Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Rusko, že se snaží vytvořit pouze zdání příměří, zatímco jeho jednotky pokračují v útocích na několika místech Ukrajiny. Podle prezidenta Kyjeva došlo během prvních šesti hodin takzvaného velikonočního příměří ke 387 ostřelováním, 19 útokům a 290 případům nasazení dronů. Zatím nejsou hlášeny žádné oběti.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil zastavení všech vojenských aktivit od soboty 18:00 moskevského času (16:00 SELČ) do půlnoci neděle. Ukrajinská strana uvedla, že příměří rovněž dodrží.
Zpravodaj BBC z Ukrajiny uvádí, že situace na frontových liniích byla skutečně tišší, ačkoliv vzhledem k tomu, že Putin příměří oznámil jen pár minut před jeho začátkem, úplné přerušení bojů nebylo reálné. Přesto bylo v sobotu o půlnoci neobvykle ticho – ruské drony ani stíhačky nebyly zaznamenány. Výjimkou bylo jen hlášení o ruské lodi s raketovými systémy, která byla vyslána do Černého moře.
V přístavním městě Oděsa, kde ještě v noci z pátku na sobotu duněla protiletecká obrana kvůli útokům z Krymu, panovalo v sobotu ticho. V neděli ráno Zelenskyj uvedl, že Moskva se snaží vytvořit celkový dojem příměří, ale v určitých oblastech nadále podniká ofenzivy a způsobuje škody. „Naši vojáci reagují přesně tak, jak si nepřítel zaslouží – podle konkrétní bojové situace,“ řekl ukrajinský prezident.
Již v sobotu večer Zelenskyj prohlásil, že pokud by Rusko bylo skutečně připraveno dodržet úplné a bezpodmínečné příměří, Ukrajina by jednala stejně. „Naše kroky jsou a budou symetrické. Návrh na 30denní úplné a bezpodmínečné příměří zůstává na stole – odpověď musí přijít z Moskvy,“ napsal Zelenskyj na síti X.
Dále dodal, že Ukrajina je připravena prodloužit klid zbraní i po 20. dubnu, což zjevně odkazuje na dřívější návrh Spojených států na měsíční příměří, se kterým Kyjev už dříve souhlasil. Zdá se, že obě strany – Moskva i Kyjev – se nyní snaží ukázat Washingtonu svou údajnou ochotu k míru. Otázkou však zůstává, zda Kreml přijme nabídku prodloužit klid zbraní ze 30 hodin na 30 dnů – krok, který by mohl být zásadní pro jakoukoli mírovou cestu.
Většina Ukrajinců je však skeptická a nevěří, že by se to mohlo reálně uskutečnit.
Putin oznámil velikonoční příměří během setkání s náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem. „Na základě humanitárních důvodů ruská strana oznamuje velikonoční příměří. Nařizuji zastavení všech vojenských činností po tuto dobu,“ prohlásil Putin a dodal, že očekává, že Ukrajina bude postupovat stejně. Zároveň ruské síly měly být připraveny čelit „porušení příměří a provokacím ze strany nepřítele“.
Ruské ministerstvo obrany prohlásilo, že příměří bude dodržovat, pokud bude „vzájemně respektováno“ i ze strany Ukrajiny.
Nešlo přitom o první náhlý pokus o příměří. Podobná snaha o klid zbraní během pravoslavných Vánoc v lednu 2023 selhala, když se obě strany nedohodly na podmínkách.
Na Putinovo oznámení reagovalo také britské ministerstvo zahraničí: „Nastal čas, aby Putin skutečně ukázal, že to s mírem myslí vážně – tím, že ukončí svou hroznou invazi a zaváže se k plnému příměří, jak požaduje ukrajinská vláda – ne jen ke jednodenní velikonoční pauze.“
Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu 24. února 2022. Odhaduje se, že během konfliktu zahynuly nebo byly zraněny stovky tisíc lidí – převážně vojáků na obou stranách.
Spojené státy se snaží prostřednictvím přímých rozhovorů s Moskvou válku ukončit, ale dosud nedosáhly výrazného pokroku. Moskva minulý měsíc odmítla návrh na plné příměří, na kterém se předtím shodly USA a Ukrajina.
Současný prezident USA Donald Trump v pátek prohlásil, že Washington si „dá pauzu“ od snahy zprostředkovat další rozhovory, pokud nedojde k rychlému posunu. „Musíme během několika dnů zjistit, jestli je to vůbec možné. Pokud ne, půjdeme dál,“ varoval prezident.
Tato slova podpořil i ministr zahraničí Marco Rubio, který řekl, že USA „nebudou pokračovat v této snaze týdny a měsíce“, protože mají „jiné priority“.
Jedna z nejbolestnějších tragédií dosavadního konfliktu v Pásmu Gazy se odehrála před několika dny, kdy izraelské letectvo zasáhlo dům dětské lékařky Alaa al-Najjar v Khan Yúnis. Při útoku přišlo o život devět z jejích deseti dětí, její manžel utrpěl těžká zranění. Jediným přeživším z dětí je jedenáctiletý Adam. Alaa přežila pouze proto, že v době útoku zachraňovala životy v nemocnici.
