Země Evropské unie budou muset každá individuálně poskytnout miliardové záruky na pokrytí úvěrů ve výši až 210 miliard eur, které jsou naléhavě potřeba pro Ukrajinu. Podle dokumentů, které získal deník Politico, by Německo mělo nést největší potenciální břemeno ve výši až 52 miliard eur. Evropská komise představila tyto závratné souhrny diplomatům minulý týden poté, co odhalila návrh na reparační půjčku Ukrajině ve výši 165 miliard eur, která by byla zajištěna hotovostní hodnotou zmrazených ruských aktiv.
Záruky by byly rozděleny proporcionálně mezi země v celém bloku a jsou nezbytné k zajištění souhlasu s půjčkou od belgického premiéra Barta De Wevera. Ten se totiž staví proti použití suverénních ruských aktiv kvůli obavám, že by jeho země mohla být nakonec nucena zaplatit peníze zpět Moskvě sama. Přibližně 185 miliard eur zmrazených ruských aktiv spravuje bruselský finanční depozitář Euroclear, zatímco dalších 25 miliard eur je rozptýleno po bloku na soukromých bankovních účtech.
Celkové částky pro jednotlivé země by se mohly zvýšit, pokud by se k iniciativě odmítly připojit země přátelské ke Kremlu, jako je například Maďarsko. Na druhou stranu, nečlenské země EU by mohly pomoci a pokrýt část celkové záruky, pokud by se tak rozhodly. Norsko bylo zvažováno jako možný kandidát, ale jeho ministr financí Jens Stoltenberg se od této myšlenky jménem Osla distancoval.
Ukrajina čelí v příštím roce rozpočtovému schodku ve výši 71,7 miliardy eur a bude muset od dubna začít se snižováním veřejných výdajů, pokud neobdrží nové finanční prostředky. Maďarsko v pátek vetovalo vydání nového dluhu EU k zaplnění rozpočtové mezery Kyjeva. To nutí lídry přesvědčit De Wevera, aby podpořil použití ruských aktiv na summitu EU, který se má konat 18. prosince, namísto toho, aby sáhli do vlastních národních pokladen.
Německý kancléř Friedrich Merz byl v pátek večer v Bruselu, aby De Wevera ujistil, že Německo poskytne 25 procent záruky, což je největší podíl ze všech zemí. „Vedli jsme o této otázce velmi konstruktivní debatu,“ řekl Merz po večeři s belgickým premiérem. Dodal, že je nepopiratelné, že Belgie má obavy ohledně otázky využití zmrazených ruských aktiv. Tyto obavy je potřeba řešit tak, aby veškerá rizika nesly všechny evropské státy stejnou měrou.
Navrhovaná reparační půjčka by měla vyčlenit 115 miliard eur na financování ukrajinského obranného průmyslu po dobu pěti let, zatímco 50 miliard eur by pokrylo rozpočtové potřeby Kyjeva. Zbývajících 45 miliard eur z celkového balíčku by bylo použito na splacení půjčky G7 Ukrajině, která byla poskytnuta v minulém roce. Podle prezentací Komise by byly finanční prostředky vypláceny v šesti platbách během roku.
Byly by zavedeny určité kontrolní mechanismy, které by měly zabránit zneužití peněz. V případě výdajů na obranu by se například zajistilo, že smlouvy a plány výdajů jsou pro Komisi přijatelné. Komise by také podrobně popsala finanční potřeby Ukrajiny a nastínila, odkud vláda dostává vojenskou a finanční pomoc, což by umožnilo hlavním městům EU sledovat peníze proudící do Kyjeva.
Motoristé stojí v čele kritiků prezidenta Petra Pavla, který minulý týden oznámil, že vynechá hlasování v obecních volbách kvůli zahraniční cestě. Po ministrovi zahraničí Petru Macinkovi si do hlavy státu rýpl i poslanec Filip Turek.
Nervozita panuje ve Washingtonu kvůli aktuálním zvěstem o den v Rusku. Americký ministr zahraničí Marco Rubio proto vyzval Moskvu, aby poskytla více informací o případu smrti pracovnice laboratoře na Sibiři, kde se zkoumal mor.
Blíží se konec období s velmi příjemným počasím. V příštím týdnu už bude babí léto minulostí, ale předpověď není nijak katastrofická. Dokonce se očekává, že bude tepleji než v některých dnech v druhé polovině tohoto týdne.
