Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Svědci a oběti násilných zásahů uvádějí, že bezpečnostní složky použily agens, které byly mnohem toxičtější než běžný slzný plyn. Lidé v davu kolabovali a stěžovali si na příznaky, které neodpovídaly jejich dřívějším zkušenostem. Írán je přitom signatářem Úmluvy o zákazu chemických zbraní (CWC) z roku 1997, ačkoliv jej Spojené státy opakovaně viní z jejího nedodržování.
Vzhledem k rozsahu represí, které si vyžádaly tisíce mrtvých, a historii íránského porušování dohod, vyžadují tato tvrzení nezávislé prověření. Pozornost se upírá především na Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW), která by měla provést důkladné šetření. Informace shromážděné stanicí Iran International a dalšími zdroji totiž vyvolávají vážné obavy o charakteru použitých látek.
Oběti popsaly expozici plynům, které způsobovaly intenzivní pálení očí, kůže a plic. Mezi hlášené příznaky patří akutní respirační tíseň, silný kašel, závratě, ztráta rovnováhy a v některých případech i zvracení nebo vykašlávání krve. Podle svědectví se zápach plynů v některých oblastech podobal čpavku, čističi odpadů nebo dokonce yperitu.
Podle Úmluvy o zákazu chemických zbraní je zakázán vývoj, skladování i použití látek způsobujících smrt či trvalou újmu. Ačkoliv jsou prostředky pro potlačování nepokojů (RCA), jako je slzný plyn, povoleny pro domácí vymáhání práva, tato výjimka se nevztahuje na chemikálie ovlivňující centrální nervový systém nebo způsobující trvalé poškození. Členské státy jsou navíc povinny své zásoby RCA každoročně deklarovat.
Spojené státy od roku 2018 hodnotí Írán jako zemi, která úmluvu nedodržuje kvůli neúplným deklaracím zásob a údajnému vývoji látek působících na centrální nervovou soustavu. V roce 2021 se signatářské státy shodly, že použití aerosolových látek ovlivňujících nervový systém, jako je fentanyl a jeho analogy, je neslučitelné s konvencí. Uniklé dokumenty z roku 2023 navíc naznačovaly výzkum zaměřený na plnění granátů se slzným plynem těmito nebezpečnými látkami.
Pokud teheránský režim skutečně nasadil proti protestujícím chemikálie způsobující dlouhodobé škody, může to být považováno za použití chemických zbraní, a to i v případě, že by tyto látky byly deklarovány jako prostředky k rozhánění davu. Členské státy OPCW by proto měly naléhat na oficiální vyšetřování přímo v Íránu. Spojené státy by mohly tento proces podpořit poskytnutím dostupných důkazů.
K odpovědnosti mohou přispět i samotní demonstranti a zdravotníci tím, že bezpečně uchovají zbytky plynových kanystrů, granátů nebo lékařské záznamy ošetřených osob. Klíčová svědectví by mohli poskytnout také přeběhlíci z režimu nebo lidé v rozhodovacích pozicích, kteří mají přístup k dokumentaci o nasazení těchto prostředků.
Děsivé detaily, které vyplouvají na povrch po lednových událostech, ukazují vládu ochotnou použít extrémní násilí k udržení moci. Teheránský režim se může na chemické zbraně dívat jako na účinný nástroj zastrašování, podobně jako tomu bylo u jeho spojence Bašára al-Asada v Sýrii. Vyšetřování těchto činů je proto nezbytným krokem k vyvození odpovědnosti.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.