Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Svědci a oběti násilných zásahů uvádějí, že bezpečnostní složky použily agens, které byly mnohem toxičtější než běžný slzný plyn. Lidé v davu kolabovali a stěžovali si na příznaky, které neodpovídaly jejich dřívějším zkušenostem. Írán je přitom signatářem Úmluvy o zákazu chemických zbraní (CWC) z roku 1997, ačkoliv jej Spojené státy opakovaně viní z jejího nedodržování.
Vzhledem k rozsahu represí, které si vyžádaly tisíce mrtvých, a historii íránského porušování dohod, vyžadují tato tvrzení nezávislé prověření. Pozornost se upírá především na Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW), která by měla provést důkladné šetření. Informace shromážděné stanicí Iran International a dalšími zdroji totiž vyvolávají vážné obavy o charakteru použitých látek.
Oběti popsaly expozici plynům, které způsobovaly intenzivní pálení očí, kůže a plic. Mezi hlášené příznaky patří akutní respirační tíseň, silný kašel, závratě, ztráta rovnováhy a v některých případech i zvracení nebo vykašlávání krve. Podle svědectví se zápach plynů v některých oblastech podobal čpavku, čističi odpadů nebo dokonce yperitu.
Podle Úmluvy o zákazu chemických zbraní je zakázán vývoj, skladování i použití látek způsobujících smrt či trvalou újmu. Ačkoliv jsou prostředky pro potlačování nepokojů (RCA), jako je slzný plyn, povoleny pro domácí vymáhání práva, tato výjimka se nevztahuje na chemikálie ovlivňující centrální nervový systém nebo způsobující trvalé poškození. Členské státy jsou navíc povinny své zásoby RCA každoročně deklarovat.
Spojené státy od roku 2018 hodnotí Írán jako zemi, která úmluvu nedodržuje kvůli neúplným deklaracím zásob a údajnému vývoji látek působících na centrální nervovou soustavu. V roce 2021 se signatářské státy shodly, že použití aerosolových látek ovlivňujících nervový systém, jako je fentanyl a jeho analogy, je neslučitelné s konvencí. Uniklé dokumenty z roku 2023 navíc naznačovaly výzkum zaměřený na plnění granátů se slzným plynem těmito nebezpečnými látkami.
Pokud teheránský režim skutečně nasadil proti protestujícím chemikálie způsobující dlouhodobé škody, může to být považováno za použití chemických zbraní, a to i v případě, že by tyto látky byly deklarovány jako prostředky k rozhánění davu. Členské státy OPCW by proto měly naléhat na oficiální vyšetřování přímo v Íránu. Spojené státy by mohly tento proces podpořit poskytnutím dostupných důkazů.
K odpovědnosti mohou přispět i samotní demonstranti a zdravotníci tím, že bezpečně uchovají zbytky plynových kanystrů, granátů nebo lékařské záznamy ošetřených osob. Klíčová svědectví by mohli poskytnout také přeběhlíci z režimu nebo lidé v rozhodovacích pozicích, kteří mají přístup k dokumentaci o nasazení těchto prostředků.
Děsivé detaily, které vyplouvají na povrch po lednových událostech, ukazují vládu ochotnou použít extrémní násilí k udržení moci. Teheránský režim se může na chemické zbraně dívat jako na účinný nástroj zastrašování, podobně jako tomu bylo u jeho spojence Bašára al-Asada v Sýrii. Vyšetřování těchto činů je proto nezbytným krokem k vyvození odpovědnosti.
Spojené státy vysílají do katarského Dauhá vysoké představitele s cílem zahájit mírové rozhovory, ačkoli Írán jakákoli plánovaná jednání s americkou stranou popírá. USA budou reprezentovat ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní zmocněnec Steve Witkoff.
Ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie v poslední době vyřadily z provozu 20 až 40 procent jejich kapacity, což v Rusku vyvolává vážný nedostatek pohonných hmot a nutí obyvatele prchat z okupovaného Krymu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil přesvědčení, že Andy Burnham, který by se měl stát příštím britským premiérem, dodrží dlouhodobé závazky země v oblasti obranných výdajů. Rutte během své návštěvy Londýna uvedl, že zbrojení může posílit hospodářský růst.
