Evropská unie společně s Ukrajinou, Francií, Velkou Británií, Německem a Polskem přišla s požadavkem na třicetidenní bezpodmínečné příměří ve válce na Ukrajině. Cílem této diplomatické ofenzivy není pouze snaha o zastavení bojů, ale také o to donutit ruského prezidenta Vladimira Putina k jasnému postoji, který by bylo možné tlumočit administrativě prezidenta Donalda Trumpa.
Evropští lídři tak podle komentátora CNN Nicka Patona Walshe sáhli po krajním prostředku. Příměří se v tuto chvíli stává nástrojem nejen k dosažení klidu zbraní, ale i k tomu, aby se Moskva ocitla v diplomatické pasti. Pokud přistoupí na návrh, bude muset dodržet podmínky, jinak čelí tvrdým sankcím. Pokud odmítne nebo začne příměří zneužívat, bude to jasným signálem, že o mírové řešení nestojí.
Zatímco Ukrajina má nyní zhruba třicet hodin na to, aby připravila frontové linie na možné příměří, v pozadí hrozí strategické riziko. V případě zastavení bojů se může stát, že Rusko příměří zneužije ke konsolidaci svých pozic, zatímco ukrajinská strana bude nucena dodržovat zdrženlivost. Takový scénář by mohl vést k oslabení obrany Ukrajiny a k dalším ztrátám území.
Americká administrativa mezitím vyslala rozporuplné signály. Trump otevřeně ztrácí trpělivost jak s Moskvou, tak s Kyjevem. Pokud by se Spojené státy rozhodly „pohnout dál“ a přestaly by Ukrajině poskytovat pomoc, hrozí kolaps evropské bezpečnostní strategie a návrat k situaci připomínající pasivitu Evropy v roce 1938.
Významnou roli v diplomatické iniciativě sehráli francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer a samozřejmě ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Díky jejich aktivitě se nyní Bílý dům ocitl v pozici, kdy je nucen zaujmout jasný postoj a připojit se k evropskému úsilí – nejen dohledem nad příměřím, ale i příslibem tvrdých postihů, pokud dojde k jeho porušení.
Kreml zatím reaguje váhavě. Jeho obvyklý postoj „potřebujeme jednat o detailech“ už nyní nestačí. Buď Rusko návrh přijme, nebo se pokusí o další diplomatickou kličku – například tím, že částečně přeruší boje, ale zároveň obviní Ukrajince z provokací. Další možností je naprosté ignorování návrhu a následné využití možné komunikace s Trumpem k přepsání pravidel hry.
Příměří by pro USA znamenalo nutnost nasadit dostatečné prostředky ke kontrole dodržování podmínek na stovkách kilometrů fronty. Přesné důkazy o porušování příměří ze strany Moskvy budou klíčem k ochraně Ukrajiny před vlnou ruské propagandy.
Kyjev zároveň riskuje, že se ocitne v nevýhodě. Pokud se Trump opět přikloní k názoru, že hlavním problémem je Zelenskyj, evropská jednota, která byla 10. května demonstrativně prezentována v Kyjevě, může začít slábnout. Evropská pomoc je přitom pro Ukrajinu životně důležitá, zejména pokud by americká podpora vyschla.
Nicméně jak uvádí Paton Walsh, „cena nicnedělání“ by byla vyšší. Pokud by Trump ztratil zájem o největší ozbrojený konflikt na kontinentu od roku 1945, Kyjev by čelil dalším měsícům ruských ofenziv a dalším ztrátám před příchodem zimy.
Evropa tak sází na strategii, která má Putina přinutit ukázat karty. Většina přítomných lídrů v Kyjevě však již očividně došla k závěru, že Putin žádný mír nechce. Následující týdny tak mohou být přelomové nejen pro Ukrajinu, ale i pro formování nové bezpečnostní politiky Západu – a především pro snahu přesvědčit Donalda Trumpa, že Kreml není partnerem, nýbrž hrozbou.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že Evropa musí chránit svůj tržní podíl v oblasti zelených technologií před investicemi globálních konkurentů, především Číny. Uvedla, že evropští lídři budou toto téma projednávat na summitu, který se uskuteční ve čtvrtek.
Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Česko překvapil pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO), který během jednání o nové vládě vyrazil na dovolenou a vyjednávání nechal na svých spolupracovnících. Mezitím si užívá v cizině. Společnost má možná tak trochu nečekanou.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.