Do ukrajinské metropole dorazili nejvyšší představitelé Francie, Německa, Spojeného království a Polska, aby vyjádřili solidaritu s Ukrajinou a projednali další postup v diplomatickém tlaku na Rusko. Setkali se přímo s prezidentem Volodymyrem Zelenským a společně telefonicky hovořili s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který znovu apeloval na okamžité třicetidenní příměří.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil jednání za „produktivní“ a potvrdil, že Ukrajina i její spojenci jsou připraveni zahájit úplné a bezpodmínečné příměří na souši, ve vzduchu i na moři. Příměří by mohlo vstoupit v platnost už v pondělí. Pokud by jej Moskva přijala a mezinárodní komunita by zajistila důsledné monitorování, mohlo by se podle Kyjeva stát základem pro skutečná mírová jednání.
Americký prezident Trump oznámil svou výzvu už 8. května a varoval, že v případě porušení dohody přijde nová vlna sankcí proti Rusku. K jeho výzvě se připojili i evropští představitelé, včetně Ursuly von der Leyen, která za Evropskou komisi uvedla, že Unie je připravena na „další tvrdé postihy“ v případě, že Kreml dohodu nedodrží.
V Kyjevě se osobně sešli francouzský prezident Emmanuel Macron, nový německý kancléř Friedrich Merz, britský premiér Keir Starmer a polský předseda vlády Donald Tusk. Další státníci, mimo jiné šéfka italské vlády Giorgia Meloni, kanadský premiér Mark Carney či generální tajemník NATO Mark Rutte, se připojili prostřednictvím videokonference.
Jejich společné vystoupení mělo i silný symbolický rozměr – den předtím se totiž v Moskvě konaly oslavy Dne vítězství, na kterých se sešlo více než 20 hlav států, pozvaných prezidentem Vladimirem Putinem.
Západní lídři vyzvali Moskvu, aby přistoupila na úplné příměří, které má podle jejich slov vytvořit prostor pro seriózní jednání o „spravedlivém a trvalém míru“. Odsoudili pokračující útoky ruské armády a vyjádřili plnou podporu územní celistvosti Ukrajiny.
Kreml však návrh okamžitě odmítl. Jeho mluvčí Dmitrij Peskov uvedl, že třicetidenní příměří by prý výhodně posloužilo Kyjevu, a tudíž není v zájmu Ruska. Bývalý prezident a současný místopředseda Rady bezpečnosti Dmitrij Medveděv navíc reagoval výsměchem a prohlásil, že si Evropané „mohou ty své mírové plány strčit někam“.
Zatímco západní představitelé hovořili o příměří, z Ukrajiny přicházely zprávy o dalších útocích. V Sumske oblasti zemřela starší žena, tři další lidé byli zraněni a desítky domů byly poškozeny. V Doněcké oblasti došlo k požáru obytných budov, zraněn byl jeden člověk. A v Chersonu byl civilista zasažen výbušným dronem.
Ruská vláda sice vyhlásila jednostranné příměří na 30 hodin u příležitosti oslav 9. května, podle ukrajinské strany však nebylo dodržováno. Prezident Zelenskyj tyto gesta odmítl jako propagandistická, protože skutečné boje na frontě neustaly.
Mezinárodní „koalice ochotných“, která se v Kyjevě formálně sešla, přislíbila, že bude podporovat případné mírové dohody konkrétními bezpečnostními zárukami – včetně možnosti rozmístění jednotek přímo na ukrajinském území.
Zatím ale není jasné, zda Moskva bude ochotna ustoupit diplomatickému tlaku. Západní spojenci přesto nadále věří, že příměří, i kdyby jen dočasné, může otevřít cestu k delším a stabilnějším mírovým rozhovorům.
V novém televizním dokumentu s názvem „Breaking Ranks: Inside Israel’s War“ popsali vojáci Izraelských obranných sil (IDF) drastické uvolnění právních a etických norem v Pásmu Gazy. Podle jejich svědectví je rozhodování o zabíjení civilistů často ponecháno na libovůli jednotlivých velitelů. Někteří vojáci promluvili veřejně, jiní anonymně, a shodně potvrdili, že oficiální kodex chování vůči civilnímu obyvatelstvu se na místě zcela rozplynul.
Rusko vede proti Západu intenzivní a agresivní válku v takzvané šedé zóně, která se záměrně vyhýbá přímému vojenskému střetu. Hlavním cílem této skryté kampaně je finančně vyčerpat západní státy a podniky. Aktéři napojení na Kreml a státem podporovaní hackeři systematicky útočí na vládní úřady, města a soukromé společnosti, čímž jim způsobují obrovské finanční škody, píše magazín Politico. Tyto cílené akce dramaticky zvyšují náklady na provoz a pojištění, a prodražují tak podnikání v západních zemích.
