Země Evropské unie budou muset každá individuálně poskytnout miliardové záruky na pokrytí úvěrů ve výši až 210 miliard eur, které jsou naléhavě potřeba pro Ukrajinu. Podle dokumentů, které získal deník Politico, by Německo mělo nést největší potenciální břemeno ve výši až 52 miliard eur. Evropská komise představila tyto závratné souhrny diplomatům minulý týden poté, co odhalila návrh na reparační půjčku Ukrajině ve výši 165 miliard eur, která by byla zajištěna hotovostní hodnotou zmrazených ruských aktiv.
Záruky by byly rozděleny proporcionálně mezi země v celém bloku a jsou nezbytné k zajištění souhlasu s půjčkou od belgického premiéra Barta De Wevera. Ten se totiž staví proti použití suverénních ruských aktiv kvůli obavám, že by jeho země mohla být nakonec nucena zaplatit peníze zpět Moskvě sama. Přibližně 185 miliard eur zmrazených ruských aktiv spravuje bruselský finanční depozitář Euroclear, zatímco dalších 25 miliard eur je rozptýleno po bloku na soukromých bankovních účtech.
Celkové částky pro jednotlivé země by se mohly zvýšit, pokud by se k iniciativě odmítly připojit země přátelské ke Kremlu, jako je například Maďarsko. Na druhou stranu, nečlenské země EU by mohly pomoci a pokrýt část celkové záruky, pokud by se tak rozhodly. Norsko bylo zvažováno jako možný kandidát, ale jeho ministr financí Jens Stoltenberg se od této myšlenky jménem Osla distancoval.
Ukrajina čelí v příštím roce rozpočtovému schodku ve výši 71,7 miliardy eur a bude muset od dubna začít se snižováním veřejných výdajů, pokud neobdrží nové finanční prostředky. Maďarsko v pátek vetovalo vydání nového dluhu EU k zaplnění rozpočtové mezery Kyjeva. To nutí lídry přesvědčit De Wevera, aby podpořil použití ruských aktiv na summitu EU, který se má konat 18. prosince, namísto toho, aby sáhli do vlastních národních pokladen.
Německý kancléř Friedrich Merz byl v pátek večer v Bruselu, aby De Wevera ujistil, že Německo poskytne 25 procent záruky, což je největší podíl ze všech zemí. „Vedli jsme o této otázce velmi konstruktivní debatu,“ řekl Merz po večeři s belgickým premiérem. Dodal, že je nepopiratelné, že Belgie má obavy ohledně otázky využití zmrazených ruských aktiv. Tyto obavy je potřeba řešit tak, aby veškerá rizika nesly všechny evropské státy stejnou měrou.
Navrhovaná reparační půjčka by měla vyčlenit 115 miliard eur na financování ukrajinského obranného průmyslu po dobu pěti let, zatímco 50 miliard eur by pokrylo rozpočtové potřeby Kyjeva. Zbývajících 45 miliard eur z celkového balíčku by bylo použito na splacení půjčky G7 Ukrajině, která byla poskytnuta v minulém roce. Podle prezentací Komise by byly finanční prostředky vypláceny v šesti platbách během roku.
Byly by zavedeny určité kontrolní mechanismy, které by měly zabránit zneužití peněz. V případě výdajů na obranu by se například zajistilo, že smlouvy a plány výdajů jsou pro Komisi přijatelné. Komise by také podrobně popsala finanční potřeby Ukrajiny a nastínila, odkud vláda dostává vojenskou a finanční pomoc, což by umožnilo hlavním městům EU sledovat peníze proudící do Kyjeva.
Česko podle premiéra Andreje Babiše (ANO) přijalo v reakci na incidenty v Německu dostatečná opatření. K možnému vyhoštění ruských diplomatů řekl, že čeká na to, jaká bude domluva mezi evropskými spojenci. Babiš se tak vyjádřil v diskuzním pořadu Partie na stanici CNN Prima News.
Vláda Andreje Babiše se stále zřetelněji připravuje na zvýšení některých daní. Premiér dnes zmínil možnost vyššího zdanění dividend a investičních bytů, ministryně financí Alena Schillerová už předtím avizovala změny v oblasti hazardu a návykových látek. Jde o logický důsledek stavu veřejných financí. Schodek státního rozpočtu má v příštím roce činit 389 miliard korun a od roku 2028 bude muset vláda strukturální deficit podstatněji snižovat.
V Kyjevě se všechno připravuje na schůzku s emisary amerického prezidenta Donalda Trumpa, kteří v sobotu jednali za zavřenými dveřmi v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ukrajinci chtějí být na jednání konstruktivní, aby se přiblížil konec konfliktu.
Počasí v příštím týdnu přinese několik "nej", na která dnes na sociální síti upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Jaký bude druhý ryze podzimní týden letošního roku?
Indonésie se v posledních hodinách potýká s problémy v letecké dopravě. Stovky letů musely být odloženy či zrušeny kvůli erupci vulkánu Anak Krakatoa. Na odlet čekají tisíce cestujících, provoz zatím nebyl obnoven.
Volkswagen prochází největší restrukturalizací ve své téměř devadesátileté historii. To, co je pro Německo stále zřetelněji průmyslovou pohromou, ale nemusí být špatnou zprávou pro celou střední Evropu. Na ústupu německého automobilového gigantu mohou nakonec vydělat Češi i Slováci. A Slovensko navíc může těžit i z nástupu čínských automobilek.
Napětí na Blízkém východě opět nabírá na obrátkách. Američané a Íránci si v sobotu vzájemně útočili na lodě, čímž se jen potvrdilo, že konflikt se v posledních dnech opět stupňuje po měsíci relativního klidu. O útocích informovala britská stanice BBC.
Norsko se příští týden rozloučí se zesnulým králem Haraldem V. Na pohřbu monarchy nebude chybět reprezentant britské monarchie. Buckinghamský palác oznámil, že královskou rodinu bude na smutečním obřadu zastupovat následník trůnu princ William. Informovala o tom BBC.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Ruského velvyslance si po Česku předvolá i sousední Slovensko. Ministr zahraničí Juraj Blanár chce s diplomatem zastupujícím Moskvu řešit jeden z nedávných útoků na Kyjev, při němž bylo ohroženo i pracoviště slovenského velvyslanectví.
Čeští důchodci mají mít v září jasno, o kolik se jim pro rok 2027 zvednou důchody. Jistí si mohou být tím, že dostanou alespoň tři stovky navíc. Pořád však mohou doufat, že některý z vládních politiků jim zajistí více peněz. Výši valorizace by rád ovlivnil i předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD).
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě, aby od půlnoci ze soboty na neděli na tři dny přerušila útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev. Rozkaz má souviset s probíhající diplomatickou misí amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera.