Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Evropská unie byla zaskočena poté, co vyjednavači amerického prezidenta, realitní magnát Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, jednali v Moskvě s ruským lídrem Vladimirem Putinem o nejnovějším mírovém návrhu. Evropa byla zastižena nepřipravenou „mírovým plánem o 28 bodech“, který vypracoval Witkoff ve spolupráci s Rusem Kirillem Dmitrièvem. Tento návrh zahrnoval zákaz členství Ukrajiny v NATO a omezení velikosti její armády.
Tento návrh byl sice upraven po zoufalé intervenci ukrajinských a evropských spojenců, ale panuje opatrnost a obava z další mírové iniciativy vedené Trumpem. Evropské státy nebyly zastoupeny na jednání v Kremlu s Putinem, a to i přesto, že budoucnost Ukrajiny je pro bezpečnost kontinentu klíčová. Podle unijních představitelů panují obavy, že i kdyby tento nový Trumpův plán neprošel, za několik měsíců přijde nový.
Eurokomisař Kubilius uvedl, že se cítí tak, jako by Evropa čekala, jaké plány přijdou letos z Washingtonu. Dodal, že plány by měly přicházet také z Bruselu nebo z Berlína. Kubilius tvrdí, že je „velmi potřebné“, aby si Evropa vytvořila vlastní plán na ukončení války, aby získala místo u vyjednávacího stolu. Řekl, že by měla existovat možnost projednávat dva plány: jeden evropský a druhý případně připravený americkými přáteli. Cílem by pak bylo „najít synergie mezi těmito dvěma plány a dosáhnout nejlepšího výsledku“.
Bývalý litevský premiér zastává funkci prvního eurokomisaře pro obranu v Unii již rok. To svědčí o tom, jak moc se EU změnila, protože si začala uvědomovat hrozbu ze strany Ruska. Zároveň se snaží posílit své snahy o přezbrojení v době, kdy se Spojené státy pod vedením Trumpa stahují z evropského kontinentu. USA jsou od konce druhé světové války pilířem evropské bezpečnosti. Kubilius řekl, že by se „vždy mělo počítat s článkem 5“, který se týká společné obrany NATO.
Nicméně argumentoval, že posun Ameriky směrem k Pacifiku „probíhá“. Otázkou je, zda Evropa nepotřebuje nějaké dodatečné institucionální ujednání a bezpečnostní záruky, aby byla připravena pro případ, že by článek 5 náhle nebyl realizován. Zmínil také nedávné poznámky amerického velvyslance při NATO Matthewa Whitakera. Ty naznačovaly, že by Německo mohlo převzít nejvyšší vojenskou funkci v NATO, místo aby zůstala v rukou amerického generála. To je podle Kubiliuse signál, že Američané skutečně žádají Evropu, aby se starala o evropskou obranu, a to nejen z vojenského, ale i z institucionálního hlediska.
Geopolitický posun přiměl Evropu k pochopení, že obrana je jasnou strategickou prioritou, která vyžaduje konkrétní kroky ze strany Unie. Eurokomisař zmínil některé z klíčových legislativních akcí EU, jako je například program půjček na zbraně SAFE ve výši 150 miliard eur. Ten má za cíl podpořit vojenskou výrobu bloku. V příštím roce má EU v plánu vynaložit velké úsilí na rozvoj průmyslu, včetně komunikace o jednotném trhu.
Obranné společnosti nejsou v současné době plně integrovány do jednotného trhu, protože vlády mají možnost opt-outu kvůli národní bezpečnosti. To je však příčinou roztříštěnosti obranného průmyslu EU a brzdí to snahy o přezbrojení. Kubilius chce také otevřít diskusi o „institucionální připravenosti obrany“, včetně přepracování ustanovení EU o vzájemné obraně. To je často zastíněno silnějším slibem ze strany NATO. Klauzule EU potřebuje procedurální formulaci, která jasně stanoví, jaké kroky musí členské státy podniknout k vzájemné ochraně.
V Česku byla o uplynulém víkendu zadržena osoba podezřelá z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Informovala o tom policie, realizaci v případu potvrdila i Bezpečnostní informační služba (BIS).
