Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
Zatímco Trumpova administrativa pokračuje v úderech na údajná plavidla s drogami na moři, prezident hrozí, že útoky na drogové kartely na venezuelské pevnině začnou „velmi brzy“. Odborníci, kteří modelovali dopady i omezených amerických úderů, varují, že Venezuela by mohla čelit masivnímu vysídlení a nové uprchlické vlně. Podobná situace už nastala během krize v roce 2017, kterou Trump přičítá Madurovi a která vedla k odchodu tisíců Venezuelců do USA.
Studie Niskanen Center, zveřejněná minulý měsíc, modelovala pohyb uprchlíků v závislosti na různých typech vojenské akce USA. Zjistila, že by údery mohly v průběhu několika let vyvolat útěk 1,7 až 3 milionů dalších osob, pokud by vedly k krátkému vnitřnímu konfliktu. Pokud by údery vyvolaly dlouhotrvající vnitřní konflikt, studie předpokládá, že by mohly být vysídleny více než 4 miliony lidí. To by znamenalo zahlcení již tak přetížených sousedů, jako je Brazílie a Kolumbie.
Podle Gila Guerry, analytika imigrační politiky v Niskanen Center a jednoho z autorů studie, by jakýkoli vojenský úder vyvolal paniku a narušil dodavatelské řetězce. Bylo by snadné, aby se začaly šířit zvěsti, které by lidi hnaly k útěku. To platí zejména v zemi, kde má téměř každý člena rodiny v zahraničí.
Studie zjistila, že v případě omezených úderů, které by nebyly zaměřeny na odstranění Madurovy administrativy a soustředily by se především na infrastrukturu pro obchod s drogami, by se počet uprchlíků mohl omezit na méně než 20 000 osob. V nepravděpodobném případě rozsáhlé americké intervence by se vysídlení mohlo pohybovat od stovek tisíc až po více než 4 miliony lidí. To by záviselo na tom, jak rychle by se podařilo obnovit stabilitu.
Francisco Rodríguez, výzkumný pracovník v Center for Economic and Policy Research, upozornil, že k velké uprchlické krizi dojde pouze ve scénáři prodlouženého ozbrojeného střetu. Dle jeho slov je tento scénář dokonale reálný, jelikož části ozbrojených sil by mohly klást odpor nebo se přidat ke kriminálním či partyzánským skupinám. Odborníci se domnívají, že většina těchto uprchlíků by pravděpodobně skončila v sousedních zemích a nedostala by se do USA. Nicméně při poslední velké venezuelské krizi se do Ameriky dostaly tisíce migrantů.
Počet migrantů narozených ve Venezuele, kteří žijí v USA, se během prvního Trumpova prezidentského období prudce zvýšil. Podle údajů sčítání lidu se mezi lety 2017 a 2021 zvýšil o zhruba 140 000.
Tento nárůst imigrantů do USA z Venezuely byl živen konvergencí krizí, jako byl kolaps globálních cen ropy, dlouhodobá korupce a špatné hospodaření v PDVSA (státní ropná společnost a hlavní zdroj příjmů vlády) a rychlý skluz do hyperinflace. Hyperinflace zlikvidovala platy a oslabila schopnost země dovážet léky a potraviny.
USA sice začaly uvalovat sankce na venezuelské subjekty spojené s PDVSA již v roce 2008, ale tato opatření výrazně zesílila v roce 2017. Tehdy Washington rozšířil finanční omezení na Madurovu vládu. Výzkum citovaný Centrem pro ekonomický a politický výzkum zjistil, že tato posílená opatření dále zatížila kolabující venezuelskou ekonomiku a přispěla ke zhoršení nedostatku a humanitárních podmínek.
V roce 2017, kdy se zahraniční rezervy rozplynuly a nedostatek se prohloubil, Madurova vláda odsunula Národní shromáždění vedené opozicí. To vyvolalo masivní protesty a rozsáhlé tvrdé zákroky, při kterých bezpečnostní složky reagovaly nepřiměřenou silou a zabily řadu demonstrantů. Tento politický rozkol a ekonomický volný pád připravily půdu pro masový exodus, který následoval.
Henrique, který požádal o uvedení pouze křestního jména kvůli obavám z následků, opustil Venezuelu v srpnu 2017 a nyní žije ve Spojených státech. Řekl, že jeho rozhodnutí odejít bylo vyvoláno kombinací politické represe a ekonomického kolapsu. „V roce 2017 jsme už žili v diktatuře,“ řekl a upozornil, že poté, co opozice vyhrála parlamentní volby v roce 2015, Madurova vláda přistoupila k demontáži Národního shromáždění a zbavila ho moci.
