S blížícím se pátým výročím ruské invaze na Ukrajinu se pozornost analytiků upírá na stabilitu takzvaného „Putinova konsenzu“. Přestože obecná moudrost praví, že s délkou konfliktu nadšení veřejnosti opadá – zejména kvůli ekonomickým a lidským nákladům –, ruská realita zůstává nejednoznačná. Nedávné průzkumy ukazují, že zatímco polovina Rusů očekává konec války v roce 2026, většina zároveň volá po eskalaci, pokud by diplomatická jednání selhala.
Tato nejednoznačnost poskytuje Vladimiru Putinovi politické krytí pro pokračování v jeho cílech, ale hlubší analýza naznačuje, že podpora veřejnosti je křehčí, než se Kreml snaží prezentovat. Západní strategie od počátku sázela na to, že sankce naruší „společenskou smlouvu“: loajalitu výměnou za stabilitu a soukromí. Po čtyřech letech války, kdy se vojenské výdaje ztrojnásobily a ekonomika stagnuje, je tato smlouva pod enormním tlakem.
Jedním z úskalí hodnocení ruského veřejného mínění je podceňování ideologie. Putinova propaganda o „znovunastolení velikosti Ruska“ u značné části populace rezonuje. Průzkumy dlouhodobě uvádějí Putinovu popularitu nad 80 %. I když v autoritářském režimu nelze těmto číslům plně důvěřovat, nelze ani vyloučit, že část podpory je upřímná a vychází z touhy po obnovení vlivu Ruska na světové scéně.
Kreml se snaží skutečné náklady války před veřejností maskovat. Skrývá počty padlých a vyhýbá se plošné mobilizaci tím, že rekrutuje štědře placené dobrovolníky. Tato strategie „udržování klidu“ však naráží na limity v momentě, kdy dopady války začnou pociťovat širší vrstvy obyvatelstva. Otázkou zůstává, kdy přesně dojde k bodu zlomu, kdy pasivní souhlas většiny vystřídá odpor.
Průzkumy v Rusku narážejí na fenomén strachu. Lidé se obávají postihů za „šíření falešných zpráv“ nebo „diskreditaci armády“, což vede k tomu, že odmítají odpovídat nebo volí společensky přijatelné odpovědi. Etnografický výzkum v provinciích navíc ukazuje, že efekt „semknutí se kolem vlajky“ je v ruském vnitrozemí mnohem slabší, než naznačují oficiální data. Podpora je často jen performativní, nikoliv hluboce procítěná.
Většina Rusů volí cestu „vnitřní emigrace“ – stahují se do soukromí, vyhýbají se politickým debatám a omezují interakci se státem na minimum. Tato praxe, známá již ze sovětských dob, je dnes opět masově rozšířená. Pokud by byla podpora války skutečně nadšená, náborová střediska by byla plná dobrovolníků. Místo toho se stát musí spoléhat na finanční pobídky, agresivní reklamu a nábory ve věznicích.
Symbolická účast na podpoře války také upadá. Zatímco veřejný prostor stále ovládají státem sponzorované symboly „Z“, soukromé projevy podpory téměř vymizely. Humanitární sbírky pro vojáky, organizované skrze školy či církve, jsou často výsledkem administrativního tlaku. Účastníci svou pomoc navíc často rámují jako pomoc konkrétním lidem v nouzi, nikoliv jako podporu samotného válečného úsilí.
Zajímavý vhled nabízí i kulturní preference Rusů. V hudebních žebříčcích a na streamovacích platformách nedominuje vlastenecká hudba, nýbrž písně o osobních vztazích. V knihkupectvích lidé masově kupují Orwellovo „1984“ nebo Franklovu knihu o holocaustu „A přesto říci životu ano“. Hledají v nich návod, jak pochopit autoritářství, trauma a morální zodpovědnost, spíše než oslavu militarismu.
S nástupem pátého roku války je patrná propast mezi kremelskou verzí reality a žitou zkušeností běžných Rusů. Tato situace připomíná poslední dekádu Sovětského svazu, kdy se vedení země zcela odcizilo názorům vlastních lidí. Historie se nemusí nutně opakovat, ale vládci Kremlu by si měli být těchto paralel vědomi. Odtržení od reality se v minulosti ruským režimům vždy vymstilo.
Šéf íránské fotbalové asociace oznámil, že Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) schválila přesun tréninkové základny národního týmu pro nadcházející mistrovství světa ze Spojených států do Mexika. Mehdi Tádž uvedl, že novým útočištěm reprezentace se stane mexické příhraniční město Tijuana. Samotná federace FIFA však tuto změnu zatím oficiálně nepotvrdila.
Mezi Washingtonem a Havanou v posledních dnech výrazně stouplo napětí. Americký prezident Donald Trump novinářům naznačil, že by mohl být prvním šéfem Bílého domu po několika desítkách let, který vůči komunistickému režimu na Kubě podnikne přímé kroky. Uvedl přitom, že zatímco předchozí prezidenti se touto otázkou zabývali padesát nebo šedesát let, on bude zřejmě tím, kdo situaci definitivně vyřeší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oficiálně odmítl německý návrh, podle kterého by měla být Ukrajina zařazena do struktury Evropské unie pouze jako přidružený člen. Tento krok zdůvodnil tím, že takový polovičatý status by pro Kyjev znamenal fungování uvnitř bloku bez možnosti jakkoli spolurozhodovat a hlasovat o unijních záležitostech. Podle slov ukrajinského vůdce nemůže žádný evropský projekt existovat v kompletní podobě bez účasti jeho země a pozice Ukrajiny v tomto společenství musí být plnohodnotná, rovnocenná a zcela stoprocentní.
