Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pondělí setká s evropskými lídry v Londýně na znamení jednoty. Tato schůzka proběhne poté, co ho americký prezident Donald Trump obvinil z toho, že si nepřečetl nejnovější mírový návrh, a v době, kdy Kreml pochválil nový, tvrdší postoj Spojených států vůči Evropě.
Trump kritizoval Zelenského v neděli, jelikož jednání mezi americkými a ukrajinskými vyjednavači o víkendu v Miami skončila s nevyřešenými otázkami ohledně bezpečnostních záruk, územních záležitostí a s přetrvávajícími obavami, že americký návrh zvýhodňuje Rusko.
„Mluvili jsme s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a mluvili jsme s ukrajinskými lídry, včetně prezidenta Zelenského, a musím říct, že jsem trochu zklamaný, že si prezident Zelenskyj návrh dosud nepřečetl, to bylo ještě před pár hodinami,“ řekl Trump. Dodal, že Rusko by preferovalo celou Ukrajinu a věří, že Moskva je s mírovým plánem „v pořádku“, ale „nejsem si jistý, zda je s ním v pořádku Zelenskyj.“
Trumpova slova přišla ve chvíli, kdy Kreml přivítal novou strategii národní bezpečnosti jeho administrativy. Tato strategie představuje zahraničněpolitické přizpůsobení, které zaujímá nebývale konfrontační postoj vůči Evropě. Dokument americké bezpečnostní strategie opustil rétoriku minulých administrativ popisující Rusko jako hrozbu. Naopak uvádí, že evropské národy považují Moskvu za „existenciální hrozbu“, a Washington je vykreslen jako hlavní prostředník při obnovování „podmínek stability v Evropě a strategické stability s Ruskem.“
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v neděli zřejmě strategii schválil a chválil amerického prezidenta, kterého nazval „silným“. „Úpravy, které vidíme, jsou, řekl bych, v mnoha ohledech v souladu s naší vizí,“ uvedl Peskov a dodal: „Možná lze doufat, že by to mohla být skromná záruka toho, že bude možné i nadále konstruktivně spolupracovat na nalezení mírového urovnání pro Ukrajinu, přinejmenším.“
Pro evropské lídry je toto načasování znepokojivé. USA řídí mírové rozhovory o Ukrajině právě v době, kdy se jejich postoj vůči Evropě utužuje, což vyvolává obavy, že by tento posun mohl ovlivnit jednání v kritickém okamžiku. Tyto otázky budou pravděpodobně na stole v pondělí, kdy Zelenskyj odcestuje do Londýna. Zde se má setkat s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, britským premiérem Keirem Starmerem a německým kancléřem Friedrichem Merzem. Evropští lídři se chystají „společně zhodnotit situaci a probíhající jednání v rámci amerického zprostředkování,“ prohlásil Macron.
Rozhovory mezi americkými a ukrajinskými vyjednavači v Miami se v sobotu zastavily bez průlomu, uvedli ukrajinští představitelé. Dodali, že klíčové otázky zůstaly nezodpovězeny. Ukrajinská velvyslankyně ve Spojených státech Olha Stefanišyna v sobotu uvedla, že po třech dnech jednání „přetrvávají složité otázky,“ ale „obě strany nadále pracují na vytvoření realistických a přijatelných řešení.“ Dále Stefanišyna řekla, že „hlavní výzvy v této fázi se týkají otázek území a záruk, a my aktivně hledáme optimální formáty pro jejich řešení.“ Uvedla také, že „více podrobností bude poskytnuto, jakmile budou shromážděny všechny informace.“
Maratonské jednání začalo ve čtvrtek mezi zvláštním americkým vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem a ukrajinskými představiteli Rustemem Umerovem a Andrijem Hnatovem. Území a bezpečnostní záruky jsou dlouhodobě hlavními překážkami jakéhokoli potenciálního urovnání. Kyjev trvá na tom, že spravedlivé ukončení války musí zahrnovat spolehlivé bezpečnostní závazky a nebude vyžadovat, aby postoupil další území.
Ruský prezident Vladimir Putin tento týden prohlásil, že má v úmyslu dobýt východní Donbas za každou cenu. Macron v sobotu prohlásil, že Rusko se „uzavírá ve strategii eskalace a neusiluje o mír.“ „Musíme nadále vyvíjet tlak na Rusko, abychom ho přinutili k míru,“ řekl a dodal: „Na Ukrajině je v sázce i bezpečnost celé Evropy.“
Zatímco diplomatické tahanice pokračují, Rusko zahájilo jeden z největších útoků dronů a raket za poslední měsíce napříč Ukrajinou. Podle údajů místních úřadů bylo o víkendu zabito nejméně sedm lidí a více než tucet dalších bylo zraněno. Zelenskyj v neděli uvedl, že Rusko v uplynulém týdnu odpálilo přes 1 600 útočných dronů, asi 1 200 řízených leteckých bomb a téměř 70 raket proti Ukrajině. Hlavními cíli útoků byla infrastruktura, „která udržuje každodenní život v chodu,“ řekl.
Útoky se o víkendu zaměřily na energetickou infrastrukturu v různých regionech, uvedlo ukrajinské ministerstvo energetiky. Spotřebitelé v oblastech Oděsa, Černihiv, Kyjev, Charkov, Dněpropetrovsk a Mykolajiv byli v sobotu bez proudu. V neděli byly zavedeny harmonogramy výpadků proudu ve všech regionech Ukrajiny, včetně Kyjeva, kde byli obyvatelé hlavního města bez elektřiny asi dvanáct hodin. Ukrajinská armáda v sobotu oznámila, že během nočního útoku zasáhla Rjazaňskou ropnou rafinerii v západním Rusku, která patří mezi největší v zemi. Moskva na tato tvrzení okamžitě nereagovala.
