Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Evropská unie byla zaskočena poté, co vyjednavači amerického prezidenta, realitní magnát Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, jednali v Moskvě s ruským lídrem Vladimirem Putinem o nejnovějším mírovém návrhu. Evropa byla zastižena nepřipravenou „mírovým plánem o 28 bodech“, který vypracoval Witkoff ve spolupráci s Rusem Kirillem Dmitrièvem. Tento návrh zahrnoval zákaz členství Ukrajiny v NATO a omezení velikosti její armády.
Tento návrh byl sice upraven po zoufalé intervenci ukrajinských a evropských spojenců, ale panuje opatrnost a obava z další mírové iniciativy vedené Trumpem. Evropské státy nebyly zastoupeny na jednání v Kremlu s Putinem, a to i přesto, že budoucnost Ukrajiny je pro bezpečnost kontinentu klíčová. Podle unijních představitelů panují obavy, že i kdyby tento nový Trumpův plán neprošel, za několik měsíců přijde nový.
Eurokomisař Kubilius uvedl, že se cítí tak, jako by Evropa čekala, jaké plány přijdou letos z Washingtonu. Dodal, že plány by měly přicházet také z Bruselu nebo z Berlína. Kubilius tvrdí, že je „velmi potřebné“, aby si Evropa vytvořila vlastní plán na ukončení války, aby získala místo u vyjednávacího stolu. Řekl, že by měla existovat možnost projednávat dva plány: jeden evropský a druhý případně připravený americkými přáteli. Cílem by pak bylo „najít synergie mezi těmito dvěma plány a dosáhnout nejlepšího výsledku“.
Bývalý litevský premiér zastává funkci prvního eurokomisaře pro obranu v Unii již rok. To svědčí o tom, jak moc se EU změnila, protože si začala uvědomovat hrozbu ze strany Ruska. Zároveň se snaží posílit své snahy o přezbrojení v době, kdy se Spojené státy pod vedením Trumpa stahují z evropského kontinentu. USA jsou od konce druhé světové války pilířem evropské bezpečnosti. Kubilius řekl, že by se „vždy mělo počítat s článkem 5“, který se týká společné obrany NATO.
Nicméně argumentoval, že posun Ameriky směrem k Pacifiku „probíhá“. Otázkou je, zda Evropa nepotřebuje nějaké dodatečné institucionální ujednání a bezpečnostní záruky, aby byla připravena pro případ, že by článek 5 náhle nebyl realizován. Zmínil také nedávné poznámky amerického velvyslance při NATO Matthewa Whitakera. Ty naznačovaly, že by Německo mohlo převzít nejvyšší vojenskou funkci v NATO, místo aby zůstala v rukou amerického generála. To je podle Kubiliuse signál, že Američané skutečně žádají Evropu, aby se starala o evropskou obranu, a to nejen z vojenského, ale i z institucionálního hlediska.
Geopolitický posun přiměl Evropu k pochopení, že obrana je jasnou strategickou prioritou, která vyžaduje konkrétní kroky ze strany Unie. Eurokomisař zmínil některé z klíčových legislativních akcí EU, jako je například program půjček na zbraně SAFE ve výši 150 miliard eur. Ten má za cíl podpořit vojenskou výrobu bloku. V příštím roce má EU v plánu vynaložit velké úsilí na rozvoj průmyslu, včetně komunikace o jednotném trhu.
Obranné společnosti nejsou v současné době plně integrovány do jednotného trhu, protože vlády mají možnost opt-outu kvůli národní bezpečnosti. To je však příčinou roztříštěnosti obranného průmyslu EU a brzdí to snahy o přezbrojení. Kubilius chce také otevřít diskusi o „institucionální připravenosti obrany“, včetně přepracování ustanovení EU o vzájemné obraně. To je často zastíněno silnějším slibem ze strany NATO. Klauzule EU potřebuje procedurální formulaci, která jasně stanoví, jaké kroky musí členské státy podniknout k vzájemné ochraně.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že první fáze plánu na příměří v Gaze, který podpořila OSN, se blíží ke svému závěru. Podle jeho slov musí druhá fáze nutně zahrnovat odzbrojení Hamásu. Netanjahu uvedl, že o dalších krocích bude jednat koncem tohoto měsíce ve Washingtonu s Donaldem Trumpem, jehož návrhy pro Gazu byly kodifikovány v rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze 17. listopadu.
I v roce 2025, který je poznamenaný eskalací globálních konfliktů, zpřísněnou ochranou hranic a obchodním napětím, zůstává mír vzácnou komoditou. Podle Globálního indexu míru (GPI) 2025, který sestavuje Institut pro ekonomiku a mír, dosáhl počet státních konfliktů nejvyšší úrovně od druhé světové války, přičemž jen letos propukly tři nové. Mnoho států reaguje zvýšenou militarizací.
Každý ví, že klíčem k dlouhému a zdravému životu je správná strava a dostatek pohybu. Ale co dělat, když jednoduše nemáte čas na hodiny v posilovně nebo na denní metu deseti tisíc kroků? Dobrou zprávou je, že zvýšením intenzity každodenních činností lze dosáhnout obrovských zdravotních přínosů. Mějte na mysli například rychlý výšlap schodů, rychlou chůzi po domě při vyřizování věcí nebo intenzivnější hraní si s dětmi či domácími mazlíčky.
Dva dny po skonu Patrika Hezuckého, oblíbeného hlasu z rádia Evropa 2, se jeho žena Nikola rozhodla sdílet veřejnosti detaily ohledně jeho zdravotního stavu. Zdravotní komplikace moderátora byly až doposud zahaleny přísným tajemstvím. Nikola na sociálních sítích popsala, jak se život jejich rodiny po náhlé diagnóze radikálně změnil.
Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
V Asii se po sérii neobvyklých bouří a klimatickém chaosu dramaticky zvýšil počet obětí, který přesáhl 1 700 lidí. Když klimatolog Fredolin Tangang na svém počítači koncem listopadu pozoroval, jak se nad Asií formují hned tři tropické bouře současně, jeho myšlenky zabloudily k filmu Den poté. I když filmové události přesahují realitu, formace, kterou viděl na obrazovce, ho znepokojila.
Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.
Třídenní rozhovory mezi ukrajinskými a americkými představiteli, které proběhly na Floridě v Miami, neskončily do sobotního večera žádným zjevným průlomem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně řekl, že se připojil ke svým vyjednavačům při „velmi věcném a konstruktivním“ telefonátu s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem.
Zpráva o pátečním úmrtí moderátora Patrika Hezuckého ve věku 55 let hluboce zasáhla nespočet jeho příznivců. Lidé okamžitě začali spontánně směřovat k budově rádia Evropa 2 v Praze, kde Hezucký strávil většinu své profesní kariéry, aby zde vyjádřili svůj zármutek a vděčnost. Tímto způsobem vzniklo před sídlem stanice improvizované pietní místo.
Spojené státy čelí znepokojivému zvratu v trendu snižování emisí. Administrace prezidenta Trumpa uvolňuje pravidla pro znečištění z uhelných elektráren, zatímco energetické společnosti po celé zemi ruší plány na jejich uzavření. Důvodem je masivní poptávka po elektřině generovaná boomem datových center pro umělou inteligenci (AI). Kombinace těchto dvou faktorů by podle webu Politico mohla mít dramatické dopady na růst teplot a zdraví obyvatel žijících v blízkosti elektráren.