Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Rusko, že se snaží vytvořit pouze zdání příměří, zatímco jeho jednotky pokračují v útocích na několika místech Ukrajiny. Podle prezidenta Kyjeva došlo během prvních šesti hodin takzvaného velikonočního příměří ke 387 ostřelováním, 19 útokům a 290 případům nasazení dronů. Zatím nejsou hlášeny žádné oběti.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil zastavení všech vojenských aktivit od soboty 18:00 moskevského času (16:00 SELČ) do půlnoci neděle. Ukrajinská strana uvedla, že příměří rovněž dodrží.
Zpravodaj BBC z Ukrajiny uvádí, že situace na frontových liniích byla skutečně tišší, ačkoliv vzhledem k tomu, že Putin příměří oznámil jen pár minut před jeho začátkem, úplné přerušení bojů nebylo reálné. Přesto bylo v sobotu o půlnoci neobvykle ticho – ruské drony ani stíhačky nebyly zaznamenány. Výjimkou bylo jen hlášení o ruské lodi s raketovými systémy, která byla vyslána do Černého moře.
V přístavním městě Oděsa, kde ještě v noci z pátku na sobotu duněla protiletecká obrana kvůli útokům z Krymu, panovalo v sobotu ticho. V neděli ráno Zelenskyj uvedl, že Moskva se snaží vytvořit celkový dojem příměří, ale v určitých oblastech nadále podniká ofenzivy a způsobuje škody. „Naši vojáci reagují přesně tak, jak si nepřítel zaslouží – podle konkrétní bojové situace,“ řekl ukrajinský prezident.
Již v sobotu večer Zelenskyj prohlásil, že pokud by Rusko bylo skutečně připraveno dodržet úplné a bezpodmínečné příměří, Ukrajina by jednala stejně. „Naše kroky jsou a budou symetrické. Návrh na 30denní úplné a bezpodmínečné příměří zůstává na stole – odpověď musí přijít z Moskvy,“ napsal Zelenskyj na síti X.
Dále dodal, že Ukrajina je připravena prodloužit klid zbraní i po 20. dubnu, což zjevně odkazuje na dřívější návrh Spojených států na měsíční příměří, se kterým Kyjev už dříve souhlasil. Zdá se, že obě strany – Moskva i Kyjev – se nyní snaží ukázat Washingtonu svou údajnou ochotu k míru. Otázkou však zůstává, zda Kreml přijme nabídku prodloužit klid zbraní ze 30 hodin na 30 dnů – krok, který by mohl být zásadní pro jakoukoli mírovou cestu.
Většina Ukrajinců je však skeptická a nevěří, že by se to mohlo reálně uskutečnit.
Putin oznámil velikonoční příměří během setkání s náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem. „Na základě humanitárních důvodů ruská strana oznamuje velikonoční příměří. Nařizuji zastavení všech vojenských činností po tuto dobu,“ prohlásil Putin a dodal, že očekává, že Ukrajina bude postupovat stejně. Zároveň ruské síly měly být připraveny čelit „porušení příměří a provokacím ze strany nepřítele“.
Ruské ministerstvo obrany prohlásilo, že příměří bude dodržovat, pokud bude „vzájemně respektováno“ i ze strany Ukrajiny.
Nešlo přitom o první náhlý pokus o příměří. Podobná snaha o klid zbraní během pravoslavných Vánoc v lednu 2023 selhala, když se obě strany nedohodly na podmínkách.
Na Putinovo oznámení reagovalo také britské ministerstvo zahraničí: „Nastal čas, aby Putin skutečně ukázal, že to s mírem myslí vážně – tím, že ukončí svou hroznou invazi a zaváže se k plnému příměří, jak požaduje ukrajinská vláda – ne jen ke jednodenní velikonoční pauze.“
Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu 24. února 2022. Odhaduje se, že během konfliktu zahynuly nebo byly zraněny stovky tisíc lidí – převážně vojáků na obou stranách.
Spojené státy se snaží prostřednictvím přímých rozhovorů s Moskvou válku ukončit, ale dosud nedosáhly výrazného pokroku. Moskva minulý měsíc odmítla návrh na plné příměří, na kterém se předtím shodly USA a Ukrajina.
Současný prezident USA Donald Trump v pátek prohlásil, že Washington si „dá pauzu“ od snahy zprostředkovat další rozhovory, pokud nedojde k rychlému posunu. „Musíme během několika dnů zjistit, jestli je to vůbec možné. Pokud ne, půjdeme dál,“ varoval prezident.
Tato slova podpořil i ministr zahraničí Marco Rubio, který řekl, že USA „nebudou pokračovat v této snaze týdny a měsíce“, protože mají „jiné priority“.
