Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Vigneault v prvním rozhovoru od svého odchodu z Kanadské bezpečnostní zpravodajské služby (CSIS) pro deník Guardian řekl, že se „přesunula frontová linie“ zájmu. Nyní se soustředí z vládních informací na soukromý sektor, výzkumné inovace a univerzity. CSIS je součástí aliance pro sdílení zpravodajských informací „Five Eyes“ spolu se Spojeným královstvím, Austrálií, Novým Zélandem a USA.
Vigneault označil Peking za hlavního viníka. Čína prý využívá kombinaci kybernetických útoků, infiltrovaných agentů a náboru mezi zaměstnanci univerzit k získání citlivých technologií. Bývalý šéf CSIS uvedl, že čínský systém je vybudován tak, aby „velmi systematickým způsobem získával vojenské aplikace z těchto nových inovací a poté je uváděl do výroby pro Lidovou osvobozeneckou armádu“.
Dodal, že čínské vedení zahájilo dlouhodobý program vojenské regenerace poté, co bylo v roce 2003 zděšeno rychlostí, s jakou americká armáda obsadila Irák. Peking se následně rozhodl investovat do „asymetrických schopností“ a ukrást co nejvíce technického know-how ze západu. Vigneault poukázal na to, že Čína se nemusí obávat volebního cyklu každé čtyři roky. Má proto schopnost plánovat z velmi dlouhodobé perspektivy.
CSIS dospěla k závěru, že Čína zasahovala do dvou kanadských voleb v letech 2019 a 2021. To vedlo k politickému skandálu ohledně toho, zda služba politiky dostatečně varovala. Pokud jde ale o krádež výzkumu, Vigneault zdůraznil, že hrozbě musí čelit celá společnost, nejen politici.
Vigneault, který v červenci loňského roku odešel z CSIS a nyní pracuje pro americkou společnost Strider, uvedl, že viděl „celé spektrum“ přístupů k špionáži. To zahrnuje vše od kybernetických útoků až po lidi, kteří jsou „infiltrováni do programů, získají informace a přinesou je zpět“. Zaměstnanci univerzit jsou podle něj verbováni zahraničními mocnostmi z důvodu naivity, ideologie nebo chamtivosti.
Vigneault tvrdí, že tato rizika ospravedlňují rozhodnutí vyžadovat bezpečnostní prověrky pro univerzitní programy v citlivých oblastech, které dostávají vládní financování. Odmítl kritiku některých vědců, že pravidla jsou příliš omezující. „Nemůžete si myslet, že pracujete v izolaci. Nežijete na ostrově a neděláte čistý výzkum pro dobro lidstva,“ řekl.
Připustil však, že zaměření na Čínu by mohlo vést k problematickému rasovému profilování mezi studenty a fakultami. Zdůraznil, že je třeba rozlišovat: problémem není Čína ani čínský lid, ale Komunistická strana Číny. Dodal, že některé špionážní případy spojené s Čínou se týkaly lidí, kteří neměli čínský původ.
Vigneault řekl, že jeho sedm let v čele kanadské zpravodajské služby bylo ve znamení „vývoje od zaměření na terorismus k politice velmocí“. Během příprav na ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022 měla Kanada přístup téměř ke všem informacím shromážděným agenturami USA a Spojeného království o plánech Vladimira Putina. Vigneault popsal tyto informace jako „vynikající“ a řekl, že neměl pochybnosti o tom, že Rusko napadne Ukrajinu.
Naznačil, že selhání evropských bezpečnostních služeb v předvídání útoku bylo zčásti způsobeno závislostí na ruském plynu a ropě. Obavy z „politických nebo ekonomických nákladů spojených se snahou o diverzifikaci před invazí“ usnadnily naději, že k ní nedojde. Zmínil Německo, které později muselo velkou část své energetiky přeorientovat.
Ačkoli Kanada čelí nepřátelské rétorice a vysokým clům ze strany USA, Vigneault vyzval k pragmatickému přístupu. To znamená identifikovat oblasti, kde je spolupráce klíčová, a „budovat suverénní kapacity“ tam, kde by bylo lepší nespoléhat na stále nevyzpytatelnějšího spojence.
Dodal, že v současném a budoucím světě budou klíčová data. Země proto musí zajistit „úroveň suverenity nad svými daty, aby ochránily své občany a národní bezpečnost“. Navrhl rozvíjet suverénní cloudové kapacity, které by Kanadě umožnily kontrolovat své informace a „nebýt vydáni na milost společnosti, která může mít právní požadavky na sdílení těchto informací zpět do USA“.
