Do ukrajinské metropole dorazili nejvyšší představitelé Francie, Německa, Spojeného království a Polska, aby vyjádřili solidaritu s Ukrajinou a projednali další postup v diplomatickém tlaku na Rusko. Setkali se přímo s prezidentem Volodymyrem Zelenským a společně telefonicky hovořili s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který znovu apeloval na okamžité třicetidenní příměří.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil jednání za „produktivní“ a potvrdil, že Ukrajina i její spojenci jsou připraveni zahájit úplné a bezpodmínečné příměří na souši, ve vzduchu i na moři. Příměří by mohlo vstoupit v platnost už v pondělí. Pokud by jej Moskva přijala a mezinárodní komunita by zajistila důsledné monitorování, mohlo by se podle Kyjeva stát základem pro skutečná mírová jednání.
Americký prezident Trump oznámil svou výzvu už 8. května a varoval, že v případě porušení dohody přijde nová vlna sankcí proti Rusku. K jeho výzvě se připojili i evropští představitelé, včetně Ursuly von der Leyen, která za Evropskou komisi uvedla, že Unie je připravena na „další tvrdé postihy“ v případě, že Kreml dohodu nedodrží.
V Kyjevě se osobně sešli francouzský prezident Emmanuel Macron, nový německý kancléř Friedrich Merz, britský premiér Keir Starmer a polský předseda vlády Donald Tusk. Další státníci, mimo jiné šéfka italské vlády Giorgia Meloni, kanadský premiér Mark Carney či generální tajemník NATO Mark Rutte, se připojili prostřednictvím videokonference.
Jejich společné vystoupení mělo i silný symbolický rozměr – den předtím se totiž v Moskvě konaly oslavy Dne vítězství, na kterých se sešlo více než 20 hlav států, pozvaných prezidentem Vladimirem Putinem.
Západní lídři vyzvali Moskvu, aby přistoupila na úplné příměří, které má podle jejich slov vytvořit prostor pro seriózní jednání o „spravedlivém a trvalém míru“. Odsoudili pokračující útoky ruské armády a vyjádřili plnou podporu územní celistvosti Ukrajiny.
Kreml však návrh okamžitě odmítl. Jeho mluvčí Dmitrij Peskov uvedl, že třicetidenní příměří by prý výhodně posloužilo Kyjevu, a tudíž není v zájmu Ruska. Bývalý prezident a současný místopředseda Rady bezpečnosti Dmitrij Medveděv navíc reagoval výsměchem a prohlásil, že si Evropané „mohou ty své mírové plány strčit někam“.
Zatímco západní představitelé hovořili o příměří, z Ukrajiny přicházely zprávy o dalších útocích. V Sumske oblasti zemřela starší žena, tři další lidé byli zraněni a desítky domů byly poškozeny. V Doněcké oblasti došlo k požáru obytných budov, zraněn byl jeden člověk. A v Chersonu byl civilista zasažen výbušným dronem.
Ruská vláda sice vyhlásila jednostranné příměří na 30 hodin u příležitosti oslav 9. května, podle ukrajinské strany však nebylo dodržováno. Prezident Zelenskyj tyto gesta odmítl jako propagandistická, protože skutečné boje na frontě neustaly.
Mezinárodní „koalice ochotných“, která se v Kyjevě formálně sešla, přislíbila, že bude podporovat případné mírové dohody konkrétními bezpečnostními zárukami – včetně možnosti rozmístění jednotek přímo na ukrajinském území.
Zatím ale není jasné, zda Moskva bude ochotna ustoupit diplomatickému tlaku. Západní spojenci přesto nadále věří, že příměří, i kdyby jen dočasné, může otevřít cestu k delším a stabilnějším mírovým rozhovorům.
Evropa se připravuje na první dvě výrazné tlakové níže letošního podzimu, které ovlivní i počasí v Česku. Bude se hodit deštník, problémem bude také silný vítr. V Anglii a Francii může mít rychlost až 130 kilometrů za hodinu.
České úřady upozornily na nepravdivou informaci o možné další uprchlické vlně z válkou zmítané Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra a policie tomu nic nenasvědčuje. Úřady nicméně zdůraznily, že jsou připraveny reagovat na případnou zásadní změnu situace.
Tenisovým světem otřásla smutná zpráva. Ukrajinská tenistka Elina Svitolinová oznámila rozpad manželství s bývalým francouzským hráčem Gaelem Monfilsem. Svitolinová naznačila, že ke konci vztahu přispěla i stále probíhající válka na Ukrajině.
Plánované navýšení ročních kvót pro pracovníky z Filipín ze současných 10 300 na 12 000 míst od ledna příštího roku představuje reakci vlády na přetrvávající nedostatek pracovní síly v některých odvětvích české ekonomiky. Zaměstnavatelům může usnadnit obsazování volných pozic, zvyšovat výrobní kapacity a umožnit přijímat zakázky, které by jinak kvůli personálnímu nedostatku museli odmítat. Z celostátního makroekonomického hlediska však samotné navýšení kvóty o 1700 míst zásadní změnu nepřinese.
Evropská unie se připravuje na diplomatický tlak vůči Kanadě a Velké Británii s cílem přimět obě země k navýšení finanční podpory pro Ukrajinu. Brusel tak reaguje na rostoucí rozpočtovou mezeru ve výši sedmdesáti miliard eur, které bude Kyjev potřebovat v průběhu příštího roku na zajištění svého chodu a obrany.
Digitální platební trendy a finanční návyky nastupující generace Z radikálně proměňují podobu moderního bankovnictví a nákupního chování. Podle nejnovějších zpráv a analýz fintechových společností využívá až devadesát procent mladých lidí v USA chytré telefony k platbám prostřednictvím mobilních aplikací, což signalizuje trvalý posun, který bude s postupným přebíráním rozhodovacích pozic touto generací v byznysu nadále zrychlovat.
Severní Korea vydala přísný rozkaz svým pohraničním jednotkám, aby v případě jakéhokoliv ohrožení ze strany jihokorejských sil podnikly okamžité a rázné kroky. Tento krok, který oznámila státní média, výrazně zvyšuje riziko vojenského střetu podél silně střežené hranice rozdělující oba státy.
Rusko zaútočilo na ukrajinské hlavní město Kyjev rozsáhlým raketovým útokem, k němuž došlo pouhé hodiny poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil připravenost obnovit příští měsíc třístranná mírová jednání. Útok následoval po tříhodinové schůzce Putina se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že jeho administrativa je nejblíže k urovnání války na Ukrajině.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.
