Do ukrajinské metropole dorazili nejvyšší představitelé Francie, Německa, Spojeného království a Polska, aby vyjádřili solidaritu s Ukrajinou a projednali další postup v diplomatickém tlaku na Rusko. Setkali se přímo s prezidentem Volodymyrem Zelenským a společně telefonicky hovořili s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který znovu apeloval na okamžité třicetidenní příměří.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil jednání za „produktivní“ a potvrdil, že Ukrajina i její spojenci jsou připraveni zahájit úplné a bezpodmínečné příměří na souši, ve vzduchu i na moři. Příměří by mohlo vstoupit v platnost už v pondělí. Pokud by jej Moskva přijala a mezinárodní komunita by zajistila důsledné monitorování, mohlo by se podle Kyjeva stát základem pro skutečná mírová jednání.
Americký prezident Trump oznámil svou výzvu už 8. května a varoval, že v případě porušení dohody přijde nová vlna sankcí proti Rusku. K jeho výzvě se připojili i evropští představitelé, včetně Ursuly von der Leyen, která za Evropskou komisi uvedla, že Unie je připravena na „další tvrdé postihy“ v případě, že Kreml dohodu nedodrží.
V Kyjevě se osobně sešli francouzský prezident Emmanuel Macron, nový německý kancléř Friedrich Merz, britský premiér Keir Starmer a polský předseda vlády Donald Tusk. Další státníci, mimo jiné šéfka italské vlády Giorgia Meloni, kanadský premiér Mark Carney či generální tajemník NATO Mark Rutte, se připojili prostřednictvím videokonference.
Jejich společné vystoupení mělo i silný symbolický rozměr – den předtím se totiž v Moskvě konaly oslavy Dne vítězství, na kterých se sešlo více než 20 hlav států, pozvaných prezidentem Vladimirem Putinem.
Západní lídři vyzvali Moskvu, aby přistoupila na úplné příměří, které má podle jejich slov vytvořit prostor pro seriózní jednání o „spravedlivém a trvalém míru“. Odsoudili pokračující útoky ruské armády a vyjádřili plnou podporu územní celistvosti Ukrajiny.
Kreml však návrh okamžitě odmítl. Jeho mluvčí Dmitrij Peskov uvedl, že třicetidenní příměří by prý výhodně posloužilo Kyjevu, a tudíž není v zájmu Ruska. Bývalý prezident a současný místopředseda Rady bezpečnosti Dmitrij Medveděv navíc reagoval výsměchem a prohlásil, že si Evropané „mohou ty své mírové plány strčit někam“.
Zatímco západní představitelé hovořili o příměří, z Ukrajiny přicházely zprávy o dalších útocích. V Sumske oblasti zemřela starší žena, tři další lidé byli zraněni a desítky domů byly poškozeny. V Doněcké oblasti došlo k požáru obytných budov, zraněn byl jeden člověk. A v Chersonu byl civilista zasažen výbušným dronem.
Ruská vláda sice vyhlásila jednostranné příměří na 30 hodin u příležitosti oslav 9. května, podle ukrajinské strany však nebylo dodržováno. Prezident Zelenskyj tyto gesta odmítl jako propagandistická, protože skutečné boje na frontě neustaly.
Mezinárodní „koalice ochotných“, která se v Kyjevě formálně sešla, přislíbila, že bude podporovat případné mírové dohody konkrétními bezpečnostními zárukami – včetně možnosti rozmístění jednotek přímo na ukrajinském území.
Zatím ale není jasné, zda Moskva bude ochotna ustoupit diplomatickému tlaku. Západní spojenci přesto nadále věří, že příměří, i kdyby jen dočasné, může otevřít cestu k delším a stabilnějším mírovým rozhovorům.
Nejen moderátory, ale i porotce si z pravidelných účastníků StarDance oblíbili televizní diváci. Však si vzpomeňte, jak je rozladilo, když Česká televize odstavila populárního Zdeňka Chlopčíka. Teď ale i Tatiana Drexler naznačila, že její pokračování v show není jasné.
Ukrajinou v tomto týdnu otřásl dosud největší korupční skandál za působení prezidenta Volodymyra Zelenského. Ukrajinské protikorupční orgány, konkrétně Národní protikorupční úřad (NABU) a Speciální protikorupční prokuratura (SAP), odhalily v pondělí spiknutí, do kterého jsou údajně zapojeni někteří blízcí spolupracovníci Zelenského. Mělo jít o rozsáhlý plán na zpronevěru zhruba 100 milionů dolarů (asi 2,3 miliardy korun) z ukrajinského energetického sektoru, píše Politico.
