Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Představitelé Íránu navrhli dohodu zaměřenou na opětovné otevření Hormuzského průlivu a obnovení běžné námořní dopravy během jednoho týdne. Tento klíčový námořní uzel má zásadní význam pro globální trh s ropou a jeho blokáda způsobuje značné ekonomické napětí. Íránský návrh byl americké straně předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů na okraji Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Teherán tímto krokem reagoval na snahu o uklidnění situace v regionu.
Výměnou za otevření strategické úžiny požaduje Írán uvolnění svých nezákonně zmrazených finančních prostředků a majetku v zahraničí. Další klíčovou podmínkou íránské strany je možnost volně prodávat vlastní ropu na mezinárodních trzích. Ministr Araghčí v rozhovoru upozornil, že nejde o žádné nové požadavky, ale o závazky z dřívějšího memoranda o porozumění. Tato červnová dohoda o dočasném příměří však tehdy selhala během několika dnů po vzájemných vojenských úderech.
Americký prezident Donald Trump veřejně oznámil, že předložený íránský návrh odmítl. Prohlásil, že Írán se snaží uzavřít dohodu o okamžitém otevření průlivu pouze proto, že ve válečném konfliktu výrazně ztrácí. Šéf íránské diplomacie k tomu podotkl, že Teherán dosud neobdržel žádné oficiální vyrozumění o odmítnutí prostřednictvím dohodnutých zprostředkovatelských kanálů. Arakčí zároveň obvinil Spojené státy, že původní dohodu o příměří v červnu porušily jako první svými leteckými údery.
Vyjádření íránského ministra přišlo v reakci na zprávy deníku Wall Street Journal, podle kterých by Spojené státy mohly obnovit bombardování po amerických kongresových volbách. Araghčí zdůraznil, že Írán se nezajímá o vnitřní americkou politiku ani o nadcházející volby. Pro Teherán jsou podle něj zásadní výhradně jeho vlastní národní zájmy a bezpečnost. Přestože íránská strana nevidí k návratu k diplomacii jasný důvod, nadále se o ni snaží kvůli snaze nevynechat žádnou šanci na mír.
Důvody pro odmítnutí íránského návrhu následně objasnil velvyslanec Spojených států při Organizaci spojených národů Mike Waltz. Pro NBC News uvedl, že Washington nemůže přistoupit na podmínky, které by Teheránu umožnily získat přístup k miliardám dolarů ve zmrazených aktivech. Podle amerického diplomata se jednalo o cynický pokus Íránu předložit nabídku, o které předem věděl, že je pro druhou stranu zcela neakceptovatelná. Uvolnění blokády a zrušení mezinárodních sankcí za těchto podmínek označil za vyloučené.
Americký velvyslanec rovněž zpochybnil, kdo v současnosti Íránu skutečně vládne a rozhoduje o jeho krocích. Poupravil interpretaci událostí tvrzením, že to byl právě Teherán, kdo porušil předchozí dohodu útoky na mezinárodní námořní dopravu. Prezident Trump podle něj nemá důvěru v další íránské sliby poté, co předchozí dohoda před několika měsíci ztroskotala. Waltz zdůraznil, že americký prezident ponechává otevřené všechny možnosti k zajištění bezpečnosti před íránskou jadernou hrozbou.
Sám Donald Trump se začátkem týdne vyjádřil, že zvažuje možnost buď Írán zcela zničit, nebo s ním uzavřít novou dohodu. Americký prezident předpokládá, že k dohodě dojde pravděpodobně hned po nadcházejících amerických volbách. Podle jeho názoru Íránci vyčkávají, jak dopadne hlasování, a teprve poté přistoupí k reálným ústupkům. Trump podotkl, že pro druhou stranu nemá žádný smysl dohodu neuzavřít, protože se nachází v těžké situaci.
Podle průzkumů veřejného mínění mají před nadcházejícími americkými volbami převahu demokraté. Poslední šetření společnosti NBC News ukázalo, že s postupem Donalda Trumpa v íránské krizi souhlasí pouze třicet jedna procent dotázaných obyvatel. Naopak šedesát devět procent respondentů vyjádřilo s kroky amerického prezidenta v tomto válečném konfliktu nesouhlas.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.