Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.
11. listopadu zaútočily desítky izraelských osadníků na sklad mléčných výrobků v Beit Lid na okupovaném Západním břehu. Sklad patřil palestinské mlékárenské společnosti Al-Juneidi. Útočníci zapálili nákladní a osobní vozidla a stany, které patřily Palestincům v nedaleké vesnici Deir Sharaf, přičemž zranili čtyři palestinské dělníky. Záznamy z kamer, které útok zachytily, odvysílala řada mezinárodních médií. Ukazovaly desítky maskovaných mužů, kteří vnikli do mlékárny a zapálili čtyři nákladní vozy na přepravu mléka.
Izraelský prezident Isaac Herzog události popsal na síti X jako „šokující a vážné“ a obvinil z nich „hrstku násilných a nebezpečných jedinců“. Jeho reakce přišla poté, co se objevily zprávy o tom, že stejná skupina osadníků napadla i skupinu vojáků IDF. Při dalším incidentu v Burinu, nedaleko Náblusu, zaútočili 8. listopadu osadníci na palestinské sběrače oliv. Zraněni byli také zahraniční dobrovolníci a jeden voják IDF v záloze, který pomáhal farmářům. Osadníci navíc farmářům ukradli pytle s již nasbíranými olivami.
Izraelské obranné síly incident v Burinu potvrdily. Uvedly, že „několik izraelských civilistů házelo kameny na sběrače“ a že jejich vojáci „zasáhli, aby konfrontaci rozehnali“. Útoky byly přisuzovány osadníkům ze 160 osad, které Izrael vybudoval na Západním břehu a ve Východním Jeruzalémě od roku 1967. Podle mezinárodního práva jsou tato sídliště nelegální a mezinárodní společenství je obecně jako taková uznává.
Útoky z 8. a 11. listopadu patřily k těm vzácným případům, které vyvolaly veřejné reakce izraelských představitelů. Osadníci jsou za takové útoky jen zřídka stíháni nebo zatčeni. Násilí ze strany osadníků na Západním břehu však dosahuje nebývalé úrovně.
Útoky osadníků na palestinské farmy, obchody a domy nejsou novým jevem. Mezinárodní organizace zaznamenávají stovky takových násilných incidentů každoročně již po dobu nejméně dvaceti let. Zatímco v roce 2006 Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí zaznamenal 115 případů, v roce 2013 se jejich počet zvýšil na 399. Za prvních deset měsíců roku 2025 se toto číslo vyšplhalo na 1 485 incidentů. Podle OSN bylo jen v říjnu 2025 zaznamenáno více než 260 útoků osadníků, což je nejvyšší měsíční číslo v historii.
Zatímco dochází ke stále častějšímu vandalismu obchodů a továren, hlavními cíli zůstávají beduínské olivové háje. Ty jsou pro mnoho Palestinců na Západním břehu klíčovým zdrojem příjmů. Obtěžování zahrnuje ničení stromů, blokování přístupových cest i ozbrojené a násilné přepady během sklizně oliv. Zpráva OSN uvádí, že během sklizňové sezóny 2025 bylo osadníky poškozeno nebo zničeno více než 4 200 sazenic a olivovníků.
Palestinský farmář Bashar Eid sbíral 8. listopadu olivy na okraji Burinu, když byl napaden skupinou osadníků z osady Givat Ronen. Řekl, že ho překvapilo, když z osady nad jeho domem sestoupilo asi 20 až 25 maskovaných mužů, kteří měli u sebe kovové trubky, sekyry a hole. Konfrontovali je na krátkou vzdálenost a napadli jeho i dobrovolníky. Farmář utrpěl při bití tři zlomeniny levé nohy. Osadníci jim nejen zabránili ve sklizni, ale také jim ukradli olivy, které již stihli nasbírat.
Bashar Eid, jehož dům se nachází v oblasti Palestinské národní správy, kde Izraelci nemají právo zasahovat, řekl, že mají důkazy o útocích – fotografie, videa i záznamy. Týden po incidentu podal farmář oficiální stížnost, přičemž na policejní stanici ho odvezli izraelští aktivisté. Jak ale říká palestinské přísloví: „Když je vaším protivníkem soudce, komu si stěžovat?“
Bashar Eid dodal, že ho osadníci napadají u domu každou sobotu a vše ničí. Zranili ho již počtvrté, a stejní osadníci mu už spálili nebo porazili kolem 170 olivovníků. Podle farmáře se ho snaží zastrašit a chtějí získat plnou kontrolu nad celou horou. Uvedl, že jeden z jeho sousedů strachy utekl a dosud se nevrátil domů. Od začátku války 7. října 2023 se násilí osadníků výrazně a jasně zvýšilo. „Je jim dovoleno dělat, co chtějí,“ prohlásil.
