Americký prezident Donald Trump naznačil potenciální obavy ohledně plánované dohody, v níž má Netflix za 72 miliard dolarů koupit filmové studio a oblíbené streamovací sítě HBO od společnosti Warner Brothers Discovery. Na nedělní akci ve Washingtonu řekl, že Netflix má „velký tržní podíl“ a spojená velikost firem „by mohla být problém“.
V pátek obě společnosti oznámily, že dosáhly dohody, která by franšízy Warner Brothers, jako jsou Harry Potter a Hra o trůny, přenesla na Netflix, čímž by vznikl nový mediální gigant. Tato plánovaná transakce, jež vyvolala obavy u některých představitelů v oboru, musí být ještě schválena soutěžními úřady.
Netflix, který byl založen v roce 1997 jako služba půjčování DVD poštou, se rozrostl v největší světovou předplatitelskou streamovací službu. Tato dohoda, největší, jakou filmový průmysl za dlouhou dobu zažil, by jeho pozici číslo jedna upevnila. Podle dohody by se na Netflix přesunuly globální zábavní franšízy, jako jsou Looney Tunes, Matrix a Pán prstenů. Dokončení obchodu se očekává poté, co společnost Warner Bros. rozdělí svůj byznys ve druhé polovině roku 2026.
Soutěžní divize amerického ministerstva spravedlnosti, která dohlíží na velké fúze, by mohla namítat, že dohoda porušuje zákon, pokud by spojené podniky tvořily příliš velkou část streamovacího trhu. Trump na akci v John F. Kennedy Centru v americkém hlavním městě uvedl, že Netflix má „velmi velký tržní podíl“, který by se v případě uskutečnění dohody „hodně zvýšil“.
Trump dodal, že se osobně zapojí do rozhodování o schválení dohody a opakovaně zdůraznil velikost tržního podílu Netflixu. Také zmínil, že spoluzakladatel Netflixu, Ted Sarandos, nedávno navštívil Oválnou pracovnu, a chválil ho za jeho práci ve společnosti. „Mám k němu velký respekt. Je to skvělý člověk,“ řekl Trump. „Odvedl jednu z nejlepších prací v historii kinematografie.“ Pan Sarandos již dříve připustil, že dohoda možná investory překvapila, ale vidí v ní šanci na zajištění úspěchu Netflixu v „následujících desetiletích“.
Blair Westlake, mediální manažer a bývalý předseda televizní a síťové skupiny Universal Studios, řekl pro BBC, že z hlediska obav ze soutěže záleží na spojení Netflixu a streamovacího byznysu HBO. Uvedl, že „Netflix není v oboru studiové produkce tak jako Warner Brothers, a dokonce i velikost knihovny filmů a televizních programů, kterou Netflix vlastní, bledne ve srovnání s Warnerem“. Westlake se domnívá, že dohoda bude nakonec schválena, ale že „pravděpodobně budou muset být učiněny ústupky“.
Bill Kovacic, bývalý předseda amerického úřadu pro dohled nad hospodářskou soutěží Federal Trade Commission, uvedl, že Trumpovy komentáře znamenají, že jednání o jakýchkoli problémech spojených s dohodou „půjdou přes Bílý dům“. „To znamená, že budeme mít pravděpodobně hlubokou, bezprecedentní úroveň prezidentské kontroly při řešení toho, co dříve bývalo technickou analýzou fúze,“ řekl.
Netflix porazil několik soupeřů, včetně společností Comcast a Paramount Skydance, aby uzavřel dohodu s Warner Bros. Větev Writers Guild of America, sdružující scenáristy, vyzvala k zablokování fúze. Uvedla, že „pohlcení jedné z největších konkurenčních firem největší streamovací společností světa je přesně to, čemu mají antimonopolní zákony zabránit.“ Uvedla, že výsledkem by bylo rušení pracovních míst, snižování mezd, zhoršení podmínek pro pracovníky v zábavním průmyslu, zvýšení cen pro spotřebitele a omezení objemu a rozmanitosti obsahu.
V Česku byla o uplynulém víkendu zadržena osoba podezřelá z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Informovala o tom policie, realizaci v případu potvrdila i Bezpečnostní informační služba (BIS).
