Ministr obrany USA Pete Hegseth vystoupil na každoročním Reagan Defense Forum, kde ostře kritizoval zahraniční politiku Spojených států po studené válce. Jmenovitě napadl bývalé prezidenty i generály a prohlásil éru amerického „utopického idealismu“ za definitivně u konce.
Hegseth představil novou vojenskou strategii, která se má primárně zaměřit na Západní polokouli a zásadně přehodnotit vztahy s Evropou. „Pryč s idealistickým utopismem. Přichází tvrdý realismus,“ prohlásil.
Strategie USA se nebude „rozptylovat budováním demokracie, intervencionismem, nedefinovanými válkami, změnou režimů, klimatickou změnou, woke moralizováním a neúčinným budováním národů“. Místo toho budou „na prvním místě praktické a konkrétní zájmy našeho národa“.
Projev ministra Hegsetha odhaluje, že administrativa USA se posouvá k politice uznávající zóny vlivu velmocí – Číny v Pacifiku a USA na Západní polokouli a obecněji v Evropě. Rusko bylo zmíněno pouze okrajově.
Šéf Pentagonu využil fóra k razantnějšímu představení strategického přesměrování blíže k domovu. To přichází v době probíhající vojenské kampaně v Karibiku, při které bylo potopeno více než 20 malých lodí údajně převážejících drogy a zabito bylo okolo 80 osob. Administrace mluví o boji proti „narko-teroristům“, ačkoli někteří zákonodárci a experti akci označují za nelegální.
Hegseth také naznačil, že armáda se bude více angažovat při hlídkování jižní hranice s Mexikem. „Zajistíme hranici mimo jiné organizováním, výcvikem a vybavením jednotek určených speciálně pro obranné mise na hranicích, včetně operací na souši, na moři a ve vzduchu,“ řekl.
Zatímco obranné strategie v posledních letech kladly důraz na odstrašování Číny, Hegseth naznačil, že ta nadcházející bude mít měkčí přístup. „Prezident Trump a tato administrativa usilují o stabilní mír, spravedlivý obchod a uctivé vztahy s Čínou,“ řekl. USA budou respektovat „historické vojenské posilování, které Čína provádí“.
Ministr pochválil země jako Jižní Korea, Polsko a Německo za navýšení obranných výdajů, čímž podpořil požadavek prezidenta Trumpa na větší finanční příspěvek spojenců na vlastní obranu. „Spojenci nejsou děti. Můžeme a měli bychom od nich očekávat, že udělají svou část práce,“ prohlásil.
V rámci zahraničních vztahů kritizuje Strategie národní bezpečnosti evropské spojence, že nepodporují krajně pravicové strany prosazující etnický nacionalismus, a Washington bude podporovat snahy o „obnovení evropského civilizačního sebevědomí a západní identity“. Hegseth však současně odmítl intervence USA do záležitostí jiných zemí a zdůraznil, že hrozby přetrvávají v jiných regionech a spojenci musí „opravdu přidat“.
Během dotazů po projevu Hegseth obhajoval druhý úder z 2. září na drogovou loď, který zabil přeživší. Toto odhalení, o kterém informoval The Washington Post, vyvolalo dvoustranné pobouření v Kongresu kvůli podezření na válečný zločin. Hegseth trvá na svém a uvedl, že podporuje druhý úder nařízený velitelem Speciálních operací. „Pokud dovezete drogy do této země na lodi, najdeme vás a potopíme vás,“ prohlásil Hegseth.
Předseda Sboru náčelníků štábů Generál Dan Caine se k prohlášení Hegsetha připojil: „V posledních letech jsme v našem vlastním sousedství neměli mnoho americké bojové síly. Předpokládám, že se to pravděpodobně změní.“
V Česku byla o uplynulém víkendu zadržena osoba podezřelá z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Informovala o tom policie, realizaci v případu potvrdila i Bezpečnostní informační služba (BIS).
Spor mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem v uplynulých dnech alespoň pro tuto chvíli vyvrcholil. Soud totiž posvětil jejich dohodu ohledně rozdělení péče o Rozárku. O pocity se dělila především influncerka, ale nakonec se ozval i známý podnikatel.
Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody.
Karlos Vémola ve středu sliboval a také doručil první velké vyjádření k ostře sledované kauze, ve které ho vyšetřuje policie. Popsal okamžik zadržení, následnou domovní prohlídku i trable se zdravotními problémy. Došlo dokonce i na slzy.
Britský ministr obrany John Healey dnes potvrdil, že Spojené království převezme „vedoucí roli“ při zajišťování bezpečnosti v Arktidě a na dálném severu v rámci struktur NATO. Toto prohlášení přichází jako přímá reakce na dramatické události posledních čtrnácti dnů, které Healey popsal jako období „tvrdých vyjednávání a neústupné diplomacie“ vyvolané zájmem Donalda Trumpa o Grónsko.
Ukrajinská hlava státu Volodymyr Zelenskyj přednesla v Davosu projev, ve kterém se mísilo rozčarování z postoje unijních lídrů s nadějí vkládanou do čerstvých dohod s Donaldem Trumpem. Svou řeč uvedl netradiční analogií ke známému filmu o časové smyčce, čímž chtěl demonstrovat únavu své země z neustále se opakujících problémů a váhavosti spojenců. Podle něj Ukrajina prožívá nekonečný cyklus agrese, zatímco světoví hráči se točí v kruhu prázdných gest.
V Davosu dnes americký tým představil konkrétní obrysy budoucího uspořádání Pásma Gazy. I přes nadsazenou rétoriku, která doprovází vznik nové „Rady míru“, se zdá, že práce na přechodu k mnohem náročnější druhé fázi příměří pokročila do reálných plánů pro příštích 100 dní.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oznámil, že Moskva je připravena zaplatit miliardu dolarů za členství v nové „Radě míru“ Donalda Trumpa. Má to však háček – peníze chce vzít z ruských aktiv, která Spojené státy zmrazily po invazi na Ukrajinu. Tento návrh hodlá Putin projednat přímo v Moskvě s Trumpovými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, kteří tam dnes dorazili na klíčová jednání.
Slavnostní ceremoniál v Davosu pokračoval vystoupením amerického ministra zahraničí Marca Rubia, který nešetřil chválou na adresu Donalda Trumpa. Rubio označil jeho působení v úřadu za historické a ocenil prezidentovu vizi a odvahu snít o nemožném v souvislosti s konfliktem v Gaze. Podle něj staré instituce, které světu sloužily uplynulých sedmdesát let, nedokázaly tuto krizi vyřešit, což vyžadovalo zcela nový přístup.
Ustanovení nové „Rady míru“ na ekonomickém fóru v Davosu, které mělo být vrcholem diplomatického snažení Donalda Trumpa, doprovázely rozpaky. Očekávání o masivní podpoře se nenaplnila, když se k podpisu dostavilo méně než dvacet delegací z původně avizovaných pětatřiceti. Tato nízká účast v kombinaci s absencí klíčových evropských mocností jen prohloubila viditelnou trhlinu mezi současným Bílým domem a tradičními spojenci v rámci NATO.
Německý kancléř Friedrich Merz ve svém čtvrtečním projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu varoval, že starý světový řád se rozpadá „dechberoucím tempem“. Reagoval tak na týden plný diplomatického chaosu, který vyvolaly snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska a jeho hrozby uvalením cel na evropské spojence. Merz zdůraznil, že tváří v tvář nové realitě velmocenského soupeření musí Evropa urychleně posílit svou obranyschopnost i hospodářskou konkurenceschopnost.
Finský prezident Alexander Stubb na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyslal jasný vzkaz: Evropa je schopna se ubránit i bez pomoci Spojených států. Během panelové diskuse o evropské bezpečnosti zdůraznil, že na otázku, zda je kontinent soběstačný v obraně, odpovídá jednoznačným „ano“. Jako důkaz uvedl vojenskou sílu Finska a Polska, které podle něj disponují největším dělostřelectvem v Evropě, včetně moderních raket dlouhého doletu.