Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.
11. listopadu zaútočily desítky izraelských osadníků na sklad mléčných výrobků v Beit Lid na okupovaném Západním břehu. Sklad patřil palestinské mlékárenské společnosti Al-Juneidi. Útočníci zapálili nákladní a osobní vozidla a stany, které patřily Palestincům v nedaleké vesnici Deir Sharaf, přičemž zranili čtyři palestinské dělníky. Záznamy z kamer, které útok zachytily, odvysílala řada mezinárodních médií. Ukazovaly desítky maskovaných mužů, kteří vnikli do mlékárny a zapálili čtyři nákladní vozy na přepravu mléka.
Izraelský prezident Isaac Herzog události popsal na síti X jako „šokující a vážné“ a obvinil z nich „hrstku násilných a nebezpečných jedinců“. Jeho reakce přišla poté, co se objevily zprávy o tom, že stejná skupina osadníků napadla i skupinu vojáků IDF. Při dalším incidentu v Burinu, nedaleko Náblusu, zaútočili 8. listopadu osadníci na palestinské sběrače oliv. Zraněni byli také zahraniční dobrovolníci a jeden voják IDF v záloze, který pomáhal farmářům. Osadníci navíc farmářům ukradli pytle s již nasbíranými olivami.
Izraelské obranné síly incident v Burinu potvrdily. Uvedly, že „několik izraelských civilistů házelo kameny na sběrače“ a že jejich vojáci „zasáhli, aby konfrontaci rozehnali“. Útoky byly přisuzovány osadníkům ze 160 osad, které Izrael vybudoval na Západním břehu a ve Východním Jeruzalémě od roku 1967. Podle mezinárodního práva jsou tato sídliště nelegální a mezinárodní společenství je obecně jako taková uznává.
Útoky z 8. a 11. listopadu patřily k těm vzácným případům, které vyvolaly veřejné reakce izraelských představitelů. Osadníci jsou za takové útoky jen zřídka stíháni nebo zatčeni. Násilí ze strany osadníků na Západním břehu však dosahuje nebývalé úrovně.
Útoky osadníků na palestinské farmy, obchody a domy nejsou novým jevem. Mezinárodní organizace zaznamenávají stovky takových násilných incidentů každoročně již po dobu nejméně dvaceti let. Zatímco v roce 2006 Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí zaznamenal 115 případů, v roce 2013 se jejich počet zvýšil na 399. Za prvních deset měsíců roku 2025 se toto číslo vyšplhalo na 1 485 incidentů. Podle OSN bylo jen v říjnu 2025 zaznamenáno více než 260 útoků osadníků, což je nejvyšší měsíční číslo v historii.
Zatímco dochází ke stále častějšímu vandalismu obchodů a továren, hlavními cíli zůstávají beduínské olivové háje. Ty jsou pro mnoho Palestinců na Západním břehu klíčovým zdrojem příjmů. Obtěžování zahrnuje ničení stromů, blokování přístupových cest i ozbrojené a násilné přepady během sklizně oliv. Zpráva OSN uvádí, že během sklizňové sezóny 2025 bylo osadníky poškozeno nebo zničeno více než 4 200 sazenic a olivovníků.
Palestinský farmář Bashar Eid sbíral 8. listopadu olivy na okraji Burinu, když byl napaden skupinou osadníků z osady Givat Ronen. Řekl, že ho překvapilo, když z osady nad jeho domem sestoupilo asi 20 až 25 maskovaných mužů, kteří měli u sebe kovové trubky, sekyry a hole. Konfrontovali je na krátkou vzdálenost a napadli jeho i dobrovolníky. Farmář utrpěl při bití tři zlomeniny levé nohy. Osadníci jim nejen zabránili ve sklizni, ale také jim ukradli olivy, které již stihli nasbírat.
Bashar Eid, jehož dům se nachází v oblasti Palestinské národní správy, kde Izraelci nemají právo zasahovat, řekl, že mají důkazy o útocích – fotografie, videa i záznamy. Týden po incidentu podal farmář oficiální stížnost, přičemž na policejní stanici ho odvezli izraelští aktivisté. Jak ale říká palestinské přísloví: „Když je vaším protivníkem soudce, komu si stěžovat?“
Bashar Eid dodal, že ho osadníci napadají u domu každou sobotu a vše ničí. Zranili ho již počtvrté, a stejní osadníci mu už spálili nebo porazili kolem 170 olivovníků. Podle farmáře se ho snaží zastrašit a chtějí získat plnou kontrolu nad celou horou. Uvedl, že jeden z jeho sousedů strachy utekl a dosud se nevrátil domů. Od začátku války 7. října 2023 se násilí osadníků výrazně a jasně zvýšilo. „Je jim dovoleno dělat, co chtějí,“ prohlásil.
