Na Ukrajině od půlnoci začalo v krátké době již druhé příměří. Ruská armáda podle státní agentury TASS pozastavila boje na příkaz prezidenta Vladimira Putina kvůli oslavám 80. výročí konce druhé světové války.
Putin oznámil vyhlášení příměří po dobu oslav vítězství nad nacisty ve druhé světové válce na konci dubna. Boje se zastavily o půlnoci na čtvrtek moskevského času na 72 hodin. Vojenská činnost by tedy měla být obnovena od neděle.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podotkl, že ruské stanovisko ohledně květnového klidu zbraní je známé a nijak se v posledních dnech nezměnilo. V krátké době jde o druhé příměří na Ukrajině, protože boje se zastavily již v dubnu o Velikonocích.
Putinův mluvčí v uplynulých hodinách reagoval i na vyjádření amerického diplomata Keitha Kellogga, který nastínil, za jakých podmínek je Ukrajina připravena souhlasit s dlouhodobým příměřím. Peskov řekl státní agentuře TASS, že Moskva od Kyjeva neobdržela jakýkoliv návrh na vznik demilitarizované zóny podél současné frontové linie. "Neslyšeli jsme jediný výrok v tomto smyslu z Kyjeva," prohlásil Peskov.
Ukrajinci jsou podle Kellogga připraveni uzavřít na určitou dobu příměří na úrovni současné frontové linie. "Jsou také ochotni zřídit demilitarizovanou zónu. V podstatě řekli, že oni ustoupí o 15 kilometrů, Rusové ustoupí o 15 kilometrů, a my dostaneme třicetikilometrovou zónu, kterou můžeme sledovat a můžeme skutečně říct, jestli došlo k porušení," vysvětlil zmocněnec v rozhovoru pro americkou televizní stanici Fox News.
Podle zmocněnce by sice došlo ke zmrazení konfliktu, ale Kyjev ani Washington by neuznaly Ruskem okupovaná území za definitivně ruská. Diplomat připomněl příklad pobaltských zemí či Německa.
"My jsme nikdy de iure neuznali, že Pobaltí ovládl Sovětský svaz. Řekli jsme, že se to časem změní. A to tak trochu říkáme Ukrajincům. Když se podíváte, co se stalo Německu, vždycky chtěli sjednocenou zemi po druhé světové válce. Nedostali ji hned, ale nakonec ji dostali," dodal Kellogg.
Evropská komise se chystá navrhnout nová pravidla pro řešení „obrovského problému“ krátkodobých pronájmů, jež jsou zprostředkovávány platformami jako Airbnb a Booking.com. Tento krok je součástí snahy Bruselu čelit „sociální krizi“, kdy si lidé stále obtížněji mohou dovolit vlastní domov. Uvedl to Dan Jørgensen, vůbec první komisař EU pro bydlení.
Jediný hraniční přechod mezi Pásmem Gazy a Egyptem se má znovu otevřít, aby umožnil vjezd stovkám kamionů s naléhavě potřebnou pomocí do zničeného palestinského území. Humanitární agentury ve středu vyjádřily naději na navýšení humanitární pomoci, zejména do severní části Gazy, kam se v posledních dnech vrátilo více než 300 tisíc vysídlených osob. Humanitární pracovníci uvedli, že tisíce tun pomoci, včetně potravin a zdravotnických potřeb, čekají v Egyptě nebo jsou naskladněné jinde v regionu.
Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen v úterý prohlásil, že snaha Evropské unie o deregulaci není pouze o tom, aby se zavděčila Washingtonu. Brusel podle něj musí uvolnit svá vlastní pravidla, zároveň by měl hájit svou nezávislost proti tlaku Spojených států. „Je to jako Kinder vejce. Slouží to více než jednomu účelu,“ řekl Rasmussen v exkluzivním rozhovoru pro Politico.
