Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Svědci a oběti násilných zásahů uvádějí, že bezpečnostní složky použily agens, které byly mnohem toxičtější než běžný slzný plyn. Lidé v davu kolabovali a stěžovali si na příznaky, které neodpovídaly jejich dřívějším zkušenostem. Írán je přitom signatářem Úmluvy o zákazu chemických zbraní (CWC) z roku 1997, ačkoliv jej Spojené státy opakovaně viní z jejího nedodržování.
Vzhledem k rozsahu represí, které si vyžádaly tisíce mrtvých, a historii íránského porušování dohod, vyžadují tato tvrzení nezávislé prověření. Pozornost se upírá především na Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW), která by měla provést důkladné šetření. Informace shromážděné stanicí Iran International a dalšími zdroji totiž vyvolávají vážné obavy o charakteru použitých látek.
Oběti popsaly expozici plynům, které způsobovaly intenzivní pálení očí, kůže a plic. Mezi hlášené příznaky patří akutní respirační tíseň, silný kašel, závratě, ztráta rovnováhy a v některých případech i zvracení nebo vykašlávání krve. Podle svědectví se zápach plynů v některých oblastech podobal čpavku, čističi odpadů nebo dokonce yperitu.
Podle Úmluvy o zákazu chemických zbraní je zakázán vývoj, skladování i použití látek způsobujících smrt či trvalou újmu. Ačkoliv jsou prostředky pro potlačování nepokojů (RCA), jako je slzný plyn, povoleny pro domácí vymáhání práva, tato výjimka se nevztahuje na chemikálie ovlivňující centrální nervový systém nebo způsobující trvalé poškození. Členské státy jsou navíc povinny své zásoby RCA každoročně deklarovat.
Spojené státy od roku 2018 hodnotí Írán jako zemi, která úmluvu nedodržuje kvůli neúplným deklaracím zásob a údajnému vývoji látek působících na centrální nervovou soustavu. V roce 2021 se signatářské státy shodly, že použití aerosolových látek ovlivňujících nervový systém, jako je fentanyl a jeho analogy, je neslučitelné s konvencí. Uniklé dokumenty z roku 2023 navíc naznačovaly výzkum zaměřený na plnění granátů se slzným plynem těmito nebezpečnými látkami.
Pokud teheránský režim skutečně nasadil proti protestujícím chemikálie způsobující dlouhodobé škody, může to být považováno za použití chemických zbraní, a to i v případě, že by tyto látky byly deklarovány jako prostředky k rozhánění davu. Členské státy OPCW by proto měly naléhat na oficiální vyšetřování přímo v Íránu. Spojené státy by mohly tento proces podpořit poskytnutím dostupných důkazů.
K odpovědnosti mohou přispět i samotní demonstranti a zdravotníci tím, že bezpečně uchovají zbytky plynových kanystrů, granátů nebo lékařské záznamy ošetřených osob. Klíčová svědectví by mohli poskytnout také přeběhlíci z režimu nebo lidé v rozhodovacích pozicích, kteří mají přístup k dokumentaci o nasazení těchto prostředků.
Děsivé detaily, které vyplouvají na povrch po lednových událostech, ukazují vládu ochotnou použít extrémní násilí k udržení moci. Teheránský režim se může na chemické zbraně dívat jako na účinný nástroj zastrašování, podobně jako tomu bylo u jeho spojence Bašára al-Asada v Sýrii. Vyšetřování těchto činů je proto nezbytným krokem k vyvození odpovědnosti.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.
Severní mořská cesta, procházející podél severního pobřeží Ruska, se stává klíčovým tranzitním koridorem upevňujícím hospodářské a energetické vazby mezi Moskvou a Pekingem. Přestože je tato drsná trasa po většinu roku pokryta silnou vrstvou ledu a bez doprovodu ledoborců je průjezdná jen během krátkého letního období, proměnila se v rychlou dopravní tepnu pro ruské suroviny. Z analytických dat vyplývá, že mezinárodní tranzit na této trase od počátku ruské invaze na Ukrajinu téměř zcela ovládly obchodní aktivity s Čínou.
Americký prezident Donald Trump čelí narůstajícím komplikacím spojeným s vojenským konfliktem s Íránem, který trvá již šestý měsíc. Rozsáhlé vojenské údery ani ekonomický tlak ze strany Spojených států nedovedly Írán k přijetí amerických požadavků. Teherán navíc nedodržuje ani dojednaná příměří, která pro něj byla výhodná. Místo ústupu dává Írán najevo čím dál větší sebevědomí a zvyšuje své požadavky.
Izraelští vojáci přinutili dvě palestinské rodiny opustit jejich obležené domovy na Západním břehu Jordánu. K tomuto kroku došlo pouze den poté, co vysoce postavený izraelský velitel osobním slibem přislíbil ukončení násilné kampaně izraelských osadníků, jejímž cílem bylo tyto obyvatele z oblasti vyhnat.
Trh s ropou dosud vykazoval neobyčejnou odolnost vůči výkyvům, avšak současný vývoj blízkovýchodního konfliktu představuje největší hrozbu od jeho počátku. Vynalézavá řešení a obcházení krizových oblastí doposud chránily spotřebitele před drastickou inflací a cenovým šokem. Ačkoliv ceny surovin vzrostly, nedosáhly úrovní z roku 2022 ani rekordních hodnot z roku 2008. Sílící napětí v regionu však hrozí prolomením dosavadních zábran a nekontrolovaným růstem cen.
Velkolepě oznámená diplomacie se téměř ze dne na den proměnila v nečekaný chaos. Dlouho připravovaná dohoda o civilní jaderné spolupráci mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií, která byla považována za historický průlom, se necelých čtyřiadvacet hodin po svém slavnostním podpisu ocitla v troskách kvůli zásahu amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Kremelská administrativa připustila nutnost státního zásahu na podporu největšího ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost přišla o desetinu svých skladovacích kapacit a obrovské množství zboží v důsledku intenzivních ukrajinských dronových útoků. Kyjev zasahuje tuto platformu záměrně s odkazem na její klíčovou úlohu při zásobování ruské armády. Moskva již zahájila debatu o formě pomoci, přičemž představitelé sektoru očekávají využití státních bank k udržení operativního chodu podniku.
Rumunská jaderná elektrárna Cernavodă ve čtvrtek dopoledne řízeně odstavila svůj druhý a poslední provozovaný reaktor. Důvodem je rekordně nízká hladina řeky Dunaj, způsobená dlouhotrvajícím suchem a extrémními vlnami veder. Chladicí čerpadla zařízení již neměla k dispozici dostatečné množství vody pro bezpečný chod. K plnému odstavení celého zařízení z důvodu nedostatku vody dochází poprvé po dvaceti třech letech.
Ruská federace výrazně zrychluje budování vlastní nízkooběžné satelitní sítě Rassvet (Úsvit), která má představovat přímou konkurencí pro systém Starlink americké společnosti SpaceX. Před tímto vývojem oficiálně varoval zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky generálmajory Vadym Skibickyj. Podle jeho vyjádření pro Politico postupují práce na ruské satelitní konstelaci podstatně rychlejším tempem, než se původně předpokládalo, což pro Ukrajinu představuje vážné bezpečnostní riziko.