Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že se 15. května vydá do Turecka, kde je připraven jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o míru. „Nemá smysl prodlužovat zabíjení. Ve čtvrtek budu v Turecku čekat na Putina,“ prohlásil Zelenskyj s tím, že přímé rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou jsou nyní nevyhnutelné.
Zelenskyj zároveň vyzval k okamžitému, úplnému a trvalému příměří, které by podle něj mělo začít platit už zítra a vytvořit tak prostor pro diplomacii. Jeho výzva přichází v době, kdy spojenci Ukrajiny zvyšují tlak na Rusko, aby přistoupilo na mírová jednání, zatímco Putin ve svém sobotním projevu zmínil možnost přímých rozhovorů – také ve čtvrtek v Turecku. Příměří ale nezmínil.
Turecko potvrdilo, že je připraveno hostit historické setkání obou prezidentů, ale zároveň se připojilo k postoji Západu: příměří musí předcházet jednáním. „Komplexní příměří by vytvořilo potřebné prostředí pro mírová jednání,“ uvedl turecký prezidentský palác. V den plánovaného summitu má být v Istanbulu také americký ministr zahraničí Marco Rubio, který zde bude jednat se svými protějšky z NATO o ukončení rusko-ukrajinské války.
Západní lídři dali Moskvě jasné ultimátum. Na sobotním summitu v Kyjevě se prezidenti a premiéři Francie, Německa, Británie, Polska a Ukrajiny shodli, že pokud Rusko do pondělí nepřijme třicetidenní příměří, bude čelit „masivním“ novým sankcím. Německý kancléř Friedrich Merz uvedl, že tuto iniciativu podporuje i americký prezident Donald Trump.
Zelenskyj označil Putinův návrh na obnovení jednání za pozitivní signál, ale trvá na tom, že příměří je nutné nejprve uzavřít. „Nejdřív příměří alespoň na 30 dní, a pak vše ostatní,“ zopakoval šéf jeho kanceláře Andrij Jermak. I zvláštní vyslanec Trumpovy administrativy pro Ukrajinu, generál Keith Kellogg, se přidal k evropským hlasům: „Nejprve příměří, a teprve během něj komplexní mírová jednání. Ne naopak.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron Putinův návrh rovnou odmítl jako nedostatečný a varoval, že se Kreml jen snaží „získat čas“. Polský premiér Donald Tusk vyzval Rusko k „okamžitému a bezpodmínečnému příměří“.
Zelenskyj a jeho spojenci považují právě příměří za zásadní test ochoty Ruska k dohodě. Bez něj podle nich nemá smysl jednat. Teď se čeká, zda Moskva zbraně skutečně utichne a zda čtvrteční summit v Turecku přinese průlom.
Předpovídání zemětřesení představuje na souši velkou výzvu, ale v oceánech, které pokrývají přibližně 70 % povrchu Země, je to téměř nemožné. To by se však mohlo brzy změnit díky rozsáhlé síti podmořských kabelů, které křižují světová moře. Kromě přenosu dat totiž mohou sloužit i k monitorování tektonických pohybů, které způsobují ničivá zemětřesení a vlny tsunami.
Britská vláda zvažuje zavedení dalších sankcí proti Moskvě poté, co oficiálně připsala Kremlu vinu za smrt opozičního lídra Alexeje Navalného. Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová naznačila, že Spojené království nezůstane po nových zjištěních nečinné. Podle závěrů, které v sobotu zveřejnila Británie společně se Švédskem, Francií, Německem a Nizozemskem, stála za smrtí Navalného otrava toxinem z pralesniček organizovaná ruským státem.
Závod o ovládnutí trhu s umělou inteligencí s sebou nese riziko katastrofy ve stylu Hindenburgu, která by mohla definitivně podkopat globální důvěru v tuto technologii. Před tímto scénářem varoval přední odborník Michael Wooldridge, profesor umělé inteligence na Oxfordské univerzitě. Podle něj jsou technologické firmy pod neúnosným komerčním tlakem a vypouštějí nové nástroje dříve, než plně pochopí jejich schopnosti a potenciální vady.
