Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Evropská unie byla zaskočena poté, co vyjednavači amerického prezidenta, realitní magnát Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, jednali v Moskvě s ruským lídrem Vladimirem Putinem o nejnovějším mírovém návrhu. Evropa byla zastižena nepřipravenou „mírovým plánem o 28 bodech“, který vypracoval Witkoff ve spolupráci s Rusem Kirillem Dmitrièvem. Tento návrh zahrnoval zákaz členství Ukrajiny v NATO a omezení velikosti její armády.
Tento návrh byl sice upraven po zoufalé intervenci ukrajinských a evropských spojenců, ale panuje opatrnost a obava z další mírové iniciativy vedené Trumpem. Evropské státy nebyly zastoupeny na jednání v Kremlu s Putinem, a to i přesto, že budoucnost Ukrajiny je pro bezpečnost kontinentu klíčová. Podle unijních představitelů panují obavy, že i kdyby tento nový Trumpův plán neprošel, za několik měsíců přijde nový.
Eurokomisař Kubilius uvedl, že se cítí tak, jako by Evropa čekala, jaké plány přijdou letos z Washingtonu. Dodal, že plány by měly přicházet také z Bruselu nebo z Berlína. Kubilius tvrdí, že je „velmi potřebné“, aby si Evropa vytvořila vlastní plán na ukončení války, aby získala místo u vyjednávacího stolu. Řekl, že by měla existovat možnost projednávat dva plány: jeden evropský a druhý případně připravený americkými přáteli. Cílem by pak bylo „najít synergie mezi těmito dvěma plány a dosáhnout nejlepšího výsledku“.
Bývalý litevský premiér zastává funkci prvního eurokomisaře pro obranu v Unii již rok. To svědčí o tom, jak moc se EU změnila, protože si začala uvědomovat hrozbu ze strany Ruska. Zároveň se snaží posílit své snahy o přezbrojení v době, kdy se Spojené státy pod vedením Trumpa stahují z evropského kontinentu. USA jsou od konce druhé světové války pilířem evropské bezpečnosti. Kubilius řekl, že by se „vždy mělo počítat s článkem 5“, který se týká společné obrany NATO.
Nicméně argumentoval, že posun Ameriky směrem k Pacifiku „probíhá“. Otázkou je, zda Evropa nepotřebuje nějaké dodatečné institucionální ujednání a bezpečnostní záruky, aby byla připravena pro případ, že by článek 5 náhle nebyl realizován. Zmínil také nedávné poznámky amerického velvyslance při NATO Matthewa Whitakera. Ty naznačovaly, že by Německo mohlo převzít nejvyšší vojenskou funkci v NATO, místo aby zůstala v rukou amerického generála. To je podle Kubiliuse signál, že Američané skutečně žádají Evropu, aby se starala o evropskou obranu, a to nejen z vojenského, ale i z institucionálního hlediska.
Geopolitický posun přiměl Evropu k pochopení, že obrana je jasnou strategickou prioritou, která vyžaduje konkrétní kroky ze strany Unie. Eurokomisař zmínil některé z klíčových legislativních akcí EU, jako je například program půjček na zbraně SAFE ve výši 150 miliard eur. Ten má za cíl podpořit vojenskou výrobu bloku. V příštím roce má EU v plánu vynaložit velké úsilí na rozvoj průmyslu, včetně komunikace o jednotném trhu.
Obranné společnosti nejsou v současné době plně integrovány do jednotného trhu, protože vlády mají možnost opt-outu kvůli národní bezpečnosti. To je však příčinou roztříštěnosti obranného průmyslu EU a brzdí to snahy o přezbrojení. Kubilius chce také otevřít diskusi o „institucionální připravenosti obrany“, včetně přepracování ustanovení EU o vzájemné obraně. To je často zastíněno silnějším slibem ze strany NATO. Klauzule EU potřebuje procedurální formulaci, která jasně stanoví, jaké kroky musí členské státy podniknout k vzájemné ochraně.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.
Britská královna Camilla v ostře sledovaném projevu pronesla slova, která mohla na posluchače působit jako facka bývalému princi Andrewovi. Manželka krále Karla III. se totiž postavila za ženské oběti sexuálního násilí. Sama před časem přiznala, že byla během dospívání napadena ve vlaku.
Česko si dnes připomíná, jak se stalo členem NATO, z čehož plynou výhody i závazky. Proto se Američané rozhodli reagovat na podobu státního rozpočtu na letošní rok. Washingtonu se nelíbí nedostatečné obranné výdaje.
Tragická událost poznamenala armádní výcvik v Doupovských horách. Při cvičení došlo k úmrtí vojáka, které vyšetřuje Vojenská policie. Její kriminální služba pracuje s verzí, že si zesnulý příslušník armády vzal život sám.