Během necelé minuty otřásly severním pobřežím Venezuely dvě mimořádně silné seismické vlny. Úvodní otřes o síle 7,2 stupně vystřídal po pouhých čtyřiceti sekundách ještě ničivější hlavní úder s magnitudou 7,5. Podle historických přehledů jde o nejzávažnější katastrofu tohoto typu v regionu za posledních sto let, přičemž mediální domy s odkazem na odborníky upozorňují, že pravděpodobnost překročení sta tisíc lidských obětí dosahuje třiceti procent.
Přírodní živel zemi zasáhl vpodvečer v 18:04, právě když lidé během státního svátku sledovali fotbalové zápasy světového šampionátu. Vibrace byly tak masivní, že rozhoupaly budovy i ve vzdálené kolumbijské metropoli Bogotě. Přestože se Venezuela nachází v blízkosti tektonických zlomů, takto drastické projevy zemské kůry jsou pro tuto oblast netypické.
Dočasná venezuelská hlava státu Delcy Rodríguez potvrdila minimálně 32 mrtvých a na 700 zraněných občanů. Vládní činitelé se netají obavami, že tato čísla dramaticky porostou, jakmile záchranné týmy pročešou sutiny zřícených domů.
Statistické modely americké geologické služby USGS ukazují na hrozivé scénáře. Seismologické propočty hovoří o čtyřiačtyřicetiprocentním riziku, že bilance mrtvých překročí deset tisíc, a zmiňují také třicetiprocentní možnost překonání hranice sta tisíc ztracených životů.
První hlášení z lokálních čtvrtí hlavního města již obsahují konkrétní tragédie. V obvodu Baruta nepřežili pád dvou objektů tři lidé. Starosta Chacaa oznámil jedno úmrtí, kompletní destrukci čtyř budov a převoz dvaadvaceti zraněných do nemocniční péče, zatímco z přímořského státu Falcón hlásí guvernér dvaadvacet zraněných a patnáct pohřešovaných dospělých.
Katastrofální dopady mají přímou souvislost se zastaralými stavebními postupy. Inženýr Kenneth O’Dell podotkl, že nejzranitelnější jsou betonové stavby vybudované před rokem 1970 podle tehdejších předpisů. Geofyzik William Yeck podotkl, že chatrné zděné konstrukce v hustě osídlených zónách nedokážou ustát takto mělké otřesy, což způsobuje bleskové hroucení celých objektů.
V samotném Caracasu propukla rozsáhlá krize. Město postihl totální výpadek elektřiny a internetového signálu, což ochromilo veškerou komunikaci. Kvůli destrukci a ohrožení bezpečnosti úřady odstavily provoz metra a uzavřely také tamní hlavní mezinárodní letiště.
Vyděšení obyvatelé hlavního města okamžitě zaplavili veřejná prostranství, mnozí jen v nočním úboru. Návrat do poškozených domů odmítají kvůli neustálému strachu z dalších záchvěvů, kterých bylo v oblasti zaznamenáno již přes dvacet.
Zoufalou situaci rodin umocňuje nefunkční mobilní síť. Výpadek spojení izoloval miliony venezuelských migrantů v zahraničí, kteří nemají jak zjistit stav svých blízkých, zatímco lidé přímo v ulicích pátrají po osudu příbuzných bez pomoci technologií.
Svědkové popisují prožité okamžiky jako děsivý zážitek. Podle novinářky Noris Soto nebyla veřejnost na nic podobného připravena, jelikož poslední srovnatelné zemětřesení zasáhlo metropoli v roce 1967. Návštěvníci obchodních center líčili praskající zdi, bortící se stropy a schodiště utrhávající se od konstrukcí.
Zpracovatelský průmysl klíčový pro ekonomiku země vyvázl bez fatálních škod. Podle informací tiskové agentury Reuters nejsou v ropném uzlu u jezera Maracaibo hlášeny žádné oběti. Energetický gigant Shell hlásí své pracovníky v pořádku, nicméně výpadky energetické sítě mohou dočasně omezit produkci surové ropy.
Prezidentka Delcy Rodríguez reagovala na situaci zavedením krizového stavu v celé zemi. Spojené státy neprodleně zorganizovaly expedici humanitárního materiálu, léků a vyprošťovacích specialistů, což ministr zahraničí Marco Rubio označil za přímý rozkaz prezidenta Donalda Trumpa.
Tato situace prověří americké sliby ohledně pomoci Venezuele poté, co Washington v lednu asistoval při pádu autoritářského režimu Nicoláse Madura. Trump ještě den před katastrofou v Pensylvánii prohlašoval, jak země pod novou správou vzkvétá, po propuknutí otřesů však ujistil, že americké úřady poskytnou okamžitou podporu.
Vlna solidarity se zvedla napříč celým latinskoamerickým kontinentem. Oficiální vyjádření podpory zaslaly diplomatické resorty Brazílie, Argentiny, Mexika, Bolívie a Chile. Brzkou obnovu popřála také nově zvolená peruánská prezidentka Keiko Fujimori a kostarická hlava státu Laura Fernández.
Ekvádorský lídr Daniel Noboa poslal okamžitou materiální pomoc s tím, že lidská solidarita musí jít stranou politických neshod. Modlitby a podporu vyjádřil salvadorský prezident Nayib Bukele, ke kterému se připojila i exilová opoziční představitelka María Corina Machado, jež vyjádřila sounáležitost se všemi trpícími rodinami.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.
Evropská unie se dohodla na vyškrtnutí dvou významných ruských miliardářů ze svého sankčního seznamu. Opatření se týká těžařského a telekomunikačního magnáta Ališera Usmanova a bankovního podnikatele Michaila Fridmana. K dohodě dospěly členské státy po intenzivních diplomatických jednáních v Bruselu. Součástí dosaženého kompromisu je zároveň zmrazení celého seznamu sankcionovaných osob na následující tři roky. Rozhodnutí vyvolalo silné reakce jak mezi evropskými diplomaty, tak představiteli Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednal v New Yorku na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o možnostech ukončení válečného konfliktu s Ruskem. Během rozhovorů ukrajinský lídr vyjádřil ochotu k oboustrannému zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Podmínkou pro zavedení tohoto opatření je však podle něj plná dohoda ze strany Ruské federace, která musí rovněž přestat útočit na ukrajinský energetický systém. Zelenskyj zároveň vyjádřil naději, že Spojené státy najdou způsob, jak ruskou stranu přimět k diplomatickým jednáním.
Společné rozhovory mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským lídrem Si Ťin-pchingem se zaměřují mimo jiné na bezpečnost umělé inteligence. Zatímco obě mocnosti vyjednávají, Čína pokračuje v masivním rozvoji své technologické infrastruktury. Srdcem čínských ambicí v oblasti umělé inteligence se stává autonomní oblast Vnitřní Mongolsko, kde vedle tradičního zemědělství vyrostla rozsáhlá datová centra.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.