Světová banka uvádí, že 16 % farmářů na Západním břehu kvůli ekonomickým a bezpečnostním problémům ukončilo pěstování plodin a dvě třetiny z nich přišly o polovinu svých příjmů. Zatímco statistiky ukazují nárůst počtu útoků, očití svědci také zdůrazňují rostoucí úroveň násilí, které osadníci během těchto incidentů používají.
Izraelská aktivistka Yael Moav pomáhá s dalšími dobrovolníky chránit palestinské farmáře, jejich domovy a sklizeň oliv před útoky osadníků. Popsala, že útoky jsou stále větší a násilnější, a to i ve srovnání se situací před pouhými dvěma měsíci. Palestinci nemohou jít na své farmy sklízet olivy, pokud je nedoprovázejí mezinárodní nebo izraelští dobrovolníci.
Dříve platilo, že pokud byli přítomni dobrovolníci, osadníci neútočili. To už ale neplatí. Moav uvedla, že za posledních šest měsíců došlo k mnoha násilným útokům proti izraelským, mezinárodním nebo židovským dobrovolníkům, kteří poskytují Palestincům ochranu svou přítomností. Dodala, že jejich dobrovolníci byli v průběhu těchto útoků zraněni již dvakrát.
Moav se cítí nepříjemně, když to musí přiznat, ale armáda spolupracuje s osadníky. Řekla, že je to první rok, kdy armáda tak aktivně zasahuje proti sklizni. Konkrétně jde o záložní jednotku armády na Západním břehu, kde jsou všichni vojáci sami osadníci. Nejsou tam proto, aby Palestince chránili. Mnohokrát se stalo, že osadníci napadli lidi, které Moav osobně zná. Ti zavolali policii, ale ta přijela a zatkla je, protože osadníci tvrdili, že Palestinci napadli je.
Podle zprávy OSN „téměř polovina všech incidentů zahrnovala izraelské síly, které doprovázely izraelské osadníky, nebo je aktivně podporovaly při provádění jejich útoků“. Mluvčí izraelské skupiny pro lidská práva B’Tselem, Yair Dvir, řekl FRANCE 24, že IDF a policie pravidelně přehlížejí, když osadníci páchají násilné činy. Systém je podle něj navržen tak, aby takto fungoval.
Když osadníci napadnou Palestince, stát to automaticky nevyšetřuje. I když Palestinci podají stížnosti, úředníci hledají záminky k tomu, aby případ neotevřeli. A i když spis otevřou, nevyšetřují. Výmluvy jsou jednoduché. Pokud osadníci zabijí Palestince, prohlásí, že šlo o sebeobranu. To se stalo jednadvacetkrát za poslední dva roky. Nebo prostě řeknou, že pachatele nenašli. Vzácné případy, kdy jsou osadníci zatčeni, končí rychlým propuštěním.
Podle izraelské organizace Yesh Din, která se zabývá lidskými právy, je 94 % případů trestných činů, které spáchali Izraelci proti Palestincům, uzavřeno bez obžaloby. Většina spisů je uzavřena z důvodů, které svědčí o selhání policie při zjišťování podezřelých nebo shromažďování důkazů, uvedla skupina v lednu 2025.
Izraelské aktivistické skupiny a organizace pro lidská práva tvrdí, že stát násilí osadníků nejen přehlíží, ale aktivně ho umožňuje. Spojené království se v červnu připojilo ke Kanadě a Austrálii, a uvalilo sankce na dva členy Netanjahuova kabinetu, ministra financí Bezalela Smotriche a ministra národní bezpečnosti Itamara Ben-Gvira. Důvodem je „opakované podněcování“ násilí ze strany osadníků.
Yair Dvir z B’Tselem vysvětlil, že stát vytvořil pro osadníky úplnou beztrestnost, protože si přeje, aby toto násilí pokračovalo. Vidí totiž výsledky jako prospěšné, protože palestinské komunity opouštějí své pozemky jednu po druhé, a to je cílem státu. Proto považují násilí osadníků za neoficiální odvětví státního násilí. Od nástupu nové vlády k moci se násilí na Západním břehu zvýšilo ještě před 7. říjnem, a to kvůli vstupu Ben-Gvira a Smotriche do úřadu.
Vytlačování Palestinců z jejich pozemků je veřejnou agendou osobností jako Ben-Gvir a Smotrich. Proto dávají osadníkům zbraně, drony na monitorování a útoky na palestinské komunity. Dvir popsal, jak snadno osadníci zabírají kopce. Pár mladých osadníků přesune na vrchol kopce karavan, nebo si jen postaví stan poblíž palestinské komunity. Poté požádají o ochranu IDF a armáda jim pošle vojáky na hlídku.
