Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Svědci a oběti násilných zásahů uvádějí, že bezpečnostní složky použily agens, které byly mnohem toxičtější než běžný slzný plyn. Lidé v davu kolabovali a stěžovali si na příznaky, které neodpovídaly jejich dřívějším zkušenostem. Írán je přitom signatářem Úmluvy o zákazu chemických zbraní (CWC) z roku 1997, ačkoliv jej Spojené státy opakovaně viní z jejího nedodržování.
Vzhledem k rozsahu represí, které si vyžádaly tisíce mrtvých, a historii íránského porušování dohod, vyžadují tato tvrzení nezávislé prověření. Pozornost se upírá především na Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW), která by měla provést důkladné šetření. Informace shromážděné stanicí Iran International a dalšími zdroji totiž vyvolávají vážné obavy o charakteru použitých látek.
Oběti popsaly expozici plynům, které způsobovaly intenzivní pálení očí, kůže a plic. Mezi hlášené příznaky patří akutní respirační tíseň, silný kašel, závratě, ztráta rovnováhy a v některých případech i zvracení nebo vykašlávání krve. Podle svědectví se zápach plynů v některých oblastech podobal čpavku, čističi odpadů nebo dokonce yperitu.
Podle Úmluvy o zákazu chemických zbraní je zakázán vývoj, skladování i použití látek způsobujících smrt či trvalou újmu. Ačkoliv jsou prostředky pro potlačování nepokojů (RCA), jako je slzný plyn, povoleny pro domácí vymáhání práva, tato výjimka se nevztahuje na chemikálie ovlivňující centrální nervový systém nebo způsobující trvalé poškození. Členské státy jsou navíc povinny své zásoby RCA každoročně deklarovat.
Spojené státy od roku 2018 hodnotí Írán jako zemi, která úmluvu nedodržuje kvůli neúplným deklaracím zásob a údajnému vývoji látek působících na centrální nervovou soustavu. V roce 2021 se signatářské státy shodly, že použití aerosolových látek ovlivňujících nervový systém, jako je fentanyl a jeho analogy, je neslučitelné s konvencí. Uniklé dokumenty z roku 2023 navíc naznačovaly výzkum zaměřený na plnění granátů se slzným plynem těmito nebezpečnými látkami.
Pokud teheránský režim skutečně nasadil proti protestujícím chemikálie způsobující dlouhodobé škody, může to být považováno za použití chemických zbraní, a to i v případě, že by tyto látky byly deklarovány jako prostředky k rozhánění davu. Členské státy OPCW by proto měly naléhat na oficiální vyšetřování přímo v Íránu. Spojené státy by mohly tento proces podpořit poskytnutím dostupných důkazů.
K odpovědnosti mohou přispět i samotní demonstranti a zdravotníci tím, že bezpečně uchovají zbytky plynových kanystrů, granátů nebo lékařské záznamy ošetřených osob. Klíčová svědectví by mohli poskytnout také přeběhlíci z režimu nebo lidé v rozhodovacích pozicích, kteří mají přístup k dokumentaci o nasazení těchto prostředků.
Děsivé detaily, které vyplouvají na povrch po lednových událostech, ukazují vládu ochotnou použít extrémní násilí k udržení moci. Teheránský režim se může na chemické zbraně dívat jako na účinný nástroj zastrašování, podobně jako tomu bylo u jeho spojence Bašára al-Asada v Sýrii. Vyšetřování těchto činů je proto nezbytným krokem k vyvození odpovědnosti.
V kuloárech britského Westminsteru se stává víceméně hotovou věcí, že působení Keira Starmera v čele tamní vlády se pomalu chýlí ke konci. Britská veřejnost si na premiéra udělala jasný názor a momentálně nepatří k jeho příznivcům, což si uvědomují i samotní labourističtí poslanci. Ti se během nedávných volebních kampaní v Anglii, Walesu a Skotsku setkávali na prahu domovů voličů s otevřenou nespokojeností. Situace dostala rychlý spád poté, co Wes Streeting rezignoval na post ministra zdravotnictví a v rezignačním dopise otevřeně zkritizoval Starmera za absenci jasné politické vize.
Německý kancléř Friedrich Merz v pátek prohlásil, že by už mladým lidem nedoporučoval stěhovat se za prací nebo studiem do Spojených států, přičemž poukázal na zhoršující se společenské klima v Americe.
