Vládě vskutku nevídaně přálo štěstí s načasováním zahájení stanovování maximálních cen pohonných hmot. Totiž přesně v den, kdy s ním začala, 8. dubna, spadla cena nafty na burze v Rotterdamu v přepočtu do korun v historicky rekordním jednodenním rozsahu, o 19,19 procenta.
Navíc se pochopitelně projevuje snížení spotřební daně z nafty o takřka 2 Kč/l. To by ale samo o sobě k rekordnímu poklesu cen nafty nestačilo. Ostatně když Fialova vláda v důsledku invaze Ruska na Ukrajinu snížila k 1. červnu 2022 spotřební daň z nafty, byť tehdy, pravda, jen o 1,50 Kč/l, zlevnila nafta u čerpacích stanic v ČR průměrně celorepublikově o necelou korunu na litr. Tedy pouze ve třetinovém rozsahu v porovnání s tím, jehož se nadějeme zítra.
Klíčový je vskutku zmíněný historický propad nafty na burze v Rotterdamu. Ten samozřejmě představuje důsledek zejména pádu cen ropy na světových trzích, který nastal po dojednání křehkého příměří v rámci války v Perském zálivu.
Česká vláda cenu z burzy v Rotterdamu používá jako jednu ze čtyř klíčových proměnných pro výpočet maximální povolené ceny pohonných hmot. Zatímco za běžných okolností, bez regulace cen, by si distributoři a čerpadláři dali na čas, aby prudce zlevněnou ropu do konečných cen u pump promítli, nyní nad sebou mají "bič" právě v podobě vládního vzorečku pro výpočet maximální možné ceny. Proto hned zítra budou muset zlevnit naftu o uvedené zhruba tři koruny na litr oproti dnešním cenám – nejvíce v novodobé historii.
Vzoreček kromě cen z burzy v Rotterdamu vychází ještě z velkoobchodních cen Čepra, Orlenu a MOL, což jsou dohromady tři největší provozovatelé čerpacích stanic v ČR. Zatímco Čepro zmíněný pokles cen z burzy do svých velkoobchodních cen promítlo hned prakticky v celém rozsahu, MOL a Orlen zatím jen částečně, dokonce spíše jen z menší části (viz 2. tabulka níže). To otevírá prostor k dalšímu snížení maximální povolené ceny benzínu, a zejména nafty v dalších dnech, a tedy i ke zlevňování těchto pohonných hmot, které už však nebude tak výrazné jako to zítřejší u nafty.
Vládě tak nezbývá než teď doufat, že to, co jí mimořádně hraje do karet nyní, se neobrátí proti ní. Pokud by totiž cena ropy v důsledku třeba možného krachu příměří v Perském zálivu prudce stoupla, masivně zdraží také velkoobchodní cena paliv na burze v Rotterdamu. Vzoreček pro výpočet maximálních cen pohonných hmot se pak stane v určitém smyslu "bičem" naopak vládě. Bude se totiž zvedat maximální povolená cena pohonných hmot a čerpací stanice budou mít silnou motivaci využít ji beze zbytku, aby kompenzovaly své nynější ztráty plynoucí z legislativního příkazu jít s cenou "pod bičem" hbitě dolů.
Vládě vskutku nevídaně přálo štěstí s načasováním zahájení stanovování maximálních cen pohonných hmot. Totiž přesně v den, kdy s ním začala, 8. dubna, spadla cena nafty na burze v Rotterdamu v přepočtu do korun v historicky rekordním jednodenním rozsahu, o 19,19 procenta.
Americký prezident Donald Trump opět ostře kritizoval Severoatlantickou alianci, a to jen den poté, co se sešel s jejím generálním tajemníkem Markem Ruttem. Svou frustraci vyjádřil v příspěvku na sociální síti Truth Social, který však působil poměrně zmatečně. Trump bez bližších podrobností uvedl, že nikdo z těchto lidí, včetně „velmi zklamávajícího“ NATO, ničemu nerozumí, dokud na ně není vyvinut náležitý tlak.
