S blížícím se pátým výročím ruské invaze na Ukrajinu se pozornost analytiků upírá na stabilitu takzvaného „Putinova konsenzu“. Přestože obecná moudrost praví, že s délkou konfliktu nadšení veřejnosti opadá – zejména kvůli ekonomickým a lidským nákladům –, ruská realita zůstává nejednoznačná. Nedávné průzkumy ukazují, že zatímco polovina Rusů očekává konec války v roce 2026, většina zároveň volá po eskalaci, pokud by diplomatická jednání selhala.
Tato nejednoznačnost poskytuje Vladimiru Putinovi politické krytí pro pokračování v jeho cílech, ale hlubší analýza naznačuje, že podpora veřejnosti je křehčí, než se Kreml snaží prezentovat. Západní strategie od počátku sázela na to, že sankce naruší „společenskou smlouvu“: loajalitu výměnou za stabilitu a soukromí. Po čtyřech letech války, kdy se vojenské výdaje ztrojnásobily a ekonomika stagnuje, je tato smlouva pod enormním tlakem.
Jedním z úskalí hodnocení ruského veřejného mínění je podceňování ideologie. Putinova propaganda o „znovunastolení velikosti Ruska“ u značné části populace rezonuje. Průzkumy dlouhodobě uvádějí Putinovu popularitu nad 80 %. I když v autoritářském režimu nelze těmto číslům plně důvěřovat, nelze ani vyloučit, že část podpory je upřímná a vychází z touhy po obnovení vlivu Ruska na světové scéně.
Kreml se snaží skutečné náklady války před veřejností maskovat. Skrývá počty padlých a vyhýbá se plošné mobilizaci tím, že rekrutuje štědře placené dobrovolníky. Tato strategie „udržování klidu“ však naráží na limity v momentě, kdy dopady války začnou pociťovat širší vrstvy obyvatelstva. Otázkou zůstává, kdy přesně dojde k bodu zlomu, kdy pasivní souhlas většiny vystřídá odpor.
Průzkumy v Rusku narážejí na fenomén strachu. Lidé se obávají postihů za „šíření falešných zpráv“ nebo „diskreditaci armády“, což vede k tomu, že odmítají odpovídat nebo volí společensky přijatelné odpovědi. Etnografický výzkum v provinciích navíc ukazuje, že efekt „semknutí se kolem vlajky“ je v ruském vnitrozemí mnohem slabší, než naznačují oficiální data. Podpora je často jen performativní, nikoliv hluboce procítěná.
Většina Rusů volí cestu „vnitřní emigrace“ – stahují se do soukromí, vyhýbají se politickým debatám a omezují interakci se státem na minimum. Tato praxe, známá již ze sovětských dob, je dnes opět masově rozšířená. Pokud by byla podpora války skutečně nadšená, náborová střediska by byla plná dobrovolníků. Místo toho se stát musí spoléhat na finanční pobídky, agresivní reklamu a nábory ve věznicích.
Symbolická účast na podpoře války také upadá. Zatímco veřejný prostor stále ovládají státem sponzorované symboly „Z“, soukromé projevy podpory téměř vymizely. Humanitární sbírky pro vojáky, organizované skrze školy či církve, jsou často výsledkem administrativního tlaku. Účastníci svou pomoc navíc často rámují jako pomoc konkrétním lidem v nouzi, nikoliv jako podporu samotného válečného úsilí.
Zajímavý vhled nabízí i kulturní preference Rusů. V hudebních žebříčcích a na streamovacích platformách nedominuje vlastenecká hudba, nýbrž písně o osobních vztazích. V knihkupectvích lidé masově kupují Orwellovo „1984“ nebo Franklovu knihu o holocaustu „A přesto říci životu ano“. Hledají v nich návod, jak pochopit autoritářství, trauma a morální zodpovědnost, spíše než oslavu militarismu.
S nástupem pátého roku války je patrná propast mezi kremelskou verzí reality a žitou zkušeností běžných Rusů. Tato situace připomíná poslední dekádu Sovětského svazu, kdy se vedení země zcela odcizilo názorům vlastních lidí. Historie se nemusí nutně opakovat, ale vládci Kremlu by si měli být těchto paralel vědomi. Odtržení od reality se v minulosti ruským režimům vždy vymstilo.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová se na Mnichovské bezpečnostní konferenci zapojila do debaty, která jasně ukázala, že dosavadní globální uspořádání prochází hlubokou krizí. V diskusi s americkým velvyslancem při OSN Mikem Waltzem a dalšími diplomaty Kallasová potvrdila slova německého kancléře Friedricha Merze, podle něhož je starý světový řád u konce. Upozornila, že systém, který měl bránit konfliktům, v dnešní době selhává, protože postrádá mechanismy skutečné odpovědnosti za porušování pravidel.
