Ruský prezident Vladimir Putin na sjezdu vládní strany Jednotné Rusko poprvé otevřeně přiznal, že jeho armáda čelí během plnohodnotné invaze na Ukrajinu problémům. Zároveň varoval před vážným nedostatkem pohonných hmot v zemi, který způsobují sílící ukrajinské útoky na ruské ropné rafinerie. Podle Putina si je vedení státu těchto potíží vědomo a reaguje na ně, prioritou však zůstává zajištění bezpečnosti občanů a nedotknutelnosti ruských hranic.
Akutní krizi s palivem v některých částech Ruska prohloubily další dva útoky ukrajinských dronů, které v noci na sobotu zasáhly rafinerie v Krasnodarském a Jaroslavském regionu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na to potvrdil, že operace oslabující ruskou válečnou mašinerii budou pokračovat, a vyzval Putina k odchodu z Ukrajiny v rámci nově schválené čtyřicetidenní ofenzívy.
Putin na setkání s vysokými představiteli pro zásobování palivy připustil, že motoristé i firmy dál narážejí na komplikace a u čerpacích stanic se tvoří fronty. Kvůli tomu Moskva aktuálně využívá benzinové rezervy, které klesly na 1,7 milionu tun, a zvažuje zavedení úplného zákazu vývozu nafty, přičemž se snaží zajistit dodávky alespoň pro zemědělský sektor.
Ruský vůdce v projevu zdůraznil nutnost rychlého navýšení výroby nejvíce potřebných systémů protivzdušné obrany. Navzdory škodám na infrastruktuře však tvrdí, že tyto údery nijak neovlivňují situaci přímo na frontové linii.
Putin proto odmítl nový návrh Kyjeva na omezení nepřátelských akcí a prohlásil, že Rusko bude pokračovat v naplňování svých cílů s obdobným tlakem na plné ovládnutí čtyř ukrajinských regionů. Podle jeho slov je ukrajinská iniciativa pouze snahou ulevit vlastním jednotkám na 1 250 kilometrů dlouhé frontě, kde čelí destruktivním ruským protiúderům a katastrofálnímu nedostatku personálu.
V diplomatické rovině Putin komentoval loňské rozhovory mezi USA a Ruskem na Aljašce a potvrdil slova amerického ministra zahraničí Marca Rubia, že z těchto jednání nevzešla žádná formální dohoda. Uvedl však, že se diskutovalo o amerických návrzích a kompromisech na ukončení konfliktu, přičemž Rusko se chce držet podmínek projednávaných během srpnového summitu Donalda Trumpa a Vladimira Putina v Anchorage.
Ruský prezident nyní očekává obnovení diplomatického úsilí pod vedením USA a případnou návštěvu amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera v Moskvě, jakmile se vyřeší horká fáze konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem. S mírovými rozhovory by podle Putina mohl pomoci také běloruský prezident Alexandr Lukašenko, se kterým tento týden vedl dvoudenní jednání.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.