Českou politiku čeká generační obměna. Eroze tradičních stran zasahuje levici i pravici – sociální demokraté i komunisté mizí z mapy, zatímco koalice Spolu ztrácí tvář a smysl. Éra Andreje Babiše se chýlí ke konci, ale náhrada zatím neexistuje. Česká demokracie stojí na prahu přeskupení, které může otevřít prostor pro moderní, skandinávsky orientovanou levici i novou pravici se skutečnou vizí místo udržování starých značek za každou cenu.
V průběhu letošního roku se v Pentagonu rozhořely spory ohledně nových předpisů upravujících nasazení a personální obsazení armády. Hlavní uniformovaný právník armády, generálporučík Joe Berger, který se funkce ujal v červenci 2024, opakovaně vyjadřoval právní obavy. Koncem ledna, když byl Berger požádán o právní posouzení nasazení Národní gardy státu Texas při vymáhání imigračních předpisů, vyjádřil skepsi. Svému nadřízenému, náčelníku štábu armády generálu Randy Georgeovi, sdělil, že potřebuje více informací o tom, zda jsou vojáci pro takové úkoly řádně vycvičeni.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se důrazně vyjádřil ke komentáři amerického prezidenta Donalda Trumpa, který o něm prohlásil, že není „nejsnadnější chlap na jednání“. Netanjahu se s tímto výrokem vyrovnal v úterý během exkluzivního rozhovoru s moderátorem Tony Dokoupilem pro pořad CBS Mornings, kde byl dotázán na poznámku, kterou Trump pronesl o den dříve v Knessetu.
Švédsko, Estonsko a Finsko ve středu přislíbily finanční příspěvky na zvýšení výdajů na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Podle agentury Reuters ale čelí kritice za zdrženlivost v podpoře země jako Španělsko, Itálie, Francie a Británie. Americký ministr obrany Pete Hegseth ve středu naléhal na spojence, aby navýšili investice do programu Prioritizovaný seznam požadavků Ukrajiny (PURL).
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že Hamas „násilně“ odzbrojí, pokud se tato skupina sama nevzdá zbraní. Toto varování přišlo v době, kdy se Hamas snaží obnovit kontrolu nad Pásmem Gazy a zaměřuje se na ty, které nazývá „spolupracovníky“.
Donald Trump je na prezidenta, který se měl zaměřit výhradně na Ameriku, zapojen do překvapivě mnoha globálních záležitostí. V úterý například vyhrožoval odzbrojením Hamasu v Gaze, pokud se nevzdá zbraní, což vyvolalo spekulace o možné vojenské roli USA. Chlubil se také zlikvidováním dalšího rychlého člunu u Venezuely ve své právně sporné válce proti drogovým kartelům, píše CNN.
V posledních dnech se napětí mezi Afghánistánem a Pákistánem vystupňovalo vzájemnou smrtící přestřelkou, která vyvolala obavy z rozšíření konfliktu. Tyto boje navázaly na útoky z minulého čtvrtka v afghánském hlavním městě Kábulu a pohraniční provincii Paktika, ze kterých Tálibán obvinil Pákistán, ačkoli Islámábád se k nim oficiálně nepřiznal. Nejnovější vyhrocení situace se shodovalo s historickou cestou ministra zahraničí Tálibánu Amira Chána Muttakího do Indie, regionálního rivala Pákistánu, což v Islámábádu vyvolalo znepokojení.
Donald Trump uskutečnil rychlou cestu do Izraele a Egypta, což pro něj bylo triumfální. Každý, kdo sledoval jeho projevy v Jeruzalémě a Šarm aš-Šajchu, mohl vidět muže užívajícího si svou moc. Liboval si v potlesku v izraelském parlamentu a v Egyptě se vyhříval v pozornosti mnoha hlav států a vlád, které se kvůli němu sjely. Jeden veteránní diplomat dokonce poznamenal, že to vypadalo, jako by Trump považoval světové lídry jen za komparsisty na své filmové scéně.
Jiřina Bohdalová se v uplynulých dnech opět objevila na veřejnosti, ačkoliv lidé z jejího okolí říkají, že se strachuje o své zdraví. Proto se ostatně nezúčastnila celé akce, na kterou byla pozvána s jasným úkolem.