Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednal v New Yorku na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o možnostech ukončení válečného konfliktu s Ruskem. Během rozhovorů ukrajinský lídr vyjádřil ochotu k oboustrannému zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Podmínkou pro zavedení tohoto opatření je však podle něj plná dohoda ze strany Ruské federace, která musí rovněž přestat útočit na ukrajinský energetický systém. Zelenskyj zároveň vyjádřil naději, že Spojené státy najdou způsob, jak ruskou stranu přimět k diplomatickým jednáním.
Ukrajina je podle svého prezidenta připravena také na případné třístranné jednání za účasti Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Americký prezident prohlásil, že se snaží pracovat s oběma stranami a vyřešení celého konfliktu očekává rychleji, než si veřejnost myslí. Snahy Washingtonu o zprostředkování mírové dohody však v posledních měsících zpomalil posun americké pozornosti k válce v Íránu. Zelenskyj v rozhovoru pro deník The Wall Street Journal zdůraznil, že k ukončení války by přispěl větší tlak Trumpa na Putina a také ukončení nákupů ruské ropy ze strany Číny a Indie.
Prodej ruských energetických surovin Číně, Indii a Turecku podle ukrajinského lídra zásadním způsobem drží při životě ruskou ekonomiku. Zelenskyj rovněž uvedl, že po něm Trump při úterním setkání nepožadoval zastavení ukrajinských úderů na ruské rafinérie. Tuto záležitost však již dříve otevírali jiní američtí partneři, kteří vyjadřovali obavy ze zvyšování globálních cen energií. V New Yorku se ukrajinský prezident sešel také s britským premiérem Andym Burnhamem, který přislíbil finanční podporu pro ukrajinskou infrastrukturu.
Britský ministerský předseda zároveň potvrdil, že při jednání s Trumpem lobboval za prosazení dohody o zastavení útoků na energetické cíle. Před rostoucí agresivitou Moskvy současně varoval zástupce velitele sil NATO v Evropě Sir John Stringer. Podle jeho slov se ruský prezident Vladimir Putin stává s pokračující válkou stále bezohlednějším a nebezpečnějším ve snaze rozdělit západní spojence. Stringer současně varoval členské státy aliance před přehnanou reakcí, ke které by je ruské vedení mohlo chtít vyprovokovat.
Představitelé pobaltských států, které přímo sousedí s Ruskou federací, přistupují k možnosti přímé vojenské eskalace opatrněji. Lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs uvedl, že Rusko je v současnosti plně pohlceno bojovými operacemi na Ukrajině a u hranic Pobaltí není pozorována žádná vojenská koncentrace. Přímý vojenský útok na země aliance proto lotyšská hlava státu nepovažuje v tuto chvíli za pravděpodobný. Evropské země se nicméně již dříve potýkaly s narušením svého vzdušného prostoru ruskými drony i s tajnými diverzními akcemi.
Ukrajina i nadále vyvíjí tlak na Spojené státy ohledně dodávek dalších raketových systémů Patriot, které jsou klíčové pro obranu před ruskými balistickými střelami. Zelenskyj novinářům sdělil, že od americké strany sice vnímá ochotu pomoci, konkrétní potvrzení dodávek však dosud neobdržel. Podle vojenských odborníků čelí Spojené státy globálnímu nedostatku těchto zachytávacích střel, protože značné množství z nich bylo spotřebováno na obranu před íránskými útoky na americké a spojenecké základny na Blízkém východě. Nedostatek munice tak ponechává ukrajinská města vystavená zvýšenému riziku vážných vzdušných úderů.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.
Víkendové počasí bude na listopad více než příznivé. Meteorologové dnes potvrdili, že na řadě míst bude slunečno. Zároveň by během volných dnů neměla spadnout ani kapka. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) poprvé okomentoval současnou vládní krizi způsobenou odchodem jednoho z poslanců, takže koalice přišla o parlamentní většinu. Fico prakticky vyloučil konání předčasných voleb.
Polsko jasně reagovalo na varování před možnými ruskými sabotážemi, k nimž by mohlo dojít již v následujících dnech. Varšava spustila speciální operaci a k hranicím s ruskou Kaliningradskou oblastí vyslala protiteroristickou jednotku. Informovala o tom stanice TVP.
V íránském Teheránu a dalších městech zavládla po prohře Republikánské strany v amerických kongresových volbách rozporuplná atmosféra plná nejistoty a obav. Zatímco oficiální vládní místa a prorežimní davy výsledek hlasování oslavovaly a pálily transparenty s vyobrazením amerických představitelů, běžní obyvatelé čelí hluboké beznaději. Nedávné politické změny ve Spojených státech tak v zemi vyvolaly vlnu otázek ohledně budoucího směřování zahraniční i domácí politiky.