Světová banka uvádí, že 16 % farmářů na Západním břehu kvůli ekonomickým a bezpečnostním problémům ukončilo pěstování plodin a dvě třetiny z nich přišly o polovinu svých příjmů. Zatímco statistiky ukazují nárůst počtu útoků, očití svědci také zdůrazňují rostoucí úroveň násilí, které osadníci během těchto incidentů používají.
Izraelská aktivistka Yael Moav pomáhá s dalšími dobrovolníky chránit palestinské farmáře, jejich domovy a sklizeň oliv před útoky osadníků. Popsala, že útoky jsou stále větší a násilnější, a to i ve srovnání se situací před pouhými dvěma měsíci. Palestinci nemohou jít na své farmy sklízet olivy, pokud je nedoprovázejí mezinárodní nebo izraelští dobrovolníci.
Dříve platilo, že pokud byli přítomni dobrovolníci, osadníci neútočili. To už ale neplatí. Moav uvedla, že za posledních šest měsíců došlo k mnoha násilným útokům proti izraelským, mezinárodním nebo židovským dobrovolníkům, kteří poskytují Palestincům ochranu svou přítomností. Dodala, že jejich dobrovolníci byli v průběhu těchto útoků zraněni již dvakrát.
Moav se cítí nepříjemně, když to musí přiznat, ale armáda spolupracuje s osadníky. Řekla, že je to první rok, kdy armáda tak aktivně zasahuje proti sklizni. Konkrétně jde o záložní jednotku armády na Západním břehu, kde jsou všichni vojáci sami osadníci. Nejsou tam proto, aby Palestince chránili. Mnohokrát se stalo, že osadníci napadli lidi, které Moav osobně zná. Ti zavolali policii, ale ta přijela a zatkla je, protože osadníci tvrdili, že Palestinci napadli je.
Podle zprávy OSN „téměř polovina všech incidentů zahrnovala izraelské síly, které doprovázely izraelské osadníky, nebo je aktivně podporovaly při provádění jejich útoků“. Mluvčí izraelské skupiny pro lidská práva B’Tselem, Yair Dvir, řekl FRANCE 24, že IDF a policie pravidelně přehlížejí, když osadníci páchají násilné činy. Systém je podle něj navržen tak, aby takto fungoval.
Když osadníci napadnou Palestince, stát to automaticky nevyšetřuje. I když Palestinci podají stížnosti, úředníci hledají záminky k tomu, aby případ neotevřeli. A i když spis otevřou, nevyšetřují. Výmluvy jsou jednoduché. Pokud osadníci zabijí Palestince, prohlásí, že šlo o sebeobranu. To se stalo jednadvacetkrát za poslední dva roky. Nebo prostě řeknou, že pachatele nenašli. Vzácné případy, kdy jsou osadníci zatčeni, končí rychlým propuštěním.
Podle izraelské organizace Yesh Din, která se zabývá lidskými právy, je 94 % případů trestných činů, které spáchali Izraelci proti Palestincům, uzavřeno bez obžaloby. Většina spisů je uzavřena z důvodů, které svědčí o selhání policie při zjišťování podezřelých nebo shromažďování důkazů, uvedla skupina v lednu 2025.
Izraelské aktivistické skupiny a organizace pro lidská práva tvrdí, že stát násilí osadníků nejen přehlíží, ale aktivně ho umožňuje. Spojené království se v červnu připojilo ke Kanadě a Austrálii, a uvalilo sankce na dva členy Netanjahuova kabinetu, ministra financí Bezalela Smotriche a ministra národní bezpečnosti Itamara Ben-Gvira. Důvodem je „opakované podněcování“ násilí ze strany osadníků.
Yair Dvir z B’Tselem vysvětlil, že stát vytvořil pro osadníky úplnou beztrestnost, protože si přeje, aby toto násilí pokračovalo. Vidí totiž výsledky jako prospěšné, protože palestinské komunity opouštějí své pozemky jednu po druhé, a to je cílem státu. Proto považují násilí osadníků za neoficiální odvětví státního násilí. Od nástupu nové vlády k moci se násilí na Západním břehu zvýšilo ještě před 7. říjnem, a to kvůli vstupu Ben-Gvira a Smotriche do úřadu.
