Do ukrajinské metropole dorazili nejvyšší představitelé Francie, Německa, Spojeného království a Polska, aby vyjádřili solidaritu s Ukrajinou a projednali další postup v diplomatickém tlaku na Rusko. Setkali se přímo s prezidentem Volodymyrem Zelenským a společně telefonicky hovořili s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který znovu apeloval na okamžité třicetidenní příměří.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil jednání za „produktivní“ a potvrdil, že Ukrajina i její spojenci jsou připraveni zahájit úplné a bezpodmínečné příměří na souši, ve vzduchu i na moři. Příměří by mohlo vstoupit v platnost už v pondělí. Pokud by jej Moskva přijala a mezinárodní komunita by zajistila důsledné monitorování, mohlo by se podle Kyjeva stát základem pro skutečná mírová jednání.
Americký prezident Trump oznámil svou výzvu už 8. května a varoval, že v případě porušení dohody přijde nová vlna sankcí proti Rusku. K jeho výzvě se připojili i evropští představitelé, včetně Ursuly von der Leyen, která za Evropskou komisi uvedla, že Unie je připravena na „další tvrdé postihy“ v případě, že Kreml dohodu nedodrží.
V Kyjevě se osobně sešli francouzský prezident Emmanuel Macron, nový německý kancléř Friedrich Merz, britský premiér Keir Starmer a polský předseda vlády Donald Tusk. Další státníci, mimo jiné šéfka italské vlády Giorgia Meloni, kanadský premiér Mark Carney či generální tajemník NATO Mark Rutte, se připojili prostřednictvím videokonference.
Jejich společné vystoupení mělo i silný symbolický rozměr – den předtím se totiž v Moskvě konaly oslavy Dne vítězství, na kterých se sešlo více než 20 hlav států, pozvaných prezidentem Vladimirem Putinem.
Západní lídři vyzvali Moskvu, aby přistoupila na úplné příměří, které má podle jejich slov vytvořit prostor pro seriózní jednání o „spravedlivém a trvalém míru“. Odsoudili pokračující útoky ruské armády a vyjádřili plnou podporu územní celistvosti Ukrajiny.
Kreml však návrh okamžitě odmítl. Jeho mluvčí Dmitrij Peskov uvedl, že třicetidenní příměří by prý výhodně posloužilo Kyjevu, a tudíž není v zájmu Ruska. Bývalý prezident a současný místopředseda Rady bezpečnosti Dmitrij Medveděv navíc reagoval výsměchem a prohlásil, že si Evropané „mohou ty své mírové plány strčit někam“.
Zatímco západní představitelé hovořili o příměří, z Ukrajiny přicházely zprávy o dalších útocích. V Sumske oblasti zemřela starší žena, tři další lidé byli zraněni a desítky domů byly poškozeny. V Doněcké oblasti došlo k požáru obytných budov, zraněn byl jeden člověk. A v Chersonu byl civilista zasažen výbušným dronem.
Ruská vláda sice vyhlásila jednostranné příměří na 30 hodin u příležitosti oslav 9. května, podle ukrajinské strany však nebylo dodržováno. Prezident Zelenskyj tyto gesta odmítl jako propagandistická, protože skutečné boje na frontě neustaly.
Mezinárodní „koalice ochotných“, která se v Kyjevě formálně sešla, přislíbila, že bude podporovat případné mírové dohody konkrétními bezpečnostními zárukami – včetně možnosti rozmístění jednotek přímo na ukrajinském území.
Zatím ale není jasné, zda Moskva bude ochotna ustoupit diplomatickému tlaku. Západní spojenci přesto nadále věří, že příměří, i kdyby jen dočasné, může otevřít cestu k delším a stabilnějším mírovým rozhovorům.
Evropští spojenci Spojených států se po začátku roku ocitli v další fázi politické nejistoty, kterou vyvolaly kroky a prohlášení prezidenta Donalda Trumpa. Podle analýz z posledních týdnů se ukazuje, že starý mezinárodní řád definitivně skončil a Evropa se musí připravit na realitu, kde namísto tiché spolupráce nastupuje otevřený odpor a snaha o strategickou autonomii.
Právní bitva o suverenitu státu Minnesota a bezpečnost jejích občanů se v pondělí přesunula do soudní síně, kde se právníci státu snaží zastavit masivní nasazení federálních agentů. Právní zástupce Brian Carter před federální soudkyní Kate Menendezovou argumentoval, že přítomnost zhruba 3 000 agentů Úřadu pro imigraci a cla (ICE) představuje „v podstatě armádu“. Podle Cartera je cílem této operace záměrně vyvolávat napětí prostřednictvím násilného a nezákonného jednání, které narušuje klid v regionu.
