Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Souostroví podléhá od roku 1920 mezinárodní smlouvě, která uznává svrchovanost Norska, ale zároveň ostatním signatářským státům garantuje právo na využívání přírodních zdrojů. Sovětský svaz na základě této dohody získal městečko Barentsburg, kde zahájil těžbu uhlí. Smlouva výslovně zakazuje využívání území k válečným účelům včetně budování námořních základen nebo opevnění. Pro Alianci mají Špicberky zásadní strategický význam, neboť v blízkosti leží ruský poloostrov Kola, kde má Moskva umístěnu většinu svých ponorek s jaderným arzenálem.
Napětí v oblasti výrazně vzrostlo po začátku plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu. Ruské úřady v Barentsburgu začaly organizovat přehlídky s vojenskými symboly, zahájily přímé lodní linky z Ruska a založily pobočku Ruské zeměpisné společnosti vedenou bývalým ministrem obrany Sergejem Šojgu. Norské zpravodajské služby varují, že cílem Kremlu je rozšířit prostor pro své působení na Špicberkách prostřednictvím takzvaných provokací v šedé zóně. Spojenecké síly navíc zaznamenaly ruská plavidla při testování tajné zbraně určené k přetínání podmořských kabelů.
Ruská federace navzdory docházejícím zásobám uhlí Barentsburg neopouští a nadále jej finančně podporuje. Podle oficiálních účetních výkazů poskytla Moskva v minulém roce správní společnosti Arktikugol státní dotace ve výši přibližně 1,89 miliardy rublů. Ruský velvyslanec v Norsku Nikolaj Korčunov uvedl, že cílem je transformovat ekonomické aktivity města od těžby uhlí k poskytování služeb. Diplomat zároveň odmítl, že by Moskva zpochybňovala norskou svrchovanost, a obvinil Alianci z militarizace celého baltsko-arktického regionu.
Velitel norského společného ředitelství Rune Andersen zdůraznil, že hlavní prioritou armády zůstává udržení stability a odstrašení. Norská armáda investuje do posílení sledovacích schopností a plánuje v příštím roce vypustit tři nové satelity pro mapování mořských oblastí. Zemi rovněž čeká modernizace námořnictva, v jejímž rámci pořizuje pět protiponorkových fregat z Velké Británie a šest ponorek z Německa. Norské síly navíc prohlubují vojenskou integraci se svými spojenci a provádějí společná cvičení v arktických vodách.
Hlavní norské sídlo na Špicberkách, město Longyearbyen, se potýká se značnou zranitelností vůči případným hybridním útokům. Město spoléhá na pouhé dva podmořské internetové kabely, jedno letiště a naftovou elektrárnu závislou na dovozu paliva. Starosta Terje Aunevik potvrdil, že samospráva zahájila výstavbu nových vodních nádrží a má připravený plán pro rychlou evakuaci obyvatel. Norské úřady se přesto snaží udržet konstruktivní dialog s ruským konzulátem a scházejí se s jeho zástupci čtyřikrát ročně.
Odborníci na bezpečnostní politiku varují před nepředvídatelností ruského vedení a jeho ochotou riskovat. Podle analytiků by Moskva nemusela přistoupit k přímé vojenské okupaci, ale mohla by vyvolat krizovou situaci zahrnující vlastní občany. Takový postup by jí umožnil vyslat na ostrovy záchranné síly bez jednoznačného aktivování článku 5 o společné obraně Aliance. Tento scénář by vystavil Severoatlantickou alianci zkoušce jednoduše tím, že by prověřil vnitřní soudržnost členských států v reakci na incident na odlehlém území.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
