Do ukrajinské metropole dorazili nejvyšší představitelé Francie, Německa, Spojeného království a Polska, aby vyjádřili solidaritu s Ukrajinou a projednali další postup v diplomatickém tlaku na Rusko. Setkali se přímo s prezidentem Volodymyrem Zelenským a společně telefonicky hovořili s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který znovu apeloval na okamžité třicetidenní příměří.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil jednání za „produktivní“ a potvrdil, že Ukrajina i její spojenci jsou připraveni zahájit úplné a bezpodmínečné příměří na souši, ve vzduchu i na moři. Příměří by mohlo vstoupit v platnost už v pondělí. Pokud by jej Moskva přijala a mezinárodní komunita by zajistila důsledné monitorování, mohlo by se podle Kyjeva stát základem pro skutečná mírová jednání.
Americký prezident Trump oznámil svou výzvu už 8. května a varoval, že v případě porušení dohody přijde nová vlna sankcí proti Rusku. K jeho výzvě se připojili i evropští představitelé, včetně Ursuly von der Leyen, která za Evropskou komisi uvedla, že Unie je připravena na „další tvrdé postihy“ v případě, že Kreml dohodu nedodrží.
V Kyjevě se osobně sešli francouzský prezident Emmanuel Macron, nový německý kancléř Friedrich Merz, britský premiér Keir Starmer a polský předseda vlády Donald Tusk. Další státníci, mimo jiné šéfka italské vlády Giorgia Meloni, kanadský premiér Mark Carney či generální tajemník NATO Mark Rutte, se připojili prostřednictvím videokonference.
Jejich společné vystoupení mělo i silný symbolický rozměr – den předtím se totiž v Moskvě konaly oslavy Dne vítězství, na kterých se sešlo více než 20 hlav států, pozvaných prezidentem Vladimirem Putinem.
Západní lídři vyzvali Moskvu, aby přistoupila na úplné příměří, které má podle jejich slov vytvořit prostor pro seriózní jednání o „spravedlivém a trvalém míru“. Odsoudili pokračující útoky ruské armády a vyjádřili plnou podporu územní celistvosti Ukrajiny.
Kreml však návrh okamžitě odmítl. Jeho mluvčí Dmitrij Peskov uvedl, že třicetidenní příměří by prý výhodně posloužilo Kyjevu, a tudíž není v zájmu Ruska. Bývalý prezident a současný místopředseda Rady bezpečnosti Dmitrij Medveděv navíc reagoval výsměchem a prohlásil, že si Evropané „mohou ty své mírové plány strčit někam“.
Zatímco západní představitelé hovořili o příměří, z Ukrajiny přicházely zprávy o dalších útocích. V Sumske oblasti zemřela starší žena, tři další lidé byli zraněni a desítky domů byly poškozeny. V Doněcké oblasti došlo k požáru obytných budov, zraněn byl jeden člověk. A v Chersonu byl civilista zasažen výbušným dronem.
Ruská vláda sice vyhlásila jednostranné příměří na 30 hodin u příležitosti oslav 9. května, podle ukrajinské strany však nebylo dodržováno. Prezident Zelenskyj tyto gesta odmítl jako propagandistická, protože skutečné boje na frontě neustaly.
Mezinárodní „koalice ochotných“, která se v Kyjevě formálně sešla, přislíbila, že bude podporovat případné mírové dohody konkrétními bezpečnostními zárukami – včetně možnosti rozmístění jednotek přímo na ukrajinském území.
Zatím ale není jasné, zda Moskva bude ochotna ustoupit diplomatickému tlaku. Západní spojenci přesto nadále věří, že příměří, i kdyby jen dočasné, může otevřít cestu k delším a stabilnějším mírovým rozhovorům.
Mezinárodní napětí mezi Washingtonem a evropskými metropolemi sice po částečném ústupu Donalda Trumpa v otázce Grónska polevilo, Evropa se však připravuje na další nepředvídatelné kroky amerického prezidenta. Summit v Bruselu, který se konal tento čtvrtek, se nesl ve znamení úlevy, ale i hlubokého pragmatismu. Lídři EU si uvědomují, že krizová situace kolem arktického ostrova je jen špičkou ledovce v rámci širšího útoku na transatlantické hodnoty a stabilitu.
