Na Ukrajině od půlnoci začalo v krátké době již druhé příměří. Ruská armáda podle státní agentury TASS pozastavila boje na příkaz prezidenta Vladimira Putina kvůli oslavám 80. výročí konce druhé světové války.
Putin oznámil vyhlášení příměří po dobu oslav vítězství nad nacisty ve druhé světové válce na konci dubna. Boje se zastavily o půlnoci na čtvrtek moskevského času na 72 hodin. Vojenská činnost by tedy měla být obnovena od neděle.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podotkl, že ruské stanovisko ohledně květnového klidu zbraní je známé a nijak se v posledních dnech nezměnilo. V krátké době jde o druhé příměří na Ukrajině, protože boje se zastavily již v dubnu o Velikonocích.
Putinův mluvčí v uplynulých hodinách reagoval i na vyjádření amerického diplomata Keitha Kellogga, který nastínil, za jakých podmínek je Ukrajina připravena souhlasit s dlouhodobým příměřím. Peskov řekl státní agentuře TASS, že Moskva od Kyjeva neobdržela jakýkoliv návrh na vznik demilitarizované zóny podél současné frontové linie. "Neslyšeli jsme jediný výrok v tomto smyslu z Kyjeva," prohlásil Peskov.
Ukrajinci jsou podle Kellogga připraveni uzavřít na určitou dobu příměří na úrovni současné frontové linie. "Jsou také ochotni zřídit demilitarizovanou zónu. V podstatě řekli, že oni ustoupí o 15 kilometrů, Rusové ustoupí o 15 kilometrů, a my dostaneme třicetikilometrovou zónu, kterou můžeme sledovat a můžeme skutečně říct, jestli došlo k porušení," vysvětlil zmocněnec v rozhovoru pro americkou televizní stanici Fox News.
Podle zmocněnce by sice došlo ke zmrazení konfliktu, ale Kyjev ani Washington by neuznaly Ruskem okupovaná území za definitivně ruská. Diplomat připomněl příklad pobaltských zemí či Německa.
"My jsme nikdy de iure neuznali, že Pobaltí ovládl Sovětský svaz. Řekli jsme, že se to časem změní. A to tak trochu říkáme Ukrajincům. Když se podíváte, co se stalo Německu, vždycky chtěli sjednocenou zemi po druhé světové válce. Nedostali ji hned, ale nakonec ji dostali," dodal Kellogg.
Jedna éra americké televizní zábavy je u konce. CBS ve čtvrtek odvysílala poslední epizodu úspěšné talk show The Late Show, kterou moderovali David Letterman a Stephen Colbert. Americký prezident Donald Trump toho rozhodně nelituje.
Čínský vůdce Si Ťin-pching se během rozhovorů v Pekingu nechal slyšet, že by Vladimir Putin mohl jednou litovat svého rozhodnutí zaútočit na Ukrajinu. Podle bezpečnostního analytika CNN Bretta McGurka dává aktuální situace na frontě čínskému prezidentovi zapravdu. Tento vývoj zároveň otevírá prostor pro vyjednávání ze strany Donalda Trumpa, jehož diplomatický přístup by se však měl začít opírat o zcela odlišné argumenty než doposud.
Klimatický jev El Niño se v Tichém oceánu vyvíjí mnohem rychleji, než ukazovaly původní vědecké odhady. Podle aktuálních dat Centra pro předpověď klimatu navíc prudce roste pravděpodobnost, že by tato anomálie mohla do konce roku dosáhnout mimořádné intenzity. Meteorologové nevylučují ani vznik velmi vzácného a silného takzvaného super El Niňa, přičemž šance na rozvoj silného nebo velmi silného fenoménu dosahuje v současnosti 66 procent.
Ukrajinské síly v noci na pátek zaútočily na ropnou rafinérii v ruské Jaroslavské oblasti, která se nachází přibližně 700 kilometrů od ukrajinských hranic. Úder potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že se jedná o součást intenzivnější strategie zaměřené na likvidaci ruské energetické infrastruktury.
