Putin poprvé otevřeně přiznal, že armáda čelí na Ukrajině problémům

Vladimir Putin
Vladimir Putin, foto: Depositphotos
Klára Marková 29. června 2026 08:51
Sdílej:

Ruský prezident Vladimir Putin na sjezdu vládní strany Jednotné Rusko poprvé otevřeně přiznal, že jeho armáda čelí během plnohodnotné invaze na Ukrajinu problémům. Zároveň varoval před vážným nedostatkem pohonných hmot v zemi, který způsobují sílící ukrajinské útoky na ruské ropné rafinerie. Podle Putina si je vedení státu těchto potíží vědomo a reaguje na ně, prioritou však zůstává zajištění bezpečnosti občanů a nedotknutelnosti ruských hranic.

Akutní krizi s palivem v některých částech Ruska prohloubily další dva útoky ukrajinských dronů, které v noci na sobotu zasáhly rafinerie v Krasnodarském a Jaroslavském regionu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na to potvrdil, že operace oslabující ruskou válečnou mašinerii budou pokračovat, a vyzval Putina k odchodu z Ukrajiny v rámci nově schválené čtyřicetidenní ofenzívy.

Putin na setkání s vysokými představiteli pro zásobování palivy připustil, že motoristé i firmy dál narážejí na komplikace a u čerpacích stanic se tvoří fronty. Kvůli tomu Moskva aktuálně využívá benzinové rezervy, které klesly na 1,7 milionu tun, a zvažuje zavedení úplného zákazu vývozu nafty, přičemž se snaží zajistit dodávky alespoň pro zemědělský sektor.

Ruský vůdce v projevu zdůraznil nutnost rychlého navýšení výroby nejvíce potřebných systémů protivzdušné obrany. Navzdory škodám na infrastruktuře však tvrdí, že tyto údery nijak neovlivňují situaci přímo na frontové linii.

Putin proto odmítl nový návrh Kyjeva na omezení nepřátelských akcí a prohlásil, že Rusko bude pokračovat v naplňování svých cílů s obdobným tlakem na plné ovládnutí čtyř ukrajinských regionů. Podle jeho slov je ukrajinská iniciativa pouze snahou ulevit vlastním jednotkám na 1 250 kilometrů dlouhé frontě, kde čelí destruktivním ruským protiúderům a katastrofálnímu nedostatku personálu.

V diplomatické rovině Putin komentoval loňské rozhovory mezi USA a Ruskem na Aljašce a potvrdil slova amerického ministra zahraničí Marca Rubia, že z těchto jednání nevzešla žádná formální dohoda. Uvedl však, že se diskutovalo o amerických návrzích a kompromisech na ukončení konfliktu, přičemž Rusko se chce držet podmínek projednávaných během srpnového summitu Donalda Trumpa a Vladimira Putina v Anchorage.

Ruský prezident nyní očekává obnovení diplomatického úsilí pod vedením USA a případnou návštěvu amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera v Moskvě, jakmile se vyřeší horká fáze konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem. S mírovými rozhovory by podle Putina mohl pomoci také běloruský prezident Alexandr Lukašenko, se kterým tento týden vedl dvoudenní jednání.

Stalo se
Novinky
Komentář
Ilustrační fotografie.

České děti může čekat revoluce! Změnila by letní prázdniny

Dvouměsíční letní prázdniny vznikaly pro úplně jinou ekonomiku a společnost. Dnes stát prakticky současně vyšle rodinám se školáky signál: právě teď jeďte na dovolenou. Výsledkem jsou dražší hotely a zájezdy, přeplněná letoviska, kolony a dva měsíce, kdy firmy bojují se souběhem dovolených. Hotely přitom mimo sezonu zejí prázdnotou.

Novinky
Donald Trump

Udělal, co mu řekli! Donald Trump přiznal drama při návratu z Ankary

Americký prezident Donald Trump přiznal neobvyklé manévry během červencového návratu ze summitu NATO v Turecku. Zapříčinily je obavy o bezpečnost šéfa Bílého domu. Kritici nicméně poukazují na to, že desítky jiných lidí byly potenciálně v ohrožení. 

Novinky
Ukrajinská armáda

Zpřeráží jim kosti, nebo je pobodají. Na ukrajinské vojáky doma s otevřenou náručí nečekají

Vasyl Krupych moc dobře ví, co znamená bojovat za Ukrajinu. Kulometčík, který přežil mrazivé a děsivé scény na bojištích v východním Donbasu, se při ruském náporu střídavě modlil a plakal. Ačkoliv brutalitu nepřátel přečkal, loni v prosinci při službě v týlu ho napadli vlastní krajané.

Počasí
Ilustrační foto

Počasí mění Evropu k nepoznání. Starý kontinent doslova vysychá

Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.