Země Evropské unie budou muset každá individuálně poskytnout miliardové záruky na pokrytí úvěrů ve výši až 210 miliard eur, které jsou naléhavě potřeba pro Ukrajinu. Podle dokumentů, které získal deník Politico, by Německo mělo nést největší potenciální břemeno ve výši až 52 miliard eur. Evropská komise představila tyto závratné souhrny diplomatům minulý týden poté, co odhalila návrh na reparační půjčku Ukrajině ve výši 165 miliard eur, která by byla zajištěna hotovostní hodnotou zmrazených ruských aktiv.
Záruky by byly rozděleny proporcionálně mezi země v celém bloku a jsou nezbytné k zajištění souhlasu s půjčkou od belgického premiéra Barta De Wevera. Ten se totiž staví proti použití suverénních ruských aktiv kvůli obavám, že by jeho země mohla být nakonec nucena zaplatit peníze zpět Moskvě sama. Přibližně 185 miliard eur zmrazených ruských aktiv spravuje bruselský finanční depozitář Euroclear, zatímco dalších 25 miliard eur je rozptýleno po bloku na soukromých bankovních účtech.
Celkové částky pro jednotlivé země by se mohly zvýšit, pokud by se k iniciativě odmítly připojit země přátelské ke Kremlu, jako je například Maďarsko. Na druhou stranu, nečlenské země EU by mohly pomoci a pokrýt část celkové záruky, pokud by se tak rozhodly. Norsko bylo zvažováno jako možný kandidát, ale jeho ministr financí Jens Stoltenberg se od této myšlenky jménem Osla distancoval.
Ukrajina čelí v příštím roce rozpočtovému schodku ve výši 71,7 miliardy eur a bude muset od dubna začít se snižováním veřejných výdajů, pokud neobdrží nové finanční prostředky. Maďarsko v pátek vetovalo vydání nového dluhu EU k zaplnění rozpočtové mezery Kyjeva. To nutí lídry přesvědčit De Wevera, aby podpořil použití ruských aktiv na summitu EU, který se má konat 18. prosince, namísto toho, aby sáhli do vlastních národních pokladen.
Německý kancléř Friedrich Merz byl v pátek večer v Bruselu, aby De Wevera ujistil, že Německo poskytne 25 procent záruky, což je největší podíl ze všech zemí. „Vedli jsme o této otázce velmi konstruktivní debatu,“ řekl Merz po večeři s belgickým premiérem. Dodal, že je nepopiratelné, že Belgie má obavy ohledně otázky využití zmrazených ruských aktiv. Tyto obavy je potřeba řešit tak, aby veškerá rizika nesly všechny evropské státy stejnou měrou.
Navrhovaná reparační půjčka by měla vyčlenit 115 miliard eur na financování ukrajinského obranného průmyslu po dobu pěti let, zatímco 50 miliard eur by pokrylo rozpočtové potřeby Kyjeva. Zbývajících 45 miliard eur z celkového balíčku by bylo použito na splacení půjčky G7 Ukrajině, která byla poskytnuta v minulém roce. Podle prezentací Komise by byly finanční prostředky vypláceny v šesti platbách během roku.
Byly by zavedeny určité kontrolní mechanismy, které by měly zabránit zneužití peněz. V případě výdajů na obranu by se například zajistilo, že smlouvy a plány výdajů jsou pro Komisi přijatelné. Komise by také podrobně popsala finanční potřeby Ukrajiny a nastínila, odkud vláda dostává vojenskou a finanční pomoc, což by umožnilo hlavním městům EU sledovat peníze proudící do Kyjeva.
V Česku byla o uplynulém víkendu zadržena osoba podezřelá z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Informovala o tom policie, realizaci v případu potvrdila i Bezpečnostní informační služba (BIS).
Spor mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem v uplynulých dnech alespoň pro tuto chvíli vyvrcholil. Soud totiž posvětil jejich dohodu ohledně rozdělení péče o Rozárku. O pocity se dělila především influncerka, ale nakonec se ozval i známý podnikatel.
Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody.
Karlos Vémola ve středu sliboval a také doručil první velké vyjádření k ostře sledované kauze, ve které ho vyšetřuje policie. Popsal okamžik zadržení, následnou domovní prohlídku i trable se zdravotními problémy. Došlo dokonce i na slzy.
Britský ministr obrany John Healey dnes potvrdil, že Spojené království převezme „vedoucí roli“ při zajišťování bezpečnosti v Arktidě a na dálném severu v rámci struktur NATO. Toto prohlášení přichází jako přímá reakce na dramatické události posledních čtrnácti dnů, které Healey popsal jako období „tvrdých vyjednávání a neústupné diplomacie“ vyvolané zájmem Donalda Trumpa o Grónsko.
Ukrajinská hlava státu Volodymyr Zelenskyj přednesla v Davosu projev, ve kterém se mísilo rozčarování z postoje unijních lídrů s nadějí vkládanou do čerstvých dohod s Donaldem Trumpem. Svou řeč uvedl netradiční analogií ke známému filmu o časové smyčce, čímž chtěl demonstrovat únavu své země z neustále se opakujících problémů a váhavosti spojenců. Podle něj Ukrajina prožívá nekonečný cyklus agrese, zatímco světoví hráči se točí v kruhu prázdných gest.
V Davosu dnes americký tým představil konkrétní obrysy budoucího uspořádání Pásma Gazy. I přes nadsazenou rétoriku, která doprovází vznik nové „Rady míru“, se zdá, že práce na přechodu k mnohem náročnější druhé fázi příměří pokročila do reálných plánů pro příštích 100 dní.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oznámil, že Moskva je připravena zaplatit miliardu dolarů za členství v nové „Radě míru“ Donalda Trumpa. Má to však háček – peníze chce vzít z ruských aktiv, která Spojené státy zmrazily po invazi na Ukrajinu. Tento návrh hodlá Putin projednat přímo v Moskvě s Trumpovými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, kteří tam dnes dorazili na klíčová jednání.
Slavnostní ceremoniál v Davosu pokračoval vystoupením amerického ministra zahraničí Marca Rubia, který nešetřil chválou na adresu Donalda Trumpa. Rubio označil jeho působení v úřadu za historické a ocenil prezidentovu vizi a odvahu snít o nemožném v souvislosti s konfliktem v Gaze. Podle něj staré instituce, které světu sloužily uplynulých sedmdesát let, nedokázaly tuto krizi vyřešit, což vyžadovalo zcela nový přístup.
Ustanovení nové „Rady míru“ na ekonomickém fóru v Davosu, které mělo být vrcholem diplomatického snažení Donalda Trumpa, doprovázely rozpaky. Očekávání o masivní podpoře se nenaplnila, když se k podpisu dostavilo méně než dvacet delegací z původně avizovaných pětatřiceti. Tato nízká účast v kombinaci s absencí klíčových evropských mocností jen prohloubila viditelnou trhlinu mezi současným Bílým domem a tradičními spojenci v rámci NATO.
Německý kancléř Friedrich Merz ve svém čtvrtečním projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu varoval, že starý světový řád se rozpadá „dechberoucím tempem“. Reagoval tak na týden plný diplomatického chaosu, který vyvolaly snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska a jeho hrozby uvalením cel na evropské spojence. Merz zdůraznil, že tváří v tvář nové realitě velmocenského soupeření musí Evropa urychleně posílit svou obranyschopnost i hospodářskou konkurenceschopnost.
Finský prezident Alexander Stubb na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyslal jasný vzkaz: Evropa je schopna se ubránit i bez pomoci Spojených států. Během panelové diskuse o evropské bezpečnosti zdůraznil, že na otázku, zda je kontinent soběstačný v obraně, odpovídá jednoznačným „ano“. Jako důkaz uvedl vojenskou sílu Finska a Polska, které podle něj disponují největším dělostřelectvem v Evropě, včetně moderních raket dlouhého doletu.