Donald Trump v těchto dnech na ekonomickém fóru v Davosu oficiálně představil svou novou „Radu pro mír“ (Board of Peace). Tento ambiciózní projekt, který byl původně zamýšlen pro řešení situace v Gaze, nyní podle všeho aspiruje na roli globálního vyjednavače, což vyvolává obavy z odsunutí OSN na druhou kolej.
V Česku byla o uplynulém víkendu zadržena osoba podezřelá z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Informovala o tom policie, realizaci v případu potvrdila i Bezpečnostní informační služba (BIS).
Spor mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem v uplynulých dnech alespoň pro tuto chvíli vyvrcholil. Soud totiž posvětil jejich dohodu ohledně rozdělení péče o Rozárku. O pocity se dělila především influncerka, ale nakonec se ozval i známý podnikatel.
Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody.
Karlos Vémola ve středu sliboval a také doručil první velké vyjádření k ostře sledované kauze, ve které ho vyšetřuje policie. Popsal okamžik zadržení, následnou domovní prohlídku i trable se zdravotními problémy. Došlo dokonce i na slzy.
Britský ministr obrany John Healey dnes potvrdil, že Spojené království převezme „vedoucí roli“ při zajišťování bezpečnosti v Arktidě a na dálném severu v rámci struktur NATO. Toto prohlášení přichází jako přímá reakce na dramatické události posledních čtrnácti dnů, které Healey popsal jako období „tvrdých vyjednávání a neústupné diplomacie“ vyvolané zájmem Donalda Trumpa o Grónsko.
Ukrajinská hlava státu Volodymyr Zelenskyj přednesla v Davosu projev, ve kterém se mísilo rozčarování z postoje unijních lídrů s nadějí vkládanou do čerstvých dohod s Donaldem Trumpem. Svou řeč uvedl netradiční analogií ke známému filmu o časové smyčce, čímž chtěl demonstrovat únavu své země z neustále se opakujících problémů a váhavosti spojenců. Podle něj Ukrajina prožívá nekonečný cyklus agrese, zatímco světoví hráči se točí v kruhu prázdných gest.
V Davosu dnes americký tým představil konkrétní obrysy budoucího uspořádání Pásma Gazy. I přes nadsazenou rétoriku, která doprovází vznik nové „Rady míru“, se zdá, že práce na přechodu k mnohem náročnější druhé fázi příměří pokročila do reálných plánů pro příštích 100 dní.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oznámil, že Moskva je připravena zaplatit miliardu dolarů za členství v nové „Radě míru“ Donalda Trumpa. Má to však háček – peníze chce vzít z ruských aktiv, která Spojené státy zmrazily po invazi na Ukrajinu. Tento návrh hodlá Putin projednat přímo v Moskvě s Trumpovými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, kteří tam dnes dorazili na klíčová jednání.
Slavnostní ceremoniál v Davosu pokračoval vystoupením amerického ministra zahraničí Marca Rubia, který nešetřil chválou na adresu Donalda Trumpa. Rubio označil jeho působení v úřadu za historické a ocenil prezidentovu vizi a odvahu snít o nemožném v souvislosti s konfliktem v Gaze. Podle něj staré instituce, které světu sloužily uplynulých sedmdesát let, nedokázaly tuto krizi vyřešit, což vyžadovalo zcela nový přístup.
Ustanovení nové „Rady míru“ na ekonomickém fóru v Davosu, které mělo být vrcholem diplomatického snažení Donalda Trumpa, doprovázely rozpaky. Očekávání o masivní podpoře se nenaplnila, když se k podpisu dostavilo méně než dvacet delegací z původně avizovaných pětatřiceti. Tato nízká účast v kombinaci s absencí klíčových evropských mocností jen prohloubila viditelnou trhlinu mezi současným Bílým domem a tradičními spojenci v rámci NATO.
