Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Rusko, že se snaží vytvořit pouze zdání příměří, zatímco jeho jednotky pokračují v útocích na několika místech Ukrajiny. Podle prezidenta Kyjeva došlo během prvních šesti hodin takzvaného velikonočního příměří ke 387 ostřelováním, 19 útokům a 290 případům nasazení dronů. Zatím nejsou hlášeny žádné oběti.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil zastavení všech vojenských aktivit od soboty 18:00 moskevského času (16:00 SELČ) do půlnoci neděle. Ukrajinská strana uvedla, že příměří rovněž dodrží.
Zpravodaj BBC z Ukrajiny uvádí, že situace na frontových liniích byla skutečně tišší, ačkoliv vzhledem k tomu, že Putin příměří oznámil jen pár minut před jeho začátkem, úplné přerušení bojů nebylo reálné. Přesto bylo v sobotu o půlnoci neobvykle ticho – ruské drony ani stíhačky nebyly zaznamenány. Výjimkou bylo jen hlášení o ruské lodi s raketovými systémy, která byla vyslána do Černého moře.
V přístavním městě Oděsa, kde ještě v noci z pátku na sobotu duněla protiletecká obrana kvůli útokům z Krymu, panovalo v sobotu ticho. V neděli ráno Zelenskyj uvedl, že Moskva se snaží vytvořit celkový dojem příměří, ale v určitých oblastech nadále podniká ofenzivy a způsobuje škody. „Naši vojáci reagují přesně tak, jak si nepřítel zaslouží – podle konkrétní bojové situace,“ řekl ukrajinský prezident.
Již v sobotu večer Zelenskyj prohlásil, že pokud by Rusko bylo skutečně připraveno dodržet úplné a bezpodmínečné příměří, Ukrajina by jednala stejně. „Naše kroky jsou a budou symetrické. Návrh na 30denní úplné a bezpodmínečné příměří zůstává na stole – odpověď musí přijít z Moskvy,“ napsal Zelenskyj na síti X.
Dále dodal, že Ukrajina je připravena prodloužit klid zbraní i po 20. dubnu, což zjevně odkazuje na dřívější návrh Spojených států na měsíční příměří, se kterým Kyjev už dříve souhlasil. Zdá se, že obě strany – Moskva i Kyjev – se nyní snaží ukázat Washingtonu svou údajnou ochotu k míru. Otázkou však zůstává, zda Kreml přijme nabídku prodloužit klid zbraní ze 30 hodin na 30 dnů – krok, který by mohl být zásadní pro jakoukoli mírovou cestu.
Většina Ukrajinců je však skeptická a nevěří, že by se to mohlo reálně uskutečnit.
Putin oznámil velikonoční příměří během setkání s náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem. „Na základě humanitárních důvodů ruská strana oznamuje velikonoční příměří. Nařizuji zastavení všech vojenských činností po tuto dobu,“ prohlásil Putin a dodal, že očekává, že Ukrajina bude postupovat stejně. Zároveň ruské síly měly být připraveny čelit „porušení příměří a provokacím ze strany nepřítele“.
Ruské ministerstvo obrany prohlásilo, že příměří bude dodržovat, pokud bude „vzájemně respektováno“ i ze strany Ukrajiny.
Nešlo přitom o první náhlý pokus o příměří. Podobná snaha o klid zbraní během pravoslavných Vánoc v lednu 2023 selhala, když se obě strany nedohodly na podmínkách.
Na Putinovo oznámení reagovalo také britské ministerstvo zahraničí: „Nastal čas, aby Putin skutečně ukázal, že to s mírem myslí vážně – tím, že ukončí svou hroznou invazi a zaváže se k plnému příměří, jak požaduje ukrajinská vláda – ne jen ke jednodenní velikonoční pauze.“
Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu 24. února 2022. Odhaduje se, že během konfliktu zahynuly nebo byly zraněny stovky tisíc lidí – převážně vojáků na obou stranách.
