Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Svědci a oběti násilných zásahů uvádějí, že bezpečnostní složky použily agens, které byly mnohem toxičtější než běžný slzný plyn. Lidé v davu kolabovali a stěžovali si na příznaky, které neodpovídaly jejich dřívějším zkušenostem. Írán je přitom signatářem Úmluvy o zákazu chemických zbraní (CWC) z roku 1997, ačkoliv jej Spojené státy opakovaně viní z jejího nedodržování.
Vzhledem k rozsahu represí, které si vyžádaly tisíce mrtvých, a historii íránského porušování dohod, vyžadují tato tvrzení nezávislé prověření. Pozornost se upírá především na Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW), která by měla provést důkladné šetření. Informace shromážděné stanicí Iran International a dalšími zdroji totiž vyvolávají vážné obavy o charakteru použitých látek.
Oběti popsaly expozici plynům, které způsobovaly intenzivní pálení očí, kůže a plic. Mezi hlášené příznaky patří akutní respirační tíseň, silný kašel, závratě, ztráta rovnováhy a v některých případech i zvracení nebo vykašlávání krve. Podle svědectví se zápach plynů v některých oblastech podobal čpavku, čističi odpadů nebo dokonce yperitu.
Podle Úmluvy o zákazu chemických zbraní je zakázán vývoj, skladování i použití látek způsobujících smrt či trvalou újmu. Ačkoliv jsou prostředky pro potlačování nepokojů (RCA), jako je slzný plyn, povoleny pro domácí vymáhání práva, tato výjimka se nevztahuje na chemikálie ovlivňující centrální nervový systém nebo způsobující trvalé poškození. Členské státy jsou navíc povinny své zásoby RCA každoročně deklarovat.
Spojené státy od roku 2018 hodnotí Írán jako zemi, která úmluvu nedodržuje kvůli neúplným deklaracím zásob a údajnému vývoji látek působících na centrální nervovou soustavu. V roce 2021 se signatářské státy shodly, že použití aerosolových látek ovlivňujících nervový systém, jako je fentanyl a jeho analogy, je neslučitelné s konvencí. Uniklé dokumenty z roku 2023 navíc naznačovaly výzkum zaměřený na plnění granátů se slzným plynem těmito nebezpečnými látkami.
Pokud teheránský režim skutečně nasadil proti protestujícím chemikálie způsobující dlouhodobé škody, může to být považováno za použití chemických zbraní, a to i v případě, že by tyto látky byly deklarovány jako prostředky k rozhánění davu. Členské státy OPCW by proto měly naléhat na oficiální vyšetřování přímo v Íránu. Spojené státy by mohly tento proces podpořit poskytnutím dostupných důkazů.
K odpovědnosti mohou přispět i samotní demonstranti a zdravotníci tím, že bezpečně uchovají zbytky plynových kanystrů, granátů nebo lékařské záznamy ošetřených osob. Klíčová svědectví by mohli poskytnout také přeběhlíci z režimu nebo lidé v rozhodovacích pozicích, kteří mají přístup k dokumentaci o nasazení těchto prostředků.
Děsivé detaily, které vyplouvají na povrch po lednových událostech, ukazují vládu ochotnou použít extrémní násilí k udržení moci. Teheránský režim se může na chemické zbraně dívat jako na účinný nástroj zastrašování, podobně jako tomu bylo u jeho spojence Bašára al-Asada v Sýrii. Vyšetřování těchto činů je proto nezbytným krokem k vyvození odpovědnosti.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
Blíží se jedno smutné výročí. V květnu uplyne rok od smrti legendárního herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. Několik měsíců se řešilo dědictví po slavném umělci. Nyní už je rozhodnuto, co komu připadne.
Školáci dnes mají důvod k radosti. Před blížícími se velikonočními prázdninami se totiž dozvěděli, že se jim prodlouží nadcházející letní prázdniny. Potvrdilo to ministerstvo školství.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.