Na Ukrajině od půlnoci začalo v krátké době již druhé příměří. Ruská armáda podle státní agentury TASS pozastavila boje na příkaz prezidenta Vladimira Putina kvůli oslavám 80. výročí konce druhé světové války.
Putin oznámil vyhlášení příměří po dobu oslav vítězství nad nacisty ve druhé světové válce na konci dubna. Boje se zastavily o půlnoci na čtvrtek moskevského času na 72 hodin. Vojenská činnost by tedy měla být obnovena od neděle.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podotkl, že ruské stanovisko ohledně květnového klidu zbraní je známé a nijak se v posledních dnech nezměnilo. V krátké době jde o druhé příměří na Ukrajině, protože boje se zastavily již v dubnu o Velikonocích.
Putinův mluvčí v uplynulých hodinách reagoval i na vyjádření amerického diplomata Keitha Kellogga, který nastínil, za jakých podmínek je Ukrajina připravena souhlasit s dlouhodobým příměřím. Peskov řekl státní agentuře TASS, že Moskva od Kyjeva neobdržela jakýkoliv návrh na vznik demilitarizované zóny podél současné frontové linie. "Neslyšeli jsme jediný výrok v tomto smyslu z Kyjeva," prohlásil Peskov.
Ukrajinci jsou podle Kellogga připraveni uzavřít na určitou dobu příměří na úrovni současné frontové linie. "Jsou také ochotni zřídit demilitarizovanou zónu. V podstatě řekli, že oni ustoupí o 15 kilometrů, Rusové ustoupí o 15 kilometrů, a my dostaneme třicetikilometrovou zónu, kterou můžeme sledovat a můžeme skutečně říct, jestli došlo k porušení," vysvětlil zmocněnec v rozhovoru pro americkou televizní stanici Fox News.
Podle zmocněnce by sice došlo ke zmrazení konfliktu, ale Kyjev ani Washington by neuznaly Ruskem okupovaná území za definitivně ruská. Diplomat připomněl příklad pobaltských zemí či Německa.
"My jsme nikdy de iure neuznali, že Pobaltí ovládl Sovětský svaz. Řekli jsme, že se to časem změní. A to tak trochu říkáme Ukrajincům. Když se podíváte, co se stalo Německu, vždycky chtěli sjednocenou zemi po druhé světové válce. Nedostali ji hned, ale nakonec ji dostali," dodal Kellogg.
Při izraelském leteckém úderu na jiholibanonskou obec Ansár v okrese Nabatíja zahynulo sedm lidí. Podle libanonských úřadů a státní tiskové agentury zasáhla střela v brzkých ranních hodinách domov, v němž pobývaly vysídlené rodiny. Mezi oběťmi jsou tři děti a dvě ženy. Jde o jeden z nejkrvavějších útoků od chvíle, kdy byla v červnu oznámena dohoda zaměřená na omezení bojových operací v oblasti.
Francouzská Ústavní rada zablokovala chystaný zákon, který měl od září zamezit přístupu dětí mladších patnácti let na sociální sítě. Podle nejvyšší soudní instance v zemi představuje plošný zákaz nepřiměřený zásah do svobody projevu a komunikace nezletilých. Rozhodnutí znamená výraznou politickou porážku pro prezidenta Emmanuela Macrona, pro něhož byla ochrana dětí na internetu jedním z hlavních témat závěru jeho druhého funkčního období.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu potvrdil, že ukrajinské síly uskutečnily sérii dálkových úderů na strategické objekty hluboko v ruském vnitrozemí. Při útoku na letecký a raketový závod v Samarské oblasti, která leží přibližně devět set kilometrů od ukrajinských hranic, byly podle jeho vyjádření poprvé použity střely Flamingo.
Jihokorejský prezident I Če-mjong vyzval v sobotu k zahájení jednání se Severní Koreou s cílem dosáhnout mírového soužití na Korejském poloostrově. Současně navrhl nahradit dosavadní dohodu o příměří z padesátých let řádnou mírovou smlouvou. Ve svém projevu u příležitosti výročí osvobození Koreje od japonské nadvlády zdůraznil, že Soul bude usilovat o vytvoření bezpečnostních záruk, které by zabránily vzniku případného vojenského konfliktu.
Kreml čelí rostoucím problémům s doplňováním stavu svých ozbrojených sil, které na ukrajinské frontě utrpěly těžké ztráty. Zákopová válka vyžaduje neustálý přísun nových vojáků, dobrovolný nábor skrze finanční stimulace však postupně naráží na své limity. V ruské společnosti se tak opět otevírá otázka, zda bude prezident Vladimir Putin nucen vyhlásit další vlnu masové mobilizace.
Rostoucí napětí v mezinárodních vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy vede značné množství Kanaďanů k přehodnocení jejich cestovatelských plána. V reakci na politiku a rétoriku americké administrativy, zahrnující zavádění nových obchodních cel i výroky o možné anexi severního souseda, se mnozí obyvatelé rozhodli pro bojkot cest do Spojených států. Místo obvyklých dovolených na americké pevnině či na tamních plážích směřují své finance do domácího cestovního ruchu nebo objevují vzdálenější destinace v Evropě a Africe.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.