Země Evropské unie budou muset každá individuálně poskytnout miliardové záruky na pokrytí úvěrů ve výši až 210 miliard eur, které jsou naléhavě potřeba pro Ukrajinu. Podle dokumentů, které získal deník Politico, by Německo mělo nést největší potenciální břemeno ve výši až 52 miliard eur. Evropská komise představila tyto závratné souhrny diplomatům minulý týden poté, co odhalila návrh na reparační půjčku Ukrajině ve výši 165 miliard eur, která by byla zajištěna hotovostní hodnotou zmrazených ruských aktiv.
Záruky by byly rozděleny proporcionálně mezi země v celém bloku a jsou nezbytné k zajištění souhlasu s půjčkou od belgického premiéra Barta De Wevera. Ten se totiž staví proti použití suverénních ruských aktiv kvůli obavám, že by jeho země mohla být nakonec nucena zaplatit peníze zpět Moskvě sama. Přibližně 185 miliard eur zmrazených ruských aktiv spravuje bruselský finanční depozitář Euroclear, zatímco dalších 25 miliard eur je rozptýleno po bloku na soukromých bankovních účtech.
Celkové částky pro jednotlivé země by se mohly zvýšit, pokud by se k iniciativě odmítly připojit země přátelské ke Kremlu, jako je například Maďarsko. Na druhou stranu, nečlenské země EU by mohly pomoci a pokrýt část celkové záruky, pokud by se tak rozhodly. Norsko bylo zvažováno jako možný kandidát, ale jeho ministr financí Jens Stoltenberg se od této myšlenky jménem Osla distancoval.
Ukrajina čelí v příštím roce rozpočtovému schodku ve výši 71,7 miliardy eur a bude muset od dubna začít se snižováním veřejných výdajů, pokud neobdrží nové finanční prostředky. Maďarsko v pátek vetovalo vydání nového dluhu EU k zaplnění rozpočtové mezery Kyjeva. To nutí lídry přesvědčit De Wevera, aby podpořil použití ruských aktiv na summitu EU, který se má konat 18. prosince, namísto toho, aby sáhli do vlastních národních pokladen.
Německý kancléř Friedrich Merz byl v pátek večer v Bruselu, aby De Wevera ujistil, že Německo poskytne 25 procent záruky, což je největší podíl ze všech zemí. „Vedli jsme o této otázce velmi konstruktivní debatu,“ řekl Merz po večeři s belgickým premiérem. Dodal, že je nepopiratelné, že Belgie má obavy ohledně otázky využití zmrazených ruských aktiv. Tyto obavy je potřeba řešit tak, aby veškerá rizika nesly všechny evropské státy stejnou měrou.
Navrhovaná reparační půjčka by měla vyčlenit 115 miliard eur na financování ukrajinského obranného průmyslu po dobu pěti let, zatímco 50 miliard eur by pokrylo rozpočtové potřeby Kyjeva. Zbývajících 45 miliard eur z celkového balíčku by bylo použito na splacení půjčky G7 Ukrajině, která byla poskytnuta v minulém roce. Podle prezentací Komise by byly finanční prostředky vypláceny v šesti platbách během roku.
Byly by zavedeny určité kontrolní mechanismy, které by měly zabránit zneužití peněz. V případě výdajů na obranu by se například zajistilo, že smlouvy a plány výdajů jsou pro Komisi přijatelné. Komise by také podrobně popsala finanční potřeby Ukrajiny a nastínila, odkud vláda dostává vojenskou a finanční pomoc, což by umožnilo hlavním městům EU sledovat peníze proudící do Kyjeva.
Americký prezident Donald Trump naznačil potenciální obavy ohledně plánované dohody, v níž má Netflix za 72 miliard dolarů koupit filmové studio a oblíbené streamovací sítě HBO od společnosti Warner Brothers Discovery. Na nedělní akci ve Washingtonu řekl, že Netflix má „velký tržní podíl“ a spojená velikost firem „by mohla být problém“.
Bývalý americký velvyslanec při Evropské unii, Gordon Sondland, prohlásil, že Donald Trump chce, aby Evropa v budoucnu převzala vůdčí roli v jednáních s Ruskem. Sondland v rozhovoru pro BBC uvedl, že „USA mohou krýt záda, Spojené státy mohou podporovat, ale skutečně by měla být v čele Evropa, a k tomu Donald Trump směřuje.“
Země Evropské unie budou muset každá individuálně poskytnout miliardové záruky na pokrytí úvěrů ve výši až 210 miliard eur, které jsou naléhavě potřeba pro Ukrajinu. Podle dokumentů, které získal deník Politico, by Německo mělo nést největší potenciální břemeno ve výši až 52 miliard eur. Evropská komise představila tyto závratné souhrny diplomatům minulý týden poté, co odhalila návrh na reparační půjčku Ukrajině ve výši 165 miliard eur, která by byla zajištěna hotovostní hodnotou zmrazených ruských aktiv.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pondělí setká s evropskými lídry v Londýně na znamení jednoty. Tato schůzka proběhne poté, co ho americký prezident Donald Trump obvinil z toho, že si nepřečetl nejnovější mírový návrh, a v době, kdy Kreml pochválil nový, tvrdší postoj Spojených států vůči Evropě.
Ministr obrany USA Pete Hegseth vystoupil na každoročním Reagan Defense Forum, kde ostře kritizoval zahraniční politiku Spojených států po studené válce. Jmenovitě napadl bývalé prezidenty i generály a prohlásil éru amerického „utopického idealismu“ za definitivně u konce.
Po nedávné tragické události v Karibském moři, při níž byli zabiti lidé na údajné drogové lodi, se objevuje složitá otázka odpovědnosti. Jedna osoba se však nemusí obávat následků – americký prezident Donald Trump. Ten má na základě loňského rozhodnutí Nejvyššího soudu širokou imunitu pro oficiální akty vykonané během jeho mandátu.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide prohlásil, že evropské členské státy NATO jsou pevně přesvědčeny o nepřípustnosti jakýchkoli schémat na rozdělení Evropy, podobných poválečným Jaltským dohodám z roku 1945.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že první fáze plánu na příměří v Gaze, který podpořila OSN, se blíží ke svému závěru. Podle jeho slov musí druhá fáze nutně zahrnovat odzbrojení Hamásu. Netanjahu uvedl, že o dalších krocích bude jednat koncem tohoto měsíce ve Washingtonu s Donaldem Trumpem, jehož návrhy pro Gazu byly kodifikovány v rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze 17. listopadu.
I v roce 2025, který je poznamenaný eskalací globálních konfliktů, zpřísněnou ochranou hranic a obchodním napětím, zůstává mír vzácnou komoditou. Podle Globálního indexu míru (GPI) 2025, který sestavuje Institut pro ekonomiku a mír, dosáhl počet státních konfliktů nejvyšší úrovně od druhé světové války, přičemž jen letos propukly tři nové. Mnoho států reaguje zvýšenou militarizací.
Každý ví, že klíčem k dlouhému a zdravému životu je správná strava a dostatek pohybu. Ale co dělat, když jednoduše nemáte čas na hodiny v posilovně nebo na denní metu deseti tisíc kroků? Dobrou zprávou je, že zvýšením intenzity každodenních činností lze dosáhnout obrovských zdravotních přínosů. Mějte na mysli například rychlý výšlap schodů, rychlou chůzi po domě při vyřizování věcí nebo intenzivnější hraní si s dětmi či domácími mazlíčky.
Dva dny po skonu Patrika Hezuckého, oblíbeného hlasu z rádia Evropa 2, se jeho žena Nikola rozhodla sdílet veřejnosti detaily ohledně jeho zdravotního stavu. Zdravotní komplikace moderátora byly až doposud zahaleny přísným tajemstvím. Nikola na sociálních sítích popsala, jak se život jejich rodiny po náhlé diagnóze radikálně změnil.
Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.