Vědecká komunita se musela přizpůsobit nové realitě oteplujícího se světa a zásadně změnila způsob, jakým měří klimatické jevy El Niño a La Niña. Tradiční metody, které vědci používali po desetiletí, totiž pod vlivem globálního oteplování začaly selhávat a poskytovaly zkreslený obraz o tom, co se v Pacifiku skutečně děje. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) proto oficiálně přešel na nový systém měření, který dokáže lépe oddělit přirozené klimatické cykly od celkového oteplování planety.
Evropská unie zahájila formální vyšetřování čínského internetového prodejce Shein kvůli podezření na vícenásobné porušení evropských zákonů. Šetření se zaměřuje především na prodej nelegálního zboží, mezi nímž figurují sexuální panenky s dětským vzhledem a různé druhy zbraní. Evropská komise v úterý oznámila, že k tomuto kroku přistoupila po předběžném prověření informací, které si od společnosti vyžádala v loňském roce.
Írán a Spojené státy dosáhly v Ženevě shody na „hlavních zásadách“ pro další vyjednávání, jak po úterním setkání potvrdil íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí. Přestože byl položen základní kámen pro budoucí rozhovory, šéf íránské diplomacie zároveň upozornil, že obě strany čeká ještě velké množství práce. Nepřímá jednání s americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem označil za pozitivní krok vpřed.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí navštívil Budapešť, aby vyjádřil otevřenou podporu maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi před nadcházejícími dubnovými volbami. Tento krok je analytiky vnímán jako snaha administrativy Donalda Trumpa exportovat ideologii MAGA do zahraničí a posílit pravicově populistické lídry v Evropě. Rubio během společné tiskové konference prohlásil, že vztahy mezi oběma zeměmi vstupují do „zlaté éry“, což přisoudil především úzkému osobnímu poutu mezi Orbánem a prezidentem Trumpem.
Evropská zkušenost se závislostí na bezpečnostních zárukách Spojených států v mnohém připomíná úpadek kvality digitálních aplikací. Mnichovská bezpečnostní konference se otevírá v atmosféře krize důvěry v transatlantické vztahy. Ačkoliv Evropa pravděpodobně uslyší známá ujištění o americkém závazku a nepostradatelnosti NATO, neklid mezi evropskými politiky podle expertů signalizuje hlubší problém. Pro desítky let fungoval transatlantický vztah jako ultimátní geopolitická platforma, kde USA udržovaly bezpečnostní operační systém a Evropa byla jeho hlavním, neustále přihlášeným uživatelem.
Francie vyhlásila nejvyšší červený stupeň varování před povodněmi ve třech departementech poté, co dozvuky bouře Nils vyvolaly chaos napříč celou zemí. Záplavová vlna již zatopila domy a izolovala řadu vesnic poté, se z břehů vylila řeka Garonne. Hydrologové varují, že další srážky dopadají na půdu, která vykazuje rekordní úroveň nasycení a není schopna absorbovat žádnou další vodu.
Evropský vědecký poradní sbor pro změnu klimatu (ESABCC) vydal naléhavé varování, ve kterém vyzývá členské státy, aby se začaly připravovat na katastrofický scénář globálního oteplení o 3 stupně Celsia. Podle předního člena sboru, Maartena van Aalsta, je ochrana Evropy před extrémním počasím sice náročným úkolem, ale nikoliv neproveditelným. Van Aalst zdůrazňuje, že ačkoliv už nyní kontinent za nedostatečnou přípravu platí vysokou cenu, mnohá adaptační opatření jsou otázkou selského rozumu a snadno dosažitelných cílů.
V Ženevě odstartovala ostře sledovaná diplomatická jednání mezi Spojenými státy a Íránem, která mají za cíl vyřešit vleklý spor o jaderný program Teheránu. Rozhovory probíhají v době extrémního napětí, kdy se v regionu Blízkého východu masivně koncentrují americké vojenské síly. Americkou delegaci vedou zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner, zatímco íránskou stranu reprezentuje ministr zahraničí Abbás Araghčí.
Čína v posledních pěti letech radikálně zrychlila výrobu jaderných ponorek a v tempu spouštění nových plavidel na vodu již předstihla Spojené státy. Podle nové zprávy Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) tento vývoj ohrožuje dlouholetou námořní nadvládu Washingtonu. Analýza založená na satelitních snímcích loděnic ukazuje, že Peking buduje svou flotilu nevídanou rychlostí.