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) získala dokumenty, které naznačují, že Rusko připravuje nové raketové a dronové útoky na Ukrajinu. Tyto údery mají podle ruských plánů směřovat proti takzvaným „centrům rozhodování“, tedy kromě jiného i na prezidentskou kancelář. Na sociální síti X to po setkání s vedením generálního štábu, vojenské i zahraniční rozvědky a bezpečnostní služby SBU oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ženevská mezinárodní čtvrť, která po celá desetiletí platila za pulzující centrum globální diplomacie, v současnosti čelí prudkému útlumu. Náměstí před Palácem národů zeje prázdnotou, konferenční sály utichly a v oknech kanceláří se svítí jen zřídka. Ženeva, která vedle Bruselu či Nairobi patří k několika málo městům na světě, kde mezinárodní organizace tvoří pilíř místní ekonomiky, doplácí na dramatický odklon Spojených států od multilateralismu.
Britský podnikatel v oblasti umělé inteligence Dan Thomson tvrdí, že založil nejmladší mikronárod na světě. Projekt odstartoval v roce 2025, kdy zakoupil tropický ostrov v malebné filipínské provincii Palawan. Ostrov pojmenoval Sensay podle své technologické firmy a prohlásil jej za samostatný stát. Správu tohoto území svěřil do rukou rady složené z botů poháněných umělou inteligencí, kteří jsou naprogramováni podle slavných historických osobností.
Spojené arabské emiráty dokončí do příštího roku stavbu nového ropovodu, který zcela obchází strategický Hormuzský průliv. Cílem tohoto kroku je zabezpečit budoucí export surové ropy před hrozbou přerušení dodávek. Současná blokáda této klíčové námořní trasy, kterou před vypuknutím války v Íránu proudilo 20 procent světové ropy a zkapalněného plynu, trvá již téměř 11 týdnů, což vyhnalo ceny energií po celém světě prudce nahoru a tvrdě zasáhlo ekonomiky států v Perském zálivu.
Dvoudenní ostře sledovaný summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu skončil. Přestože Trump po odletu prohlásil, že dosáhl fantastických a pro obě země skvělých obchodních dohod, konkrétní detaily o tom, na čem se obě supervelmoci skutečně shodly, zatím chybí. Návštěvu doprovázela především vřelá rétorika a symbolika, přičemž Trump označil rozhovory za velmi úspěšné a Si Ťin-pching mluvil o historickém milníku. Bývalý šéf Bílého domu již svého čínského protějška pozval na další schůzku, která by se měla uskutečnit v září ve Washingtonu.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého vůdcovství a bojuje o setrvání v Downing Street. Tlak na jeho osobu se dramaticky zvýšil po katastrofálních výsledcích Labouristické strany v minulých volbách. Vládu již opustili tři její členové, včetně vlivné náměstkyně ministryně vnitra Jess Phillipsové, a desítky vlastních poslanců jej otevřeně vyzývají k rezignaci.
Válka v Íránu dává nový impuls pro užší energetickou spolupráci mezi Spojenými státy, Jižní Koreou a Japonskem. Tyto tři země v současnosti zvažují možnost vytvoření sdílených strategických rezerv ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Ačkoli Washington, Soul a Tokio v posledních letech aktivně diskutovali o propojení svých sil v oblasti jaderné energetiky nebo kritických minerálů, současná krize v Perském zálivu posunula ropný a plynárenský sektor na pozici nejvyšší priority.
Vytápění dřevem vrací do ovzduší obytných oblastí i domácností nebezpečné olovo. Zjistil to systematický výzkum vědců z Massachusettské univerzity v Amherstu (UMass Amherst). Olovo přitom bylo před více než 25 lety celosvětově zakázáno jako aditivum do benzínu, a to kvůli nezvratným důkazům o jeho neurotoxicitě, tedy schopnosti poškozovat nervovou soustavu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v pátek varovala státy před zaváděním benevolentního přístupu k nikotinovým sáčkům po vzoru Švédska. Podle představitelů této organizace by vlády měly odolat tlaku tabákového průmyslu, protože schvalování těchto produktů povede pouze k tomu, že stimulantu propadne mnohem více lidí. Tabákové společnosti podle WHO cílí orální nikotinové výrobky na děti prostřednictvím sladkých příchutí, agresivního marketingu a vlivu influencerů, čímž si vytvářejí novou generaci závislých.
Rozhodnutí amerického ministra obrany Petea Hegsetha na poslední chvíli zrušit plánované nasazení 4 000 vojáků v Polsku zaskočilo personál Pentagonu i evropské spojence. Jde o další příklad náhlého kroku ze strany šéfa resortu obrany, který překvapil obě strany Atlantiku. Podle tří obranných činitelů obeznámených se situací přitom nebylo zcela jasné, proč Hegseth tento příkaz vydal.