Smrt papeže Františka zasáhla nejen katolíky po celém světě, ale také mnoho celebrit, které mu vzdaly hold na sociálních sítích. Papež, který zemřel v pondělí ráno ve věku 88 let, pouhý den po Velikonoční neděli, zanechal hluboký otisk nejen v náboženském světě, ale i v srdcích lidí mimo církevní kruhy.
Letoun Boeing 737 MAX, původně určený pro čínskou leteckou společnost Xiamen Airlines, přistál v neděli zpět ve Spojených státech, konkrétně v seattleském závodě Boeing Field. Tento krok je přímým důsledkem zhoršujících se obchodních vztahů mezi USA a Čínou, které eskalovaly po rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa dramaticky zvýšit cla na čínské dovozy.
Osmé kolo populární slovenské taneční soutěže Let's Dance přineslo jeden z dosud největších šoků letošní sezony. Soutěž musela opustit herečka a zpěvačka Eva Burešová, která patřila k nejoblíbenějším a nejvýraznějším osobnostem celé show.
V neděli ráno svět obletěla zpráva o smrti papeže Františka, 266. nástupce svatého Petra a první hlavy katolické církve pocházející z Latinské Ameriky. Zemřel ve věku 88 let a podle sdělení zdravotníků papež „odešel pokojně“, bez známek utrpení, přestože zdravotní komplikace, které jej v posledních měsících sužovaly, byly vážné.
Po smrti papeže Františka ve věku 88 let se oči katolického světa upírají k Sixtinské kapli ve Vatikánu. Právě zde, v prostorách zdobených Michelangelovými freskami, začne tajemný a hluboce symbolický proces volby nového papeže – konkláve. Až se z kaple začne valit bílý dým, bude to znamení, že 1,4 miliardy katolíků na celém světě má nového duchovního vůdce.
Vatikán oznámil úmrtí papeže Františka, který dnes v ranních hodinách ve svém sídle zemřel ve věku 88 let. Sdělení přišlo přibližně v 9:45 SELČ, přičemž smrt nastala v 7:35. Pontifik, jenž v posledních týdnech bojoval s vleklými zdravotními problémy, se ještě včera objevil na veřejnosti a udělil velikonoční požehnání věřícím shromážděným na Svatopetrském náměstí. Krátce poté se také osobně setkal s americkým viceprezidentem JD Vancem, který dnes ráno veřejně vyjádřil svou soustrast.
Papež František, hlava katolické církve respektovaná daleko za hranicemi náboženské komunity, zemřel ve věku 88 let. Vatikán podle webu The Guardian oznámil jeho smrt v pondělí 21. dubna 2025 v 7:35 ráno, kdy se podle slov kardinála Kevina Farrella „biskup Říma, František, navrátil do Otcova domu“. Jeho úmrtím začíná období celosvětového smutku a příprav na konkláve, které rozhodne o jeho nástupci.
Český hydrometeorologický ústav dnes vydal první letošní výstrahu na bouřky, která se týká pásu táhnoucího se od jižních Čech přes Vysočinu až k severovýchodu republiky. Přestože se neočekává plošný výskyt bouřek, podmínky pro jejich vznik a organizaci jsou dostatečné na to, aby si situace zasloužila zvýšenou pozornost.
Smrt papeže Františka na Velikonoční pondělí ve věku 88 let uzavřela jednu z nejdramatičtějších kapitol v moderních dějinách katolické církve. Jeho pontifikát, který začal v roce 2013, byl poznamenán nejen reformními snahami, ale i kontroverzemi a ostrými střety uvnitř samotné církve. Přestože si získal srdce milionů věřících, podle webu Politico odchází jako postava, která svou otevřeností a impulzivní povahou často zneklidňovala konzervativce i liberály.
Po smrti papeže se celý svět obrací k Vatikánu, kde se rozbíhá složitý a tradiční proces volby jeho nástupce. Tento obřad nese název konkláve – z latinského cum clave, tedy „uzamčeno klíčem“. Jde o jeden z nejuzavřenějších a nejsymboličtějších volebních procesů na světě, jehož kořeny sahají hluboko do středověku. Přestože se některé formality v průběhu staletí změnily, duch a rituály zůstávají pozoruhodně zachované.
Zpráva o úmrtí papeže Františka zasáhla celý svět a během několika hodin po jejím zveřejnění se objevily reakce nejvýznamnějších státníků i náboženských vůdců. S hlubokou úctou si připomínají osobnost, která se stala symbolem pokory, porozumění a lidskosti ve světě často rozděleném ideologiemi, konflikty i nezájmem o slabé.
Smrt papeže Františka přinesla nejen smutek katolického světa, ale také spuštění detailního a dlouho připravovaného procesu, který následuje po úmrtí hlavy katolické církve. Přestože jsou tyto procedury hluboce zakořeněné v církevní tradici, František ještě za života prosadil řadu změn, které mají celý proces zjednodušit a zbavit ho nadbytečné okázalosti.