Na Ukrajině od půlnoci začalo v krátké době již druhé příměří. Ruská armáda podle státní agentury TASS pozastavila boje na příkaz prezidenta Vladimira Putina kvůli oslavám 80. výročí konce druhé světové války.
Putin oznámil vyhlášení příměří po dobu oslav vítězství nad nacisty ve druhé světové válce na konci dubna. Boje se zastavily o půlnoci na čtvrtek moskevského času na 72 hodin. Vojenská činnost by tedy měla být obnovena od neděle.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podotkl, že ruské stanovisko ohledně květnového klidu zbraní je známé a nijak se v posledních dnech nezměnilo. V krátké době jde o druhé příměří na Ukrajině, protože boje se zastavily již v dubnu o Velikonocích.
Putinův mluvčí v uplynulých hodinách reagoval i na vyjádření amerického diplomata Keitha Kellogga, který nastínil, za jakých podmínek je Ukrajina připravena souhlasit s dlouhodobým příměřím. Peskov řekl státní agentuře TASS, že Moskva od Kyjeva neobdržela jakýkoliv návrh na vznik demilitarizované zóny podél současné frontové linie. "Neslyšeli jsme jediný výrok v tomto smyslu z Kyjeva," prohlásil Peskov.
Ukrajinci jsou podle Kellogga připraveni uzavřít na určitou dobu příměří na úrovni současné frontové linie. "Jsou také ochotni zřídit demilitarizovanou zónu. V podstatě řekli, že oni ustoupí o 15 kilometrů, Rusové ustoupí o 15 kilometrů, a my dostaneme třicetikilometrovou zónu, kterou můžeme sledovat a můžeme skutečně říct, jestli došlo k porušení," vysvětlil zmocněnec v rozhovoru pro americkou televizní stanici Fox News.
Podle zmocněnce by sice došlo ke zmrazení konfliktu, ale Kyjev ani Washington by neuznaly Ruskem okupovaná území za definitivně ruská. Diplomat připomněl příklad pobaltských zemí či Německa.
"My jsme nikdy de iure neuznali, že Pobaltí ovládl Sovětský svaz. Řekli jsme, že se to časem změní. A to tak trochu říkáme Ukrajincům. Když se podíváte, co se stalo Německu, vždycky chtěli sjednocenou zemi po druhé světové válce. Nedostali ji hned, ale nakonec ji dostali," dodal Kellogg.
Zajímavou meteorologickou situaci přinese podle expertů nadcházející květnový víkend. Až 70 milimetrů srážek může místy spadnout na východě země, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.
Západní vnímání Číny je často omezeno na optiku „čínské hrozby“ nebo kritiku tamního politického systému. Přestože média podrobně analyzují každý krok Pekingu, stále nám uniká podstata toho, jak Čína vysvětluje a ospravedlňuje své kroky. Nový výzkum, zveřejněný v souvislosti s aktuálním summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, naznačuje, že klíč k pochopení čínské strategie neleží v suchých datech, ale v umění vyprávění příběhů.
Členské státy OSN se příští týden sejdou v New Yorku k hlasování, které může zásadním způsobem změnit mezinárodní přístup ke klimatické krizi. Valné shromáždění bude 20. května rozhodovat o nové politické rezoluci vycházející z přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Pokud bude tento dokument schválen, vlády po celém světě tím oficiálně uznají svou právní odpovědnost za snižování emisí skleníkových plynů a omezování fosilních paliv.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu se neslo ve znamení okázalosti a pečlivě naplánovaných ceremonií. Pro čínskou stranu však tento summit neznamenal pouze diplomatickou zdvořilost, ale především potvrzení mocenského postavení, po kterém Peking dlouhodobě touží. Celý den byl vizuálně koncipován tak, aby ukázal Čínu jako rovnocenného partnera Spojených států na globální scéně.
Federální soudce zablokoval sankce, které administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na představitelku Organizace spojených národů Francescu Albaneseovou. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích čelila postihům kvůli svým výzvám k trestnímu stíhání izraelských představitelů za válečné zločiny v Gaze. Rozhodnutí soudu je vnímáno jako významné vítězství v otázce svobody projevu.
Evropské cestující čeká v blízké budoucnosti citelné zdražování letenek. Podle šéfa Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willieho Walshe je tento nárůst cen „nevyhnutelný“ kvůli dramatickému zvýšení nákladů na letecké palivo. Přestože některé aerolinky v posledních týdnech ceny na evropských trasách snižovaly, aby podpořily slabou poptávku, Walsh varuje, že z dlouhodobého hlediska není možné tyto dodatečné výdaje absorbovat.
Britský premiér Keir Starmer čelí po necelých dvou letech u moci zdrcující kritice. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který pro server Politico zpracovala agentura Public First, selhal v naplnění svého slibu o „změně“ natolik, že je jeho Labouristická strana v současnosti považována za prakticky nevolitelnou. Průzkum provedený po neúspěšných místních volbách ukazuje, že Britové nyní v klíčových otázkách důvěřují spíše straně Reform UK Nigela Farage.
Rozpor mezi oficiálními prohlášeními administrativy Donalda Trumpa a utajovanými zprávami zpravodajských služeb ohledně vojenských schopností Íránu vyvolává ve Washingtonu značné napětí. Zatímco prezident Trump veřejně prohlašuje, že íránské vojenské kapacity byly americko-izraelským bombardováním prakticky vymazány, zpravodajské analýzy naznačují, že realita na bojišti je odlišná. Podle těchto neveřejných hodnocení si Teherán uchoval podstatnou část svého raketového arzenálu i flotily bezpilotních letounů.
Americký prezident Donald Trump a čínský vůdce Si Ťin-pching absolvovali v Pekingu zásadní dvouhodinové jednání, které oba státníci navenek prezentovali ve velmi optimistickém duchu. Zatímco Trump označil rozhovory za skvělé a svého hostitele nešetřil chválou, v pozadí summitu zůstala nevyjasněná a výbušná témata. Hlavním bodem napětí je otázka Tchaj-wanu, o které Trump odmítl před novináři hovořit, přestože čínská strana varovala před rizikem otevřeného konfliktu.
Nárůst obezity ve světě nemusí být nevyhnutelným trendem. Nová vědecká studie naznačuje, že v některých zemích dochází ke stabilizaci nebo dokonce k mírnému poklesu počtu lidí s nadváhou. Výzkumníci zdůrazňují, že označování obezity za globální epidemii často přehlíží zásadní rozdíly mezi jednotlivými státy, pohlavími i věkovými skupinami.
Rusko ve středu podniklo rozsáhlý denní nálet na Ukrajinu, při kterém využilo více než 800 dronů. Útoky, které si vyžádaly nejméně šest obětí, následovaly jen několik hodin po předchozí vlně ostřelování. K obnovení intenzivních úderů na dlouhou vzdálenost došlo po krátkém příměří, a to navzdory prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že konec války je již velmi blízko.