Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Ředitel technologického giganta v rozhovoru pro stanici CBS News zdůraznil, že obavy z konce světa nemají žádné opodstatnění. Uvedl, že šance na zkázu světa do roku 2030 z důvodu rozvoje umělé inteligence je přesně nulová. Podle něj je zbytečné a neodpovědné vyvolávat ve společnosti strach a šířit podobné zprávy. Huang zároveň zdůraznil, že předpovědi katastrofických událostí tohoto rozsahu nejsou podloženy žádnými vědeckými poznatky.
Vyjádření Jacoba Coxona podpořili také další dva výzkumníci z firmy Anthropic, která vyvíjí model Claude. Tento spor znovu rozpoutal mezinárodní debatu o nebezpečích umělé inteligence a nedostatečném dohledu nad jejím vývojem. Technologické společnosti v současnosti soupeří o to, kdo uvede na trh stále výkonnější a pokročilejší modely. Američtí zákonodárci v této souvislosti kritizují vývojářské firmy za to, že podceňují možná rizika spojená s rychlým pokrokem.
Společnost Anthropic nedávno zveřejnila zprávu o bezpečnostních hrozbách, která odhalila zneužívání jejích systémů. Zpráva detailně popisuje, jak se zločinci, státem podporované skupiny či výrobci špionážního softwaru pokoušeli využít model Claude. Tyto subjekty se snažily technologii zneužít k navrhování raket, bomb nebo k vývoji smrtonosných patogenů. Kromě toho byly zaznamenány i pokusy o využití umělé inteligence ke sledování politických disidentů.
K výzvám k zpomalení vývoje umělé inteligence se připojilo několik významných osobností technologického sektoru. Šéf společnosti Anthropic Dario Amodei, ředitel firmy OpenAI Sam Altman i podnikatel Elon Musk požadují zvolnění tempa výzkumu. Podle nich je potřeba získat více času na nastavení bezpečnostních правил a mechanismů dohledu. Obávají se totiž, že bez dostatečné kontroly může technologie představovat vážnou hrozbu pro společnost.
Naopak Donald Trump jakékoliv obavy z vývoje umělé inteligence odmítá a označuje je za podvod a spiknutí. Podle něj by případné zpomalení výzkumu mohlo poškodit pozici Spojených států. Varoval, že by takový krok mohl poskytnout strategickou výhodu Číně v globálním technologickém závodě. Zpomalení amerických firem by podle něj znamenalo ztrátu vedoucího postavení v klíčovém odvětví.
Americký ministr financí Scott Bessent oznámil, že Spojené státy a Čína dosáhly dohody o vzájemném dialogu. Obě mocnosti se dohodly na vytvoření komunikačního mechanismu zaměřeného na oblast umělé inteligence. Cílem tohoto systému je vzájemně se varovat a pomoci udržet potenciální rizika nového odvětví pod kontrolou. Tento krok má přispět ke snížení napětí a k prevenci nebezpečných incidentů spojených s využitím pokročilých modelů.
Jensen Huang ve svém vystoupení trval na tom, že komerční úspěch jeho firmy je přímo spojen s bezpečným nasazením produktů. Upozornil, že pokud by Nvidia nedbala na bezpečnost, hodnotu společnosti by to zásadně poškodilo. Připomněl, že již v současnosti existují platné zákony upravující kybernetickou bezpečnost i odpovědnost za způsobenou škodu. Katastrofické scénáře by podle něj neměly sloužit jako výmluva k obcházení nebo rušení těchto stávajících právních předpisů.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.