Ruská armáda pokračuje v pozvolném postupu na východě Ukrajiny v Doněcké oblasti, kde koncentrovala většinu svých jednotek s cílem obklíčit klíčová centra Kosťantynivka a Lyman. Nezávislí experti oslovení stanicí CNN i samotní ukrajinští vojáci nicméně upozorňují, že tvrzení Moskvy o zásadních úspěších jsou nadsazená.
Britské zemědělství prochází po odchodu země z Evropské unie hlubokou krizí. Nové obchodní dohody a ztráta unijních dotací tvrdě dopadají na tamní farmáře, což podle některých z nich může vést až k tomu, že se domácí potraviny stanou v supermarketech luxusním zbožím pro bohaté. Například chovatelka dobytka Liz Websterová z Wiltshire uvádí, že kvůli přílivu levnějšího masa z Austrálie klesla cena za jeden kus jejího hovězího zhruba o 400 liber. Zatímco ceny v obchodech zůstávají stejné, příjmy britských zemědělců prudce klesají a v běžné síti supermarketů nedokážou konkurovat levnému dovozu.
Evropská komise označila současnou vlnu veder, která způsobuje chaos po celém kontinentu, za dramatické varování přírody před změnami klimatického systému. Výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci Teresa Riberová v rozhovoru ostře kritizovala popírače klimatických změn a ty, kteří místo vědců a vlastních občanů naslouchají zájmům fosilního průmyslu.
Globální rozdělení vojenské letecké síly vykazuje obrovské rozdíly mezi několika nejsilnějšími státy a zbytkem světa. Zatímco většina zemí provozuje letectvo pouze pro základní účely, jako je ochrana suverenity, ostraha hranic či záchranné operace, pětice největších letectev disponuje tisíci moderních letounů i rozsáhlou podpůrnou infrastrukturou. Samotné hodnocení letecké síly pouze podle počtu strojů je podle webu National Interest sice komplikované, protože nezohledňuje letadla v zálohách, námořní křídla nebo pokročilý výcvik pilotů, přesto celkový počet aktivních letadel a personálu zůstává hlavním ukazatelem pro případný dlouhodobý konflikt.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy se v úterý v katarském Dauhá sejdou k diplomatickým jednáním s Íránem. Oznámení přichází poté, co Washington potvrdil ochotu obou stran prozatím ustoupit od další vojenské konfrontace a pokračovat v rozhovorech i po uplynulých víkendových úderech.
Ceny leteckého paliva ve světě sice prudce klesají, ale ceny letenek a poplatků pro cestující zůstávají na vysoké úrovni. Aerolinky přitom na začátku letošního roku zdůvodňovaly zdražování právě nutností pokrýt skokový nárůst nákladů na palivo, které po vypuknutí války v Íránu přechodně zdražilo zhruba na dvojnásobek.
První letní úplněk, který je tradičně označován jako jahodový, dosáhne v tomto týdnu extrémní polohy na jihovýchodě. Následně opíše neobvykle nízkou dráhu nad nočním obzorem. Pro lidi na severní polokouli půjde o nejníže položený Měsíc až do roku 2043. Na jižní polokouli naopak obyvatelé zažijí přesně opačný jev.
Nejvyšší soud Spojených států amerických se blíží ke konci svého funkčního období a očekává se, že ještě dnes vydá rozhodnutí v několika zásadních případech. Justice se snaží uzavřít agendu před odchodem na letní přestávku, která obvykle začíná na konci června, avšak k rozhodnutí stále zbývá dvacet kauz. Tento vysoký počet nedořešených případů vyvolává spekulace, že soudci mají oproti běžnému harmonogramu zpoždění. Klíčová část zbývajících sporů se přitom soustředí na rozsáhlé nároky prezidenta Donalda Trumpa ohledně pravomocí hlavy státu.
Rozsáhlý výzkum neziskové organizace International Council on Clean Transportation ukázal, že expozice toxickému znečištění z motorových vozidel zapříčiňuje ve Spojených státech v průměru přibližně pět úmrtí každou hodinu. Jen za rok 2024 bylo zplodinám ze silniční dopravy přičteno více než 41 800 předčasných úmrtí. Analýza, která vyhodnocovala emise z výroby i spotřeby paliv pro automobily, využívala data shromážděná pomocí speciálních senzorů ve spolupráci s britskou nadací Fia Foundation, přičemž zdravotní dopady vědci spočítali na základě zavedených akademických metod.
