Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Rusko, že se snaží vytvořit pouze zdání příměří, zatímco jeho jednotky pokračují v útocích na několika místech Ukrajiny. Podle prezidenta Kyjeva došlo během prvních šesti hodin takzvaného velikonočního příměří ke 387 ostřelováním, 19 útokům a 290 případům nasazení dronů. Zatím nejsou hlášeny žádné oběti.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil zastavení všech vojenských aktivit od soboty 18:00 moskevského času (16:00 SELČ) do půlnoci neděle. Ukrajinská strana uvedla, že příměří rovněž dodrží.
Zpravodaj BBC z Ukrajiny uvádí, že situace na frontových liniích byla skutečně tišší, ačkoliv vzhledem k tomu, že Putin příměří oznámil jen pár minut před jeho začátkem, úplné přerušení bojů nebylo reálné. Přesto bylo v sobotu o půlnoci neobvykle ticho – ruské drony ani stíhačky nebyly zaznamenány. Výjimkou bylo jen hlášení o ruské lodi s raketovými systémy, která byla vyslána do Černého moře.
V přístavním městě Oděsa, kde ještě v noci z pátku na sobotu duněla protiletecká obrana kvůli útokům z Krymu, panovalo v sobotu ticho. V neděli ráno Zelenskyj uvedl, že Moskva se snaží vytvořit celkový dojem příměří, ale v určitých oblastech nadále podniká ofenzivy a způsobuje škody. „Naši vojáci reagují přesně tak, jak si nepřítel zaslouží – podle konkrétní bojové situace,“ řekl ukrajinský prezident.
Již v sobotu večer Zelenskyj prohlásil, že pokud by Rusko bylo skutečně připraveno dodržet úplné a bezpodmínečné příměří, Ukrajina by jednala stejně. „Naše kroky jsou a budou symetrické. Návrh na 30denní úplné a bezpodmínečné příměří zůstává na stole – odpověď musí přijít z Moskvy,“ napsal Zelenskyj na síti X.
Dále dodal, že Ukrajina je připravena prodloužit klid zbraní i po 20. dubnu, což zjevně odkazuje na dřívější návrh Spojených států na měsíční příměří, se kterým Kyjev už dříve souhlasil. Zdá se, že obě strany – Moskva i Kyjev – se nyní snaží ukázat Washingtonu svou údajnou ochotu k míru. Otázkou však zůstává, zda Kreml přijme nabídku prodloužit klid zbraní ze 30 hodin na 30 dnů – krok, který by mohl být zásadní pro jakoukoli mírovou cestu.
Většina Ukrajinců je však skeptická a nevěří, že by se to mohlo reálně uskutečnit.
Putin oznámil velikonoční příměří během setkání s náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem. „Na základě humanitárních důvodů ruská strana oznamuje velikonoční příměří. Nařizuji zastavení všech vojenských činností po tuto dobu,“ prohlásil Putin a dodal, že očekává, že Ukrajina bude postupovat stejně. Zároveň ruské síly měly být připraveny čelit „porušení příměří a provokacím ze strany nepřítele“.
Ruské ministerstvo obrany prohlásilo, že příměří bude dodržovat, pokud bude „vzájemně respektováno“ i ze strany Ukrajiny.
Nešlo přitom o první náhlý pokus o příměří. Podobná snaha o klid zbraní během pravoslavných Vánoc v lednu 2023 selhala, když se obě strany nedohodly na podmínkách.
Na Putinovo oznámení reagovalo také britské ministerstvo zahraničí: „Nastal čas, aby Putin skutečně ukázal, že to s mírem myslí vážně – tím, že ukončí svou hroznou invazi a zaváže se k plnému příměří, jak požaduje ukrajinská vláda – ne jen ke jednodenní velikonoční pauze.“
Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu 24. února 2022. Odhaduje se, že během konfliktu zahynuly nebo byly zraněny stovky tisíc lidí – převážně vojáků na obou stranách.
Spojené státy se snaží prostřednictvím přímých rozhovorů s Moskvou válku ukončit, ale dosud nedosáhly výrazného pokroku. Moskva minulý měsíc odmítla návrh na plné příměří, na kterém se předtím shodly USA a Ukrajina.
Současný prezident USA Donald Trump v pátek prohlásil, že Washington si „dá pauzu“ od snahy zprostředkovat další rozhovory, pokud nedojde k rychlému posunu. „Musíme během několika dnů zjistit, jestli je to vůbec možné. Pokud ne, půjdeme dál,“ varoval prezident.
Tato slova podpořil i ministr zahraničí Marco Rubio, který řekl, že USA „nebudou pokračovat v této snaze týdny a měsíce“, protože mají „jiné priority“.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.