Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.
11. listopadu zaútočily desítky izraelských osadníků na sklad mléčných výrobků v Beit Lid na okupovaném Západním břehu. Sklad patřil palestinské mlékárenské společnosti Al-Juneidi. Útočníci zapálili nákladní a osobní vozidla a stany, které patřily Palestincům v nedaleké vesnici Deir Sharaf, přičemž zranili čtyři palestinské dělníky. Záznamy z kamer, které útok zachytily, odvysílala řada mezinárodních médií. Ukazovaly desítky maskovaných mužů, kteří vnikli do mlékárny a zapálili čtyři nákladní vozy na přepravu mléka.
Izraelský prezident Isaac Herzog události popsal na síti X jako „šokující a vážné“ a obvinil z nich „hrstku násilných a nebezpečných jedinců“. Jeho reakce přišla poté, co se objevily zprávy o tom, že stejná skupina osadníků napadla i skupinu vojáků IDF. Při dalším incidentu v Burinu, nedaleko Náblusu, zaútočili 8. listopadu osadníci na palestinské sběrače oliv. Zraněni byli také zahraniční dobrovolníci a jeden voják IDF v záloze, který pomáhal farmářům. Osadníci navíc farmářům ukradli pytle s již nasbíranými olivami.
Izraelské obranné síly incident v Burinu potvrdily. Uvedly, že „několik izraelských civilistů házelo kameny na sběrače“ a že jejich vojáci „zasáhli, aby konfrontaci rozehnali“. Útoky byly přisuzovány osadníkům ze 160 osad, které Izrael vybudoval na Západním břehu a ve Východním Jeruzalémě od roku 1967. Podle mezinárodního práva jsou tato sídliště nelegální a mezinárodní společenství je obecně jako taková uznává.
Útoky z 8. a 11. listopadu patřily k těm vzácným případům, které vyvolaly veřejné reakce izraelských představitelů. Osadníci jsou za takové útoky jen zřídka stíháni nebo zatčeni. Násilí ze strany osadníků na Západním břehu však dosahuje nebývalé úrovně.
Útoky osadníků na palestinské farmy, obchody a domy nejsou novým jevem. Mezinárodní organizace zaznamenávají stovky takových násilných incidentů každoročně již po dobu nejméně dvaceti let. Zatímco v roce 2006 Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí zaznamenal 115 případů, v roce 2013 se jejich počet zvýšil na 399. Za prvních deset měsíců roku 2025 se toto číslo vyšplhalo na 1 485 incidentů. Podle OSN bylo jen v říjnu 2025 zaznamenáno více než 260 útoků osadníků, což je nejvyšší měsíční číslo v historii.
Zatímco dochází ke stále častějšímu vandalismu obchodů a továren, hlavními cíli zůstávají beduínské olivové háje. Ty jsou pro mnoho Palestinců na Západním břehu klíčovým zdrojem příjmů. Obtěžování zahrnuje ničení stromů, blokování přístupových cest i ozbrojené a násilné přepady během sklizně oliv. Zpráva OSN uvádí, že během sklizňové sezóny 2025 bylo osadníky poškozeno nebo zničeno více než 4 200 sazenic a olivovníků.
Palestinský farmář Bashar Eid sbíral 8. listopadu olivy na okraji Burinu, když byl napaden skupinou osadníků z osady Givat Ronen. Řekl, že ho překvapilo, když z osady nad jeho domem sestoupilo asi 20 až 25 maskovaných mužů, kteří měli u sebe kovové trubky, sekyry a hole. Konfrontovali je na krátkou vzdálenost a napadli jeho i dobrovolníky. Farmář utrpěl při bití tři zlomeniny levé nohy. Osadníci jim nejen zabránili ve sklizni, ale také jim ukradli olivy, které již stihli nasbírat.
Bashar Eid, jehož dům se nachází v oblasti Palestinské národní správy, kde Izraelci nemají právo zasahovat, řekl, že mají důkazy o útocích – fotografie, videa i záznamy. Týden po incidentu podal farmář oficiální stížnost, přičemž na policejní stanici ho odvezli izraelští aktivisté. Jak ale říká palestinské přísloví: „Když je vaším protivníkem soudce, komu si stěžovat?“
Bashar Eid dodal, že ho osadníci napadají u domu každou sobotu a vše ničí. Zranili ho již počtvrté, a stejní osadníci mu už spálili nebo porazili kolem 170 olivovníků. Podle farmáře se ho snaží zastrašit a chtějí získat plnou kontrolu nad celou horou. Uvedl, že jeden z jeho sousedů strachy utekl a dosud se nevrátil domů. Od začátku války 7. října 2023 se násilí osadníků výrazně a jasně zvýšilo. „Je jim dovoleno dělat, co chtějí,“ prohlásil.
Světová banka uvádí, že 16 % farmářů na Západním břehu kvůli ekonomickým a bezpečnostním problémům ukončilo pěstování plodin a dvě třetiny z nich přišly o polovinu svých příjmů. Zatímco statistiky ukazují nárůst počtu útoků, očití svědci také zdůrazňují rostoucí úroveň násilí, které osadníci během těchto incidentů používají.
Izraelská aktivistka Yael Moav pomáhá s dalšími dobrovolníky chránit palestinské farmáře, jejich domovy a sklizeň oliv před útoky osadníků. Popsala, že útoky jsou stále větší a násilnější, a to i ve srovnání se situací před pouhými dvěma měsíci. Palestinci nemohou jít na své farmy sklízet olivy, pokud je nedoprovázejí mezinárodní nebo izraelští dobrovolníci.
