I v roce 2025, který je poznamenaný eskalací globálních konfliktů, zpřísněnou ochranou hranic a obchodním napětím, zůstává mír vzácnou komoditou. Podle Globálního indexu míru (GPI) 2025, který sestavuje Institut pro ekonomiku a mír, dosáhl počet státních konfliktů nejvyšší úrovně od druhé světové války, přičemž jen letos propukly tři nové. Mnoho států reaguje zvýšenou militarizací.
Navzdory těmto chmurným statistikám však některé národy i nadále upřednostňují mír. GPI sleduje 23 ukazatelů – od vnějších konfliktů a vojenských výdajů až po bezpečnostní opatření, jako je terorismus a počet vražd. Země na vrcholu žebříčku jsou stabilní téměř dvě desetiletí, což dokazuje, jakou stálost mohou mírové politiky přinést v dlouhodobém horizontu. Hovořili jsme s obyvateli pěti nejmírumilovnějších zemí světa, abychom zjistili, jak se jejich politika promítá do každodenního života a vytváří jedinečný pocit bezpečí a klidu.
Island se od roku 2008 drží na prvním místě a zůstává nejmírumilovnějším národem světa. Vede ve všech třech oblastech: bezpečnost, probíhající konflikty a militarizace. Letos navíc zaznamenal další 2% zlepšení.
Pro místní obyvatele je pocit bezpečí součástí každodenního života. Inga Rós Antoníusdóttir, generální manažerka Intrepid Travel North Europe, uvedla, že ačkoli drsné počasí nepřináší vždy pocit bezpečí, komunita to dělá. Lidé zde mohou chodit sami v noci bez obav, uvidí spící děti v kočárcích venku před kavárnami a obchody a místní policie nenosí zbraně. Inga Rós Antoníusdóttir přičítá zásluhu na pocitu bezpečí ženám, které jsou utvrzeny v celosvětově vedoucí politice rovnosti pohlaví.
Ačkoli bylo Irsko ve 20. století poznamenáno konflikty, dnes staví mír do popředí. Získalo vysoké hodnocení za snižování militarizace a patří mezi země s nejmenším počtem probíhajících domácích a mezinárodních konfliktů. Také se umístilo v první desítce v oblasti společenské bezpečnosti a zabezpečení s nízkým vnímáním kriminality.
Jack Fitzsimons, obyvatel Kildare, potvrdil, že celou zemi provází hluboký smysl pro komunitu a přátelskost. Lidé se zde o sebe starají. Irsko udržuje vojenskou neutralitu a dává přednost diplomacii při řešení konfliktů. Jeho uvolněná povaha přispívá k pocitu klidu: „Život se zde ubírá pomalejším tempem a lidé si stále cení konverzace a vyprávění příběhů. Toto lidské propojení opravdu vyniká,“ dodal Fitzsimons.
Nový Zéland se letos posunul o dvě místa na třetí pozici díky zlepšení v oblasti bezpečnosti, nižšímu počtu demonstrací a dopadů souvisejících s terorismem. Jako ostrovní stát má přirozenou ochranu před vnějšími konflikty, ale jeho vnitřní politika dodává obyvatelům pocit míru.
Celoživotní obyvatelka Mischa Mannix-Opie uvedla, že novozélandské zákony o zbraních patří k nejpřísnějším na světě, což absolutně přispívá k pocitu bezpečí. Je to místo, kde děti chodí do školy samy, lidé nechávají odemčené dveře a motoristé zastavují, aby pomohli při poruše auta na silnici. Zdejší všeobecná důvěra v ostatní a silná sociální síť přispívá k pocitu sounáležitosti. I když mnoho návštěvníků přijíždí kvůli scenérii, je to právě pocit bezpečí a sounáležitosti, který zanechává trvalý dojem.
Rakousko se sice letos posunulo o jedno místo na čtvrtou pozici, ale stále dosahuje vysokého hodnocení ve všech oblastech. Stejně jako Irsko, Rakousko dodržuje ústavně nařízenou neutralitu, což mu brání vstoupit do vojenských aliancí typu NATO. To mu umožňuje soustředit zdroje interně.
Armin Pfurtscheller, majitel SPA-Hotelu Jagdhof, uvedl, že desetiletí rakouské neutrality znamenají, že národ investuje do svých lidí namísto konfliktů. Silná sociální síť, prvotřídní zdravotnictví a vynikající vzdělání podporují stabilitu a důvěru. Pfurtscheller žije v Neustiftu, kde se lidé procházejí podél řeky o půlnoci, domy zůstávají nezamčené a jízdní kola stojí venku bez řetězu. Dodal, že bezpečnost zde není jen statistika, ale „způsob, jakým se život cítí“.
Singapur si udržel svou šestou pozici a je jediným asijským státem v top 10 (Japonsko a Malajsie jsou na 12. a 13. místě). Městský stát se umístil obzvláště vysoko v oblasti bezpečnosti, i když udržuje jednu z nejvyšších úrovní vojenských výdajů na obyvatele na světě. Těmi ho předčí pouze Severní Korea a Katar.