Spojené státy se snaží prostřednictvím přímých rozhovorů s Moskvou válku ukončit, ale dosud nedosáhly výrazného pokroku. Moskva minulý měsíc odmítla návrh na plné příměří, na kterém se předtím shodly USA a Ukrajina.
Současný prezident USA Donald Trump v pátek prohlásil, že Washington si „dá pauzu“ od snahy zprostředkovat další rozhovory, pokud nedojde k rychlému posunu. „Musíme během několika dnů zjistit, jestli je to vůbec možné. Pokud ne, půjdeme dál,“ varoval prezident.
Tato slova podpořil i ministr zahraničí Marco Rubio, který řekl, že USA „nebudou pokračovat v této snaze týdny a měsíce“, protože mají „jiné priority“.
Americká jednotka námořní pěchoty Navy Seals zabila několik severokorejských civilistů během nezdařené tajné mise, při níž měla umístit odposlouchávací zařízení. Podle informací listu New York Times operaci schválil tehdejší prezident Donald Trump v roce 2019, v době, kdy probíhala diplomatická jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Izraelská armáda se chystá na rozsáhlý útok na Gazu. Po téměř dvou letech konfliktu však čelí náročné situaci, kterou komplikuje vyčerpanost, klesající motivace a nedostatek vojáků, uvádí CNN.
Navzdory tomu, že se nezdá, že by v dohledné době mělo dojít k mírové dohodě o ukončení bojů na Ukrajině, je čím dál zjevnější, že trvalý mír je ještě hůře dosažitelný. Hlavním sporným bodem jakéhokoli jednání bude budoucí bezpečnost Ukrajiny.
Na obrovské vojenské přehlídce v Číně se objevil nový a důležitý vojenský prvek, na který upozornili experti z webu Defense one. Jde o rostoucí ekosystém menších a flexibilních firem, které vyvíjejí umělou inteligenci s duálním využitím, a spolupracují s čínskou armádou.
Znečištění ovzduší může být příčinou zhoubné formy demence. Nejnovější výzkumy naznačují, že částice ve vzduchu způsobují vznik toxických shluků bílkovin v mozku, které jsou charakteristickým znakem Lewyho demence.
Ruský prezident Vladimir Putin se nedávno v Pekingu sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským lídrem Kim Čong-unem. Během vojenské přehlídky se oba autokraté v soukromém rozhovoru dotkli tématu, jak dlouho by ještě mohli zůstat u moci. Zachycený rozhovor odhalil Putinovy myšlenky na nesmrtelnost.
Evropské země, které sousedí s Ruskem, by se měly připravit na možnost, že by Washington mohl snížit počet svých vojáků v dané oblasti. Měly by proto navýšit své vlastní vojenské kapacity, řekl v rozhovoru pro Politico estonský prezident Alar Karis.
Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že jakékoli západní jednotky, které by byly rozmístěny na Ukrajině, by se staly „legitimním“ cílem pro moskevskou armádu.
Volný obchod je ideál, který nikdy neexistoval v čisté podobě. Globální obchodní systém, který vzešel z popela druhé světové války, měl za cíl snižovat obchodní bariéry a zároveň chránit národní suverenitu. Jeho základy byly položeny v roce 1947 Všeobecnou dohodou o clech a obchodu (GATT) a v roce 1995 došlo k založení Světové obchodní organizace (WTO).
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Ekvádoru pronesl, že pokud to bude nutné, Spojené státy „vyhodí do povětří“ zahraniční zločinecké skupiny.
V případu smrti slavného herce Matthewa Perryho je známá jako "ketaminová královna". Dvaačtyřicetiletá Jasveen Sanghová se podle BBC přiznala k tomu, že prodala drogy, které ve výsledku připravily hvězdu legendárního sitcomu Přátelé o život. Sanghová je obviněna z celkem pěti trestných činů.
Není už žádným tajemstvím, že je Veronika Žilková - ačkoliv tvrdila, že si s muži nějaký čas nebude nic začínat - opět zadaná. Ví se také, kdo je jejím novým objevem. Scénárista Ivan Hubač se tentokrát objevil na veřejnosti bez své partnerky, ale řeč na ni samozřejmě přišla.