Vládě vskutku nevídaně přálo štěstí s načasováním zahájení stanovování maximálních cen pohonných hmot. Totiž přesně v den, kdy s ním začala, 8. dubna, spadla cena nafty na burze v Rotterdamu v přepočtu do korun v historicky rekordním jednodenním rozsahu, o 19,19 procenta.
Navíc se pochopitelně projevuje snížení spotřební daně z nafty o takřka 2 Kč/l. To by ale samo o sobě k rekordnímu poklesu cen nafty nestačilo. Ostatně když Fialova vláda v důsledku invaze Ruska na Ukrajinu snížila k 1. červnu 2022 spotřební daň z nafty, byť tehdy, pravda, jen o 1,50 Kč/l, zlevnila nafta u čerpacích stanic v ČR průměrně celorepublikově o necelou korunu na litr. Tedy pouze ve třetinovém rozsahu v porovnání s tím, jehož se nadějeme zítra.
Klíčový je vskutku zmíněný historický propad nafty na burze v Rotterdamu. Ten samozřejmě představuje důsledek zejména pádu cen ropy na světových trzích, který nastal po dojednání křehkého příměří v rámci války v Perském zálivu.
Česká vláda cenu z burzy v Rotterdamu používá jako jednu ze čtyř klíčových proměnných pro výpočet maximální povolené ceny pohonných hmot. Zatímco za běžných okolností, bez regulace cen, by si distributoři a čerpadláři dali na čas, aby prudce zlevněnou ropu do konečných cen u pump promítli, nyní nad sebou mají "bič" právě v podobě vládního vzorečku pro výpočet maximální možné ceny. Proto hned zítra budou muset zlevnit naftu o uvedené zhruba tři koruny na litr oproti dnešním cenám – nejvíce v novodobé historii.
Vzoreček kromě cen z burzy v Rotterdamu vychází ještě z velkoobchodních cen Čepra, Orlenu a MOL, což jsou dohromady tři největší provozovatelé čerpacích stanic v ČR. Zatímco Čepro zmíněný pokles cen z burzy do svých velkoobchodních cen promítlo hned prakticky v celém rozsahu, MOL a Orlen zatím jen částečně, dokonce spíše jen z menší části (viz 2. tabulka níže). To otevírá prostor k dalšímu snížení maximální povolené ceny benzínu, a zejména nafty v dalších dnech, a tedy i ke zlevňování těchto pohonných hmot, které už však nebude tak výrazné jako to zítřejší u nafty.
Vládě tak nezbývá než teď doufat, že to, co jí mimořádně hraje do karet nyní, se neobrátí proti ní. Pokud by totiž cena ropy v důsledku třeba možného krachu příměří v Perském zálivu prudce stoupla, masivně zdraží také velkoobchodní cena paliv na burze v Rotterdamu. Vzoreček pro výpočet maximálních cen pohonných hmot se pak stane v určitém smyslu "bičem" naopak vládě. Bude se totiž zvedat maximální povolená cena pohonných hmot a čerpací stanice budou mít silnou motivaci využít ji beze zbytku, aby kompenzovaly své nynější ztráty plynoucí z legislativního příkazu jít s cenou "pod bičem" hbitě dolů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.
Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.
Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.
Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.
Z vládní vily v kopcích na jihu Číny se ve čtvrtek v Šen-čenu vynořil obraz, který možná vystihuje současnou dobu, kdy se představitelé Číny, Ruska a Spojených států postavili bok po boku a prohlásili se za strážce světového míru. Podle analýzy webu CNN se navíc ten den pro Si Ťin-pchinga i Vladimira Putina stala trilaterální dohoda Donalda Trumpa vítězstvím pro nový světový řád.
Zvolený americký senátor za stát Michigan Abdul El-Sayed prohlásil, že se s prezidentem Donaldem Trumpem shoduje na ukončení zahraniční vojenské pomoci Izraeli, a doufá, že po nástupu do úřadu najde s prezidentem Spojených států další společnou půdu.
Fanoušky světové kinematografie v říjnu rozesmutnila zpráva o úmrtí legendárního britského herce Patricka Stewarta. Bylo mu 86 let. Nyní se objevil úmrtní list, který odhaluje, co bylo příčinou smrti představitele kapitána Jeana-Luca Picarda ve Star Treku.