došlo k prudkému zvýšení výkonu a následné tepelné reakci. Výbuchy zničily budovu čtvrtého reaktoru a radioaktivní mrak se následně rozšířil nejen nad celou Ukrajinu, ale i do dalších částí Sovětského svazu a severní Evropy.
Nadcházející státní návštěva krále Karla III. a královny Camilly ve Spojených státech je britskými diplomaty označována za událost s „vysokými sázkami a velkým rizikem“. Nejde o běžnou zdvořilostní cestu plnou celebrit a úsměvů pro fotografy, ale o dosud nejtěžší zkoušku královy vlády. Podle odborníků přichází tato návštěva v době nejhlubší krize anglo-amerických vztahů za poslední století, kdy napětí mezi oběma mocnostmi dosahuje kritických hodnot.
Summit na Kypru měl být původně pracovní schůzkou zaměřenou na rozpočet, ale evropské lídry opět pohltila nečekaná krize. Namísto řešení praktických záležitostí se museli vyrovnávat s dalšími politickými otřesy, které ohrožují stabilitu transatlantických vztahů. Napětí mezi Bruselem a Washingtonem dosáhlo nového vrcholu, což vyvolává hluboké obavy o budoucí směřování obranné aliance.
Válka v Íránu se nezadržitelně blíží k šedesátidennímu limitu, který americké zákony stanovují pro vojenské operace bez výslovného souhlasu Kongresu. Podle takzvané Rezoluce o válečných pravomocech (War Powers Resolution), která vznikla po zkušenostech z Vietnamu, připadá tento kritický termín na 1. května. Prezident Donald Trump se však zatím nezdá být pod tlakem, aby o povolení zákonodárce žádal, a jeho administrativa dává jasně najevo, že se nenechá do žádných dohod dotlačit.
Představitelé Evropské unie začínají pracovat na konkrétním plánu, jak využít vzájemnou asistenční doložku v případě napadení členského státu. Tento krok přichází v době, kdy se transatlantická aliance NATO potýká s nejtěžší krizí ve své historii, mimo jiné kvůli zesilující kritice ze strany Donalda Trumpa. Bruselské úřady dostaly za úkol připravit detailní scénář, jakým způsobem by blok reagoval, pokud by byla tato klauzule aktivována.
Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropané musí začít bránit své vlastní zájmy, protože Spojené státy, Čína i Rusko jsou podle něj v současnosti naladěny proti nim. Během diskuse v Aténách s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem zdůraznil, že jde o jedinečný a kritický okamžik, kdy se zájmy těchto tří velmocí střetávají s evropskými. Podle Macrona je nyní ten správný čas, aby se Evropa konečně probudila a začala jednat se zdravým sebevědomím.
Globální ropná krize vyvolaná válkou v Íránu navždy změnila odvětví fosilních paliv. Podle Fatiha Birola, šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA), se země nyní odklánějí od těchto zdrojů, aby si zajistily energetickou bezpečnost.
Přes Česko o víkendu přejde studená fronta, za kterou se ochladí. Teploty ale neklesnou tak výrazně. Vyplývá to z předpovědi na první polovinu příštího týdne. Odpolední maxima budou téměř atakovat dvacítku.
Andrej Babiš dluží českým občanům 7,5 miliard Kč. Jde o peníze, které dle pravomocných rozsudků a nejrůznějších autorit a analýz získal nezákonně koncern Agrofert. Zemědělský fond však nyní oznámil, že většinu těchto prostředků neplánuje vymáhat a dokonce i to, že opět začne přidělovat evropské dotace koncernu Agrofert. Dochází tedy k hazardu s miliardy korun daňových poplatníků, čemuž se Piráti snaží zabránit, a proto rozšířili svoje trestní oznámení z února tohoto roku.
Americký prezident Donald Trump si nenechal líbit poučování ze strany prince Harryho, jenž na Ukrajině mluvil o tom, jaká by měla být role Spojených států amerických.