Do ukrajinské metropole dorazili nejvyšší představitelé Francie, Německa, Spojeného království a Polska, aby vyjádřili solidaritu s Ukrajinou a projednali další postup v diplomatickém tlaku na Rusko. Setkali se přímo s prezidentem Volodymyrem Zelenským a společně telefonicky hovořili s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který znovu apeloval na okamžité třicetidenní příměří.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil jednání za „produktivní“ a potvrdil, že Ukrajina i její spojenci jsou připraveni zahájit úplné a bezpodmínečné příměří na souši, ve vzduchu i na moři. Příměří by mohlo vstoupit v platnost už v pondělí. Pokud by jej Moskva přijala a mezinárodní komunita by zajistila důsledné monitorování, mohlo by se podle Kyjeva stát základem pro skutečná mírová jednání.
Americký prezident Trump oznámil svou výzvu už 8. května a varoval, že v případě porušení dohody přijde nová vlna sankcí proti Rusku. K jeho výzvě se připojili i evropští představitelé, včetně Ursuly von der Leyen, která za Evropskou komisi uvedla, že Unie je připravena na „další tvrdé postihy“ v případě, že Kreml dohodu nedodrží.
V Kyjevě se osobně sešli francouzský prezident Emmanuel Macron, nový německý kancléř Friedrich Merz, britský premiér Keir Starmer a polský předseda vlády Donald Tusk. Další státníci, mimo jiné šéfka italské vlády Giorgia Meloni, kanadský premiér Mark Carney či generální tajemník NATO Mark Rutte, se připojili prostřednictvím videokonference.
Jejich společné vystoupení mělo i silný symbolický rozměr – den předtím se totiž v Moskvě konaly oslavy Dne vítězství, na kterých se sešlo více než 20 hlav států, pozvaných prezidentem Vladimirem Putinem.
Západní lídři vyzvali Moskvu, aby přistoupila na úplné příměří, které má podle jejich slov vytvořit prostor pro seriózní jednání o „spravedlivém a trvalém míru“. Odsoudili pokračující útoky ruské armády a vyjádřili plnou podporu územní celistvosti Ukrajiny.
Kreml však návrh okamžitě odmítl. Jeho mluvčí Dmitrij Peskov uvedl, že třicetidenní příměří by prý výhodně posloužilo Kyjevu, a tudíž není v zájmu Ruska. Bývalý prezident a současný místopředseda Rady bezpečnosti Dmitrij Medveděv navíc reagoval výsměchem a prohlásil, že si Evropané „mohou ty své mírové plány strčit někam“.
Zatímco západní představitelé hovořili o příměří, z Ukrajiny přicházely zprávy o dalších útocích. V Sumske oblasti zemřela starší žena, tři další lidé byli zraněni a desítky domů byly poškozeny. V Doněcké oblasti došlo k požáru obytných budov, zraněn byl jeden člověk. A v Chersonu byl civilista zasažen výbušným dronem.
Ruská vláda sice vyhlásila jednostranné příměří na 30 hodin u příležitosti oslav 9. května, podle ukrajinské strany však nebylo dodržováno. Prezident Zelenskyj tyto gesta odmítl jako propagandistická, protože skutečné boje na frontě neustaly.
Mezinárodní „koalice ochotných“, která se v Kyjevě formálně sešla, přislíbila, že bude podporovat případné mírové dohody konkrétními bezpečnostními zárukami – včetně možnosti rozmístění jednotek přímo na ukrajinském území.
Zatím ale není jasné, zda Moskva bude ochotna ustoupit diplomatickému tlaku. Západní spojenci přesto nadále věří, že příměří, i kdyby jen dočasné, může otevřít cestu k delším a stabilnějším mírovým rozhovorům.
Donald Trump opět rozvířil debatu o své možné „nesmrtelnosti“ – tentokrát nikoli politické, ale doslova kamenné. Bývalý a současný prezident Spojených států podle svých příznivců znovu usiluje o to, aby se jeho tvář stala pátou ikonou na slavné hoře Mount Rushmore. Odborníci i správci památníku ale varují, že přidat další obličej mezi čtyři prezidenty minulosti není ani technicky možné, ani historicky vhodné.
