Do ukrajinské metropole dorazili nejvyšší představitelé Francie, Německa, Spojeného království a Polska, aby vyjádřili solidaritu s Ukrajinou a projednali další postup v diplomatickém tlaku na Rusko. Setkali se přímo s prezidentem Volodymyrem Zelenským a společně telefonicky hovořili s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který znovu apeloval na okamžité třicetidenní příměří.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil jednání za „produktivní“ a potvrdil, že Ukrajina i její spojenci jsou připraveni zahájit úplné a bezpodmínečné příměří na souši, ve vzduchu i na moři. Příměří by mohlo vstoupit v platnost už v pondělí. Pokud by jej Moskva přijala a mezinárodní komunita by zajistila důsledné monitorování, mohlo by se podle Kyjeva stát základem pro skutečná mírová jednání.
Americký prezident Trump oznámil svou výzvu už 8. května a varoval, že v případě porušení dohody přijde nová vlna sankcí proti Rusku. K jeho výzvě se připojili i evropští představitelé, včetně Ursuly von der Leyen, která za Evropskou komisi uvedla, že Unie je připravena na „další tvrdé postihy“ v případě, že Kreml dohodu nedodrží.
V Kyjevě se osobně sešli francouzský prezident Emmanuel Macron, nový německý kancléř Friedrich Merz, britský premiér Keir Starmer a polský předseda vlády Donald Tusk. Další státníci, mimo jiné šéfka italské vlády Giorgia Meloni, kanadský premiér Mark Carney či generální tajemník NATO Mark Rutte, se připojili prostřednictvím videokonference.
Jejich společné vystoupení mělo i silný symbolický rozměr – den předtím se totiž v Moskvě konaly oslavy Dne vítězství, na kterých se sešlo více než 20 hlav států, pozvaných prezidentem Vladimirem Putinem.
Západní lídři vyzvali Moskvu, aby přistoupila na úplné příměří, které má podle jejich slov vytvořit prostor pro seriózní jednání o „spravedlivém a trvalém míru“. Odsoudili pokračující útoky ruské armády a vyjádřili plnou podporu územní celistvosti Ukrajiny.
Kreml však návrh okamžitě odmítl. Jeho mluvčí Dmitrij Peskov uvedl, že třicetidenní příměří by prý výhodně posloužilo Kyjevu, a tudíž není v zájmu Ruska. Bývalý prezident a současný místopředseda Rady bezpečnosti Dmitrij Medveděv navíc reagoval výsměchem a prohlásil, že si Evropané „mohou ty své mírové plány strčit někam“.
Zatímco západní představitelé hovořili o příměří, z Ukrajiny přicházely zprávy o dalších útocích. V Sumske oblasti zemřela starší žena, tři další lidé byli zraněni a desítky domů byly poškozeny. V Doněcké oblasti došlo k požáru obytných budov, zraněn byl jeden člověk. A v Chersonu byl civilista zasažen výbušným dronem.
Ruská vláda sice vyhlásila jednostranné příměří na 30 hodin u příležitosti oslav 9. května, podle ukrajinské strany však nebylo dodržováno. Prezident Zelenskyj tyto gesta odmítl jako propagandistická, protože skutečné boje na frontě neustaly.
Mezinárodní „koalice ochotných“, která se v Kyjevě formálně sešla, přislíbila, že bude podporovat případné mírové dohody konkrétními bezpečnostními zárukami – včetně možnosti rozmístění jednotek přímo na ukrajinském území.
Zatím ale není jasné, zda Moskva bude ochotna ustoupit diplomatickému tlaku. Západní spojenci přesto nadále věří, že příměří, i kdyby jen dočasné, může otevřít cestu k delším a stabilnějším mírovým rozhovorům.
Bezpilotní letouny zcela ovládly ukrajinské bojiště a v současnosti způsobují drtivou většinu všech ztrát. Podle čerstvé analýzy lotyšského Úřadu pro ochranu ústavy (SAB) mají drony na svědomí 70 až 80 procent všech mrtvých a zraněných vojáků na obou stranách fronty. Tato technologie tak v účinnosti daleko předstihla klasické dělostřelectvo, tanky i pěchotní zbraně.
V Praze se dnes odpoledne uskutečnila mohutná demonstrace na podporu prezidenta Petra Pavla, kterou zorganizoval spolek Milion chvilek pro demokracii. Účastníci zcela zaplnili Staroměstské náměstí i Václavské náměstí, kam museli pořadatelé akci kvůli obrovskému zájmu veřejnosti rozšířit. Organizátoři hned v úvodu kritizovali hnutí Motoristé sobě s tím, že ačkoliv ve volbách získalo pouze 6,5 procenta hlasů, jeho zástupci se chovají, jako by jim patřila celá země.
