Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
Zatímco Trumpova administrativa pokračuje v úderech na údajná plavidla s drogami na moři, prezident hrozí, že útoky na drogové kartely na venezuelské pevnině začnou „velmi brzy“. Odborníci, kteří modelovali dopady i omezených amerických úderů, varují, že Venezuela by mohla čelit masivnímu vysídlení a nové uprchlické vlně. Podobná situace už nastala během krize v roce 2017, kterou Trump přičítá Madurovi a která vedla k odchodu tisíců Venezuelců do USA.
Studie Niskanen Center, zveřejněná minulý měsíc, modelovala pohyb uprchlíků v závislosti na různých typech vojenské akce USA. Zjistila, že by údery mohly v průběhu několika let vyvolat útěk 1,7 až 3 milionů dalších osob, pokud by vedly k krátkému vnitřnímu konfliktu. Pokud by údery vyvolaly dlouhotrvající vnitřní konflikt, studie předpokládá, že by mohly být vysídleny více než 4 miliony lidí. To by znamenalo zahlcení již tak přetížených sousedů, jako je Brazílie a Kolumbie.
Podle Gila Guerry, analytika imigrační politiky v Niskanen Center a jednoho z autorů studie, by jakýkoli vojenský úder vyvolal paniku a narušil dodavatelské řetězce. Bylo by snadné, aby se začaly šířit zvěsti, které by lidi hnaly k útěku. To platí zejména v zemi, kde má téměř každý člena rodiny v zahraničí.
Studie zjistila, že v případě omezených úderů, které by nebyly zaměřeny na odstranění Madurovy administrativy a soustředily by se především na infrastrukturu pro obchod s drogami, by se počet uprchlíků mohl omezit na méně než 20 000 osob. V nepravděpodobném případě rozsáhlé americké intervence by se vysídlení mohlo pohybovat od stovek tisíc až po více než 4 miliony lidí. To by záviselo na tom, jak rychle by se podařilo obnovit stabilitu.
Francisco Rodríguez, výzkumný pracovník v Center for Economic and Policy Research, upozornil, že k velké uprchlické krizi dojde pouze ve scénáři prodlouženého ozbrojeného střetu. Dle jeho slov je tento scénář dokonale reálný, jelikož části ozbrojených sil by mohly klást odpor nebo se přidat ke kriminálním či partyzánským skupinám. Odborníci se domnívají, že většina těchto uprchlíků by pravděpodobně skončila v sousedních zemích a nedostala by se do USA. Nicméně při poslední velké venezuelské krizi se do Ameriky dostaly tisíce migrantů.
Počet migrantů narozených ve Venezuele, kteří žijí v USA, se během prvního Trumpova prezidentského období prudce zvýšil. Podle údajů sčítání lidu se mezi lety 2017 a 2021 zvýšil o zhruba 140 000.
Tento nárůst imigrantů do USA z Venezuely byl živen konvergencí krizí, jako byl kolaps globálních cen ropy, dlouhodobá korupce a špatné hospodaření v PDVSA (státní ropná společnost a hlavní zdroj příjmů vlády) a rychlý skluz do hyperinflace. Hyperinflace zlikvidovala platy a oslabila schopnost země dovážet léky a potraviny.
USA sice začaly uvalovat sankce na venezuelské subjekty spojené s PDVSA již v roce 2008, ale tato opatření výrazně zesílila v roce 2017. Tehdy Washington rozšířil finanční omezení na Madurovu vládu. Výzkum citovaný Centrem pro ekonomický a politický výzkum zjistil, že tato posílená opatření dále zatížila kolabující venezuelskou ekonomiku a přispěla ke zhoršení nedostatku a humanitárních podmínek.
V roce 2017, kdy se zahraniční rezervy rozplynuly a nedostatek se prohloubil, Madurova vláda odsunula Národní shromáždění vedené opozicí. To vyvolalo masivní protesty a rozsáhlé tvrdé zákroky, při kterých bezpečnostní složky reagovaly nepřiměřenou silou a zabily řadu demonstrantů. Tento politický rozkol a ekonomický volný pád připravily půdu pro masový exodus, který následoval.
Henrique, který požádal o uvedení pouze křestního jména kvůli obavám z následků, opustil Venezuelu v srpnu 2017 a nyní žije ve Spojených státech. Řekl, že jeho rozhodnutí odejít bylo vyvoláno kombinací politické represe a ekonomického kolapsu. „V roce 2017 jsme už žili v diktatuře,“ řekl a upozornil, že poté, co opozice vyhrála parlamentní volby v roce 2015, Madurova vláda přistoupila k demontáži Národního shromáždění a zbavila ho moci.
