Ministr obrany USA Pete Hegseth vystoupil na každoročním Reagan Defense Forum, kde ostře kritizoval zahraniční politiku Spojených států po studené válce. Jmenovitě napadl bývalé prezidenty i generály a prohlásil éru amerického „utopického idealismu“ za definitivně u konce.
Hegseth představil novou vojenskou strategii, která se má primárně zaměřit na Západní polokouli a zásadně přehodnotit vztahy s Evropou. „Pryč s idealistickým utopismem. Přichází tvrdý realismus,“ prohlásil.
Strategie USA se nebude „rozptylovat budováním demokracie, intervencionismem, nedefinovanými válkami, změnou režimů, klimatickou změnou, woke moralizováním a neúčinným budováním národů“. Místo toho budou „na prvním místě praktické a konkrétní zájmy našeho národa“.
Projev ministra Hegsetha odhaluje, že administrativa USA se posouvá k politice uznávající zóny vlivu velmocí – Číny v Pacifiku a USA na Západní polokouli a obecněji v Evropě. Rusko bylo zmíněno pouze okrajově.
Šéf Pentagonu využil fóra k razantnějšímu představení strategického přesměrování blíže k domovu. To přichází v době probíhající vojenské kampaně v Karibiku, při které bylo potopeno více než 20 malých lodí údajně převážejících drogy a zabito bylo okolo 80 osob. Administrace mluví o boji proti „narko-teroristům“, ačkoli někteří zákonodárci a experti akci označují za nelegální.
Hegseth také naznačil, že armáda se bude více angažovat při hlídkování jižní hranice s Mexikem. „Zajistíme hranici mimo jiné organizováním, výcvikem a vybavením jednotek určených speciálně pro obranné mise na hranicích, včetně operací na souši, na moři a ve vzduchu,“ řekl.
Zatímco obranné strategie v posledních letech kladly důraz na odstrašování Číny, Hegseth naznačil, že ta nadcházející bude mít měkčí přístup. „Prezident Trump a tato administrativa usilují o stabilní mír, spravedlivý obchod a uctivé vztahy s Čínou,“ řekl. USA budou respektovat „historické vojenské posilování, které Čína provádí“.
Ministr pochválil země jako Jižní Korea, Polsko a Německo za navýšení obranných výdajů, čímž podpořil požadavek prezidenta Trumpa na větší finanční příspěvek spojenců na vlastní obranu. „Spojenci nejsou děti. Můžeme a měli bychom od nich očekávat, že udělají svou část práce,“ prohlásil.
V rámci zahraničních vztahů kritizuje Strategie národní bezpečnosti evropské spojence, že nepodporují krajně pravicové strany prosazující etnický nacionalismus, a Washington bude podporovat snahy o „obnovení evropského civilizačního sebevědomí a západní identity“. Hegseth však současně odmítl intervence USA do záležitostí jiných zemí a zdůraznil, že hrozby přetrvávají v jiných regionech a spojenci musí „opravdu přidat“.
Během dotazů po projevu Hegseth obhajoval druhý úder z 2. září na drogovou loď, který zabil přeživší. Toto odhalení, o kterém informoval The Washington Post, vyvolalo dvoustranné pobouření v Kongresu kvůli podezření na válečný zločin. Hegseth trvá na svém a uvedl, že podporuje druhý úder nařízený velitelem Speciálních operací. „Pokud dovezete drogy do této země na lodi, najdeme vás a potopíme vás,“ prohlásil Hegseth.
Předseda Sboru náčelníků štábů Generál Dan Caine se k prohlášení Hegsetha připojil: „V posledních letech jsme v našem vlastním sousedství neměli mnoho americké bojové síly. Předpokládám, že se to pravděpodobně změní.“
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské ozbrojené síly podnikly v průběhu uplynulého týdne rozsáhlou a ničivou vlnu vzdušných útoků, při nichž proti ukrajinským cílům namířily tisíce pum a dronů. Podle jeho vyjádření Moskva nasadila přibližně 1600 naváděných leteckých bomb, téměř 2300 úderných bezpilotních letounů a osmačtyřicet raket včetně balistických systémů, píše Kyiv Post.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.