Čas vypršel, Putin na příměří nekývnul. Západ má plán, co dál

Vladimir Putin / Donald Trump
Vladimir Putin / Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 13. května 2025 09:22
Sdílej:

Evropští spojenci Ukrajiny hodlají vyčkat na výsledek potenciálního setkání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, než začnou tlačit na Spojené státy, aby uvalily nové sankce na Rusko. S odvoláním na nejmenované zdroje to uvedla agentura Bloomberg.

Rusko, které v únoru 2022 zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu, odmítlo výzvu k 30dennímu bezpodmínečnému příměří, podpořenou Washingtonem. Namísto toho Kreml pozval Ukrajinu k přímým jednáním v Istanbulu.

Zelenskyj na nabídku zareagoval souhlasem a uvedl, že je připraven setkat se s Putinem v Turecku 15. května. Někteří odborníci podle deníku Kyiv Independent tvrdí, že tento krok mohl Putina zaskočit.

Zdroje agentury Bloomberg uvádějí, že američtí a evropští představitelé vedli 12. května jednání, během nichž Bílý dům dal najevo, že chce nejprve dát prostor pro rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou, než zvýší tlak na Moskvu.

Pokud se Putin se Zelenským nesetká, nebo Rusko odmítne 15. května přistoupit na okamžité a bezpodmínečné příměří, evropští lídři podle zdrojů Bloombergu vyzvou prezidenta Donalda Trumpa, aby dostál své dřívější hrozbě a uvalil na Rusko nové sankce.

Kreml zatím nepotvrdil, zda se Putin jednání skutečně zúčastní.

Trump v minulých týdnech opakovaně vyjadřoval frustraci z pomalého postupu v mírovém procesu. Již 26. dubna naznačil, že jej Putin možná „vodí za nos“ a že ruský prezident o ukončení války nemá skutečný zájem.

Dne 8. května americký prezident pohrozil, že pokud Rusko nepřistoupí na bezpodmínečné příměří, připojí se k evropským spojencům při uvalení „dalších sankcí“.

Kurt Volker, bývalý zvláštní zmocněnec USA pro Ukrajinu, uvedl 9. května, že podle jeho názoru Putin o skutečný mír neusiluje, ale mohl by přistoupit na příměří později na podzim – pokud se západním zemím podaří prosadit přísnější sankce vůči ruskému plynu, ropě a finančním tokům.

Stalo se