Vytlačování Palestinců z jejich pozemků je veřejnou agendou osobností jako Ben-Gvir a Smotrich. Proto dávají osadníkům zbraně, drony na monitorování a útoky na palestinské komunity. Dvir popsal, jak snadno osadníci zabírají kopce. Pár mladých osadníků přesune na vrchol kopce karavan, nebo si jen postaví stan poblíž palestinské komunity. Poté požádají o ochranu IDF a armáda jim pošle vojáky na hlídku.
Brzy se objeví více karavanů nebo stanů. Poté osadníci požádají o základní infrastrukturu a vláda jim položí silnici, zavede elektřinu a vodu a poskytne jim podporu. Mezitím kolem kopce šíří teror. Blokují Palestincům přístup k jejich domovům nebo půdě, a pokud se někdo pokusí dostat dovnitř, osadníci zaútočí. Osadníci se takto zaměřili na desítky palestinských komunit a během posledních dvou let vybudovali 144 nových předsunutých základen po celém Západním břehu.
I v roce 2025, který je poznamenaný eskalací globálních konfliktů, zpřísněnou ochranou hranic a obchodním napětím, zůstává mír vzácnou komoditou. Podle Globálního indexu míru (GPI) 2025, který sestavuje Institut pro ekonomiku a mír, dosáhl počet státních konfliktů nejvyšší úrovně od druhé světové války, přičemž jen letos propukly tři nové. Mnoho států reaguje zvýšenou militarizací.
Každý ví, že klíčem k dlouhému a zdravému životu je správná strava a dostatek pohybu. Ale co dělat, když jednoduše nemáte čas na hodiny v posilovně nebo na denní metu deseti tisíc kroků? Dobrou zprávou je, že zvýšením intenzity každodenních činností lze dosáhnout obrovských zdravotních přínosů. Mějte na mysli například rychlý výšlap schodů, rychlou chůzi po domě při vyřizování věcí nebo intenzivnější hraní si s dětmi či domácími mazlíčky.
Dva dny po skonu Patrika Hezuckého, oblíbeného hlasu z rádia Evropa 2, se jeho žena Nikola rozhodla sdílet veřejnosti detaily ohledně jeho zdravotního stavu. Zdravotní komplikace moderátora byly až doposud zahaleny přísným tajemstvím. Nikola na sociálních sítích popsala, jak se život jejich rodiny po náhlé diagnóze radikálně změnil.
Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
V Asii se po sérii neobvyklých bouří a klimatickém chaosu dramaticky zvýšil počet obětí, který přesáhl 1 700 lidí. Když klimatolog Fredolin Tangang na svém počítači koncem listopadu pozoroval, jak se nad Asií formují hned tři tropické bouře současně, jeho myšlenky zabloudily k filmu Den poté. I když filmové události přesahují realitu, formace, kterou viděl na obrazovce, ho znepokojila.
Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.
Třídenní rozhovory mezi ukrajinskými a americkými představiteli, které proběhly na Floridě v Miami, neskončily do sobotního večera žádným zjevným průlomem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně řekl, že se připojil ke svým vyjednavačům při „velmi věcném a konstruktivním“ telefonátu s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem.
Zpráva o pátečním úmrtí moderátora Patrika Hezuckého ve věku 55 let hluboce zasáhla nespočet jeho příznivců. Lidé okamžitě začali spontánně směřovat k budově rádia Evropa 2 v Praze, kde Hezucký strávil většinu své profesní kariéry, aby zde vyjádřili svůj zármutek a vděčnost. Tímto způsobem vzniklo před sídlem stanice improvizované pietní místo.
Spojené státy čelí znepokojivému zvratu v trendu snižování emisí. Administrace prezidenta Trumpa uvolňuje pravidla pro znečištění z uhelných elektráren, zatímco energetické společnosti po celé zemi ruší plány na jejich uzavření. Důvodem je masivní poptávka po elektřině generovaná boomem datových center pro umělou inteligenci (AI). Kombinace těchto dvou faktorů by podle webu Politico mohla mít dramatické dopady na růst teplot a zdraví obyvatel žijících v blízkosti elektráren.
Obyvatelé starobylého ukrajinského města Černihiv, které je proslulé svými středověkými katedrálami, se potýkají s rozsáhlými výpadky elektřiny a krutým chladem. Tyto problémy jsou přímým důsledkem intenzivních ruských útoků. Místní obyvatelka Valentina Ivanivna ukázala novou čelovku, kterou dostala od vnuka, a používá ji většinu večerů při domácích pracích, jako je mytí nádobí nebo vaření. Vysvětlila, že bez elektřiny se nedá nic naplánovat, což je velmi stresující a vyčerpávající, jelikož ani pozvat lidi na čaj je nemožné, protože nefunguje rychlovarná konvice.