Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Bývalý generální ředitel bezpečnostního institutu RUSI pro web Express upozorňuje, že moskevský vůdce se snaží celý konflikt rozhodnout v nadcházejících šesti měsících. K dosažení tohoto cíle hodlá Kreml výrazně stupňovat své vojenské úsilí a využít k tomu veškeré dostupné prostředky.
Podle profesora Clarka může nová fáze ruské ofenzívy zahrnovat mobilizaci dalších stovek tisíc vojáků. V úvahu přichází také nasazení severokorejských jednotek a zavedení ještě drastičtějších opatření na podporu ruské válečné mašinérie. Moskva plánuje na Ukrajinu vyslat až čtyři sta tisíc dalších mužů, čímž chce zlomit ukrajinský odpor. Klíčovou součástí tohoto plánu je zároveň vyvolat v Evropě takový strach, aby se nepokoušela do tohoto vývoje zasahovat.
Varování před dalším postupem Moskvy přichází v době rostoucích obav z rozšíření ruských aktivit mimo ukrajinské území. Americké zpravodajské služby údajně varovaly evropské vlády před možností, že Rusko vypustí drony typu Gerbera z obchodních lodí ve Středozemním moři. Tyto bezpilotní letouny by mohly cílit na infrastrukturu či letiště ve Španělsku, Francii nebo Itálii. Cílem takových operací má být narušení běžného provozu a vyvolání chaosu v jižním křídle Severoatlantické aliance.
Evropští představitelé rovněž varují, že Moskva stupňuje sabotáže, kybernetické útoky a narušování vzdušného prostoru drony. Všechny tyto hybridní operace mají za cíl zastrašit evropské země a přimět je k omezení pomoci poskytované Kyjevu. Ruská strana veškerá obvinění odmítá a tvrdí, že žádné útoky na členské státy Severoatlantické aliance neplánuje. Přesto napětí v celém regionu v posledních týdnech neustále roste.
Současně se stupňováním tlaku na západní partnera intenzivní útoky pociťují obyvatelé na samotné Ukrajině. Ruská armáda nedávno podnikla masivní raketové a dronové údery na Kyjev a další ukrajinská města. Ruské úřady prohlásily, že tyto údery jsou přímou reakcí na ukrajinské útoky směřované na Moskvu. Zástupci Kremlu zároveň přislíbili, že v odvetných akcích budou v následujícím období pokračovat.
Podle profesora Clarka může Putin kalkulovat s tím, že americký prezident Donald Trump do případného dalšího vyhrocení situace nezasáhne. Britský expert nicméně mírní obavy z toho, že by současný vývoj musel nutně vyústit v nový globální konflikt. Třetí světová válka podle něj nehrozí, avšak vznik širšího evropského konfliktu či vážných vojenských krizí vyloučit nelze. Moskva bude pravděpodobně nadále testovat odhodlání Severoatlantické aliance prostřednictvím incidentů na jejích hranicích.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.