Sedmadvacet unijních států definitivně potvrdilo kompletní zákaz dovozu ruského plynu v kapalné i potrubní formě. Podle verdiktu Rady EU skončí import zkapalněného zemního plynu (LNG) k prvnímu lednu 2027. Dodávky skrze plynovody budou pak definitivně zastaveny k 30. září téhož roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že další kolo trilaterálních jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy se uskuteční ve dnech 4. a 5. února v Abú Zabí.
Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí varoval Spojené státy, že jakýkoli vojenský útok na jeho zemi by okamžitě rozpoutal rozsáhlý regionální konflikt. Toto prohlášení přichází v době, kdy USA v blízkosti íránských hranic posilují svou vojenskou přítomnost, včetně nasazení letadlové lodi USS Abraham Lincoln v Arabském moři. Chameneí vzkázal, že Američané si musí být vědomi následků zahájení války, a zdůraznil, že íránský národ se přítomnosti cizích plavidel nezalekne.
Politika kontroly zbraní ve Spojených státech se pod vlivem rétoriky prezidenta Donalda Trumpa ocitla v situaci, kterou analytici i právníci popisují jako „bizarro world“ – tedy jakýsi obrácený, v překladu dokonce bizarní, svět, kde se tradiční politické role zcela promíchaly. Trumpovy nedávné výroky v souvislosti s tragickou střelbou v Minneapolis totiž postavily lobbistické skupiny hájící právo na držení zbraní do defenzivy a vytvořily nečekaná spojenectví napříč politickým spektrem.
Čína vysílá podle expertů Rusku tiché varování v podobě své nové jaderné ponorky typu 096 (třída Tang). Při současném tempu výroby je velmi pravděpodobné, že čínské ponorkové síly v krátké době početně překonají ty ruské, ačkoli jejich skutečná kvalita zůstává předmětem diskusí. Peking se tímto krokem snaží zajistit pozici globální námořní velmoci a posílit svůj jaderný odstrašující arzenál.
Bělorusko se oficiálně připojilo k iniciativě amerického prezidenta Donalda Trumpa s názvem „Rada míru“ (Board of Peace). Tento krok vyvolává značné kontroverze a údiv mezinárodní komunity, zejména kvůli dlouhodobým represím režimu proti opozici a aktivní podpoře ruské invaze na Ukrajinu. Rada ve svém prohlášení na síti X přivítala Minsk jako zakládajícího člena této rozšiřující se mezinárodní organizace.
Oděsa, strategický přístav u Černého moře, se v posledních měsících stala jedním z hlavních terčů ruských útoků. Protože se ruská vojska nedokázala k městu probojovat po souši ani po vodě, zaměřila se na intenzivní ostřelování pomocí raket a bezpilotních letounů. Pro místní obyvatele se tak život změnil v neustálý strach, kdy jsou noční nálety dronů Šáhid prakticky na denním pořádku.
Írán v neděli oznámil, že začíná považovat veškeré armády zemí Evropské unie za teroristické skupiny. Jde o přímou odvetu za dohodu členských států EU z minulého týdne, která na unijní seznam teroristických organizací zařadila íránské revoluční gardy. K tomuto kroku Unie přistoupila kvůli jejich roli při krvavém potlačování celonárodních protestů v zemi.
Výzkumníci ze společnosti Microsoft zveřejnili seznam čtyřiceti profesí, které jsou nejvíce vystaveny vlivu umělé inteligence. Odborníci varují, že tento přehled zdůrazňuje kariérní cesty, které jsou v současnosti v největším ohrožení. Na vrcholu žebříčku se ocitli historici, překladatelé nebo obchodní zástupci, přičemž technologický gigant upozorňuje, že vysoká míra využitelnosti AI nemusí nutně znamenat zánik dané pozice.
Odstavená jaderná elektrárna Černobyl přišla o externí dodávky elektrické energie v době, kdy napříč celou Ukrajinou pokračují rozsáhlé výpadky proudu. Rusko během letošní zimy opakovaně útočilo na energetická zařízení země, zatímco se konflikt blíží ke svému čtvrtému výročí. Přesná příčina tohoto krátkodobého výpadku v Černobylu prozatím nebyla objasněna.