Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednal v New Yorku na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o možnostech ukončení válečného konfliktu s Ruskem. Během rozhovorů ukrajinský lídr vyjádřil ochotu k oboustrannému zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Podmínkou pro zavedení tohoto opatření je však podle něj plná dohoda ze strany Ruské federace, která musí rovněž přestat útočit na ukrajinský energetický systém. Zelenskyj zároveň vyjádřil naději, že Spojené státy najdou způsob, jak ruskou stranu přimět k diplomatickým jednáním.
Ukrajina je podle svého prezidenta připravena také na případné třístranné jednání za účasti Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Americký prezident prohlásil, že se snaží pracovat s oběma stranami a vyřešení celého konfliktu očekává rychleji, než si veřejnost myslí. Snahy Washingtonu o zprostředkování mírové dohody však v posledních měsících zpomalil posun americké pozornosti k válce v Íránu. Zelenskyj v rozhovoru pro deník The Wall Street Journal zdůraznil, že k ukončení války by přispěl větší tlak Trumpa na Putina a také ukončení nákupů ruské ropy ze strany Číny a Indie.
Prodej ruských energetických surovin Číně, Indii a Turecku podle ukrajinského lídra zásadním způsobem drží při životě ruskou ekonomiku. Zelenskyj rovněž uvedl, že po něm Trump při úterním setkání nepožadoval zastavení ukrajinských úderů na ruské rafinérie. Tuto záležitost však již dříve otevírali jiní američtí partneři, kteří vyjadřovali obavy ze zvyšování globálních cen energií. V New Yorku se ukrajinský prezident sešel také s britským premiérem Andym Burnhamem, který přislíbil finanční podporu pro ukrajinskou infrastrukturu.
Britský ministerský předseda zároveň potvrdil, že při jednání s Trumpem lobboval za prosazení dohody o zastavení útoků na energetické cíle. Před rostoucí agresivitou Moskvy současně varoval zástupce velitele sil NATO v Evropě Sir John Stringer. Podle jeho slov se ruský prezident Vladimir Putin stává s pokračující válkou stále bezohlednějším a nebezpečnějším ve snaze rozdělit západní spojence. Stringer současně varoval členské státy aliance před přehnanou reakcí, ke které by je ruské vedení mohlo chtít vyprovokovat.
Představitelé pobaltských států, které přímo sousedí s Ruskou federací, přistupují k možnosti přímé vojenské eskalace opatrněji. Lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs uvedl, že Rusko je v současnosti plně pohlceno bojovými operacemi na Ukrajině a u hranic Pobaltí není pozorována žádná vojenská koncentrace. Přímý vojenský útok na země aliance proto lotyšská hlava státu nepovažuje v tuto chvíli za pravděpodobný. Evropské země se nicméně již dříve potýkaly s narušením svého vzdušného prostoru ruskými drony i s tajnými diverzními akcemi.
Ukrajina i nadále vyvíjí tlak na Spojené státy ohledně dodávek dalších raketových systémů Patriot, které jsou klíčové pro obranu před ruskými balistickými střelami. Zelenskyj novinářům sdělil, že od americké strany sice vnímá ochotu pomoci, konkrétní potvrzení dodávek však dosud neobdržel. Podle vojenských odborníků čelí Spojené státy globálnímu nedostatku těchto zachytávacích střel, protože značné množství z nich bylo spotřebováno na obranu před íránskými útoky na americké a spojenecké základny na Blízkém východě. Nedostatek munice tak ponechává ukrajinská města vystavená zvýšenému riziku vážných vzdušných úderů.
Evropská unie se dohodla na vyškrtnutí dvou významných ruských miliardářů ze svého sankčního seznamu. Opatření se týká těžařského a telekomunikačního magnáta Ališera Usmanova a bankovního podnikatele Michaila Fridmana. K dohodě dospěly členské státy po intenzivních diplomatických jednáních v Bruselu. Součástí dosaženého kompromisu je zároveň zmrazení celého seznamu sankcionovaných osob na následující tři roky. Rozhodnutí vyvolalo silné reakce jak mezi evropskými diplomaty, tak představiteli Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednal v New Yorku na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o možnostech ukončení válečného konfliktu s Ruskem. Během rozhovorů ukrajinský lídr vyjádřil ochotu k oboustrannému zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Podmínkou pro zavedení tohoto opatření je však podle něj plná dohoda ze strany Ruské federace, která musí rovněž přestat útočit na ukrajinský energetický systém. Zelenskyj zároveň vyjádřil naději, že Spojené státy najdou způsob, jak ruskou stranu přimět k diplomatickým jednáním.
Společné rozhovory mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským lídrem Si Ťin-pchingem se zaměřují mimo jiné na bezpečnost umělé inteligence. Zatímco obě mocnosti vyjednávají, Čína pokračuje v masivním rozvoji své technologické infrastruktury. Srdcem čínských ambicí v oblasti umělé inteligence se stává autonomní oblast Vnitřní Mongolsko, kde vedle tradičního zemědělství vyrostla rozsáhlá datová centra.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.