O co jde především? Evropská snaha o mír na Ukrajině má i postranní úmysly. Ukáže, co je Putin zač

Evropští lídři tak podle komentátora CNN Nicka Patona Walshe sáhli po krajním prostředku. Příměří se v tuto chvíli stává nástrojem nejen k dosažení klidu zbraní, ale i k tomu, aby se Moskva ocitla v diplomatické pasti. Pokud přistoupí na návrh, bude muset dodržet podmínky, jinak čelí tvrdým sankcím. Pokud odmítne nebo začne příměří zneužívat, bude to jasným signálem, že o mírové řešení nestojí.

Zatímco Ukrajina má nyní zhruba třicet hodin na to, aby připravila frontové linie na možné příměří, v pozadí hrozí strategické riziko. V případě zastavení bojů se může stát, že Rusko příměří zneužije ke konsolidaci svých pozic, zatímco ukrajinská strana bude nucena dodržovat zdrženlivost. Takový scénář by mohl vést k oslabení obrany Ukrajiny a k dalším ztrátám území.

Americká administrativa mezitím vyslala rozporuplné signály. Trump otevřeně ztrácí trpělivost jak s Moskvou, tak s Kyjevem. Pokud by se Spojené státy rozhodly „pohnout dál“ a přestaly by Ukrajině poskytovat pomoc, hrozí kolaps evropské bezpečnostní strategie a návrat k situaci připomínající pasivitu Evropy v roce 1938.

Významnou roli v diplomatické iniciativě sehráli francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer a samozřejmě ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Díky jejich aktivitě se nyní Bílý dům ocitl v pozici, kdy je nucen zaujmout jasný postoj a připojit se k evropskému úsilí – nejen dohledem nad příměřím, ale i příslibem tvrdých postihů, pokud dojde k jeho porušení.

Kreml zatím reaguje váhavě. Jeho obvyklý postoj „potřebujeme jednat o detailech“ už nyní nestačí. Buď Rusko návrh přijme, nebo se pokusí o další diplomatickou kličku – například tím, že částečně přeruší boje, ale zároveň obviní Ukrajince z provokací. Další možností je naprosté ignorování návrhu a následné využití možné komunikace s Trumpem k přepsání pravidel hry.

Příměří by pro USA znamenalo nutnost nasadit dostatečné prostředky ke kontrole dodržování podmínek na stovkách kilometrů fronty. Přesné důkazy o porušování příměří ze strany Moskvy budou klíčem k ochraně Ukrajiny před vlnou ruské propagandy.

Kyjev zároveň riskuje, že se ocitne v nevýhodě. Pokud se Trump opět přikloní k názoru, že hlavním problémem je Zelenskyj, evropská jednota, která byla 10. května demonstrativně prezentována v Kyjevě, může začít slábnout. Evropská pomoc je přitom pro Ukrajinu životně důležitá, zejména pokud by americká podpora vyschla.

Nicméně jak uvádí Paton Walsh, „cena nicnedělání“ by byla vyšší. Pokud by Trump ztratil zájem o největší ozbrojený konflikt na kontinentu od roku 1945, Kyjev by čelil dalším měsícům ruských ofenziv a dalším ztrátám před příchodem zimy.

Evropa tak sází na strategii, která má Putina přinutit ukázat karty. Většina přítomných lídrů v Kyjevě však již očividně došla k závěru, že Putin žádný mír nechce. Následující týdny tak mohou být přelomové nejen pro Ukrajinu, ale i pro formování nové bezpečnostní politiky Západu – a především pro snahu přesvědčit Donalda Trumpa, že Kreml není partnerem, nýbrž hrozbou.