S blížícím se pátým výročím ruské invaze na Ukrajinu se pozornost analytiků upírá na stabilitu takzvaného „Putinova konsenzu“. Přestože obecná moudrost praví, že s délkou konfliktu nadšení veřejnosti opadá – zejména kvůli ekonomickým a lidským nákladům –, ruská realita zůstává nejednoznačná. Nedávné průzkumy ukazují, že zatímco polovina Rusů očekává konec války v roce 2026, většina zároveň volá po eskalaci, pokud by diplomatická jednání selhala.
Evropská komise se ostře ohradila proti snahám Maďarska zablokovat slíbenou půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Hlavní mluvčí Komise Paula Pinhová zdůraznila, že o tomto finančním balíku již rozhodla Evropská rada a toto rozhodnutí musí být respektováno všemi členskými státy. Podle Pinhové byla stanovena jediná podmínka, a to, že se tři konkrétní země nebudou na programu finančně podílet.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová varovala před rizikem vypuknutí dalšího ozbrojeného konfliktu na Blízkém východě. Při svém příchodu na pondělní setkání ministrů zahraničí v Bruselu zdůraznila, že svět nepotřebuje další válku, a vyzvala k diplomatickému řešení napětí mezi Spojenými státy a Íránem. Podle jejích slov je situace v regionu velmi napjatá a Evropská unie usiluje o nalezení mírového východiska.
Vzestup Vladimira Putina k moci na přelomu tisíciletí byl zpočátku doprovázen snahou o navazování přátelství na světové scéně. Tehdy nově zvolený ruský prezident se usmíval na fotografiích ze summitů G8 a byl vůbec prvním zahraničním lídrem, který po útocích z 11. září 2001 volal Georgi W. Bushovi, aby mu nabídl podporu v boji proti terorismu. James Rodgers, odborník na mezinárodní žurnalistiku z londýnské City St George's, se ve své nové knize The Return of Russia zamýšlí nad tím, co přesně způsobilo tak radikální obrat k agresi.
Donald Trump v sobotu oznámil, že do Grónska vysílá americkou nemocniční loď. Toto prohlášení učinil v souvislosti se svou dlouhodobou snahou získat toto autonomní dánské území pod kontrolu USA. Grónští i dánští představitelé však nabídku okamžitě a rázně odmítli s tím, že o americkou pomoc nestojí a své zdravotnictví zvládají sami.
Ruská armáda podnikla masivní úder na ukrajinské území, při kterém vyslala stovky raket a dronů. K útoku došlo pouhé dva dny před čtvrtým výročím zahájení plnohodnotné invaze. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského vypustil Kreml během neděle celkem 297 bezpilotních letounů a téměř 50 střel. Ačkoliv se podařilo značnou část z nich zneškodnit, Zelenskyj opětovně apeloval na spojence, aby posílili ukrajinskou protivzdušnou obranu.
Prezident Donald Trump nehodlá v otázce cel ustoupit ani o krok. Podle analýzy Stephena Collinse z CNN je Trumpova víra v ochranářská opatření téměř náboženská a jakýkoli ústup by pro něj znamenal popření vlastního přesvědčení o moci a fungování státu. Poté, co Nejvyšší soud USA označil jeho využívání pohotovostních pravomocí za nezákonné, Trump okamžitě přešel do protiútoku a slíbil ještě vyšší dovozní cla.
V íránské metropoli Teheránu vypukla nová vlna protestů, která se již druhým dnem soustředí především na půdu místních univerzit. Demonstrace na Amirkabirově univerzitě, Šarífově technické univerzitě a dalších školách provázejí potyčky mezi odpůrci režimu a provládními skupinami. Studenti si připomínají oběti brutálních zásahů bezpečnostních složek z minulého měsíce, přičemž některá videa zachycují i skandování hesel volajících po návratu monarchie a kritiku nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer v neděli potvrdil, že administrativa Donalda Trumpa nehodlá ustoupit od své celní politiky. Toto prohlášení přišlo jen dva dny poté, co Nejvyšší soud USA označil mnohá zavedená cla za nezákonná. Podle Greera zůstává směr vládní ekonomické strategie neměnný, i když se po soudním verdiktu mohou změnit právní nástroje použité k jeho prosazení.
NASA v sobotu potvrdila další odklad první mise s lidskou posádkou k Měsíci za posledních padesát let. Důvodem je technický problém s raketou. Do vesmíru tak zamíří nejdříve v dubnu, informoval web DW.
Britští poslanci z výboru pro podnikání a obchod budou v úterý diskutovat o zahájení šetření, které by prověřilo působení bývalého prince Andrewa v roli zvláštního zástupce pro mezinárodní obchod. Syn zesnulé královny Alžběty II. jím byl deset let. Poslanci reagují na čtvrteční zadržení Andrewa policisty.