O co jde především? Evropská snaha o mír na Ukrajině má i postranní úmysly. Ukáže, co je Putin zač

Vladimir Putin
Vladimir Putin, foto: Depositphotos
Klára Marková 11. května 2025 11:47
Sdílej:

Evropská unie společně s Ukrajinou, Francií, Velkou Británií, Německem a Polskem přišla s požadavkem na třicetidenní bezpodmínečné příměří ve válce na Ukrajině. Cílem této diplomatické ofenzivy není pouze snaha o zastavení bojů, ale také o to donutit ruského prezidenta Vladimira Putina k jasnému postoji, který by bylo možné tlumočit administrativě prezidenta Donalda Trumpa.

Evropští lídři tak podle komentátora CNN Nicka Patona Walshe sáhli po krajním prostředku. Příměří se v tuto chvíli stává nástrojem nejen k dosažení klidu zbraní, ale i k tomu, aby se Moskva ocitla v diplomatické pasti. Pokud přistoupí na návrh, bude muset dodržet podmínky, jinak čelí tvrdým sankcím. Pokud odmítne nebo začne příměří zneužívat, bude to jasným signálem, že o mírové řešení nestojí.

Zatímco Ukrajina má nyní zhruba třicet hodin na to, aby připravila frontové linie na možné příměří, v pozadí hrozí strategické riziko. V případě zastavení bojů se může stát, že Rusko příměří zneužije ke konsolidaci svých pozic, zatímco ukrajinská strana bude nucena dodržovat zdrženlivost. Takový scénář by mohl vést k oslabení obrany Ukrajiny a k dalším ztrátám území.

Americká administrativa mezitím vyslala rozporuplné signály. Trump otevřeně ztrácí trpělivost jak s Moskvou, tak s Kyjevem. Pokud by se Spojené státy rozhodly „pohnout dál“ a přestaly by Ukrajině poskytovat pomoc, hrozí kolaps evropské bezpečnostní strategie a návrat k situaci připomínající pasivitu Evropy v roce 1938.

Významnou roli v diplomatické iniciativě sehráli francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer a samozřejmě ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Díky jejich aktivitě se nyní Bílý dům ocitl v pozici, kdy je nucen zaujmout jasný postoj a připojit se k evropskému úsilí – nejen dohledem nad příměřím, ale i příslibem tvrdých postihů, pokud dojde k jeho porušení.

Kreml zatím reaguje váhavě. Jeho obvyklý postoj „potřebujeme jednat o detailech“ už nyní nestačí. Buď Rusko návrh přijme, nebo se pokusí o další diplomatickou kličku – například tím, že částečně přeruší boje, ale zároveň obviní Ukrajince z provokací. Další možností je naprosté ignorování návrhu a následné využití možné komunikace s Trumpem k přepsání pravidel hry.

Příměří by pro USA znamenalo nutnost nasadit dostatečné prostředky ke kontrole dodržování podmínek na stovkách kilometrů fronty. Přesné důkazy o porušování příměří ze strany Moskvy budou klíčem k ochraně Ukrajiny před vlnou ruské propagandy.

Kyjev zároveň riskuje, že se ocitne v nevýhodě. Pokud se Trump opět přikloní k názoru, že hlavním problémem je Zelenskyj, evropská jednota, která byla 10. května demonstrativně prezentována v Kyjevě, může začít slábnout. Evropská pomoc je přitom pro Ukrajinu životně důležitá, zejména pokud by americká podpora vyschla.

Nicméně jak uvádí Paton Walsh, „cena nicnedělání“ by byla vyšší. Pokud by Trump ztratil zájem o největší ozbrojený konflikt na kontinentu od roku 1945, Kyjev by čelil dalším měsícům ruských ofenziv a dalším ztrátám před příchodem zimy.

Evropa tak sází na strategii, která má Putina přinutit ukázat karty. Většina přítomných lídrů v Kyjevě však již očividně došla k závěru, že Putin žádný mír nechce. Následující týdny tak mohou být přelomové nejen pro Ukrajinu, ale i pro formování nové bezpečnostní politiky Západu – a především pro snahu přesvědčit Donalda Trumpa, že Kreml není partnerem, nýbrž hrozbou. 

Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Proč jsou zemětřesení v Japonsku na denním pořádku? Odpověď leží ve 40 tisíc kilometrů dlouhém pásmu sopek

Japonská prefektura Kumamoto čelí následkům ničivého zemětřesení o síle okolo sedmi stupňů, které si podle dosavadních zpráv vyžádalo nejméně třináct obětí a stovky zraněných. Záchranné složky spěchají s vyprošťováním lidí ze sutin pod dohledem armády i místních úřadů, přičemž premiérka Sanai Takaičiová zdůraznila, že při pátrání po přeživších rozhoduje každá sekunda. Území na jižním ostrově Kjúšú se přitom zotavovalo ze silných otřesů, které stejný region zasáhly v roce 2016.

Novinky
Andy Burnham

Nový britský premiér může prolomit největší překážku v britsko-unijních vztazích

Nový britský premiér Andy Burnham se po nástupu do funkce zatím naplno nevěnoval vztahům s Evropskou unií, Brusel je však připraven nabídnout Londýnu kompromis ohledně sporů o univerzitní školné. Tento problém doposud blokoval jednání o celkovém restartu vzájemných vztahů, s nímž započal již Burnhamův předchůdce Keir Starmer. Evropská komise nyní naznačuje ochotu ustoupit ze svých původních nekompromisních požadavků, které vyvolávaly silný odpor na britské straně.

Novinky
Jean-Luc Mélenchon

Ve Francii se rodí nová hvězda. Rival Le Penové chce zrušit francouzsko-německé spojenectví

Lídr francouzské krajní levice Jean-Luc Mélenchon se před nadcházejícími prezidentskými volbami profiluje jako kandidát, který chce radikálně proměnit stávající uspořádání v Evropské unii. Jeho hlavním cílem je zrušení tradičního francouzsko-německého spojenectví, které podle něj dlouhodobě slouží především zájmům Berlína. Průzkumy ukazují, že Mélenchon má díky roztříštěnosti ostatních levicových stran reálnou šanci postoupit do druhého kola, kde by se mohl utkat s krajně pravicovou političkou Marine Le Penovou.

Počasí
Ilustrační fotografie.

Tropické počasí je tady! Meteorologové očekávají, že bude panovat i po víkendu

V Česku právě dnes začíná tropická epizoda, která bude v některých oblastech pokračovat i o víkendu. Potvrzuje to nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), jejímž prostřednictvím varují meteorologové před vysokými teplotami a nebezpečím požárů. Experti zároveň avizují další výstrahu před vedry v příštím týdnu.