S blížícím se pátým výročím ruské invaze na Ukrajinu se pozornost analytiků upírá na stabilitu takzvaného „Putinova konsenzu“. Přestože obecná moudrost praví, že s délkou konfliktu nadšení veřejnosti opadá – zejména kvůli ekonomickým a lidským nákladům –, ruská realita zůstává nejednoznačná. Nedávné průzkumy ukazují, že zatímco polovina Rusů očekává konec války v roce 2026, většina zároveň volá po eskalaci, pokud by diplomatická jednání selhala.
Tato nejednoznačnost poskytuje Vladimiru Putinovi politické krytí pro pokračování v jeho cílech, ale hlubší analýza naznačuje, že podpora veřejnosti je křehčí, než se Kreml snaží prezentovat. Západní strategie od počátku sázela na to, že sankce naruší „společenskou smlouvu“: loajalitu výměnou za stabilitu a soukromí. Po čtyřech letech války, kdy se vojenské výdaje ztrojnásobily a ekonomika stagnuje, je tato smlouva pod enormním tlakem.
Jedním z úskalí hodnocení ruského veřejného mínění je podceňování ideologie. Putinova propaganda o „znovunastolení velikosti Ruska“ u značné části populace rezonuje. Průzkumy dlouhodobě uvádějí Putinovu popularitu nad 80 %. I když v autoritářském režimu nelze těmto číslům plně důvěřovat, nelze ani vyloučit, že část podpory je upřímná a vychází z touhy po obnovení vlivu Ruska na světové scéně.
Kreml se snaží skutečné náklady války před veřejností maskovat. Skrývá počty padlých a vyhýbá se plošné mobilizaci tím, že rekrutuje štědře placené dobrovolníky. Tato strategie „udržování klidu“ však naráží na limity v momentě, kdy dopady války začnou pociťovat širší vrstvy obyvatelstva. Otázkou zůstává, kdy přesně dojde k bodu zlomu, kdy pasivní souhlas většiny vystřídá odpor.
Průzkumy v Rusku narážejí na fenomén strachu. Lidé se obávají postihů za „šíření falešných zpráv“ nebo „diskreditaci armády“, což vede k tomu, že odmítají odpovídat nebo volí společensky přijatelné odpovědi. Etnografický výzkum v provinciích navíc ukazuje, že efekt „semknutí se kolem vlajky“ je v ruském vnitrozemí mnohem slabší, než naznačují oficiální data. Podpora je často jen performativní, nikoliv hluboce procítěná.
Většina Rusů volí cestu „vnitřní emigrace“ – stahují se do soukromí, vyhýbají se politickým debatám a omezují interakci se státem na minimum. Tato praxe, známá již ze sovětských dob, je dnes opět masově rozšířená. Pokud by byla podpora války skutečně nadšená, náborová střediska by byla plná dobrovolníků. Místo toho se stát musí spoléhat na finanční pobídky, agresivní reklamu a nábory ve věznicích.
Symbolická účast na podpoře války také upadá. Zatímco veřejný prostor stále ovládají státem sponzorované symboly „Z“, soukromé projevy podpory téměř vymizely. Humanitární sbírky pro vojáky, organizované skrze školy či církve, jsou často výsledkem administrativního tlaku. Účastníci svou pomoc navíc často rámují jako pomoc konkrétním lidem v nouzi, nikoliv jako podporu samotného válečného úsilí.
Zajímavý vhled nabízí i kulturní preference Rusů. V hudebních žebříčcích a na streamovacích platformách nedominuje vlastenecká hudba, nýbrž písně o osobních vztazích. V knihkupectvích lidé masově kupují Orwellovo „1984“ nebo Franklovu knihu o holocaustu „A přesto říci životu ano“. Hledají v nich návod, jak pochopit autoritářství, trauma a morální zodpovědnost, spíše než oslavu militarismu.
