Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Vigneault v prvním rozhovoru od svého odchodu z Kanadské bezpečnostní zpravodajské služby (CSIS) pro deník Guardian řekl, že se „přesunula frontová linie“ zájmu. Nyní se soustředí z vládních informací na soukromý sektor, výzkumné inovace a univerzity. CSIS je součástí aliance pro sdílení zpravodajských informací „Five Eyes“ spolu se Spojeným královstvím, Austrálií, Novým Zélandem a USA.
Vigneault označil Peking za hlavního viníka. Čína prý využívá kombinaci kybernetických útoků, infiltrovaných agentů a náboru mezi zaměstnanci univerzit k získání citlivých technologií. Bývalý šéf CSIS uvedl, že čínský systém je vybudován tak, aby „velmi systematickým způsobem získával vojenské aplikace z těchto nových inovací a poté je uváděl do výroby pro Lidovou osvobozeneckou armádu“.
Dodal, že čínské vedení zahájilo dlouhodobý program vojenské regenerace poté, co bylo v roce 2003 zděšeno rychlostí, s jakou americká armáda obsadila Irák. Peking se následně rozhodl investovat do „asymetrických schopností“ a ukrást co nejvíce technického know-how ze západu. Vigneault poukázal na to, že Čína se nemusí obávat volebního cyklu každé čtyři roky. Má proto schopnost plánovat z velmi dlouhodobé perspektivy.
CSIS dospěla k závěru, že Čína zasahovala do dvou kanadských voleb v letech 2019 a 2021. To vedlo k politickému skandálu ohledně toho, zda služba politiky dostatečně varovala. Pokud jde ale o krádež výzkumu, Vigneault zdůraznil, že hrozbě musí čelit celá společnost, nejen politici.
Vigneault, který v červenci loňského roku odešel z CSIS a nyní pracuje pro americkou společnost Strider, uvedl, že viděl „celé spektrum“ přístupů k špionáži. To zahrnuje vše od kybernetických útoků až po lidi, kteří jsou „infiltrováni do programů, získají informace a přinesou je zpět“. Zaměstnanci univerzit jsou podle něj verbováni zahraničními mocnostmi z důvodu naivity, ideologie nebo chamtivosti.
Vigneault tvrdí, že tato rizika ospravedlňují rozhodnutí vyžadovat bezpečnostní prověrky pro univerzitní programy v citlivých oblastech, které dostávají vládní financování. Odmítl kritiku některých vědců, že pravidla jsou příliš omezující. „Nemůžete si myslet, že pracujete v izolaci. Nežijete na ostrově a neděláte čistý výzkum pro dobro lidstva,“ řekl.
Připustil však, že zaměření na Čínu by mohlo vést k problematickému rasovému profilování mezi studenty a fakultami. Zdůraznil, že je třeba rozlišovat: problémem není Čína ani čínský lid, ale Komunistická strana Číny. Dodal, že některé špionážní případy spojené s Čínou se týkaly lidí, kteří neměli čínský původ.
Vigneault řekl, že jeho sedm let v čele kanadské zpravodajské služby bylo ve znamení „vývoje od zaměření na terorismus k politice velmocí“. Během příprav na ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022 měla Kanada přístup téměř ke všem informacím shromážděným agenturami USA a Spojeného království o plánech Vladimira Putina. Vigneault popsal tyto informace jako „vynikající“ a řekl, že neměl pochybnosti o tom, že Rusko napadne Ukrajinu.
Naznačil, že selhání evropských bezpečnostních služeb v předvídání útoku bylo zčásti způsobeno závislostí na ruském plynu a ropě. Obavy z „politických nebo ekonomických nákladů spojených se snahou o diverzifikaci před invazí“ usnadnily naději, že k ní nedojde. Zmínil Německo, které později muselo velkou část své energetiky přeorientovat.
Ačkoli Kanada čelí nepřátelské rétorice a vysokým clům ze strany USA, Vigneault vyzval k pragmatickému přístupu. To znamená identifikovat oblasti, kde je spolupráce klíčová, a „budovat suverénní kapacity“ tam, kde by bylo lepší nespoléhat na stále nevyzpytatelnějšího spojence.
