Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Vigneault v prvním rozhovoru od svého odchodu z Kanadské bezpečnostní zpravodajské služby (CSIS) pro deník Guardian řekl, že se „přesunula frontová linie“ zájmu. Nyní se soustředí z vládních informací na soukromý sektor, výzkumné inovace a univerzity. CSIS je součástí aliance pro sdílení zpravodajských informací „Five Eyes“ spolu se Spojeným královstvím, Austrálií, Novým Zélandem a USA.
Vigneault označil Peking za hlavního viníka. Čína prý využívá kombinaci kybernetických útoků, infiltrovaných agentů a náboru mezi zaměstnanci univerzit k získání citlivých technologií. Bývalý šéf CSIS uvedl, že čínský systém je vybudován tak, aby „velmi systematickým způsobem získával vojenské aplikace z těchto nových inovací a poté je uváděl do výroby pro Lidovou osvobozeneckou armádu“.
Dodal, že čínské vedení zahájilo dlouhodobý program vojenské regenerace poté, co bylo v roce 2003 zděšeno rychlostí, s jakou americká armáda obsadila Irák. Peking se následně rozhodl investovat do „asymetrických schopností“ a ukrást co nejvíce technického know-how ze západu. Vigneault poukázal na to, že Čína se nemusí obávat volebního cyklu každé čtyři roky. Má proto schopnost plánovat z velmi dlouhodobé perspektivy.
CSIS dospěla k závěru, že Čína zasahovala do dvou kanadských voleb v letech 2019 a 2021. To vedlo k politickému skandálu ohledně toho, zda služba politiky dostatečně varovala. Pokud jde ale o krádež výzkumu, Vigneault zdůraznil, že hrozbě musí čelit celá společnost, nejen politici.
Vigneault, který v červenci loňského roku odešel z CSIS a nyní pracuje pro americkou společnost Strider, uvedl, že viděl „celé spektrum“ přístupů k špionáži. To zahrnuje vše od kybernetických útoků až po lidi, kteří jsou „infiltrováni do programů, získají informace a přinesou je zpět“. Zaměstnanci univerzit jsou podle něj verbováni zahraničními mocnostmi z důvodu naivity, ideologie nebo chamtivosti.
Vigneault tvrdí, že tato rizika ospravedlňují rozhodnutí vyžadovat bezpečnostní prověrky pro univerzitní programy v citlivých oblastech, které dostávají vládní financování. Odmítl kritiku některých vědců, že pravidla jsou příliš omezující. „Nemůžete si myslet, že pracujete v izolaci. Nežijete na ostrově a neděláte čistý výzkum pro dobro lidstva,“ řekl.
Připustil však, že zaměření na Čínu by mohlo vést k problematickému rasovému profilování mezi studenty a fakultami. Zdůraznil, že je třeba rozlišovat: problémem není Čína ani čínský lid, ale Komunistická strana Číny. Dodal, že některé špionážní případy spojené s Čínou se týkaly lidí, kteří neměli čínský původ.
Vigneault řekl, že jeho sedm let v čele kanadské zpravodajské služby bylo ve znamení „vývoje od zaměření na terorismus k politice velmocí“. Během příprav na ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022 měla Kanada přístup téměř ke všem informacím shromážděným agenturami USA a Spojeného království o plánech Vladimira Putina. Vigneault popsal tyto informace jako „vynikající“ a řekl, že neměl pochybnosti o tom, že Rusko napadne Ukrajinu.
Naznačil, že selhání evropských bezpečnostních služeb v předvídání útoku bylo zčásti způsobeno závislostí na ruském plynu a ropě. Obavy z „politických nebo ekonomických nákladů spojených se snahou o diverzifikaci před invazí“ usnadnily naději, že k ní nedojde. Zmínil Německo, které později muselo velkou část své energetiky přeorientovat.
Ačkoli Kanada čelí nepřátelské rétorice a vysokým clům ze strany USA, Vigneault vyzval k pragmatickému přístupu. To znamená identifikovat oblasti, kde je spolupráce klíčová, a „budovat suverénní kapacity“ tam, kde by bylo lepší nespoléhat na stále nevyzpytatelnějšího spojence.
Dodal, že v současném a budoucím světě budou klíčová data. Země proto musí zajistit „úroveň suverenity nad svými daty, aby ochránily své občany a národní bezpečnost“. Navrhl rozvíjet suverénní cloudové kapacity, které by Kanadě umožnily kontrolovat své informace a „nebýt vydáni na milost společnosti, která může mít právní požadavky na sdílení těchto informací zpět do USA“.
Ministr obrany USA Pete Hegseth vystoupil na každoročním Reagan Defense Forum, kde ostře kritizoval zahraniční politiku Spojených států po studené válce. Jmenovitě napadl bývalé prezidenty i generály a prohlásil éru amerického „utopického idealismu“ za definitivně u konce.
Po nedávné tragické události v Karibském moři, při níž byli zabiti lidé na údajné drogové lodi, se objevuje složitá otázka odpovědnosti. Jedna osoba se však nemusí obávat následků – americký prezident Donald Trump. Ten má na základě loňského rozhodnutí Nejvyššího soudu širokou imunitu pro oficiální akty vykonané během jeho mandátu.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide prohlásil, že evropské členské státy NATO jsou pevně přesvědčeny o nepřípustnosti jakýchkoli schémat na rozdělení Evropy, podobných poválečným Jaltským dohodám z roku 1945.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že první fáze plánu na příměří v Gaze, který podpořila OSN, se blíží ke svému závěru. Podle jeho slov musí druhá fáze nutně zahrnovat odzbrojení Hamásu. Netanjahu uvedl, že o dalších krocích bude jednat koncem tohoto měsíce ve Washingtonu s Donaldem Trumpem, jehož návrhy pro Gazu byly kodifikovány v rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze 17. listopadu.
I v roce 2025, který je poznamenaný eskalací globálních konfliktů, zpřísněnou ochranou hranic a obchodním napětím, zůstává mír vzácnou komoditou. Podle Globálního indexu míru (GPI) 2025, který sestavuje Institut pro ekonomiku a mír, dosáhl počet státních konfliktů nejvyšší úrovně od druhé světové války, přičemž jen letos propukly tři nové. Mnoho států reaguje zvýšenou militarizací.
Každý ví, že klíčem k dlouhému a zdravému životu je správná strava a dostatek pohybu. Ale co dělat, když jednoduše nemáte čas na hodiny v posilovně nebo na denní metu deseti tisíc kroků? Dobrou zprávou je, že zvýšením intenzity každodenních činností lze dosáhnout obrovských zdravotních přínosů. Mějte na mysli například rychlý výšlap schodů, rychlou chůzi po domě při vyřizování věcí nebo intenzivnější hraní si s dětmi či domácími mazlíčky.
Dva dny po skonu Patrika Hezuckého, oblíbeného hlasu z rádia Evropa 2, se jeho žena Nikola rozhodla sdílet veřejnosti detaily ohledně jeho zdravotního stavu. Zdravotní komplikace moderátora byly až doposud zahaleny přísným tajemstvím. Nikola na sociálních sítích popsala, jak se život jejich rodiny po náhlé diagnóze radikálně změnil.
Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
V Asii se po sérii neobvyklých bouří a klimatickém chaosu dramaticky zvýšil počet obětí, který přesáhl 1 700 lidí. Když klimatolog Fredolin Tangang na svém počítači koncem listopadu pozoroval, jak se nad Asií formují hned tři tropické bouře současně, jeho myšlenky zabloudily k filmu Den poté. I když filmové události přesahují realitu, formace, kterou viděl na obrazovce, ho znepokojila.
Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.