Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Evropská unie byla zaskočena poté, co vyjednavači amerického prezidenta, realitní magnát Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, jednali v Moskvě s ruským lídrem Vladimirem Putinem o nejnovějším mírovém návrhu. Evropa byla zastižena nepřipravenou „mírovým plánem o 28 bodech“, který vypracoval Witkoff ve spolupráci s Rusem Kirillem Dmitrièvem. Tento návrh zahrnoval zákaz členství Ukrajiny v NATO a omezení velikosti její armády.
Tento návrh byl sice upraven po zoufalé intervenci ukrajinských a evropských spojenců, ale panuje opatrnost a obava z další mírové iniciativy vedené Trumpem. Evropské státy nebyly zastoupeny na jednání v Kremlu s Putinem, a to i přesto, že budoucnost Ukrajiny je pro bezpečnost kontinentu klíčová. Podle unijních představitelů panují obavy, že i kdyby tento nový Trumpův plán neprošel, za několik měsíců přijde nový.
Eurokomisař Kubilius uvedl, že se cítí tak, jako by Evropa čekala, jaké plány přijdou letos z Washingtonu. Dodal, že plány by měly přicházet také z Bruselu nebo z Berlína. Kubilius tvrdí, že je „velmi potřebné“, aby si Evropa vytvořila vlastní plán na ukončení války, aby získala místo u vyjednávacího stolu. Řekl, že by měla existovat možnost projednávat dva plány: jeden evropský a druhý případně připravený americkými přáteli. Cílem by pak bylo „najít synergie mezi těmito dvěma plány a dosáhnout nejlepšího výsledku“.
Bývalý litevský premiér zastává funkci prvního eurokomisaře pro obranu v Unii již rok. To svědčí o tom, jak moc se EU změnila, protože si začala uvědomovat hrozbu ze strany Ruska. Zároveň se snaží posílit své snahy o přezbrojení v době, kdy se Spojené státy pod vedením Trumpa stahují z evropského kontinentu. USA jsou od konce druhé světové války pilířem evropské bezpečnosti. Kubilius řekl, že by se „vždy mělo počítat s článkem 5“, který se týká společné obrany NATO.
Nicméně argumentoval, že posun Ameriky směrem k Pacifiku „probíhá“. Otázkou je, zda Evropa nepotřebuje nějaké dodatečné institucionální ujednání a bezpečnostní záruky, aby byla připravena pro případ, že by článek 5 náhle nebyl realizován. Zmínil také nedávné poznámky amerického velvyslance při NATO Matthewa Whitakera. Ty naznačovaly, že by Německo mohlo převzít nejvyšší vojenskou funkci v NATO, místo aby zůstala v rukou amerického generála. To je podle Kubiliuse signál, že Američané skutečně žádají Evropu, aby se starala o evropskou obranu, a to nejen z vojenského, ale i z institucionálního hlediska.
Geopolitický posun přiměl Evropu k pochopení, že obrana je jasnou strategickou prioritou, která vyžaduje konkrétní kroky ze strany Unie. Eurokomisař zmínil některé z klíčových legislativních akcí EU, jako je například program půjček na zbraně SAFE ve výši 150 miliard eur. Ten má za cíl podpořit vojenskou výrobu bloku. V příštím roce má EU v plánu vynaložit velké úsilí na rozvoj průmyslu, včetně komunikace o jednotném trhu.
Obranné společnosti nejsou v současné době plně integrovány do jednotného trhu, protože vlády mají možnost opt-outu kvůli národní bezpečnosti. To je však příčinou roztříštěnosti obranného průmyslu EU a brzdí to snahy o přezbrojení. Kubilius chce také otevřít diskusi o „institucionální připravenosti obrany“, včetně přepracování ustanovení EU o vzájemné obraně. To je často zastíněno silnějším slibem ze strany NATO. Klauzule EU potřebuje procedurální formulaci, která jasně stanoví, jaké kroky musí členské státy podniknout k vzájemné ochraně.
Írán se dostává do konfliktu i s Ukrajinou. Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí obvinil Ukrajince z útoku na íránskou komerční loď a pohrozil Kyjevu odvetou. Ostře se zároveň pustil do ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vyjádřil k jednáním s německým kancléřem Friedrichem Merzem ohledně myšlenky přidruženého členství v Evropské unii. Merze ocenil s tím, že stojí jasně na straně Kyjeva a dobře ví, že Ukrajina doufá v nějakou formu zrychleného postupu při integraci do sedmadvacítky.
