Pronikají do univerzit i soukromých firem. Bývalý šéf rozvědky popsal, jak v 21. století funguje špionáž

Vigneault v prvním rozhovoru od svého odchodu z Kanadské bezpečnostní zpravodajské služby (CSIS) pro deník Guardian řekl, že se „přesunula frontová linie“ zájmu. Nyní se soustředí z vládních informací na soukromý sektor, výzkumné inovace a univerzity. CSIS je součástí aliance pro sdílení zpravodajských informací „Five Eyes“ spolu se Spojeným královstvím, Austrálií, Novým Zélandem a USA.

Vigneault označil Peking za hlavního viníka. Čína prý využívá kombinaci kybernetických útoků, infiltrovaných agentů a náboru mezi zaměstnanci univerzit k získání citlivých technologií. Bývalý šéf CSIS uvedl, že čínský systém je vybudován tak, aby „velmi systematickým způsobem získával vojenské aplikace z těchto nových inovací a poté je uváděl do výroby pro Lidovou osvobozeneckou armádu“.

Dodal, že čínské vedení zahájilo dlouhodobý program vojenské regenerace poté, co bylo v roce 2003 zděšeno rychlostí, s jakou americká armáda obsadila Irák. Peking se následně rozhodl investovat do „asymetrických schopností“ a ukrást co nejvíce technického know-how ze západu. Vigneault poukázal na to, že Čína se nemusí obávat volebního cyklu každé čtyři roky. Má proto schopnost plánovat z velmi dlouhodobé perspektivy.

CSIS dospěla k závěru, že Čína zasahovala do dvou kanadských voleb v letech 2019 a 2021. To vedlo k politickému skandálu ohledně toho, zda služba politiky dostatečně varovala. Pokud jde ale o krádež výzkumu, Vigneault zdůraznil, že hrozbě musí čelit celá společnost, nejen politici.

Vigneault, který v červenci loňského roku odešel z CSIS a nyní pracuje pro americkou společnost Strider, uvedl, že viděl „celé spektrum“ přístupů k špionáži. To zahrnuje vše od kybernetických útoků až po lidi, kteří jsou „infiltrováni do programů, získají informace a přinesou je zpět“. Zaměstnanci univerzit jsou podle něj verbováni zahraničními mocnostmi z důvodu naivity, ideologie nebo chamtivosti.

Vigneault tvrdí, že tato rizika ospravedlňují rozhodnutí vyžadovat bezpečnostní prověrky pro univerzitní programy v citlivých oblastech, které dostávají vládní financování. Odmítl kritiku některých vědců, že pravidla jsou příliš omezující. „Nemůžete si myslet, že pracujete v izolaci. Nežijete na ostrově a neděláte čistý výzkum pro dobro lidstva,“ řekl.

Připustil však, že zaměření na Čínu by mohlo vést k problematickému rasovému profilování mezi studenty a fakultami. Zdůraznil, že je třeba rozlišovat: problémem není Čína ani čínský lid, ale Komunistická strana Číny. Dodal, že některé špionážní případy spojené s Čínou se týkaly lidí, kteří neměli čínský původ.

Vigneault řekl, že jeho sedm let v čele kanadské zpravodajské služby bylo ve znamení „vývoje od zaměření na terorismus k politice velmocí“. Během příprav na ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022 měla Kanada přístup téměř ke všem informacím shromážděným agenturami USA a Spojeného království o plánech Vladimira Putina. Vigneault popsal tyto informace jako „vynikající“ a řekl, že neměl pochybnosti o tom, že Rusko napadne Ukrajinu.

Naznačil, že selhání evropských bezpečnostních služeb v předvídání útoku bylo zčásti způsobeno závislostí na ruském plynu a ropě. Obavy z „politických nebo ekonomických nákladů spojených se snahou o diverzifikaci před invazí“ usnadnily naději, že k ní nedojde. Zmínil Německo, které později muselo velkou část své energetiky přeorientovat.

Ačkoli Kanada čelí nepřátelské rétorice a vysokým clům ze strany USA, Vigneault vyzval k pragmatickému přístupu. To znamená identifikovat oblasti, kde je spolupráce klíčová, a „budovat suverénní kapacity“ tam, kde by bylo lepší nespoléhat na stále nevyzpytatelnějšího spojence.

Dodal, že v současném a budoucím světě budou klíčová data. Země proto musí zajistit „úroveň suverenity nad svými daty, aby ochránily své občany a národní bezpečnost“. Navrhl rozvíjet suverénní cloudové kapacity, které by Kanadě umožnily kontrolovat své informace a „nebýt vydáni na milost společnosti, která může mít právní požadavky na sdílení těchto informací zpět do USA“.