Ruský prezident Vladimir Putin na sjezdu vládní strany Jednotné Rusko poprvé otevřeně přiznal, že jeho armáda čelí během plnohodnotné invaze na Ukrajinu problémům. Zároveň varoval před vážným nedostatkem pohonných hmot v zemi, který způsobují sílící ukrajinské útoky na ruské ropné rafinerie. Podle Putina si je vedení státu těchto potíží vědomo a reaguje na ně, prioritou však zůstává zajištění bezpečnosti občanů a nedotknutelnosti ruských hranic.
Akutní krizi s palivem v některých částech Ruska prohloubily další dva útoky ukrajinských dronů, které v noci na sobotu zasáhly rafinerie v Krasnodarském a Jaroslavském regionu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na to potvrdil, že operace oslabující ruskou válečnou mašinerii budou pokračovat, a vyzval Putina k odchodu z Ukrajiny v rámci nově schválené čtyřicetidenní ofenzívy.
Putin na setkání s vysokými představiteli pro zásobování palivy připustil, že motoristé i firmy dál narážejí na komplikace a u čerpacích stanic se tvoří fronty. Kvůli tomu Moskva aktuálně využívá benzinové rezervy, které klesly na 1,7 milionu tun, a zvažuje zavedení úplného zákazu vývozu nafty, přičemž se snaží zajistit dodávky alespoň pro zemědělský sektor.
Ruský vůdce v projevu zdůraznil nutnost rychlého navýšení výroby nejvíce potřebných systémů protivzdušné obrany. Navzdory škodám na infrastruktuře však tvrdí, že tyto údery nijak neovlivňují situaci přímo na frontové linii.
Putin proto odmítl nový návrh Kyjeva na omezení nepřátelských akcí a prohlásil, že Rusko bude pokračovat v naplňování svých cílů s obdobným tlakem na plné ovládnutí čtyř ukrajinských regionů. Podle jeho slov je ukrajinská iniciativa pouze snahou ulevit vlastním jednotkám na 1 250 kilometrů dlouhé frontě, kde čelí destruktivním ruským protiúderům a katastrofálnímu nedostatku personálu.
V diplomatické rovině Putin komentoval loňské rozhovory mezi USA a Ruskem na Aljašce a potvrdil slova amerického ministra zahraničí Marca Rubia, že z těchto jednání nevzešla žádná formální dohoda. Uvedl však, že se diskutovalo o amerických návrzích a kompromisech na ukončení konfliktu, přičemž Rusko se chce držet podmínek projednávaných během srpnového summitu Donalda Trumpa a Vladimira Putina v Anchorage.
Ruský prezident nyní očekává obnovení diplomatického úsilí pod vedením USA a případnou návštěvu amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera v Moskvě, jakmile se vyřeší horká fáze konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem. S mírovými rozhovory by podle Putina mohl pomoci také běloruský prezident Alexandr Lukašenko, se kterým tento týden vedl dvoudenní jednání.
Izraelská politická scéna prochází před parlamentními volbami naplánovanými na konec října výraznou proměnou. Hlavní hrozbou pro nejdéle sloužícího premiéra Benjamina Netanjahua se stal bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot a jeho necelý rok stará strana Jašar (v překladu „Přímá“ nebo „Poctivá“).
Ruský prezident Vladimir Putin na sjezdu vládní strany Jednotné Rusko poprvé otevřeně přiznal, že jeho armáda čelí během plnohodnotné invaze na Ukrajinu problémům. Zároveň varoval před vážným nedostatkem pohonných hmot v zemi, který způsobují sílící ukrajinské útoky na ruské ropné rafinerie. Podle Putina si je vedení státu těchto potíží vědomo a reaguje na ně, prioritou však zůstává zajištění bezpečnosti občanů a nedotknutelnosti ruských hranic.
Tropická epizoda se ještě přenese do nového týdne, ale ten už jako celek přinese jiné počasí. Meteorologové očekávají srážky a příjemnou druhou polovinu týdne s teplotami kolem normálu. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X.
Česko zažilo den, jaký tu nikdo nepamatuje. Důkazem je nové teplotní maximum, které činí 41,9 °C. Padlo v Doksanech, kde bylo přes 40 stupňů již v sobotu. O novém rekordu informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česko bude letos volit do obecních zastupitelstev a Senátu, přesto se stále sledují i preference sněmovních stran. Parlamentní volby by momentálně suverénně vyhrálo vládní hnutí ANO, kterému by dala hlas téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo šest stran či hnutí, vyplývá z nového volebního průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News.
Epidemie eboly v Africe nadále probíhá. V Demokratické republice Kongo se od poloviny května potvrdilo více než 1200 případů smrtelně nebezpečného onemocnění. Přes tři sta lidí přišlo kvůli obávané nemoci o život.
Karel Gott patřil k nejpopulárnějším osobnostem, které se kdy narodily v Česku. Neuvěřitelný počet vítězství v anketě popularity Zlatý slavík je toho důkazem. Mohl se ale stát prezidentem? Všichni víme, že hlavou státu nikdy nebyl, přestože jedna neuvěřitelná kampaň proběhla.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil Íránu obnovením války na Blízkém východě. Teherán totiž podle jeho slov opakovaně porušil platné příměří. Komplikují se tak i pokračující diplomatická jednání mezi oběma státy.
Česká vláda by po víkendovém zesílení střetů v Perském zálivu neměla stropování cen pohonných hmot k 30. červnu prostě vypnout a tvářit se, že mimořádné riziko pominulo. Současně by však neměla cenovou regulaci jen mechanicky prodloužit na celý červenec. Nejrozumnějším řešením je krátké technické prodloužení, například o týden až dva, doplněné o jasnou výstupní klauzuli.
Česko zažívá nejteplejší den v historii, ale již dnes se může počasí na některých místech projevit i jinak než vedrem. Meteorologové v neděli územně upravili varování před velmi vysokými a extrémními teplotami a přidali varování před bouřkami, které hrozí v neděli i v pondělí. Nadále platná je i výstraha před požáry.
Školákům v pátek odstartovaly letní prázdniny, které začaly dříve, než podle původního harmonogramu měly. Termínových změn by do budoucna mohly doznat i podzimní prázdniny. Počítá s tím návrh jedné ze sněmovních stran. Nebude ale jednoduché ho prosadit.
Česko má za sebou další velmi teplou a na mnoha místech i rekordní tropickou noc. Na sedmi místech neklesla teplota pod 25 stupňů. Meteorologové nicméně očekávají, že nadcházející noc bude ještě teplejší.