Příběh Keňana Stephena Oduora, který se v srpnu loňského roku vydal do Ruska za vidinou práce instalatéra, odhaluje mrazivou realitu náborových metod ruské armády. Namísto slibovaného měsíčního výdělku ve výši 100 000 keňských šilinků (přibližně 16 000 korun) se čtyřiadvacetiletý muž ocitl v Petrohradu, kde mu byly odebrány osobní věci a pod nátlakem podepsal dokumenty v ruštině. Až při vystavování vojenského průkazu mu jeden z přítomných Rusů cynicky vysvětlil, že přicestoval z Nairobi, aby se stal vojákem v probíhající válce na Ukrajině.
Americký prezident Donald Trump v pondělí ráno na své sociální síti Truth Social oznámil, že do Minnesoty vysílá Toma Homana, který v jeho administrativě zastává roli takzvaného hraničního cara. Homan, který se dosud v této oblasti přímo neangažoval, má za úkol podávat prezidentovi přímá hlášení o situaci v Minneapolisu. Trump své rozhodnutí odůvodnil potřebou dohledu nad probíhajícími nepokoji a popsal Homana jako tvrdého, ale spravedlivého profesionála, který má k regionu a tamním lidem dobrý vztah.
Administrativa Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň s cílem eliminovat cizí vliv na západní polokouli, přičemž úder ve Venezuele je vnímán pouze jako začátek širšího úsilí. Ministerstvo zahraničí USA ve svém novém strategickém plánu otevřeně deklaruje prioritu kontroly nad klíčovými body, jako je Panamský průplav. Washington již nehodlá tolerovat, aby cizí protivníci využívali obchod a investice jako zástěrku pro ovládnutí kritické infrastruktury a strategických území v regionu.
Snaha Spojených států o kontrolu nad Grónskem by se měla opírat spíše o diplomatický šarm než o nátlak a hrozby. Podle analýzy Agniy Grigasové pro Atlantic Council není problémem samotný zájem prezidenta Donalda Trumpa o tento strategický ostrov, ale zvolená metodika.
Světové ekonomické fórum ve švýcarském Davosu se stalo dějištěm dvou zásadně odlišných projevů. Kanadský premiér Mark Carney oslovil politické a obchodní špičky v úterý 20. ledna jako zkušený lídr s hlubokou znalostí financí. Ve své řeči mluvil o „trhlině“ v globálním uspořádání a o povinnosti národů spojovat se do koalic pro společný prospěch. Ačkoliv Spojené státy přímo nejmenoval, hovořil o „velmocích“ a „hegemonech“ v souvislosti s tím, že USA již nebudou tvořit pojivo mezinárodních aliancí.
Evropská komise zahájila vyšetřování sociální sítě X Elona Muska kvůli podezření, že její nástroj umělé inteligence Grok byl využíván k vytváření sexuálně explicitních snímků skutečných lidí. Tento krok následuje po podobném oznámení britského regulátora Ofcom z ledna letošního roku. Europoslankyně Regina Dohertyová, zastupující Irsko, uvedla, že Komise posoudí, zda byly tyto zmanipulované snímky zobrazovány uživatelům v rámci Evropské unie.
Špičky čínských ozbrojených sil čelí zásadním změnám v důsledku vyšetřování prvního místopředsedy Ústřední vojenské komise Čang Jou-siaa. Tento generál, který byl dlouhodobě pokládán za nejbližšího vojenského důvěrníka prezidenta Si Ťin-pchinga, je podezřelý z vážného porušení zákona a vnitřní disciplíny. Spolu s ním je prověřován také Liou Čen-li, jenž zastává post náčelníka generálního štábu této komise.
Íránské úřady v neděli odhalily na centrálním teheránském náměstí Enghelab obří billboard s přímým varováním určeným Spojeným státům. Nová nástěnná malba se objevila v době, kdy k regionu míří americká letadlová loď USS Abraham Lincoln v doprovodu dalších válečných plavidel.
Tisíce uniklých dokumentů z mezinárodní policejní organizace Interpol odhalují rozsah, v jakém Rusko zneužívá globální zatykače k pronásledování svých kritiků, opozičních politiků a novinářů v zahraničí. Data, která získala redakce BBC a francouzský investigativní portál Disclose, ukazují, že Moskva využívá systém tzv. červených oznámení (Red Notices) a zatykačů k žádostem o zatčení osob pod záminkou běžné kriminality, ačkoliv jde o politicky motivované případy.
V souvislosti se sobotním úmrtím sedmatřicetiletého zdravotního bratra Alexe Prettiho v Minneapolisu začala administrativa Donalda Trumpa prověřovat veškeré okolnosti zásahu. K tragické střelbě došlo během operace imigračních agentů a jde o druhý podobný případ v krátké době, kdy při střetu s federálními složkami zemřel občan USA. Prezident v rozhovoru pro Wall Street Journal připustil možnost budoucího stažení agentů z města, zatímco ministerstvo vnitřní bezpečnosti nadále trvá na tom, že šlo o nutnou sebeobranu.
