Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
Zatímco Trumpova administrativa pokračuje v úderech na údajná plavidla s drogami na moři, prezident hrozí, že útoky na drogové kartely na venezuelské pevnině začnou „velmi brzy“. Odborníci, kteří modelovali dopady i omezených amerických úderů, varují, že Venezuela by mohla čelit masivnímu vysídlení a nové uprchlické vlně. Podobná situace už nastala během krize v roce 2017, kterou Trump přičítá Madurovi a která vedla k odchodu tisíců Venezuelců do USA.
Studie Niskanen Center, zveřejněná minulý měsíc, modelovala pohyb uprchlíků v závislosti na různých typech vojenské akce USA. Zjistila, že by údery mohly v průběhu několika let vyvolat útěk 1,7 až 3 milionů dalších osob, pokud by vedly k krátkému vnitřnímu konfliktu. Pokud by údery vyvolaly dlouhotrvající vnitřní konflikt, studie předpokládá, že by mohly být vysídleny více než 4 miliony lidí. To by znamenalo zahlcení již tak přetížených sousedů, jako je Brazílie a Kolumbie.
Podle Gila Guerry, analytika imigrační politiky v Niskanen Center a jednoho z autorů studie, by jakýkoli vojenský úder vyvolal paniku a narušil dodavatelské řetězce. Bylo by snadné, aby se začaly šířit zvěsti, které by lidi hnaly k útěku. To platí zejména v zemi, kde má téměř každý člena rodiny v zahraničí.
Studie zjistila, že v případě omezených úderů, které by nebyly zaměřeny na odstranění Madurovy administrativy a soustředily by se především na infrastrukturu pro obchod s drogami, by se počet uprchlíků mohl omezit na méně než 20 000 osob. V nepravděpodobném případě rozsáhlé americké intervence by se vysídlení mohlo pohybovat od stovek tisíc až po více než 4 miliony lidí. To by záviselo na tom, jak rychle by se podařilo obnovit stabilitu.
Francisco Rodríguez, výzkumný pracovník v Center for Economic and Policy Research, upozornil, že k velké uprchlické krizi dojde pouze ve scénáři prodlouženého ozbrojeného střetu. Dle jeho slov je tento scénář dokonale reálný, jelikož části ozbrojených sil by mohly klást odpor nebo se přidat ke kriminálním či partyzánským skupinám. Odborníci se domnívají, že většina těchto uprchlíků by pravděpodobně skončila v sousedních zemích a nedostala by se do USA. Nicméně při poslední velké venezuelské krizi se do Ameriky dostaly tisíce migrantů.
Počet migrantů narozených ve Venezuele, kteří žijí v USA, se během prvního Trumpova prezidentského období prudce zvýšil. Podle údajů sčítání lidu se mezi lety 2017 a 2021 zvýšil o zhruba 140 000.
Tento nárůst imigrantů do USA z Venezuely byl živen konvergencí krizí, jako byl kolaps globálních cen ropy, dlouhodobá korupce a špatné hospodaření v PDVSA (státní ropná společnost a hlavní zdroj příjmů vlády) a rychlý skluz do hyperinflace. Hyperinflace zlikvidovala platy a oslabila schopnost země dovážet léky a potraviny.
USA sice začaly uvalovat sankce na venezuelské subjekty spojené s PDVSA již v roce 2008, ale tato opatření výrazně zesílila v roce 2017. Tehdy Washington rozšířil finanční omezení na Madurovu vládu. Výzkum citovaný Centrem pro ekonomický a politický výzkum zjistil, že tato posílená opatření dále zatížila kolabující venezuelskou ekonomiku a přispěla ke zhoršení nedostatku a humanitárních podmínek.
V roce 2017, kdy se zahraniční rezervy rozplynuly a nedostatek se prohloubil, Madurova vláda odsunula Národní shromáždění vedené opozicí. To vyvolalo masivní protesty a rozsáhlé tvrdé zákroky, při kterých bezpečnostní složky reagovaly nepřiměřenou silou a zabily řadu demonstrantů. Tento politický rozkol a ekonomický volný pád připravily půdu pro masový exodus, který následoval.
Henrique, který požádal o uvedení pouze křestního jména kvůli obavám z následků, opustil Venezuelu v srpnu 2017 a nyní žije ve Spojených státech. Řekl, že jeho rozhodnutí odejít bylo vyvoláno kombinací politické represe a ekonomického kolapsu. „V roce 2017 jsme už žili v diktatuře,“ řekl a upozornil, že poté, co opozice vyhrála parlamentní volby v roce 2015, Madurova vláda přistoupila k demontáži Národního shromáždění a zbavila ho moci.
Rodríguez a studie, kterou publikoval s Fourth Freedom Forum, zjistili, že ačkoliv krize ve Venezuele začala roky před vlnou v roce 2017, sankce USA v roce 2019, zejména ty zaměřené na ropný sektor, prudce urychlily ekonomický kolaps země. Přerušily její primární zdroj zahraničních příjmů. „Země ztratila tři čtvrtiny své ekonomiky – kontrakce o 71 % – a sankce tento kolaps výrazně zhoršily,“ uvedl.
Kombinace počátečních finančních krizí, které se zhoršily sankcemi, vedla k masivnímu exodu. Počet venezuelských uprchlíků a migrantů prudce vzrostl od roku 2017, a to z něco málo přes 1 milion osob na více než 5 milionů do roku 2021. Podle údajů platformy R4V, podporované OSN, jde o jednu z největších uprchlických krizí na světě.
Přestože tok lidí opouštějících zemi v následujících letech polevil, návrat Trumpa do úřadu přinesl prudké zostření rétoriky. Jeho vojenské hrozby vyvolávají obavy z dalších nepokojů. Trump neřekl, jak očekává ukončení patové situace mezi USA a Venezuelou, kvůli které bylo do regionu přesunuto více než 15 000 amerických vojáků a úderná skupina letadlových lodí. I když existují náznaky, že by diplomacie mohla být stále možná (Trump a Maduro spolu mluvili telefonicky), žádné jasné východisko se neobjevilo.
Bývalý velvyslanec USA ve Venezuele, James Story, řekl, že neočekává rozsáhlé vysídlení v důsledku omezených a cílených úderů. Ty někteří analytici považují za nejpravděpodobnější krok, který by Trump mohl podniknout. Story pro CNN uvedl, že humanitární dopad by byl pravděpodobně mnohem menší, než naznačuje širší modelování. Podle něj by „humanitární krize nastala pouze v případě rozsáhlého a trvalého vojenského boje“.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že provozní rychlosti satelitních sítí Starlink a Starshield byly plně obnoveny na úroveň před zavedením restrikcí. To ukrajinským obranným silám opět umožňuje efektivně čelit dronovým útokům a bezpečně zajišťovat logistiku na frontové linii.