Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Rusko, že se snaží vytvořit pouze zdání příměří, zatímco jeho jednotky pokračují v útocích na několika místech Ukrajiny. Podle prezidenta Kyjeva došlo během prvních šesti hodin takzvaného velikonočního příměří ke 387 ostřelováním, 19 útokům a 290 případům nasazení dronů. Zatím nejsou hlášeny žádné oběti.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil zastavení všech vojenských aktivit od soboty 18:00 moskevského času (16:00 SELČ) do půlnoci neděle. Ukrajinská strana uvedla, že příměří rovněž dodrží.
Zpravodaj BBC z Ukrajiny uvádí, že situace na frontových liniích byla skutečně tišší, ačkoliv vzhledem k tomu, že Putin příměří oznámil jen pár minut před jeho začátkem, úplné přerušení bojů nebylo reálné. Přesto bylo v sobotu o půlnoci neobvykle ticho – ruské drony ani stíhačky nebyly zaznamenány. Výjimkou bylo jen hlášení o ruské lodi s raketovými systémy, která byla vyslána do Černého moře.
V přístavním městě Oděsa, kde ještě v noci z pátku na sobotu duněla protiletecká obrana kvůli útokům z Krymu, panovalo v sobotu ticho. V neděli ráno Zelenskyj uvedl, že Moskva se snaží vytvořit celkový dojem příměří, ale v určitých oblastech nadále podniká ofenzivy a způsobuje škody. „Naši vojáci reagují přesně tak, jak si nepřítel zaslouží – podle konkrétní bojové situace,“ řekl ukrajinský prezident.
Již v sobotu večer Zelenskyj prohlásil, že pokud by Rusko bylo skutečně připraveno dodržet úplné a bezpodmínečné příměří, Ukrajina by jednala stejně. „Naše kroky jsou a budou symetrické. Návrh na 30denní úplné a bezpodmínečné příměří zůstává na stole – odpověď musí přijít z Moskvy,“ napsal Zelenskyj na síti X.
Dále dodal, že Ukrajina je připravena prodloužit klid zbraní i po 20. dubnu, což zjevně odkazuje na dřívější návrh Spojených států na měsíční příměří, se kterým Kyjev už dříve souhlasil. Zdá se, že obě strany – Moskva i Kyjev – se nyní snaží ukázat Washingtonu svou údajnou ochotu k míru. Otázkou však zůstává, zda Kreml přijme nabídku prodloužit klid zbraní ze 30 hodin na 30 dnů – krok, který by mohl být zásadní pro jakoukoli mírovou cestu.
Většina Ukrajinců je však skeptická a nevěří, že by se to mohlo reálně uskutečnit.
Putin oznámil velikonoční příměří během setkání s náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem. „Na základě humanitárních důvodů ruská strana oznamuje velikonoční příměří. Nařizuji zastavení všech vojenských činností po tuto dobu,“ prohlásil Putin a dodal, že očekává, že Ukrajina bude postupovat stejně. Zároveň ruské síly měly být připraveny čelit „porušení příměří a provokacím ze strany nepřítele“.
Ruské ministerstvo obrany prohlásilo, že příměří bude dodržovat, pokud bude „vzájemně respektováno“ i ze strany Ukrajiny.
Nešlo přitom o první náhlý pokus o příměří. Podobná snaha o klid zbraní během pravoslavných Vánoc v lednu 2023 selhala, když se obě strany nedohodly na podmínkách.
Na Putinovo oznámení reagovalo také britské ministerstvo zahraničí: „Nastal čas, aby Putin skutečně ukázal, že to s mírem myslí vážně – tím, že ukončí svou hroznou invazi a zaváže se k plnému příměří, jak požaduje ukrajinská vláda – ne jen ke jednodenní velikonoční pauze.“
Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu 24. února 2022. Odhaduje se, že během konfliktu zahynuly nebo byly zraněny stovky tisíc lidí – převážně vojáků na obou stranách.
Spojené státy se snaží prostřednictvím přímých rozhovorů s Moskvou válku ukončit, ale dosud nedosáhly výrazného pokroku. Moskva minulý měsíc odmítla návrh na plné příměří, na kterém se předtím shodly USA a Ukrajina.