Dodal, že v současném a budoucím světě budou klíčová data. Země proto musí zajistit „úroveň suverenity nad svými daty, aby ochránily své občany a národní bezpečnost“. Navrhl rozvíjet suverénní cloudové kapacity, které by Kanadě umožnily kontrolovat své informace a „nebýt vydáni na milost společnosti, která může mít právní požadavky na sdílení těchto informací zpět do USA“.
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.
Německo se musí připravit na možný ruský útok do roku 2029, nebo dokonce dříve. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl šéf německé armády, generálporučík Christian Freuding, s tím, že země musí být připravena bojovat. Podle jeho slov panuje mezi spojenci v Severoatlantické aliancii široká shoda na tom, že Rusko by mohlo být schopno napadnout území NATO před koncem tohoto desetiletí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.
V Tichém oceánu se zformoval klimatický jev El Niño, u kterého meteorologové předpovídají, že by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus v rovníkové oblasti Pacifiku ovlivňuje počasí na celé planetě.
Americká fotbalová reprezentace se připravuje na úvodní zápas mistrovství světa v Inglewoodu v Kalifornii, kde v pátek nastoupí proti Paraguayi. Pro Spojené státy, které hostí zápasy mužského šampionátu poprvé od roku 1994, to bude zcela jiná zkušenost než před čtyřmi lety v Kataru.
Vědecké experimenty prováděné od Španělska až po Japonsko opakovaně prokázaly, že lidé mají při chůzi přirozenou tendenci stáčet se doleva a pohybovat se proti směru hodinových ručiček. Podle doktora Iñakiho Echeverríi Huarteho z Navarrské univerzity v této dráze lidé podvědomě driftují, ať už se procházejí v muzeu, supermarketu, nebo dokonce v prázdné místnosti.
Americká armáda v rámci návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 požaduje nákup 857 obranných střel pro systém protiraketové obrany THAAD (Terminal High Altitude Area Defense). Tento záměr představuje zásadní navýšení zásob s cílem vybudovat robustní deštník schopný čelit nepřátelským hrozbám.
Britská politická scéna i veřejnost ostře odsuzují pokračující protipřistěhovalecké nepokoje v Severním Irsku, přičemž vlna kritiky se nyní masivně obrací také proti miliardáři Elonu Muskovi. Během druhé noci násilností v Belfastu maskovaní muži opět zapalovali domy a automobily při cíleném vyhledávání osob, které považovali za imigranty. Britský ministr pro Severní Irsko Hilary Benn označil tyto incidenty za čisté rasistické hrdlořezství.
Vzájemné údery mezi Spojenými státy a Íránem ukazují, jak výrazně se proměnila povaha mezinárodní diplomacie. Americká armáda v úterý 9. června zaútočila na cíle v Íránu v reakci na sestřelení vrtulníku poblíž Hormuzského průlivu.
Kvůli uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem se řada států snaží oslovit americkou vládu s projekty, které by mohly nabídnout alternativní zdroje energie. Země od Surinamu až po Sýrii v současné situaci spatřují příležitost zařadit se mezi bezpečné dodavatele. Vzhledem k tomu, že rostoucí ceny pohonných hmot negativně ovlivňují popularitu prezidenta Donalda Trumpa, nacházejí tyto státy ve Washingtonu otevřené dveře. Spojené státy se podle vyjádření zástupců Bílého domu a ministra energetiky Chrise Wrighta snaží ve spolupráci se spojenci diverzifikovat dodavatelské řetězce a omezit závislost na rizikových dopravních uzlech.
Americká administrativa se znovu pokouší potvrdit svůj základní předpoklad, který dosavadní průběh války v Íránu spíše vyvrací, a sice že tvrdé údery ze strany vojensky podstatně silnějších Spojených států donutí Teherán ke kapitulaci. Prezident Donald Trump nařídil ve středu nové útoky na řadu íránských cílů jen několik hodin poté, co Islámskou republiku obvinil z natahování času a odmítání dohody s tím, že z Američanů dělají hlupáky.