Převoz uznávaného palestinského lékaře Husáma Abú Safíji do samovazby opět otevřel otázku podmínek, v jakých jsou držení zdravotničtí pracovníci zadržení v Pásmu Gazy. Třiapadesátiletý ředitel nemocnice Kamála Advána v severní části pásma je bez formálního obvinění držen již přes pět set dní. Podle lidskoprávní organizace Physicians for Human Rights Israel byl nedávno přesunut do přísně střeženého komplexu, kde byl umístěn na samotku.
Americký prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro pořad „The Axios Show“ prohlásil, že od začátku války s Íránem nenarazil na žádné limity své moci. Podle informací z chystané knihy se navíc intenzivně zabývá myšlenkou, že by mohl být nejmocnějším mužem v lidských dějinách. Šéf Bílého domu tak už pouze netestuje hranice svého úřadu, ale popisuje svou sílu v celosvětovém historickém kontextu a staví se po bok vojevůdců, diktátorů a silných vůdců, kteří si v minulosti dokázali podmanit celé národy.
Státní zdravotní ústav vydal komplexní sadu doporučení, která mají veřejnosti pomoci bezpečně zvládnout letošní vlny tropických veder. Extrémní vysoké teploty zasáhly Česko již v červnu a podle meteorologických předpovědí se vrátí i tento týden. Odborníci proto zdůrazňují nutnost preventivních opatření, neboť horko představuje výraznou zátěž pro celkovou stabilitu lidského organismu.
Kreml ve snaze nahradit vysoké ztráty z válečného konfliktu na Ukrajině zaměřil svou pozornost na akademickou půdu a odborná učiliště. Počátkem letošního roku odstartovala masivní kampaň, která cílíc především na studenty s horšími studijními výsledky nebo na ty, kteří zvažují odchod ze školy, nabízí možnost vstoupit do armády. Hlavním lákadlem se stala služba u nově budovaných jednotek bezpilotních prostředků, jež úřady prezentují jako bezpečnou, prestižní a moderní cestu, jak projít službou v armádě bez přímého ohrožení života.
Představte si možnost okamžitě získat padesát tisíc liber, tedy v přepočtu více než jeden a čtvrt milionu korun, nebo si hodit mincí o milion liber s padesátiprocentní šancí na úspěch i na úplnou ztrátu. Průzkum společnosti YouGov provedený mezi více než čtyřmi tisícovkami britských respondentů ukázal, že drtivá většina lidí dává přednost jistotě před vysokým rizikem. Téměř tři čtvrtiny dotázaných zvolily bez váhání převzetí nižší sumy, zatímco pro riskantní sázku na milionovou výhru se rozhodla pouze pětina účastníků.
Španělsko od začátku letošního roku čelí ničivým lesním požárům, které podle předběžných údajů zasáhly již přes 170 tisíc hektarů půdy. Tento rozsah představuje téměř šestinásobný nárůst oproti stejnému období minulého roku, kdy bylo zaznamenáno necelých 29 tisíc shořelých hektarů. Krizové složky v zemi dosud registrovaly 35 velkých požárů, což je výrazný skok naproti pouhým 11 z předchozího roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí zavítá do Velké Británie, kde se setká s novým britským premiérem Andym Burnhamem. Zástupce Kyjeva se tak stane vůbec prvním zahraničním státníkem, kterého britský ministerský předseda přijme od svého nástupu do funkce před týdnem. Londýnský kabinet tímto krokem zdůrazňuje trvající spojenectví obou zemí a jasně deklaruje, že změna ve vedení britské vlády nepřinesla žádné oslabení podpory napadenému státu.
Ebola se v africké Demokratické republice Kongo nadále šíří dosud nevídaným tempem. Potvrzeno je již 3000 případů smrtelně nebezpečné nemoci, informovala britská stanice Sky News. Zároveň přibylo několik set mrtvých.
Tropy už se tento týden nevyhnou ani Česku. Maximální teploty budou atakovat čtyřicítku, potvrzuje předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Lidé se opět musí připravit na extrémní tepelnou zátěž.
Německá policie v neděli vypátrala mladíka podezřelého ze spáchání sobotního teroristického útoku na akci Pride v Berlíně. Zadržet se ho však nepodařilo. Muž se totiž proti zasahujícím policistům rozběhl se zbraní a byl zastřelen.