Mezitím probíhá vyšetřování v Irsku a Francii po dalších dvou incidentech z tohoto týdne, kdy neidentifikované drony létaly v blízkosti pobřeží obou zemí. Jedná se o nejnovější ze série nevysvětlených pozorování v několika evropských zemích od září. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila vlnu narušení ze strany dronů za „hybridní válku.“ Na začátku minulého týdne bylo u pobřeží Dublinu vidět několik dronů právě v době, kdy se chystalo přistát letadlo se Zelenským, který tam byl na návštěvě. Ve čtvrtek v noci prolétlo několik dronů v blízkosti francouzské námořní základny na atlantském pobřeží, kde jsou umístěny ponorky s jadernými balistickými raketami, uvedla francouzská prokuratura. Některé drony narušily civilní leteckou dopravu, zatímco jiné létaly blízko leteckých základen a jiných vojenských zařízení.
Evropští představitelé uvedli, že věří, že za některými incidenty stojí Rusko, ale žádný dron nebyl nalezen ani sestřelen. Putin v minulosti zesměšnil tvrzení, že by Moskva stála za pozorováními dronů v Evropě.
V Česku byla o uplynulém víkendu zadržena osoba podezřelá z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Informovala o tom policie, realizaci v případu potvrdila i Bezpečnostní informační služba (BIS).
Spor mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem v uplynulých dnech alespoň pro tuto chvíli vyvrcholil. Soud totiž posvětil jejich dohodu ohledně rozdělení péče o Rozárku. O pocity se dělila především influncerka, ale nakonec se ozval i známý podnikatel.
Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody.
Karlos Vémola ve středu sliboval a také doručil první velké vyjádření k ostře sledované kauze, ve které ho vyšetřuje policie. Popsal okamžik zadržení, následnou domovní prohlídku i trable se zdravotními problémy. Došlo dokonce i na slzy.
Britský ministr obrany John Healey dnes potvrdil, že Spojené království převezme „vedoucí roli“ při zajišťování bezpečnosti v Arktidě a na dálném severu v rámci struktur NATO. Toto prohlášení přichází jako přímá reakce na dramatické události posledních čtrnácti dnů, které Healey popsal jako období „tvrdých vyjednávání a neústupné diplomacie“ vyvolané zájmem Donalda Trumpa o Grónsko.
Ukrajinská hlava státu Volodymyr Zelenskyj přednesla v Davosu projev, ve kterém se mísilo rozčarování z postoje unijních lídrů s nadějí vkládanou do čerstvých dohod s Donaldem Trumpem. Svou řeč uvedl netradiční analogií ke známému filmu o časové smyčce, čímž chtěl demonstrovat únavu své země z neustále se opakujících problémů a váhavosti spojenců. Podle něj Ukrajina prožívá nekonečný cyklus agrese, zatímco světoví hráči se točí v kruhu prázdných gest.
V Davosu dnes americký tým představil konkrétní obrysy budoucího uspořádání Pásma Gazy. I přes nadsazenou rétoriku, která doprovází vznik nové „Rady míru“, se zdá, že práce na přechodu k mnohem náročnější druhé fázi příměří pokročila do reálných plánů pro příštích 100 dní.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oznámil, že Moskva je připravena zaplatit miliardu dolarů za členství v nové „Radě míru“ Donalda Trumpa. Má to však háček – peníze chce vzít z ruských aktiv, která Spojené státy zmrazily po invazi na Ukrajinu. Tento návrh hodlá Putin projednat přímo v Moskvě s Trumpovými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, kteří tam dnes dorazili na klíčová jednání.
Slavnostní ceremoniál v Davosu pokračoval vystoupením amerického ministra zahraničí Marca Rubia, který nešetřil chválou na adresu Donalda Trumpa. Rubio označil jeho působení v úřadu za historické a ocenil prezidentovu vizi a odvahu snít o nemožném v souvislosti s konfliktem v Gaze. Podle něj staré instituce, které světu sloužily uplynulých sedmdesát let, nedokázaly tuto krizi vyřešit, což vyžadovalo zcela nový přístup.
Ustanovení nové „Rady míru“ na ekonomickém fóru v Davosu, které mělo být vrcholem diplomatického snažení Donalda Trumpa, doprovázely rozpaky. Očekávání o masivní podpoře se nenaplnila, když se k podpisu dostavilo méně než dvacet delegací z původně avizovaných pětatřiceti. Tato nízká účast v kombinaci s absencí klíčových evropských mocností jen prohloubila viditelnou trhlinu mezi současným Bílým domem a tradičními spojenci v rámci NATO.
Německý kancléř Friedrich Merz ve svém čtvrtečním projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu varoval, že starý světový řád se rozpadá „dechberoucím tempem“. Reagoval tak na týden plný diplomatického chaosu, který vyvolaly snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska a jeho hrozby uvalením cel na evropské spojence. Merz zdůraznil, že tváří v tvář nové realitě velmocenského soupeření musí Evropa urychleně posílit svou obranyschopnost i hospodářskou konkurenceschopnost.
Finský prezident Alexander Stubb na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyslal jasný vzkaz: Evropa je schopna se ubránit i bez pomoci Spojených států. Během panelové diskuse o evropské bezpečnosti zdůraznil, že na otázku, zda je kontinent soběstačný v obraně, odpovídá jednoznačným „ano“. Jako důkaz uvedl vojenskou sílu Finska a Polska, které podle něj disponují největším dělostřelectvem v Evropě, včetně moderních raket dlouhého doletu.