Rodríguez a studie, kterou publikoval s Fourth Freedom Forum, zjistili, že ačkoliv krize ve Venezuele začala roky před vlnou v roce 2017, sankce USA v roce 2019, zejména ty zaměřené na ropný sektor, prudce urychlily ekonomický kolaps země. Přerušily její primární zdroj zahraničních příjmů. „Země ztratila tři čtvrtiny své ekonomiky – kontrakce o 71 % – a sankce tento kolaps výrazně zhoršily,“ uvedl.
Kombinace počátečních finančních krizí, které se zhoršily sankcemi, vedla k masivnímu exodu. Počet venezuelských uprchlíků a migrantů prudce vzrostl od roku 2017, a to z něco málo přes 1 milion osob na více než 5 milionů do roku 2021. Podle údajů platformy R4V, podporované OSN, jde o jednu z největších uprchlických krizí na světě.
Přestože tok lidí opouštějících zemi v následujících letech polevil, návrat Trumpa do úřadu přinesl prudké zostření rétoriky. Jeho vojenské hrozby vyvolávají obavy z dalších nepokojů. Trump neřekl, jak očekává ukončení patové situace mezi USA a Venezuelou, kvůli které bylo do regionu přesunuto více než 15 000 amerických vojáků a úderná skupina letadlových lodí. I když existují náznaky, že by diplomacie mohla být stále možná (Trump a Maduro spolu mluvili telefonicky), žádné jasné východisko se neobjevilo.
Bývalý velvyslanec USA ve Venezuele, James Story, řekl, že neočekává rozsáhlé vysídlení v důsledku omezených a cílených úderů. Ty někteří analytici považují za nejpravděpodobnější krok, který by Trump mohl podniknout. Story pro CNN uvedl, že humanitární dopad by byl pravděpodobně mnohem menší, než naznačuje širší modelování. Podle něj by „humanitární krize nastala pouze v případě rozsáhlého a trvalého vojenského boje“.
Ministr obrany USA Pete Hegseth vystoupil na každoročním Reagan Defense Forum, kde ostře kritizoval zahraniční politiku Spojených států po studené válce. Jmenovitě napadl bývalé prezidenty i generály a prohlásil éru amerického „utopického idealismu“ za definitivně u konce.
Po nedávné tragické události v Karibském moři, při níž byli zabiti lidé na údajné drogové lodi, se objevuje složitá otázka odpovědnosti. Jedna osoba se však nemusí obávat následků – americký prezident Donald Trump. Ten má na základě loňského rozhodnutí Nejvyššího soudu širokou imunitu pro oficiální akty vykonané během jeho mandátu.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide prohlásil, že evropské členské státy NATO jsou pevně přesvědčeny o nepřípustnosti jakýchkoli schémat na rozdělení Evropy, podobných poválečným Jaltským dohodám z roku 1945.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že první fáze plánu na příměří v Gaze, který podpořila OSN, se blíží ke svému závěru. Podle jeho slov musí druhá fáze nutně zahrnovat odzbrojení Hamásu. Netanjahu uvedl, že o dalších krocích bude jednat koncem tohoto měsíce ve Washingtonu s Donaldem Trumpem, jehož návrhy pro Gazu byly kodifikovány v rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze 17. listopadu.
I v roce 2025, který je poznamenaný eskalací globálních konfliktů, zpřísněnou ochranou hranic a obchodním napětím, zůstává mír vzácnou komoditou. Podle Globálního indexu míru (GPI) 2025, který sestavuje Institut pro ekonomiku a mír, dosáhl počet státních konfliktů nejvyšší úrovně od druhé světové války, přičemž jen letos propukly tři nové. Mnoho států reaguje zvýšenou militarizací.
Každý ví, že klíčem k dlouhému a zdravému životu je správná strava a dostatek pohybu. Ale co dělat, když jednoduše nemáte čas na hodiny v posilovně nebo na denní metu deseti tisíc kroků? Dobrou zprávou je, že zvýšením intenzity každodenních činností lze dosáhnout obrovských zdravotních přínosů. Mějte na mysli například rychlý výšlap schodů, rychlou chůzi po domě při vyřizování věcí nebo intenzivnější hraní si s dětmi či domácími mazlíčky.
Dva dny po skonu Patrika Hezuckého, oblíbeného hlasu z rádia Evropa 2, se jeho žena Nikola rozhodla sdílet veřejnosti detaily ohledně jeho zdravotního stavu. Zdravotní komplikace moderátora byly až doposud zahaleny přísným tajemstvím. Nikola na sociálních sítích popsala, jak se život jejich rodiny po náhlé diagnóze radikálně změnil.
Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
V Asii se po sérii neobvyklých bouří a klimatickém chaosu dramaticky zvýšil počet obětí, který přesáhl 1 700 lidí. Když klimatolog Fredolin Tangang na svém počítači koncem listopadu pozoroval, jak se nad Asií formují hned tři tropické bouře současně, jeho myšlenky zabloudily k filmu Den poté. I když filmové události přesahují realitu, formace, kterou viděl na obrazovce, ho znepokojila.
Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.