Evropská unie společně s Ukrajinou, Francií, Velkou Británií, Německem a Polskem přišla s požadavkem na třicetidenní bezpodmínečné příměří ve válce na Ukrajině. Cílem této diplomatické ofenzivy není pouze snaha o zastavení bojů, ale také o to donutit ruského prezidenta Vladimira Putina k jasnému postoji, který by bylo možné tlumočit administrativě prezidenta Donalda Trumpa.
Evropští lídři tak podle komentátora CNN Nicka Patona Walshe sáhli po krajním prostředku. Příměří se v tuto chvíli stává nástrojem nejen k dosažení klidu zbraní, ale i k tomu, aby se Moskva ocitla v diplomatické pasti. Pokud přistoupí na návrh, bude muset dodržet podmínky, jinak čelí tvrdým sankcím. Pokud odmítne nebo začne příměří zneužívat, bude to jasným signálem, že o mírové řešení nestojí.
Zatímco Ukrajina má nyní zhruba třicet hodin na to, aby připravila frontové linie na možné příměří, v pozadí hrozí strategické riziko. V případě zastavení bojů se může stát, že Rusko příměří zneužije ke konsolidaci svých pozic, zatímco ukrajinská strana bude nucena dodržovat zdrženlivost. Takový scénář by mohl vést k oslabení obrany Ukrajiny a k dalším ztrátám území.
Americká administrativa mezitím vyslala rozporuplné signály. Trump otevřeně ztrácí trpělivost jak s Moskvou, tak s Kyjevem. Pokud by se Spojené státy rozhodly „pohnout dál“ a přestaly by Ukrajině poskytovat pomoc, hrozí kolaps evropské bezpečnostní strategie a návrat k situaci připomínající pasivitu Evropy v roce 1938.
Významnou roli v diplomatické iniciativě sehráli francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer a samozřejmě ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Díky jejich aktivitě se nyní Bílý dům ocitl v pozici, kdy je nucen zaujmout jasný postoj a připojit se k evropskému úsilí – nejen dohledem nad příměřím, ale i příslibem tvrdých postihů, pokud dojde k jeho porušení.
Kreml zatím reaguje váhavě. Jeho obvyklý postoj „potřebujeme jednat o detailech“ už nyní nestačí. Buď Rusko návrh přijme, nebo se pokusí o další diplomatickou kličku – například tím, že částečně přeruší boje, ale zároveň obviní Ukrajince z provokací. Další možností je naprosté ignorování návrhu a následné využití možné komunikace s Trumpem k přepsání pravidel hry.
Příměří by pro USA znamenalo nutnost nasadit dostatečné prostředky ke kontrole dodržování podmínek na stovkách kilometrů fronty. Přesné důkazy o porušování příměří ze strany Moskvy budou klíčem k ochraně Ukrajiny před vlnou ruské propagandy.
Kyjev zároveň riskuje, že se ocitne v nevýhodě. Pokud se Trump opět přikloní k názoru, že hlavním problémem je Zelenskyj, evropská jednota, která byla 10. května demonstrativně prezentována v Kyjevě, může začít slábnout. Evropská pomoc je přitom pro Ukrajinu životně důležitá, zejména pokud by americká podpora vyschla.
Nicméně jak uvádí Paton Walsh, „cena nicnedělání“ by byla vyšší. Pokud by Trump ztratil zájem o největší ozbrojený konflikt na kontinentu od roku 1945, Kyjev by čelil dalším měsícům ruských ofenziv a dalším ztrátám před příchodem zimy.
Evropa tak sází na strategii, která má Putina přinutit ukázat karty. Většina přítomných lídrů v Kyjevě však již očividně došla k závěru, že Putin žádný mír nechce. Následující týdny tak mohou být přelomové nejen pro Ukrajinu, ale i pro formování nové bezpečnostní politiky Západu – a především pro snahu přesvědčit Donalda Trumpa, že Kreml není partnerem, nýbrž hrozbou.
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Válka s Íránem začíná citelně doléhat na letecký průmysl a cestující po celém světě by se měli připravit na to, že si za letenky brzy připlatí. Prudký nárůst cen ropy, která se po americko-izraelských útocích poprvé po téměř čtyřech letech vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel, přímo ovlivňuje náklady na letecké palivo. To tvoří po mzdách druhou největší nákladovou položku aerolinek, obvykle v rozmezí 20 až 30 % celkových výdajů.
Izraelská armáda plánuje pokračovat ve své ofenzivě proti Íránu nejméně další tři týdny. Mluvčí izraelských obranných sil (IDF) brigádní generál Effie Defrin pro stanici CNN uvedl, že armáda má před sebou stále „tisíce cílů“. Podle jeho slov jsou plány, koordinované s americkými spojenci, připraveny minimálně do židovského svátku Pesach, tedy zhruba na příštích 21 dní, přičemž existují i hlubší plány na další období po těchto svátcích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro web Al-Araby al-Jadeed prohlásil, že nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a plně kontroluje probíhající situaci. Šestapadesátiletý Chameneí, který nastoupil do čela země po smrti svého otce, se od převzetí moci neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho skutečné kondici.
Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.