Evropská unie společně s Ukrajinou, Francií, Velkou Británií, Německem a Polskem přišla s požadavkem na třicetidenní bezpodmínečné příměří ve válce na Ukrajině. Cílem této diplomatické ofenzivy není pouze snaha o zastavení bojů, ale také o to donutit ruského prezidenta Vladimira Putina k jasnému postoji, který by bylo možné tlumočit administrativě prezidenta Donalda Trumpa.
Evropští lídři tak podle komentátora CNN Nicka Patona Walshe sáhli po krajním prostředku. Příměří se v tuto chvíli stává nástrojem nejen k dosažení klidu zbraní, ale i k tomu, aby se Moskva ocitla v diplomatické pasti. Pokud přistoupí na návrh, bude muset dodržet podmínky, jinak čelí tvrdým sankcím. Pokud odmítne nebo začne příměří zneužívat, bude to jasným signálem, že o mírové řešení nestojí.
Zatímco Ukrajina má nyní zhruba třicet hodin na to, aby připravila frontové linie na možné příměří, v pozadí hrozí strategické riziko. V případě zastavení bojů se může stát, že Rusko příměří zneužije ke konsolidaci svých pozic, zatímco ukrajinská strana bude nucena dodržovat zdrženlivost. Takový scénář by mohl vést k oslabení obrany Ukrajiny a k dalším ztrátám území.
Americká administrativa mezitím vyslala rozporuplné signály. Trump otevřeně ztrácí trpělivost jak s Moskvou, tak s Kyjevem. Pokud by se Spojené státy rozhodly „pohnout dál“ a přestaly by Ukrajině poskytovat pomoc, hrozí kolaps evropské bezpečnostní strategie a návrat k situaci připomínající pasivitu Evropy v roce 1938.
Významnou roli v diplomatické iniciativě sehráli francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer a samozřejmě ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Díky jejich aktivitě se nyní Bílý dům ocitl v pozici, kdy je nucen zaujmout jasný postoj a připojit se k evropskému úsilí – nejen dohledem nad příměřím, ale i příslibem tvrdých postihů, pokud dojde k jeho porušení.
Kreml zatím reaguje váhavě. Jeho obvyklý postoj „potřebujeme jednat o detailech“ už nyní nestačí. Buď Rusko návrh přijme, nebo se pokusí o další diplomatickou kličku – například tím, že částečně přeruší boje, ale zároveň obviní Ukrajince z provokací. Další možností je naprosté ignorování návrhu a následné využití možné komunikace s Trumpem k přepsání pravidel hry.
Příměří by pro USA znamenalo nutnost nasadit dostatečné prostředky ke kontrole dodržování podmínek na stovkách kilometrů fronty. Přesné důkazy o porušování příměří ze strany Moskvy budou klíčem k ochraně Ukrajiny před vlnou ruské propagandy.
Kyjev zároveň riskuje, že se ocitne v nevýhodě. Pokud se Trump opět přikloní k názoru, že hlavním problémem je Zelenskyj, evropská jednota, která byla 10. května demonstrativně prezentována v Kyjevě, může začít slábnout. Evropská pomoc je přitom pro Ukrajinu životně důležitá, zejména pokud by americká podpora vyschla.
Nicméně jak uvádí Paton Walsh, „cena nicnedělání“ by byla vyšší. Pokud by Trump ztratil zájem o největší ozbrojený konflikt na kontinentu od roku 1945, Kyjev by čelil dalším měsícům ruských ofenziv a dalším ztrátám před příchodem zimy.
Evropa tak sází na strategii, která má Putina přinutit ukázat karty. Většina přítomných lídrů v Kyjevě však již očividně došla k závěru, že Putin žádný mír nechce. Následující týdny tak mohou být přelomové nejen pro Ukrajinu, ale i pro formování nové bezpečnostní politiky Západu – a především pro snahu přesvědčit Donalda Trumpa, že Kreml není partnerem, nýbrž hrozbou.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
