Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Představitelé Íránu navrhli dohodu zaměřenou na opětovné otevření Hormuzského průlivu a obnovení běžné námořní dopravy během jednoho týdne. Tento klíčový námořní uzel má zásadní význam pro globální trh s ropou a jeho blokáda způsobuje značné ekonomické napětí. Íránský návrh byl americké straně předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů na okraji Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Teherán tímto krokem reagoval na snahu o uklidnění situace v regionu.
Výměnou za otevření strategické úžiny požaduje Írán uvolnění svých nezákonně zmrazených finančních prostředků a majetku v zahraničí. Další klíčovou podmínkou íránské strany je možnost volně prodávat vlastní ropu na mezinárodních trzích. Ministr Araghčí v rozhovoru upozornil, že nejde o žádné nové požadavky, ale o závazky z dřívějšího memoranda o porozumění. Tato červnová dohoda o dočasném příměří však tehdy selhala během několika dnů po vzájemných vojenských úderech.
Americký prezident Donald Trump veřejně oznámil, že předložený íránský návrh odmítl. Prohlásil, že Írán se snaží uzavřít dohodu o okamžitém otevření průlivu pouze proto, že ve válečném konfliktu výrazně ztrácí. Šéf íránské diplomacie k tomu podotkl, že Teherán dosud neobdržel žádné oficiální vyrozumění o odmítnutí prostřednictvím dohodnutých zprostředkovatelských kanálů. Arakčí zároveň obvinil Spojené státy, že původní dohodu o příměří v červnu porušily jako první svými leteckými údery.
Vyjádření íránského ministra přišlo v reakci na zprávy deníku Wall Street Journal, podle kterých by Spojené státy mohly obnovit bombardování po amerických kongresových volbách. Araghčí zdůraznil, že Írán se nezajímá o vnitřní americkou politiku ani o nadcházející volby. Pro Teherán jsou podle něj zásadní výhradně jeho vlastní národní zájmy a bezpečnost. Přestože íránská strana nevidí k návratu k diplomacii jasný důvod, nadále se o ni snaží kvůli snaze nevynechat žádnou šanci na mír.
Důvody pro odmítnutí íránského návrhu následně objasnil velvyslanec Spojených států při Organizaci spojených národů Mike Waltz. Pro NBC News uvedl, že Washington nemůže přistoupit na podmínky, které by Teheránu umožnily získat přístup k miliardám dolarů ve zmrazených aktivech. Podle amerického diplomata se jednalo o cynický pokus Íránu předložit nabídku, o které předem věděl, že je pro druhou stranu zcela neakceptovatelná. Uvolnění blokády a zrušení mezinárodních sankcí za těchto podmínek označil za vyloučené.
Americký velvyslanec rovněž zpochybnil, kdo v současnosti Íránu skutečně vládne a rozhoduje o jeho krocích. Poupravil interpretaci událostí tvrzením, že to byl právě Teherán, kdo porušil předchozí dohodu útoky na mezinárodní námořní dopravu. Prezident Trump podle něj nemá důvěru v další íránské sliby poté, co předchozí dohoda před několika měsíci ztroskotala. Waltz zdůraznil, že americký prezident ponechává otevřené všechny možnosti k zajištění bezpečnosti před íránskou jadernou hrozbou.
Sám Donald Trump se začátkem týdne vyjádřil, že zvažuje možnost buď Írán zcela zničit, nebo s ním uzavřít novou dohodu. Americký prezident předpokládá, že k dohodě dojde pravděpodobně hned po nadcházejících amerických volbách. Podle jeho názoru Íránci vyčkávají, jak dopadne hlasování, a teprve poté přistoupí k reálným ústupkům. Trump podotkl, že pro druhou stranu nemá žádný smysl dohodu neuzavřít, protože se nachází v těžké situaci.
Podle průzkumů veřejného mínění mají před nadcházejícími americkými volbami převahu demokraté. Poslední šetření společnosti NBC News ukázalo, že s postupem Donalda Trumpa v íránské krizi souhlasí pouze třicet jedna procent dotázaných obyvatel. Naopak šedesát devět procent respondentů vyjádřilo s kroky amerického prezidenta v tomto válečném konfliktu nesouhlas.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.