Více než 252 Venezuelanů, kteří byli deportováni do Salvadoru v rámci politiky hromadného vyhošťování za administrativy Donalda Trumpa, utrpělo během zadržení systematické a dlouhodobé mučení a zneužívání, včetně sexuálního násilí. Vyplývá to ze zprávy, kterou ve středu společně zveřejnily organizace Human Rights Watch (HRW) a Cristosal, skupina vyšetřující porušování lidských práv ve Střední Americe.
Sněmovna reprezentantů USA se ve středu chystá na klíčové hlasování o balíčku, který by měl ukončit historicky nejdelší shutdown, tedy platební neschopnost federální vlády. Úřadům přestalo financování plynout 1. října a nyní trvá 42. den. Zástupci se vracejí do Washingtonu, aby rozhodli o schválení balíčku, který již prošel Senátem a měl by zajistit financování federálních agentur na dva měsíce.
Všemi milovaná princezna Kate před časem vyděsila Británii i svět, když oznámila, že má rakovinu. Pro tuto chvíli nemoc přemohla, ale rodina si prošla těžkým obdobím. Princ William nyní naznačil, že s dětmi se ohledně diagnózy jednalo narovinu. Na jeho slova upozornila BBC.
Úchvatnou podívanou na nebi nad Českem nabídla již uplynulá noc. Šance na pozorování další polární záře bude i během nadcházející noci. Zásadní ale bude předpověď počasí, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X.
Od pondělí pokračuje Miloš Zeman po operaci tlustého střeva v rekonvalescenci doma. O víkendu by se však měl objevit na veřejnosti na pohřbu kardinála Dominika Duky. Lidem mezitím vysvětlil, v čem přesně spočíval zákrok, jemuž se podrobil.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že cítí „povinnost“ žalovat britskou mediální společnost BBC kvůli způsobu, jakým byla v dokumentárním pořadu Panorama upravena část jeho projevu ze 6. ledna 2021. V rozhovoru pro Fox News uvedl, že jeho projev byl „zmasakrován“ a způsob jeho prezentace „podvedl“ diváky. Jde o první veřejné vyjádření Trumpa od chvíle, kdy jeho právníci zaslali BBC dopis, ve kterém požadují odškodné ve výši jedné miliardy dolarů (přibližně 759 milionů liber), stažení dokumentu a omluvu.
Nová zpráva od organizace Amnesty International, zveřejněná deníkem The Guardian, přináší znepokojivé údaje. Podle ní žije čtvrtina světové populace, tedy potenciálně více než 2 miliardy lidí, v okruhu do pěti kilometrů od funkčních projektů na fosilní paliva. Tato blízkost k ropným, plynovým a uhelným zařízením představuje riziko pro zdraví lidí a kritické ekosystémy. Zpráva, která je první svého druhu, mapuje více než 18 300 aktivních těžebních, zpracovatelských a přepravních míst ve 170 zemích.
V posledních letech se na trhu objevilo několik webových stránek prodávajících ultra-levné zboží, jako jsou Shein, Temu a AliExpress, které zásadně mění online maloobchod. Tento trend je sice částečně vysvětlitelný vysokou inflací, ale hlavním motorem je umělá inteligence (AI), která je jádrem obchodního modelu těchto platforem a pomáhá budovat loajalitu zákazníků. Podle studie BPCE Digital & Payments vzrostl počet platebních karet zaznamenávajících alespoň jednu měsíční transakci na slevových webech mezi prvním čtvrtletím roku 2022 a 2023 o 20 %.
Dvě z nejpopulárnějších čínských seznamovacích aplikací určených pro gaye, Blued a Finka, zmizely z tamních obchodů s aplikacemi. Tento krok vyvolává obavy z dalšího potlačování práv komunity LGBT, která v zemi čelí rostoucím omezením. K úterý byly obě aplikace nedostupné v obchodech Apple a na několika platformách Android.
Každoroční „cirkus“ klimatických jednání OSN, známý jako COP (Konference smluvních stran), je často terčem kritiky. Vzhledem k tomu, že se delegáti scházejí na COP30 v brazilském Belému, se objevují obvyklé stížnosti: summity jsou příliš byrokratické a nedosahují dostatečného pokroku. Po třech desetiletích ročních konferencí globální emise stále rostou, a kritici tvrdí, že proces selhává.