Spor mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem v uplynulých dnech alespoň pro tuto chvíli vyvrcholil. Soud totiž posvětil jejich dohodu ohledně rozdělení péče o Rozárku. O pocity se dělila především influncerka, ale nakonec se ozval i známý podnikatel.
Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody.
Karlos Vémola ve středu sliboval a také doručil první velké vyjádření k ostře sledované kauze, ve které ho vyšetřuje policie. Popsal okamžik zadržení, následnou domovní prohlídku i trable se zdravotními problémy. Došlo dokonce i na slzy.
Britský ministr obrany John Healey dnes potvrdil, že Spojené království převezme „vedoucí roli“ při zajišťování bezpečnosti v Arktidě a na dálném severu v rámci struktur NATO. Toto prohlášení přichází jako přímá reakce na dramatické události posledních čtrnácti dnů, které Healey popsal jako období „tvrdých vyjednávání a neústupné diplomacie“ vyvolané zájmem Donalda Trumpa o Grónsko.
Ukrajinská hlava státu Volodymyr Zelenskyj přednesla v Davosu projev, ve kterém se mísilo rozčarování z postoje unijních lídrů s nadějí vkládanou do čerstvých dohod s Donaldem Trumpem. Svou řeč uvedl netradiční analogií ke známému filmu o časové smyčce, čímž chtěl demonstrovat únavu své země z neustále se opakujících problémů a váhavosti spojenců. Podle něj Ukrajina prožívá nekonečný cyklus agrese, zatímco světoví hráči se točí v kruhu prázdných gest.
V Davosu dnes americký tým představil konkrétní obrysy budoucího uspořádání Pásma Gazy. I přes nadsazenou rétoriku, která doprovází vznik nové „Rady míru“, se zdá, že práce na přechodu k mnohem náročnější druhé fázi příměří pokročila do reálných plánů pro příštích 100 dní.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oznámil, že Moskva je připravena zaplatit miliardu dolarů za členství v nové „Radě míru“ Donalda Trumpa. Má to však háček – peníze chce vzít z ruských aktiv, která Spojené státy zmrazily po invazi na Ukrajinu. Tento návrh hodlá Putin projednat přímo v Moskvě s Trumpovými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, kteří tam dnes dorazili na klíčová jednání.
Slavnostní ceremoniál v Davosu pokračoval vystoupením amerického ministra zahraničí Marca Rubia, který nešetřil chválou na adresu Donalda Trumpa. Rubio označil jeho působení v úřadu za historické a ocenil prezidentovu vizi a odvahu snít o nemožném v souvislosti s konfliktem v Gaze. Podle něj staré instituce, které světu sloužily uplynulých sedmdesát let, nedokázaly tuto krizi vyřešit, což vyžadovalo zcela nový přístup.
Ustanovení nové „Rady míru“ na ekonomickém fóru v Davosu, které mělo být vrcholem diplomatického snažení Donalda Trumpa, doprovázely rozpaky. Očekávání o masivní podpoře se nenaplnila, když se k podpisu dostavilo méně než dvacet delegací z původně avizovaných pětatřiceti. Tato nízká účast v kombinaci s absencí klíčových evropských mocností jen prohloubila viditelnou trhlinu mezi současným Bílým domem a tradičními spojenci v rámci NATO.
Německý kancléř Friedrich Merz ve svém čtvrtečním projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu varoval, že starý světový řád se rozpadá „dechberoucím tempem“. Reagoval tak na týden plný diplomatického chaosu, který vyvolaly snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska a jeho hrozby uvalením cel na evropské spojence. Merz zdůraznil, že tváří v tvář nové realitě velmocenského soupeření musí Evropa urychleně posílit svou obranyschopnost i hospodářskou konkurenceschopnost.
Finský prezident Alexander Stubb na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyslal jasný vzkaz: Evropa je schopna se ubránit i bez pomoci Spojených států. Během panelové diskuse o evropské bezpečnosti zdůraznil, že na otázku, zda je kontinent soběstačný v obraně, odpovídá jednoznačným „ano“. Jako důkaz uvedl vojenskou sílu Finska a Polska, které podle něj disponují největším dělostřelectvem v Evropě, včetně moderních raket dlouhého doletu.