Oznámení o čtrnáctidenním příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které zprostředkoval Pákistán, vyvolává ve Washingtonu i ve světě řadu otázek. Přestože prezident Donald Trump a ministr obrany Pete Hegseth oslavují osmadvacetidenní bombardování Íránu jako úspěch, který ochromil íránské námořnictvo a jaderný program, situace v terénu zůstává kritická. Útoky íránských jednotek i izraelské údery v Libanonu pokračují a klíčový strategický bod – Hormuzský průliv – zůstává předmětem sporů.
Lídr maďarské opozice Péter Magyar stojí před historickou šancí ukončit šestnáctileté panování Viktora Orbána. Přestože průzkumy favorizují jeho stranu Tisza, čeká ho v případě vítězství v nedělních volbách mimořádně náročný úkol. Magyar slíbil voličům, že v rekordním čase zajistí uvolnění 17 miliard eur z unijních fondů, které Brusel zmrazil kvůli úpadku demokracie v zemi.
Britský ministr obrany John Healey oznámil úspěšné završení rozsáhlé vojenské operace, při níž královské námořnictvo a letectvo zmařily pokus ruských ponorek o průzkum kritické podmořské infrastruktury v Severním Atlantiku. Podle Healeyho byla plavidla nepřítele pod neustálým dohledem, což je nakonec donutilo jejich misi předčasně ukončit a oblast opustit.
Ruská státní média v posledních dnech intenzivně těží z prohlubujících se trhlin v transatlantickém spojenectví. Podle analytiků Andyho Kuchinse a Chrise Mondaye z podcastu Russia Decoded využívá Kreml oslabení vztahů mezi USA a Evropou k posílení svého vlivu nejen v postsovětském prostoru, ale i přímo uvnitř Evropské unie.
Nový průzkum veřejného mínění Politico Pulse odhalil dramatický posun v tom, jak obyvatelé velkých evropských zemí vnímají Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa. Výsledky ukazují, že Washington je nyní v očích mnoha Evropanů vnímán spíše jako hrozba než jako spojenec. Tento trend je patrný zejména ve Španělsku, Itálii, Belgii a Německu, kde USA jako hrozba dokonce předstihly Čínu.
Ceny ropy a zemního plynu ve čtvrtek opět zamířily vzhůru a asijské akciové trhy oslabily v reakci na rostoucí pochybnosti o trvanlivosti dvoutýdenního příměří s Íránem. Přestože Spojené státy a Írán ohlásily dohodu na poslední chvíli, situace zůstává napjatá kvůli pokračujícím izraelským útokům na Libanon a vzájemným výhrůžkám obou znepřátelených stran o návratu k vojenským akcím.
Dohoda o čtrnáctidenním příměří se Spojenými státy vyvolala v Teheránu značné napětí, zejména v řadách íránských tvrdých zastánců režimu. Ještě před několika dny zdobil jednu z nejrušnějších křižovatek v metropoli obří transparent s nekompromisním heslem, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen. Tento vzkaz měl symbolizovat rozhodnost nového nejvyššího vůdce Modžtaby Chámenéího, který se od svého jmenování minulý měsíc neobjevil na veřejnosti.
V úterý proběhla v budapešťském sportovním areálu MTK Sportpark akce s názvem Den maďarsko-amerického přátelství, která se však stala především oslavou blízkého vztahu mezi Donaldem Trumpem a Viktorem Orbánem. Americký viceprezident JD Vance se zde pokusil v přímém přenosu spojit se svým šéfem. Přestože Trump právě řešil vážnou krizi s Íránem, při druhém pokusu telefon zvedl a vzkázal davu, že Spojené státy stojí plně za Orbánem.
Křehké čtrnáctidenní příměří na Blízkém východě, sjednané v hodině dvanácté, čelí hned v první den vážnému ohrožení. Hlavním jablkem sváru se stala interpretace toho, na koho se klid zbraní vlastně vztahuje. Zatímco Írán a zprostředkovatelský Pákistán tvrdí, že dohoda zahrnuje i Libanon, Izrael to rezolutně odmítá.
Stále naléhavější otázka, zda konflikt mezi Izraelem a Libanonem definitivně zhatí čerstvě uzavřené příměří, hýbe celým Blízkým východem. Situace v terénu je totiž v ostrém kontrastu s diplomatickými proklamacemi.