Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.
11. listopadu zaútočily desítky izraelských osadníků na sklad mléčných výrobků v Beit Lid na okupovaném Západním břehu. Sklad patřil palestinské mlékárenské společnosti Al-Juneidi. Útočníci zapálili nákladní a osobní vozidla a stany, které patřily Palestincům v nedaleké vesnici Deir Sharaf, přičemž zranili čtyři palestinské dělníky. Záznamy z kamer, které útok zachytily, odvysílala řada mezinárodních médií. Ukazovaly desítky maskovaných mužů, kteří vnikli do mlékárny a zapálili čtyři nákladní vozy na přepravu mléka.
Izraelský prezident Isaac Herzog události popsal na síti X jako „šokující a vážné“ a obvinil z nich „hrstku násilných a nebezpečných jedinců“. Jeho reakce přišla poté, co se objevily zprávy o tom, že stejná skupina osadníků napadla i skupinu vojáků IDF. Při dalším incidentu v Burinu, nedaleko Náblusu, zaútočili 8. listopadu osadníci na palestinské sběrače oliv. Zraněni byli také zahraniční dobrovolníci a jeden voják IDF v záloze, který pomáhal farmářům. Osadníci navíc farmářům ukradli pytle s již nasbíranými olivami.
Izraelské obranné síly incident v Burinu potvrdily. Uvedly, že „několik izraelských civilistů házelo kameny na sběrače“ a že jejich vojáci „zasáhli, aby konfrontaci rozehnali“. Útoky byly přisuzovány osadníkům ze 160 osad, které Izrael vybudoval na Západním břehu a ve Východním Jeruzalémě od roku 1967. Podle mezinárodního práva jsou tato sídliště nelegální a mezinárodní společenství je obecně jako taková uznává.
Útoky z 8. a 11. listopadu patřily k těm vzácným případům, které vyvolaly veřejné reakce izraelských představitelů. Osadníci jsou za takové útoky jen zřídka stíháni nebo zatčeni. Násilí ze strany osadníků na Západním břehu však dosahuje nebývalé úrovně.
Útoky osadníků na palestinské farmy, obchody a domy nejsou novým jevem. Mezinárodní organizace zaznamenávají stovky takových násilných incidentů každoročně již po dobu nejméně dvaceti let. Zatímco v roce 2006 Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí zaznamenal 115 případů, v roce 2013 se jejich počet zvýšil na 399. Za prvních deset měsíců roku 2025 se toto číslo vyšplhalo na 1 485 incidentů. Podle OSN bylo jen v říjnu 2025 zaznamenáno více než 260 útoků osadníků, což je nejvyšší měsíční číslo v historii.
Zatímco dochází ke stále častějšímu vandalismu obchodů a továren, hlavními cíli zůstávají beduínské olivové háje. Ty jsou pro mnoho Palestinců na Západním břehu klíčovým zdrojem příjmů. Obtěžování zahrnuje ničení stromů, blokování přístupových cest i ozbrojené a násilné přepady během sklizně oliv. Zpráva OSN uvádí, že během sklizňové sezóny 2025 bylo osadníky poškozeno nebo zničeno více než 4 200 sazenic a olivovníků.
Palestinský farmář Bashar Eid sbíral 8. listopadu olivy na okraji Burinu, když byl napaden skupinou osadníků z osady Givat Ronen. Řekl, že ho překvapilo, když z osady nad jeho domem sestoupilo asi 20 až 25 maskovaných mužů, kteří měli u sebe kovové trubky, sekyry a hole. Konfrontovali je na krátkou vzdálenost a napadli jeho i dobrovolníky. Farmář utrpěl při bití tři zlomeniny levé nohy. Osadníci jim nejen zabránili ve sklizni, ale také jim ukradli olivy, které již stihli nasbírat.
Bashar Eid, jehož dům se nachází v oblasti Palestinské národní správy, kde Izraelci nemají právo zasahovat, řekl, že mají důkazy o útocích – fotografie, videa i záznamy. Týden po incidentu podal farmář oficiální stížnost, přičemž na policejní stanici ho odvezli izraelští aktivisté. Jak ale říká palestinské přísloví: „Když je vaším protivníkem soudce, komu si stěžovat?“
Bashar Eid dodal, že ho osadníci napadají u domu každou sobotu a vše ničí. Zranili ho již počtvrté, a stejní osadníci mu už spálili nebo porazili kolem 170 olivovníků. Podle farmáře se ho snaží zastrašit a chtějí získat plnou kontrolu nad celou horou. Uvedl, že jeden z jeho sousedů strachy utekl a dosud se nevrátil domů. Od začátku války 7. října 2023 se násilí osadníků výrazně a jasně zvýšilo. „Je jim dovoleno dělat, co chtějí,“ prohlásil.
Světová banka uvádí, že 16 % farmářů na Západním břehu kvůli ekonomickým a bezpečnostním problémům ukončilo pěstování plodin a dvě třetiny z nich přišly o polovinu svých příjmů. Zatímco statistiky ukazují nárůst počtu útoků, očití svědci také zdůrazňují rostoucí úroveň násilí, které osadníci během těchto incidentů používají.
Izraelská aktivistka Yael Moav pomáhá s dalšími dobrovolníky chránit palestinské farmáře, jejich domovy a sklizeň oliv před útoky osadníků. Popsala, že útoky jsou stále větší a násilnější, a to i ve srovnání se situací před pouhými dvěma měsíci. Palestinci nemohou jít na své farmy sklízet olivy, pokud je nedoprovázejí mezinárodní nebo izraelští dobrovolníci.
