Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že se 15. května vydá do Turecka, kde je připraven jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o míru. „Nemá smysl prodlužovat zabíjení. Ve čtvrtek budu v Turecku čekat na Putina,“ prohlásil Zelenskyj s tím, že přímé rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou jsou nyní nevyhnutelné.
Zelenskyj zároveň vyzval k okamžitému, úplnému a trvalému příměří, které by podle něj mělo začít platit už zítra a vytvořit tak prostor pro diplomacii. Jeho výzva přichází v době, kdy spojenci Ukrajiny zvyšují tlak na Rusko, aby přistoupilo na mírová jednání, zatímco Putin ve svém sobotním projevu zmínil možnost přímých rozhovorů – také ve čtvrtek v Turecku. Příměří ale nezmínil.
Turecko potvrdilo, že je připraveno hostit historické setkání obou prezidentů, ale zároveň se připojilo k postoji Západu: příměří musí předcházet jednáním. „Komplexní příměří by vytvořilo potřebné prostředí pro mírová jednání,“ uvedl turecký prezidentský palác. V den plánovaného summitu má být v Istanbulu také americký ministr zahraničí Marco Rubio, který zde bude jednat se svými protějšky z NATO o ukončení rusko-ukrajinské války.
Západní lídři dali Moskvě jasné ultimátum. Na sobotním summitu v Kyjevě se prezidenti a premiéři Francie, Německa, Británie, Polska a Ukrajiny shodli, že pokud Rusko do pondělí nepřijme třicetidenní příměří, bude čelit „masivním“ novým sankcím. Německý kancléř Friedrich Merz uvedl, že tuto iniciativu podporuje i americký prezident Donald Trump.
Zelenskyj označil Putinův návrh na obnovení jednání za pozitivní signál, ale trvá na tom, že příměří je nutné nejprve uzavřít. „Nejdřív příměří alespoň na 30 dní, a pak vše ostatní,“ zopakoval šéf jeho kanceláře Andrij Jermak. I zvláštní vyslanec Trumpovy administrativy pro Ukrajinu, generál Keith Kellogg, se přidal k evropským hlasům: „Nejprve příměří, a teprve během něj komplexní mírová jednání. Ne naopak.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron Putinův návrh rovnou odmítl jako nedostatečný a varoval, že se Kreml jen snaží „získat čas“. Polský premiér Donald Tusk vyzval Rusko k „okamžitému a bezpodmínečnému příměří“.
Zelenskyj a jeho spojenci považují právě příměří za zásadní test ochoty Ruska k dohodě. Bez něj podle nich nemá smysl jednat. Teď se čeká, zda Moskva zbraně skutečně utichne a zda čtvrteční summit v Turecku přinese průlom.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že Evropa musí chránit svůj tržní podíl v oblasti zelených technologií před investicemi globálních konkurentů, především Číny. Uvedla, že evropští lídři budou toto téma projednávat na summitu, který se uskuteční ve čtvrtek.
Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Česko překvapil pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO), který během jednání o nové vládě vyrazil na dovolenou a vyjednávání nechal na svých spolupracovnících. Mezitím si užívá v cizině. Společnost má možná tak trochu nečekanou.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