Češi si v posledních měsících zvykli na příjemnou věc: řada potravin zlevňuje. Máslo, mléko, některé druhy masa či další položky jsou levnější než před rokem a po inflačním šoku předchozích let to působí skoro jako návrat normálu. Blahý pocit jim ale dlouho nevydrží.
Španělskem zmítá nová vlna masových protestů, které zažehlo dramatické nucené vystěhování sedmaosmdesátileté invalidní seniorky Maricarmen Abascalové z jejího madridského bytu. Žena v domě žila jednasedmdesát let, než nemovitost odkoupil soukromý investiční fond a zvýšil jí nájemné o neúnosných 230 procent. Přestože se před budovou shromáždily stovky demonstrantů a sousedů, kteří se snažili vystěhování zabránit, policie seniorku z budovy nakonec nedobrovolně vyvedla a na nosítkách ji odvezla do nemocnice. Záběry ze zásahu vyvolaly celostátní pobouření a ze staré ženy udělaly symbol boje proti nedostupnému bydlení.
Předčasné parlamentní volby ve Španělsku a případná porážka premiéra Pedra Sáncheze představují vážnou hrozbu pro dosavadní politickou rovnováhu v Bruselu. Podle zjištění serveru Politico varují zástupci Pokrokové aliance socialistů a demokratů (S&D) v Evropském parlamentu, že odchod Sáncheze by mohl vést ke destabilizaci celé neformální koalice, o kterou se při prosazování legislativy opírá předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Volební experti varují, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se může pokusit o zpochybnění a narušení výsledků nadcházejících sněmovních a senátních voleb. Klíčovým rizikovým obdobím mají být podle webu The Guardian hodiny a dny bezprostředně po uzavření volebních místností, kdy probíhá sčítání hlasů. Právě tento časový úsek považují bývalí federální úředníci za nejzranitelnější fázi celého volebního procesu. Panují obavy, že spojenci hlavy státu využijí prodlevu ke šíření nepodložených obvinění v případě nepříznivých průběžných výsledků.
Společnost McDonald's čelí rozsáhlému právnímu sporu poté, co na ni byla u federálního soudu v Chicagu podána hromadná žaloba. Žaloba tvrdí, že tento gigant v oblasti rychlého občerstvení nezákonně koordinuje ceny svých produktů napříč vlastními restauracemi i nezávislými franšízami. K této koordinaci má docházet za pomoci cenového systému poháněného umělou inteligencí, což podle žalobců představuje závažné porušení amerických antimonopolních zákonů.
Nedávné výroky předních představitelů americké administrativy vyvolaly hluboké rozhořčení mezi kanadskými válečnými veterány a rodinami padlých vojáků. Prezident Donald Trump i jeho nejbližší spojenci v posledních měsících opakovaně zpochybnili význam kanadské armády a její historické zásluhy v mezinárodních konfliktech. Proti znevažujícím výrokům se ohradili nejen samotní pamětníci bojových misí, ale také nejvyšší kanadští politici. Slova o chybějící armádě či nepotřebnosti kanadských jednotek vnímají v Ottawě jako zradu dlouholetého spojenectví.
Afghánské hlavní město Kábul čelí akutní vodní krizi, která by podle zprávy neziskové organizace Prosper Global mohla vést ke kompletnímu vyčerpání zásob vody již v roce 2030. Pro mnohé z obyvatel města však kritický „den nula“ nastal již v současnosti. Lidé se musejí každodenně potýkat s drastickým nedostatkem tekoucí vody, která chybí ve většině domácností. Situace v jedné z nejrychleji rostoucích metropolí světa ukazuje, jak vypadají dopady globální klimatické krize v kombinaci s nedostatečnou infrastrukturou.
Keňské úřady potvrdily první případ nákazy ebolou v historii země. Pacient, keňský občan, který se nedávno vrátil z Demokratické republiky Kongo (DRK), onemocnění v pondělí pozdě večer v nemocnici v Nairobi podlehl. Ministr zdravotnictví Aden Duale oznámil, že úřady již identifikovaly 28 lidí z rodiny a zdravotnického personálu, kteří s ním přišli do styku, a dohledávají další spolucestující z letadla.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Spojené státy stáhly své strategické bombardéry z britské základny RAF Fairford v Gloucestershire kvůli konkrétním bezpečnostním hrozbám. Pentagon potvrdil přesun zhruba tuctu nadzvukových bombardérů B-1 Lancer zpět na domovské základny v USA. Trump před novináři uvedl, že stažení bylo reakcí na hrozby ze strany protivníka a naznačil, že zjištěné aktivity vykazují vazby na Írán.