Rodríguez a studie, kterou publikoval s Fourth Freedom Forum, zjistili, že ačkoliv krize ve Venezuele začala roky před vlnou v roce 2017, sankce USA v roce 2019, zejména ty zaměřené na ropný sektor, prudce urychlily ekonomický kolaps země. Přerušily její primární zdroj zahraničních příjmů. „Země ztratila tři čtvrtiny své ekonomiky – kontrakce o 71 % – a sankce tento kolaps výrazně zhoršily,“ uvedl.
Kombinace počátečních finančních krizí, které se zhoršily sankcemi, vedla k masivnímu exodu. Počet venezuelských uprchlíků a migrantů prudce vzrostl od roku 2017, a to z něco málo přes 1 milion osob na více než 5 milionů do roku 2021. Podle údajů platformy R4V, podporované OSN, jde o jednu z největších uprchlických krizí na světě.
Přestože tok lidí opouštějících zemi v následujících letech polevil, návrat Trumpa do úřadu přinesl prudké zostření rétoriky. Jeho vojenské hrozby vyvolávají obavy z dalších nepokojů. Trump neřekl, jak očekává ukončení patové situace mezi USA a Venezuelou, kvůli které bylo do regionu přesunuto více než 15 000 amerických vojáků a úderná skupina letadlových lodí. I když existují náznaky, že by diplomacie mohla být stále možná (Trump a Maduro spolu mluvili telefonicky), žádné jasné východisko se neobjevilo.
Bývalý velvyslanec USA ve Venezuele, James Story, řekl, že neočekává rozsáhlé vysídlení v důsledku omezených a cílených úderů. Ty někteří analytici považují za nejpravděpodobnější krok, který by Trump mohl podniknout. Story pro CNN uvedl, že humanitární dopad by byl pravděpodobně mnohem menší, než naznačuje širší modelování. Podle něj by „humanitární krize nastala pouze v případě rozsáhlého a trvalého vojenského boje“.
Do Česka se v týdnu na přelomu července a srpna vrátí tropické počasí, ale v pondělí tomu ještě nic nasvědčovat nebude. Místy se bude lidem hodit i deštník, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů je připravena přehlasovat prezidenta Petra Pavla, jenž vetoval novelu zákona ohledně pravidel rozpočtové odpovědnosti. Oznámil to premiér Andrej Babiš (ANO), který zároveň vyzval hlavu státu, aby sama na Pražském hradě šetřila.
Česká policie se zajímá o vyšetřování sobotního teroristického útoku mladého islamisty na pochod Pride v německém Berlíně, kde zemřela jedna žena. Policisté nemají informace o tom, že by se podezřelý mladík nacházel na našem území.
Ceny služeb letecké dopravy se v Česku vyvíjejí příznivěji než ve většině Evropské unie. V červnu byly meziročně nižší o 4,1 procenta, zatímco v celé Unii vzrostly o 3,1 procenta. Česko zaznamenalo meziroční pokles ve všech šesti měsících letošního roku. V dubnu činil 14,1 procenta a v květnu 6,4 procenta.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se domnívá, že šéf Kremlu Vladimir Putin na podzim ohlásí mobilizaci dalších vojáků. Ruskou armádu mají zároveň posílit i Severokorejci. Zelenskyj se odvolává na informace od zpravodajských služeb.
Stovky tisíc ve Francii a Španělsku jsou přinejmenším dočasně bez střechy nad hlavou kvůli ničivým přírodním požárům, které zuří už několik dní. Největší obavy budí požár v jihozápadní Francii, kde se plameny blíží k Bordeaux. Hasičům se tam nedaří dostat živel pod kontrolu, informovala BBC.
Amerického prezident Donalda Trumpa od širšího útoku na Írán odradila obava, že íránská odveta by si vyžádala neúměrně vysokou spotřebu nákladných a cenných střel protivzdušné a protiraketové obrany.
Českou uměleckou obec zasáhla o víkendu smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, jenž stál v minulosti v čele Národní galerie či Akademie výtvarných umění.
Čeští kriminalisté vyřešili další takzvaný pomníček, ale radost jim částečně může kazit fakt, že pachatele pokusu o vraždu z Hrádku nad Nisou už za mříže nedostanou. Případ z roku 2007 je totiž promlčený.
Donald Trump opět připomněl, jaká je základní americká podmínka pro uzavření dohody s Íránem. Teherán musí přijmout fakt, že nebude mít jadernou zbraň. Podle Trumpa pokračují jednání s íránskými vyjednavači, ale čas pro dohodu ještě nenastal.
Česko se připravuje na další vlnu tropického počasí, která má vydržet až do příštího víkendu. Odpolední maxima se v jeho průběhu budou blížit čtyřicítce, než přijde nepatrné ochlazení. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Bude mít premiér Andrej Babiš (ANO) větší pravomoci než jeho předchůdci? I taková otázka vyvstala, protože byla navržena změna jednacího řádu vlády. Úřad vlády se rozhodl zareagovat na některé informace, které se objevily v médiích. Podle tvrzení úředníků se žádné zásadní úpravy nechystají.