Brzy se objeví více karavanů nebo stanů. Poté osadníci požádají o základní infrastrukturu a vláda jim položí silnici, zavede elektřinu a vodu a poskytne jim podporu. Mezitím kolem kopce šíří teror. Blokují Palestincům přístup k jejich domovům nebo půdě, a pokud se někdo pokusí dostat dovnitř, osadníci zaútočí. Osadníci se takto zaměřili na desítky palestinských komunit a během posledních dvou let vybudovali 144 nových předsunutých základen po celém Západním břehu.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii vyjádřila vážné znepokojení nad novými důkazy o rozšiřování severokorejského jaderného programu. Severní Korea vybudovala v komplexu Jonbjon nové zařízení určené k obohacování uranu pro vojenské účely. Cílem tohoto kroku je výrazné posílení a rozšíření stávajícího jaderného arzenálu země. Podle mezinárodních inspektorů nová budova výrazně zvyšuje schopnost režimu produkovat štěpný materiál.
Evropská služba pro sledování změny klimatu Copernicus zaznamenala nejteplejší srpen v historii měření, které vyrovnalo dosavadní globální teplotní rekord. Průměrná teplota během tohoto období překročila předindustriální úroveň o 1,65 stupně Celsia, čímž byla pokořena kritická hranice určená k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize. Jediné období s takto vysokými teplotami sice neznamená trvalé překročení stanoveného limitu, ukazuje však jasný trend směrem k jeho narušení. Tento vývoj zároveň završil nejteplejší léto v západní Evropě, které svými teplotami překonalo i dosavadní extrémní vlny veder.
Jemenský ostrov Perim, ležící v úzkém průlivu Báb al-Mandab, se stal klíčovým strategickým bodem v rozšiřujícím se konfliktu v oblasti Blízkého východu. Tato skalnatá a neúrodná lokalita získala mimořádný geopolitický význam poté, co napětí mezi Spojenými státy a Íránem fakticky uzavřelo Hormuzský průliv. Aby Saúdská Arábie udržela plynulost globálních dodávek ropy a stabilní ceny paliv, přesměrovala své vývozy právě do Rudého moře. Nyní však jemenští povstalci Hútíové zahájili rozsáhlou ofenzívu, jejímž cílem je tento strategický ostrov ovládnout.
V Ženevě probíhají jednání vládních expertů, jejichž cílem je dojednat mandát pro celosvětovou regulaci autonomních zbraňových systémů. Tato vojenská zařízení dokáží vyhledávat a zasahovat cíle bez jakéhokoli zásahu lidské obsluhy. Mezinárodní setkání navazuje na naléhavou výzvu Organizace spojených národů a Mezinárodního výboru Červeného kříže, které požadují zavedení právně závazných pravidel pro tyto prostředky. Rychlý technologický vývoj totiž zásadně zlevňuje i usnadňuje konstrukci plně autonomních zbraní.
Ruský proudový bezpilotní letoun typu Šáhid narušil vzdušný prostor Rumunska a pronikl nejméně padesát kilometrů do vnitrozemí členského státu Severoatlantické aliance. Stroj se v rumunském vzdušném prostoru pohyboval zhruba půl hodiny, aniž by proti němu vojenské síly zasáhly. Po ztrátě radarového kontaktu se dron vrátil nad území Moldavska, kde následně havaroval a explodoval na poli. K incidentu došlo v době, kdy v blízkém regionu probíhalo rozsáhlé letecké cvičení aliančních sil za účasti několika členských zemí.
Americká armáda se v současnosti nachází v obtížné situaci, kdy čelí tlaku na dvou odlišných frontách zároveň. Na jedné straně se pod vedením prezidenta Donalda Trumpa účastní ozbrojeného konfliktu s Íránem v oblasti Hormuzského průlivu, kam stahuje síly z celého světa. Na straně druhé probíhá přímo uvnitř Pentagonu intenzivní kulturní válka spojená s masivní reorganizací velení. Tyto hluboké změny vedou k vyhroceným sporům i k vlně odchodů klíčových představitelů amerických ozbrojených sil.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz v parlamentním projevu ostrým tónem napadl krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo. Šéf křesťanských demokratů prohlásil, že plány opozičního uskupení na takzvanou remigraci představují v praxi etnickou čistku založenou na původu a barvě pleti. Ve svém dosud nejtvrdším vystoupení upozornil na zásadní hrozby, které podle něj politika pravicových radikálů představuje pro stabilitu celé země. Reagoval tak na nedávný volební výsledek, v němž pravicoví populisté zaznamenali rekordní zisky.