Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Vigneault v prvním rozhovoru od svého odchodu z Kanadské bezpečnostní zpravodajské služby (CSIS) pro deník Guardian řekl, že se „přesunula frontová linie“ zájmu. Nyní se soustředí z vládních informací na soukromý sektor, výzkumné inovace a univerzity. CSIS je součástí aliance pro sdílení zpravodajských informací „Five Eyes“ spolu se Spojeným královstvím, Austrálií, Novým Zélandem a USA.
Vigneault označil Peking za hlavního viníka. Čína prý využívá kombinaci kybernetických útoků, infiltrovaných agentů a náboru mezi zaměstnanci univerzit k získání citlivých technologií. Bývalý šéf CSIS uvedl, že čínský systém je vybudován tak, aby „velmi systematickým způsobem získával vojenské aplikace z těchto nových inovací a poté je uváděl do výroby pro Lidovou osvobozeneckou armádu“.
Dodal, že čínské vedení zahájilo dlouhodobý program vojenské regenerace poté, co bylo v roce 2003 zděšeno rychlostí, s jakou americká armáda obsadila Irák. Peking se následně rozhodl investovat do „asymetrických schopností“ a ukrást co nejvíce technického know-how ze západu. Vigneault poukázal na to, že Čína se nemusí obávat volebního cyklu každé čtyři roky. Má proto schopnost plánovat z velmi dlouhodobé perspektivy.
CSIS dospěla k závěru, že Čína zasahovala do dvou kanadských voleb v letech 2019 a 2021. To vedlo k politickému skandálu ohledně toho, zda služba politiky dostatečně varovala. Pokud jde ale o krádež výzkumu, Vigneault zdůraznil, že hrozbě musí čelit celá společnost, nejen politici.
Vigneault, který v červenci loňského roku odešel z CSIS a nyní pracuje pro americkou společnost Strider, uvedl, že viděl „celé spektrum“ přístupů k špionáži. To zahrnuje vše od kybernetických útoků až po lidi, kteří jsou „infiltrováni do programů, získají informace a přinesou je zpět“. Zaměstnanci univerzit jsou podle něj verbováni zahraničními mocnostmi z důvodu naivity, ideologie nebo chamtivosti.
Vigneault tvrdí, že tato rizika ospravedlňují rozhodnutí vyžadovat bezpečnostní prověrky pro univerzitní programy v citlivých oblastech, které dostávají vládní financování. Odmítl kritiku některých vědců, že pravidla jsou příliš omezující. „Nemůžete si myslet, že pracujete v izolaci. Nežijete na ostrově a neděláte čistý výzkum pro dobro lidstva,“ řekl.
Připustil však, že zaměření na Čínu by mohlo vést k problematickému rasovému profilování mezi studenty a fakultami. Zdůraznil, že je třeba rozlišovat: problémem není Čína ani čínský lid, ale Komunistická strana Číny. Dodal, že některé špionážní případy spojené s Čínou se týkaly lidí, kteří neměli čínský původ.
Vigneault řekl, že jeho sedm let v čele kanadské zpravodajské služby bylo ve znamení „vývoje od zaměření na terorismus k politice velmocí“. Během příprav na ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022 měla Kanada přístup téměř ke všem informacím shromážděným agenturami USA a Spojeného království o plánech Vladimira Putina. Vigneault popsal tyto informace jako „vynikající“ a řekl, že neměl pochybnosti o tom, že Rusko napadne Ukrajinu.
Naznačil, že selhání evropských bezpečnostních služeb v předvídání útoku bylo zčásti způsobeno závislostí na ruském plynu a ropě. Obavy z „politických nebo ekonomických nákladů spojených se snahou o diverzifikaci před invazí“ usnadnily naději, že k ní nedojde. Zmínil Německo, které později muselo velkou část své energetiky přeorientovat.
Ačkoli Kanada čelí nepřátelské rétorice a vysokým clům ze strany USA, Vigneault vyzval k pragmatickému přístupu. To znamená identifikovat oblasti, kde je spolupráce klíčová, a „budovat suverénní kapacity“ tam, kde by bylo lepší nespoléhat na stále nevyzpytatelnějšího spojence.
Dodal, že v současném a budoucím světě budou klíčová data. Země proto musí zajistit „úroveň suverenity nad svými daty, aby ochránily své občany a národní bezpečnost“. Navrhl rozvíjet suverénní cloudové kapacity, které by Kanadě umožnily kontrolovat své informace a „nebýt vydáni na milost společnosti, která může mít právní požadavky na sdílení těchto informací zpět do USA“.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.
Britská královna Camilla v ostře sledovaném projevu pronesla slova, která mohla na posluchače působit jako facka bývalému princi Andrewovi. Manželka krále Karla III. se totiž postavila za ženské oběti sexuálního násilí. Sama před časem přiznala, že byla během dospívání napadena ve vlaku.
Česko si dnes připomíná, jak se stalo členem NATO, z čehož plynou výhody i závazky. Proto se Američané rozhodli reagovat na podobu státního rozpočtu na letošní rok. Washingtonu se nelíbí nedostatečné obranné výdaje.
Tragická událost poznamenala armádní výcvik v Doupovských horách. Při cvičení došlo k úmrtí vojáka, které vyšetřuje Vojenská policie. Její kriminální služba pracuje s verzí, že si zesnulý příslušník armády vzal život sám.