Spor mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem v uplynulých dnech alespoň pro tuto chvíli vyvrcholil. Soud totiž posvětil jejich dohodu ohledně rozdělení péče o Rozárku. O pocity se dělila především influncerka, ale nakonec se ozval i známý podnikatel.
Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody.
Karlos Vémola ve středu sliboval a také doručil první velké vyjádření k ostře sledované kauze, ve které ho vyšetřuje policie. Popsal okamžik zadržení, následnou domovní prohlídku i trable se zdravotními problémy. Došlo dokonce i na slzy.
Britský ministr obrany John Healey dnes potvrdil, že Spojené království převezme „vedoucí roli“ při zajišťování bezpečnosti v Arktidě a na dálném severu v rámci struktur NATO. Toto prohlášení přichází jako přímá reakce na dramatické události posledních čtrnácti dnů, které Healey popsal jako období „tvrdých vyjednávání a neústupné diplomacie“ vyvolané zájmem Donalda Trumpa o Grónsko.
Ukrajinská hlava státu Volodymyr Zelenskyj přednesla v Davosu projev, ve kterém se mísilo rozčarování z postoje unijních lídrů s nadějí vkládanou do čerstvých dohod s Donaldem Trumpem. Svou řeč uvedl netradiční analogií ke známému filmu o časové smyčce, čímž chtěl demonstrovat únavu své země z neustále se opakujících problémů a váhavosti spojenců. Podle něj Ukrajina prožívá nekonečný cyklus agrese, zatímco světoví hráči se točí v kruhu prázdných gest.
V Davosu dnes americký tým představil konkrétní obrysy budoucího uspořádání Pásma Gazy. I přes nadsazenou rétoriku, která doprovází vznik nové „Rady míru“, se zdá, že práce na přechodu k mnohem náročnější druhé fázi příměří pokročila do reálných plánů pro příštích 100 dní.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oznámil, že Moskva je připravena zaplatit miliardu dolarů za členství v nové „Radě míru“ Donalda Trumpa. Má to však háček – peníze chce vzít z ruských aktiv, která Spojené státy zmrazily po invazi na Ukrajinu. Tento návrh hodlá Putin projednat přímo v Moskvě s Trumpovými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, kteří tam dnes dorazili na klíčová jednání.
Slavnostní ceremoniál v Davosu pokračoval vystoupením amerického ministra zahraničí Marca Rubia, který nešetřil chválou na adresu Donalda Trumpa. Rubio označil jeho působení v úřadu za historické a ocenil prezidentovu vizi a odvahu snít o nemožném v souvislosti s konfliktem v Gaze. Podle něj staré instituce, které světu sloužily uplynulých sedmdesát let, nedokázaly tuto krizi vyřešit, což vyžadovalo zcela nový přístup.
Ustanovení nové „Rady míru“ na ekonomickém fóru v Davosu, které mělo být vrcholem diplomatického snažení Donalda Trumpa, doprovázely rozpaky. Očekávání o masivní podpoře se nenaplnila, když se k podpisu dostavilo méně než dvacet delegací z původně avizovaných pětatřiceti. Tato nízká účast v kombinaci s absencí klíčových evropských mocností jen prohloubila viditelnou trhlinu mezi současným Bílým domem a tradičními spojenci v rámci NATO.
Německý kancléř Friedrich Merz ve svém čtvrtečním projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu varoval, že starý světový řád se rozpadá „dechberoucím tempem“. Reagoval tak na týden plný diplomatického chaosu, který vyvolaly snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska a jeho hrozby uvalením cel na evropské spojence. Merz zdůraznil, že tváří v tvář nové realitě velmocenského soupeření musí Evropa urychleně posílit svou obranyschopnost i hospodářskou konkurenceschopnost.
Finský prezident Alexander Stubb na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyslal jasný vzkaz: Evropa je schopna se ubránit i bez pomoci Spojených států. Během panelové diskuse o evropské bezpečnosti zdůraznil, že na otázku, zda je kontinent soběstačný v obraně, odpovídá jednoznačným „ano“. Jako důkaz uvedl vojenskou sílu Finska a Polska, které podle něj disponují největším dělostřelectvem v Evropě, včetně moderních raket dlouhého doletu.