V Česku byla o uplynulém víkendu zadržena osoba podezřelá z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Informovala o tom policie, realizaci v případu potvrdila i Bezpečnostní informační služba (BIS).
Spor mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem v uplynulých dnech alespoň pro tuto chvíli vyvrcholil. Soud totiž posvětil jejich dohodu ohledně rozdělení péče o Rozárku. O pocity se dělila především influncerka, ale nakonec se ozval i známý podnikatel.
Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody.
Karlos Vémola ve středu sliboval a také doručil první velké vyjádření k ostře sledované kauze, ve které ho vyšetřuje policie. Popsal okamžik zadržení, následnou domovní prohlídku i trable se zdravotními problémy. Došlo dokonce i na slzy.
Britský ministr obrany John Healey dnes potvrdil, že Spojené království převezme „vedoucí roli“ při zajišťování bezpečnosti v Arktidě a na dálném severu v rámci struktur NATO. Toto prohlášení přichází jako přímá reakce na dramatické události posledních čtrnácti dnů, které Healey popsal jako období „tvrdých vyjednávání a neústupné diplomacie“ vyvolané zájmem Donalda Trumpa o Grónsko.
Ukrajinská hlava státu Volodymyr Zelenskyj přednesla v Davosu projev, ve kterém se mísilo rozčarování z postoje unijních lídrů s nadějí vkládanou do čerstvých dohod s Donaldem Trumpem. Svou řeč uvedl netradiční analogií ke známému filmu o časové smyčce, čímž chtěl demonstrovat únavu své země z neustále se opakujících problémů a váhavosti spojenců. Podle něj Ukrajina prožívá nekonečný cyklus agrese, zatímco světoví hráči se točí v kruhu prázdných gest.
V Davosu dnes americký tým představil konkrétní obrysy budoucího uspořádání Pásma Gazy. I přes nadsazenou rétoriku, která doprovází vznik nové „Rady míru“, se zdá, že práce na přechodu k mnohem náročnější druhé fázi příměří pokročila do reálných plánů pro příštích 100 dní.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oznámil, že Moskva je připravena zaplatit miliardu dolarů za členství v nové „Radě míru“ Donalda Trumpa. Má to však háček – peníze chce vzít z ruských aktiv, která Spojené státy zmrazily po invazi na Ukrajinu. Tento návrh hodlá Putin projednat přímo v Moskvě s Trumpovými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, kteří tam dnes dorazili na klíčová jednání.
Slavnostní ceremoniál v Davosu pokračoval vystoupením amerického ministra zahraničí Marca Rubia, který nešetřil chválou na adresu Donalda Trumpa. Rubio označil jeho působení v úřadu za historické a ocenil prezidentovu vizi a odvahu snít o nemožném v souvislosti s konfliktem v Gaze. Podle něj staré instituce, které světu sloužily uplynulých sedmdesát let, nedokázaly tuto krizi vyřešit, což vyžadovalo zcela nový přístup.
Ustanovení nové „Rady míru“ na ekonomickém fóru v Davosu, které mělo být vrcholem diplomatického snažení Donalda Trumpa, doprovázely rozpaky. Očekávání o masivní podpoře se nenaplnila, když se k podpisu dostavilo méně než dvacet delegací z původně avizovaných pětatřiceti. Tato nízká účast v kombinaci s absencí klíčových evropských mocností jen prohloubila viditelnou trhlinu mezi současným Bílým domem a tradičními spojenci v rámci NATO.
Německý kancléř Friedrich Merz ve svém čtvrtečním projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu varoval, že starý světový řád se rozpadá „dechberoucím tempem“. Reagoval tak na týden plný diplomatického chaosu, který vyvolaly snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska a jeho hrozby uvalením cel na evropské spojence. Merz zdůraznil, že tváří v tvář nové realitě velmocenského soupeření musí Evropa urychleně posílit svou obranyschopnost i hospodářskou konkurenceschopnost.
Finský prezident Alexander Stubb na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyslal jasný vzkaz: Evropa je schopna se ubránit i bez pomoci Spojených států. Během panelové diskuse o evropské bezpečnosti zdůraznil, že na otázku, zda je kontinent soběstačný v obraně, odpovídá jednoznačným „ano“. Jako důkaz uvedl vojenskou sílu Finska a Polska, které podle něj disponují největším dělostřelectvem v Evropě, včetně moderních raket dlouhého doletu.