Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že se 15. května vydá do Turecka, kde je připraven jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o míru. „Nemá smysl prodlužovat zabíjení. Ve čtvrtek budu v Turecku čekat na Putina,“ prohlásil Zelenskyj s tím, že přímé rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou jsou nyní nevyhnutelné.
Zelenskyj zároveň vyzval k okamžitému, úplnému a trvalému příměří, které by podle něj mělo začít platit už zítra a vytvořit tak prostor pro diplomacii. Jeho výzva přichází v době, kdy spojenci Ukrajiny zvyšují tlak na Rusko, aby přistoupilo na mírová jednání, zatímco Putin ve svém sobotním projevu zmínil možnost přímých rozhovorů – také ve čtvrtek v Turecku. Příměří ale nezmínil.
Turecko potvrdilo, že je připraveno hostit historické setkání obou prezidentů, ale zároveň se připojilo k postoji Západu: příměří musí předcházet jednáním. „Komplexní příměří by vytvořilo potřebné prostředí pro mírová jednání,“ uvedl turecký prezidentský palác. V den plánovaného summitu má být v Istanbulu také americký ministr zahraničí Marco Rubio, který zde bude jednat se svými protějšky z NATO o ukončení rusko-ukrajinské války.
Západní lídři dali Moskvě jasné ultimátum. Na sobotním summitu v Kyjevě se prezidenti a premiéři Francie, Německa, Británie, Polska a Ukrajiny shodli, že pokud Rusko do pondělí nepřijme třicetidenní příměří, bude čelit „masivním“ novým sankcím. Německý kancléř Friedrich Merz uvedl, že tuto iniciativu podporuje i americký prezident Donald Trump.
Zelenskyj označil Putinův návrh na obnovení jednání za pozitivní signál, ale trvá na tom, že příměří je nutné nejprve uzavřít. „Nejdřív příměří alespoň na 30 dní, a pak vše ostatní,“ zopakoval šéf jeho kanceláře Andrij Jermak. I zvláštní vyslanec Trumpovy administrativy pro Ukrajinu, generál Keith Kellogg, se přidal k evropským hlasům: „Nejprve příměří, a teprve během něj komplexní mírová jednání. Ne naopak.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron Putinův návrh rovnou odmítl jako nedostatečný a varoval, že se Kreml jen snaží „získat čas“. Polský premiér Donald Tusk vyzval Rusko k „okamžitému a bezpodmínečnému příměří“.
Zelenskyj a jeho spojenci považují právě příměří za zásadní test ochoty Ruska k dohodě. Bez něj podle nich nemá smysl jednat. Teď se čeká, zda Moskva zbraně skutečně utichne a zda čtvrteční summit v Turecku přinese průlom.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
