Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Evropská unie byla zaskočena poté, co vyjednavači amerického prezidenta, realitní magnát Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, jednali v Moskvě s ruským lídrem Vladimirem Putinem o nejnovějším mírovém návrhu. Evropa byla zastižena nepřipravenou „mírovým plánem o 28 bodech“, který vypracoval Witkoff ve spolupráci s Rusem Kirillem Dmitrièvem. Tento návrh zahrnoval zákaz členství Ukrajiny v NATO a omezení velikosti její armády.
Tento návrh byl sice upraven po zoufalé intervenci ukrajinských a evropských spojenců, ale panuje opatrnost a obava z další mírové iniciativy vedené Trumpem. Evropské státy nebyly zastoupeny na jednání v Kremlu s Putinem, a to i přesto, že budoucnost Ukrajiny je pro bezpečnost kontinentu klíčová. Podle unijních představitelů panují obavy, že i kdyby tento nový Trumpův plán neprošel, za několik měsíců přijde nový.
Eurokomisař Kubilius uvedl, že se cítí tak, jako by Evropa čekala, jaké plány přijdou letos z Washingtonu. Dodal, že plány by měly přicházet také z Bruselu nebo z Berlína. Kubilius tvrdí, že je „velmi potřebné“, aby si Evropa vytvořila vlastní plán na ukončení války, aby získala místo u vyjednávacího stolu. Řekl, že by měla existovat možnost projednávat dva plány: jeden evropský a druhý případně připravený americkými přáteli. Cílem by pak bylo „najít synergie mezi těmito dvěma plány a dosáhnout nejlepšího výsledku“.
Bývalý litevský premiér zastává funkci prvního eurokomisaře pro obranu v Unii již rok. To svědčí o tom, jak moc se EU změnila, protože si začala uvědomovat hrozbu ze strany Ruska. Zároveň se snaží posílit své snahy o přezbrojení v době, kdy se Spojené státy pod vedením Trumpa stahují z evropského kontinentu. USA jsou od konce druhé světové války pilířem evropské bezpečnosti. Kubilius řekl, že by se „vždy mělo počítat s článkem 5“, který se týká společné obrany NATO.
Nicméně argumentoval, že posun Ameriky směrem k Pacifiku „probíhá“. Otázkou je, zda Evropa nepotřebuje nějaké dodatečné institucionální ujednání a bezpečnostní záruky, aby byla připravena pro případ, že by článek 5 náhle nebyl realizován. Zmínil také nedávné poznámky amerického velvyslance při NATO Matthewa Whitakera. Ty naznačovaly, že by Německo mohlo převzít nejvyšší vojenskou funkci v NATO, místo aby zůstala v rukou amerického generála. To je podle Kubiliuse signál, že Američané skutečně žádají Evropu, aby se starala o evropskou obranu, a to nejen z vojenského, ale i z institucionálního hlediska.
Geopolitický posun přiměl Evropu k pochopení, že obrana je jasnou strategickou prioritou, která vyžaduje konkrétní kroky ze strany Unie. Eurokomisař zmínil některé z klíčových legislativních akcí EU, jako je například program půjček na zbraně SAFE ve výši 150 miliard eur. Ten má za cíl podpořit vojenskou výrobu bloku. V příštím roce má EU v plánu vynaložit velké úsilí na rozvoj průmyslu, včetně komunikace o jednotném trhu.
Obranné společnosti nejsou v současné době plně integrovány do jednotného trhu, protože vlády mají možnost opt-outu kvůli národní bezpečnosti. To je však příčinou roztříštěnosti obranného průmyslu EU a brzdí to snahy o přezbrojení. Kubilius chce také otevřít diskusi o „institucionální připravenosti obrany“, včetně přepracování ustanovení EU o vzájemné obraně. To je často zastíněno silnějším slibem ze strany NATO. Klauzule EU potřebuje procedurální formulaci, která jasně stanoví, jaké kroky musí členské státy podniknout k vzájemné ochraně.
Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.
Fotbalové mistrovství světa v roce 2026 se do historie zapíše jako jedno z nejekonomičtějších a zároveň nejkurióznějších vůbec. Turnaj se poprvé odehrává pod taktovkou tří spolupořadatelů – USA, Kanady a Mexika –, kteří se paradoxně nacházejí uprostřed ostré obchodní války. Geopolitické napětí navíc eskaluje i mimo severoamerický kontinent, což se projevilo těsně před zahájením šampionátu, kdy americký prezident Donald Trump teprve v posledních minutách odvolal hrozící letecké údery na Írán, který je zároveň jedním z účastníků turnaje.
Spojené státy a Írán se podle prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ocitly na prahu uzavření míru. Šéf Bílého domu uvedl, že rýsující se dohoda ho vedla k odvolání chystaných leteckých a raketových úderů. Podle jeho slov zbývá doladit poslední detaily na papíře a k podpisu dokumentů by mohlo dojít na evropské půdě během několika dnů, což by znamenalo faktický konec celého konfliktu.
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.
Německo se musí připravit na možný ruský útok do roku 2029, nebo dokonce dříve. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl šéf německé armády, generálporučík Christian Freuding, s tím, že země musí být připravena bojovat. Podle jeho slov panuje mezi spojenci v Severoatlantické aliancii široká shoda na tom, že Rusko by mohlo být schopno napadnout území NATO před koncem tohoto desetiletí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.