Elon Musk, šéf firem Tesla a SpaceX, nedávno stáhl několik výrazných příspěvků z platformy X (dříve Twitter), které byly součástí jeho veřejné výměny názorů s prezidentem Donaldem Trumpem. Podle informací televize CNN šlo mimo jiné o tvrzení, že Trump figuruje v „Epsteinových spisech“, o výzvu k jeho odvolání a nahrazení viceprezidentem JD Vancem či o hrozbu, že bude pozastaven provoz kosmické lodi Dragon.
Ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek učinil další zásadní krok ve své politické kariéře. Poté, co rezignoval na ministerský post kvůli podezřelému daru v podobě bitcoinů, nyní oznámil, že si pozastavuje členství v ODS. Zároveň se rozhodl odstoupit z jihomoravské kandidátky koalice Spolu pro nadcházející volby a vzdal se také funkce předsedy krajského sdružení ODS.
V době, kdy si většina lidí oddechla, že éra covidu-19 je u konce, se objevuje nová varianta viru, která znovu přitahuje pozornost lékařů. Podle britské zdravotní agentury UKHSA se napříč světem objevuje nová subvarianta viru s označením NB.1.8.1, známá také pod přezdívkou Nimbus. Přestože zatím nejde o důvod k panice, lékaři upozorňují, že by lidé měli být opatrní – varianta se totiž rychle šíří a má odlišné příznaky oproti předchozím.
Změny klimatu mají čím dál citelnější dopady na pěstitele kávy po celém světě. Nejen že ztěžují sklizeň a snižují kvalitu úrody, ale zároveň vytvářejí hlubší závislost drobných farmářů na humanitární pomoci. V rozhovoru pro nizozemský deník Het Financieele Dagblad se o těchto problémech podělili Harm Goossens, člen vedení Nizozemského Červeného kříže, a Meine van der Graaf, manažer dopadu u udržitelné nizozemské značky kávy Wakuli.
Evropští ministři obrany členských států NATO se ve dnech 4.–5. června sešli v Bruselu na posledním jednání před nadcházejícím aliančním summitem v Haagu (21.–22. června). Hlavním bodem programu bylo schválení nových cílů vojenských schopností, které by měly posílit obranu a odstrašení zejména vůči Rusku. Jednání se uskutečnilo v atmosféře nejistoty — jak kvůli pokračující válce na Ukrajině, tak kvůli změnám v přístupu administrativy prezidenta Trumpa k evropským spojencům.
Německo v posledních dnech zintenzivnilo varování před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. Podle šéfky spolkového úřadu pro vojenské zásobování Annette Lehnigk-Emden má německá armáda pouhé tři roky na to, aby se připravila na případný útok, který by mohl přijít nejpozději v roce 2029.
Dva roky po výbuchu Kachovské přehrady čelí Ukrajina ekologické hrozbě, která dalece přesahuje hranice jejího území. Toxické sedimenty v bývalém dně nádrže ohrožují nejen ukrajinskou přírodu, ale kontaminují i Černé moře, odkud proudí k pobřeží Rumunska, Bulharska či Turecka. Rusko odpálilo ekologickou bombu, která zasahuje i jeho vlastní území. Příroda sice bojuje o návrat, toxické sloučeniny ale jen tak neodplaví.
Jedenáctiměsíční Jack je jedním z pouhých 16 dětí na světě, které trpí extrémně vzácným genetickým onemocněním, natolik neobvyklým, že doposud ani nemá jméno. Kvůli mutaci genu PPFIBP1 je nevidomý, trpí častými záchvaty a lékaři předpokládají, že nikdy nebude chodit ani mluvit. Podle odborníků je jeho stav život limitující.
Bývalý kalifornský guvernér a hollywoodská hvězda Arnold Schwarzenegger vyzval ekologické aktivisty a odborníky na životní prostředí, aby se nenechali paralyzovat zklamáním ze současné environmentální politiky prezidenta Donalda Trumpa. Místo stížností by podle něj měli začít jednat a hledat řešení na lokální úrovni.
Planeta K2-18b, vzdálená 124 světelných let, se v posledních týdnech dostala do centra pozornosti světových vědců. V dubnu vyvolal rozruch objev dvou molekul – dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu (DMDS) – v její atmosféře. Na Zemi tyto sloučeniny produkují převážně živé organismy, což vedlo k domněnkám, že se může jednat o první skutečně věrohodný náznak života mimo naši planetu. Jenže několik nových studií teď tyto závěry zpochybňuje.
Jeden z průkopníků umělé inteligence, profesor Yoshua Bengio, se obává, že současný vývoj AI směřuje k nebezpečným důsledkům. Proto spustil nový projekt, který má přinést zásadní změnu: vytvořit „čestnou“ a bezpečnější alternativu ke stávajícím systémům. Učinil tak ve chvíli, kdy FBI oznámila, že pachatelé nedávného bombového útoku na kliniku v Kalifornii použili k získání návodu na výrobu výbušniny právě AI.