Země Evropské unie budou muset každá individuálně poskytnout miliardové záruky na pokrytí úvěrů ve výši až 210 miliard eur, které jsou naléhavě potřeba pro Ukrajinu. Podle dokumentů, které získal deník Politico, by Německo mělo nést největší potenciální břemeno ve výši až 52 miliard eur. Evropská komise představila tyto závratné souhrny diplomatům minulý týden poté, co odhalila návrh na reparační půjčku Ukrajině ve výši 165 miliard eur, která by byla zajištěna hotovostní hodnotou zmrazených ruských aktiv.
Záruky by byly rozděleny proporcionálně mezi země v celém bloku a jsou nezbytné k zajištění souhlasu s půjčkou od belgického premiéra Barta De Wevera. Ten se totiž staví proti použití suverénních ruských aktiv kvůli obavám, že by jeho země mohla být nakonec nucena zaplatit peníze zpět Moskvě sama. Přibližně 185 miliard eur zmrazených ruských aktiv spravuje bruselský finanční depozitář Euroclear, zatímco dalších 25 miliard eur je rozptýleno po bloku na soukromých bankovních účtech.
Celkové částky pro jednotlivé země by se mohly zvýšit, pokud by se k iniciativě odmítly připojit země přátelské ke Kremlu, jako je například Maďarsko. Na druhou stranu, nečlenské země EU by mohly pomoci a pokrýt část celkové záruky, pokud by se tak rozhodly. Norsko bylo zvažováno jako možný kandidát, ale jeho ministr financí Jens Stoltenberg se od této myšlenky jménem Osla distancoval.
Ukrajina čelí v příštím roce rozpočtovému schodku ve výši 71,7 miliardy eur a bude muset od dubna začít se snižováním veřejných výdajů, pokud neobdrží nové finanční prostředky. Maďarsko v pátek vetovalo vydání nového dluhu EU k zaplnění rozpočtové mezery Kyjeva. To nutí lídry přesvědčit De Wevera, aby podpořil použití ruských aktiv na summitu EU, který se má konat 18. prosince, namísto toho, aby sáhli do vlastních národních pokladen.
Německý kancléř Friedrich Merz byl v pátek večer v Bruselu, aby De Wevera ujistil, že Německo poskytne 25 procent záruky, což je největší podíl ze všech zemí. „Vedli jsme o této otázce velmi konstruktivní debatu,“ řekl Merz po večeři s belgickým premiérem. Dodal, že je nepopiratelné, že Belgie má obavy ohledně otázky využití zmrazených ruských aktiv. Tyto obavy je potřeba řešit tak, aby veškerá rizika nesly všechny evropské státy stejnou měrou.
Navrhovaná reparační půjčka by měla vyčlenit 115 miliard eur na financování ukrajinského obranného průmyslu po dobu pěti let, zatímco 50 miliard eur by pokrylo rozpočtové potřeby Kyjeva. Zbývajících 45 miliard eur z celkového balíčku by bylo použito na splacení půjčky G7 Ukrajině, která byla poskytnuta v minulém roce. Podle prezentací Komise by byly finanční prostředky vypláceny v šesti platbách během roku.
Byly by zavedeny určité kontrolní mechanismy, které by měly zabránit zneužití peněz. V případě výdajů na obranu by se například zajistilo, že smlouvy a plány výdajů jsou pro Komisi přijatelné. Komise by také podrobně popsala finanční potřeby Ukrajiny a nastínila, odkud vláda dostává vojenskou a finanční pomoc, což by umožnilo hlavním městům EU sledovat peníze proudící do Kyjeva.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Spojenému království zavedením vysokých cel, pokud Londýn nezruší svou daň z digitálních služeb zaměřenou na velké americké technologické firmy. Trump v Oválné pracovně obvinil Británii, že se snaží na úkor amerických společností „snadno vydělat“, a varoval, že odveta bude pro Brity bolestivá.