Britská policie, která vyšetřuje Andrewa Mountbatten-Windsora, potvrdila, že by se její prověřování mohlo rozšířit také na obvinění ze sexuálního obtěžování. Tento krok je součástí širšího vyšetřování možného zneužití pravomoci úřední osoby v době, kdy bývalý princ působil jako obchodní zmocněnec Velké Británie. Policie hrabství Thames Valley v pátek obnovila svou výzvu, aby se přihlásili případní svědci, a uvedla, že již kontaktovala právní zástupce ženy, která v minulosti popsala svou zkušenost ze sídla Royal Lodge ve Windsoru.
Íránská vláda přišla s novým plánem, jak využít strategický Hormuzský průliv k ekonomickému a politickému tlaku na Západ. Teherán podle státních médií zvažuje zavedení licenčních poplatků pro největší světové technologické firmy, jako jsou Google, Meta, Microsoft a Amazon, za využívání podmořských internetových kabelů, které procházejí dnem této klíčové námořní tepny. Tento krok následuje po úspěšné íránské blokádě lodní dopravy v průlivu a přichází v momentě, kdy uvízla diplomatická jednání mezi Íránem a Spojenými státy.
Používání notebooku přímo na klíně doprovází řada otázek ohledně možných zdravotních rizik. Lidé se často obávají, zda neviditelná energie a teplo sálající z plastové či kovové konstrukce nemohou tělu dlouhodobě škodit. Vědecké výzkumy však mnohé z těchto obav vyvracejí, zatímco jiné hrozby označují za reálné. Odborníci proto poukazují na konkrétní rizika i na způsoby, jak se jim efektivně vyhnout.
Druhé funkční období amerického prezidenta Donalda Trumpa se podle CNN stále výrazněji soustředí na prosazování jeho osobní moci a zájmů. V uplynulém týdnu učinil Bílý dům několik kroků, které kritici označují za zneužívání prezidentského úřadu k vlastnímu prospěchu. Nejvýraznějším z nich bylo rozhodnutí ministerstva spravedlnosti, které na základě urovnání miliardového soudního sporu definitivně a navždy zakázalo daňovému úřadu provádět audity minulých finančních záležitostí prezidenta a jeho rodiny. Tento krok vyvolal značné pobouření, neboť Trumpovi přiznává privilegium, jaké žádný jiný občan Spojených států nemá.
Zavedení amerického zákazu vstupu pro cestující z Demokratické republiky Kongo, Ugandy a Jižního Súdánu může podle odborníků a kritiků celou situaci kolem epidemie eboly ještě zhoršit. Africké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí sice plně uznává právo každé suverénní vlády chránit zdraví svých obyvatel, avšak plošná cestovní omezení a uzavírání hranic nepovažuje za správné řešení. Podle této organizace mohou podobná opatření vyvolat strach, poškodit ekonomiku, odradit od transparentnosti, zkomplikovat humanitární operace a nasměrovat pohyb lidí na neoficiální a nemonitorované trasy, což rizika pro veřejné zdraví naopak zvyšuje.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že použití jaderných zbraní představuje pro Moskvu až krajní možnost. Tento výrok zazněl v době, kdy Rusko společně s Běloruskem dokončilo rozsáhlé jaderné cvičení na zemi, na moři i ve vzduchu. Ruský vůdce zároveň uvedl, že jaderný arsenál země funguje jako garant její suverenity. Evropské státy tyto manévry ostře odsoudily jako provokativní a generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že jakýkoli útok na alianci by vyvolal zdrcující reakci.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy vyšlou do Polska dodatečných 5 000 vojáků. Tento krok představuje zjevný obrat v nedávném postupu jeho administrativy, která naopak usilovala o snižování počtu amerických vojáků v Evropě. K rozhodnutí došlo pouhý týden poté, co ministr obrany Pete Hegseth zastavil plánované nasazení bojového týmu, který měl v Polsku rotovat. Tehdejší krok ministerstvo zdůvodnilo frustrací z evropských národů, které podle něj nepodpořily Ameriku v době, kdy to potřebovala.
I populární taneční show StarDance hraje roli v debatách o budoucnosti České televize a způsobu financování veřejnoprávních médií. Divácky oblíbený pořad zmínil i jeden lidovecký poslanec, podle jehož názoru se blíží chvíle, kdy premiérovi Andreji Babišovi dojde trpělivost s ministrem kultury Oto Klempířem (Motoristé).