Politické elity v nejbližším okolí ruského prezidenta Vladimira Putina vyjadřují stále větší nespokojenost. V situaci, kdy Rusko již déle než čtyři roky vede nákladnou válku proti Ukrajině, ukazují rozhovory s několika osobami z prezidentova okruhu na rychlou ztrátu iluzí tamní smetánky, a to jak kvůli neúspěchům na frontě, tak kvůli zhoršující se hospodářské situaci v zemi. Mezi vlivnými lidmi sílí pocit, že hlava státu svými nesmyslnými rozhodnutími izolovala sama sebe a že se země nezadržitelně blíží k vážné katastrofě.
Evropa s největší pravděpodobností nebude v nadcházejících týdnech čelit krizi v dodávkách leteckého paliva ani masivnímu rušení letů, což představuje zásadní obrat oproti varovným scénářům z předchozího období. Hlavním důvodem tohoto pozitivního posunu je prudký nárůst cen, který motivoval rafinérie a obchodníky k přesměrování nákladů s palivem přímo na evropský trh. Tento krok pomohl kompenzovat výpadek dodávek z Perského zálivu mnohem rychleji, než unijní politici původně předpokládali.
Ozbrojený muž byl zastřelen poté, co se přiblížil k bezpečnostnímu stanovišti u Bílého domu a zahájil palbu na přítomné strážce zákona. Celý incident se odehrál v sobotu krátce po osmnácté hodině místního času u brány nedaleko křižovatky 17. ulice a Pennsylvania Avenue NW. Podezřelý zde vytáhl pistoli a začal střílet, na což agenti Tajné služby odpověděli opětovnou palbou. Útočník utrpěl střelná zranění, kterým po převozu do nemocnice podlehl.
Evropa se v současnosti potýká s obrovským množstvím vyplýtvaných potravin, a to v době, kdy miliony lidí po celém světě trpí hladem. Situaci navíc komplikují válečné konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě, které výrazně ochromily dodavatelské řetězce. Krize životních nákladů sice dotlačila řadu rodin na samotnou hranici finančních možností, avšak domácnosti i přesto dál vyhazují obrovské množství poživatelného jídla, což představuje ztracené kalorie, vyhozené peníze a rostoucí ekologický problém.
Bývalá žalobkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) vyzvala k zavedení celounijního právního předpisu, který by zablokoval americké sankce uvalené na členy tohoto soudu. Tyto sankce označila za projev hrubého nátlaku a šikany, jejichž cílem je poslat celou instituci v zapomnění. Reagovala tak na krok Spojených států z února 2025, kdy Washington uvalil sankce na jedenáct představitelů soudu, včetně devíti soudců a nejvyššího žalobce, a také na tři palestinské organizace.
Technologický gigant Google přistoupil k zásadním změnám svého vyhledávače, který bez výraznějších proměn fungoval desítky let. Hlavním důvodem pro tento krok je skutečnost, že uživatelé začínají zadávat stále složitější a komplexnější dotazy. Podle Robbyho Steina, viceprezidenta pro produkt ve společnosti Google Search, lidé v dnešní době pokládají mnohem delší a náročnější otázky, na které již nelze na internetu najít jednu jednoznačnou odpověď.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dohoda s Íránem je již do značné míry vyjednaná a její podrobnosti budou brzy zveřejněny. Podle jeho sobotního vyjádření bude součástí této chystané dohody také znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Žádné další konkrétní detaily ohledně bodů dohody však šéf Bílého domu prozatím neuvedl, zdůraznil pouze, že jakékoliv ujednání bude absolutní zárukou toho, že Írán nezíská jadernou zbraň.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své páteční návštěvy ve Švédsku připustil, že mírová jednání ohledně konfliktu na Ukrajině uvízla na mrtvém bodě. Washington je podle jeho slov připraven i nadále plnit roli prostředníka, avšak pouze za předpokladu, že rozhovory získají konstruktivní a produktivní charakter. Šéf americké diplomacie zároveň důrazně odmítl spekulace, že by Spojené státy vyvíjely na ukrajinskou stranu nátlak nebo ji nutily k přijetí konkrétních vyjednávacích pozic, a označil podobné zprávy za nepravdivé.
Diplomatický zástupce takzvané Rady míru (Board of Peace) obvinil palestinské hnutí Hamás ze zablokování implementace příměří v Pásmu Gazy. Kritici však varují, že jednostranný přístup této rady, kterou v lednu založil americký prezident Donald Trump, nadržuje Izraeli a riskuje brzký návrat k otevřenému válečnému konfliktu. Zvláštní představitel pro Gazu Nickolay Mladenov totiž před Radou bezpečnosti OSN označil Hamás za hlavní překážku míru, protože hnutí údajně odmítá ověřitelné odzbrojení, nechce se vzdát mocenské kontroly a blokuje hladký přechod k civilní správě.