Ukrajinské ministerstvo obrany odvolalo jednoho z armádních velitelů poté, co se na sociálních sítích objevily fotografie vojáků na frontě trpících těžkou podvýživou. Skupina mužů strávila měsíce v náročných podmínkách bez odpovídajícího přísunu potravy a vody.
Historické mírové rozhovory mezi Izraelem a Libanonem, které se konají pod záštitou Spojených států ve Washingtonu, čelí vážné hrozbě ze strany hnutí Hizballáh. Desetidenní příměří mezi Izraelem a touto militantní skupinou zatím sice trvá, ale Hizballáh dává jasně najevo, že udělá vše pro to, aby zabránil uzavření trvalé mírové smlouvy.
Téměř deset let od hlasování o brexitu a v době, kdy se globální obchod potýká s rostoucími cly z éry prvního funkčního období Donalda Trumpa, signalizuje Spojené království ochotu k užšímu partnerství. Odchod z evropského jednotného trhu zboží a služeb nyní střídá návrh na opětovný příklon k unijním regulacím. To, co bylo dříve nemyslitelné, se stává reálnou možností v podobě přijetí pravidel jednotného trhu EU prostřednictvím nové britské legislativy.
Francie se rozhodla vyřadit téma klimatických změn z programu aktuálního jednání ministrů životního prostředí zemí G7, které se koná v Paříži. Podle vládních představitelů je hlavním důvodem snaha vyhnout se otevřenému střetu s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Paříž se tak podle webu Politico snaží upřednostnit zachování jednoty skupiny před diskusemi o otázkách, na které mají Spojené státy diametrálně odlišný názor.
Situace týkající se globálního hladu dosáhla podle nové zprávy Organizace spojených národů nejkritičtější úrovně za poslední roky. Zatímco počet lidí čelících hladomoru prudce roste, finanční prostředky na pomoc těmto oblastem se drasticky snižují. Podle výroční Globální zprávy o potravinových krizích se loni na pokraji vyhladovění ocitlo přibližně 1,4 milionu lidí v šesti zemích, což je obrovský nárůst oproti roku 2016, kdy jich bylo 155 000.
Skupina krajně pravicových stran Patrioti pro Evropu se tento týden sešla v Portugalsku, aby demonstrovala svou sílu a odhodlání. Setkání se konalo v době, kdy se politická scéna v jejich řadách mění, zejména po nedávné volební porážce maďarského premiéra Viktora Orbána. Ten byl dlouho vnímán jako hlavní hybná síla a zakladatel této politické formace.
Donald Trump potvrdil, že klid zbraní mezi Izraelem a Libanonem potrvá o tři týdny déle, než se původně plánovalo. Během setkání s novináři v Bílém domě uvedl, že tento čas navíc by měli lídři obou států využít k osobnímu setkání a vyjednávání.
Americký voják speciálních jednotek, který se podílel na dopadení Nicoláse Madura, čelí obvinění z nezákonného zisku. Podle ministerstva spravedlnosti USA využil tajné informace k sázení na svržení venezuelského lídra. Gannon Ken Van Dyke měl díky těmto interním poznatkům vyhrát více než 409 000 dolarů.
Indie ostře kritizovala příspěvek Donalda Trumpa na sociální síti Truth Social, ve kterém americký prezident sdílel hanlivé výroky označující tuto jihoasijskou zemi za „pekelnou díru“. Tento incident přichází v citlivé době těsně před plánovanou návštěvou amerického ministra zahraničí Marca Rubia, který se má pokusit zmírnit nedávné napětí mezi oběma státy.
Už pěkných pár let se táhne případ, v němž je Jiřina Bohdalová poškozenou osobou. Slavná herečka se nyní rozhodla promluvit o tom, jak podle svých slov naletěla. Zmínila také, jak snáší policejní vyšetřování celé věci.
Budoucnost StarDance se momentálně řeší i v nejvyšších patrech české politiky. Objevily se totiž jisté pochybnosti, když se o taneční show vyjadřoval jeden z ministrů. Situaci musí žehlit premiér Andrej Babiš (ANO).