S nástupem pátého roku války je patrná propast mezi kremelskou verzí reality a žitou zkušeností běžných Rusů. Tato situace připomíná poslední dekádu Sovětského svazu, kdy se vedení země zcela odcizilo názorům vlastních lidí. Historie se nemusí nutně opakovat, ale vládci Kremlu by si měli být těchto paralel vědomi. Odtržení od reality se v minulosti ruským režimům vždy vymstilo.
V Česku se má po dnešku opět oteplovat, až teploty opět dosáhnou třicítek. To by ještě nebyl problém, jenže podle předpovědi téměř nemá pršet. Odborníci se proto domnívají, že jeden z typů sucha se bude zhoršovat.
Důrazné varování dorazilo během dnešního dne z Ankary do Teheránu. Americký prezident Donald Trump naznačil, že armáda podnikne další útoky na íránské cíle. Navázal tak na předchozí vyjádření, v němž prozradil, že příměří mezi oběma zeměmi je v jeho očích u konce.
I po sedmi letech se řeší neslavný rozhovor bývalého prince Andrewa pro pořad Newsnight. BBC se rozhodla zjistit, zda syn zesnulé královny Alžběty II. mluvil v interview pravdu. Nově získané informace naznačují, že nikoliv.
Exprezident Miloš Zeman se domníval, že prezident Petr Pavel může na summitu NATO vyjadřovat odlišné názory, než má vláda premiéra Andreje Babiše (ANO), která si nepřála účast hlavy státu na aliančním jednání. Zeman také vyčetl Pavlovi, že se dostal do konfliktu s kabinetem.
Ruští sportovci se nejspíš zúčastní již příštích olympijských her v americkém Los Angeles. Mezinárodní olympijský výbor v úterý přerušil suspendaci Ruska, která vešla v platnost v souvislosti s jeho invazí na sousední Ukrajinu.
Celá Francie netrpělivě očekávala, jak politička Marine Le Penová zareaguje na úterní rozhodnutí soudu, který ji odsoudil za zneužití veřejných prostředků. Zemi totiž v příštím roce čekají prezidentské volby, jichž se v posledních třech případech zúčastnila. Bude usilovat o hlasy i v příštím roce?
Chorvatsko zažívá na začátku hlavní letní sezony nepříjemné vystřízlivění: turisté ruší část rezervací, zejména ve Splitu, a majitelé apartmánů s nerealisticky nastavenými cenami musejí zlevňovat. Chorvatské turistické sdružení připouští slabší výhled poptávky na červenec a srpen a klíčový význam poměru cena/výkon.
K velkým souputníkům legendárního Karla Gotta patřil kolega Milan Drobný. V závěru života mnohonásobného Slavíka došlo v jejich vztahu k určitým problémům. A teď to skoro vypadá, že Drobný se přes ně nepřenesl.
Zdá se, že americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi opět a definitivně došla trpělivost s Íránci, které na summitu NATO označil za bandu nemocných lhářů, s nimiž nejde uzavřít jakoukoliv dohodu. Trump na novinářský dotaz naznačil, že příměří mezi USA a Íránem je definitivně u konce.
Slovensko má za sebou opozicí iniciované víkendové referendum, které nedopadlo zrovna slavně. Není proto divu, že do politických konkurentů se opřel slovenský premiér Robert Fico. Podle jeho slov je výsledek hlasování, jehož se sám nezúčastnil, fiaskem.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly, se kterou se momentálně potýká Afrika, stále není na ústupu. Úřady v Kongu potvrdily další desítky nových případů i úmrtí. V neděli o tom informovala zahraniční média.
Olympijské vítězky Ester Ledecká a Zuzana Maděrová si mohou konečně oddechnout. Budou mít totiž šanci přidat další zlato či jakoukoliv jinou medaili do své sbírky. Paralelní obří slalom snowboardistek jako jedna z nejúspěšnějších českých disciplín se udržel v programu zimních olympijských her.