Dříve platilo, že pokud byli přítomni dobrovolníci, osadníci neútočili. To už ale neplatí. Moav uvedla, že za posledních šest měsíců došlo k mnoha násilným útokům proti izraelským, mezinárodním nebo židovským dobrovolníkům, kteří poskytují Palestincům ochranu svou přítomností. Dodala, že jejich dobrovolníci byli v průběhu těchto útoků zraněni již dvakrát.
Moav se cítí nepříjemně, když to musí přiznat, ale armáda spolupracuje s osadníky. Řekla, že je to první rok, kdy armáda tak aktivně zasahuje proti sklizni. Konkrétně jde o záložní jednotku armády na Západním břehu, kde jsou všichni vojáci sami osadníci. Nejsou tam proto, aby Palestince chránili. Mnohokrát se stalo, že osadníci napadli lidi, které Moav osobně zná. Ti zavolali policii, ale ta přijela a zatkla je, protože osadníci tvrdili, že Palestinci napadli je.
Podle zprávy OSN „téměř polovina všech incidentů zahrnovala izraelské síly, které doprovázely izraelské osadníky, nebo je aktivně podporovaly při provádění jejich útoků“. Mluvčí izraelské skupiny pro lidská práva B’Tselem, Yair Dvir, řekl FRANCE 24, že IDF a policie pravidelně přehlížejí, když osadníci páchají násilné činy. Systém je podle něj navržen tak, aby takto fungoval.
Když osadníci napadnou Palestince, stát to automaticky nevyšetřuje. I když Palestinci podají stížnosti, úředníci hledají záminky k tomu, aby případ neotevřeli. A i když spis otevřou, nevyšetřují. Výmluvy jsou jednoduché. Pokud osadníci zabijí Palestince, prohlásí, že šlo o sebeobranu. To se stalo jednadvacetkrát za poslední dva roky. Nebo prostě řeknou, že pachatele nenašli. Vzácné případy, kdy jsou osadníci zatčeni, končí rychlým propuštěním.
Podle izraelské organizace Yesh Din, která se zabývá lidskými právy, je 94 % případů trestných činů, které spáchali Izraelci proti Palestincům, uzavřeno bez obžaloby. Většina spisů je uzavřena z důvodů, které svědčí o selhání policie při zjišťování podezřelých nebo shromažďování důkazů, uvedla skupina v lednu 2025.
Izraelské aktivistické skupiny a organizace pro lidská práva tvrdí, že stát násilí osadníků nejen přehlíží, ale aktivně ho umožňuje. Spojené království se v červnu připojilo ke Kanadě a Austrálii, a uvalilo sankce na dva členy Netanjahuova kabinetu, ministra financí Bezalela Smotriche a ministra národní bezpečnosti Itamara Ben-Gvira. Důvodem je „opakované podněcování“ násilí ze strany osadníků.
Yair Dvir z B’Tselem vysvětlil, že stát vytvořil pro osadníky úplnou beztrestnost, protože si přeje, aby toto násilí pokračovalo. Vidí totiž výsledky jako prospěšné, protože palestinské komunity opouštějí své pozemky jednu po druhé, a to je cílem státu. Proto považují násilí osadníků za neoficiální odvětví státního násilí. Od nástupu nové vlády k moci se násilí na Západním břehu zvýšilo ještě před 7. říjnem, a to kvůli vstupu Ben-Gvira a Smotriche do úřadu.
Vytlačování Palestinců z jejich pozemků je veřejnou agendou osobností jako Ben-Gvir a Smotrich. Proto dávají osadníkům zbraně, drony na monitorování a útoky na palestinské komunity. Dvir popsal, jak snadno osadníci zabírají kopce. Pár mladých osadníků přesune na vrchol kopce karavan, nebo si jen postaví stan poblíž palestinské komunity. Poté požádají o ochranu IDF a armáda jim pošle vojáky na hlídku.
Brzy se objeví více karavanů nebo stanů. Poté osadníci požádají o základní infrastrukturu a vláda jim položí silnici, zavede elektřinu a vodu a poskytne jim podporu. Mezitím kolem kopce šíří teror. Blokují Palestincům přístup k jejich domovům nebo půdě, a pokud se někdo pokusí dostat dovnitř, osadníci zaútočí. Osadníci se takto zaměřili na desítky palestinských komunit a během posledních dvou let vybudovali 144 nových předsunutých základen po celém Západním břehu.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.
Britská královna Camilla v ostře sledovaném projevu pronesla slova, která mohla na posluchače působit jako facka bývalému princi Andrewovi. Manželka krále Karla III. se totiž postavila za ženské oběti sexuálního násilí. Sama před časem přiznala, že byla během dospívání napadena ve vlaku.
Česko si dnes připomíná, jak se stalo členem NATO, z čehož plynou výhody i závazky. Proto se Američané rozhodli reagovat na podobu státního rozpočtu na letošní rok. Washingtonu se nelíbí nedostatečné obranné výdaje.
Tragická událost poznamenala armádní výcvik v Doupovských horách. Při cvičení došlo k úmrtí vojáka, které vyšetřuje Vojenská policie. Její kriminální služba pracuje s verzí, že si zesnulý příslušník armády vzal život sám.