Český hydrometeorologický ústav v sobotu aktualizoval varování před nebezpečným počasím. Rozšířil výstrahu před zvýšeným rizikem požárů, které se nyní týká i severní části Plzeňského kraje. Zároveň upozorňuje na blížící se tropické teploty, které v neděli zasáhnou východní část republiky, konkrétně Moravu a Slezsko.
Vůdce Čečenska Ramzan Kadyrov už řadu let opakovaně naznačuje, že je připraven odstoupit, přesto však zůstává ve funkci. Naposledy tak učinil letos v květnu, kdy veřejně vyjádřil přání odejít, ovšem s dodatkem, že konečné rozhodnutí náleží „nejvyššímu vrchnímu veliteli“ – tedy Vladimiru Putinovi. Jak ale ukazuje reportáž serveru Kavkaz.Realii, za těmito slovy se skrývá víc než jen politická rutina.
Zatímco na severní polokouli vrcholí léto a lidé se potí v horkých dnech, Země je právě nyní nejvzdálenější od Slunce. Ve čtvrtek v 15:55 východního času dosáhla planeta bodu zvaného afelium – tedy nejvzdálenějšího místa své oběžné dráhy od Slunce. Země je v tomto okamžiku asi o 5 milionů kilometrů dál než v lednu, kdy se nachází v nejbližším bodě, zvaném perihelium.
Na počátku 90. let se skupina osmi lidí uzavřela na dva roky do obrovského skleněného komplexu v arizonské poušti, který obsahoval miniatury různých přírodních prostředí – od deštného pralesa po oceán s korálovým útesem. Experiment s názvem Biosphere 2 měl napodobit podmínky soběstačného života mimo planetu Zemi. Ačkoliv se projekt často označuje za neúspěšný kvůli problémům s kyslíkem a vymíráním hmyzu, dnes se na něj odborníci dívají jako na přelomový a poučný experiment, který mnohé odhalil o křehkosti života na Zemi.
Slavnostní zahájení 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se neslo ve znamení výjimečného okamžiku. Na plátně tu měl světovou premiéru dokument „Musíme to zarámovat!“, který přináší dosud nezveřejněnou osobní výpověď zesnulého prezidenta festivalu Jiřího Bartošky (†78). Intimní snímek, na kterém od roku 2020 pracovali režiséři Milan Kuchynka a Jakub Jurásek, vznikl jako reakce na zrušený pandemický ročník festivalu – a stal se neplánovaným, ale důstojným rozloučením s výraznou osobností české kultury.
Evropu tento týden zachvátila vlna veder, která lámala rekordy a zasáhla stovky milionů lidí. S klimatickou krizí způsobenou člověkem přichází neobvykle vysoké teploty už na začátku léta a každodenní činnosti se pro mnohé stávají doslova bojem o přežití.
Ruská armáda stále častěji nasazuje na ukrajinském bojišti chemické zbraně – včetně zakázaných látek. Ve společném prohlášení na to upozornily německé a nizozemské tajné služby. Podle nich Kreml nejen že tyto zbraně používá s rostoucí frekvencí, ale neštítí se ani nasazení silnějších a smrtelnějších chemických látek.
Na letišti v Palma de Mallorca došlo v sobotu brzy ráno k mimořádné události. Letadlo společnosti Ryanair mířící do Manchesteru bylo evakuováno kvůli podezření na požár. Incident se odehrál kolem půl jedné v noci a vyžádal si ošetření 18 osob, přičemž šest cestujících bylo převezeno do nemocnice.
V polích u městečka Bezymenne na jihu Ukrajiny kráčí Viktoria Šynkar opatrně kupředu. Každý krok může znamenat nebezpečí – tato část půdy je podezřelá z přítomnosti min a výbušnin. Pokud bude úsek bezpečný, označí ho a posune se dál o stejný kousek.
Po třech letech války si Ukrajinci zvykli na noční vytí sirén. Dlouho věřili, že v hlavním městě jsou v bezpečí – chráněni nejmodernějšími západními systémy protivzdušné obrany, zejména americkými Patrioty. Ale to se změnilo, když se do Bílého domu vrátil Donald Trump.
Prezident USA Donald Trump v pátek telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, jen několik hodin po ničivém ruském útoku na Kyjev, který zasáhl město rekordním počtem dronů a balistických střel. Spojené státy mezitím pozastavily další dodávky vojenské pomoci Ukrajině kvůli nedostatku munice ve vlastních skladech.
