Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Evropská komise se obává, že tato nejasnost nejen vyvolává politické spory, ale především ohrožuje samotnou prevenci. Z toho důvodu Brusel připravuje novou legislativu, která má členské země přimět k přesnému rozdělení kompetencí. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti oznámila brzké představení nového rámce pro klimatickou odolnost.
Klíčovým prvkem chystaného návrhu má být stanovení takzvaného vlastnictví rizik, tedy vyjasnění, kdo odpovídá za předcházení, zvládání a předvídání konkrétních dopadů extrémních výkyvů počasí. Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra zdůraznil nutnost mít zcela jasno v tom, na jaké úrovni se mají jednotlivá opatření řešit.
Podle něj je nezbytné přesně určit, zda má daný úkol spadat pod lokální, regionální, národní nebo unijní úroveň. Unijní administrativa přitom zdůrazňuje, že nechce řídit zásahy při katastrofách z Bruselu, neboť samotná reakce na pohromy zůstává v národní kompetenci členských států. Zástupci Komise však trvají na tom, že pravidla pro financování, hašení požárů či péči o zranitelné skupiny musejí mít konkrétního nositele.
Chybějící odpovědnost se v praxi projevuje chaosem při řešení konkrétních mimořádných událostí. Příkladem je nedávný rozsáhlý požár v belgické přírodní rezervaci Hautes Fagnes, který pravděpodobně způsobily jiskry od zemědělské techniky. Belgická federální vláda má na starosti koordinaci národní připravenosti, avšak správa půdy spadá pod regionální úřady, jež vydávají zákaz sečení nejednotně.
V důsledku této roztříštěnosti vyslala valonská regionální agentura na vyschlé území dodavatele sekaček v době největšího sucha. Šéf odboru Komise pro klima Kurt Vandenberghe v reakci na tuto událost uvedl, že belgický případ jasně ukazuje, kolik práce v oblasti stanovení odpovědnosti ještě zbývá.
Podobné problémy s předáváním odpovědnosti se objevily i při jiných tragických událostech v Evropě. Během katastrofálních záplav ve španělské Valencii v roce 2024 poskytly centrální orgány včasná varování, avšak regionální vláda zpozdila odeslání nouzových výstrah obyvatelstvu.
K vzájemnému obviňování mezi místními a regionálními představiteli došlo rovněž při ničivých povodních v německém údolí Ahr v roce 2021. Ředitelka bruselské pobočky analytického střediska E3G Manon Dufourová upozornila, že v současnosti nenese za klimatická rizika na unijní úrovni odpovědnost nikdo. Mnoho úkolů tak padá na města a regiony, které však nemají dostatečné zdroje na jejich zvládání.
Odborníci podle webu Politico navíc upozorňují, že pravidla pro vlastnictví rizik se nesmějí omezovat pouze na viditelné pohromy, jako jsou požáry a povodně. Strategický poradce Theo Cox ze znalostního centra Strategic Climate Risks Initiative poukázal na to, že největší mezery existují u rizik, která řetězově zasahují finanční systémy, dodavatelské řetězce nebo energetické sítě.
Zavedení jasné odpovědnosti podle expertů přináší také otázku právní odpovědnosti a transparentnosti vůči veřejnosti. Vlády mohou mít motivaci se přímému převzetí rizik vyhýbat, protože by tím otevřely dveře případným žalobám ze strany obětí katastrof. Právě proto by nový unijní rámec měl podle odborníků obsahovat i vymáhací mechanismy.
Přijetí nových pravidel tak pravděpodobně vyvolá v hlavních městech členských zemí značné debaty. Vymezení vlastnictví rizik funguje podle klimatických expertů jako určitá společenská smlouva mezi státem a jeho obyvateli. Příkladem je Nizozemsko, kde má stát jasný závazek chránit občany před povodněmi prostřednictvím rozsáhlého systému hrází.
Vzhledem k rostoucí intenzitě klimatických jevů se stávající systémy, které nebyly na takové podmínky dimenzovány, dostávají na hranici svých možností. Experti proto zdůrazňují, že je nutné radikálně přehodnotit nejen samotná adekvátní opatření, ale i celkový způsob řízení a strategie jednotlivých států.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.