Dříve platilo, že pokud byli přítomni dobrovolníci, osadníci neútočili. To už ale neplatí. Moav uvedla, že za posledních šest měsíců došlo k mnoha násilným útokům proti izraelským, mezinárodním nebo židovským dobrovolníkům, kteří poskytují Palestincům ochranu svou přítomností. Dodala, že jejich dobrovolníci byli v průběhu těchto útoků zraněni již dvakrát.
Moav se cítí nepříjemně, když to musí přiznat, ale armáda spolupracuje s osadníky. Řekla, že je to první rok, kdy armáda tak aktivně zasahuje proti sklizni. Konkrétně jde o záložní jednotku armády na Západním břehu, kde jsou všichni vojáci sami osadníci. Nejsou tam proto, aby Palestince chránili. Mnohokrát se stalo, že osadníci napadli lidi, které Moav osobně zná. Ti zavolali policii, ale ta přijela a zatkla je, protože osadníci tvrdili, že Palestinci napadli je.
Podle zprávy OSN „téměř polovina všech incidentů zahrnovala izraelské síly, které doprovázely izraelské osadníky, nebo je aktivně podporovaly při provádění jejich útoků“. Mluvčí izraelské skupiny pro lidská práva B’Tselem, Yair Dvir, řekl FRANCE 24, že IDF a policie pravidelně přehlížejí, když osadníci páchají násilné činy. Systém je podle něj navržen tak, aby takto fungoval.
Když osadníci napadnou Palestince, stát to automaticky nevyšetřuje. I když Palestinci podají stížnosti, úředníci hledají záminky k tomu, aby případ neotevřeli. A i když spis otevřou, nevyšetřují. Výmluvy jsou jednoduché. Pokud osadníci zabijí Palestince, prohlásí, že šlo o sebeobranu. To se stalo jednadvacetkrát za poslední dva roky. Nebo prostě řeknou, že pachatele nenašli. Vzácné případy, kdy jsou osadníci zatčeni, končí rychlým propuštěním.
Podle izraelské organizace Yesh Din, která se zabývá lidskými právy, je 94 % případů trestných činů, které spáchali Izraelci proti Palestincům, uzavřeno bez obžaloby. Většina spisů je uzavřena z důvodů, které svědčí o selhání policie při zjišťování podezřelých nebo shromažďování důkazů, uvedla skupina v lednu 2025.
Izraelské aktivistické skupiny a organizace pro lidská práva tvrdí, že stát násilí osadníků nejen přehlíží, ale aktivně ho umožňuje. Spojené království se v červnu připojilo ke Kanadě a Austrálii, a uvalilo sankce na dva členy Netanjahuova kabinetu, ministra financí Bezalela Smotriche a ministra národní bezpečnosti Itamara Ben-Gvira. Důvodem je „opakované podněcování“ násilí ze strany osadníků.
Yair Dvir z B’Tselem vysvětlil, že stát vytvořil pro osadníky úplnou beztrestnost, protože si přeje, aby toto násilí pokračovalo. Vidí totiž výsledky jako prospěšné, protože palestinské komunity opouštějí své pozemky jednu po druhé, a to je cílem státu. Proto považují násilí osadníků za neoficiální odvětví státního násilí. Od nástupu nové vlády k moci se násilí na Západním břehu zvýšilo ještě před 7. říjnem, a to kvůli vstupu Ben-Gvira a Smotriche do úřadu.
Vytlačování Palestinců z jejich pozemků je veřejnou agendou osobností jako Ben-Gvir a Smotrich. Proto dávají osadníkům zbraně, drony na monitorování a útoky na palestinské komunity. Dvir popsal, jak snadno osadníci zabírají kopce. Pár mladých osadníků přesune na vrchol kopce karavan, nebo si jen postaví stan poblíž palestinské komunity. Poté požádají o ochranu IDF a armáda jim pošle vojáky na hlídku.
Brzy se objeví více karavanů nebo stanů. Poté osadníci požádají o základní infrastrukturu a vláda jim položí silnici, zavede elektřinu a vodu a poskytne jim podporu. Mezitím kolem kopce šíří teror. Blokují Palestincům přístup k jejich domovům nebo půdě, a pokud se někdo pokusí dostat dovnitř, osadníci zaútočí. Osadníci se takto zaměřili na desítky palestinských komunit a během posledních dvou let vybudovali 144 nových předsunutých základen po celém Západním břehu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že provozní rychlosti satelitních sítí Starlink a Starshield byly plně obnoveny na úroveň před zavedením restrikcí. To ukrajinským obranným silám opět umožňuje efektivně čelit dronovým útokům a bezpečně zajišťovat logistiku na frontové linii.
Evropský mlékárenský sektor se podle webu Politico v současnosti potýká s nečekanými komplikacemi, které výrazně doléhají na dvě tradiční velmoci sýrařské kultury, kterými jsou Itálie a Francie. Zatímco francouzští zemědělci se snaží vyrovnat s dopady klimatických změn na produkci vyhlášených regionálních specialit, Itálii ochromila stávka dopravců a prudký růst cen energií, který ohrožuje výrobu světoznámé mozzarelly.
Vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou procházejí kvůli postoji amerického prezidenta Donalda Trumpa a omezování vojenské pomoci kritickým obdobím, což vyvolává zásadní otázku, jak silná je současná závislost Kyjeva na americké podpoře a zda dokáže v obraně proti ruské agresi pokračovat zcela bez ní. Nejnovější diplomatické napětí a vzájemná nedůvěra mezi oběma představiteli se projevují v době, kdy Ukrajina nadále čelí ničivým vzdušným útokům a hlubokým výpadkům v dodávkách klíčového vojenského materiálu.