Současný prezident USA Donald Trump v pátek prohlásil, že Washington si „dá pauzu“ od snahy zprostředkovat další rozhovory, pokud nedojde k rychlému posunu. „Musíme během několika dnů zjistit, jestli je to vůbec možné. Pokud ne, půjdeme dál,“ varoval prezident.
Tato slova podpořil i ministr zahraničí Marco Rubio, který řekl, že USA „nebudou pokračovat v této snaze týdny a měsíce“, protože mají „jiné priority“.
Americký prezident Donald Trump si vybral nového šéfa centrální banky (Fed). V pátek oznámil, že po vypršení mandátu Jeromea Powella v květnu letošního roku nominuje na tuto klíčovou pozici Kevina Warshe. Výběr završil několikaměsíční hledání vedené ministrem financí Scottem Bessentem, který prezidentovi předložil finální seznam čtyř jmen. Trump své rozhodnutí zveřejnil na síti Truth Social, kde Warshe označil za ideálního kandidáta, který má potenciál stát se nejlepším předsedou v historii instituce.
Donald Trump je sice hrdý na svou „armádu“ u íránských břehů, ale americký prezident by podle webu The Independent udělal lépe, kdyby podpořil vítěze a své spojence tím, že nechá Teherán na pokoji a místo toho pomůže Ukrajině vyhrát. Tato nejnovější zahraničněpolitická aktivita na Ukrajině sice může zajistit krátký oddech od ruského bombardování v mrazivých teplotách, ale skrývá v sobě značné riziko. Trump totiž pravděpodobně bude výměnou za týdenní dohodu s Vladimirem Putinem požadovat, aby Kyjev ustoupil požadavkům Kremlu.
Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na íránský režim a varuje před ničivými vojenskými údery, pokud Teherán okamžitě nepřistoupí k jednacímu stolu. Ve svém prohlášení na sociální síti Truth Social prezident uvedl, že k íránským břehům směřuje mohutná námořní armáda. Podle Trumpa jsou americké ozbrojené síly „připravené, ochotné a schopné“ splnit svou misi s nebývalou rychlostí a silou, pokud to bude situace vyžadovat.
Čínské úřady v uplynulých dnech přistoupily k neobvykle rychlé popravě jedenácti členů vlivné zločinecké rodiny Ming, která dlouhá léta ovládala příhraniční město Laukkaing v barmském státě Šan. Tento krok, který následuje jen několik měsíců po vynesení rozsudků smrti v září 2025, vysílá jasný signál všem organizovaným skupinám v jihovýchodní Asii. Čína tím dává najevo, že brutalitu a vykořisťování vlastních občanů v nelegálních on-line centrech již nebude tolerovat.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další otřes v obchodních vztazích se sousední Kanadou, když oznámil záměr odebrat certifikaci všem letadlům vyrobeným v této zemi. Současně pohrozil uvalením padesátiprocentního cla na dovoz kanadských letadel do Spojených států. Tento krok je podle prezidenta odvetou za to, že kanadské úřady odmítají certifikovat americké soukromé tryskáče značky Gulfstream, čímž údajně nezákonně brání jejich prodeji na tamním trhu.
Britský premiér Keir Starmer završil svou historickou návštěvu Pekingu, během níž se pokusil o zásadní restart vztahů s druhou největší ekonomikou světa. Starmer, který je prvním britským předsedou vlády v Číně po osmi letech, označil rozhovory s prezidentem Si Ťin-pchingem za konstruktivní a úspěšné. Podle premiéra se podařilo dosáhnout pokroku v oblasti tržního přístupu a snížení cel, což má pomoci britskému exportu.
Agáta Hanychová momentálně působí velice šťastně po boku manžela Mirka Dopity, ale pamětníci si jistě vzpomenou, že dvojice tvořila pár již v minulosti a rozešla se. Trojnásobná maminka se nyní při zvláštní příležitosti rozpovídala o historii jejich vztahu.
Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit.
Dáda Patrasová se v letošním roce zatím držela stranou pozornosti, i když se o ní zmínili její manžel Felix Slováček či herecká kolegyně Jana Nagyová. Právě její slova potěšila maminku zesnulé Aničky Slováčkové.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.