Nedostatek probíhajících konfliktů a vnitřní bezpečnost vedou k silnému pocitu bezpečí pro většinu obyvatel. Xinrun Han uvedla, že chodí v noci ven a nebojí se. Cítí zde stoprocentní pohodlí a vzájemnou důvěru v systém, což vytváří klidné a mírumilovné prostředí. Ačkoli konzervativní postoj Singapuru k ochraně LGBT+ práv omezuje některé svobody (stejnopohlavní manželství je stále zakázáno), společenský pokrok je viditelný. Han doporučuje návštěvníkům, aby si užili svobody, které s sebou bezpečnost přináší, jako je procházka podél řeky ve 02:00 ráno nebo návštěva parku po setmění.
V Česku byla o uplynulém víkendu zadržena osoba podezřelá z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Informovala o tom policie, realizaci v případu potvrdila i Bezpečnostní informační služba (BIS).
Spor mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem v uplynulých dnech alespoň pro tuto chvíli vyvrcholil. Soud totiž posvětil jejich dohodu ohledně rozdělení péče o Rozárku. O pocity se dělila především influncerka, ale nakonec se ozval i známý podnikatel.
Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody.
Karlos Vémola ve středu sliboval a také doručil první velké vyjádření k ostře sledované kauze, ve které ho vyšetřuje policie. Popsal okamžik zadržení, následnou domovní prohlídku i trable se zdravotními problémy. Došlo dokonce i na slzy.
Britský ministr obrany John Healey dnes potvrdil, že Spojené království převezme „vedoucí roli“ při zajišťování bezpečnosti v Arktidě a na dálném severu v rámci struktur NATO. Toto prohlášení přichází jako přímá reakce na dramatické události posledních čtrnácti dnů, které Healey popsal jako období „tvrdých vyjednávání a neústupné diplomacie“ vyvolané zájmem Donalda Trumpa o Grónsko.
Ukrajinská hlava státu Volodymyr Zelenskyj přednesla v Davosu projev, ve kterém se mísilo rozčarování z postoje unijních lídrů s nadějí vkládanou do čerstvých dohod s Donaldem Trumpem. Svou řeč uvedl netradiční analogií ke známému filmu o časové smyčce, čímž chtěl demonstrovat únavu své země z neustále se opakujících problémů a váhavosti spojenců. Podle něj Ukrajina prožívá nekonečný cyklus agrese, zatímco světoví hráči se točí v kruhu prázdných gest.
V Davosu dnes americký tým představil konkrétní obrysy budoucího uspořádání Pásma Gazy. I přes nadsazenou rétoriku, která doprovází vznik nové „Rady míru“, se zdá, že práce na přechodu k mnohem náročnější druhé fázi příměří pokročila do reálných plánů pro příštích 100 dní.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oznámil, že Moskva je připravena zaplatit miliardu dolarů za členství v nové „Radě míru“ Donalda Trumpa. Má to však háček – peníze chce vzít z ruských aktiv, která Spojené státy zmrazily po invazi na Ukrajinu. Tento návrh hodlá Putin projednat přímo v Moskvě s Trumpovými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, kteří tam dnes dorazili na klíčová jednání.
Slavnostní ceremoniál v Davosu pokračoval vystoupením amerického ministra zahraničí Marca Rubia, který nešetřil chválou na adresu Donalda Trumpa. Rubio označil jeho působení v úřadu za historické a ocenil prezidentovu vizi a odvahu snít o nemožném v souvislosti s konfliktem v Gaze. Podle něj staré instituce, které světu sloužily uplynulých sedmdesát let, nedokázaly tuto krizi vyřešit, což vyžadovalo zcela nový přístup.
Ustanovení nové „Rady míru“ na ekonomickém fóru v Davosu, které mělo být vrcholem diplomatického snažení Donalda Trumpa, doprovázely rozpaky. Očekávání o masivní podpoře se nenaplnila, když se k podpisu dostavilo méně než dvacet delegací z původně avizovaných pětatřiceti. Tato nízká účast v kombinaci s absencí klíčových evropských mocností jen prohloubila viditelnou trhlinu mezi současným Bílým domem a tradičními spojenci v rámci NATO.
Německý kancléř Friedrich Merz ve svém čtvrtečním projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu varoval, že starý světový řád se rozpadá „dechberoucím tempem“. Reagoval tak na týden plný diplomatického chaosu, který vyvolaly snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska a jeho hrozby uvalením cel na evropské spojence. Merz zdůraznil, že tváří v tvář nové realitě velmocenského soupeření musí Evropa urychleně posílit svou obranyschopnost i hospodářskou konkurenceschopnost.
Finský prezident Alexander Stubb na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyslal jasný vzkaz: Evropa je schopna se ubránit i bez pomoci Spojených států. Během panelové diskuse o evropské bezpečnosti zdůraznil, že na otázku, zda je kontinent soběstačný v obraně, odpovídá jednoznačným „ano“. Jako důkaz uvedl vojenskou sílu Finska a Polska, které podle něj disponují největším dělostřelectvem v Evropě, včetně moderních raket dlouhého doletu.