Na Ukrajině se mezi vojenskými útvary výrazně rozšířil a stal se velmi populárním systém útoků bezpilotními letouny, který je založen na principech známých z počítačových her. Tento systém, který pronikl i do oblastí průzkumu, logistiky a dělostřelectva, odměňuje vojáky body za úspěšné zásahy. Jak potvrdil první místopředseda vlády Mychajlo Fedorov, získané body mohou být následně směněny za nákup další výzbroje v internetovém obchodě.
Evropská unie nápadně chyběla ve skupině 82 zemí, které na úterních klimatických rozhovorech OSN v brazilském Belému volaly po jasném plánu pro opuštění fosilních paliv. Během symbolického momentu v amazonském městě desítky zemí požadovaly stanovení harmonogramu pro přechod od ropy, uhlí a plynu. Tyto paliva, která jsou hlavními hybateli změny klimatu, se tak dostala do popředí procesu OSN, který o nich zřídkakdy jedná přímo.
Řada extrémních meteorologických jevů se stává celosvětově častějšími a intenzivnějšími, přičemž jsou poháněny lidskou činností, jako je například spalování fosilních paliv. Losangeleské požáry z ledna 2025 se staly jednou z finančně nejnáročnějších katastrof spojených s počasím v historii Spojených států. Zde jsou uvedeny čtyři způsoby, jak rostoucí teploty ovlivňují extrémy počasí.
Největší vědecká revize na světě dospěla k závěru, že ultra zpracované potraviny (UPF) jsou spojeny s poškozením každého hlavního orgánového systému v lidském těle. Tyto potraviny představují zásadní hrozbu pro globální zdraví a celkovou pohodu lidstva.
Dodržení tří hlavních klimatických závazků týkajících se obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a metanu by mohlo odvrátit globální oteplení o téměř 1 °C. Analýza zveřejněná na klimatickém summitu COP30 v brazilském Belému naznačuje, že realizace těchto slibů dává světu naději na odvrácení klimatického kolapsu.
Dlouho potlačovaný příběh vztahu Donalda Trumpa a Jeffreyho Epsteina se znovu vrací do centra pozornosti – tentokrát již nikoli jako soubor bulvárních střípků, ale jako symptom prostředí, v němž moc, kapitál a status systematicky zakrývaly rizikové chování. Jak ukazují svědectví žen i rekonstrukce médií, jejich vazba byla součástí uzavřeného ekosystému elit mezi Palm Beach a Manhattanem. A právě tato minulost dnes představuje pro Trumpa zátěž, kterou nelze vyřešit prostým odvedením pozornosti.
Rusko přijalo rozsáhlé právní předpisy, aby posílilo svou domácí obranu proti ukrajinským sabotážním operacím a útokům bezpilotními letouny. Tímto krokem Kreml zřetelně dává najevo, že očekává dlouhodobé pokračování války na Ukrajině. I když Vladimir Putin počítal s invazí, která měla trvat pouhé týdny, již téměř čtyři roky čelí Moskva téměř denním útokům ukrajinských dronů na energetická zařízení. Současně dochází k atentátům na některé vysoce postavené ruské vojenské představitele hluboko na ruském území, což nutí Moskvu řešit zranitelnosti, které dříve považovala za velmi vzdálené od bojiště.
Obě komory Kongresu Spojených států amerických se dohodly, že nařídí Ministerstvu spravedlnosti USA zveřejnit dokumenty týkající se finančníka a usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Snadné schválení tohoto opatření Sněmovnou reprezentantů poměrem hlasů 427 pro a 1 proti, společně s jednomyslným a zrychleným schválením Senátem bez formálního hlasování, rychle posunulo celý proces kupředu. Nyní zákon zamíří k podpisu prezidenta Donalda Trumpa, od něhož se očekává, že ho podepíše a uvede v platnost.
Severní Korea provedla popravu manželského páru, který byl obviněn z arogance a protirepublikového chování po úspěchu jejich soukromého podnikání. Stovky lidí, včetně dětí, byly podle médií údajně donuceny sledovat, jak popravčí četa pár zastřelila na otevřeném prostranství v Pchjongjangu.
Papež Lev XIV. v pondělí varoval, že změna klimatu se zrychluje rychleji než politická vůle a naléhal na světové lídry na konferenci COP30 v brazilském Belému, aby podnikli „konkrétní kroky“. Upozornil, že se rychle uzavírá okno pro udržení oteplování pod hranicí 1,5 °C. Zároveň vyzval k neochvějné globální solidaritě za Pařížskou dohodou.
